HRAJEME ZA SVŮJ TÝM, ZA NAŠE MĚSTO 

                                        

 

 ZÁVĚREČNÁ

aneb rozlučka se sezónou...

  Poslední akcí letošní sezóny, ovšem již mimo led, je tradiční „Slavnostní zakopání hokejky“, které se letos uskuteční na hřišti Viktorie Sedlec. Za den setkání byl vybrán pátek 9.4.2010. Oficielní zahájení proběhne v 18.00 hod. s tradičním programem. Následovat bude časově neomezená volná zábava s možností využití malého hřiště ke sportovním aktivitám. Obavy o dehydrataci organismu mít nemusíte, postaráno o Vás bude řádně. Pouze si doneste vlastní uzeniny na opékání, neb bude i táborák.

  Vstupenkou je dobrá nálada a volňáska mají všichni příbuzní, známí, kamarádi, přítelkyně – zkrátka všichni fandové.

 

 

 

 TÁÁÁÁÁÁÁKŽE HOTOVO

aneb hodnocení sezóny 2009/2010

  Tak Borčíci, jak se praví v klasice - Knize Knih: „Dokonáno jest.“ Od konce sezóny už uplynula dostatečná doba, aby emoce utichly, a tak Vám s klidem můžu přednést mé hodnocení sezóny 2009/2010. O tom, zda-li byla úspěšná, by se dalo určitě dlouho polemizovat. Pojďme si ale zrekapitulovat dění v sezóně i před ní postupně.

  Už na jaře se rozběhla příprava, která probíhala 2x týdně a ukázala, že máme některé hráče ve výborné a dobré fyzické formě, ale i té slabší. Zde bych se ale více nerozepisoval, protože obsáhlé hodnocení jarní přípravy naleznete o několik článků zpět.

  Zásadnější změna v přípravě se uskutečnila až s letním soustředěním, které poprvé v historii probíhalo současně s tréninky na ledě v benešovském sportovním areálu. Jako velké pozitivum bych viděl především velkou účast hráčů, kde ze základního kádru chyběl pouze Hynek a Ondra, no a potom přístup drtivé většiny aktérů, který lze lehce označit za příkladný. Ve velmi dobrém světle se zde jevila především druhá lajna, která působila velmi kompaktně, svými typy hráčů se vhodně doplňovala, a bez problému přehrávala tehdy se teprve sehrávající první pětku. Dá se ovšem také říci, že to byl počátek první krize. Janek po několika dnech přestal trénovat a opustil předčasně soustředění z důvodu zdravotních problémů s kotníkem, které ho vyřadili ze sestavy i pro začátek soutěžní sezóny. Po přípravném utkání v Chrudimi jsme sečetli zraněné a mezi dlouhodobé marody přesunuli i Davida s Mírou. Pravdou je, že tato mizérie druhou formaci v různých obměnách provázela drtivou většinu sezóny. No a poprvé jsme se seznámili s fenoménem „prasklých nožů na bruslích“, který značně ovlivnil průběh i několika následujících utkání. Zkrátka nezapomenutelný vstup do sezóny.

  První utkání přinesla střídavé výkony i výsledky – výborná utkání a vítězství proti Vlašimi a Zbraslavi doma, nešťastnou porážku o gól v Benešově a v Popovicích. V té době bylo hlavním problémem nevyužívání jasných šancí našimi útočníky a prohráváni soubojů 1-1 obránci. Vrcholem této nevyrovnané série byl první zápas s budoucím vítězem soutěže Juniorem Mělník, kdy jsme první dvě třetiny byli lepším týmem, vedli v utkání a měli další šance k rozhodnutí. Přesto přišel nepochopitelný výpadek, kterým jsme prohráli poslední třetinu 0:6, a tím i celé utkání. Nikdo tehdy netipoval, že na tento debakl navážeme sérií sedmi vítězství, kterou narušila jenom porážka ve Vlašimi díky našemu laxnímu přístupu v úvodu utkání. Po vyhraných zápasech jsme začali stoupat tabulkou až na nejvyšší příčky a začalo se skromně spekulovat i o vidině vítězství a postupu. Vrcholným představením konce kalendářního roku pak bylo vítězství v domácím vánočním turnaji, a především utkání s HC Slovan Louny.

  Zlomový zápas z pohledu boje o nejvyšší příčku se odehrál první neděli po Novém roce v Mělníce. Hezkému a dramatickému utkání k dokonalosti chyběl snad jen happy-end, kdy jsme o vítězství přišli dvě minuty před koncem brankami v oslabení. Body se nepodařilo urvat ani v následujících utkání s Vlašimí a Benešovem, a tak se nám vstup do poslední části soutěže nepodařil zcela podle představ. Svou roli sehrála bohužel marodka a také školní lyžařské kursy. Přišlo ale zlepšení a následující zápasy s Popovicemi, Zbraslaví a Sedlčany jsme zvládli bez problémů a opět se vrátili na průběžné druhé místo.

  Druhá krize přišla na Sršně koncem ledna a trvala téměř do konce soutěže, kdy počet nemocných a zraněných, především pak těch dlouhodobě byl neskutečný a převyšoval počet hry schopných. Trénovalo se v pěti až sedmi lidech a na hře a výsledcích se to brzy projevilo. Vrcholem pak byl zápas s Černošicemi - kdo tam byl, tak viděl, že mužstvo je psychicky na dně. Závěr sezóny se nám vůbec nepovedl, holt srážka s realitou bývá někdy krutá a zdraví neporučíte. Přesto si myslím, že závěrečným utkáním v Sedlčanech a především pak vítězným výkonem na turnaji v Novém Bydžově dorostenci řadu lidí mile překvapili a do další sezóny jim přejme vylepšování výsledků, statistik a především pak zdraví!!!

  Takže suma sumárum. Odehráli jsme velice kvalitní soutěžní ročník dorostenecké soutěže, který přinesl velké množství výborných utkání a především neskutečnou výkonnostní vyrovnanost soupeřů (o věkové se rozhodně hovořit nedá). Bylo zde sedm týmů, kde mohl každý s každým vyhrát i prohrát a pohled na závěrečnou tabulku tuto vyrovnanost jenom potvrzuje.

  Můžeme tedy sezónu pokládat za úspěšnou? V něčem ano, v něčem ne. Konečné čtvrté místo je jistě dobré a splňuje předsezónní metu – pozvednout dorost z loňského chvostu tabulky (vždyť našich letošních 39 bodů je podstatně víc než činí součet zisku dorostu za poslední dva roky dohromady) a skončit v první polovině tabulky. Přesto všichni společně asi cítíme, že bylo na víc a mohli jsme se umístit klidně na vyšší pozici. Bohužel především četná zranění, velká marodka, trochu té sportovní smůly, výkyvy formy některých hráčů, a také několik větších či menších přehmatů, jichž jsem se dopustil a uvědomuji si je, zapříčinily, že tým pod mým trenérským vedením po dlouhých šesti letech přerušil sérii prvních a druhých míst. Samozřejmě, že v určitých bodech se nemusíme (a asi ani nebudeme) shodovat. Sport by měl však přinášet především radost ze hry a hrdost nad vlastním výkonem. Ale toho nedosáhnete, když nebude přítomen bojovný duch, hlad po vítězství, a když neodevzdáte maximum. Vím, že se vyznačuji kritickým myšlením, ale snažím se ho doplňovat spravedlivým pohledem (o tom jak se mi to daří si jistě každý myslí svoje), a tak chci říct, že ve světle všech již výše zmíněných skutečností považuji letošní sezónu za úspěšnou, budu na ní velmi rád vzpomínat a Vám všem za ní DĚKUJI!!!.

  Do nové sezóny se každopádně máme na co těšit a doufejme, že příští rok bude pro kutnohorský hokej opět o něco úspěšnější. Věřím, že jak my na střídačce, tak hráči u hokejek, dáme společně do nadcházející sezóny maximální srdíčko a výsledky se opět dostaví.

  Ještě mi dovolte poděkovat všem, kteří svým dílem přispěli a jsou pod úspěchy letošní sezóny podepsáni:

Jožane dík za pomoc na ledě i mimo něj a především pak za čerstvé rohlíčky a koblížky.

Pepo nápodobně, a kdybys nenapsal do zápisu oba Macháčky se stejným číslem dresu a občas nás nenechal stepovat na chodbě před zamčenou kabinou – jsi dokonalý mladý muž.

Jardo, ty jsi nastoupil do našeho vlaku v půlce cesty, a ačkoliv je ti biologicky přes sedmdesát, tvůj mentální věk je minimálně o polovinu nižší, a to ti jako správný Čech tiše závidím.

  Závěrem Vám přeji dobrou noc či dobrý den, podle toho kdy toto čtete a brzy se jistě uvidíme zase. To ne že bych vám vyhrožoval, to je prostě fakt.

 

HODNOCENÍ JEDNOTLIVCŮ (podle abecedy)

aneb pootevření Pandořiny skříňky

Drahota Miroslav - od minulé sezóny se určitě výkonnostně posunul hodně vpřed, přesto má stále rezervy především v technice, a proto někdy nepůsobil tolik nebezpečně pro obrany soupeřů. Jako bojovník s nasazením byla jeho největší síla v osobních soubojích. Za sezónu posbíral 14 bodů, což není nijak převratné, ale na druhou stranu musím říct, že své povinnosti plnil dobře a spolehlivě. Jeho hokejové umění bohužel na pozice, které by chtěl ve výkonnostní hierarchii týmu zaujímat, zatím ne vždy dosahuje. Největší předností je poctivost v tréninku, bojovnost v zápase a skutečnost, že se nebojí a neuhne v žádném kontaktu – v tomto bodě rozhodně muž č.1 v našem týmu. Rád by odehrál za víkend tři zápasy a byl při tom pořád na ledě, což může být kontraproduktivní, protože i jeho studnice sil má své dno a někdy méně, znamená více.

 

Draslar Josef - splnil očekávání, která jsem do něj vkládal. V obraně si uhrál svoje a dobře podporoval útok. Připsal si na obránce slušných 8 bodů, ale především neudělal moc okatých chyb a poctivě se jako jeden z mála vracel do defenzívy. Byl velkým přínosem pro mužstvo a zároveň navázal na minulou sezónu, kde se také prezentoval velmi dobře. Příkladný jak v docházce, tak i nasazením v tréninku a je jedno jestli jde o jarní přípravu, letní soustředění, nebo soutěžní období. Jeden z mála hráčů ochotných projít poctivě tréninkovým peklem podle vzoru Rockyho.

 

Hynek Otakar – král střelců, který dokázal nastřílet 58 branek v 31 zápasech. Úžasná statistika, jež mluví sama za vše. Na ledě ho jen tak někdo neubrání a má výborné tělesné propozice Ve dvojici s Jirkou sbírali body jako na běžícím páse, potvrdil pověst výborného technického hráče a zároveň ostrostřelce, kterou má. Skvělé výkony a produktivitu pouze občas zastínily okamžiky, kdy se mu přestávalo dařit a nejistota v koncovce ho velmi svazovala. Hodný, poctivý a nesmírně aktivní hráč, který dokáže po ledě doslova létat i bez Red Bullu. Snad svůj potenciál jako hrom nenechá uvadnout a bude ho dál rozvíjet!

 

Filip Jakub – své počáteční rozhodnutí s hokejem skončit přehodnotil, ale pouze s tím, že nebude letos nastupovat do zápasů. Při tréninku prokazoval, že zbavit se obav z velkých a fyzicky vyspělejších soupeřů, mohl by být slušným hráčem třetí lajny. Dobré bruslení, dobrá střela, ale všechno tlumeno a ve stínu strachu. Snad jako druhoročák svůj postoj změní.

 

Kadlec Ondřej - podle mého názoru byly jeho výkony podobné sinusiodě. Jednou hrál dobře, podruhé zase udělal obrovskou hrubku. Je to hráč s výbornou střelou a fyzický potenciál by mu rozhodně také nechyběl. Ale ve věku vzdoru má svou hlavu a problémy ve škole mu na dlouho přerušili hokejovou sezónu. Věřme, že se to zlepší a příští sezónu odehraje celou a v klidu. Po vynechání jarní přípravy, přijal bez řečí místo ve třetí lajně a poctivým tréninkem se vykousal výše. Později těžil ze spolupráce v obranné dvojici s Martinem, kdy se dokázali vhodně doplňovat. Do podvědomí fanoušků se vryl riskantní rozehrávkou, která občas udělala vrásky trenérovi a radost soupeřům. Někdy předváděl zbytečně teatrální bouchání a zahazování hokejky, čímž rozhodně nepřispíval pohodě na střídačce a v kabině. Nicméně po vynucené herní výluce se vrátil Ondra, jak bych ho rád znal celou příští sezónu. Opět začal od třetí lajny poctivě a s nasazením, že bych ho mohl v tréninku někdy dávat i za příklad. Tak snad mu to chvíli vydrží.

 

Kořistka Jan - rozhodně nezklamal a se svými 22 body se podle tohoto měřítka stal rozhodně nejúspěšnějším prvoročákem, který za sebou nechal i několik starších kluků. Po výborné první části přišla lehká stagnace a postupem času začal ztrácet kouzlo, jistotu a vybral si i slabší chvilky. Ke konci sezóny prodělal výkonnostní comeback, kdy se v několika zápasech zařadil k nejlepším hráčům na ledě. Kdysi patřila k jeho slabině slabá střela, ale tento mýtus definitivně rozptýlil a potvrdil svůj výkonnostní vzestup i na tomto poli. Umí dobře zakončit, a přestože je na hokejistu drobné postavy je až s podivem, jak se dokáže prosadit proti bekovi, který má o dost kilogramů více.

 

Lázňovský Jakub – další hráč, který v letošním tříročníkovém dorostu pouze trénoval, i když v úvodu sezóny nastoupil v obou přípravných zápasech. Zatím neprojevil dorosteneckou výkonnost a pro zlepšení tohoto stavu bude v prvé řadě zapotřebí pravidelnější tréninková docházka.

 

Macháček Hynek - sezónu začal v obraně, kde nepředváděl výkony odpovídající jeho letitému pobytu na tomto postu, a proto se přesunul do útoku, kde rozhodně jeho hra vedle Dominika ožila a byla přínosnější. Přesto jako jeden z nejstarších hráčů týmu, například v kontrastu s Jirkou a Otou, tolik nezářil a jeho 16 bodů není tolik. Jeho největší předností je dobré bruslení a síla na puku, kdy jej dokáže mít dlouho pod kontrolou a zavést do třetiny, bohužel někdy zpomaluje hru pozdní rozehrávkou a nahrávkou. Na závěr sezóny ho potkalo nepříjemné zranění, které mu neumožnilo dohrát soutěž.

 

Macháček Matěj - musím říct, že odehrál dobrou sezónu. V útoku tento dělník první lajny pracoval dobře a poctivě, i když ve stínu Jirky a Oťase byl méně vidět, ale právě tato dvojice hodně těžila z jeho práce. Působil vcelku vyrovnaně a nebyl moc trestán. Zlepšit by se měl především ve startu na puk, zrychlit reakce a přidat na důrazu. Odehrál prakticky celou sezónu bez většího výpadku a zraněním které ho předčasně vyřadilo ze sestavy, potvrdil, jak je platný hráč, protože ani Dominik, Míra, Janek či Jožan ho nedokázali na jeho postě adekvátně nahradit.

 

Marvan David - na jednoho z nejmladších hráčů - velmi dobře! Svými výkony si zasloužil možnost pravidelně naskakovat ve druhé obraně. Nasazením, klidem, rozvahou a přehledem kompenzoval svojí menší fyzickou vybavenost pro post obránce. Nevyvaroval se však několika chyb při zakládání útoku, kdy daroval soupeři gólovou situaci. Je to velmi pracovitý hráč, který se ale hokejově musí dál rozvíjet a zrát.

 

Pipková Kateřina - přestože jí mnozí na postu obránce již nedávali v dorostu mnoho šancí, vzhledem ke svým fyzickým dispozicím, dokázala, že umí být platnou hráčkou. Na ledě zdravě nabuzená a odhodlaná s výborným bruslením ale slabou střelou. Nevyhnula se však výkonnostní výkyvům, kdy např. v zápase v Černošících byla nejlepší hráč utkání, který vygumoval z ledu útočné eso soupeře, ale naopak s tím samým soupeřem při utkání doma – nejslabší obránce. Největší předností naší Kačenky je, že nám několikrát týdně dávala možnost zažít tu proměnu z krásné dívky na hokejového gladiátora.

 

Rejna Václav - celou sezónu se předváděl v dobrém světle a prokázal své kvality. V konkurenci s Adamem má pomalejší reakce a menší pohyblivost nohou. V zápasech, které však odchytal, byl oporou, na níž je spolehnutí a tím dával šanci na vítězství. Jeden z těch, kteří mohou být příkladem ostatním v přístupu k tréninku a důkaz, že věkově pozdější začátek hokejové kariéry automaticky neznamená nepřekonatelný hendicep.

 

Ryšan Dominik - musím říct, jako vlastně každý rok, že ne zrovna ideální tréninkovou docházkou a nasazením mrhá potenciálem a dobrým kreditem, který dostal od přírody ve své rychlosti, výbušnosti a obratnosti. Je to věčná škoda, ale to již slyšel ode mě mnohokrát. Z výkonů tohoto hráče je patrné, že právě tento nešvar ho limituje především ve zlepšení práce a techniky s holí a obratnostním bruslení.

 

Sádlo Aleš - snažil se podávat výkony na hranici svých možnost, což hodnotím velice kladně, protože o své místo v kádru musel jako jeden z nejmladších bojovat. Všechny základní herní dovednosti jednotlivce zvládá na velmi dobré úrovni, jen tomu všemu chybí podstatně větší zrychlení, síla, důraz – zkrátka fyzická kondice. To se ale s letitým přehlížením jarní přípravy a letního soustředění samo nezlepší. Snad už to konečně pochopí.

 

Sirotek Adam - patriot kutnohorského hokeje podržel Sršně v mnoha vypjatých zápasech celkově nad vodou. Velmi dobrá fyzička, koordinace a pohyblivost dává základ jeho kvalitním výkonům. Jak už tedy bylo řečeno, tým dokázal podržet, ale na druhou stranu musím říct, že se nevyvaroval i laciných gólů. Zlepšit by měl především komunikaci se svými obránci, umět důrazně upozornit na neobsazené hráče a občas i spoluhráčům vynadat, když nechají soupeře třikrát dorážet. Zkrátka nebýt jen za mírného a hodného, ale dokázat si spoluhráče srovnat.

 

Švejda Petr - nemůžu se oprostit od slov bez zájmu a nasazení. Snad jen to, že je ještě mladý a prvoročák ho omlouvá. Kdykoliv byl na ledě, tak jsem čekal, kdy už za to vezme naplno a začne makat, ale většinou jsem se nedočkal. A že to dokáže, mě přesvědčil např. v Sedlčanech v druhé půlce utkání. To kouzlo, jak ho přimět, aby to nebyly jen dvě třetiny jednoho zápasu, ale setrvalý stav a především v tréninku, zatím neznám. Největší Petrovou dovedností je tvrdá a přesná střela.

 

Tomčík Josef - tato sezóna mu rozhodně nevyšla tolik jako minulá. Prožil pomalejší rozjezd, kdy zapadl za výkony prvních dvou formací. Nebyl tolik vidět, hrál průměrně a velice těžko se prosazoval proti starším soupeřům. Koncem sezóny se však začal diametrálně zlepšoval, což by měl být dobrý příslib do následující sezóny.

 

Tvrdík Jan – zcela výjimečně do svého hodnocení zahrnu i hráče mladší kategorie, protože počet odehraných zápasů (třináct) mě k tomu opravňuje. Bezesporu velký talent kutnohorského hokeje. Na svůj věk, působil velmi sebejistě, létal po ledě jako mrštný štědrovečerní kapřík - skvělá fyzička, přesná muška, rozvážná rozehrávka a ničivý úsměv.

 

Tvrdík Jiří - velezkušený harcovník, který měl být jedním z ústředních hráčů, jenž mají za Sršně odehráno opravdu moc, nezklamal ani letos. Jeho góly byly výstavní, nechybí mu výborný přehled a prosazení v osobních soubojích. Bodově mu sezóna vyšla výborně, když v 32 zápasech nasbíral úctyhodných 102 bodů, což mu zaručilo 1. místo v produktivitě. Odehraje většinu zápasu v plném nasazení, umí se perfektně dostat do šancí, i když letos to tam tolik nepadalo. Směrem na bránu soupeře mu to táhne čím dál víc a lépe, horší již je to s vracením a plněním obranných povinností. Přesto ho opravdu musím pochválit a doufám v dobré budování jeho další kariéry.

