HODNOCENÍ SEZÓNY 2010/2011
Půlroční maratón hokejových soutěží je pomalu u konce a od našeho posledního zápasu sezóny už uběhl nějaký ten den, a tak začíná čas na hodnocení. Pro někoho úspěšné a pro někoho zase naopak neúspěšné, ale tak už to zkrátka ve sportu chodí. A jaký tedy byl sportovní rok 2010/2011 pro dorostence týmu Sršni Kutná Hora?
15.dubna 2010 se rozběhla jarní příprava, která na svém konci ukázala mužstvo ve výborné fyzické formě, které by mělo mít ambice na vyšší příčky. Po měsíci prázdninového volna jsme počátkem srpna vyjeli poprvé na led a tyto tréninky se staly i součástí pravidelného letního soustředění. Všechno probíhalo k naprosté spokojenosti a především pak nasazení, chuť, disciplína a k tomu i příjemný kamarádský duch byly věci, které charakterizovaly zbraslavické soustředění. Na něj pak navázala série přípravných zápasů, ve kterých jsme vcelku jednoznačně a jednoduše přehráli týmy Nového Bydžova a Chotěboře. A možná tohle se ukázalo jako neprozíravé. My jsme do soutěže nešli jako pokorný tým, ale jako namyšlený favorit, kterému se nemůže nic stát. Jenže s tím jsme brzy narazili.
Dnem 18.9.2010 skončilo období půstu a my zápasem se Spartakem Vlašim vykročili do nového ročníku KLD. A výsledek? Těžce protrpěné vítězství na samostatné nájezdy, které ani zdaleka nemohlo být náplastí na námi předvedenou hru. A bohužel nebyla to otázka jen tohoto zápasu, ale i týdnů budoucích, ve kterých se z našeho herního projevu zcela vytratila jiskra, elán a dokonce ochota udělat něco navíc. Týmový duch někam zmizel, nikdo se nehecoval, nepodporoval toho druhého a všichni kritizovali ty, co byli momentálně na ledě. Patrně jsme se příliš moc spoléhali na úspěchy z minulých let a pozapomněli na vůli po vítězství. Dopředu jsme ještě jakž takž dolezli, ale dozadu se už nechtělo skoro nikomu a s takovým výkonem a nasazením se prostě nevyhrává. Domácí zápas s Černošicemi byl pak vrcholnou blamáží, na kterou by bylo nejlépe zapomenout, ale to nejde. V minulosti jsme již mnohokrát prohráli, ale někdy jsme měli dobrý pocit, že jste na ledě nechali všechno. Teď to byla prohra bez jakéhokoliv dobrého pocitu a tento fakt část Sršňů těžce nesla. Kapitán Martin se svým asistentem Ondrou to vyřešili ukončením hokejové činnosti a zbytek týmu stál na pokraji hluboké propasti.
Od začátku sezóny nás mimo jiné provázelo neuvěřitelné množství dlouhodobých zranění. Začalo to již v létě ztrátou jednoho z nejdůležitějších hráčů sestavy Jendy, kterého následoval Adam s Láďou, a proto se taky na naší lavičce scházel pravidelně nevídaný počet hráčů v civilu. Samozřejmě tyto ztráty velmi snižovaly výkonnost mužstva, ale odchod Martina s Ondrou jej postavil početně na samý okraj hratelnosti. Je prostě fakt, že sestava se v té době nerodila příliš lehce. Naproti tomu však stála skutečnost, že zúčastnění se rvali ze všech sil a uvědomili si, že hokej je kolektivní sport, při němž je potřeba táhnout za jeden provaz a nejvíc musí táhnout ti nejsilnější a nejzkušenější. A tady bych možná hledal toho zakopaného psa našich problémů. Nejstarší hráči jako Dominik, Pepa, Martin, Ondra, Míra a Vašek, kteří měli rozhodovat zápasy pro nás, být u klíčových okamžiků, vybojovat přesilovou hru, předložit finální přihrávku, dát rozhodující branku, svou úlohu v týmu zatím zcela nenaplňovali. Částečnou omluvou jim budiž fakt, že díky posunu ročníků při reformě soutěží a povolení startu starších hráčů rok před tím, tuto úlohu již tři sezóny nemuseli plnit a to jim neprospělo. Nebylo to jednoduché období, ale každopádně nás to neporazilo a co tě nezabije, to tě posílí. Následovala série zápasů (Kralupy, Popovice, Sedlčany, Příbram) sice bez bodového zisku ale s nalezením vzájemného propojení, zarputilosti, ochoty dát kousek srdce a bít se i v nepovedených zápasech. Bohužel jsme však ztratili dalšího kapitána - Míru, pro kterého operací kolena skončila předčasně sezóna a my museli hledat nového, již třetího vůdce našeho týmu. Volba padla na Pepu, a že to byla ta nejlepší volba, se ukázalo velmi záhy. Tento obránce sice nevévodí statistikám střelců a ani nedominuje proslovy v kabině, ale s takovými bojovníky, kteří raději puk sežerou než by ho půjčili soupeři, si nedovolí ani ostatní hráči na ledě nic vypustit.
Po první třetině soutěže jsme se krčili na předposledním, osmém místě s pouhými 5 body a ztrátou 13 bodů na tehdy třetí Popovice. Vzkříšení pohodového týmového ducha proběhlo úspěšně, nasazení a herní projev byl již také odpovídající, ale stále jsme čekali na důležité vítězství, hlavně pro naše sebevědomí. V utkání 11.kola s Vlašimí již ale přišla ona dlouho očekávaná odměna. Zápas, ve kterém jsme nalezli ztracenou cestu k úspěchu, vybojovali vítězství a tři body, ale utrpěli i nepříjemné zranění. Sanita a odjezd do nemocnice znamenal nejen to, že se Mates projel se zlomenou rukou meďákem, ale i to, že naše již tak vyhublé řady se zeštíhlili o dalšího hráče. Nestačili jsme si ani pořádně vychutnat plný bodový zisk a byl tu další soupeř - Benešov. V tomto utkání jsme překvapili nejen lídra soutěže, ale i sami sebe a své fanoušky a za remízu brali zasloužený bod. Série dalších pěti vítězství v řadě byla tou nejlepší vzpruhou a odměnou za poctivou práci po nevydařeném startu do sezóny. Vítězství s Kralupy a především pak v Popovicích ukázalo, že nastoupená cesta maximálních nároků v tréninku je správná a soupeři s námi ještě letos musí počítat. Abychom neusnuli na vavřínech, přišla ale prohra s Příbramí, kde jsme nepodali dobrý výkon. Nezávislý a nezasvěcený divák by po tomto zápase nad námi možná lámal hůl, já ale rozhodně NE! Nebýt výborného výkonu v zápasech jako byl ten proti Popovicím, taky bych možná zaváhal, ale v druhé části soutěže jsme předvedli, že hokej hrát dokážeme a s 24 body jsme mohli s klidem v duši „zazimovat” výstroj přes prázdniny na průběžném 5.místě tabulky.
K vánocům jsme si nadělili vítězství na domácím, dobře obsazeném turnaji a pozitivní náladu, která vznikla postupně po vyhraných zápasech, přenesli i do zápasů s výběrem Horního Rakouska a „Starou Gardou“.
Hokejový Bůh nám již zřejmě odpustil a k nám se začalo klonit i trochu štěstí. Tradiční Novoroční křeč se tentokrát nedostavila, chřipková epidemie se nám poměrně zdárně vyhnula a do sestavy se trvale vrátil Martin s Ondrou a skokan Jenda. Před námi byla poslední třetina soutěže a dal se očekávat tvrdý boj o třetí místo na bedně, protože mezi týmy na 3. až 7.místě byly minimální bodové odstupy. Mnoho soupeřů nám jistě chtělo oplatit porážku z podzimní části, a tak odvety slibovaly napínavý průběh. Získat povinné body s Černošicemi a Zbraslavi se nám povedlo vcelku snadno v nezajímavých zápasech, s Vlašimí to bylo opět utrápené vítězství a Benešov, v honbě za titulem, nás o jeden gól porazil. Nastalo období pravdy….. Poslední tři kola zbývaly do konce soutěže, což je devět bodů k dispozici pro každý z týmů a vzhledem k vyrovnanosti tabulky mohl každý bodík rozhodovat o posunu jednotlivého mužstva o několik příček vzhůru nebo naopak pádu dolů. Paráda!!! Po skvělém výkonu brankáře a hráčů v ledovém poli jsme po urputném boji zcela zaslouženě zvítězili nad přímými konkurenty o 3.místo – týmy Kralup a především pak Velkých Popovic. Naprostým vrcholem po všech stránkách se pak stalo utkání s Příbramí, které rozhodovalo i o celkovém vítězi naší soutěže. A přestože jsme prohráli, z obou stran se jednalo o mimořádně kvalitní utkání, které muselo představovat zážitek a obohacení pro každého hráče i diváka. Je skvělé hrát i sledovat takové zápasy!
Konec sezóny si Sršni ještě prodloužili účastí na turnajích ve Skutči a Novém Bydžově, kde byl jejich výkon poznamenán dlouhým tréninkovým výpadkem a neúčastí některých hráčů. Za svůj výkon byli odměněni druhým a čtvrtým místem a tím sportovní část sezóny 2010/2011 byla zakončena.
Náš tým měl svojí kvalitu, což dokazují výsledky v soutěži i na turnajích a byl poskládán s ohledem na typy a charaktery hráčů. Bohužel díky zraněním se nám nepodařilo v průběhu celé sezóny nastoupit ani k jednomu utkání v ideální sestavě, kterou jsme si původně představovali. Přesto jsme měli osobnosti na každém postu, které dokázali hrát obětavě pro kolektiv a podřídit svoje ambice potřebám celého týmu. A to jsou věci, které přináší konečný úspěch. Tolik asi vše z pozitiv a nyní i to negativní. Hlavní slabinou se stále jeví zejména přesilová hra a oslabení - je třeba si uvědomit, že obě tyto nestandardní herní situace vyžadují přesné plnění úkolů a dodržování daných schémat a pozic. A samozřejmě nebudeme si nalhávat, že přístup, chuť a poctivost v tréninku s dalšími atributy, které rozhodují o kvalitách hráče, byly u všech stejně dobré. Povinností trenéra je samozřejmě učit všechny hráče, ale nemá smysl od některých žádat víc, než jsou samy ochotni dát. Já ale za sebe mohu říct, že s drtivou většinou z Vás byla opravdu radost trénovat, sledovat Vaše pokroky a prožívat s Vámi úspěchy i neúspěchy, protože hokej je i o emocích a mě jste jich dali letos opravdu hodně.
Pohlédneme-li na závěrečnou tabulku, vidíme, že se ziskem 39ti bodů jsme obsadili celkové třetí místo a postarali se tak zatím o nejlepší výsledek v historii našeho dorostu. Když ještě připočtu, že se jedná o nejlepší letošní umístění napříč všemi kutnohorskými kategoriemi, je to velká satisfakce pro všechny za nepovedený start do sezóny, za kterou můžeme nyní udělat tlustou čáru, pod ní napsat velkým písmem SPOKOJENOST a označit jí za úspěšnou. Na závěr nezbývá než za celé vedení poděkovat našim hráčům za předvedené výkony, věrným divačkám, divákům a přátelům týmu za trvalou podporu a v další sezóně NASHLEDANOU.
HODNOCENÍ JEDNOTLIVCŮ
Jak již velí tradice, přináším i hodnocení jednotlivců. Každému tolik, kolik si sám vybojoval a zaslouží bez růžových brýlí, a pokud možno s patřičnou dávkou objektivity a špetkou odbornosti. A pokud se to nezdaří, berte to jen jako postupný nástup senility.
Drahota Miroslav - nesmírně ambiciózní sportovec, který nerad hraje druhé housle a touží trávit co nejvíce času na ledě. A právě tahle sezóna, kdy patřil mezi nejstarší hráče týmu, mu to měla dosyta splnit. Leč, člověk míní, život mění. Nepříjemným poraněním kolena, kdy ho na jaře srazilo auto, začali jeho zdravotní peripetie, které vyvrcholily po zápase s Popovicemi, kdy mu toto zranění již vystavilo definitivní stopku na zbytek sezóny a musel na operaci. Do té doby ale odehrál 8 dobrých zápasů se specielní ortézou a dokonce po odchodu Martina přebral kapitánské „C“. Svou novou roli plnil zodpovědně a dobře, ale pouze dva zápasy. Vzhledem k tomu, že se mu do té doby dařilo i střelecky a okupoval čelní místa statistik, byl jeho odchod pro náš tým skutečnou ztrátou. Jinak Míra je typický neústupný buldozer. Jak se rozjede, nejde zastavit a do každého souboje jde po hlavě. Doufám, že tohoto tvrďáka, již na podzim uvidím, opět se prohánět po ledě.
Draslar Josef - to je spolehlivost, jistota a poctivost sama. Pracovitý dříč, bez rozdílu jestli je v tréninku nebo zápase, který spolu s Davidem podle mě vytvořili nej obranný pár našeho týmu. Má momentálně z kluků nejlepší fyzickou kondici, kterou dokáže využít v osobních soubojích 1-1 a ty jen zřídka prohrává. Bylo by ale potřeba, aby našel ještě víc osobní odvahy pro svou vlastní hru a neváhal vzít kotouč a něco s ním udělat. Jinak velmi dobrý bruslař s kvalitní střelou, pro něhož odpovědnost za tým, jako pro správného kapitána, není prázdný pojem. Obětavost pro kolektiv někdo chápe jako hloupost, ale u něj představuje základní instinkt - v daném okamžiku udělat tu nejlepší věc ne pro svoji osobu, ale především pro svůj tým. Přestože pro tohoto tichého a skromného chlapce/chlapa není chvály nikdy dost, raději již končím.
Jelínek David - Bravo! Nic jiného mě nenapadá. Jeho letošní hráčský osud je tak trochu červená knihovna, ale já bych ho spíš dával za ukázkový příklad, jak se má chytnout příležitost za pačesy. Vzhledem k tomu, že byl z našich tří brankařů nejmladší, musel si na svoji šanci počkat, ale když přišla, byl připravený a už jí nepustil. Je silný na čáře a jeho předností je klid, dobrá předvídavost hry a na to navazující výborná poziční práce. Má trochu rezervy v obratnosti a rychlosti pohybu, ale ty dokáže vynahradit 100% soustředěním, poctivostí a nepodceněním žádné situace. V některých výborných výsledcích našeho týmu měl prsty především on a některými svými perfektními zákroky dokázal, že se na něj můžeme i v nejtěžší chvíli spolehnout. Teď hlavně neusnout na vavřínech a potvrdit moje slova i v příští sezóně.
Jelínek Mates - v jeho případě je letošní sezóna poněkud zakletá a jeho zdravotní komplikace postupně vystřídali všechny údy. Měl excelentní nástup do soutěže, když se po úvodních kolech pohyboval na čelních místech střelecké statistiky. Nejvíce jeho branek padlo z nečekaných situací, když nachytal soupeřova brankáře a překvapil ho netradičním zakončením. V rozjezdu jej ale přibrzdilo ošklivé zranění a po návratu se již nestačil dostat do původní formy. Není typickým kanonýrem, jeho střela je zatím slabá a vůbec technika střely je špatná. Spíše je vhodným typem do kombinace, kdy střídání individuálních aktivit s přihráváním a vzájemným vypomáháním poukazuje na jeho intelektové a charakterové vlastnosti. Zatím je nevyzrálý, občas mu chybí herní přehled a výběr správného řešení v útočné fázi. Měl by rozhodně víc zpevnit svoje tělo a především pak v soubojích. Snížit těžiště z důvodu větší stability a nechodit do střetů rozevlátý a nepřipravený. No a samozřejmě odstranit blok, respekt, či strach, jak kdo chce, z osobního souboje, který má vypěstovaný po svém zranění. Na jednu jarní přípravu je toho až dost: takže běhat hlavou proti mantinelu a ještě u toho pořád střílet.