 

Vítek Dominik - dostatečně zkušený, produktivní, výborný bruslař, jehož předností je technika a síla na puku, kdy vodí obránce soupeřů za sebou jako slepé psy. Zápasy ve kterých nehrál, byl vždy citelným oslabením, což se letos kvůli nemocem stávalo velmi často. Je nesmírně platný v koncovce a jako skutečný „centrální mozek“ (ne lidstva) útoku rozdával většinou nahrávky s milimetrovou přesností a výborným timeingem. Největší rezervy má v osobních soubojích, a to především u mantinelu.

 

Zíka Martin - je prototyp řízného a zároveň kreativního beka, který byl podle mě letos nejspolehlivější obránce. Působil zkušeně, snažil se hrát do těla, velmi aktivně podporoval útok a je vlastník velmi tvrdé střely, jejíž rychlost je zralá na přezkoumání videorozhodčími - zda se nejedná o světový rekord. V průběhu sezóny byl kapitánem a vůdčí osobností týmu, jehož zkušenosti byly na ledě znát. Jeho další kariérní posun bude určitě zajímavý.

 

 

 

 

VIDEO A ROZHOVORY Z UTKÁNÍ

SRŠNI - STARÁ GARDA

 

 

 

 

VYKLIZENÍ KABINY

  V úterý 30.3.2010 od 17.00 hod. vyklizení kabiny a vracení výstroje.

 

 

 

Sršni Kutná Hora - Stará Garda

15  :  0

aneb chlapi, směle do nich ať nevzpomínáme na konec sezóny zachmuřeně!

  Poslední trénink této sezóny se nesl nejen ve znamení jara, ale i v duchu nesmiřitelné hokejové bitvy. Sezóna 2009/2010 je ve svém finiši, a proto nezáleží, jestli proti sobě hrají celky bojující o první příčky v soutěži, nebo mužstva s generačním rozdílem. Důležité je vidět nefalšovaný souboj a být se závěrečným hvizdem ten veselejší a šťastnější, což se zcela podařilo.

  Jelikož si uvědomuji, že reportáže psané mojí rukou jsou příliš dlouhé a obsáhlé, pokusím se to napravit. I když právě dnes to bude ke škodě čtenářů, protože to co se odehrávalo na ledě při utkání se Starou Gardou, by jistě stálo za podrobnější rozbor.

  Popisování každé gólové situace by ale zabralo rozsah celého článku, takže jen krátce. Zápas se od začátku vyvíjel podle očekávání a Sršni si sami diktovali tempo hry. Byli všude o krok rychleji, hladce se dostávali do pásma, kdežto soupeřovi přechody do útoku se rodily v porodních bolestech. Hosté dnes hráli takovou tužku, že by se i v Koh-i-nooru divili a pohled na led vzbuzoval pocit střetnutí místní lokálky s Pendolínem. Sršni se tak mohli věnovat navyšování skóre a interní soutěži o nejhezčí branku utkání, protože některé góly byly opravdu pěkné a je jedno, jestli mluvíme o samostatných nájezdech na branku, anebo vyšachováním obrany a pohodlnému doklepávání puků do prázdné brány.

  Zápas otevřel hned několik diskusí a největší kolovala o tom, proč brankař hostů působil tak nejistě a zmateně jak Goro před Tokiem. „Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak asi všechno, co se s tím dá dělat.“ řekl Jára Cimrman, největší hokejový odborník v dějinách lidstva.

 

 

 

VIDEOOHLASY PO UTKÁNÍ

 

Sršni Kutná Hora - Stará Garda

6  :  7

  Odvetné utkání z vánoc, kdy se proti sobě opět postavili dvě hokejové generace, bylo od počátku ovlivněno motivačním faktorem. Vidina soudku piva opravdu nemůže přimět mladé, talentované sportovce k maximálnímu nasazení, a proto bylo naším prvořadým cílem si zápas užít. V brance se pravidelně střídali naše hráčské opory Jirka s Martinem a obránci si vyměnili posty s útočníky. Oproti tomu soupeř podřídil výhře vše, což dokazuje i účast gólmana „Zikáče“ na doplňkovém tréninku u starších žáků. Odhodlání vrátit nám minulou potupnou porážku 17:8, bylo zřejmé od počátku a neuvěřitelná, někdy až dětská, radost v očích soupeřů (především pak Zikáče, Pepy a Jožana) byla důkazem toho, že tekutý chléb je to, oč tu běží. A to, jak by řekli teleshoppingoví králové Bob a Tom, už se vyplatí. Pojďme ale k samotnému utkání.

  Začátek zápasu byl poznamenán kvalitou ledu, kdy náladová rolba nebyla schopna připravit adekvátní plochu, která by vyhovovala technickým individualitám našeho týmu. Z tohoto důvodu vyšel úvod lépe soupeři, který se tak brzy dostal do dvoubrankového vedení, ale Sršni vždy dokázali dříve nebo později zareagovat. Zajímavý byl i další průběh utkání, kdy se hrál bezstarostný hokej s řadou šancí na obou stranách, a tak se to táhlo až do výsledku 6:6. Závěr utkání přinesl velkou zápletku, v níž se oba týmy snažily vehementně přiklonit misky vah na svou stranu. V poslední minutě se však tento úkol podařilo lépe zvládnout hostům z breakové situace.

  Nemluvme vůbec o štěstí a podobných pohádkových rekvizitách. Odešli jsme poraženi proto, že jsme nechtěli dávat „Zikáčovi“ góly za každou cenu. Pro někoho možná zbytečná vyumělkovanost našich akcí, kdy se klasicky vymýšlelo co nejpěknější zakončení, byla důkazem, že radost z kombinační hry je pro nás víc, než pochybná cena za vítězství. A tak jsme předvedli divákům vynikající momenty útočníků, skvělou obrannou hru a výborné zákroky gólmanů. A jestli někdo viděl nějakou chybu, pramenila pouze z našeho nasazení a rychlosti.

  Pokud s tím to hodnocením nesouhlasíte, tak věřte, že s tím nic víc nezmůžete a nepřemlouvejte mě. V tomhle jsem pevný jako skála. Ze své pozice neustoupím ani o píď. No, možná, kdyby vzadu byla nějaká mňamka.

 

P.S. Rozhovory s hlavními aktéry utkání budou dodány na web až je Adam v počítači zpracuje.

 

 

 

1.MÍSTO NA TURNAJI V BYDŽOVĚ

aneb: „ Přátelé, kamarádi, my Vám ty medaile přivezeme!“

  Zatímco ve Vancouveru již olympijský hokejový turnaj skončil, bohužel bez naší účasti, tak team Sršňů se i letos vypravil pozvedat slávu této hry v kutnohorském podání do Nového Bydžova. Jednalo se již o naši třetí účast, a jako vždy pořadatelé připravili velmi dobré zázemí pro zúčastněné celky. Na naší soupisce nastalo pár změn. Volno dostalo několik pilířů obrany vítězné sestavy z posledního zápasu – Kačenka dokazovala svojí genialitu v srovnávacích testech a David vyrazil směr Italské Dolomity. Takže ve značně okleštěné sestavě a v podstatě s minimálním počtem hráčů jsme vyrazili Bydžovu a sněhu vstříc. Chcete-li se tedy ohlédnout za naší úspěšnou derniérou této sezóny, čtěte dál, protože my se rozhodně nemáme zač stydět! Tak, a když mám za sebou úvod, pustím se rovnou do reportáží z našich utkání.

 

HC SKUTEČ – TJ STADION KUTNÁ HORA

3 : 3 (2 : 1, 1 : 2)

  Do utkání jsme nastoupili s trochu pozměněnou sestavou proti předpokladům, protože Ondra si po rozbruslení musel ještě nechat nabrousit brusle. Od začátku se hrálo svižným tempem, hra byla vzácně vyrovnaná a oba brankáři byli dosti zaměstnaní. Naše první velká příležitost nastala ve 3. minutě, kdy Dominik naservíroval zpoza branky úplně volnému Jankovi, ten však trestuhodně promáchl. Tolik štěstí už ale neměl Adam na druhé straně. V 7. minutě, skutečský útočník, po nešťastném odehrání puku Mirkem přímo na jeho čepel, měl lehkou úlohu před prázdnou částí branky - 1:0. Ondra již s novým brusem konečně nastoupil do zápasu a aktivita Sršňů se zase zvedala. Psala se 12. minuta, tlak Sršňů gradoval a první lajna předvedla učebnicový zámek ve třetině, který snad nemohl dopadnout jinak než brankou. Šťastným střelcem na konci akce byl Jirka, ale asistenci by si zasloužil celý zbytek pětice hráčů na ledě - 1:1 a radost na střídačce. Bohužel hned následující střídání a po velké hrubce druhého útoku se Skuteč dostala opět do vedení. Nechali jsme se vylákat k aktivnímu forčekingu všech útočníků a po propadnutí neměl ani jeden sílu či chuť se vracet. Soupeř přečíslení využil a střelou skrze dva hráče zavěsil puk za bezmocného Adama, který v tu chvíli nic neviděl a uzavřel tak skóre první dvacetiminutovky na 2:1.

  Do druhé části jsme vstoupili ofenzivně naladěni, šance střídala šanci, ale bohužel pro nás místo vyrovnání připsal rozhodčí nevstřelenou branku soupeři. Puk po střele zůstal na ledě za zády vyjetého gólmana a Jožan ho evidentním pohybem hokejkou do strany odehrál do rohu kluziště. Vcelku jednoznačná situace, a tak ani soupeř nezvedal ruce nad hlavu a neradoval se. Přesto se od modré rozjel hlavní rozhodčí (z místa a vzdálenosti, kde nemohl mít vůbec přehled o dění v brankovišti) a jako „Deus ex machine“(nadpřirozený zásah božstva) se rozhodl, po svém. Bylo potřeba co nejrychleji uklidnit emoce, protože stav 1:3 byl stále ještě hratelný. Za necelou minutu už Martin nevydržel sledovat naše střelecké trápení, sjel si mezi kruhy, napřáhl a skutečská gólmanka neměla nárok na jeho prudký pozdrav k tyčce reagovat - 2:3. Vyrovnání mohl přinést brejk, kdy Oťas spolu s Jirkou jeli sami na branku, ale řešení situace 2-0 bylo tentokrát velmi špatné. Naši hráči se pak jen drželi za hlavu, jakou šanci dokázali spálit. V narůstajícím tlaku si vzal slovo nejlepší střelec kabiny našeho dorostu, Oťas, který vzal zodpovědnost na sebe a ve 37. minutě propálil všechno, co mu stálo v cestě. Vyrovnáno 3:3! Konec zápasu se hrál ve velmi vypjaté atmosféře, kdy se každý z týmů snažil urvat vítězství na svou stranu. V dalším samostatném úniku mohl položit Skuteč na lopatky Jirka, ale v obrovské šanci mu puk v poslední chvíli utekl z hokejky. No a v naší svatyni odvedl v posledních minutách skvělou práci Adam, i když v několika momentech při něm stáli skutečně „všichni svatí".

  I přes kontroverzní výrok rozhodčího, předvedlo mužstvo ukázku disciplíny, týmového ducha a výkon silné vůle, kterým dokázalo srovnat nepříznivý vývoj zápasu. Po hektickém závěru byla remíza asi spravedlivá a udržela tak šance obou celků tomto turnaji na úspěch vysoko.

 

STADION NOVÝ BYDŽOV – TJ STADION KUTNÁ HORA

1 : 6 (0 : 4, 1 : 2)

  První šance, která stojí za zmínku, je akce z 2. minuty, kdy si Oťas ve vlastním oslabení pohrál s obranou domácích a poprvé v tomto zápase rozsvítil červené světlo za brankou. Další úder přišel pro Bydžov v 5. minutě po krásné křižné nahrávce Dominika ve středním pásmu a bezchybném zakončení úniku Jankem. Zvládnutí na milimetr přesné přihrávky spojené s ideálním načasováním bylo ze strany Dominika ukázkou schopností, které oddělují vynikající hráče od těch průměrných. Pět minut nato si vysloužil potlesk publika Oťas, který zužitkoval tím nejlepším způsobem Martinovu přihrávku. V čase 17:39 již Sršni odskočili do čtyřgólového vedení, kdy se opět trefil výborně hrající Oťas, tentokrát s asistencí Jirky.

  V další dvacetiminutovce Sršni víceméně kontrolovali hru a svůj náskok zvýšili ve 26. minutě Jirkou po nahrávce Ondry. Na druhé straně se pokusili o kontr domácí, přečíslili naši obranu a v čase 27:21 snížili na 1:5. Na tuto akci odpověděli Sršni několika dobrými šancemi, ujala se však až ta z 34. minuty, jejíž zakončovatelem byl Jirka. Poslední minuty zápasu jsme již polevili a v klidu dohráli, a aby taky ne, vždyť jsme hráli v kuse na dvě lajny 80 minut s jednou patnáctiminutovou přestávkou a nebezpečí zranění viselo ve vzduchu. Nejprve se v plné jízdě ošklivě srazil Martin s protihráčem - zařval jak Baroš faulovaný ve velkém vápně, nepříjemně dlouho ležel na ledě bez hnutí, na střídačce si pak nepublikovatelně ulevil a hrál dál. Podobný střet Dominika sice nevypadal tak nebezpečně, ale poraněné rameno ho evidentně více omezovalo v další hře.

  Konečný stav 1:6 nebyl vskutku pravdivým ukazatelem poměru kvality a dění na ledě, protože Bydžov předváděl dobrý a pohledný hokej, ale bohužel bez koncovky. Tento problém trápil domácí vlastně po celý turnaj, protože odehrál všechny zápasy vyrovnané a dokonce i s herní převahou, ale chyběl větší tlak do brány a častější střelba. Jak říká hokejová legenda Pavel Richter: „Není ranky, není branky!“ Přál bych Vám vidět propocené Vaškovo ribano po zápase. Zachytal si opravdu hezky. Zatáhnul za sebou roletu v brance a domácí hráči jej nebyli schopni ani z naprosto vyložených šancí překonat.

  Výhra nás potěšila a namlsala na zasloužený hodinový odpočinek před dalším zápasem. Škoda však, že vedoucí mužstva Velký Pepa byl jiného názoru. Zřejmě nespokojen s naším výkonem, zamknul kabinu ještě před naším příchodem z ledu a odešel si i s klíčem na obídek a v klídku prosklené restaurace sledovat další utkání.

 

TJ STADION KUTNÁ HORA – HC JAROMĚŘ

7 : 2 (3 : 1, 4 : 1)

  Z vývoje turnaje si na první místo dělaly zálusk hned tři týmy. Hlavní rozhodnutí mělo tedy přijít právě v tomto zápase. A jak zpívá ABBA v jedné ze svých nejslavnějších písní: „Vítěz bere všechno a poražený zůstává sám“, šlo tedy tento „match“ označit nálepkou: „Matka všech bitev“. Při pohledu na unavené a zívající hráče po obědě bylo zřejmé, že to bude především utkání vůle, srdce a dřiny.

  Sršni neponechali nic náhodě a hned po 92 sekundách vedli - Ondra poslal ostrý a zároveň nechytatelný pozdrav od modré jaroměřskému brankaři. Za čtyři minuty nechal opět promluvit svou „střelku“ Oťas a zvýšil náskok na dvoubrankový. Psala se 11. minuta, kdy Dominik poslal opět jednu za svých ideálních nahrávek, které mají oči a Oťas se již po šesté v turnaji zapsal do listiny střelců. V závěru první části došlo před naší brankou ke střetu mezi „zlým mužem" našeho týmu Ondrou a hráčem Jaroměře, který až příliš důrazně doloval puk z Vaškova držení. Následující oslabení jsme snad pod vlivem únavy, či uspokojení z vedení odehráli (spíš odstáli) absolutně pasivně a soupeř to potrestal.

  Zbytečná nedisciplinovanost, kdy třeba Míra byl vylučován neustále, za ty samé a zbytečné fauly vedla k dalšímu oslabení a hosté toho v čase 23:28 dokonale využili. Jaroměř najednou dostala elán a bylo jí plné kluziště. Naštěstí se Vašek v brance překonával a jakoby na sobě měl magnet na puky. V rozmezí 26-28. minuty dal dvakrát najevo svým obvyklým způsobem Jirka, kdo dnes tahá za gólové otěže zápasu, hra Jaroměře po tomto dvojbodu opadla a hosté rezignovali na možnost úspěchu. Závěr zápasu se změnil v naši exhibici a gólový festival. Soupeře jsme rozebírali rychlými a přesnými kombinacemi a dávali branky v podstatě do prázdné.

  Po 120 min. hry na dvě lajny vyplněných pouze jednou přestávkou a hodinovou pauzou na oběd předvést takový výkon, v takovém tempu a nasazení, při vší úctě, klobouk dolů!

 

CELKOVÉ POŘADÍ

1.TJ Stadion Kutná Hora

2.HC Skuteč

3.HC Jaroměř

4.Stadion Nový Bydžov

 

  Turnaj v Novém Bydžově se v konečném součtu bezesporu vydařil. Všechny zúčastněné týmy měly hokejovou kvalitu, díky které se na ledě odehrávaly velmi vyrovnané a dramatické hokejové bitvy. Na jednostranné měření sil, ve kterém by bylo jedno mužstvo za „otloukánka“ a druhému týmu takové zápolení nic nedalo, si určitě nikdo ztěžovat nemohl. Je nutno vyzvednout vysoce kolektivní a maximálně obětavý výkon všech hráčů Sršňů. Tým se vzepjal ke skvělému výkonu, ve kterém všichni bez výjimky odevzdali na ledě sto a více procentní výkon. Ochota obětovat se pro úspěch týmu, dokázala překonat i určitý kvalitativní rozdíl mezi hráči. Upřímně vybrat pro direktoriát turnaje jméno nejužitečnějšího hráče týmu, nebylo pro mě nikdy těžší.

  Zvláštní ocenění by si jistě zasloužil agilní Jirka, který na turnaji překonal hranici 100 kanadských bodů v sezóně. Divákům předvedl jednu ze svých předností – výbušnost a dynamiku prvních kroků, obráncům pak svoje záda, brankaři šikovnost svých rukou a fanouškům spoustu hokejové chytrosti.

  Tím dalším je Oťas s 58 brankami nejlepší střelec týmu. Dnes byl opět k neudržení, jezdil jako „pila“ a několikrát měl možnost předvést svůj čich na branky. Smekám a zpívám: "Vivat Las Vegas, Vivat Las Oťas!"

  Jako další mě napadá Dominik, který se mi velice líbil v úvodním utkání. Nabruslil minimálně o kilometr víc než v jiných zápasech a bojoval do roztrhání těla jak „Poslední Mohykán“. Ve středním pásmu soupeře perfektně vykrýval, chodil do osobních soubojů a vyhrával je. Škoda poranění ramene, které ho trochu přibrzdilo, ale i přesto byl v posledním zápase motorem ofenzívy druhé lajny.

  Oba naši brankaři dnes podali velmi dobrý výkon bez chyb a dokázali chytit i něco navíc. Troufám si dokonce říct, že Vašek předvedl svůj nejlepší výkon v této sezóně.

  V této chvíli máme tři obránce (Martin, Ondra, Pepa), které hráči soupeře prostě nemohou nechat střílet od „modré" bez toho, aby si potom od svého brankáře vyslechli sérii výčitek. Neřekl bych, že někdo z nich byl tentokrát tím klíčovým, všichni odváděli svou práci velmi dobře a s minimem chyb. Všichni tři podporovali útok a byli výrazně vidět, přesto jsem se rozhodl pro ohodnocení Pepy, protože nastupoval po celý turnaj v obranné dvojici s nováčky na tomto postu, a proto musel nabruslit a odvést část práce i za ně. Na celkovém výkonu to ale nebylo skoro znát. Takže gratuluji, Pepo!!!

  Rád bych poděkoval za vydatnou podporu i našim fanouškům, kteří vytvořili pro naše hráče bouřlivou atmosféru, ve které se jim dobře hrálo. A osobně pak Martině Zíkové, která svojí ženskou přítomností zpříjemnila a obohatila naší mužskou společnost.

  Ještě je tu jeden moment, který mě neodolatelně vábí ke zveřejnění, a to přesto, že výroky sudích komentuji opravdu minimálně. Pozoruhodné výkony rozhodčích na tomto turnaji by mohly představovat instruktáž pro všechny ostatní, jak se „nemají“ pískat zápasy ani v „odborovce“. Nechci si stěžovat na posuzování faulů, protože to mi nepřísluší a je plně v kompetenci rozhodčích. O uznání gólu, který nebyl, jsem již psal, ale nelíbí se mi, když hlavní rozhodčí v podstatě nebruslí a chce odpískat zápas jenom ze středního pásma, asi aby se moc neunavil, nezkontroluje si počet hráčů na ledě před vhazováním, což je jeho povinnost, neví, kde se má vhazovat po vyloučení hráče a několikrát za zápas přejíždí s hráči sem a tam než to správné místo za hlasité pomoci trenérů nalezne. Který (aniž by zřejmě chtěl), jeví jasné známky podnapilosti a má problém hodit buly klukům mezi hokejky, když před tím tedy nespadne. Odvedli jste "dobrou" práci, pruhovaní tajtrlíci! Vskutku "dobrou" práci, jen co je pravda!