Jiráň Dominik - lehce přehlédnutelný vzrůstem, ale nepřehlédnutelný výkonem. Velmi dobrý bruslař, jehož nejsilnější stránkou je obratnost a herní dovednosti na malém prostoru. Zde mu nedělá problém se prosadit i proti hráčům fyzicky o několik řádů výše. Je majitelem šikovných rukou, jejichž techniku dokáže dobře zúročit v soubojích 1-1 a v koncovce, i když zde se úspěšně prosazoval míň, než se od něj čekalo. A tak jeden z nejlepších střelců žákovských kategorií svou pověst v dorostu zatím zcela nenaplnil. Pro jeho sportovní „JÁ“ je nejžádanějším oceněním, být herně viděn a plnohodnotně se naplňuje při seberealizaci v akci samotné. Bohužel nerad přijímá jiné úlohy a úkoly ve hře a v týmu, než které chce on sám a vyhovují mu. Prohra ve sportovním souboji u něho někdy znamená ztrátu motivace do dalšího snažení a vyvolává teatrální zahazování částí výstroje, či signalizaci zranění. Dominik je dobrý hráč, který když odloží některé své zbytečné manýry a plně věnuje všechnu energii hře a tréninku, stane se výborným.
Kadlec Ondřej - příjemně letos překvapil aspoň částečnou účastí na jarní přípravě, ale v úvodu sezóny nepředváděl výkony, které se od něj očekávali. Spolupráce v obranné dvojici s Martinem se nedařila, herní zkušenosti nahrazoval silou a z trestné lavice se potom týmu špatně pomáhá. Protože má svou hlavu vzal si vlastní time out od hokeje, ale po čase se sám vrátil a snažil se vyšlapovat o poznání lépe. Po slovním incidentu s rozhodčím v Popovicích, kdy chvíli nehrál a dostal čas na rozmyšlenou, zklidnil, ubral faulů a více se soustředil na hru. Jeho předností je fyzická vyspělost, síla na puku, dobrý tah na branku se střelou a schopnost prosadit se v prostoru brankoviště. Rezervy má v bruslení, motorice pohybu, zpracování/dání nahrávky a občas při založení útoku vyrobí hrubici. Přesto dokáže hrát velmi obětavě a s chutí, takže pokud bude schopen svoje ego podřídit potřebám kolektivu, stane se platným hráčem juniorky.
Kořistka Jan - již tradičně byl výborný v kombinaci a i střelecky se velmi činil. Je to jeden z nejlepších techniků v týmu, nesmírně kreativní při rozhodování ve hře dopředu s dobrým tahem na branku a čichem na góly. Dokáže se prosazovat v soubojích 1-1, v rozích kluziště a na malém prostoru prokazuje herní přehled. Velmi účinně se pohybuje v prostoru před brankou, nebojí se jít do mlýnice, kde se schytá nejvíc ran, ale odkud padá taky nejvíc branek. A tam to Janek umí. Svůj talent mnohokrát prokázal, ale teď by mě zapracovat na vyrovnanosti svých výkonů. Střídá totiž lepší okamžiky s horšími a předem je nečitelný jak jídelní lístek v čínské restauraci. Je potřeba zlepšit koncentraci v utkání a motivaci do něj. Jistě jeden z největších adeptů na lídra příštího týmu, pro jehož úspěch v nadcházející sezóně bude nesmírně důležité, jak tuto pozici tahouna zvládne a jak vyrovnané výkony bude podávat.
Lázňovský Jakub - nastoupil pouze ve čtyřech zápasech, ale v momentech, kdy získal puk, trestuhodně váhal. Bez důrazu a sebevědomí, na ledě působil až bezradně, se zbytečně velkým respektem ze soupeře neodpovídajícího věku dorostence. Určitě se jedná o otázku zkušeností, ale i nedostatečné technické připravenosti a snahy o větší prosazení. Hrát a být herně viděn je nejžádoucnějším přáním snad každého hráče, ale Kubova pozice není zrovna záviděníhodná. Věřím, že devět z deseti jiných kluků by se na hokej již dávno vykašlali, ale on ne. To je rozhodně obdivuhodné a jeho touha sportovat a hrát hokej si jistě zaslouží úctu a obdiv všech, přestože odměnou mu je zatím spíš hra v rámci tréninku.
Marvan David - kvalitní top obránce, který dřív trochu doplácel na svou menší postavu, nám povyrostl a zesílil. Je typem přemýšlivého hokejisty, který v utkání vnímá, uvažuje, v akci se pak rozhoduje a bezprostředně reaguje. Jeho činnost je aktivní i reaktivní. V osobních soubojích odmítá strach a přitom brání čistě a důrazně, s dobrým čtení hry. Snaží se podporovat ofenzivu a často zakončovat, i když v tom má ještě rezervu. Velmi dobrý bruslař a technik, jehož největší slabinou je menší rychlost. V příští sezóně by měl být našim nejzkušenějším obráncem, přejme mu a sobě, aby tomu tak skutečně bylo.
Mlika Erik – z výkonů tohoto hráče je patrné, že letos to nebyla zrovna ta nejpovedenější sezóna. Odehrál první dvě třetiny soutěže a dále už vidět nebyl. Výrazně nechyboval, ale postrádal větší důraz a nasazení jak v obranné tak v útočné fázi a větší rozhodnost s pohybem v útoku. Vzhledem k tomu, že byl prvoročákem v dorostu a k hokeji se vrátil až po delší přestávce je pochopitelné, že za některými hráči ztrácel, ne vždy správně řešil herní situace a pak si vypomáhal zbytečnými útočnými fauly. Ale na druhou stranu. Je snad stále více a více patrné, že pokud někdo chce dohnat nějakou ztrátu, něco umět, musí pracovat nejen kvalitně, ale hlavně více, než je obvyklé u ostatních a to Erikovi v tréninku chybělo. Hokejové dovednosti se dají u mnohých natrénovat, ale bez nadšení, poctivosti a elánu k tomu nikdy nedojde. Na závěr musím Erika pochválit, protože patřil k hráčům, kteří svoji neúčast na tréninku vždy a včas ohlásili, a to není zdaleka u všech samozřejmostí.
Pipková Kateřina - přestože není již naší kmenovou hráčkou a věnuje se především ženskému hokeji, řády její start v naší kategorii povolovaly a několikrát k němu i došlo. Výborná bruslařka, která nemusí nikoho přesvědčovat o svém vztahu ke sportu a hokeji, protože svým přístupem (na suchu i na ledě, v tréninku i v zápase) může jít mnoha klukům skutečně příkladem. Přesto mám pocit, že po fyzické stránce již dosáhla svého stropu, a i když hrála na doraz svých možností, někdy to zkrátka nestačilo. I tak ji velice rád uvidím na každém na našem tréninku, protože pracovat s hráči, kteří chtějí a dávají věci maximum je radost.
Rejna Václav - je v kolektivu velmi oblíben, protože díky své nekonfliktní povaze vyjde prakticky s každým a pro své rozumné postoje je uznáván a respektován. S ohledem na zkušenosti, které má a k výkonům z posledních let, se od něj čekal lepší výkon, ovšem pravdou je, že letos se s ním ne vždy zcela správně jednalo. Nejprve prodělal naprosto poctivou jarní a letní přípravu s dorostem. Poté jako nejstarší z našich tří gólmanů byl přesunut do juniorky, kde v té době nebyl žádný brankař a podal zde myslím velmi kvalitní výkony, aby nakonec, když se Adam trvale zranil a k juniorům se vrátili dva jejich staronoví gólmani, byl navrácen zpět k dorostu. Bohužel situace se tehdy překotně měnila a jinak to nešlo. Přesto to vzhledem k němu nebylo zcela košér jednání. Vašek je hbitý, pohotový a velmi rychlý v brankovišti. Ovšem po svém návratu (snad z viny výše uvedených skutečností – nevím) se mu nepodařilo podávat zcela koncentrované a bezchybné výkony až postupně přepustit post brankařské jedničky Davidovi A právě proto jsem byl velice rád, že se mu velmi vydařil závěrečný turnaj v N.Bydžově, kde svými zákroky spolehlivě zvedal tep soupeřovic útočníkům. Moc mu přeji, aby to mu již nebylo jinak.
Ryšan Dominik - rychlostně výjimečně skvěle vybavený hráč, který letošní sezónu bohužel v podstatě netrénoval a nehrál. Již v srpnu ukončil své působení v našem týmu, aby se potom v únoru opět vrátil. I během tohoto jediného měsíce prokázal, že hokejové dovednosti má, a bude-li pravidelně trénovat, může být přínosným hráčem základní sestavy. Ovšem musí chtít on sám a musí proto něco dělat.
Sádlo Aleš - někteří si museli zvykat na fakt, že dostává mnohem víc příležitostí ve hře než hráči, kteří na to byli v posledních letech pravidelně zvyklí. Pravdou ale je, že zcela zaslouženě. Proměna, kterou během této sezóny prošel a pokrok, jaký zaznamenal je až neuvěřitelný. Nejde ale o nějaký holywoodský příběh. Prostě během jara a léta poctivě makal, zhubnul, a jako kdyby odhodil batoh se zátěží, začal po ledě létat. Většinu sezóny odehrál jako centr druhé formace a svými stále se lepšícími výkony potvrzoval, že se z něho stává velice platný hráč. Jeho síla spočívá v rychlosti až živelnosti, kdy zaplní svým pohybem velkou plochu hřiště, ale především v přístupu. Snaha, chuť, poctivost to jsou ty činitelé, které stojí za jeho postupným, ale stálým zlepšováním. V útoku jej trápí slabší koncovka a horší cit pro hru, z důvodu malé vyhranosti. To se ale všechno dá zlepšit, pakliže v cestě, kterou nastoupil, bude pokračovat.
Sirotek Adam - náš tradiční brankař, který během jara a léta poctivě trénoval a ve výkonnostních testech podával jedny z nejlepších výkonů. Leč v září si na fotbale přivodil zranění kolena, se kterým laboroval celou sezónu a jeho sportovní a soutěživé srdce mohlo spoluhráčům pomáhat pouze na postu fanouška z tribuny.
Šváb Ladislav - mladý talent se jako prvoročák v dorostu rozhodně nezalekl a soupeřovi útočníky proháněl jako starý mazák. Bohužel jeho start v sezóně přibrzdila hned v úvodu zlomenina ruky, ale po návratu se okamžitě zapracoval do sestavy a stal se jedním z jejích základních pilířů. Dokázal odvést spoustu černé práce pro celý tým, čímž vytvářel prostor ostatním hráčům. Hodně nepříjemný ve hře jeden na jednoho a k tomu všemu dokáže velmi dobře předvídat hru správným výběr místa. Velký hecíř a srdcař, kterého by si každé mužstvo přálo mít ve svém středu. Neústupný bojovník, který nevzdává žádný souboj, ale někdy zbytečně nezvládá svoje emoce ve vypjatých okamžicích. Pokud trochu zklidní a zapracuje na lepší rozehrávce s bruslením, stane se velkým příslibem do budoucna.
Švejda Pavel - hráč, který v žákovských kategoriích patřil k tak kvalitním bekům, že se dobře uplatňoval i v týmech o kategorii výš. Bohužel v posledním roce trochu ustrnul ve vývoji, a přestože letos rozhodně nezklamal, nebyl to ten aktivní a nebojácný obránce, jakého jsem očekával. Přesto nepředváděl žádné haluze, na ledě byl vždy obrovsky platný, dobře předvídal hru, nebál se zaútočit a měl čuch na góly, díky čemuž se pohyboval mezi nejlépe bodujícími obránci. Negativem je jeho horší rychlostní vybavenost a někdy slabší nasazení. Ale oddělení top hráčů od těch ostatních vyplývá právě z jejich větší cílevědomosti a ochoty sebeobětování. Je to nejpoctivější borec v docházce, protože za celou sezónu nevynechal ani jeden zápas a chyběl pouze na pěti trénincích!!!
Švejda Petr - střídavě oblačno - jeho výkony jsou odlišné jak den a noc. Když má den, jde mu to dobře a je opravdu platným hráčem. Jindy naopak naprosto nepřesvědčivé, bez zájmu, jakoby ho to absolutně nebavilo. Není ochoten podstoupit poctivý souboj s tréninkovou zátěží, únavou a enormní koncentrací. Ale jak se trénuje, tak se i hraje. No nic, to vše již bylo mnohokrát vyřčeno, ale nedá mi to opakovat podobné žalozpěvy pořád dokola, dokud neuvidím adekvátní změny, protože já v Petrovi hráčský potenciál a přínos pro tým vidím. Rozhodně zapracoval na zlepšení své fyzické kondice, kde silově je na tom výborně, rychlostně velmi dobře, ale horší to zůstává s obratností a koordinací. Není typem a zřejmě nikdy nebude, tvořivého, technického hráče, ale spíš silového, destruktivního bojovníka. Ovšem i takové tým nutně potřebuje. Hráče, kteří budou narušovat soupeřovi akce již v zárodku, vyhrávat souboje u mantinelu a svou hrou doplňovat a vytvářet prostor technickým hráčům. A přesně tohle je Petrova parketa, ale musí se na ní pohybovat s chutí a elánem.
Tomčík Josef - tichý, nenápadný a tak i někdy působí na ledě. Váhavý při rozhodování v útočné, ale i obranné hře, do které se nejvíc zapojuje z levé strany. Zatím jakoby se stále hledal. Jeho hra je sice zodpovědná a poctivá, ale někdy jí chybí jiskra a větší dynamika. Potřeboval by zlepšit práci a prosazení na malém prostoru, čtení hry a úspěšnost v soubojích 1-1. Jeho hokejový projev je sice urputný a jakoby bez lehkosti, ale nepostrádá chuť a snahu. V koncovce je poměrně aktivní, a kdyby mu to tam víc padalo, jeho statistiky by asi vypadaly mnohem lépe. Já osobně doufám, že v následující sezóně se chytí víc, protože bruslařské a fyzické předpoklady na to rozhodně má.
Tvrdík Jan - většinu sezóny nehrál z důvodu nepříjemného poranění zad, ale na poslední část sezóny se dokázal vrátit v obdivuhodné formě a stihl se stát čtvrtým nejlepším střelcem našeho týmu. Svým návratem pozvedl hru celého týmu a jako hbitý štírek okamžitě zapadl do první formace v roli pracovitého, vysokorychlostního dříče. Skvělý technik a ještě navíc neústupný bojovník, který si i vzorně plnil defenzivní povinnosti. Je radostí se dívat jak výborně bruslí, jak si hokej užívá a hra ho baví. Je radostí ho trénovat, protože při své skromnosti je i výjimečně poctivý v tréninku a já jsem šťastný, že mohu mít v týmu takového hráče.
Vítek Dominik - třetím do party prvního útoku byl ostřílený, velice talentovaný hokejový básník, který dodával týmu potřebný klid a v klíčových chvílích byl vždy včas na svém místě a uměl svými brankami rozhodnout zápas. Na svůj věk má hokejovou abecedu zvládnutou velice dobře a po útočné třetině hostů se často prohání s takovou jistotou, jako by se jednalo o jeho soukromý pozemek. Výborný bruslař s ideálním postojem, který svými kousky velmi dobře baví diváky. Někdy vypadá, že se jen tak klouže, ale jakmile vidí náznak šance, je schopen za ní jít, a když se odhodlá vypálit, není soupeřovu brankáři příliš do zpěvu. Jeho doménou nejsou a zřejmě nikdy nebudou osobní souboje, tvrdost, neústupnost, ale skórování povyšuje na umění, kterým zúročuje nejen výkon svůj, ale i celého týmu.
Zíka Martin - prototyp moderního obránce, důrazného v osobních soubojích, který dobře brání a ještě vypomáhá velmi aktivně ofenzívě. Dozadu nesmlouvavý, dominantní a úspěšný v narušování plynulosti soupeřových akcí. Dopředu nekompromisní tah na bránu. Přestože vypustil jarní přípravu, měl v srpnu skvělý začátek a přípravné zápasy odehrál na výbornou. Se svými zkušenostmi a jako kapitán měl být tahoun týmu a jeho vůdčí osobnost, ale ale….. Možná se nedostávalo dost pokory před soupeři a úcty k spoluhráčům, možná nekritická víra ve vlastní schopnosti zapříčinila nedostatek motivace a nasazeni. Buď jak buď, jeho výkony v prvních zápasech zůstaly daleko za očekáváním, až nakonec tým v době nejtěžší krize opustil. Po dvouměsíční pauze se ale vrátil a byl to trochu jiný Martin, který se po rozehrání stal opět platným členem týmu. Jeho srdce ho táhne dopředu a rád by působil na postu útočníka, ale jeho fyzické, pohybové a mentální schopnosti ho předurčují na kvalitního obránce, kterých je a bude na hokejovém trhu vždy nedostatek.
ROZLUČKA DOROSTU 2010/2011
zveme Vás všechny na akci
„Zastřel si svého trenéra“
Proběhne i vyhlášení sezóny, pozvání proto platí nejen pro hráče dorostu, ale i pro rodiče a sourozence.
termín akce: sobota 9.4.2011
sraz: v 9.30 hod.
místo srazu: Paintball club Milovice – má sídlo v budově RKD Milovice (bývalé divadlo)
čas hry: po 10. hodině
místo boje: Milovice – vojenský prostor
místo vyhlášení: restaurace v Milovicích vedle RKD
doprava: vlastní
vzdálenost: 53 km
čas na cestu: 50 minut
trasa: KH-Kolín-Nymburk-Milovice
z Nymburka cca 15-20 min.- v Nymburce kolem zimáku směr Kostomlaty n.L., Stratov, Milovice, okolo kostela směr
Mladá, nebo směr Krchleby na Straky a Milovice
!!! Kdo bude chtít, společný odjezd od našeho zimáku v 8.30 hod. !!!
co s sebou? chuť ke hře, dobrou náladu a mušku, rodiče, sourozence, pití a svačinu na hřiště a taky peníze
náklady: kupón ke hře za 199 Kč (koupeno v akci, standartně 599 Kč) na osobu
-dostanete zapůjčenou kompletní výbavu -zbraň, láhev vzduchu, thermální maska, ochranné rukavice, neprůstřelná vesta
-munice 220 kuliček (1 velký zásobník, vystačí zhruba na 1-1,5 hod. hry)
-z vlastní zkušenosti potvrzuji, že v zápalu boje budete mít potřebu dokoupit další střelivo
-cena každé další kuličky je 1 Kč, vrhneme-li se do dalšího boje a dokoupíme větší počet, je domluvena cena 0,80 Kč
-půjčení ochranného overalu je za 50 Kč (pokud chcete tento náklad ušetřit, vezměte si na sebe něco starého, co může
schytat několik - třeba i hodně barevných kuliček)
-pokud překročíme počet 40 lidí (tento počet jsem zakoupil za akční cenu) je domluvena cena na 199 Kč + 50 Kč za
půjčení ochranného overalu
-na vyhlášení sezóny jsme pořídili nějaké sportovní ceny, chtěli bychom proto od Vás 200 Kč, tentokrát je to za
každého hráče
jídlo: -v místě srazu je restaurace, kde proběhne slavnostní vyhlášení, společný oběd a následovat bude volná zábava
-budeme v salónku, připraví pro nás menu 3-4 jídel, aby byl rychlejší výběr a rychlejší příprava
-salónek máme rezervovaný do 21 hod., kdy začíná další akce
hřiště: -je zhruba 5 minut jízdy autem od klubovny vedle bývalého tankodromu
-jedná se o přírodní hřiště doplněné o stavby z beden na tankové náboje
-parkovat budeme u hřiště
-pokud se někdo nebude chtít zúčastnit hry, může být divákem bitvy
-celá hra bude řízena instruktorem, který provede nejen zaškolení před bojem, ale také bude přítomen v jeho průběhu
-na tomto odkaze najdete základní informace o hře http://www.paintball-milovice.cz/o-paintballu/
Přihlášky posílejte mě, na mail yohanka@wo.cz s těmito údaji:
Jméno hráče + počet lidí, kteří pojedou + počet, kolik z nich bude hrát paitball + předpoklad dokupu kuliček (asi po 200 – 300 ks)
například takto:
Mates Jelínek + 4, z toho 5x paintball (5 x 200 kuliček)
Potřebuji to pro zajištění prostoru v restauraci a samozřejmě na hru. Peníze za paintball (již zaplacených 40 kupónů) i za sportovní ceny dávejte mě. Prosím, ještě před odjezdem. Pokud nás bude víc než 40, platba za hráče nad tento počet proběhne na místě. Případný dokup kuliček budeme každý platit přímo na místě.
Ahoj ve vojenském prostoru Milovice - Zdeněk
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Osoby narozené 23.března, obdobně jako Jožan, mají vysoce vyvinutou schopnost oddělit intelekt od emocí, což ale neznamená, že tito lidé jsou psí čumáci. K tomu mají daleko. Rádi jsou ve společnosti jiných a do většiny podniků se vrhají s nadšením a pozitivním přístupem. Tito nesmírně zajímaví jedinci mají neustále zájem učit se nové věci a nikdy nepřestávají pozorovat a analyzovat všechno, co se kolem nich děje. Jejich bystrost a zápal pro využití zjištěných poznatků mohou mít podivuhodné výsledky jako u osobností také v tento den narozených - Josefa Thomayera, Josefa Čapka a doufám, že za pár let i Josefa Tomčíka. Všechno nejlepší.
MEMORIÁL JOSEFA VERFLA
Naše účast na tomto turnaji se již tak trochu stala tradicí a obhajoba loňského prvenství znamenala víceméně povinnost. Přestože v našem domovském stánku se již pokládá inlajn plocha, opět po týdnu jsme se sešli v kabině, abychom se vydali na poslední hokejovou akci letošní sezóny do Nového Bydžova. Nejzásadnější změnou proti minulému turnaji byl návrat Aleše a Jožana do sestavy, oproti tomu oku znalce jistě neunikly určité „škatule, škatule hejbejte se” ve složení naší defenzívy, které byly dány neúčastí Davida a Ládi.
SRŠNI KUTNÁ HORA – HC CHRUDIM
4 : 6 (3 : 3, 1 : 3)
Do turnajového kolotoče jsme vstoupili zápasem proti týmu HC Chrudim, který je naším tradičním a velmi kvalitním rivalem, předznamenávající dobrý hokej. A předpoklad se skutečně naplnil od prvních minut, kdy se hrál vcelku vyrovnaný hokej s šancemi na obou stranách. Tento obraz hry trval až do 9.minuty, kdy se chrudimští ujali vedení 0:1. Za dvě minuty však Domča našlápl, jak Goro do Tokia, k neskutečnému sólu, obalamutil obránce stahovačkou a lišáckým blafákem srovnal na 1:1. Začalo se nám lépe dýchat, a když potom Martin parádní koncovkou svého ofenzivního výletu získal vedení 2:1, byli jsme najednou lepším týmem na ledě. I přesto soupeř v rozmezí dvou minut, dvěma brankami, otočil skóre na 2:3. Chrudimi pověstná křídla nenarostla, spíš jsme jim je nasadili sami svou pasivitou v obranné hře. V závěru třetiny si ještě Pepova střela od modré, dobře schovaná mezi projíždějícími hráči, našla své místo v soupeřově brance a opět bylo srovnáno - 3:3.
Nerozhodný stav ve druhé části nemusel trvat dlouho, protože jsme měli zřetelnou převahu a vytvořili si dostatek šancí. Bohužel žádnou z nich jsme nedokázali přetavit ve vítězný gól, i když soupeř byl zralý na popravu a já v tu chvíli skálopevně věřil ve vítězství. Asi největší šanci měl Dominik, kdy puk se po jeho střele odrazil od horní konstrukce branky tak rychle, že by muselo dojít na videorozhodčího, abychom znali pravdu, zda šlo o vnitřní, nebo vnější tyčku. Soupeř osm minut před koncem potrestal naší neschopnost v koncovce a po rychlém protiútoku vyřešil rébus tohoto zápasu – 3:4. Během několika zbylých minut využil našeho totálního útlumu a ještě 2x rozvlnil síť v brance. Kosmetickou úpravu výsledku a snížení na 4:6 ještě obstaral Petr v poslední minutě. Nehráli jsme špatně, to ne, akorát jsme zase nedokázali zužitkovat herní převahu a dostatek brankových šancí. Tomu se říká prohrát si zápas. Znáte tu písničku "We're champions", tak já bych ji trošičku poopravil na " We're oaves".
SRŠNI KUTNÁ HORA – HC SKUTEČ
5 : 2 (3 : 1, 2 : 1)
Po prohraném zápase nás čekal pokus o reparát s týmem Skutče, jehož vítězství z minulého turnaje jsme měli ještě v živé paměti. Oproti tomuto utkání se naši útočníci rozhodli, že je lepší střelit branku hned na první, či druhý pokus, a tak se po úvodním tlaku čekalo na vedení 2:0 pouhých sedm minut. Další průběh celého utkání byl podle jednoho scénáře. Herní převaha Sršňů, postupné navyšování skóre, občasné osmělení soupeře a korekce stavu. Zápas jsme měli pod kontrolou a mohli přidat i další branky, ale na konci utkání chuť po pěkném hokeji zcela zmizela a začala plácaná, která skončila v poslední minutě, snížením soupeře na konečných 5:2. Nepříjemnějším stínem na tomto utkání pro nás však bylo odstoupení Aleše z turnaje z důvodu poraněné ruky.
P.S. Ještě dodatek k reportu z minulého turnaje. Skutečští mě přesvědčovali, že jsem se (a jiní další) mýlil v názoru na sestavu v posledním utkání. Nemám důvod jim nevěřit, protože se jednalo vždy o slušný tým, a tak se omlouvám, a jak řekl jeden z rodičů: „Nebyli tam jiní hráči, ale hráli jako jiní“.
SRŠNI KUTNÁ HORA – STADION NOVÝ BYDŽOV
0 : 1 (0 : 1, 0 : 0)
Poslední utkání letošní sezóny postavilo Sršňům do cesty v boji o třetí a čtvrté místo domácí tým Nového Bydžova. Momentální síla tohoto soupeře je vždy zahalena rouškou tajemství a odvíjí se zejména od toho, kteří hráči do utkání nastoupí. No a tentokrát posílili domácí tým tři extraligoví dorostenci z Hradce Králové. Což je oficielní informace z lavičky Nového Bydžova.
Popravdě soupeř nám lehce vyrazil dech, jeho hráči na nás vlítli jak gorily z klece a my měli kolotoč zadarmo. Měli jsme zjevný problém se zachytáváním jejich výpadů ve středním pásmu a pouštěli rozjeté útočníky přímo na naše beky, kteří s tím měli plné ruce práce. Když ještě odstoupil z utkání Káďa, pro závadu na brusli, bylo zřejmé, že při našem počtu lidí se toto tempo dá jen stěží ubruslit a ve vzduchu byl cítit strašlivý debakl. Přesto jsme drtivý tlak přestáli a výsledek 0:1 po první části mohl být daleko krutější, nebýt v brance skvěle chytajícího Vaška. Tento stav se přehoupl i do poslední části, kde se nám již podařilo vyrovnat hru. Oba týmy pak měly několik dobrých šancí, ale změnu stavu to již nepřineslo. Nás samozřejmě můžou mrzet především ty naše, kdy hráčům k vyrovnání chyběli pověstné centimetry, ale co se dá dělat. V závěru jsme ještě zkusili odvolat brankáře, ani to však nepomohlo a domácí mohli začít slavit vítězství 0:1. V kontextu informací z úvodu tohoto článku neztrácí vítězství na lesku, protože vyhrál kvalitní tým s několika výbornými hráči ve svém středu, ale o prezentaci novobydžovského hokeje a práce jeho trenérů se dá jen stěží hovořit.
Celkové pořadí
1.HC Opočno
2. HC Chrudim
3.Stadion Nový Bydžov
4.Sršni Kutná Hora
5.HC Lanškroun
6.HC Skuteč
Bramborová medaile je v turnajové historii našeho mužstva tou jistě méně hodnotnou, ovšem potu k jejímu získaní bylo prolito minimálně stejně jako v případě těch cennějších. A jak řekl Pepa po příchodu do kabiny: „Kouči, hráli jsme na plný kule, víc to ale nešlo. Fakt jsme tam nechali všechno“. No a „vo to přeci de“, proto já jen dodám. Prohra, ale ne zklamání……
Tímto hokejovým mačem skončilo účinkování Sršňů v sezóně 2010/2011 a v té následující se těším NAVIDĚNOU!!!
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Zíka, Švejda Pavel, Kadlec
útočníci: Vítek, Tvrdík, Kořistka, Jiráň, Jelínek Mates, Švejda Petr, Tomčík, Sádlo
branky: Vítek 2x, Jiráň 2x, Zíka, Draslar, Švejda Petr, Tvrdík, Kořistka
asistence: Kořistka 2x, Vítek 2x, Švejda, Tvrdík, Sádlo
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Zítra se shodují všechny světové kalendáře a tedy i náš, na tom, že svátek slaví Josef. Základem jména je hebrejské Jóséph, označující „toho, kdo bude pokračovat“. Toto jméno má mnoho domáckých podob, a to nejenom u nás, ale takřka po celém světě. Do první skupiny patří všichni Jožkové a Jožinové, ve druhé vládnou Pepíci a Pepové. Původem tohoto tvaru je italská podoba jména Josef - Giuseppe, které se zkrátilo v Seppe, z něhož vzniklo Peppe a konečně i náš Pepík.
Patronem dnešních oslavenců je samozřejmě manžel Panny Marie. Josefův příběh je dostatečně znám. Tento původem stavitel a tesař si nalezl snoubenku již s dítětem pod srdcem. Po Ježíšově narození v Betlémě odešel i s rodinou do Egypta, aby zachránil syna před pronásledováním krále Héróda. Po jeho smrti se opět vrátili domů a Josef se o Ježíše příkladně staral a předal mu před svou smrtí i svou stavitelskou živnost. Zemřel zřejmě ještě před jeho ukřižováním.
Takže milý Pepo a Jožane všechno nejlepší. Važte si svého mimořádného jména a především buďte šťastní a zdraví.
TURNAJ – SKUTEČ
Pro nezúčastněného jen nic neříkající soubor písmenek, pro Sršně však možnost, sezónu, kterou jsme před čtrnácti dny zakončili třetím místem, si ještě trochu prodloužit. Proto se ve vražedné ranní hodině sešlo naše mužstvo v kabině, aby se vydalo směr skutečský zimní stadion.