  No a tímto bych uzavřel své dnešní tlachání.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek, Rejna

obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Sádlo, Švejda

útočníci : Tvrdík, Hynek, Drahota, Vítek, Tomčík, Kořistka

 

branky : Tvrdík 6x, Hynek 6x, Kadlec 2x, Zíka, Kořistka

asistence : Kadlec 3x, Drahota 3x, Tvrdík 3x, Vítek 2x, Hynek 2x, Zíka

 

 

 

Tatran Sedlčany - Sršni Kutná Hora

1  :  8  ( 1:1, 0:4, 0:3 )

  Kluci i vy všichni ostatní - omlouvám se. Na dnešní článek jste se trochu načekali, ale o to více (alespoň doufám) jste se těšili. Nebo ne?

  V sobotu 27.2.2010 odehráli Sršni poslední mistrovské utkání letošní sezóny na ledě Tatranu Sedlčany a po čtyřech zápasech jsme se „konečně“ dočkali - VÍTĚZNÉHO! - konce. No, a jak se to přihodilo?

  Sestava byla téměř kompletní (až na dlouhodobě zraněné Macháčky) a všichni hráči, pokud je mi známo, dokonce dodrželi v mezích svých možností životosprávu a odpočinek před zápasem. Tabulková statistika před tímto utkáním mluvila pro nás a favorita. Tým Sedlčan však nebyl obeznámen s nevyhnutelným výsledkem utkání a zcela bez respektu bojoval a snažil se, co mu síly stačily. Ještě než se diváci stačili dotrousit z bufetu, domácí mužstvo v čase 1:09 otevřelo skóre a vůbec nebralo na vědomí, že má prohrát. Velice dobře bruslící soupeř i kvalitně kombinoval a nadále působil problémy naší obraně i s brankařem. Nicméně hráči Sršňů se ničeho nezalekli a postupně hru vyrovnali, protože si uvědomili, že pokud nepřijde rychlá odpověď v gólové podobě, tak by nás mohl soupeř svým poctivým bojem přehrát. Naše nasazení a snaha byla zřetelná, bohužel jí doprovázela zbrklost a velká nepřesnost nahrávek. Sršni se osmělili a hlavně zásluhou první formace se zlepšila i naše střelba. Přestože brankař hostů hodně puky vyrážel před sebe, my do tohoto prostoru bohužel nechodili, a tak až v čase 13:50 vzal odpovědnost na sebe Jirka a technickou parádou obalamutil brankaře – 1:1 a začínalo se prakticky znova. Další šance Oťase, Dominika či Janka již zůstali na výstroji domácího brankáře, a proto se šlo do kabin za vyrovnaného stavu.

  Do druhé třetiny jsme udělali jednu změnu a nastoupili do ní s novým nasazením, což se vyplatilo po šesti minutách hry. Na špatnou střeleckou mušku našich útočníků se už nevydržel dívat obránce Martin, nejlépe se zorientoval ve skrumáži v brankovišti a dopravil puk za čáru znamenající gól. Naše vedení potvrdil ve 32. minutě Jirka po nahrávce Oťase a svou brankou přinesl jistotu a klid na naše hokejky. Definitivní konec domácího odporu přinesla následující minuta, kdy si Dominik vzal ve středním pásmu puk a své sólo zakončil backhandovou parádou. Hosté se získaným náskokem uvolnili, nervozita z nich spadla a Sedlčany téměř nepustili k puku. Útočníci prokázali svoji dravost a tah na bránu, navíc je pěkně doplňovali a podporovali obránci. Hra byla kreativní a šance vznikaly i po kombinačně pohledných akcích. Zkrátka starý, dobrý dieslový motor Sršáň se zase rozjel a do konce utkání byl k nezastavení. A to nebylo vše, ve 38. minutě Martin ještě pečetil padáčkem pod víko skóre druhého dějství na 1:5.

  Podobný scénář měla i poslední třetina, i když se již nesla v uvolněnější hře. Touha naší „10“ završil hattrick, byla tak silná, že ve 44. minutě se Jirka vyháčkoval ze sevření tří protihráčů a překonal brankáře Sedlčan. Do gólových hodů připsal další zápis za dvě minuty i Dominik a jeho střela byla výstavní - těsně vedle ramene brankaře prolétla až do sítě - 1:7. V polovině závěrečného dějství vystřelil ještě od modré Káďa a propálil všechno, co stálo v cestě včetně překvapeného brankáře hostů. Samotný závěr utkání byl pěkný ke koukání a jen občas přílišná euforie snad kazila dojem, když se do útoku ve snaze vstřelit si gól občas zapojili i oba obránci a Vašek pak musel řešit přečíslení. Ale na druhou stranu, nebýt těchto momentů, moc by si nezachytal. Sršni dohráli v pohodě a zvítězili 1:8.

  Po nepřesvědčivých výkonech našeho mužstva v posledních zápasech začala vládnout v týmu tak trochu anarchie, a to byla situace, kdy bylo potřeba razantního zásahu, a tak došlo v kabině k malým otřesům a změnám. I hráči dostali možnost vyříkat si věci sami mezi sebou za zavřenými dveřmi a já doufal, že to přinese potřebný nový impuls. Za výkon ve druhé a třetí třetině zaslouží uznání kompletně celý sršní roj, protože bez rozdílu pohlaví, věku, vyznání a politické příslušnosti odevzdali všichni výkon na 110% svých možností. Přesto jsou tu ale hráči, kteří si zaslouží jmenovitě pochválit, a to: zejména Dominik a Jirka byli k neudržení, v útoku na sebe přijali vůdčí úlohu a celkem si v utkání připsali shodně čtyři kanadské body. Ze zadu je efektivně i efektně doplňoval Martin, který zase jednou nechal promluvit svou střeleckou múzu a Pepa, který tužil naši obranu především v osobních soubojích tak, že pověstný prešovský beton proti němu vypadá jako neškodný píseček do přesýpacích hodin. Chlapi, ne že by tomuhle zápasu nebylo co vytknout, ale pro mě bylo důležité, že jsem zase viděl létat Sršně. Fakt jste všichni makali nadoraz a bylo to znát. Problémy které postihly náš tým, se dají překonat jenom vůli a dnes zabojovali úplně všichni - a tak to má být, a tak je to správně! Dát veškeré síly ve prospěch týmu, protože jiná cesta k úspěchu nevede. Doufám, že jste měli všichni ze svých výkonů dobrý pocit, a pokud někdo z Vás náhodou momentálně pocítil pozitivní citovou náklonnost k mé osobě za pochvalné hodnocení, tak si jí pamatujte, nebude to tak často.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek, Rejna

obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Marvan, Pipková

útočníci : Tvrdík, Hynek, Drahota, Vítek, Tomčík, Kořistka, Sádlo, Švejda, Ryšan

 

branky : Tvrdík 3x, Vítek 2x, Zíka 2x, Kadlec

asistence : Hynek 2x, Vítek 2x, Tvrdík, Kořistka, Draslar, Marvan

 

 

 

 

ZE ZÁPISU STK č.10

 

3. Neoprávněné starty, neodehraná utkání, tresty ve hře apod.

h) V utkání KLD č. 608 Kutná Hora v. Zbraslav dne 23. 1. 2010 na ZS K. Hora Trenér Zbraslavi Šolc Petr - TH – velmi hrubé verbální napadení rozhodčího, hajlování a urážky rozhodčích do fašistů – STK navrhuje co nejpřísnější potrestání – až vyloučení z činnosti v LH. Takovýto člověk nemá hlavně u mládeže co dělat – STK případ předává k dořešení DK

 

 

 

 

TURNAJ NOVÝ BYDŽOV

 

Pro větší informovanost Vám přináším včas základní informace k turnaji.

termín konání : sobota 6.3.2010

sraz na zimáku : 7.00 hod.

odjezd vlastními auty : 7.15 hod.

sraz v místě : 8.15 hod.

 

účastníci turnaje :

Stadion Nový Bydžov

HC Metuje

HC Skuteč

TJ Stadion Kutná Hora

 

rozlosování turnaje :

08.00 - 09.00   N.Bydžov - HC Metuje

09.00 - 09.15   úprava ledu

09.15 - 10.15   HC Skuteč - K.Hora

10.15 - 10.30   úprava ledu

10.30 - 11.30   N.Bydžov - K.Hora 

11.30 - 11.45   úprava ledu

11.45 - 12.45   HC Skuteč - HC Metuje

12.45 - 13.00   úprava ledu

13.15 - 14.15   HC Metuje - K.Hora    

14.15 - 14.30   úprava ledu

14.30 - 15.30   N.Bydžov - HC Skuteč

15.30 - 16.00   vyhlášení výsledků

 

systém turnaje :

utkání budou hraná 2x20 min. čistého času, každý s každým

 

Možnost objednání obědů v restauraci na ZS v ceně cca 60,-Kč. Zájemci se musí nahlásit, nejpozději po čtvrtečním tréninku.

 

 

 

Sršni Kutná Hora - SK Černošice

5  :  9  ( 1:1, 2:4, 2:4 )

  Typický obrázek posledních zápasů našeho celku byl k vidění i tentokrát proti mužstvu SK Černošice. Přestože toto měření sil mělo velkou důležitost, protože právě tento soupeř je našim přímým konkurentem o pozice na předních místech tabulky, toto utkání jsme nezvládli, a nevystoupili tak ze svého stínu. Naše zdecimovaná sestava se musela z dobře známých důvodů obejít bez několika tradičních opor. Především pak o nejlepšího střelce našeho týmu Oťase, a tak musel k zápasu nastoupit i starší žák Pavel Švejda.

  Na ledě se děj odvíjel od hry našeho soupeře, který diktoval tempo zápasu. Domácí se dostávali jen ke sporadickým pokusům, a asi největší šanci jsme měli v 5. minutě, kdy po zavezení puku Dominikem do třetiny, dostal jako na zlatém podnose přihrávku před prázdnou branku Jirka, ale poskytnutou příležitost nevyužil. Přesto byl soupeř v této části podstatně aktivnější a celá naše obrana i s Adamem byla neustále v permanenci. V 10. minutě hráli hosté přesilovku a po zbytečném faulu ve středním pásmu se za katr poroučel k Petrovi ještě Martin. Poskytnutou dvojnásobnou početní výhodu již Černošice dokázali přetavit ve vedoucí gól. Domácí sice nehráli nijak oslnivě, přesto ve 13. minutě srovnal skóre Dominik střelou přes obránce, který přispěl lehkou tečí. V první třetině byli Sršni horším týmem než Tygři, ale i tak svítilo na ukazateli 1:1.

  Přestože jsme hráčům před zápasem důrazně říkali a o přestávce připomněli, že dnešní výkon musí být především o zodpovědné obraně, ve druhé části se Sršni nechali strhnout k bezhlavému útočení i ve čtyřech hráčích a poskytovali tak soupeři po ztrátě puku velké množství početních přečíslení. Kritická situace z našeho pohledu nastala mezi 26. - 28. minutou, kdy jsme třikrát téměř identicky inkasovali, po právě zmiňovaných situacích. A jak už tomu tak bývá, pravidlo nedáš-dostaneš, opět platilo. Nejhezčí hokejový okamžik utkání, bohužel na náš úkor přišel ve 33. minutě, kdy si nejšikovnější hráč soupeře s č.17 Šalamoun v samostatném nájezdu tísněn dojíždějícím obráncem, dovolil na minimálním prostoru kličku zcela roztaženému brankaři a zvyšoval do prázdné. Stav 1:5 vypadal pro nás už velmi špatně, ale jiskřičku naděje ve 39. minutě vykřesal Míra, když se mu podařilo usměrnit vyražený puk za záda černošického gólmana. 30 vteřin před koncem třetiny jsme si i my zahráli dvojnásobnou přesilovku a puk nastřelený od Pepíka a dorážce Janka se dostal až k Dominikovi, a ten prakticky před volnou brankou nezaváhal. Po druhém dějství se týmy tedy rozešly za stavu 3:5.

  Třetí část hry začali Sršni neskutečně pasivně, absolutně bez pohybu a snahy hrát hokej. Další korekci stavu jsme připustili ve 44. minutě, kdy si obrana, jako mnohokrát v tomto zápase nechala útočícího hráče za sebou a samostatný únik hasila za cenu faulu, který rozhodčí posoudil na trestné střílení. Do středového kruhu se postavil již zmiňovaný hráč s č.17, zamíchal kotouč před brankařem, a téměř z nulového úhlu parádně zavěsil. Domácí se přesto začali postupně zlepšovat a odměnou jím byl čtvrtý gól v černošické síti, kdy se po Jirkově přihrávce zpoza branky dostal dnes již po třetí k zakončení Dominik. V 50. minutě výborně vyslal Dominik do brejku Ondru, a ten nekompromisně vstřelil kontaktní branku. Tuto část zápasu jakoby odehrálo jiné mužstvo, najednou nás bylo plné kluziště, sevřeli jsme hosty v jejich obranném pásmu a vyrovnání vyselo na vlásku. Poprvé v zápase jsme soupeře jednoznačně přestříleli a vytvářeli si vyložené šance. Bohužel se Jirka dvakrát tváří v tvář gólmanovi neprosadil, ale ani ostatním již gól souzen nebyl. Naděje na bodový zisk trvala až do 58. minuty, kdy se naopak soupeři podařilo skórovat a ledová sprcha, která uhasila naší naději, zapříčinila absolutní zmar, kdy jsme ještě v průběhu 59. minuty dvakrát inkasovali. Skóre se tak zastavilo až na stavu 5:9.

  Černošice byly tentokrát lepší a po celý zápas nás přehrávaly, ovšem troška štěstí a pouhých deset minut hokeje z naší strany nám mohly zajistit alespoň solidní výsledek. Na soupeře kterého jsme dokázali v letošní sezóně dvakrát porazit, ovšem v kompletní sestavě, jsme tentokrát nestačili. Objektivně – mimo Jirky nastoupili všichni ostatní hráči proti staršímu a kvalitnímu soupeři. Přesto i takové zápasy se dají někdy zvládnout a vyhrát, ale vyžaduje to větší disciplínu, nasazení a sebeobětování, kterého se nám většinu zápasu nedostávalo. Pravdou je, že již několikátý zápas ignorujete, co se vám v kabině a na střídačce říká a projev na ledě je zcela opačný. Nedaří se probudit osobnosti, které by měly tým táhnout a dnes na ledě, bohužel, žádná taková nebyla. Většina hráčů už jakoby rezignovala a hodila letošní sezónu přes palubu, čímž bohužel znevažují všechno čeho v ní, až do tohoto těžkého období dosáhli. A já jsem přesvědčen, že toho opravdu není málo. Světlou vyjímkou, která si zaslouží pochvalu, byl pro mě v sobotu a minulý víkend Janek, který ač jako jeden z nejmladších se neustále snažil a dokázal se prosadil i v soubojích jeden na jednoho. No, a pak nevím, jestli je možné pochválit gólmana, který dostal devět branek, přesto tak učiním, protože ani na jedné neměl nejmenší podíl a v tom množství střel, přečíslení a samostatných úniků, kterým musel čelil, jsme jen díky němu nedostali mnohem větší příděl.

  Poslední věc, o které se dnes zmíním a trápí mě, je současná atmosféra v týmu a kabině. Kam se poděla loajalita, soudržnost a chuť pracovat pro tým? Nebo jste parta, jen když se daří a vyhrává se. Prosil bych o trochu soudnosti při tvrdém kritizování svých spoluhráčů, protože málokdo může po sobotě říct, že je bez viny.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek

obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Marvan

útočníci : Tvrdík, Vítek, Drahota, Tomčík, Kořistka, Sádlo, Švejda Pavel, Švejda Petr, Kadlec

 

branky : Vítek 3x, Kadlec, Drahota

asistence : Tvrdík, Zíka, Marvan, Kořistka, Draslar, Vítek

 

 

 

HC Rakovník - Sršni Kutná Hora

7  :  4  ( 4:2, 0:1, 3:1 )

  Ve 25. kole KLD jsme vyzvali k porovnání sil stále zlepšující se celek HC Rakovník. Domácí nejsou zcela spokojeni se svým postavením v tabulce, a tak se jim i díky posílení, daří v posledních zápasech obírat o body týmy z vyšších příček tabulky. Naše mužstvo zase chtělo po posledních zápasech dokázat, že hokej hrát umí a body nerozdává na počkání, přesto jsme museli opět nastoupit s torzem hráčů a v improvizované sestavě.

  Sršni začali hodně zostra a hned první sérii šancí přetavili na gól – v čase 2:41 Oťas po nahrávce Matěje poprvé rozsvítil červené světlo za brankou. Za necelou minutu si vybrala svou první slabší chvilku naše obrana, kdy darovala svým nedůrazem soupeři dvě nadstandartní dorážky a bylo srovnáno - 1:1. V 5. minutě zkušený harcovník Oťas objel branku a svým ekvilibristickým kouskem překvapil zkoprnělého domácího gólmana, když našel volné místo mezi jeho výstrojí a tyčkou branky – 1:2. O dvě minuty později však přinesla další nedisciplinovanost našich zadáků vyrovnání. Soupeř se dostal na koně a bylo jasné, že pokud se něco nestane, tak s předváděnou obrannou hrou si koledujeme minimálně o další gól. V prostřední části bohužel naše hra trošku polevila, přidalo se i neproměňování vyložených šancí a soupeř tak měl možnost zvyšovat tlak, který v 16. minutě korunoval vedoucí brankou. Mnohem větší morová rána nás ale potkala za chvíli, kdy po naražení na mantinel odstoupil ze zápasu Matěj (pozdější vyšetření ukázalo zlomeninu klíční kosti). V čase 19:43 , kdy již byli naši borci myslí asi v kabině jsme opět nechali neskutečně mnoho volného prostoru soupeři před brankou, a tak se šlo z ledu za stavu 4:2.

  O přestávce byla v kabině velká bouřka a na ledě to bylo okamžitě znát. Sršni se v druhé části hry prezentovali trochu lepším výkonem v obranné hře. Adam měl sice o dost více práce než jeho protivník na druhé straně, ale to neskutečné množství dorážek a naše pasivita v těchto momentech se zmenšila. Začali však docházet síly útočníkům, přestali se vracet pro puky do hloubky pole a tím naše rozehrávka dostávala velké trhliny. Adam dál chytal střely jako na běžícím páse a nejvíc se asi zapotil u té ze 35. minuty, kdy proti prudké střele z kruhu vytasil reflexivní zákrok lapačkou. Deset vteřin před koncem třetiny bylo možné vidět asi nejhezčí individuální akci utkání. Ve středním pásmu se ke kotouči dostal Jirka, vzal si ho pod svoje křídla, předvedl několik parádiček a svým typickým způsobem projel až před brankáře, kde předvedl „blafák“ s extraligovým zakončením. Po dvou třetinách tedy platil stále stav 4:3.

  Rozuzlení měla tedy přinést až závěrečná část hry. Sršni do ní vstoupili trochu v křeči a únava na některých hráčích byla zcela zřetelná. Takže o nějakém souvislejším tlaku nemohla být ani řeč, spíš snaha o rychlé útoky a breakové situace, které se nám však nedařilo úspěšně zakončovat, což dokumentují šance Jirky, Oťase a Janka. Část hráčů Rakovníka se vyžívala v tom, kdo koho tvrději narazí na mantinel, a tak nám po jedné takové situaci odstoupil další hráč v utkání – Jožan. V čase 49:09 došlo v obranné činnosti Sršňů k opravdu fatální chybě a rozdíl byl opět dvoubrankový. Za necelé tři minuty korigoval po nahrávce Petra Oťas a svojí kontaktní brankou vykřesal ještě jiskru naděje. Sršni nechtěli prohrát, a tak se pokusili se zbytkem sil útočit, ale výsledkem byl pouze gól Rakovníka do otevřené obrany v čase 57:37. Ani Time Out už Sršňům nepomohl a vzápětí po buly se sen o vyrovnání rozplynul, protože Rakovník zasadil Sršňům těžké K.O. – 7:4. Závěr třetiny už se pouze dohrál a my jsme mohli pouze zpytovat svědomí za chyby v obranně a neproměněné šance.