SRŠNI KUTNÁ HORA – HHK VELKÉ MEZIŘÍČÍ
3 : 3 (3 : 0, 0 : 3)
Po delší odmlce jsme se vrátili na led a absence tréninků byla znát hned od první vteřiny. Nemohli jsme nasadit tempo, jako bychom byli unavení už od začátku a samozřejmé návyky získané pravidelným drilem, nebyli najednou vůbec samozřejmé. I tak jsme dali v čase 1.45 Jendovou zadovkou v přesilovce úvodní branku a snažili se nasměrovat utkání pro nás potřebným směrem. Na konci 4.min. zkušeně sehrál Domča situaci dva jedna, když pohybem naznačil přihrávku Jendovi, aby pak na sebe vzal odpovědnost za zakončení. Velmi zdařilá střela znamenala vedení 2:0. V závěru první dvacetiminutovky sehrála naše první lajna povedenou přesilovku, když po excelentním ťukesu v ose Dominik, Janek, Jenda na posledně jmenovaného zívala jen odkrytá branka. Skóre 3:0 po první části a hezké góly byly jistě velmi příjemné, ale náš herní projev nebyl vůbec přesvědčivý a jen díky Davidovi svítila na našem ukazateli skóre nula. Ve druhé části jsme se pak již vytratili zcela. Naše hra začala být silně chaotická a o nějakém držení pozic či obsazování hráčů v obranném pásmu nemohla být ani řeč. Jistě tomu napomohlo i zranění Matese a Jendy což znamenalo oslabení sestavy. A když začal ještě úřadovat pan rozhodčí, s někdy nepochopitelným výkladem pravidel, podařilo se nám hrát pět proti pěti jenom sporadicky. Hosté dali ze tří přesilovek tři góly a naše akcie v tomto zápase povážlivě klesly. Ze zdánlivě hotového zápasu se pozvolna stalo drama, kdy v závěru měly oba týmy několik vyložených šancí, kterými by urvaly vítězství, leč skóre 3:3 se již nezměnilo.
V úvodním zápase jsme se nevyznačovali žádným zvláštním nasazením ani kreativitou a chvílemi jsme těžko nestíhali, ale kluky snad omlouvá dlouhá pauza, která nám odebrala hokejovou rutinu.
SRŠNI KUTNÁ HORA – STADION NOVÝ BYDŽOV
5 : 2 (2 : 0, 3 : 2)
Druhé utkání nás čekalo hned za slabou hodinku, a tak zůstal čas jen na malou relaxaci. Oproti předchozímu zápasu měla naše hra hlavu a patu. Hráči bojovali a někdy dokonce předvedli i pár nesmělých ukázek hezké kombinace. Gólem Dominika, kterého našel přesnou nahrávkou napříč třetinou Martin, jsme se ujali vedení, které ještě navýšil Domča po hezké spolupráci s Petrem a Káďou. Po první části, kdy soupeř předváděl vcelku pacifistický hokej, platil stav 2:0 a my jsme získali nějaký mylný dojem, že to máme v kapse a naše tempo šlo celkem rychle k ledu. Soupeř záhy snížil na 2:1, což byla sprcha té správné teploty, aby nás probudila a vrátila do zápasu. Postupně se nám podařilo získat opět převahu a brankami Dominika a Kádi vnést klid do našich řad – 4:1. Soupeři se podařilo ještě jednou odpovědět, ale dvě minuty před koncem přišla Dominikova gólová pojistka backhandem – 5:2.
Tak tento zápas se nám povedl mnohem lépe a již trochu připomínal hru z vrcholu sezóny. Lepší bruslení, přesnější nahrávky, větší nasazení s bojovností se vyplatilo.
SRŠNI KUTNÁ HORA – HC SKUTEČ
2 : 4 (2 : 2, 0 : 2)
Jak napovídaly předešlé výkony obou mužstev, bylo papírově rozhodnuto už před utkáním, když domácí tým zatím jednoznačně převálcoval každý, komu stál v cestě a žádný výsledek mu nemohl zajistit jiné než poslední místo. Oproti tomu nám stačilo jakékoliv vítězství k turnajovému prvenství a každý jiný výsledek pro nás znamenal druhé místo. Jenže.......? Jak právě taková utkání bývají ošemetnou záležitostí, se opět potvrdilo v sobotu a po samotném klání bylo všechno jinak. Samotný duel probíhal dle předpokladů všech bookmakerů – úderným a bojovným hokejem podpořeným pěknými kombinacemi jsme se dostávali postupně do šancí a začali si opticky vytvářet na ledě převahu. Bohužel nepřesná koncovka a trocha té smůly spojené s uměním brankáře se nám ne a ne podařit protrhnout. A tak s příchodem deváté minuty přišel trest z rychlého protiútoku – 0:1. Dvě minuty před klaxonem srovnal vývoj utkání na 1:1 Dominik po nahrávce Martina. Vzápětí však nachytal skutečský útočník Vaška na nedbalkách a náhoďákem zpoza brány zvýšil skóre na 1:2. S tímto výsledkem se ale nespokojil Dominik a v závěru prvního dějství ještě stihnul srovnal na 2:2. Bohužel ani sám Dominik, ani nikdo jiný netušil, že je to z naší strany poslední šťastný moment. Sice jsme se v druhé části evidentně tlačili za vítězstvím, měli zřejmou převahu, ale naši střelci se předháněli v zahazování i těch nejvyloženějších šancí. A když už se zdálo, že z nespočetných šancí musí konečně rezultovat vítězný gól, stačila jedna brejková situace dvě minuty před koncem a na ní umíráme - 2:3. V závěrečném oslabení se ještě pokoušíme o menší zázrak, ale ten se nekoná a místo toho ještě jednou inkasujeme – 2:4. Výsledek sice nereprezentuje poměr sil na ledě, ale to se nedá nic dělat, když nedáme branky z nejvyloženějších šancí, nemůžeme zvítězit. Třeba si to vybereme někdy jindy a jinde, ale to už bude bohužel s jiným soupeřem a v jiném utkání. Závěrem bych chtěl napsat sláva vítězům, čest poraženým - nebýt však jedné maličkosti. Soupeř si do svých řad povolal hráče, kteří v prvních dvou zápasech nenastoupili a svou kvalitou značně ovlivnili celé utkání. Nestěžuji si, protože nás to aspoň donutilo hrát naplno a utkání mělo vyšší kvalitu s nábojem až do konce. Ovšem na cenu fair play to není.
Celkové pořadí
1. HHK Velké Meziříčí
2. Sršni Kutná Hora
3. Stadion Nový Bydžov
4. HC Skuteč
Celkové druhé místo v turnaji, první zápas sice nic moc, ale pak dva dobré výkony v zajímavých zápasech, cena Dominikovi pro nejlepšího střelce (5 branek), to všechno by mělo budit spokojenost, ale nějak se nemůžu zbavit takového podivného pocitu z celého turnaje.
První zklamání pro mě byla neúčast výběru „Half Horse Pardubice“, který měl být soupeřem těžkým, leč atraktivním. Škoda že pořadatel, který prý znal tuto informaci dostatečně včas, neprovedl přelosování turnaje, aby proti všem turnajovým zvyklostem nemuseli brzo ráno začínat nejvzdálenější týmy a domácí až po nich.
Atmosféru a kvalitu turnaje asi zcela vystihuje fakt, že jsem při jednom z utkání našich soupeřů v hledišti usnul, což je samozřejmě dílem z viny, že jsem byl po noční, ale někdy se na to opravdu těžko se zájmem koukalo.
No a na závěr jen mírná výtka k jednomu muži v pruhovaném. Jeho výkon byl dle mého názoru velmi slabý a způsob rozhodování se neslučoval s obvyklou laťkou nastavenou jinými arbitry. Určitě není naše remíza a prohra jeho vinou, ale způsob jeho posuzování a krácení trestů je mi ještě teď naprosto nepochopitelný. Ale jak sám řekl: „Já to mám nastavený takto!!!“ Těžko pak ale vychovávat u hráčů úctu a respekt k takovým rozhodčím. Například já se snažím s nimi nediskutovat a nekritizovat je před hráči, leč tentokrát mě to fakt pořádně namíchlo a dostavili se i emoce, až se za to stydím ještě teď.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Zíka, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Vítek, Tvrdík, Kořistka, Jiráň, Jelínek Mates, Švejda Petr, Kadlec, Ryšan
branky: Vítek 5x, Tvrdík 2x, Jiráň 2x, Kadlec
asistence: Kořistka 3x, Zíka 2x, Draslar, Tvrdík, Jiráň, Švejda Petr, Kadlec, Vítek
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Den 6.březen je zasvěcen především Miroslavům, jejichž jméno lze vyložit jako slavný mírem či mírumilovný. Věrným překladem je staroněmecké Fridrich, jež je pro změnu synonymum Bedřicha, takže jde vlastně o jedno a totéž jméno, které je mimochodem dost rozšířené. Jestliže Miroslav přímo dýchá pokojem a klidem, u Fridricha tomu tak není, protože většina významných nositelů tohoto jména proslula především válečnickými a dobyvatelskými sklony.
Jelikož Míro nepovažuješ opatrnost a strach za svůj způsob života, přeji ti především zdraví a sílu překonat všechny překážky, které ti extrémní život postaví do cesty. A jestli budeš potřebovat s některými pomoc, rád tak učiním.
Sršni Kutná Hora - HC Příbram
4 : 7 ( 2:1, 2:3, 0:3 )
Důstojné rozloučení se soutěží, aneb jedna z našich nejhezčích proher
Lukrativní čas 17:00, neděle 27.2., poslední mistrovský zápas, soupeř HC Příbram a utkání, které rozhodne o letošním vítězi KLD. Všechna tato kritéria přivedla do ochozů početnou skupinu fanoušků, přítomnost kamer, fotografů, bubeníků, roztleskávaček a delegáta krajského svazu. Závěrečné vystoupení Sršňů už nemohlo mít pražádný vliv na jejich konečném a krásném třetím místě, ale mělo zásadní vliv na souboj o titul, který zajišťuje postup do kvalifikace o ligu, mezi příbramskými a HC Benešov. Ten se momentálně vyhříval na výsluní KLD, ale pouze ztráta alespoň jednoho bodu Příbrami by ho tam udržela a obráceně pouze plný bodový zisk zajišťoval jejich pronásledovatelům první místo. Naší největší ambicí bylo odehrát dobrý zápas a podat výkon, kterým poděkujeme za přízeň našim fanouškům v průběhu celé sezóny.
I přes náš úvodní tlak si již v čase 3.03 otevřel střelecký účet soupeř, jenž přečíslení vyřešil přízemní střelou k tyči, která prošla pod Davidovým betonem do branky. Bohužel to bylo na dlouho všechno, co jsme mohli z hokeje vidět, protože v tu chvíli se o slovo přihlásil delegát svazu s písemným pověřením konfrontovat hráče HC Příbram. Emoce na jejich střídačce samozřejmě vzplanuly a já s jistou dávkou pochopení musím souhlasit. Jestli přijede nezávislý arbitr dohlédnout na regulérnost důležitého utkání, aby zkontroloval hráče pouze jednoho týmu, je to hodně podivné. Po nepříjemné přestávce a znovu se dostání hráčů do tempa jsme ale mohli sledovat opravdu výborný útočný hokej, který dělal dobrou vizitku oběma týmům. Naši hráči nejprve dvakrát rozzvonili tyčky příbramské svatyně jako Loretánskou zvonkohru, aby v 10. min. Dominik svůj samostatný únik zakončil luxusním blafákem – 1:1. Skóre tak bylo srovnáno a ani předváděná vyrovnaná hra, žádného ze soupeřů nefavorizovala. Na začátku 19. min. ovšem Pája na modré napřáhl a vystřelil. Jestli jste viděli Matrix, dokážete si jistě představit rychlost zpomalené střely. Kotouč se vznesl a křivkou tenisového lobu letěl neuvěřitelnou pomalostí na příbramskou branku. Hráči by mezitím stačili i vystřídat a gólman překvapen, že kotouč je stále ve vzduchu, jen v rozkleku mávl rukou. V tu chvíli puk ale dorazil a za zády brankaře rozvlnil síť. Vážení sportovní přátelé, až se Vás někdo bude ptát co to je Matrix, správná odpověď je, že vyvoleným není Neo ale Pája. Po první třetině, která byla z naší strany určitě jednou z nejlepších v sezóně, tedy platil stav 2:1.
Na začátku druhé části hry jsme mohli být ještě spokojenějším týmem, když hned v úvodu se protlačil za příbramskou obranu Jenda, ale v plné rychlosti, tváří v tvář gólmanovi přestřelil. Ovšem netrvalo dlouho a první letka Sršňů dala domácím nadějím křídla. V čase 22.43 vystřelil těsně za modrou Pepa, k vyraženému puku se dostal náš nejlepší střelec Dominik a mohl si vychutnat pocit, když tribuny skandují jeho jméno 3:1. Ještě v tom samém střídání, již za 11 vteřin nám Janek předvedl, co pochytil z kouzel Davida Copperfielda. Vybojoval kotouč, vybruslil zpoza brány a vystřelil krátkým švihem téměř z nulového úhlu. Kotouč neuvěřitelně prolétl gólmanovi skrze tělo a vynořil se v bráně. Všichni nezaujatí, kteří zápas sledovali, se shodli na tom, že to musel mít s brankařem domluvené, protože jinak to není možné. Každopádně jsme kouzlu zatleskali - 4:1. Zhruba v polovině zápasu jsme soupeři poskytli dvojnásobnou početní výhodu za zcela zbytečné útočné fauly Dominika a Janka. Příbram roztočila v naší třetině kolotoč a v závěru přesilovky snížila stav na 4:2. Bohužel v té době přišlo další dlouhé přerušení hry, kdy tentokrát na žádost hostujícího týmu proběhla konfrontace všech Sršňů. Nechci se k tomu moc vyjadřovat, protože soupeř na to měl právo a v danou chvíli a za nepříznivého vývoje udělal všechno možné i nemožné pro výsledný úspěch. Škoda jen, že deklarovanou snahu o spravedlnost (když my, tak i vy) neprovedli společně s delegátem již v první třetině. Mohli jsme si ušetřit jedno dlouhé a zbytečné přerušení jinak krásného hokeje, ale právě o to asi ve skutečnosti šlo. Co nejvíce rozkouskovat hru a dostat nás z tempa. No nic, asi po půl hodině předkládání registračních a občanských průkazů, spojených s podpisovou akcí se mohlo konečně pokračovat. Žel bohu záhy přišel zbytečný faul Martina v útočné třetině a za necelou minutu k němu přibyl i Marw, takže opět 5 na 3. Přesilovky byly sehrány na výbornou, a tak se oba provinilci z trestné lavice vrátili do hry před vypršením celého trestu – 4:4. Vyloučení dvou hráčů v první třetině bylo překonáno šesti hráči a třemi dvojnásobnými oslabeními ve druhé dvacetiminutovce, což soupeř dokonale potrestal a v posledním dějství se začínalo prakticky znova.
Do závěrečné třetiny jsme nastoupili s drobnými korekturami v sestavě a hned v úvodu mohl domácím vrátit vedení Dominik, který si najel mezi kruhy, kam dostal ideální nahrávku. Brankař Příbrami, však tentokrát krásným zákrokem, plně vynahradil svému týmu drobné zaváhání z první části. Postupně začínalo být znát, že soupeř, přestože hrál od úvodu pouze na dvě lajny, je v lepší fyzické kondici, což se projevovalo především při dobruslování soupeřových protiútoku. Někteří kluci, jakoby v tu chvíli, cestou zpět za sebou táhli kamion. Z kalichu hořkosti jsme se dosyta napili 12 min. před koncem, kdy jsme během 22 vteřin 2krát inkasovali. A pak že je třináctka nešťastné číslo – 4:6. Tady ale musím kluky pochválit, že i za nepříznivého vývoje dál bojovali a zápas nevypustili. V 51. min. došlo ke kuriózní situaci, kdy se Martin ocitl na ledě, hostující kapitán si na něj lehl a uštědřil mu několik úderů. Martina chci pochválit, že napadení vůbec neopětoval, neoplácel a v klidu odjel na střídačku. Jaké však bylo překvapení nás všech, když mu rozhodčí i přesto udělil trest. Za protesty proti výroku sudího a vhození hokejky na trestnou lavici, mu pak byl udělen i desetiminutový trest. Na jeho obhajobu se jen ptám: „Jak víc má být ještě hráč v souboji pasivní, aby nebyl potrestán?“ Nikdo se na Martina nemůže zlobit, protože k tomuto trestu přišel jako nevidomý k hudebnímu nástroji. Závěr utkání si již hosté pohlídali, přestože se naši hráči snažili dál a vypracovali si ještě několik velmi slibných příležitostí. Finální podobu výsledku utkání 4:7, tak dali minutu před koncem Příbramští.
Rychlý, dynamický, oku lahodící hokej a obětavou hru až na krev úplně všech hráčů, to mohli vidět všichni, kdo se přišli podívat na náš poslední mistrák. Soupeř byl nesmírně kvalitní a z těch urputnějších, hrajících tvrdší, ale ne zákeřný hokej. Náš výkon a předvedená hra by si minimálně zasloužila remizu, ale nepodařilo se nám udržet vedení 4:1 a zbytečnými oslabeními jsme soupeře vrátili do zápasu. Osobně to cítím jako tvrdé, ale spravedlivé ponaučení, protože mač jsme měli rozehraný velmi dobře, ale vlastní nedisciplinovaností jsme o něj přišli. Přesto a přese všechno velké poděkování za výborný a kolektivní výkon všem hráčům a s pomyslnou slzou v oku musím konstatovat, že jsem na Vás byl pyšný. Letošní ročník Krajské ligy dorostu, zná svého vítěze a stává se tak pro tento rok již minulostí. Nezbývá než Příbrami sportovně poblahopřát a popřát mnoho sportovních úspěchů v kvalifikaci.
Zcela mimořádné a závěrečné poděkování patří našemu Fanklubu roztleskávaček, který vytvořil neskutečnou kulisu utkání. Holky, maminky, klobouk dolů před Vámi a jedno velké DÍK!!! Taková přízeň, i když to mnozí v tomto věku ocení pouze očima v sloup, přiznejme si, to lichotí, zvyšuje sebevědomí a vytváří nádhernou atmosféru právě pro taková pěkná utkání.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Vítek, Tvrdík, Kořistka, Tomčík, Jiráň, Švejda Petr, Kadlec, Zíka, Ryšan
branky: Vítek 2x, Kořistka, Švejda Pavel
asistence: Draslar, Tvrdík
CO NÁS ČEKÁ A MOŽNÁ NEMINE
Samozřejmě především jarní prázdniny, jejichž příjemné a bezproblémové prožití Vám ze srdce přeji. Pro ty, kteří však zůstávají v Kutné Hoře, platí následující tréninky dorostu.
úterý 22.2. 19.00-20.00
čtvrtek 24.2. 17.15-18.15
Protože já se budu v inkriminovanou dobu nacházet na horách, tréninky povede p.Michal Procházka. Kdo pod ním již trénoval, nebo se účastnil letních soustředění, pochopil jistou dávku mystična v této větě, vyvolávající příjemný pocit.
sobota 26.2. 18.15-19.15
Mimořádný předzápasový trénink, který již povedu já a doufám, že se sejdeme v plném počtu.
neděle 27.2. 17.00 poslední mistrovský zápas s Příbramí
Uvidíme, jestli se ještě podaří prodloužit hokejovou sezónu v Kutné Hoře o čtrnáct dní v březnu, o čemž momentálně jednáme se zástupci města, abychom na chystané turnaje nejeli bez řádného tréninku. Nicméně, ať to dopadne jakkoliv, zde je kalendář akcí na březen.
neděle 6.3.2011 Turnaj v Kutné Hoře pro budoucí dorostence – roč.95,96,97
!!!Samozřejmě pouze v případě zachování ledu!!!
sobota 12.3.2011 Turnaj ve Skutči pro současný dorost – roč.94,95,96
účastníci: HC Skuteč, Half Horse Pardubice, Kutná Hora, Nový Bydžov, HHK V.Meziříčí
sobota 19.3.2011 Turnaj v Novém Bydžově pro současný dorost – roč.94,95,96
účastnící: Nový Bydžov, Chrudim, Skuteč, Lanškroun, Kutná Hora, Opočno
A na závěr přijde samozřejmě rozlučka dorostu: „Zastřel si svého trenéra“
Sršni Kutná Hora - Slavoj Velké Popovice
3 : 0 ( 0:0, 1:0, 2:0 )
Zasloužená výhra Sršňů nad loňským vícemistrem soutěže
Uběhl týden od dramatické výhry nad Kralupami a před Sršni čekal další ambiciózní adept na ty nejvyšší příčky - tým Slavoj Velké Popovice. Vzhledem ke skutečnosti, že soupeře dělil v tabulce (po dopočítání zápasů) pouze jediný bod, jednalo se o měření sil téměř klíčové a přímý souboj o třetí místo v KLD. Proto můžeme s klidným srdcem hovořit o velkém derby, v němž šlo jen stěží hledat papírového favorita. A tak zcela po právu média i vedení označilo toto utkání visačkou „Šlágr kola“ a fanoušci si kladli zásadní otázku: „Prodlouží Sršni svoji sérii vítězství, nebo dojde na přistříhávání křídel?“
Mírnou oklikou se tedy konečně dostávám k samotnému utkání. Hlavní arbitr vhodil zahajovací buly v pravé poledne a už od začátku vše nasvědčovalo tomu, že oba soupeři tento zápas odehrají na sto procent. Hned ve druhé minutě ukázala naše první lajna v přesilovce docela hezký zámek, ale gól to neznamenalo. I dál pokračovala na obou stranách velmi aktivní hra, kdy oba týmy hráli otevřený a útočný hokej s množstvím brankových příležitostí, což se divákům muselo rozhodně líbit. Na obou stranách vynikali gólmani, když náš David několikrát zachraňoval Sršně, mimo jiné i nejhezčím zákrokem zápasu, kdy excelentním semaforem lapil téměř jistý gól z bezprostřední blízkosti. Díky nim také na světelné tabuli po prvních dvaceti minutách svítilo 0:0 a my si jen mohli vzájemně pochvalovat, jakého že máme brankaře.
Za první třetinu si Sršni zasloužili pochvalu, gól však zatím nepřicházel. Změnit to ale měla druhá část, do které vstoupili naši svěřenci ještě o něco lépe a dostali se do mírného náporu. Začali jsme nepravidelně točit lajny, abychom klíčové hráče dostali do většího tempa, což přineslo na naše hokejky spoustu krásných příležitostí. Jenže pukem břicho neprostřelíš! Hosté rozhodně nechtěli složit zbraně a David byl opět několikrát v permanenci. Druhá třetina byla o poznání rychlejší, ale v duchu našich zmařených šancí, což ovšem neznamená, že se nebylo na co koukat. Nakonec se ale štěstí unavilo a sedlo si na Janka, který v 36 min. zatížil misky vah možná ne úplně krásným, nicméně pořádně těžkým balvanem ve prospěch Sršňů. Úvodní a jak se posléze ukázalo i vítězný gól, rezultoval z naší aktivity na území soupeře a důrazem před jeho brankou. Po čtyřiceti minutách tedy platil fotbalový výsledek 1:0 pro domácí.
Vedení o jedinou branku v takových to utkáních bývá velmi ošidné a bylo jasné, že pokud se Sršňům nepodaří včas gólově odpoutat na vyšší rozdíl, zápas by mohl v závěru přejít do velmi dramatické zápletky s nejistým koncem. Naštěstí naše první lajna měla potenciál se skórem ještě něco provést. A byl to právě střelecký tahoun letošních Sršňů, Dominik, který po nahrávce z rohu kluziště, svojí šikovností na hraně brankoviště, zařídil v čase 43.54 dvoubrankové vedení. Třetí třetina jinak přinesla podobný obraz hry jako předchozí, jen s tím rozdílem, že vzhledem k strhujícímu tempu hry sil rapidně ubývalo. Postupně ale převládl v krvi Sršňů uvolňující se adrenalin, před tvořící se kyselinou mléčnou a vyburcoval je k super výkonu. Rozuzlení přišlo dvě minuty před koncem utkání a na jeho počátku byl Láďa. Hráč, který se pro mě nepochopitelně, každou přestávku vysvlékne z výstroje rychleji než astronaut ze skafandru, aby se pak nahý do půl těla ochlazoval a těsně před odchodem na led se opět nasoukal do svého „puzzle“ ribana. Proti gustu žádný dišputát, jen kdyby si občas ve spěchu nezaměnil dresy. Tím jsem ale poněkud odbočil, takže zpátky k utkání. Láďa neuvěřitelně založil útok přesným dlouhým pasem (trénuje to od svých 7 let a až včera se mu to povedlo) na Dominika a naše vrdská akvizice v Sršním dresu nezahanbila pověst kanonýra. Jeho kyj, který je snad s tělem spojen nervovými vlákny, umístil puk nechytatelně do prostoru pravé spojnice obou tyčí, aby se zatřepotal v síti jako vánoční kapřík. Dominikova druhá branka v utkání byla pečeť našeho vítězství 3:0. Poté už stačilo jen zápas v klidu dohrát bez obdržené branky a dopřát Davidovi opojný pocit z vychytané nuly, což bylo velmi dobrou vizitkou i naší obrany.
Každý divák, který se tohoto duelu účastnil, si může na věc udělat samozřejmě vlastní názor, ale pro mě splnil match všechna očekávání. Po hokejové stránce se jednalo o jedno z nejhodnotnějších utkání letošního ročníku soutěže. V takových zápasech hráči na obou stranách mohou výkonnostně růst a rozvíjet své dovednosti při maximální rychlosti a nasazení, ke kterému se oba týmy vzájemně přinutily. Prezentovali jsme se jako tým, kde nikdo zbytečně nekecá, ale všichni makají do plných a plní si důsledně všechny povinnosti na ledě. Vítězství potěšilo, ale mnohem větší hodnotu měl pro mě přístup k hokeji a celkový dojem z hry. Chtěl bych poděkovat všem hráčům, kteří nastoupili, protože šlapali jako dobře seřízený stroj, tři body jim po zápase rozhodně slušeli a prokázali, že právem patří do krajské smetánky. Přesto měl včerejší zápas jednu nepřekonatelnou zářivou hvězdu. David svůj tým vydatně podržel a za své kouzelnické představení v brankovišti by si od nás zasloužil postavit pomník a nejen titul nejlepší hráč zápasu.
Ještě mi dovolte věnovat vzpomínku Alešovi, který musel pro zranění ruky ze zápasu odstoupit v druhé třetině. Jak vyšetření prokázalo, jedná se bohužel o zlomeninu, čímž se zařadil k smolkám letošní sezóny: Jendovi, Mírovi, Adamovi a především pak Láďovi s Matesem, jelikož je nyní v pozici sádrového trpaslíka, jako před časem oni. Přeji za všechny brzké uzdravení a návrat mezi nás.
Závěrem bych vyzvednul sympatický výkon obou mužstev, korektní přístup rozhodčích a pozoruhodný výkon Davida. S pocitem, že stále stojí zato bojovat za Sršně, Vám přeji příjemného Valentýna.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Vítek, Tvrdík, Kořistka, Sádlo, Tomčík, Jiráň, Kadlec, Zíka, Jelínek Mates, Švejda Petr
branky: Vítek 2x, Kořistka
asistence: Šváb 2x, Tvrdík
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Lidi narozené 12.února, jako náš Adam, ostatní uznávají pro jejich povzbudivé vlastnosti, smysl pro spravedlnost, a proto se také ocitají často ve vedoucích pozicích. Mají pochopení pro nepříjemné situace druhých, ale spíš než soucítění je žene vpřed touha odstranit nepravosti a posunovat svět směrem k osvícenější cestě. Když stojí před situací, která si žádá vyřešení, se záviděníhodnou lehkostí seberou dostupná fakta, nestranně je zváží a pak stanoví efektivní plán. Oprávněnosti svých morálních soudů věří natolik, že se málokdy nechají svést z vytyčené trasy, podobně jako dvě významné osobnosti narozené právě v tento den, a ve stejném roce 1809: Charles Darwin a Abraham Lincoln.
Všechno nejlepší a nezapomeň, že po dobu svého života máš minimálně dva lidi (P+M), u nichž si můžeš být naprosto jistý, že když nejsi v dobrém stavu, když musíš nést odpovědnost a plnit nelehké životní povinnosti, oni je od tebe převezmou a pomůžou.
P.S.Health ya friend Bono.
HK Kralupy n.Vlt. - Sršni Kutná Hora
3 : 9 ( 2:3, 1:3, 0:3 )
Mise splněna, aneb tři body připsány na účet Sršňů
Téměř pravidelně, víkend co víkend, ukrajují Sršni již od začátku září z krajíce zápasů KLD a i včerejší odpoledne tomu nebylo jinak. Tentokrát jsme zavítali na led týmu HK Kralupy n.Vlt., se kterým jsme první vzájemný zápas prohráli po vyrovnaném průběhu 3:2. Včera jsme však chtěli soupeři onu smolnou porážku vrátit, což i vzhledem k velmi vyrovnanému postavení obou týmů v tabulce byl úkol nelehký. Ale nelehký neznamená nemožný a pro fanoušky to byl aspoň příslib zajímavého a dobrého hokeje.
V 15.30 hod. úvodní vhazování…. Uběhlo sotva 10 vteřin, první útok domácích, první střela, dorážka, gól a prohráváme 1:0. Úvodní minuty utkání rozhodně nekorespondují s konečným výsledkem zápasu. Buď jsme soupeře trochu podcenili, nebo jsme si mysleli, že sršní, dobře namazaný, gólostroj funguje na setrvačník a pouze stačí nazout si brusle a vše půjde samo. První útok se nedokázal prosadit, druhý zřetelně propadal, a tak se o udržení v zápase staral především třetí ve složení Martin-Ondra-Mates, který jediný působil soupeři větší problémy. Adrenalin kutnohorských fanoušků stoupl okolo 6. minuty, kdy Martin naservíroval jasnou šanci před odkrytou branku, jenže Mates ohánějící se hokejkou, jak Ferda Mravenec v horečkách, trefil puk tak záhadně, že jeho střela spíš přelezla, než přestřelila branku. Slabý začátek našeho mužstva soupeř dokonale využil a v čase 7.26 po rychlém přenesení hry šel pohotovou střelou schovanou mezi nohy Davida do vedení 2:0. Nezbývalo než se pokusit rošádami v sestavě nastartovat naše hráče a přehodit výhybkou zápasu do opačné polohy. To se podařilo již za 27 vteřin, kdy se po další Martinově přihrávce ocitl tentokrát před poloprázdnou brankou Ondra, který nezaváhal a snížil na 2:1. Nadále však pokračoval souboj Davida s domácími střelci, který nepůsobil svými zákroky zcela jistě, ale i díky trochu té štěstěny již v této třetině více nekapituloval. Obrat z říše snů přišel dvě minuty před koncem prvního dějství a velmi připomínal obdobnou situaci z našeho zápasu s Benešovem, ale v obráceném gardu. Kulminující tlak domácích byl v závěru ještě zvýrazněn početní výhodou, kdy na trestnou lavici usedl Pepa, ale místo navýšení svého vedení o něj kralupští během 15 vteřin přišli. Nejprve se podařilo Jankovi neohroženě uniknout po levé straně, prosadit se v souboji 1-1, a přestože jeho akce gólem neskončila, pro dojíždějícího Dominika již nebyl problém uklidit volný puk za ležícího brankaře – 2:2. Hned v následující akci dostal rozjetý Dominik ideální nahrávku mezi obránce, řítil se sám na brankáře, přičemž byl podražen a rozhodčí nezavál zkřížit ruce nad hlavou. Dominik se jako správný player trestného střílení nezalekl, nejdřív si položil brankaře, pro něj poměrně netypickou kličkou do forhendu, napočítal do dvou, a pak zavěsil do prázdné branky 2-3. Obrat v předposlední minutě a během oslabení může být jistě mnohými nazýván jako štěstí, ovšem jak říká klasik, štěstíčku se musí jít naproti a Sršni svou bojovností a snahou projevili o štěstí v onen moment eminentní zájem. Odchod do kabiny a pauza se zdála pro mnohé hráče vysvobozením, protože vzhledem k velmi rychlému tempu utkání a jarním teplotám, někteří již vypadali zavaření jak znojemské okurky.