  Hodnocení víkendového zápasu je v podstatě obdobné posledním utkáním. Takže to zjednoduším. Zápas v Rakovníku nás nezastihl v příliš oslnivé formě a slušné okamžiky tak střídal nadprůměrný počet těch horších. Taháme v zápasech za kratší konec a taková je prostě realita. Druhá lajna se od Vánočního turnaje rozpadla a nedala se ani jednou dohromady, takže jí musí tvořit hráči třetí lajny, což jejímu hernímu projevu odpovídá, no a aby toho nebylo málo, tak dlouhodobé zranění postihlo již i první lajnu. Na začátku zápasu byl kutnohorský team lepším, ale po pár vyložených chybách vzadu daroval lacinými góly soupeři vedení a ten už si udržel Sršně v bezpečném odstupu. V závěrečné třetině se projevilo to, že máme momentálně úzký kádr a tím pádem už jsme fyzicky odešli. Ale nebylo možné si i nevšimnout, že několik jedinců takovému tempu nestačilo vlastně od začátku. Naší achillovou patou se v posledních utkáních stává špatná a nedůrazná obranná hra, především v prostoru před brankou, kde se dopouštíme neskutečného množství chyb. No a pravdou je, že Jirka s Oťasem nepředvedli zcela ideální výkon, ale to jim nevyčítám. Nejsou to roboti, kteří můžou fungovat v každém zápase na 100% a ofenzivní síla týmu po rozpadu druhé lajny leží pouze na nich již příliš mnoho zápasů. Závěrem bych chtěl pochválit celý tým, že tenhle zápas rozhodně neprohrál vlastním přístupem. Kluci bojovali a snažili se zápas zlomit aspoň vůlí, když už to jinak nešlo, a za to si zaslouží pochvalu. Škoda, že konečný výsledek byl opět v náš neprospěch.

P.S. Matěji tvoje absence je pro nás velký problém, ale mnohem důležitější teď je, abys byl brzy zcela zdráv, což ti za sebe a všechny ostatní přeji. Jenom nevím kdo mi teď bude v kabině zlepšovat náladu svými trefnými komentáři.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek

obránci : Zíka, Kadlec, Draslar, Marvan

útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Drahota, Tomčík, Kořistka, Sádlo, Švejda

 

branky : Hynek 3x, Tvrdík

asistence : Macháček M., Tvrdík, Drahota, Švejda

 

 

 

Sršni Kutná Hora - Junior Mělník

4  :  10  ( 3:5, 0:4, 1:1 )

  V sobotu jsme se utkali se zatím nejlepším a vedoucím celkem KLD, a to mělnickým Juniorem. Z důvodu pokračování bacilové mizérie nám chybělo několik borců, a to především Dominik s Jankem a další klíčoví hráči nastoupili v podstatě z postele bez řádného tréninku. Do utkání jsme šli s vědomím, že jen velice dobrým výkonem bychom mohli soupeře potrápit. Mužstvo se v kabině seznámilo s taktikou vytvořenou pro tento zápas: snaha o maximální nasazení, hra se zabezpečenou obranou a především důraz v prostoru před naší brankou, která se ale přestala dodržovat hned po úvodním buly.

  První střídání naší elitní lajny znamenalo šok pro kutnohorské fanoušky a předznamenalo její výkon. V útočné třetině si vytvořili tlak a slibnou šanci, ale v obraně naivně a bez důrazu, a tak již ve 23. vteřině se mohl soupeř radovat, poté co nechali zcela volného hráče před Adamem a ten se prosadil. V 6. minutě se nám podařilo srovnat rychlou akcí po ose Oťas – Jirka, kdy druhý jmenovaný nedal brankaři nejmenší šanci. Sršni jakoby v obraně byli myšlenkami úplně jinde a z toho vyplynulo několik šancí. V 8. minutě nechali svého brankáře opět na holičkách, dva hráči zůstali neobsazení před brankou a soupeř toho opět využil 1:2. V čase 10.55 nahrál Oťas Jožanovi, ten puk sice netrefil ideálně, přesto mělnickému brankaři proplul mezi betony do sítě 2:2. Ve 14. minutě ale opět zaspala naše obrana a vybídla hosty k vedení, a aby toho nebylo málo, hned za 10 vteřin přišlo zvýšení na 2:4. Za minutu se hvězdně předvedl Jirka, kdy se dokázal individuelně prosadit a přesně vystřelit 3:4. Hráči však dál působili bezkrevně a soupeř nám jasně ukazoval, kdo je pánem na ledě. V čase 16.50 se opět projevila největší slabina naší hry, kdy jsme nechali soupeřova útočníka dvakrát dorážet a věnovali mu dvoubrankové vedení. Bohužel technická, taktická a hlavně bruslařská kvalita byla na straně soupeře, přesto těsně před konce třetiny mohl alespoň zkorigovat Oťas. Jeho beckhendový blafák však ukryl brankař výtečně do lapačky, a tak se po první třetině týmy rozešly za stavu 3:5.

  Ani ve druhé třetině se Sršni v obranné hře nijak zvlášť nepolepšili, a důsledkem toho byly postupně i další čtyři góly v naší síti. Bohužel domácí jakoby rezignovali na celý zápas, přestali úplně hrát a působili zcela neškodně. Nebyli jsme schopni vymyslet kloudnou akci a naši hráči tak jen marně tlačili časomíru alespoň ke konci třetiny. Šance Oťase, kdy na něj zívala prázdná klec a volala po brance, jen deklaruje neschopnost probrat se z klinické smrti, kam jsme upadli. Druhá třetina byla ze strany Sršňů katastrofální – nedůsledná a rozklížená obrana, bezzubý útok, a proto na jejím konci byl nelichotivý stav 3:9.

  Závěrečná část hry se odehrávala už víceméně z povinnosti. Mělník byl lepší a domácí zase už zřejmě smířeni s nepříznivým stavem. Branka Matěje ze 48. minuty nic neřešila – snad jen tolik, že ukázala, jak by jsme měli hrát a dávat góly. Rychlé a přesné založení útoku, zavezení puku Oťasem do třetiny a naservírování před branku, kde se Matěj výborně prosadil. Jednoduché, leč dnes v podstatě nevídané. Jinak byla tato třetina na šance chudá a nepřinesla mimo posledního gólu Mělníka v čase 50.24 nic víc zajímavého. Zápas tedy nakonec skončil spravedlivým vítězstvím hostů 4:10.

  Co sis sám uvařil, to si musíš sníst... Právě tímto českým příslovím by se dal charakterizovat výkon Sršňů. Domácí hráli v první třetině v obranně otřesně a Mělník je za to trestal, v dalším průběhu utkání se přidali i ostatní hráči. Zápas s kvalitním soupeřem, který usiluje o postup nám ukázal, na co momentálně asi máme, bohužel držet krok s nejlepšími celky KLD nemůžeme při současné sestavě, kterou disponujeme a dnes pouze jedna úderná pětka k vítězství nestačila. V utkání kde proti většinou starším, fyzicky vyspělým a navíc rychle bruslícím hráčům už není na ledě najednou moc místa, jsme se nedokázali prosadit do více šancí, vytvářeli fatální chyby v obraně, a to rozhodlo. Pro některé hráče bylo úspěchem, když se dostali za červenou čáru a neztratili při tom kotouč, a tak na ledě hrál pouze jeden tým - tedy hosté. Hlavní příčinou současného stavu našeho týmu je vleklá a rozsáhlá marodka, kdy v podstatě od začátku roku nejsme schopni dodržovat pravidelný tréninkový cyklus aspoň deseti hráčů. Abychom opět našli svoji tvář, musí právě zde dojít k nejzásadnější změně. Zahnat bacily a začít v přijatelném počtu normálně trénovat.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek

obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Marvan, Švejda Pavel

útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Drahota, Tomčík, Tvrdík Jan, Švejda Petr, Jiráň, Sádlo, Kadlec

 

branky : Tvrdík 2x, Macháček M., Tomčík

asistence : Hynek 3x

 

 

 

NIKDY NENÍ TAK ZLE, ABY NEBYLO JEŠTĚ HŮŘ

  Docela odvážný nadpis, že? Ale vlastně proč ne. Jak nám ukazuje bulvární tisk, dobře nadepsaný článek má vždy větší šanci na úspěch.

 Pravdou je, že zákeřné viry a zranění náš tým dál cíleně a vědomě oslabují, a tak se nabízí spíš otázka: „Dohrají Sršni tuhle sezónu důstojně“? Nechtěl bych být nositelem předčasných hodnocení, ale reálná možnost většího úspěchu se nám pomalu vzdaluje. Třeba ale tato situace týmu prospěje, ještě více se semkne a v posledních zápasech to nebude hra kočky s myší. Organizované a společné zvládnutí odporu a tlaku soupeře se neobejde bez vzájemné podpory všech hráčů. Tým, ve kterém jedinci postrádají ochotu pro vzájemné vypomáhání, jako tomu bylo u nás minulou sobotu, nemůže zvítězit.

  Od začátku nového roku se potýkáme stále se stejným problémem – marodka! Máme co dělat, aby na led mohly vyjet alespoň dvě "pětky", což se zatím vždy podařilo i díky výpomoci mladších spoluhráčů z žákovské kategorie. A jinak tomu nebude ani tento víkend, kdy se utkáme s jasným lídrem soutěže Juniorem Mělník. Bohužel tento tým hraje v podstatě pouze s hráči roč.93, a tak to bude hodně těžká písemka pro naše benjamínky, ale jediným možným způsobem zdokonalování sebe samotného je navyšování počtu zkušeností.

  V hokeji nejde jen o výsledek, ale také o dobrý pocit z předvedeného výkonu. A já bych Vám moc přál, aby se po sobotě dostavil a koneckonců někdy mužstvo se silnější vůlí a štěstím dokáže o body obrat i papírově silnější celek.

  Nedávno mi bylo v diskusi vyčítáno, že stavím hru na svých oblíbencích. Musím se ohradit, že se mi tento výraz vůbec nelíbí, protože mi zavání nadržováním a protekcí. Přesto uznávám, že mám rád typy hráčů toužících po vítězství, toužící ze všeho nejvíc po úspěchu a vše mu obětují. Jenom tým, který má ve svém středu alespoň několik takových hráčů, kteří řeší situace tak, aby se tomuto úspěchu přibližovali, může směřovat stále vzhůru. Tito hráči neuctívají alibismus, chtějí udeřit, přetlačit soupeře, zvednout ruce vzhůru a jsou ochotní tomu obětovat víc než ostatní. Doufám, že pár takových se najde i v sobotu a na věku nezáleží.

 

 

 

Slavoj Velké Popovice - Sršni Kutná Hora

12  :  5  ( 5:3, 5:1, 2:1 )

  Pořádnou ostudu si uřízli hokejisté Kutné Hory na ledě svého dalšího soupeře Slavoje Velké Popovice. Utkáni sice slibovalo zajímavou podívanou, bohužel posílený soupeř byl o „level“ výše, a k naplnění tohoto předpokladu z naší strany dle mého soudu vůbec nedošlo, nebo alespoň já jsem to nezaznamenal.

  První gól přišel přesně v čase 00:21, dvojice Jirka-Oťas totiž způsobila zmatek v popovické obraně a druhý jmenovaný nekompromisně prostřelil gólmana. Snížení ale přišlo okamžitě za 13 vteřin, kdy se Pepa dopustil minely ve středním pásmu a popovický útočník jedoucí po pravé straně sám na Adama, mu přesnou střelou do vinglu nedal šanci. Tato branka ale hosty nepoložila a na konci povedené kombinace první lajny stál Jirka. Čas 00:53 a na světelné tabuli stav 1:2, skutečně hektický začátek. Bohužel všechny pokyny z kabiny ohledně bruslení a aktivity se velmi rychle přestaly dodržovat a brzy bylo jasné, že dnes nebude lehké Popovice porazit. Držet krok s dobře bruslícím soupeřem jsme vydrželi jen do 8.minuty, kdy domácí srovnali na 2:2. Na ledě to se Sršni nevypadalo moc růžově a jedině naší bojovností jsme mohli čelit ledovým bleskům z Popovic, ta nám ale dnes chyběla. V 15.minutě se projevila naše pasivita i při oslabení, kdy jsme nechali zcela neobsazeného hráče mezi kruhy a jeho lehká střela mezi Adamovi betony znamenala vedení domácích 3:2. Záhy se po nezištné přihrávce Jirky, trefil takřka pravidelný střelec z posledních zápasů Oťas a naposledy v tomto zápase srovnal výsledek. Domácí v první třetině i dál jasně dominovali a jeden z klíčových okamžiků zápasu nastal necelou minutu před koncem třetiny. Náš gólman slevil ze své dosavadní jistoty a vybral si několik slabších chvilek, kdy byl v rozmezí 20 vteřin dvakrát překonán, a tak došlo ke střídání na tomto postu. Cennou remízu jsme nedonesli do kabiny, a proto na konci první dvacetiminutovky platil stav 5:3.

  Do druhého dějství jsme však znovu nenastoupili nijak závratně. Ztroskotávali jsme na precizní obraně hostů a následující minuty již přinesly gólovou smršť. Domácí se usadili v kutnohorském obranném pásmu, zle zatápěli a vytvořili si v naší třetině téměř střelnici. Díky nesrovnalostem v obraně Sršňů, pasivitě našich bránících hráčů a nedůrazu při dorážkách popovických útočníků musel Vašek v rozmezí 13 minut lovit z branky pět puků. V této době byli hosté jednoznačně nahoře a naše obrana si na obranu jen hrála. V čase 38:26 snižoval Matěj dorážkou Jirkova střeleckého pokusu – 10:4 a tím nešťastná druhá třetina skončila.

  Do třetí části se vstupovalo, jakoby už byly karty jasně rozdány. Oba týmy mírně polevily, vědomy si výsledku a po hokejové stránce se spíše dohrávalo. Ve 46.minutě zarazili Popovice již 11 hřebík do naší rakve, byli pevně v sedle a hosté si přáli co nejrychlejší konec pochmurného představení. Stav aspoň kosmeticky v 57.minutě ještě upravil Oťas po střele Jirky. Na konečných a debaklových 12:5 zvýšili domácí v 58. minutě, a snad poprvé v mistrovské soutěži můžeme tvrdit, že jsme na soupeře po hokejové stránce neměli.

  Mohl bych napsat, že jsme se zase jednou špatně vyspali a do Popovic jeli v blbé náladě, což následně ovlivnilo náš nedostatečný přístup k zápasu. Pravdou však je, že jsme se díky marodce totálně rozklížili a celý týden se scházeli na trénincích sotva v pěti až sedmi lidech. Tento výpadek byl u mnohých jasně viditelný, jako nedostatek sil na hráčích, kteří nastoupili v pátek za juniorku. Chyběla nám výbušnost, rychlý přístup a dynamika prvních kroků. Skoro u všeho jsme byli až druzí a svým pasivním bruslením nechávali soupeři neskutečně mnoho prostoru pro kombinace. K tomu přidejme ještě výtku, kterou osobně nazývám nedůraznou a naivní obrannou hrou, která se týká všech pěti hráčů na ledě. Ale ze všeho nejvíc chyběl nějaký „rafan“. Jednoduše někdo, kdo by jezdil nahoru dolu, nebál se osobních soubojů, spoluhráčům by dokázal pořádně vynadat a svým přístupem, že jde po hlavě za každým pukem, by motivoval ostatní k zamyšlení nad svými výkony. Tento zápas si za rámeček rozhodně nedáme a naše nasazení zastínilo dva předposlední výborné výkony. Přesto sezóna tím nekončí a život už tuplem ne. Takže rychle vyčistit hlavu, zlé zahodit a vzít si pouze ponaučení, že takhle nelze vyhrávat.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek, Rejna

obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Drahota

útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M., Vítek, Tomčík, Kořistka, Švejda

 

branky : Hynek 3x, Tvrdík, Macháček M.

asistence : Tvrdík 4x, Macháček M., Hynek

 

 

 

ROZPIS ÚNOR 2010

 

sobota 6.2.2010         Sršni – Mělník           od 9.00 hod.

 

neděle 14.2.2010       Rakovník – Sršni        od 11.00 hod.             odjezd 7.30 hod.

 

sobota 20.2.2010       Sršni – Černošice      od 11.30 hod.

 

sobota 27.2.2010       Sedlčany – Sršni      od 12.00 hod.             odjezd 9.15 hod.

 

!!! Možná změna není vyloučena !!!

 

 

 

Sršni Kutná Hora - Tatran Sedlčany

8  :  5  ( 2:0, 2:2, 4:3 )

  Kutnohorští sršni se v dalším domácím klání tohoto víkendu utkali se sedlčanskými sršni k dohrávce odloženého utkání z 18.kola. Po sérii těžkých utkání postavil los Krajské ligy dorostu našemu celku do cesty papírově slabší mužstvo. Bohužel nepříjemné skutečnosti, které provázely sehrání tohoto utkání, zapříčinily, že bylo od mnohých pojato prakticky jen jako formální záležitost. A tak i při velmi dobré divácké podpoře, i když s nepřesvědčivým výkonem, náš celek opět zvítězil a připsal si povinné 3 body do tabulky KLD.

  Úvodní buly vhodil rozhodčí Tomčík něco málo před 18. hod. mezi centry zahajovacích pětek. Sedlčany byly od začátku velmi laxní a Sršni ho i přes pomalé a já bych dokonce použil i slovo znuděné bruslení přehrávali a uzavřeli v jeho obranném pásmu. Gól padl hned z první větší šance. Psala se 2. minuta, když Oťas našel přihrávkou Dominika a ten prostřelil nepřipraveného brankaře. Domácí rychlý gól trošku ukolébal, a přestože jsme si tvořili i další šance, pro malý důraz v koncovce a matný výkon, se na ledě nedělo nic zajímavého. Nesouvislý tlak vyvrcholil těsně před koncem první části hry, kdy Martinova střela od modré čáry skončila až za překvapeným brankařem hostů, který nic neviděl.  

  Ani druhá třetina nebyla herně nijak závratná. Ve 31. minutě se mezi střelce zapsal Matěj a vše pokračovalo v duchu pohodového přáteláku dál. Pak ale přišlo několik oslabení, které soupeř potrestal. Laxní a jakoby nepřítomní hráči nepokrývali soupeře před brankou, a tak si Vašek prožil za děravou obranou opravdu křest ohněm. Skutečně den otevřených dveří naší obrany byl nevídaný z jednoho prostého důvodu – všichni chtěli útočit a vracet se a bránit málokdo. A tak jsme byli svědky neustálých přečíslení – dokonce i 3-0. Po druhé třetině se tedy skóre zastavilo na 4:2.  

  Třetí část hry navázala svou nižší kvalitou na předchozí. Zdramatizovat zápas se Sedlčanům povedlo během prvních minut, kdy Vašek dvakrát kapituloval, a rázem bylo srovnáno 4:4. Soupeř byl v tu chvíli na koni a domácí měli co dělat, aby neinkasovali po páté. Poté se však někteří domácí konečně začali probouzet a aspoň trochu hrát. Ve 46. minutě nám vedení vrátil Jirka a za nedlouho vypálil tvrdě Martin od modré a puk zapadl za překvapeného brankaře hostů. Naše vedení až na 8:4 postupně navýšili ještě Míra s Oťasem. Minutu před koncem však domácí hráli oslabení a neskutečně pasivní hrou věnovali soupeři poslední zápis do listiny střelců 8:5.  

  Při hodnocení vlastního utkání není tentokrát na místě používat nějaká pochvalná slova - byl to výkon jako ze zlého snu. V porovnání se sobotním duelem se Zbraslaví, které mimochodem skončilo zcela stejným výsledkem, je to rozdíl jako den a noc. Když chybí (a teď není důvod se vymlouvat na skutečnosti, které utkání předcházely) i základní věci, jako je snaha, motivace a přístup, je to hodně zlé. Opravdu nechápu, jak můžeme odehrát dva tak kvalitativně rozdílné zápasy jen díky … Zkrátka a jednoduše – utrpěli jsme vítězství. Musím se předem omluvit za ráznost svého hodnocení, ale nebýt mi na střídačce taková zima, tak jsem si připadal jak na golfu. První důvod je, že golf je bezkontaktní sport, což dnešní nasazení naprosto splňovalo. Od Tigera Woodse někteří převzali i pomalé ploužení se po hřišti, které bylo viditelné například, když ve zcela pohodovém tempíčku "stíhalí" protihráče. Nutno dodat, že když už jste ho náhodou dostihli, absolutně ho neatakovali, ba naopak, ještě mu ustupovali z cesty. Aby se neřeklo, občas zašermovali hokejkami a s někým se srazili, což je ale strategie, která konzistentní hru pouze paroduje. Ale abych nezapomněl na další podobnost s golfisty – netvořili jsme hru, kotouč z vlastního pásma nesmyslně posílat do země nikoho, je stejné, jako když začínající golfista odpálí míček a vlastně ani neví, kam ho odpálil a proč vlastně ho tam odpálil. Přesto abych nekončil záporně – tři jednoznačná pozitiva nedělního podvečera.

1. Jsem opravdu rád, že se hrálo i za těchto podmínek a všechna odložená utkání tím máme odehraná a dál již snad pojedeme pouze podle rozpisu. Uznávám, že hrát v rozmezí devíti dnů čtyři (někteří i pět) mistrovských utkání díky marodce v podstatě jen na dvě lajny je velká darda a fyzické či psychické síly se už těžko někde dolují.

2. Je dobře, že si za nás zahrál i další hráč ze starších žáků Láďa Šváb a měl tak možnost poznat co ho za pár měsíců čeká – i když přesně tohle určitě ne.

3. No a jako poslední mě potěšilo, že se dnes prosadili i sváteční střelci a dokázali, že umí dávat taky góly.

 

Sestava :

brankaři : Rejna

obránci : Zíka, Tvrdík Jan, Draslar, Tomčík

útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Vítek, Drahota, Šváb, Švejda, Sirotek

 

branky : Zíka 2x, Tvrdík Jiří 2x, Vítek, Macháček M., Drahota, Hynek

asistence : Hynek 2x, Sirotek 2x, Tvrdík Jiří, Zíka, Tvrdík Jan, Švejda

  

 

 

 

Sršni Kutná Hora - Slavoj Zbraslav

8  :  5  ( 2:2, 3:3, 3:0 )

  Důležitý souboj čekal náš celek ve 22. kole KLD, kdy se mu postavilo do cesty velmi dobře známé mužstvo Slavoje Zbraslav. Dala se očekávat urputná bitva o body, které oba celky potřebují jako sůl v boji o místo na bedně. Sestava sršňů se koncem týdne bohužel několikrát měnila, když se postupně pro nemoc omluvilo více zkušených opor než se čekalo. Vzhledem k této důležité okolnosti, soupisce soupeře podle které nastupoval s drtivou většinou hráčů roč.93 (osm z třinácti) a při sledování rozbruslení se přítomní hokejoví příznivci klonili spíše k očekávání převahy zbraslavského týmu. Tato očekávání však naplněna nebyla.

  Od začátku duelu se toho útočníci Sršňů evidentně nebáli a elegantně proklouzávali obranou hostů, a tak již ve 4. minutě dali první gól, dokonce při vlastním oslabení. Dominik dostal nahrávku od Oťase a svým typicky nechytatelným švihem vymetl pravý horní růžek zbraslavské svatyně. I dál domácí tvrdě pracovali, a hned za dvě minuty stál Jirka na konci tlaku, který vytvořili spolu s Oťasem a Martinem - 2:0. V těchto chvílích jsme zbraslavskému brankaři zle zatápěli, ten však již další šance i se štěstím ustál. Mnoho slibných příležitostí jsme vyloženě zazdili svým nedůrazem a snahou dávat góly do prázdné branky, kdy naši hráči nedokázali propasírovat puk za zjevně dezorientovaného brankáře a obranu hostů. Chyběla minuta a půl do konce třetiny a nikdo již neočekával, že se něco na výsledku může změnit, obzvláště když jsme soupeře celou dobu k ničemu nebezpečnému nepustili. Ale opak byl pravdou. Jednoduchou situaci ve vlastní třetině jsme trochu podcenili a Adam byl poprvé v zápase překonán. Konec třetiny Sršni neuhlídali a nechali Zbraslavi zbytečným faulem početní výhodu, kterou soupeř využil v čase 19.50, kdy nastřelený puk před branku tečoval jejich útočník do protipohybu našeho gólmana. O tom, že jsme byli lepší a měli vést aspoň 5:0, svědčí i zcela přesvědčivá střelecká statistika, přesto byl stav po prvních dvaceti minutách 2:2.

  Druhou třetinu odstartoval krátký nápor Zbraslavi, který mohl ale paradoxně vyústit další brankou v jejich síti, kdy se naši hráči dostali do přečíslení, ale opět se nám vrátilo trápení v koncovce. Ve 25. minutě měli Sršni výhodu přesilové hry, ale odehráli ji neskutečně laxně a doslova nechali jít Zbraslav do vedení. Hosté na chvíli přebrali iniciativu a my se museli znovu probudit. V polovině druhé třetiny došlo k přetahování o výsledek, kdy během dvou minut padli tři branky a na konci přestřelky byl stav 4:4. To už však neplatilo ve 36 .minutě, kdy se prosadil nejlepší střelec Sršňů v letošní sezóně Oťas po nahrávce Jirky a vrátil našemu mužstvu vedení. Zbraslav se však nechtěla tak lehce vzdát šance na dobrý výsledek a za 25 vteřin Adam nedosáhnul na střelu jejich nejlepšího hráče s číslem 3 a misky vah byly opět srovnány. Následovala sérii neproměněných samostatných akcí, které uzavřel Jirka ve 38. minutě, kdy jel opět sám a „ruským blafákem“ ani tentokrát prokletí nezlomil. Ke konci druhé části začala vrátka naší trestné lavice překotně vrzat jako velikonoční řehtačky, ale naštěstí jsme všechna oslabení i půl minuty 5 na 3 zvládli, a tak se šlo do kabin za stavu 5:5.

  Před závěrečnou třetinou zněl úkol jasně: namasírovat nohy, vlítnout do ní jako neřízená střela, zklidnit se v koncovce, šoupnout jim tam tři fíky a jít domů. Nepamatuji si kdy byly instrukce z kabiny, tak důsledně naplněny. Třetí třetina se nesla ve znamení jediného týmu - Sršňů. Psala se 43. minuta, kdy ujel hbitý forvard Sršňů Dominik a začal obracet kartu. Nekompromisně si vychutnal obranu a tradičně bekhendem zavěsil za dezorientovaného brankaře hostů. Nervozita na střídačce hostů se stupňovala a její trenér dal volný průběh své emocionální disbalanci, kterou rozhodčí ocenil vykázáním do kabiny. To co se poté dělo bych nerad popisoval, nechápu však jak trenér s antisociální poruchou a nízkou profesní etikou může pracovat u mládeže. Teď už se ale věnujme dění na ledě. I v dalším průběhu poslední třetiny Sršni soupeře jasně přehrávali a v čase 51.10 pojistil naše vedení Oťas s asistencí Pepy. Závěr jsme uhráli velezkušeně a až na jedno malé zaváhání Zbraslav nepustili ke střele a přidali i další pojistku. Jirka je rozený střelec a v čase, kdy spoluhráči na střídačce odpočítávali poslední vteřiny utkání se trefil nechytatelně pod víko a vystavil hostům razítko na zpáteční jízdenku do Prahy i s otiskem horní tyčky.

  Kdo přišel i v tom krutém mrazu, neprohloupil. Sršni sehráli se Zbraslaví pěkné utkání ve svižném tempu, které více vyhovovalo domácím. Hráči bojovali, lítali po ledě a soupeře po herní stránce i v konečném součtu výrazně převyšovali. Utkání jsme mohli rozhodnout mnohem dřív, protože v některých fázích byl tlak Sršňů až drtivý. Kdybychom proměnili šance, mohli jsme zápas odehrát v mnohem větším klidu, ale přišli by jsme o ten festival nevyužitých tutovek ve druhé třetině. Podruhé v řadě zaujal pozici nejproduktivnějšího hráče týmu Oťas. Jeho úspěšnost dokazuje, že schopnost objevit se ve správný okamžik v určitém prostoru a cit pro hru nejsou v žádném případě dílem náhody, ale že se jedná o velmi důležitou součást jeho schopností. Jirka potěšil oko diváků neuvěřitelnými průniky z naprosto bezvýchodných situací i přes několik hráčů až před brankáře, které se mu však už nedařilo tak skvěle zakončit. Nejlépe hodnoceným hráčem dnešního zápasu je za nasazení, produktivitu a tvůrčí práci Dominik. Jeho práce pro tým, a především pro druhou lajnu je nenahraditelná a v dnešním zápase, kdy se skoro celá formace rozpadla kvůli nemoci, to byl především on a jeho výkon, který druhou lajnu činil srovnatelnou s naší údernou první řadou. Hokejoví příznivci a odborníci hovoří o Dominikovi jako o hráči, který někdy není na ledě dlouhé minuty vidět, aby se v pravý okamžik zjevil na správném místě a překvapil brankáře pohotovou a přesnou střelou. Já jen dodám, že dnes byl i hodně vidět. Ale i ostatní hráči, kteří dnes nastoupili v sršním dresu si zaslouží velkou pochvalu za nasazení a výkon který předvedli, a proto mohla po utkání panovat v naší kabině opět výborná atmosféra, která by se dala vyjádřit parafrází textu jedné známé písničky: „ …tento ľahký úsmev nič už len tak neskriví, a už sme zase frajeri… „.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek, Rejna

obránci : Zíka, Tvrdík Jan, Draslar, Tomčík

útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Vítek, Drahota, Sádlo, Švejda

 

branky : Hynek 4x, Tvrdík Jiří 2x, Vítek 2x

asistence : Hynek 3x, Tvrdík Jiří 2x, Zíka 2x, Tvrdík Jan, Draslar, Macháček M.

 

 

 

SLAVÍME PRVNÍ NAROZENINY

  Přátelé i nepřátelé, spoluhráči i soupeři DĚKUJEME! Když Adam před rokem (pro nás technokraty se zálibou v přesných datech 23.1.2009 15:37:55) spouštěl náš hokejový web, netušil, že se jeho návštěvnost může tak brzy přiblížit dvaceti tisícům unikátních přístupů s průměrnou denní návštěvností kolem 70 (což rozhodně převyšuje počet hráčů našeho teamu i jejich rodinných příslušníků).

  Tato statistika nás velmi těší a věřte, že každé zadání adresy https://hcsrsni.wbs.cz do Vašeho prohlížeče nám dodává novou chuť tvořit a zlepšovat úroveň těchto stránek. Ale konec přeslazených řečí a vzhůru do dalšího roku.

 

 

 

Sršni Kutná Hora - Slavoj Velké Popovice

10  :  2  ( 3:1, 3:1, 4:0 )

  Netradičně v neděli 17.1.2010 od 14.30 hod. nastupovali naši dorostenci k dohrávce důležitého utkání o přední příčky tabulky proti týmu Slavoj Velké Popovice. Před tímto utkáním byli domácí na průběžném čtvrtém místě tabulky a hosté okupovali druhou příčku s dvoubodovým náskokem. Sršni však měli za sebou dva zápasy, kdy nepředvedli oslnivý výkon a chtěli svým fanouškům ukázat, že to byl jen pouhý záchvěv, který má občas každé mužstvo.

  Vstupovali jsme do zápasu s úmyslem agresivním bruslením a napadáním zatlačit soupeře do jeho třetiny a z vytvořeného tlaku vstřelit branky a rozhodnout utkání co nejrychleji. Hned po vhození úvodního buly, dávala první lajna vědět, že to bude jejich odpoledne a rozpoutala na ledě žlutočerné peklo. Přesto šli do vedení hosté, když se ve druhé minutě poprvé dostali do naší obranné třetiny a po zmatku před naší svatyní z druhé vlny zavěsil jejich útočník. Nutno ale také podotknout, že to byl moment, který vůbec neovlivnil další průběh hry. Minutu poté Martin zatoužil po brance, což se mu splnilo po ideální nahrávce Jirky mezi kruhy a bylo srovnáno. Nabuzení domácí, kteří tři zápasy po sobě nevyhráli, pokračovali v rychlém a fyzicky velmi náročném tempu. V 10.minutě vyslal svojí jedovku od modré Martin a Oťas lehkou tečí před gólmanem poslal náš tým do vedení, aby za pět minut náš znovu probuzený střelec již zvyšoval na rozdíl dvou branek po nahrávce Dominika. Do kabin jsme odcházeli za velice příznivého stavu 3:1, po třetině, která se odehrála ve strhujícím tempu, takže se jen nabízela otázka: „Jak dlouho takovej mazec vydržíme“.

  Za výborné divácké podpory, která hecovala naše hráče k dalším výborným výkonům, jsme začali druhou třetinu a vstup to byl nadmíru vydařený, protože v čase 21.12 se zapsal do listiny střelců i Janek po nahrávce Hynka. Popovický kozel se však nechtěl jen tak snadno vzdát a po necelé minutě konečně zužitkoval jednu ze svých mnoha šancí. Snížení na 4:2 pro něj ale bylo poslední radostnou chvilkou v tomto zápase, protože za 18 vteřin nám Oťas vrátil tříbrankové vedení po nahrávce Jirky, a především do konce zápasu se trefovali již jen domácí. Trenér Popovic v polovině utkání vystřídal brankáře, ale zastavení gólového přídělu tato změna přivodit nedokázala. První pětka v těchto momentech oplývala aktivitou, za což byla odměněna v čase 31.06 další brankou z hole Jirky, za asistence Oťase. Přestože na světelné tabuli s koncem druhé třetiny byl stav 6:2, což naznačuje na převahu jednoho týmu, skutečnost na ledě ukazovala vyrovnanou hru na obě strany, kdy se ani jeden gólman v brance nenudil a počet střel byl v podstatě shodný.

  Definitivní pojistku na 7:2 přidal začátkem poslední třetiny opět Oťas, když mu nenahrával nikdo jiný než Jirka. Titul pro střelce nejhezčí branky jim však v čase 51.10 vyfouknul Dominik, který nádherným bekhendem zavěsil pod víko brány střežené popovickým gólmanem. V závěru utkání, které bylo pro domácí velmi fyzicky náročné, přidal ještě dvě branky Oťas, který tak zkompletoval svůj dvojnásobný hattrick a uzavřel konečný účet duelu na krásných 10:2. Sršni pak závěrečnou děkovačkou všem věrným fans ukázali, že hrát a bojovat ještě nezapomněli.

  Konečně přišlo osvobození od pána temnot!!! Když mám být upřímný, po včerejší poslední třetině mi přišlo příznačné snad jen motto ze známé komedie: "Hnus, velebnosti". Dnes ale budu ve svém hodnocení veskrze pozitivní a hráče chválím za nasazení, bojovnost a především za schopnost a sílu týmu překonat špatné období. Dnešní zápas s Popovicemi nebyl zdaleka tak lehký a jednoznačný, jak by si mohl mnohý fanoušek představovat po seznámení s konečným výsledkem. Předvedli jsme lepší hru než soupeř, větší nasazení a touhu po vítězství a tím si ho zasloužili. Náš tým podal kolektivní výkon, ale výsledkově se mohl opřít především o vynikající hokejové techniky a střelce Oťase, Jirku a Dominika, v obraně pak již tradičně o Martina a dnes největší milé překvapení Jendu, který odehrál svůj post s přehledem, výborně bruslil a nezkazil snad jedinou přihrávku. Velmi důležité bylo vytvoření skvělé týmové atmosféry a schopnost hráčů se vzájemně povzbudit, či podpořit jeden druhého. Většina se dokázala hokejem bavit, a o každém z nich by se dala dnes napsat spousta pochvalných vět, ale zůstaňme nohami na zemi, protože znovu potvrdit takový výkon bývá někdy mnohem těžší.

  Jediným stínem tohoto utkání bylo zranění Hynka, který odstoupil ze zápasu předčasně, a po transportu do nemocnice byla potvrzena nemilá diagnóza – zlomenina klíční kosti. Myslím, že můžu napsat za všechny kluky a děvče našeho týmu přání brzkého uzdravení a návratu do naší kabiny.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek

obránci : Zíka, Tvrdík Jan, Marvan, Drahota

útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Vítek, Macháček H., Kořistka, Tomčík, Ryšan

 

branky : Hynek 6x, Zíka, Tvrdík, Kořistka, Vítek

asistence : Tvrdík 3x, Zíka 2x, Vítek, Macháček H., Hynek, Ryšan

 

 

 

HC Benešov - Sršni Kutná Hora

6  :  2  ( 1:0, 4:2, 1:0 )

  Opět jsme měli možnost zavítat k dorosteneckému utkání do „Benešovské arény" a nebylo možné se ubránit určitému sentimentu při vzpomínce na loňské soustředění v těchto prostorách, který bohužel v průběhu zápasu ztrpkl. Sršni neměli v sestavě z důvodu marodky a lyžařských kursů několik svých tradičních opor, přesto jsme nastupovali do utkání s vírou v solidní výkon.

  Ze začátku se obě mužstva takzvaně oťukávala a zápas byl z mého pohledu takový vláčný. Žádný z celků nechtěl udělat chybu a jakoby čekal, co udělá soupeř. Přesto jsme si vypracovali několik slibných šancí, především ze samostatných úniků, kterými jsme pohrdli, a tak vše odstartoval ve 12.minutě soupeř. Po ztrátě puku na obranné modré, propadl v souboji 1-1 David a tváří v tvář Adamovi benešovský útočník otevřel skóre. Nijak oslnivý výkon nezačali naši hráči předvádět ani při tomto nevyhovujícím výsledku a především naši útočníci doslova pálili jednu šanci za druhou. Na střely skončila tato třetina 10:10, na vyložené šance jsme vyhráli 3:6, ale skóre bylo 1:0, a to jediné se skutečně počítá.

  Vstup do druhé třetiny se nám vydařil, kdy v čase 20.54 vysunul dlouhou nahrávkou Hynek Dominika do breaku, a ten se nemýlil. Vedení ale netrvalo ani deset vteřin, kdy po buly projel benešovský hráč trestuhodně jednoduše přes tři naše hráče a opět sám před brankařem skóroval. V čase 25.16 se našemu týmu podařilo v tomto zápase naposledy vyrovnat Jankem po nahrávce Hynka. Tento moment se zdál být dostatečným impulsem ke staré dobré hře Sršňů. A skutečně osm minut jsme byli lepším týmem, bohužel bez gólového efektu. Právě v době, kdy se zdálo, že máme Benešov na lopatě, udělal chybu na útočné modré Hynek a soupeř po situace 2-1 šel opět do vedení. Kluci se zdáli stavem 3:2 zaskočení, a tak zákonitě musel přijít další trest. V čase 15.55 střelu z levého kruhu Adam pouze vyrazil vysoko nad sebe a než se stačil správně zorientovat, tak padající puk po jeho zádech skončil v naší brance. To co potom následovalo lze nazvat totální útlum, který vyvrcholil 10 vteřin před konce druhé části, kdy nám dal soupeř lekci, jak se hraje přesilovka 5 na 3.

   Poslední třetinu jsme zahajovali se snahou pokusit se s výsledkem ještě něco udělat, ale byla to pouze bezzubá křeč. Zápas dostal podobu debaklu hned ve 48.minutě, kdy tentokrát Martin zakládající útok při naší přesilovce namazal soupeři 6:2. Náš celek již nebyl schopen předvádět vůbec nějakou hru, dát si přesnou nahrávku na dva metry, natož pak několik přihrávek a prověřit soupeřova gólmana. Hodit v tu chvíli ručník na led by bylo vysvobozením.

   V Benešově jsme bohužel nenašli ztracenou pohodu v koncovce, a ani se nepotkali s formou z konce minulého roku. Marné hledání východu z bludiště utrpení, tak taková je aktuální situace našeho celku. Chtěl bych ještě dodat, že vám kluci tímhle hodnocením, nechci nijak škodit, protože herní a výsledková krize občas potká každý tým. Vím, že se snažíte něco s tím udělat, a tak nevěšte hlavy a bojujme dál, protože nic jiného nám nezbývá. Aneb kdo nic nedělá, nic nezkazí.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek

obránci : Zíka, Tomčík, Ryšan, Macháček H., Marvan

útočníci : Tvrdík Jan, Hynek, Macháček M., Vítek, Kořistka, Drahota

 

branky : Vítek, Kořistka

asistence : Macháček H. 2x

 

 

 

Sršni Kutná Hora - Spartak Vlašim

4  :  6  ( 1:1, 0:4, 3:1 )

  V sobotu 9.1.2010 již v 9.00 hod. opět znělo kutnohorskou halou dunění mantinelů, na ledě se totiž hrál hokej. Kdo se prohrabal přívaly sněhu a chtěl si osvěžit právě tuto atmosféru, určitě tam byl. Sršní dorostenci hostili tým Spartaku Vlašim a vyrovnanost bodových kont soupeřů je natolik těsná, že se dal očekávat těžký souboj.

  Začátek utkání přinesl rychlý hokej, který pro nestraného pozorovatele byl jistě svěží podívanou. Ani jedno mužstvo se přes několik dobrých pokusů nemohlo prosadit, ovšem přítrž tomu učinili hosté v 10. minutě, kdy přehráli naší třetí lajnu. Po dobře sehrané přesilové hře jsme zásluhou Oťase snížili na 1:1 a začínalo se znovu. Více gólů však vcelku pohledná první třetina nenabídla, snad i proto, že náš právě jmenovaný elitní střelec promrhal několik tutových šancí.