V 15.30 hod. úvodní vhazování…. Uběhlo sotva 10 vteřin, první útok domácích, první střela, dorážka, gól a prohráváme 1:0. Úvodní minuty utkání rozhodně nekorespondují s konečným výsledkem zápasu. Buď jsme soupeře trochu podcenili, nebo jsme si mysleli, že sršní, dobře namazaný, gólostroj funguje na setrvačník a pouze stačí nazout si brusle a vše půjde samo. První útok se nedokázal prosadit, druhý zřetelně propadal, a tak se o udržení v zápase staral především třetí ve složení Martin-Ondra-Mates, který jediný působil soupeři větší problémy. Adrenalin kutnohorských fanoušků stoupl okolo 6. minuty, kdy Martin naservíroval jasnou šanci před odkrytou branku, jenže Mates ohánějící se hokejkou, jak Ferda Mravenec v horečkách, trefil puk tak záhadně, že jeho střela spíš přelezla, než přestřelila branku. Slabý začátek našeho mužstva soupeř dokonale využil a v čase 7.26 po rychlém přenesení hry šel pohotovou střelou schovanou mezi nohy Davida do vedení 2:0. Nezbývalo než se pokusit rošádami v sestavě nastartovat naše hráče a přehodit výhybkou zápasu do opačné polohy. To se podařilo již za 27 vteřin, kdy se po další Martinově přihrávce ocitl tentokrát před poloprázdnou brankou Ondra, který nezaváhal a snížil na 2:1. Nadále však pokračoval souboj Davida s domácími střelci, který nepůsobil svými zákroky zcela jistě, ale i díky trochu té štěstěny již v této třetině více nekapituloval. Obrat z říše snů přišel dvě minuty před koncem prvního dějství a velmi připomínal obdobnou situaci z našeho zápasu s Benešovem, ale v obráceném gardu. Kulminující tlak domácích byl v závěru ještě zvýrazněn početní výhodou, kdy na trestnou lavici usedl Pepa, ale místo navýšení svého vedení o něj kralupští během 15 vteřin přišli. Nejprve se podařilo Jankovi neohroženě uniknout po levé straně, prosadit se v souboji 1-1, a přestože jeho akce gólem neskončila, pro dojíždějícího Dominika již nebyl problém uklidit volný puk za ležícího brankaře – 2:2. Hned v následující akci dostal rozjetý Dominik ideální nahrávku mezi obránce, řítil se sám na brankáře, přičemž byl podražen a rozhodčí nezavál zkřížit ruce nad hlavou. Dominik se jako správný player trestného střílení nezalekl, nejdřív si položil brankaře, pro něj poměrně netypickou kličkou do forhendu, napočítal do dvou, a pak zavěsil do prázdné branky 2-3. Obrat v předposlední minutě a během oslabení může být jistě mnohými nazýván jako štěstí, ovšem jak říká klasik, štěstíčku se musí jít naproti a Sršni svou bojovností a snahou projevili o štěstí v onen moment eminentní zájem. Odchod do kabiny a pauza se zdála pro mnohé hráče vysvobozením, protože vzhledem k velmi rychlému tempu utkání a jarním teplotám, někteří již vypadali zavaření jak znojemské okurky.
Domácím se evidentně nepodařilo během přestávky otřepat z těžkého knock autu a byli jsme to my, kdo od úvodu druhé třetiny udávali tempo hry a zatlačili soupeře do jeho obranného pásma. Ve 26.min. stál na konci drtivého tlaku prvního útoku Janek a zvyšoval na 2:4. Soupeř ovšem ještě zdaleka neřekl poslední slovo a v čase 31.32 potrestal Láďovo vyloučení kontaktním gólem na 3:4. Radost domácích však netrvala dlouho a o tom, že naše touha po vítězství dosahovala nadprůměrných hodnot, je za necelou minutu přesvědčil Ondra po nahrávce Janka - 3:5. V 37.min. ještě Janek po samostatné akci stanovil skóre po druhém dějství na příjemných, ale nevyzpytatelných 3:6.
Třetí třetina se z naší strany nesla v podobném duchu jako ta předchozí, jen jí dlouho chyběl gól, který by definitivně rozhodl. V 51. min. bylo již ale veseleji. Domča se okamžitě po buly v útočné třetině zmocnil puku a přesným švihem překonal domácího brankaře posedmé. Osmou branku Sršňů a Dominikovu třetí jsem bohužel neviděl, protože jsem zrovna něco vysvětloval hráčům na střídačce, ale Jirka říkal, že byla po pěkné spolupráci s Jankem. Zato poslední hřebíček jsem viděl a vychutnal si. Martin s Matesem si zopakovali spolupráci z úvodu zápasu a druhý jmenovaný tentokrát nepohrdl ideální nahrávkou a s přehledem zavěsil devátý banán do kralupské sítě. Pak už na ledě vládli pouze Sršni, a přestože se snažili a měli ještě několik šancí pokořit magickou desítku, skóre se již neměnilo.
Sršni včera dokázali, že nejsou týmem pouze jednoho hráče, a když se momentálně některým borcům nedaří, dokážou je jiní zastoupit a utkání, které pro ně zprvu nevypadá dobře, dotáhnout do vítězného konce. Tři body, získané v Kralupech, stály kluky mnoho sil, ovšem právě ona vítězná jablka z nejvyšších pater stromu pak chutnají nejlépe. Nebyli jsme svědky oslnivých kombinací, které by hladili oko hokejového fajnšmekra, ale urputného boje o každý kousek ledu, kde soupeři byli bruslařsky a technicky vyrovnaní. Ani jeden z týmů se po ledě nevozil, jako na veřejném bruslení, které utkání předcházelo, ale naopak šlapali na 110 procent a jezdili po zadku, protože to byl jediný způsob, jak uspět. My jsme však tentokrát prokázali větší zodpovědnost, tlak do branky a osobní statečnosti ve hře před soupeřovou svatyní, odkud padlo nejvíce branek. Sčítání hlasů v autobuse pro nejlepšího hráče utkání jasně prozradilo, že včerejší zápas neměl jednu zářivou hvězdu, ale jednalo se o kolektivní vítězství celého týmu, který má momentálně osobnosti na všech postech, zdravé jádro a slušnou hokejovou kvalitu. Jinak abych nezanedbal zpravodajskou povinnost. Dva hlasy získal Janek a po jednom Pepa, Dominik, Marw, Jenda a Martin. Sbohem a šáteček.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Vítek, Tvrdík, Kořistka, Sádlo, Tomčík, Jiráň, Kadlec, Zíka, Jelínek Mates, Švejda Petr
branky: Vítek 3x, Kořistka 2x, Kadlec 2x, Jiráň, Jelínek Mates
asistence: Kořistka 3x, Zíka 2x, Vítek, Tvrdík, Švejda Petr
TENTO TÝDEN SLAVÍ
S ostatními Vodnáři mají lidé narození 6.února obdobně jako Erik společnou potřebu svobody, nejen ve smyslu fyzickém, ale spíš pokud jde o myšlení a jednání s ostatními. Nesnášejí omezování nároky druhých a zřídkakdy se jim daří v pevně řízených organizacích nebo ve vztazích, kde příliš pociťují závazky. Přesto často vykazují značné soustředění, pokud najdou podmět nebo osobu, která je skutečně zajímá. Je ironií, že přes svůj značně nezávislý postoj si cení souhlasu druhých. Jejich touha po oblíbenosti je motivována potřebou lásky a obdivu okolí, jako u stejně narozených v tento den: Anglická královna Anna, Henry Irving, Ferdinand Peroutka, Jan Werich, Ronald Regan, Eva Braunová, Axl Rose.
Ať se tvůj patnáctý rok života skládá z co největšího počtu drobných radostí, dostatku štěstí, potřebného zdraví a co největšího počtu úspěšných dní.
Sršni Kutná Hora - SK Černošice
13 : 4 ( 4:1, 3:2, 6:1 )
Bída za tři body
Sobotní zápas 23.kola KLD Sršňů s týmem černošických Tygrů, který byl (a stále i je) na poslední příčce tabulky, měl být dle papírových předpokladů spíše symbolikou, ale zkušenosti (bohužel vlastní) praví, že i tato utkání občas přináší nečekané výsledky. Vždyť Tygři v letošní sezóně pouze dvakrát ochutnali slastný pocit vítězství a jedno bylo právě „to nezapomenutelné“ s námi, které mi zkazilo tehdy celý víkend a ani teď se mi o tom nepíše dobře.
Rozbruslení ještě nedávalo tušit zásadní rozdíl mezi oběma týmy, protože hosté se na něj nedostavili a teprve při nástupu do utkání bylo patrné, že soupeř není tentokrát v ideální sestavě. Naši hráči z toho asi mylně vydedukovali, že o konečném výsledku tím již bylo rozhodnuto dávno před zahájením samotného duelu a není tudíž potřeba hrát hokej, jen stačí kosmeticky doladit, kolik padne branek atd. Dál ať tedy čtou jen velmi silné nátury, protože pro mě osobně se jednalo o psychicky velmi náročnou šedesátiminutovku na lavičce.
Od úvodních minut jsme působili hokejovějším dojmem proti soupeři, který se prostě nedostavil. Již pohled na střídačku hostů a některé Tygry, kteří spíš připomínali neškodné kočičky, budil soucit než motivaci k dobrému výkonu a tomu taky odpovídalo nasazení našich hráčů a jejich zodpovědnost. Bylo to takzvaně o ničem. Po několika minutách zastřelování, v čase 4.24, prokázal v koncovce klid a rozvahu Ondra - 1:0. Na přelomu první třetiny jsme v rozmezí 108 vt. dvakrát skórovali v početně nevyrovnaných situacích., když nejdříve Jenda stál na konci akce během signalizované výhody a poté zvýšil na 3:0 Pája během oslabení. Při obléhání brány soupeře v 15.min. jsme si nevšimli bukaře na červené, který dostal dlouhý pas a svůj nájezd zakončil čistým průstřelem mezi betony Davida 3:1. Chybělo pět minut do závěru první části, když Pája ukázal, že není jen střelec, ale i asistent a poslal dlouhou nahrávkou do brejku Janka, který lišáckou backhandovou kličkou stanovil skóre na 4:1.
Druhá třetina také nenabídla nijak závratnou podívanou, a jak zápas špatně začal, tak i dále špatně pokračoval. Nohy jako by klukům ztěžkly o deset kilo. Nikomu se nechtělo moc bruslit. Bylo to takové šmrdlání na dobrou noc, které se dá nazvat „spící lední medvěd“. Aby toho nebylo málo, tak jsme si v čase 23.10 dali ukázkového vlastence, jakoby David podle hesla, když nevíš co s pukem, vystřel, opravdu vystřelil, ale bohužel do vlastní brány - 4:2. Vážně nemá smysl věnovat víc prostoru hře, která nestála v žádném ohledu za nic a spíš připomínala takovou českou plácanou. Takže jen telegraficky: za nás se dvakrát trefil Ondra, jednou Janek a soupeř v poslední minutě druhého dějství využil přesilovku a snížil na 7:3.
Třetí třetina, až na změnu stran, byla jako přes kopírák podobná předešlým. Do hry se začaly navíc vkrádat nepřesnosti a Sršní hokejky jakoby se obalovaly vrstvami nervozity. Nevím, co mám napsat, abych nikoho zbytečně nepošpinit, snad jen že za zmínku jistě stojí úvodní branka první lajny, které předcházela perfektní souhra celého tria Janek-Dominik-Jenda. Dále se dvakrát trefil Ondra po dobrých samostatných akcích a ruce nad hlavu zvedl i Jožan, Dominik a Domča. Soupeř pak v předposlední minutě korigoval na konečných 13:4 během naší přesilovky.
Máme za sebou utkání, po němž se naše konto rozrostlo o další tříbodový příspěvek. Bohužel tím jsem vyčerpal pozitiva, která se dají o tomto zápase napsat, anebo možná abych nebyl zcela nekritický, ještě přidám, že některé branky byly pěkné a po vydařených akcích. Ale jinak celé vyznění zápasu působilo velmi ospale a nudně. V úvodu jsme se zastřelovali, a když jsme vsítili tři po sobě jdoucí branky, přepnuli do úsporného režimu a zápas v podstatě odklouzali. Omluvou nám budiž pouze fakt, že v podstatě nebylo proti komu hrát a rozborka zápasu je tak poměrně jednoduchá. Shodneme se snad na tom, že v posledních dvou kolech jsme odehráli výsledkově i herně snadné zápasy, ale s předvedeným výkonem a nasazením nás nejsilnější soupeři z tabulky, které máme nyní před sebou rozemelou na kýchací prášek a k tomu nám dopomáhej, kdo chceš. Podali jsme výkon, který stačil na přesvědčivé vítězství, ale s dobrým hokejem měl pramálo společného. Pravdou je že jsme odehráli oba zápasy na kompletní tři útoky, bez jakékoliv korekce, ale předvedený výkon některých borců by např. v příštím zápase proti Kralupum stačil pouze na rybaření na bidýlku.
Historie se samozřejmě neptá, jakým způsobem jsme přišli k bodům, ale kolik jich na konci sezóny máme. Můžu však s jistotou říci, že dnes nebude vyhlášen „Hráč zápasu“, protože nikdo nevystoupil ze svého stínu natolik, aby ostatní zastínil. A tak největší ocenění dnes získávají všichni fanoušci, kteří se dostavili ve velmi hojném počtu a vydrželi tohle sledovat šedesát minut, což vyžaduje opravdu otrlou povahu. A můžeme jen doufat, že dlouhé zimní večery budou natolik nudné, že fanoušky opět přivedou na stadión, až je přestanou bolet oči z toho, co včera viděli a my se jim s lepším soupeřem odvděčíme lepším hokejem. Pěkný zbytek víkendu.
P.S. Komentář k utkání je pouze očima trenéra a nemusí korespondovat s názory aktérů a diváků.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Vítek, Tvrdík, Kořistka, Jelínek Mates, Tomčík, Jiráň, Kadlec, Zíka, Švejda Petr
branky: Kadlec 5x, Kořistka 3x, Vítek, Tvrdík, Tomčík, Švejda Pavel, Jiráň
asistence: Vítek 3x, Kořistka 2x, Tvrdík 2x, Zíka, Švejda Pavel, Tomčík, Švejda Petr, Jiráň, Šváb, Jelínek Mates
Sršni Kutná Hora - Slavoj Zbraslav
12 : 2 ( 3:0, 8:1, 1:1 )
Žlutočerný balet, aneb znovu porážíme Zbraslav
Středa 26.1. v 17.00 hod. pro kluky z dorostu celkem netradiční čas na zápas, ale dohrávali jsme odložené utkání 22.kola KLD s týmem Slavoje Zbraslav. Náš protivník se zatím nachází ve spodních patrech tabulky, takže jsme se zase jednou museli popasovat s nevděčnou úlohou papírového favorita a bylo tedy jasné, že pokud chceme uspět, tak ribana hráčů nesmí po zápase vonět (mluvím o potu). Překvapení se nekonalo a náš tým si s tímto úkolem dobře poradil.