  Do druhé častí zápasu jsme vstoupili vyloženě špatně, když již ve 21.minutě v době naší přesilovky nedokázala první lajna po zmatcích před brankou včas uklidit puk od modrého půlkruhu. Ve 28.minutě chladnokrevně zakončil z prostoru mezikruží Oťas, bohužel rozhodčí tento vyrovnávací gól neuznal pro posunutou branku. Hráči Sršňů, jakoby psychicky sraženi tímto momentem se nesoustředili pořádně na hru a zatímco jsme se snažili udělat něco s výsledkem, soupeř nám dával lekci z produktivity a navýšil své vedení již na 1:5. Zkomplikovali jsme si to sami, když jsme dostávali laciné branky od nedůrazně obsazených hráčů před naší svatyní, poté, co jsme neproměnili x vyložených šancí a prakticky platilo: „Nedáš - dostaneš“. Tento útlum, kdy naše mužstvo ztratilo střeleckou potenci a naopak zbytečně 3x inkasovalo setrval až do konce třetiny. V této častí jsme propadli na plné čáře i za ní – kombinace nula, koncovka děs, nasazení na bodu mrazu...

  Do poslední třetiny jakoby nastoupilo jiné mužstvo s novou motivací a po několika minutách to bylo 3:5 brankami Oťase a Martina, který svou typickou dělovkou od modré našel skulinu mezi bránícími hráči. V 51.minutě se sice podařilo vlašimským opět skórovat, ale domácí to tentokrát nijak nevyvedlo z konceptu, a tak za chvíli přišla odpověď z hole Oťase 4:6. Znovu probuzená bojovnost a nasazení nás v závěru utkání hnalo dál, bohužel ale zápas není nekonečný, a tak lze jen spekulovat, jestli bychom v dalších minutách na ledě vyrovnali. Takhle zápas i přes dvouminutovou power-play skončil 4:6.

  Herně to vypadalo tak, že pokud bychom proměnili šance, kterých nebylo zrovna málo, tak zápas může mít vyrovnaný průběh. Jenže hokej je velmi rychlá hra, která se hraje na góly, a né na gólovky. Po vyrovnané první třetině jsme si dnešní zápas prohráli v druhé časti, kdy co se týká herního projevu, nemohu bohužel použít jiné slovo, než žalostný. V posledním dějství tým dokázal, že umí zabojovat, jen k tomu potřebuje náznak šťastné chvilky, ale v takto vyrovnané a náročné soutěži je dvacet minut málo.

  Teď dva důkazy o tom, jak statistiky můžou být klamné a nevypovídající. Přestože Oťas dnes zaznamenal hatrick, může se pyšnit vizitkou „vrchního paliče“, protože množství jím neproměněných šancí je neuvěřitelné. Naproti tomu Jirka zaznamenal čtyři asistence, i když neskutečně sóloval a já měl pocit, že se nám vrátil starý známý „drbající Jiří“.

  Závěrem z trochu jiného soudku. Budu se asi opakovat, když řeknu, že některým hráčům třetí lajny se nedostává snahy, nasazení a bojovnosti, kterou by měli předvádět ve snaze o větší čas na ledě. Poslední dobou a možná je to déle, jenom v kontrastu s jinými hráči, kteří trénují a hrají aspoň přibližně tak jak mají , to začíná být více a více patrné. Je mi to líto, ale každý svého štěstí strůjcem.

  Někdy je složité hrát utkání, když máte s bídou deset hráčů, ale neméně náročné je zvládání situací, kdy máte co do počtu hráčů dostatek, ovšem s velkými výkonnostními rozdíly, dílem i opravdu nemalým věkovým rozdílem. Zařídit vše tak, aby se rodiče nerozhádali a hráči neurazili nebo nezatrpkli, to je skutečně úkol, který nemusí trenérovi nikdo závidět. Přesto jste už dorostenci a s konkurencí a konkurenčním prostředím se budete muset umět poprat, protože v dalších letech a životě Vás nic jiného nečeká. „Život je boj“, to jsme neřekl já, ale je to pravda a každý si své místo na slunci (na ledě) musí vybojovat.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek, Rejna

obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Marvan

útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Macháček H., Kořistka, Vítek, Drahota, Švejda, Sádlo, Tomčík, Tvrdík Jan

 

branky : Hynek 3x, Zíka

asistence : Tvrdík 4x

 

 

 

METODIKA HOKEJE

  Počasí se nám opět poněkud ochladilo. Slunce zaujalo obranné pozice a zima zahájila další ofenzívu podporovanou sněhovými plískanicemi. Holky již dávno uklidily minisukně a obtažená tričánka, takže se nabízí otázka: „Co dělat?“. Nicméně na všem špatném se dá najít něco pozitivního. Díky rozmarům počasí Vám mohu splnit jeden ze svých předvolebních slibů (kam se na mně hrabou všichni ti oranžoví, modří, černí, zelení a červení páprdové, kteří sedí v nejlépe placeném cvokhausu v téhle zemi), že s odstupem času vždy nabídnu trochu hokejové teorie.

  Dnes tedy metodika hokeje. Jedná se o instruktážní filmy, které jsme Vám pouštěli kdysi na soustředění v Beneticích. Přeji příjemné pokoukání, něco málo uložit v hlavě, či sladké usínání.

P.S. v sekci fotogalerie přidány snímky z turnaje

 

Metodika lední hokej 1

Metodika lední hokej 2

Metodika lední hokej 3

 

 

 

Junior Mělník - Sršni Kutná Hora

4  :  3  ( 1:1, 1:0, 2:2 )

  Dlouho očekávaný a většinu utkání vypjatý souboj byl k vidění v dohrávce odloženého 15.kola KLD ledního hokeje. Soupeřem Sršňů se stal hokejově silný celek, aktuální vládce soutěže tým Junioru Mělník. I když většina hráčů zápas odehrála se ctí a snahou o vítěznou tečku pro náš klub, jak už je patrné z nadpisu, toto se nepodařilo! Na zápas s lídrem soutěže jsme se všichni těšili a šli do něj s chutí bodovat a ambicí pokusit se o co nejpřijatelnější výsledek, bohužel ještě před odjezdem jsme se museli smířit s absencí Dominika, jehož nepřítomnost z důvodu nemoci citelně oslabila druhou lajnu.

  Duel začal překvapivě, když hned na začátku 4.minuty jsme šli do vedení gólem Míry, který dorazil Hynkův střelecký pokus. Tento stav nabudil tým soupeře, který věkově jednoznačně převyšoval naše borce, jelikož se skládal veskrze z hráčů ročníků 93, k nevídanému tlaku. Zbývající minuty první třetiny se odehrály spíše před naší brankou, a tak měl Adam dostatek prostoru na rozchytání. Bohužel to neplatilo o zbývajících hráčích, kteří nebyli schopní se vyrovnat s rychlým bruslením a agresivním tlakem před naší brankou, takže jsme se uchylovali jen k vyhazování puků za každou cenu a gólmana soupeře prakticky neohrozili. Přestože byl Adam v těchto momentech k nepřekonání, podařilo se soupeři v 15.minutě srovnat našim vlastním gólem, kdy se puk nešťastně odrazil od brusle Hynka do volného prostoru naší svatyně.

  Ani v úvodu druhé třetiny jsme se nemohli vyrovnat s bojovnou hrou soupeře, i když naše obrana dál odolávala. To však již neplatilo ve 25.minutě, kdy se Mělník ujal vedení 2:1. Tento nepříznivý stav nám ale pomohl zvýšit úsilí a hru vyrovnat. V posledních pěti minutách druhé části jsme před brankou Mělníka roztočili kolotoč, bohužel bez gólového efektu. Brankaře jsme zasypali dostatečným počtem střel, avšak žádnou nedostali za jeho záda. Pravdou ale je, že jsme několikrát herní přečíslení řešili nesmyslně komplikovaně bez jednoduchého tlaku do brány.

  Před vstupem do poslední třetiny jsme sestavu stáhli na dvě lajny a zkusili „hop nebo trop“. Utkání začalo skutečně gradovat a my jsme do závěrečného dějství vstoupili jako uragán. V čase 43.27 projel Jirka svým typickým způsobem ze středního pásma až k brance soupeře a po jeho nahrávce rozvlnil její siť Oťas. Vyrovnáno! Uběhlo několik málo minut a po rychlé kombinaci prvního útoku se prosadil sváteční střelec Matěj. Stav 2:3 se pak držel dlouhé minuty, hra se rychlé přelévala ze strany na stranu a prakticky ani jeden mančaft neměl jistotu výhry v tomto duelu. Leč samotný závěr utkání nám zase jednou ukázal, že hokej je záludná hra, ve které není nikdo prorokem do poslední vteřiny. Tři minuty před koncem šel na trestnou lavici Jirka za obranný faul. Následné oslabení jsme začali dobře a dokonce se dostali do třetiny soupeře a vystřelili na bránu. Bohužel pak přišel zlomový moment celého zápasu. Brankař, který měl puk pod kontrolou se rychle rozhodl, že nepřeruší hru a i s pukem v lapačce se rozjel směrem k naší brance ve snaze ho mezi kruhy vyklepnout a založit rychle protiútok. Tam se bohužel dostal do kontaktu s Oťasem a jeho následnou figuru, kterou by mu záviděli i účastníci soutěže Stardance rozhodčí posoudil jako náš útočný faul. Následnou přesilovku 5 na 3 se již soupeři podařilo v čase 57.24 přetavit ve vyrovnání, ale ke vší smůle ještě pouhou jedinou vteřinu před koncem Jirkova trestu, takže jsme pokračovali dál v oslabení 5 na 4. Kalich hořkosti jsme dopili do dna v čase 58.39, kdy soupeř i v této početní výhodě vstřelil branku, tentokrát vítěznou. Přestože jsme si v poslední minutě dokázali vytvořit ještě několik příležitostí a hráli power-play, skóre se již nezměnilo.

  Upřímně se mi do hodnocení dnešního zápasu vůbec nechce. Ne proto, že kluci nedali více gólu než soupeř, ale pro tu trpkost při vzpomínce na několik hráčů, kterým se při závěrečné siréně naplnili oči slzami.

  První třetina byla z našeho hlediska špatná. Soupeř nás zamkl v obranném pásmu, jednoznačně přestřílel 20:6 a jen skvělé zákroky Adama nás udržely v zápase. Ve zbývajících třetinách jsme již dokázali hru i počet střel vyrovnat, a tak z vývoje zápasu by nejspíš byla spravedlivá remíza, bohužel se tak nestalo a štěstí nám dnes ukázalo svou odvrácenou tvář. Přesto, jestli platí, že v mládežnickém hokeji nejsou výsledky to nejdůležitější a nezáleží tolik, jestli prohraješ, nebo vyhraješ, ale zda necháš na ledě úplně všechno, pak není důvod po tomto utkání k příliš dlouhému smutku. Většina z Vás v tomto zápase odehrála svoje maximum, bojovala, dřela na krev a že ne každý takový výkon bývá bodově ohodnocen je prostě realita sportu.

  Protože jsem k vašim výkonů většinu sezóny spíše kritický a soustředím se především na chyby, tak pro jistotu místopřísežně prohlašuji, že toto jednoznačně pozitivní a pochvalné hodnocení píšu při plném vědomí a smyslech.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek, Rejna

obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Marvan

útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M., Macháček H., Kořistka, Drahota, Švejda, Sádlo, Tomčík, Tvrdík Jan

 

branky : Drahota, Hynek, Macháček M.

asistence : Tvrdík 2x, Hynek, Macháček H.

 

 

 

VÁNOČNÍ TURNAJ – DOROSTU

  Dne 30.12.2009 hostila kutnohorská aréna turnaj dorostenců za účasti mužstev : TJ Stadion Kutná Hora, ZVVZ Milevsko, Stadion Nový Bydžov a HC Slovan Louny. Poděkování patří hráčům za předvedené výkony, trenérům, asistentům, vedoucím mužstev a v neposlední řadě fanouškům, kteří vytvořili bouřlivou atmosféru. Zkrátka všem co byli schopni se odlepit od všech těch vánočních dobrot a najít si čas na mládežnický sport.

 

TJ STADION KUTNÁ HORA – STADION NOVÝ BYDŽOV

5 : 4 (3 :1, 2 : 3)

  Po minulém nevydařeném zápase proti výběru Chorvatska, po kterém se snesla oprávněná kritika na náš výkon, chtěl tým napravit svoji pochroumanou reputaci, proti tradičnímu turnajovému soupeři z Bydžova. Mohlo by se zdát, při pohledu na závěrečné pořadí turnaje, že utkání mělo mít jednoznačný průběh a pro fanouška trošku známkou nudy (ne panku), ale chyba lávky. Jak řekl před zápasem „velkej Jirka“: „S Bydžovem to nejsou nikdy jednoduchý zápasy“ a měl velkou pravdu.

  Již ve 2. minutě se podařilo Dominikovi beckhendem dostat puk za čáru znamenající gól a naše vedení. V polovině první dvacetiminutovky zvyšoval Jirka po nahrávce Oťase na příjemných 2:0, ale přesto se hrál spíše upracovaný a bojovný hokej. Soupeř v žádném případě nesložil zbraně, bruslil dál naplno a odměnou mu bylo snížení, po zbytečné ztrátě puku Davida při zakládání útoku. V 16. min. Oťas zvýšil na 3:1 a ujal se tak té slavnostní chvíle, kdy pokořil hranici stého gólu v letošní sezóně. Gratulujeme!!!

  Ve druhém dějství jsme mohli náskok ještě několikrát navýšit, ale přesná koncovka byla v tomto utkání naší slabinou, a tak soupeř trestal dalším kontaktním gólem. V této fázi zápasu jsme nehráli dobře takticky – bezhlavě jsme se pouštěli do útočení a po ztrátě puku se nechtěli moc vracet pomáhat obranně (především Oťas), a tak ze souboru chyb, těch hloupých i vynucených, vznikl velmi dramatický závěr zápasu. Ve 31. minutě po hezké souhře druhého útoku skóroval Míra, ale soupeř za několik okamžiků využil svou přesilovou hru a snížil na konečných 5:4.

  S předvedenou hrou v úvodním duelu nemůžu být spokojen, hráči nepředvedli optimální výkon. Vítězství si však dokázali vydřít a za to jim patří dík.

 

HC SLOVAN LOUNY – ZVVZ MILEVSKO

8 : 3 (4 : 1, 4 : 2)

  Z počátku opticky vyrovnané utkání, ve kterém hráči Loun působili hokejovějším dojmem. Milevsko se přesto dostalo do několika vyložených šancí, ale nebylo schopno je proměnit. Takže chvílemi platilo, že Milevsko má velké množství nevypracovaných, jako by náhodných gólovek, ale Louny dávají jednoduše a lehce branky. S postupujícím časem, ale již herní a hráčská kvalita týmu z kraje chmele byla zcela patrná a dominantní.

 

TJ STADION KUTNÁ HORA – ZVVZ MILEVSKO

13 : 3 (7 : 1, 6 : 2)

  Po vlažném vstupu do utkání jsme brzy prohrávali 0:1, ale po zahřátí Sršňů na provozní teplotu jsme nežádoucí překvapení nedopustili a o vyrovnání se postaral Dominik po nahrávce Janka. Opratě zápasu si vzali jako správní lídři do svých rukou Jirka a Oťas, kdy hned pěti přesnými střelami naklonili misky vah na naší stranu. V této části se nám ujal snad každý druhý střelecký pokus.

  Výjimečný koncert první lajny v útočném pásmu Milevska, na začátku druhé části utkání, podtrhla profesorská souhra, jejíž zakončovatelem byl Matěj. Zbytek zápasu již nepřinesl dramatické ani nijak hokejově zajímavé momenty. Chvílemi to nebyl hokej, ale spíš plácaná, přesto jako pozitivum vidím fakt, že mohli dostat všichni hráči stejný prostor na ledě.

 

HC SLOVAN LOUNY – STADION NOVÝ BYDŽOV

11 : 0 (3 : 0, 8 : 0)

  Nový Bydžov nedokázal zopakovat dobrý výkon z prvního utkání a odpočátku působil unaveným a odevzdaným dojmem. Pravdou je, že na turnaj dorazil pouze s deseti hráči, což je na takové množství zápasů skutečně málo.

  Opravdový brankostroj ale spustili hráči Loun až ve 2. části, kdy soupeři nedali vůbec žádnou šanci se prosadit a góly jim sázeli jako o závod. Bydžovští se sice snažili, ale blížící se katastrofě v podobě prohry 11:0 se nedokázali ubránit. A tak zbývá dodat, že nejen Liberec umí vyhrát jednu třetinu 8:0.

 

TJ STADION KUTNÁ HORA – HC SLOVAN LOUNY

4 : 3 (3 : 2, 1: 1)

  K tomuto zápasu je třeba připomenout, že se jednalo o finále, kde vítěz bere zlato a poraženému musí stačit stříbro. Hráči vyšli z kabiny teoreticky dobře připravení důkladnými poznámkami Jardy o protihráčích a měli hodně daleko k tomu, aby svého soupeře podcenili.

  V prvních minutách se oba celky tzv. oťukávaly, ale po chvilce se hrál divácky velmi zajímavý hokej. V 6. minutě se hráči třetího útoku nechali vylákat do napadání ve třech a po dlouhém přesném pasu hasil situaci Martin zákrokem, který rozhodčí posoudil na trestné střílení. Exekuce se ujal hráč č.19 Štěpán Ritnošík a předvedl parádu, která by jistě snesla nálepku „borec na konec“. Ani tato situace ale naše mužstvo nepoložila. Stav 0:1 jsme bravurně brankou Oťase po nahrávce Jirky dorovnali v oslabení a oba jmenovaní poslali náš celek za necelou minutu i do vedení. Jednalo se o značně vyhecovaný zápas, který však nepřinesl žádné záludné a brutální fauly, a tak stínem tohoto utkání bylo nesmyslně časté vylučování a drobení hry. Vyústěním naší aktivity v těchto chvílích bylo několik slibných šancí, které si vyloženě říkali o gól, přesto se v 18. minutě radoval soupeř z vyrovnání. Poslední slovo ale v prvním dějství řekli naši hoši, když 47 vteřin před sirénou napřáhl od modré Pepa. Prostřelil vše, co mu stálo v cestě a jeho projektil zastavila až síť lounské branky (dle zápisu ještě tečoval Matěj).

  V druhé části převzal soupeř aktivitu, sevřel nás v našem obranném pásmu a většinu času nás v něm trápil. Jenže Adam zamkl svojí branku a tasil jeden skvělý zákrok za druhým. V čase 29.02 střelil náš poslední úspěch na turnaji Jirka, ale soupeř v zápětí snížil na 4:3 a nám nezbývalo nic jiného než začít hrát zodpovědně od zadu, obětavě a s vymačkáním do posledních sil. Podařilo se…

  Kolektivní výkon, velké nasazení, dobře zvolená taktika, trocha štěstí a dobrý pohyb na ledě, to bylo tajemství našeho úspěchu v tomto utkání. Přestože Adam inkasoval tři branky, patřil k oporám týmu, které se nejvíce zasloužili o úspěch.

  Musím se přiznat, že jsem po tomto utkání cítil určitou hrdost na tuhle partu správných kluků a dívky, kteří dokázali zápas zvládnout, makat na krev na jedné straně, stejně jako se od srdce zasmát věcem, které skutečně byly k smíchu. Na takové zápasy se kluci mohou těšit a takto trávený čas je určitě musí bavit. Ne vždy se to povede.

 

ZVVZ MILEVSKO – STADION NOVÝ BYDŽOV

4 : 0 (3 : 0, 1 : 0)

  Je pravdou, že Milevsko mělo v utkání o třetí místo mírnou převahu, kterou dokázalo brankově zviditelnit, ale zápas je přesto možné označit jako vyrovnaný.

  Druhá třetina již byla chudá na branky a na všech hráčích byla patrná únava po celodenním turnaji.

 

VYHLÁŠENÍ

 

Nejužitečnější hráči týmů

TJ Stadion Kutná Hora – Jiří Tvrdík

HC Slovan Louny – David Veselák

ZVVZ Milevslo – Pavel Jíška

Stadion Nový Bydžov – Aleš Janouch

 

Nejlepší hráči

brankař : Adam Sirotek – TJ Stadion Kutná Hora

obránce : Lukáš Myslivec – Stadion Nový Bydžov

útočník : Štěpán Ritnošík – HC Slovan Louny

střelec : Otakar Hynek (7 branek) – TJ Stadion Kutná Hora

 

Celkové pořadí

TJ Stadion Kutná Hora

HC Slovan Louny

ZVVZ Milevsko

Stadion Nový Bydžov

 

  Kalendářní rok 2009 jsme uzavřeli zaslouženým vítězstvím na turnaji a především výborným utkání s Louny, v jehož týmu nastoupilo několik hráčů extraligového dorostu z Chomutova. Vzhledem k propozicím turnaje se nezdá tento krok zrovna fair play, ale kvalitu utkání nepochybně značně zvýšil, jakož i radost z takového vítězství. Pro mě je branka vždy výsledkem práce 5 hráčů na ledě, nikoliv jednoho, proto nebudu v celkovém hodnocení nikoho jmenovitě chválit a dovolím si napsat, že nejlepším hráčem turnaje dnes byl TÝM.

  Přeji Vám do roku 2010 hodně štěstí, zdraví a co nejvíce úspěchů nejen na poli sportovním, ale i osobním. No a co se týká hokeje, připomínám, že nás po Novém roce čeká série těžkých mistrovských zápasů s nejasnou prognózou.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek, Rejna

obránci : Zíka, Pipková, Draslar, Marvan

útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M.,Vítek, Kořistka, Macháček H., Drahota, Švejda, Sádlo, Tomčík, Ryšan

 

branky : Hynek 7x, Tvrdík 5x, Vítek 5x, Macháček M. 3x, Drahota, Macháček H.

asistence : Tvrdík 6x, Hynek 6x, Kořistka 3x, Zíka 2x, Draslar 2x, Macháček H., Marvan, Vítek

 

TURNAJ 30.12.2010 - ROZPIS

07.00                                                                             SRAZ V KABINĚ

08.00 – 09.05                                         TJ Stadion Kutná Hora – Stadion Nový Bydžov

09.05 – 09.20                                                                     úprava ledu

09.20 – 10.25                                                 HC Slovan Louny – HC ZVVZ Milevsko

10.25 – 10.40                                                                     úprava ledu

10.40 – 11.45                                        TJ Stadion Kutná Hora – HC ZVVZ Milevsko

11.45 – 12.00                                                                     úprava ledu

12.00 – 13.05                                                HC Slovan Louny – Stadion Nový Bydžov

13.05 – 13.20                                                                     úprava ledu

13.20 – 14.25                                        TJ Stadion Kutná Hora –  HC Slovan Louny

14.25 – 14.40                                                                     úprava ledu

14.40 – 15.45                                              HC ZVVZ Milevsko – Stadion Nový Bydžov

16.00 – 16.15                                                     SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ

 

 

 

Sršni Kutná Hora - Chorvatsko

3  :  13  ( 1:6, 1:3, 1:4 )

  Velkým svátkem pro celý náš tým se zdálo být vánoční utkání s puncem „mezinárodní“, a to s výběrem Chorvatska na kutnohorském hlavním stadionu. Avšak radost našich hokejistů brzo opadla, protože kvalitní soupeř nás přehrál prakticky ve všech směrech a na všech postech. ….

  Samotný duel začal pro naše hráče velmi dobře a již v první minutě jsme se po brance Matěje ujali vedení. To nám však vydrželo jen pár minut, kdy jsme ještě v euforii ze vstřelené branky, zapomněli důrazně bránit a soupeř postupně snížil, vyrovnal a šel do vedení. Chorvati začali převyšovat Sršně úplně ve všem - bruslení, rychlosti i v hokejovém myšlení. Kolem desáté minuty jsme vůbec nezachytili nástup soupeře a ten střílel jednu branku za druhou, běhen pěti minut nastřílel tři. Domácí byli v této fázi jako opaření a soupeř měl jednoznačně více ze hry, hrál důrazně, byl u mnoha puků dřív a hlavně své akce zakončoval na rozdíl od nás.

  Ve druhé třetině se obraz hry moc nezměnil, zatímco my jsme postrádali důraz a rychlost na ledě, soupeři evidentně tyto věci nechyběly a navyšoval po zásluze své vedení. Přestože jsme se dostávali již více do tempa, v rozhodujících momentech nám ale scházela přesná muška a klid na zakončení.

  V poslední třetině se hrál divácky nepohledný hokej a naši střeleckou mizérii v tomto utkání jsme potvrdili i neproměněním několika vyložených šancí.

  Mé dojmy z dnešního zápasu jsou nepopsatelné. Naše vystoupení na ledě bylo žalostné ve všech směrech a výkon kutnohorských Sršňů v tomto utkání upadl do temnot. Dlouho jsme se nedokázali prosadit, respektive ne dlouho, ale pořádně vlastně po celý zápas. Když už jsme se do útočné třetiny dostali, tak jsme pásmo často opouštěli, aniž bychom si tam nahráli puk a vystřelili na bránu. Ve středním pásmu jsme často propadali díky nepřesným nahrávkám, souhra obrany s útokem byla chaotická, hráči si nedrželi své posty a neplnili úkoly pro ně dané. A vrcholem jsou pro mě pak ještě diskuse s některými hráči o smyslu toho, co se po nich chce. Je mi to líto, ale opravdu si nemůžu vybavit hráče, kterého bych za dnešní výkon pochválil a popravdě chvílemi jsem se musel hodně držet lavičky, aby to se mnou nepraštilo.

  Jestli někdo považoval Chorvatsko za nehokejovou zemi. Tak velký omyl! Není slabých soupeřů. Slabší byl akorát náš výkon a můžeme to přičítat vánočnímu hybernování, únavě, či čemu chceme – prostě jsme byli špatní. Soupeř kvalitně prověřil naše dovednosti i schopnosti a pěkně po socialisticku "nastavil zrcadlo", jak na tom kdo skutečně je. Samozřejmě že nám často chybělo i to potřebné štěstíčko, ale srdíčko dnes bylo spíš pouze kardiakovo.

  Měli bychom rychle zapomenout na mdlý výkon v tomto utkání, poučit se z chyb a načerpat nové síly do dalších zápasů. Jestli jsme chtěli sehrát utkání, které nás z oblak snění a falešného uspokojení našimi výkony vrátí zpět na zem a trochu nám srazí pyšné hřebínky, tak se to podařilo na 100%.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek, Rejna

obránci : Zíka, Pipková, Macháček H., Draslar, Marvan, Kadlec

útočníci : Tvrdík Jiří, Hynek, Macháček M.,Vítek, Kořistka, Drahota, Švejda, Sádlo, Tomčík, Tvrdík Jan

 

branky : Tvrdík 2x, Macháček M.

asistence : Tvrdík, Zíka, Macháček M.

 

 

 

RODIČE - DĚTI

 8  :  17

  Pravdou je, že pojmenování tohoto matche již dávnou neodpovídá skutečnosti. Rodičů odhodlaných postavit se svým potomkům nám ubývá, a tak tuto situaci musíme řešit angažováním posil a naše děti se nám před zraky nenápadně mění ve skoro-chlapy. Jak prozrazuje výsledek, utkání mělo jasného favorita. Přesto musím pochválit management (konkrétně odborářského skauta „starýho Zikáče“) za výběr a nákup skvělých posil, které však přesto nedokázali vykompenzovat náš výkon a odvrátit drtivou porážku.

  S uspokojením trenéra a smutkem rodiče musím říct, že ač měl náš tým povoleno téměř vše, na své následovníky jsme nestačili. Příští rok asi budeme muset uspořádat tréninkový kemp se zaměřením na výcvik maminek a tatínků k příležitostným utkáním s dětmi. Akce se bude konat o víkendu před zápasem na utajeném místě a bez přístupu veřejnosti. Program bude obsahovat přes den tréninky na ledě a v posilovně, k večeru taktickou přípravu, psychologické ladění podvědomí, praktický výcvik vzájemné koordinace i činnosti jednotlivých subjektů v konkrétních herních situacích (včetně pitného režimu).

  Přestože jsme dnes pro výsledek udělali maximum, mlaďoši nám ukázali, jak se hraje hokej na vyšší úrovni. I když od branky k brance je to coby Barbora Špotáková kamenem hodila, tak pro nás to bohužel někdy představovalo nepřekonatelnou vzdálenost. No a o fyzické kondici raději pomlčím, protože mnozí z nás po několika střídáních odfukovali jak neandrtálec po zabijačce mamuta.

  Suma sumárum jako hlavní důvod porážky zkušenějšího a kvalitnějšího týmu v tomto duelu je třeba hledat v malém počtu něžného pohlaví na naší střídačce a nedostatku destilátu pro zažnutí více výkonnostních motorů. Jak se zdá tento fakt by mohl být u našeho mančaftu vždy velkým problémem, který by se neměl do budoucna podceňovat. Mohlo by to mít katastrofální následky!!! Dalším řešením se pak zdá být postavení dvou gólmanů do jedné branky na příští utkání, jelikož se zjistilo, že samotným je jim tam smutno a tím pádem je psychika svazuje natolik, že nejsou schopni předvádět odpovídající výkony.

  Uvažujeme i o angažování trenérů Bukače a Straky, aby se ověřilo, jestli nám chybí hokejová taktika, nebo jen ten pověstný tataráček s olejíčkem.

  No a když nic nepomůže, tak nám jen zbývá, jak řekl V.I.Lenin: „Učit se, učit se, učit se“.

P.S. Děkuji všem rodičům za odvahu, vytvořenou atmosféru a občerstvení.

 

 

 

RODIČE - DĚTI

   S velkou radostí realizační tým oznamuje všem rodičům, prarodičům, fanouškům, sponzorům, kamarádům, přítelkyním, milenkám a soupeřům, že ve středu 23.12.2009 od 17.30 hod. odehrajeme tradiční vánoční derby RODIČE x DĚTI.

  Tým rodičů využívaje své ekonomické převahy a s vidinou zkvalitnění utkání stále láká do svých řad nové posily, mající zájem o lukrativní hráčské smlouvy ve stabilním sportovním prostředí. Redakce našeho webu musí respektovat rozhodnutí managementu, že výše prémií pro hráče za vítězství v tomto prestižním duelu nebudou zveřejněny, ale jak kuolárové zvěsti prozrazují, jedná se o cifru převyšující i snížené platy našich politiků. A tak, kdo chcete vidět nebo si zahrát hokej budoucího desetiletí, neváhejte a přijďte ve středu mezi nás.

  Po utkání proběhne v kabině vánoční posezení hráčů a realizačního týmu s rodiči, proto prosím maminky o trochu cukroví, či něčeho jiného na zobnutí, a tatínky o zajištění pitného režimu na mejdánku. Děkuji.

 

 

 

I DALŠÍ ZÁPAS ODLOŽEN

  Bohužel nemám dobré zprávy. Sedlčany stejně jako Velké Popovice odkládají víkendový zápas s Kutnou Horou z důvodu nemoci. Takže místo dvojzápasu – volno. Žádnou radost z toho nemám, protože v lednu to bude honička, ale bacilům neporučíme.

  Pro Vaši představu a možnost zařídit si program zveřejňuji rozpis lednových zápasů, tak jak v tuhle chvíli platí.

 

 

neděle 3.1.2010         Mělník – Sršni           od 17.00 hod. odložené utkání

 

 

sobota 9.1.2010         Sršni – Vlašim           od 9.00 hod.

 

 

sobota 16.1.2010       Benešov – Sršni         od 9.30 hod.

 

neděle 17.1.2010       Sršni – V.Popovice     od 14.00 hod. odložené utkání 

 

 

sobota 23.1.2010       Sršni – Zbraslav         od 9.00 hod.

 

neděle 24.1.2010       Sršni – Sedlčany       od 17.30 hod. odložené utkání 

 

 

sobota 30.1.2010       V.Popovice – Sršni     od 15.00 hod.

 

 

 

ODLOŽENÉ UTKÁNÍ

  Nedělní utkání s Velkými Popovicemi opět odloženo. Náhradní termín není zatím určen.

 

 

 

NOVINKY Z DOROSTU

   Nejdříve bych Vás rád informoval, že se konečně podařilo dát dohromady náhradní termín odloženého zápasu s Mělníkem : neděle 3.1.2010 od 17.00 s odjezdem autobusu ve 14.00 hod.

  Dále pak znovu odpovím na dotaz, který se vyrojil ze strany rodičů v Černošicích v reakci na vzkaz domácího týmu: „Bojujeme o ligu“, zdali je tato soutěž postupová či ne. Opětovně odpovídám „ano“ a odkazuji na webové stránky středočeského hokeje, soutěž krajská liga dorostu, informace o soutěži, postup: „Nárok na postup do kvalifikace o ligu dorostu má nejlépe umístěný oddíl Středočeského kraje“. Ještě bych k tomuto tématu dodal, že postup nebyl a není můj prvotní výkonnostní cíl této sezóny. Nepatřím k lidem a trenérům, kteří rádi a moc používají velká slova předem, i když chápu, že líbezně malovat růžové obzory je populárnější a žádanější než zůstávat noha na zemi a střízlivý. Jak řekl nedávno můj starší syn: „Jsi realista a né snílek“. Možná ta druhá varianta je příjemnější a u lidí oblíbenější, ale aspoň nemusím vytvářet krkolomná zdůvodnění, proč se nepodařilo to, co jsem nasliboval.

  Řečí čísel - v sezoně 2007/08, kdy jsme v K.Hoře po několika letech s odporem a nepochopením části lidí ve vedení založili dorost jsme skončili na 10.místě z 11 účastníků. V sezóně následující to již bylo 7.místo z 9 účastníků.

  Nevěřím na zázraky během několika měsíců, ale v poctivou, systematickou práci a úspěch budovaný pěkně krok po kroku, rok po roku. Proto můj cíl před letošní sezónou byl, posunout laťku zase o kousek výš a skončit v první polovině tabulky a jako velký úspěch bych bral bednu. Soutěž je zatím nesmírně vyrovnaná, s velkým počtem týmů, kteří mohou skončit až na vrcholu a je velice potěšující, že vy jste jeden z nich. Přesto máme za sebou teprve polovinu utkání a víme, co dokáže marodka, či prasklé nože na bruslích. Ale věřím, že všichni dohromady uděláme maximum proto, abychom dosáhli toho nejlepší výsledku. Jestli tedy nějaké heslo tak: „Bojujeme o každý zápas, o každou třetinu, o každý puk.“

  Poslední dnešní informace již kabinou proběhla, přesto veřejně a oficielně. Jsem velice rád, že Jaroslav Eisenhammer přijal mojí nabídku a připojil se k realizačnímu týmu naší kategorie. Myslím, že nemá smysl jej nějak více představovat. Jen napíšu, že si zaprvé pamatuji, jak ho před mnoha lety přivedl Míra Kopáček na kutnohorský led a od té doby ho znám jako nesmírně pracovitého a obětavého trenéra s letitými zkušenostmi, které jistě využijeme. Zadruhé, že každý oddíl by si měl lidí jeho naturelu vážit. A jako poslední, že právě on byl jeden z těch, kteří stáli u těch těžkých začátků nového kutnohorského dorostu, a bez jehož práce by dnes nebyl tam, kde je. No, a jestli s Vámi protrpěl ty krušné začátky, má zcela legitimní právo být i úspěchů, kterým založil základní kámen. Takže - vítej Jardo zpět.

 

 

 

SK Černošice - Sršni Kutná Hora

6  :  11  ( 1:5, 2:2, 3:4 )

  Status šlágru kola byl na základě postavení v průběžné tabulce udělen sobotnímu měření sil SK Černošice s našimi Sršni. Přestože tabulka KLD je pro mnoho odložených zápasů nepřehledná - týmy mají odehráno různé množství utkání, jedno ale bylo na černošickém ledě jasné. Tento zápas představuje souboj o místo na pódiu, o čemž nás jíž při vchodu na zimák přesvědčila nástěnka, kde se domácí tým pyšnil na současném 1.místě se vzkazem: „Bojujeme o ligu“. Po minulém vítězství nad HC Rakovník byl však náš tým namlsán na další bodový zisk, a proto většina hráčů vzala přípravu na zápas zodpovědně. Přesto se sestava na tento pikantní duel dočkala oproti minulému víkendu několika drobných změn z důvodu marodky.

  Sršni začali 1. třetinu ve velkém stylu a za 10 minut vedli 0:4. O důležitou první branku utkání se ve 2.min. postaral Míra a za další dvě minuty zvedal ruce nad hlavu tradiční střelec posledních zápasů Jirka. Černošičtí jakoby opaření přestali hrát, ubrali na rychlosti a jejich zvýšený důraz v osobních soubojích trestal rozhodčí vyloučeními a to byla voda na náš mlýn. V těchto chvílích Sršni vyvíjeli soustavný tlak s častou střelbou a naše sebevědomí každou minutou rostlo. V 8.min. po ideální nahrávce Martina měnil skóre na světelné tabuli Oťas a v 10.min. Janek svým klasickým zametacím gólem zvyšoval již na rozdíl čtyř branek. To byl stav, který se zamlouval každému na střídačce a vyvolal až nepřiměřenou pohodu, a tak Sršni začali působit dojmem, že se ukládají k zimnímu spánku. Do kabin jsme proto odcházeli za stavu 1:5.

  Před vstupem do 2.třetiny jsme hráčům zdůraznili, že budeme muset i přes příznivý vývoj utkání přidat, protože kvality soupeře neodpovídají současnému skóre. Domácí se skutečně z této ledové sprchy oklepali a od této chvíle až po závěrečnou sirénu se hrál zcela vyrovnaný oboustranně výborný hokej ve velké rychlosti. Možnost tak dostal i Adam v brance, který musel ukázat něco ze svého repertoáru, přesto ve 24.min. domácí snížili a využili tak svou přesilovou hru. Ve 28.min. odpověděl Jirka, když vybruslil od mantinelu do ne zcela ideálního střeleckého úhlu, ale milimetrovou střelou našel jediné volné místečko nad ramenem golmana v růžku jeho svatyně. No, a aby toho na obranu i celé mužstvo z Černošic nebylo málo, tak ještě za minutu zkompletoval hattrick Oťas. Jak jsem již ale napsal, hrál se vyrovnaný hokej, a tak i soupeř našel ještě jednou recept na naší obranu a po čtyřiceti minutách byl stav 3:7.

  Před třetí třetinou panovala v kabině spokojená atmosféra prokládaná povzbuzujícími pokřiky a hesly, kterou hned v prvním střídání zúročil Jirka. V této části jsme se soupeřem ve střílení a inkasování branek začali pravidelné střídání. Za zmínku jistě ještě stojí gólový příspěvek druhé letky, která zásluhou Janka po nezištném předložení puku Dominikem, zaokrouhlila skóre na desítku. O krásnou tečku za povedeným představením se 20 vteřin před koncem postaral Oťas, který si udělal z hráčů Černošic figuranty a zaslouženě byl po zápase vyhlášen první hvězdou utkání.

  Sršni v důležitém měření sil vyloupili černošickou arénu a i po druhém letošním měření sil si odvezli domů tři cenné body za výhru. Série již čtyř vítězství v řadě je jistě trnem v očích soupeřů, avšak Sršni potvrzují, že jejich výsledky nejsou dílem náhody, ale poctivou hrou okořeněnou góly. Přesto o úspěchu dnes především rozhodl náš vydařený vstup do utkání a fakt, že poučeni prvním zápasem, jsme dokázali eliminovat nejlepšího hráče soupeře č.25 Ottomanského. Ofenzivní vlajku našeho týmu opět nejvíce zvedali hokejoví bratři, Jirka s Otou. Jejich útočný „zabijácký instinkt" představuje zbraň hromadného ničení proti většině soupeřů. Kluci jsou momentálně „v laufu" a lze si jen přát, aby jim forma vydržela. Lví podíl na výhře měla samozřejmě i celá obrana dnes v čele s Kačkou, která předvedla svůj letošní nejpovedenější výkon. Prezentovala se výbornou poziční hrou, přehledem, herní disciplínou a v soubojích jeden na jednoho byla k nepřekonání. Aby ovšem nezúčastněný čtenář nenabyl dojmu, že vše bylo na 100%, musím se kritický zmínit o hře v oslabení, která dnes opravdu nebyla zrovna naší výstavní síní, protože všechny inkasované branky jsme obdrželi právě v této herní situaci. Zcela netakticky všichni hráči (obránci i útočníci) se v několika případech předčasně stáhli do naší třetiny a umožnili soupeři bezproblémový přechod modré. A co bylo nejhorší, když jsme se dostali k puku nedokázali ho co nejrychleji a nejdál vypoklonkovat z naší třetiny. Zbytečně jsme si komplikovali situaci dlouhým držením, nepřesnými přihrávky a z toho pramenící ztrátou puku, který jsme měli původně pod kontrolou. Abych ale nekončil negativně, musím všem hráčům za dnešní celkový výkon poděkovat a vyseknout poklonu.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek, Rejna

obránci : Zíka, Pipková, Macháček H., Draslar

útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M.,Vítek, Kořistka, Drahota, Švejda, Sádlo, Tomčík

 

branky : Hynek 5x, Tvrdík 3x, Kořistka 2x, Drahota

asistence : Tvrdík 3x, Hynek 3x, Vítek 2x, Zíka, Macháček H.

 

 

 

FOTKY ZE ZÁPASU S RAKOVNÍKEM

kutnohorsky.denik.cz/multimedia/galerie/1796766.html

 

 

 

DOBRÁ PRÁCE PEPO!