Naše hra byla zpočátku velmi ospalá a pojetí hokeje postrádalo základní atributy – rychlost a razanci. Přestože nás hosté lehce přišpendlili v obranné třetině, v čase 2.06 jsme si pro nás nečekaně brzy otevřeli svůj soudek se střelným prachem, když Dominik vykouzlil přihrávku pro Janka, a ten se v koncovce prosadil. A aby toho nebylo málo, o 2 minuty později s heslem „Proč měnit něco, co funguje“, nahrál Dominik kotouč do vyložené šance podruhé, tentokrát byl adresátem Mates. Dominikova milimetrová a do poslední vteřiny načasovaná přihrávka na najíždějícího si Matese za obránce, zakončená gólem, byla prostě hokejová paráda. Klobouk dolů pánové! Hezké góly sice potěšily, ale hra jinak vypadala stále stejně a zatím příliš optimismu nikam, natož do žil, nevlévala. Asi až v polovině první třetiny jsme pozvolna přeřadili na vyšší rychlostní stupeň, začali se dostávat do obrátek a námi předváděná hra začala splňovat vyšší parametry. V 18.min. se zdařile prosadil Jožan, když si kličkou do forhendu položil brankaře do vany a pak z úhlu s přehledem zvedl kotouč do horního patra branky. Po první třetině tedy platil stav 3:0, za což jsme mohli hodně děkovat i brankaři Davidovi, který v této části zázračně zlikvidoval tři více než jasné gólové šance.
Na začátku druhého dějství vládli na ledě již jen Sršni. Útoky se valily na soupeře jeden za druhým, jak velká voda na Prahu a brankař hostů měl plné ruce práce. Hra dostala spád, a to si zatím Sršni nechávali to nejlepší v rukávu. Ne však nadlouho. V 32. minutě započal střelecké hody třetí útok, když na konci jeho souvislého tlaku stál Petr. Popisování každé další gólové situace by zabralo rozsah celého článku, takže jen krátce. Soupeře jsme vyždímaly jak citron v odšťavovači a během osmi minut jsme mu dali osm gólů. Postupně kladivem do černého ještě praštil 2x Dominik a po jednom úderu si připsali Janek s Matesem, Domčou, Ondrou a Láďou. Kladívka ostatních nemáchala naprázdno, ale podílela se na pěkných asistencích. Zvláště první a druhý útok předváděl oku lahodící kombinace, které většinou obranu Zbraslavi rozebraly do posledního šroubku a hostující hráči se občas jen nehnutě dívali, jak se jim domácí svojí kombinační až exhibiční hrou, tak trochu vysmívají. Za zmínku snad přeci jen stojí asi nejhezčí branka zápasu, která padla v čase 32.54, když Jenda hned po buly vzal puk, s obratností hada se protáhl obranou soupeře, ideálně nahrál a na zakončujícího Janka zívala zpola odkrytá brána. Protože v 34.min. musel sklonit hlavu i náš brankař, svítilo na tabuli po druhé siréně a brankovém posvícení, skóre 11:1 a my jsme se mohli pochválit za výbornou ofenzívu.
Třetí část přinesla i za rozhodnutého stavu oku libou hru, kdy poslední náš úspěch zaznamenal v čase 44.21 Mates. Zkompletoval tak svůj hattrick a oslavil tím návrat do sestavy. Předvedená hra zatím sice nesplňovala přísnější kritéria, ale tři vstřelené branky jistě potěší a jsou také dobrou vizitkou všech lékařů, kteří mu srovnali zlomenou ruku. Sršni měli i další šance, několikrát pomalejší hosty přečíslili, ale další gól už jim souzen nebyl, a tak jediným záznamem do zápisu o utkání byla stále častější vyloučení. Soupeř se i v přesilových hrách dostával k naší brance spíš sporadicky, přesto se mu však nakonec podařilo v početní výhodě 5na3 ještě jednou skórovat a uzavřít tak skóre utkání na konečných 12:2. Naprosto zbytečně jsme svojí nedisciplinovaností rozkouskovali závěr utkání zbytečnými fauly v době, kdy bylo o všem podstatném již dávno rozhodnuto a se soupeřem, který se neuchyloval k záludné a nečisté hře ani v momentech, kdy ztratil šanci na úspěch.
Takže výsledné resumé. Utkání nakonec skončilo našim přesvědčivým vítězstvím 12:2, které dle předzápasových instrukcí bylo žádané, ba dokonce očekávané. Opírali jsme se o dobré výkony brankářů, precizní hru obránců a těžili z invence svých obávaných elitních útočníků, kteří dokázali na malém prostoru mnohokrát vytvořit pohlednou hokejovou etudu. Na pozápasové tiskové konferenci pochvalně vyzdvihl vedoucí mužstva fakt, že gólově se prosadily všechny tři útoky a statisticky urval nějaký ten bod skoro každý člen týmu. Hráčem utkání, byl tentokrát tajnou volbou, naší „svatou trojicí“, určen s plným počtem hlasů - Pepa. Je to až k neuvěření kolik síly, zarputilosti, vytrvalosti a dynamiky se může skrývat v jednom lidském těle a jak s oblibou říkám po jeho dobrém obranném zákroku: „Je to jistota“. S dvěma hlasy se na druhém místě umístil rychlobruslař týmu Jenda Sáblík, který zřejmě usoudil, že gól do prázdné branky neplatí, a tak střílel slepými. Po jednom hlase získal Marw a Domča. Prvně jmenovaného zdobila výborná poziční hra a kvalitní rozehrávka, druhý pak zcela naplnil známé pohádkové rčení: „Jsem malej, ale šikovnej“.
Jinak nálada v kabině byla příjemná, protože Janek a Petr se dočkali šestnáctiletosti a my ostatní to pocítili mísou domácích pochutin, krabicí zákusků a dortíku, bonboniérou a šampíčkem. Do sprch najednou nikdo nespěchal, všichni slavili a místy to vypadalo, že už máme zase Silvestra. Takže hoši ještě jednou všechno nejlepší a děkujeme.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Vítek, Tvrdík, Kořistka, Jelínek Mates, Tomčík, Jiráň, Kadlec, Zíka, Švejda Petr
branky: Jelínek 3x, Vítek 2x, Kořistka 2x, Tomčík, Švejda Petr, Jiráň, Kadlec, Šváb
asistence: Tvrdík 3x, Vítek 3x, Jelínek 2x, Zíka 2x, Kadlec, Švejda Pavel, Tomčík, Švejda Petr, Jiráň
TENTO TÝDEN SLAVÍ
27.ledna slaví v naší kabině hned dva hráči šestnáctiny, a to Janek s Petrem. Asi nejvýraznější vlastností lidí v tento den narozených je jejich vrozená potřeba soutěžení, což se často projevuje neúnavným usilováním o zvládnutí všeho, co život nabízí. Přes svou smělost se však zpravidla nepouští do nejistých podniků, aniž by zvážili možná rizika a pozorně prozkoumali možnosti neúspěchu. Mají osobní ambice vyzkoušet vlastní možnosti a dokázat něco sami sobě. Tito lidé si rádi užívají životních potěšeních a jejich požitkářství a záliba v luxusu je mohou dovést až k lenosti. Jsou velice šlechetní a hluboce svázaní s rodinou a přáteli, jejichž štěstí si cení nade vše. Naproti tomu potřebují stabilní a bezpečný osobní život, nepřetržité chlácholení a povzbuzování od svých nejbližších a občas i pevnou ruku. Mezi slavné narozené v tento den patří i Wolfgang Amadeus Mozart a německý císař Vilém II.
Takže tentokrát tuplovaně. Přestože každý máte svůj vlastní specifický lifestyle, oběma stejné přání všeho nejlepšího, štěstí, zdraví a „carpe diem“.
TENTO TÝDEN SLAVÍ
V občanském kalendáři má tento týden svátek Zdeněk nebo, jak se dříve psávalo, Zdenek. Názory na původ tohoto hojně užívaného jména se různí. Donedávna byli odborníci přesvědčeni, že Zdeněk vznikl ze jména Sidonius, ale v poslední době byly publikovány teorie, že jde naopak o domácký tvar ryze českého jména Zdeslav s významem „zde slavný“. Přesto se však dle většiny zdá, že v pozadí Zdeňků stojí přeci jenom Sidonius, který se ve středověku dobře ujal ve Francii a jeho běžné užívání u nás tak dokládá dávné česko-francouzské vztahy. Díky tomu byl Zdeněk poměrně častým jménem středověkých rytířů, já ale znám i jednoho novodobého. Vzpomínám, jak nedávno vstoupil do kabiny dorostu, letmo se rozhlédl, mírným mávnutím ruky a výkřikem: „Buďte zticha!!!“ si vzal slovo a krátkým stručným monologem vše vyjasnil. Doslova tehdy řekl: “Ahoj, jsem Zdeněk Jelínek váš nový vedoucí mužstva a přátelé mi říkají Zdeňku. Podotýkám, že Vy mi budete říkat pane Jelínku a nikdy jinak!! Hrál jsem hokej na Lorčáku, když ještě většina z Vás nebyla na světě! Z toho pro Vás plyne, že budete na ledě, v kabině i na střídačce dělat to co říkám já a komu se to nelíbí, může jít klidně domů!!!” Na to nás všechny přejel přísným pohledem a pokračoval.... “Já jsem teď pro Vás zákon!!!! Bez mého svolení se nesmíte ani vysmrkat! Ti, kteří na sobě budou pilně pracovat, možná jednou okusí atmosféru našeho „A“mužstva, protože tam vede cesta přeze mě.....”
Tak a dost už těch nejapných vtípků. Teď vážně. Přestože náš vztah je prošpikován nespočtem bonmotů, legrácek a vzájemného utahování, jako člověka si tě nesmírně vážím. Nejen pro tvoji neskutečnou pracovitost a nasazení, ale především jsi vlastníkem mnoha charakterových vlastností, které na lidech oceňuji. Ty a tvoje rodina pro mě představujete hodnoty, které se nedají koupit a na něž se nedá našetřit. Přesto jsou nadosah a přitom pro mnohé na hony vzdálené. Všechno nejlepší.
P.S. A nesmírně si vážím skutečnosti, že tě mohu oslovovat „Zdeňku“.
Sršni Kutná Hora - HC Benešov
4 : 5 ( 0:2, 2:2, 2:1 )
Sympatický výkon Sršňů v druhé části na body nestačil
90 hodin od posledního utkání uteklo jako voda a vyznavače dlouhých holí v kutnohorském dorostu čekal přeložený zápas proti Vodním Lvům z Benešova. Protože náš tradiční rival patří k týmům brousící si drápky na prvenství v letošním ročníku KLD, chtěl z Kutné Hory tři body a v podstatě nic jiného jej nezajímalo. Nezbývalo tedy než doufat, že po nevýrazném výkonu proti Vlašimi, v němž naše hra zůstala daleko za očekáváním a žádný z hráčů nemohl být se svým výkonem 100% spokojen, příjde zlepšení. Přestože všichni v kabině před zápasem odkývali, že rozumí tomu, co se po nich chce, v některých očích jsem zahlédl náznak mírného autismu s větou: „Říkej si co chceš, mi si to stejně budeme hrát po svém“.
Do první třetiny jsme nastoupili s přehnaným respektem, kdy jsme lehce přijali roli komparsistů. Ve všech ohledech jsme za soupeřem zaostávali, a to jak v herním projevu týmu, tak i v herních dovednostech jednotlivců. Nedokázali jsme se udržet delší čas na puku, hráli alibisticky s tím, že ten druhý to za nás odbruslí a ten třetí dá nějakou tu branku. Náš pobyt v útočném pásmu se scvrknul pouze na krátké exkurze bez souvislejšího tlaku a takhle to nemohlo dlouho fungovat. Poté co Davida nejprve zachránila horní tyčka, viděla kutnohorská hala v 16.min. první gól, když Marw propadl v souboji jeden na jednoho (bohužel to byl teprve začátek chvilkám temna ze strany našich obránců v tomto utkání). Přesto se zdálo, že náš gólman střelu benešovského útočníka ukryl ve své výstroji, jenže puk z ní po chvilce vypadl a skončil pár centimetrů za brankovou čarou - 0:1. V čase, kdy na světelné tabuli chyběla pouze minuta do konce třetiny, muž v pruhovaném dresu neposoudil evidentní podražení našeho hráče jako faul a hosté v přečíslení rozhodli, že půjdeme do kabiny s dvougólovým mankem – 0:2.
Druhá třetina se měla podle všeho nést v režii Benešova, ale opak byl pravdou. Domácí začali velmi aktivně a především první lajna to uchopila do svých rukou, což hned ve 23. min. přineslo ovoce. Dobrým pohybem v útočné třetině roztočila jinak výbornou benešovskou obranu, Janek se prosadil v souboji za brankou, nezaváhal a předložil puk Jendovi do „loženky“. Díky gólu na 1:2 jsme se dostali na koně a s Jankovým vyrovnáním na 2:2, když si oba předchozí aktéři po pěti minutách pouze prohodili úlohy, přešli i do svižného klusu. Pryč byla bázlivost z první třetiny a dalo by se dokonce říci, že jsme drželi otěže zápasu v rukou, kdy se hosté chvílemi nezmohli na nic jiného než na vyhazování puků a domácí útočili. V druhé polovině třetiny nasazení Sršňů ale mírně opadalo a ke kormidlu se znovu dostal Benešov. Hrálo se pěkně od podlahy a o tvrdé zákroky nebyla nouze. Souboje začali být na hraně regulérnosti a v nervózní atmosféře se ani rozhodčí svými spornými rozhodnutími nezapříčinili o poklidný průběh utkání. V čase 38.20 nám přesto přiznali početní výhodu, což se však ukázalo Danajským darem. Že našim hráčům letos přesilovky vůbec nejdou, opět potvrdili, když se dvěma inkasovanými brankami, které se vlezly do rozmezí 27s, připravili, minutu před koncem druhého dějství, o pracně vydřený nerozhodný stav. Tyto góly šli především na konto obránců, kteří propadli na útočné modré, pustili soupeře do brejkových situací, a jak se později ukázalo, pravděpodobně i rozhodly o utkání.
Třetí třetina ukázala hokej, na který se v rámci možností dalo dívat a snahu Sršňů vykřesat jiskřičku naděje na přijatelný výsledek. Vlajkovou lodí našich ofenzivních aktivit byl jednoznačně první útok, ale když už se podařilo přejít kvalitní benešovskou obranu, byl zádrhelem jejich výborný gólman. V 45.min. vychytal Jankovi 1000% šanci a z okamžitého protiútoku nám dali hostující útočníci lekci z produktivity a rozdíl byl hned třígólový – 2:5. Pak se hra vyrovnala a větší šanci jsme mohli vidět, až když se bruslařský dříč Jenda prodral mezi dvěma obránci, vyzval je na rychlostní souboj, který vyhrál, ale již nezvládl koncovku. V čase 51.37 do úniku zprava ujel agilní Dominik a i přesto, že byl bráněn, nahrál puk před branku, kde ho v plné jízdě Jenda zasunul podél brankaře za jeho záda. Konečnou podobu výsledku 4:5 dal v 59.min. Dominik po Jankově nahrávce, a i když Sršni zatnuli zuby a pokusili se ještě o vyrovnání, jejich snaha již nebyla úspěšná.
Vzhledem k zápasu o čelo tabulky mezi HC Benešov a HC Příbram, nabídlo nám středeční utkání soupeře z nejlepších, co je momentálně v lize k mání, a který si nemůže dovolit rozdávat body. A i když očekávání byla velká, předvedený výkon nemohl nakonec oko nestranného diváka zklamat. V první třetině nám však chyběla bojovnost, nasazení, celoplošné bruslení a větší vůle porvat se o výsledek. Ve zbylé části utkání již hráči pochopili, že bez těchto atributů to zkrátka nepůjde. Agresivní bruslení, snaha být u každého puku dřív, zdravá drzost a přiměřená tvrdost znamená, že protivník nemá dost klidu na zpracování, rozehrávku, přijde o setinu vteřiny později do souboje, nebo v něm i uhne. Tentokrát většina hráčů pochopila, v čem spočívá síla hry na tři útoky, i když bez nadsázky se dá říci, že nejlepší práci odváděla formace Dominik-Janek-Jenda, která byla u všeho podstatného, co se na ledové ploše odehrálo a dala všechny čtyři branky. O tom, že ne každý kdo brání, je pro svého brankáře oporou, by mohli dlouze vyprávět David i Vašek, kteří dnes neměli jednoduchou úlohu. Zkrátka ruku na srdce, minule pochválení obránci tentokrát nepodali potřebný výkon. Přesto si myslím, že jako tým se za svůj výkon nemusíte stydět a jen nás může mrzet neslaná nemasná hra v úvodu a selhání v závěru druhé části. Hráčům patří obrovský dík a uznání za to, že neodpadli jako v Příbrami a odehráli korektní utkání až do poslední vteřiny.