Tak takhle by tátu nezřídila ani mamka  

 

 

 

Sršni Kutná Hora - HC Rakovník

8  :  1  ( 2:0, 4:1, 2:0 )

  Využiji dnes přítomnosti erudovaného novináře na našem utkání a přináším jeho reportáž. Závěrem dodám pouze své celkové hodnocení.  

 

  Dorostenci Stadionu Kutná Hora přivítali v 16. kole krajského přeboru tým z chvostu tabulky - HC Rakovník. Po vysokém vítězství si Kutnohorští vylepšili svou pátou pozici v tabulce.

 

  Už na začátku druhé minuty hráli domácí první přesilovku a povedlo se jim skórovat. Otakar Hynek využil dobré přihrávky Jiřího Tvrdíka. Hosté zahrozili v 6. minutě, kdy Hašek vystřelil mezi beky na Sirotka, ten puk vyrazil. Za dvě minuty se ocitl v šanci po chybě rakovnické obrany Vítek, ale stav zůstal nezměněn. Dvoubrankové vedení měli sršni až na konci 13. minuty: závar před brankou hostí využil ke vstřelení branky Jiří Tvrdík. Do přestávky ještě H. Macháček tváří tvář Vágnerovi neproměnil a únik hostujícího Stehlíka Sirotek vyrazil.

  Ve druhé třetině šlápli žluto-černí na plyn. V oslabení poslal Hynek Macháček do úniku Jiřího Tvrdíka, který svůj blafák dokončil úspěšně - 3:0. Ve 25. minutě jeli Vítek a Drahota sami na Vágnera, jenže gólman Rakovníku udržel puk před čarou. V čase 26:23 svítilo skóre na tabuli už 4:0! Ve vlastním oslabení natáhl ke střele Jan Kořistka a nemýlil se. O chvíli později byli hosté zralí na ručník, protože Otakar Hynek z pravého kruhu využil přesnou ranou do šibenice přesilovku - 5:0. V polovině utkání se dočkali i Rakovničtí, když střelu Zikmunda dorazil za Sirotka Jonáš Stehlík - 5:1. S končící třetinou zkompletoval svůj hattrick domácí Jiří Tvrdík, který zamířil přesně do růžku Vágnerovy brány.

  Ve třetí třetině se hosté na zdramatizování utkání nezmohli. Stadion navíc přidal dvě branky na vrch. Ve 48. minutě vybruslil od mantinelu Dominik Vítek a bekhendem překonal bezmocného Vágnera. Závěrečnou osmou branku obstaral Otakar Hynek a připsal si také hattrick.

Michal Pavlík  

 

  Do utkání jsme vstupovali po 19ti denní zápasové pauze způsobenou chřipkovou epidemií, a tudíž se soupeř ze dna tabulky zdál ideálním na rozehrání. Již při nástupu na ledovou plochu a rozbruslení bylo zřetelné rozdílné postavení obou týmů v tabulce a „kdo tady bude doma“. Zápas začal i skončil pod jasnou herní taktovkou kutnohorských hráčů, a přestože celkové skóre 8:1 hovoří přesvědčivě, ne všechno bylo tak ideální, jak by se mohlo zdát. V podstatě každý vstup do třetiny jsme měli dobrý a získávali si našimi kombinacemi a lepším bruslením převahu, kterou jsme dokázali zúročit i brankami. Postupem času jsme ale vždy polevili, přizpůsobili se tempu soupeře a hráli pouze to, co nám stačilo. A mě je to málo, i když si uvědomuji a chápu, že ve chvílích, kdy je utkání víceméně rozhodnuto nikdo nešlape nadoraz. Přesto od hráčů požadují daleko větší tlak, nasazení a důraz, kterým musíme donutit soupeře, dělal chyby, což dnes v některých chvílích chybělo a z čehož pramenila spousta nepřesných přihrávek. Na druhé straně jsme ale ani soupeři nedovolili vypracovat si nějaký výrazný tlak a slibnou gólovou šanci, krom 32.min. kdy naše obrana nechala rakovnickému útočníkovi luxusní tři pokusy na dorážku. Ve třetí třetině jsme se sice více zabydleli v hostujícím pásmu, ale chyběla nám finální fáze – gólová koncovka.

 

  Přesto musím konstatovat, že i v utkáních, kde soupeř nepředvádí tolik hokejovou vyspělost, dovedete hrát svou hru a s přehledem rozhodnout o svém vítězství. Dominantní postavou utkání byli jednoznačně Oťas a Jirka, kteří sehráli vydařený zápas, o čemž svědčí u obou hattrick. Dále pak Dominik, který předváděl svojí sílu na puku, chytré a přesné nahrávky, zkrátka vše co dělá z centra skutečný mozek útoku. Rád dnes také vyzdvihnu výkon Martina a Pepy v obraně, kteří odehráli v podstatě bez chyby a Janka v útoku, jenž byl jedním z mála hráčů (a prvoročák v podstatě jediný) schopný se prosadit v souboji 1-1 a ještě dobře zakončit. Poslední podrbání za uchem dnes věnuji Jendovi, naší „mladé pušce“, který zahrál velmi dobře a spolehlivě i na postu, který není jeho kmenový – obránce. Dokázal, co často říkám: „Velkého hráče dělá to, že dokáže přijmout v jakoukoli chvíli, jakoukoliv úlohu potřebnou pro tým a splnit jí na 100%“ Ale já vlastně Jendu za ty roky ani jinak neznám.

  Na úplný závěr napíšu jen hodnocení Karla Květa po zápase: „Pavle máš tam opravdu několik moc šikovných kluků, ale ty na ně křičíš, i když takhle vedete“.

 

Sestava :

brankaři : Sirotek, Rejna

obránci : Zíka, Macháček H., Draslar, Marvan, Sádlo, Tvrdík Jan

útočníci : Tvrdík, Hynek, Macháček M.,Vítek, Kořistka, Drahota, Švejda, Ryšan, Tomčík

 

branky : Tvrdík 3x, Hynek 3x, Kořistka, Vítek

asistence : Tvrdík 2x, Hynek, Zíka, Macháček H.

 

 

 

VÁNOČNÍ ROZPIS

sobota  19.12.2009   17.00-19.15   Sršni - Tatran Sedlčany   mistrovské utkání

neděle  20.12.2009   14.00-16.15   Sršni - Slavoj Velké Popovice   mistrovské utkání

pondělí 21.12.2009   16.30-17.30   trénink

středa   23.12.2009   17.30-18.45   Rodiče - Děti   tradiční vánoční match

sobota  26.12.2009   12.15-14.15   Sršni - Chorvatsko   přátelské utkání

úterý    29.12.2009   12.00-13.30   trénink

středa   30.12.2009   08.00-17.00   Vánoční turnaj   v Kutné Hoře

sobota   2.1.  2010   16.30-17.45   trénink

neděle    3.1.   2010   17.00-19.15       Mělník - Sršni   mistrovské utkání

 

  Následující program by již měl být dle tradičního rozpisu. Žádám rodiče a hráče, aby o případné neúčasti na některém utkání (turnaji) včas informovali. Dále prosím, může-li někdo sponzorským darem (finančním, či věcným) přispět na ceny "Vánočního turnaje", dobročinnosti se meze nekladou a mimo dobrého pocitu se dočká našeho upřímného poděkování v rámci vyhlášení a na stránkách tohoto webu, s případným umístěním firemního loga. Děkuji Sirotek

 

  

DALŠÍ ODLOŽENÉ UTKÁNÍ

TROCHA TEORIE

SPOKOJENOST BY MĚLA BÝT POUZE VZÁCNÝ A KRÁTKODOBÝ MOMENT

ABSENCE A OMLUVENKY

Sršni Kutná Hora – Spartak Vlašim

9  :  6  ( 1:2, 4:0, 4:4 )

MŮŽU JEN PODĚKOVAT

PŘED ZÁPASEM S VLAŠIMÍ

Z POHLEDU DRUHÉHO BRANKÁŘE

HC Chrudim – Sršni Kutná Hora

10  :  1  ( 1:0, 5:1, 4:0 )

Z POHLEDU BRANKÁŘE

… A DĚKUJ JENOM SOBĚ, ŽE JSI TAM, KDE JSI DNES

                             zde budete odpočívat...               tady doplňovat kalorie...                                         hřiště pro volný čas                                                                                                             zimák v Benešově znáte dobře                                           a co budem dělat zde ?

  Milý hokejisto

dovoluji si tě pozvat na letní soustředění našeho oddílu, které proběhne na ZS v Benešově na konci letních prázdnin. Každoroční zájem mladých hráčů je dobrým měřítkem spokojenosti a naší vizitkou pro nové účastníky. Věřím, že budeš spokojen s bohatým programem, který jsme si pro tebe a tvé spoluhráče připravili. Našim přáním je, abys při odjezdu byl bohatší nejen o hokejové dovednosti, ale i nová přátelství.

-         sraz v neděli 23.8.2009 v 9.30 hod. na zimním stadionu

-         předpokládaný odjezd autobusu v 10.00 hod.

-         při odjezdu nutno odevzdat průkazku pojištěnce (nebo její fotokopii) a prohlášení o zdravotním stavu dítěte

-       v zájmu disciplíny a organizace soustředění nejsou povoleny návštěvy rodičů, pouze ve vyjímečných případech a se souhlasem vedoucího soustředění

-         při závažném a opakovaném porušení disciplíny a kázně na soustředění bude dítě odesláno zpět na náklady rodičů

-         předpokládaný návrat v neděli 30.8.2009 v 10.00 hod.

-         adresa ubytování : Domov mládeže, Střední integrovaná škola technická, Černokostelecká 1997, 256 01 Benešov

dvě tašky (jedna pro osobní věci na ubytovnu a druhá hokejová do kabiny)

1. osobní věci: vhodné oblečení pro dané období, sportovní oblečení a obutí na hřiště i do   tělocvičny, hygienické potřeby, pyžamo, přezůvky, plavky

                      kapesné dle vlastního uvážení (při odjezdu možno uložit u vedoucího soustředění, jinak není možno za něj přejímat odpovědnost

                      nedoporučujeme drahé věci (mobily, dig.hry apod.), jinak opět nemůže za tyto věci přejímat odpovědnost

2. věci do kabiny:kompletní hokejová výstroj a hokejka, dvě ribana, dva ručníky, hygienické potřeby, pantofle a láhev na pití

                                                                                                                                             Pavel Sirotek

………………………………………….zde odstřihnout……………………………………….

PROHLÁŠENÍ RODIČŮ O ZDRAVOTNÍM STAVU DÍTĚTE

  Prohlašuji, že moje dítě……………………….je v současné době plně zdravotně způsobilé k účasti na letním soustředění, nemá známky akutního onemocnění (horečky, průjmy) a není mi známo, že by ve 14 dnech před odjezdem na akci přišel do styku s osobou nemocnou infekčním onemocněním. Dítěti není nařízeno karanténní opatření.

  Jsem si vědom právních a finančních důsledků, které by pro mne vyplynuly, kdyby z nepravdivých údajů tohoto prohlášení vzniklo zdravotní ohrožení dětského kolektivu.

  Uveďte léky, které musí dítě užívat, či případná omezení : …………………………………..

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………...

  Kontaktní  telefon alespoň jednoho z rodičů : ………………………………………………..

TOUR DE HOCKEY ODLOŽENO

  Jak jste již mohli být z SMS zpráv informováni, start slavného a prestižního závodu „Tour de Hockey“ byl z důvodu nepříznivého počasí odložen. Víme, že naši mladí trénovaní borci a jejich zkušení, životem protřelí rodiče by absolvování této akce zvládli i za těchto podmínek. Našim hlavním cílem ale není podat sportovní výkon za každou cenu, nýbrž příjemné společné vyjetí s možností uhasit správně získanou žízeň. A proto: „Kdo si počká, ten se dočká“.

Nový termín neděle 7.6.2009 se srazem na zimáku opět v 10.00 hod.

I ŠPATNÉ POČASÍ MŮŽE PŘINÉST MILÉ PŘEKVAPENÍ

aneb „Bez práce nejsou koláče“ a někdo to již pochopil

  Máme za sebou přibližnou polovinu jarní přípravy a já cítím potřebu malého poločasové zhodnocení. Nejdřív bych se ale zmínil o dnešním tréninku, který jsem chtěl původně kvůli dešti odvolat. Přesto se nás nakonec na umělce sešlo osm, což mě velice mile překvapilo. Bohužel v dešti se skutečně nedá venku trénovat, a tak jsme se přesunuli na zimák pod střechu. Z mého auta se proti všem předpisům stal minibus, program se upravil novým podmínkám a nakonec se jednalo o smysluplný a kvalitní trénink. Výsledky dnešního testu nenajdete v tabulkách, protože podmínky pro něj nebyly zcela regulérní, a tak by i vyhodnocení neodpovídalo skutečnosti a neprávem by vás poškodilo. Jinak se pokusím vymyslet pro vás odměnou za dnešek nějakou specielní prémii, takže mě můžete zásobit svými nápady.

  Teď ale již k tomu poločasovému ohlédnutí. U hráčů, kteří se rozhodli bez omluvy ignorovat jarní přípravu se bohužel nic nezměnilo, ale to je pro dnes opravdu jediná špatná zpráva. Naštěstí se jedná pouze o pár hráčů a v tomto případě je pár skutečně dva. Dále pak s námi přestal trénovat Hynek Macháček, který zkouší své štěstí v Kolíně, což ponechám bez dalšího komentáře.

  Nechci se zde nyní vůbec věnovat výsledkům výkonnostních testů, i když jejich vypovídací hodnota je nepopiratelná a důležitá. Test ale tvoří asi desetinu času tréninku a tou podstatně větší jsou cvičení zaměřená na rozvoj jednotlivých pohybových a silových schopností jednotlivce. Ještě bych chtěl zdůraznit, že mě během jarní přípravy ani tak nezajímá, jak je na tom hráč výkonnostně, ale jak je ochoten na sobě pracovat. Takovým hráčům pak budu velmi rád věnovat maximum svého času a pozornosti.

  Teď ale konkrétněji, v tréninkové docházce jednoznačně dominují hráči roč.95 Janek, David, Adam, Jožan a Petr, z hráčů starších ročníků musím vyzvednout Pepíka, Vaška, Jirku, Matěje a Katku. Pravidelnost tréninku je důležitý faktor pro návaznost, rozvoj a tím i zvyšování fyzické kondice. Nahodilá a občasná účast je bohužel pouze takovým plácnutím do vody, které k zlepšování nevede a pouze udržuje stávající stav.

  Jako velké pozitivum shledávám, že se mezi Vámi již našli borci (Jirka, Vašek, Janek, Adam, Dominik, Janek, Katka, Pepík), kteří berou trénink zodpovědně. Není na ně potřeba křičet, ti kluci (samozřejmě i děvče)  za to berou na 100% a sahají si až na dno svých rezerv, i když se zrovna dívám jiným směrem. Jakoby tito mladí borci už dnes pochopili, že v příštím období to budou oni a nikdo jiný, kdo rozhodne o úspěchu či neúspěchu tohoto týmu. Trenér si potom může dovolit jednat s nimi jako s partnery, na které není třeba řvát, ale stačí vysvětlit, poradit nebo opravit. A to je fajn.

  Na závěr dnešního příspěvku bych byl rád, kdyby jste si ještě přečetli část rozhovoru s Jaromírem Jágrem a jeho názor na hokejový talent: „Jediný talent, který má cenu je, když dítě samo chce být lepší. Takových v současnosti moc není....Jeden případ mě nedávno ohromil. V Omsku mám známého, jehož syn začal hrát hokej až ve třinácti letech. Ještě v roce 2004 neuměl vůbec bruslit. Hrozně moc ale chtěl něco dokázat. Myslel jsem si, že nemá šanci, když začal tak pozdě. Všichni se mu smáli. Sám trénoval šest hodin denně na ledě. Po čtyřech letech je mezi omskými juniory nejlepším obráncem. Chápete ? Nejlepší ! Říkal mi: Jaromíre, já bych strašně rád jednou hrál dobře hokej. Sedmnáctiletý kluk. Moc bych mu to přál. Má šanci, protože se naučil pracovat. Ostatní měli náskok deset let a on se jim vyrovnal..."

  Vidíte, je to stále a pořád dokola o tom co jste již slyšeli mnohokrát a co Vám potvrdí skoro všichni, kteří to v životě a v kterékoliv lidské činnosti někam dotáhli. Je to všechno o práci. A není nutné vymlouvat se na klub, podmínky, trenéra atd.. Je to o Vás, Vašem přístupu a nikdo nikomu nebrání dělat sám věci navíc, které pomáhají hráče dostat dál nahoru.

  A to adresuji především všem těm, co neustále špekulují: jestli jít na trénink, jet na soustředění, kdy už bude konec, není toho dnes již příliš moc, není to někde jinde lepší…

P.S. Doufám, že se nám do neděle na kola počasí umoudří.

TO MĚ VÁŽNĚ DOSTALO

aneb co nového v dorostu

  Tak se nám vážně zranil děda Rejna. A to není opravdu žádná dobrá zpráva na začátek. Přestože se nejedná o oficielního člena realizačního týmu, já ho beru jako dobrou duši mančaftu, věrného fanouška, chlapa který je kdykoliv a kdekoliv ochoten pomoci a poradit postřehem z jiného úhlu pohledu. Pamatuji si, jak mi minulé pondělí před tělocvičnou vyprávěl co ho čeká práce na chalupě a pak tohle. Takže Vašku až okoukneš všechny jičínské sestřičky a budeš opět fit vrať se, těšíme se na tebe.

  Jinak se nám pomalu rozběhla jarní příprava. Bohužel zatím nemám žádné zprávy o Káďovi a Otovi, tak se snad ukážou, nebo aspoň ozvou. O tom, jaká je to škoda, že ignorují suché tréninky se zmiňovat nebudu. Tomu jsem věnoval dostatek prostoru v předchozím příspěvku.

  Dalším absentérem je Marek, i když tam je vysvětlení nasnadě. To že chceš zkusit štěstí v H.Brodě ti nezazlévám, že jsi mi kvůli tomu zbytečně a hloupě lhal do očí mě mrzí, ale i to přežiji. Snad si v případě tvého eventuelního odchodu najdeš čas se s námi rozloučit. Jinak ti přeji mnoho úspěchů a snad tě podmínky v novém klubu donutí trochu zlepší svůj přístup k tréninku a hokeji, jako kolektivnímu sportu.

  Na dálku zdravím Dominika a Míru, kteří jsou z jarní přípravy omluveni a taktéž přeji mnoho úspěchů ve sportech, které nyní provozují.

  Na marodku se nám bohužel po posledním tréninku dostal Kuba, jehož kotník nebyl vítězem při střetu s Jožanem. Což je opravdu pochopitelné.

  Zbytek týmu je jinak zdráv a protože teprve začínáme na nějaké podrobnější komentáře je opravdu brzy. Snad jen pár malých postřehů. Opravdu milým překvapením je zatím přístup a výkony Dominika. Trochu opačným překvapením je Jirka. Nic proti jeho nasazení a přístupu k tréninku to je naprosto ukázkové a příkladné. Kdo ale očekával a já byl jeden z nich, že ve výkonnostních testech bude bezkonkurenčně nejlepší a pak dlouho nic, se zatím mýlil. Tradičně ukázkou poctivosti v tréninku je Pepa a Vašek, ale i ostatní šlapou naplno, což mi dává optimismus do další práce, takže kluci je to ve Vás a o Vás, tak jdeme dál tvrdě do toho!

  Co mě trochu mrzí je malý počet přihlášených na soustředění, ale stále věřím, že se to zlepší. Vždyť jste tolikrát skuhrali, že makáte na sucho a ostatní jezdí na led, teď tu možnost máte taky, tak jí využijte.

  Jinak předběžně upozorňuji, že by jsme chtěli podniknout výjezd na kolech v některý víkendový den i s Vašimi rodiči či sourozenci v rámci utužení kolektivu. Užít si trochu legrace a názorně ukázat důležitost pravidelného pitného režimu při podávání sportovního výkonu. Jakmile se shodneme na vhodném termínu budu včas informovat.

  A co mě to vlastně dostalo, jak píšu v názvu tohoto příspěvku? Musím se přesmyčkou vrátit k úvodu, kde píšu o zranění dědy Rejny. Vašek dostal nápad a vytvořil Sršňácký diplom s pozdravem, který nechal podepsat všem klukům, aby udělal dědovi radost. Možná maličkost, ale já to tak nevidím. Stále tvrdím, že sport pomáhá formovat charakter a jak se člověk chová při něm svědčí o tom, jaký bude i v běžném životě. A Vašek, jak je vidět není jenom dříč a poctivec, ale umí myslet i na lidi okolo sebe.

  Zatím se mějte fajn a nezapomeňte, že dobrá kondice znamená lepší odolnost proti únavě.