Sestava:
brankaři: Rejna, Jelínek David
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb, Švejda Petr
útočníci: Vítek, Tvrdík, Kořistka, Sádlo, Tomčík, Jiráň, Kadlec, Pipková, Zíka
branky: Tvrdík 2x, Kořistka, Vítek
asistence: Kořistka 2x, Tvrdík, Vítek
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Lidé narození 15.ledna jako Ondra již v raném věku projevují intuitivní schopnost rozeznávat dobro a zlo. To však může vést ke sklonu vidět věci černobíle, opomínat různé odstíny, nevěnovat jim nezbytnou pozornost a důkladné zvážení. Nejlépe se jim daří v rámci kolektivu, který nabízí vzájemnou spolupráci, povzbuzení, inspiraci a vedení. Svých přesvědčení se někdy drží neústupně, hlava nehlava, přestože vývoj událostí může vést k pochybnostem o jejich oprávněnosti. Měli by si udržovat odstup a v určitých situacích prokázat pružnější myšlení při formulování méně instinktivního a pragmatičtějšího názoru.
Takže Ondro všechno nejlepší, řádně to oslav a především si ten nejkrásnější věk „sedmnáct“ prožij obklopen láskou a dobrými přáteli.
Spartak Vlašim - Sršni Kutná Hora
3 : 4 ( 1:1, 1:1, 1:2 )
Souboj rivalů v tabulce, aneb upocenou přetahovanou vyhráli Sršni
Po kratší pauze, způsobené vánočními svátky, se opět naplno rozběhla krajská liga ledního hokeje – konkrétně kategorie dorost. Na plánu bylo již 20.kolo této soutěže a náš celek se na první zápas v roce 2011 rozjel do města Blanických rytířů s týmem Spartaku Vlašim. Tímto utkáním jsme otevírali třetí a poslední část soutěže a vzhledem k tomu, že náš nevyzpytatelný soupeř, který před tímto měřením sil okupoval v tabulce místo hned za námi a takříkajíc nám s minimální ztrátou dýchal na záda, se dal čekal těžký zápas, ve kterém se bude vlastně hrát o 6 bodů.
Po dlouhé době jsme se na naše poměry sešli v hojném počtu 14 hráčů + 2 gólmani a po rozbruslení bylo v kabině patrné, že nastupujeme s dobrou náladou. Relativně dlouhý předzápasový proslov, lze zkrátit jen na útržky: „Bruslit,…aktivně,…důrazně,...střílet,...vracet,…vyhrát,…jinak chodit kanálama…“
V brance se po několika-zápasovém odpočinku objevil znovu Vašek a díky dobře hrající obraně toho na něj v první třetině mnoho nešlo. Začali jsme o něco aktivněji, a tak se domácí dostali z našeho útočného sevření až teprve při prvním střídání třetího útoku. Po úvodním tlaku Sršňů však světelná tabule dávala v čase 4.59 na vědomí přihlížejícím, že stav 0:0 je již minulostí. Vlašimský útočník vyjel vítězně ze souboje s Pepou od mantinelu a proti osamocenému Vaškovi nalezl nepokrytou mezeru v jeho rozkleku. Naše hra v následujících minutách působila neuspořádaně, a přestože nelze hráčům upřít snahu, připomínala spíš křeč a pachtění se za vyrovnávacím gólem. Zplihlý prapor sice lehce pozvedla nově složená 1.formace Dominik-Jenda-Janek, když v 15.min. dokonale vyšachovala obranu Vlašimi a Jenda zakončil spolupráci celé trojice uklizením kotouče do prázdné branky, ale i tak jsme měli o přestávce nad čím přemýšlet! Na konci prvního dějství tedy platil nic neříkající stav 1:1.
Druhou třetinu jsme začali o něco lépe. V čase 21.23 brankař Vlašimi neudržel Pájovu střelu, pohotový Aleš dostal šikovně puk za jeho záda a rázem to bylo 1:2. Navíc za pár minut mohli být naši fanoušci ještě šťastnější, to když Pája svoji další střelou tentokrát pouze rozezvučel tyčku domácí branky. Postupně jsme se však z ledu opět vytratili a Vlašim jakoby ožila. Naprosto jsme propadali v založení útoku, souhra obrany s útokem byla chaotická a většina našich útoků končila na rozhraní středního a útočného pásma. Vašek i přes několik dobrých příležitostí soupeře, držel svůj tým nad vodou a především v 29. minutě, kdy se bleskově přesunul a rychlým skluzem skvěle zlikvidoval přečíslení domácích. K naší smůle se nám stále nedařilo systémem tří útoků dostat do tempa, a proto jsme sestavu stáhli pouze na dva, což přineslo postupné vyrovnání hry a opět šance na naší straně. Bohužel po příležitostech Dominika a Janka, kteří z vyložené pozice přestřelili, nebo netrefili puk před odkrytou brankou, nám zbylo jen lomit rukama nad jejich zbrklostí. U některých hráčů bylo možné pozorovat první příznaky frustrace a v tu chvíli, jakoby hlava, nohy a hlavně ruce potřebovaly pořádný „upgrade“. Místo toho mi však přibylo několik vrásek po situaci z 38.min., která začala zcela lichým posouzením našeho střídání, jako hry v šesti lidech. V následném oslabení pak již Vaškovo kouzlo mírně pominulo, to když vlašimský kapitán a nejlepší hráč s č.26, vystřelil z těžkého úhlu a puk nečekaně skončil za jeho zády. Po dvou třetinách se tedy hrálo dál nerozhodně, tentokrát ale již 2:2.
Ani ve třetí části to nebyla žádná hokejová hitparáda, i když Sršni se již mírně zlepšili. Notnou dávku štěstí si nejprve vybral David (po přestávce došlo ke změně v našem brankovišti), když neproměněný nájezd vlašimského útočníka se stal pouze varováním, že ve snaze útočit, nesmíme zcela otevřít okna do naší obrany. Poslední třetina byla z našeho pohledu asi nejlepší, ale pořád tomu našemu rádoby hokeji nějak chyběla šťáva, větší tlak do branky a proměňování šancí. Aktivita první kutnohorské lajny (i zde došlo ke změně Aleše za Janka) byla velká, dokazuje to i fakt, že většinu svých střídání odehráli pouze v útočné třetině soupeře. Přesto si diváci museli počkat na další trefu až do 48.min., kdy se technickým kouskem blýskl Jenda. Okamžitě po buly se zmocnil puku, neskutečně rychle objel branku a po vzoru svého bratra, zasunul k tyčce dřív, než se stačil gólman přesunout – 2:3. Naše radost však neměla dlouhého trvání. Za minutu poslal rozhodčí Pepu na trestnou lavici, a přestože naši kluci odehráli v podstatě celé oslabení s pukem na svých hokejkách a v útočné třetině domácích, šest vteřin před jeho koncem přišla ledová sprcha. Vlašimským se podařilo srovnat skóre na 3:3, když vyhazovaný puk se od brusle rozhodčího odrazil k zcela volnému hráči č.26 a David na jeho střelu k překvapení všech nedokázal reagovat – byl to vážně pech 3:3. A právě tady, v této těžké chvílí, se ukázaly morální vlastnosti našich hráčů. Nepropadli žádné skepsi, a protože do konce utkání chyběla zhruba poloviny třetiny, okamžitě se vzedmuli k ještě většímu náporu, aby zamezili zbytečné ztrátě bodů za remízu. Režii zápasu opět převzal dobře bruslící první útok, který dělal pěkný vítr v obraně soupeře, ale v koncovce jim evidentně zvlhl pušný prach. V 57.min. mohl definitivně rozhodnout Janek, ale jakoby se zalekl té skutečnosti, že by to mohl být právě on, kdo rozhodne, zůstal jeho samostatný únik nevyužit. Jelikož se konec zápasu blížil mílovými kroky, a Sršni viditelně stáli o to, rozhodnout o svém vítězství v normální hrací době, museli se vrhnout do plného útoku i za podpory obránců a v čase 57.56 přišlo definitivní rozhodnutí celého utkání. Pája vystřelil od modré a puk s finální pomocí Martina skončil v brance. Góóóóóól!!! 3:4 vítězíme a naše radost na střídačce, fanoušků v ochozech i samotných hráčů přímo na ledě byla veliká. Závěrečné minuty jsme si již bez větších problémů v klidu pohlídali.
Dnes jsme nepředvedli oslnivý výkon a byli jsme rádi za utrápené vítězství, o které jsme bojovali až do závěrečné sirény. Se stavem 3:4 můžeme být spokojeni, s předvedenou hrou nikoliv. Ne, že bychom postrádali nadšení a chuť do hokeje, ale absence přesné a kvalitní rozehrávky, jednoduchého přechodu středního pásma, většího tlaku do branky, nebetyčná střelecká impotence, nepříliš dobrá konstalace hvězd nad brankaři a přehmaty sudích byly hlavními jmenovateli tohoto klání. Přesto se nám podařilo zcela zaslouženě vytěžit ze zápasu všechny tři body, protože většinu utkání jsme byli lepším a aktivnějším týmem s výraznější převahou a větším počtem šancí. Jen to nebyl ten hokej, který umíme, hokej, z kterého máme radost, hokej, na který chceme být pyšní. Nazval bych to spíš vítězství vůle. Z našich řad dnes nejvíce vyčníval Jenda, který dal dva góly, ale především kopal nahoru dolu, jako kdyby byly vyhlášeny závody, kdo tam bude dřív. Dominik, po pauze způsobené nemocí, byl snad ještě větším spalovačem šancí než Pavel Kuka v dobách největší slávy, ale ve stínu nevydařené koncovky by neměl zůstat fakt, že byl přesto na puku nejsilnější a sobě a svým spoluhráčům vypracoval velké množství šancí. Rád bych ještě pochválil všechny čtyři obránce základní sestavy – Pepu, Davida, Páju a Láďu, kteří již několikátý zápas tvoří spolehlivé a kompaktní dvojice produkující minimum chyb. Závěrem se omlouvám těm, kteří se při stáhnutí na dvě lajny nevešli do sestavy, kteří se zřejmě snažili a bojovali, ale nebylo to vidět, anebo to prostě tentokrát nestačilo. Příště to možná budou právě oni, co rozhodnou zápas.
Sestava:
brankaři: Rejna, Jelínek David
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb, Švejda Petr
útočníci: Vítek, Tvrdík, Kořistka, Sádlo, Tomčík, Jiráň, Kadlec, Pipková, Zíka
branky: Tvrdík 2x, Sádlo, Zíka
asistence: Vítek 2x, Švejda Pavel 2x, Kořistka, Jiráň
CO NOVÉHO (V NOVÉM ROCE) V DOROSTU ???
Dříve než Vám začnu motat hlavu novým fejetónkem o tom jací jsme a nejsme, případně byli a nebyli, dovoluji si upozornit, že jsem konečně doplnil rubriku „Výkonnostní testy“ o Vaše výkony z loňského soustředění. Těm co tyhle věci bedlivě sledují, se moc omlouvám za zpoždění (trochu som zabudol) a těm ostatním je to asi stejně jedno.
Posledním mistrákem s Příbramí jsme uzavřeli druhé kolo naší soutěže, a přestože není čas nějakého komplexního hodnocení, neodpustím si nejzákladnější statistický údaj. V prvním kole jste z možných 24 bodů získali 5! a v druhém již 19!!! Rozdíl poměrně zásadní, ale pro mě je mnohem víc potěšující změna Vašeho herního stylu, nasazení a přístupu. Vzpomínám, jak jsme si v momentě asi největší krize sedli v kabině a spolu s p.Jelínkem Vás přesvědčovali, že máte na daleko víc než předvádíte. Pravda, mnohé se od té doby změnilo a vy jste svými výkony dokázali (především sami sobě), že jsme tehdy měli pravdu, když jsme Vám věřili.
V Novém roce se nám kabina slušně zaplňuje, což je strašně fajn, ale abychom neusnuli na optimistickém obláčku, protože hóóóóódně zápasů je ještě před námi, musím si i trochu postěžovat. Zdaleka ne všechno je tak dobré, jak se na první pohled a z výsledků může zdát. Nejsem nadšený z toho, že ze současných hráčů se programově zlepšuje pouze část týmu. Někteří kluci jakoby ani víc nechtěli a výkonnostně jen přešlapují na místě. Bohužel hlavní problém vidím v nedostatku špetky sebereflexe a tvrdé práce, která je nahrazována nekázní. Přestože mi záleží na každém hráči a rád bych s tím něco udělal, nevidím východisko v nekonečném přemlouvání. Slyšeli jste to již mockrát a ve svých letech už byste měli sami vědět, že bez dřiny a snahy to fakt nepůjde. Občas si připadám řekněme divně, když Vás musím napomínat a motivovat jako v přípravce. Stačí se pak pořádně podívat na led, kdo je tam včas, kdo se tam jen věčně pošťuchuje a hned vás praští do očí, že třeba takový Jenda, Pepa, Janek, Aleš a mnozí další odjezdí za trénink snad o půl kilometru (obrazně řečeno) více, než jiní hráči. To se pak na růstu výkonnosti samozřejmě projeví.
Velkým tématem letošní sezóny je samozřejmě sestava a marodka. K týmu se opět připojili Ondra s Martinem, za což jsem rád a nyní bude záležet pouze na nich, jak se zapojí a dokáží svojí potřebnost pro tým. Že to bez nich šlo a docela dobře jsme si již dokázali a mé přání je, aby nás teď kluci přesvědčili, že s nimi to může jít ještě lépe. Uvidíme, protože jak řekl v jednom rozhovoru Jiří Fišer, obránce světových parametrů, starající se nyní o mládež v Red Wings: „My trenéři sestavu určovat nebudeme. Hráči nám musí ukázat, kdo si ji zaslouží!“
Zranění, jak už to tak bývá, jsou dílem zlomku vteřiny. Někdo je považuje za náhodu, nepozornost a jiný tomu říká osud nebo dokonce boží vůle. Těžko říct, když život sám je mnohokrát pouze dílem náhody. Co však je pozoruhodné, že Mates a jeho zlomená ruka je první letošní opravdu hokejové zranění! Jak jste ale zaznamenali, po Novém roce již naskočil do tréninku (zatím dost dobrý) a v únoru snad do zápasu. Doufám, že bude platit rčení: „To nejlepší na konec“. Jenda po několika odkladech konečně nastoupil do zápasů a vzhledem k jeho zápasovému deficitu si již nemůže dovolit ani rýmičku. Teď ale méně radostné záležitosti, naše dvě kolena Míra a Adam. Míra má po operaci předepsanou intenzivní rehabilitaci, ale sportovní zátěž zatím nepřipadá v úvahu. Adamovi po třech měsících diagnostikovali přetržený křížový vaz, takže posiluje nohu, zkouší únosnou zátěž s ortézou a čeká na další vyšetření.
V závěru minulého příspěvku jsem zmínil možnost dalšího nehokejového setkání našeho teamu formou paintballové bitvy. Náš milovaný vedoucí mužstva a pokladník v jedné osobě se rozhodl, že po současných výborných výkonech zasponzoruje z týmové kasy tuto akci. Nyní tedy zbývá pouze dohodnout konkrétní datum konání, aby pokud možno vyhovovalo co největšímu počtu lidí. Za sebe a doufám, že i za všechny hráče můžu prohlásit, že si nesmírně vážíme této podpory a uděláme maximum pro vzorné reprezentování týmu i ve zbytku soutěže. Děkujeme!
Protože mi vzhledem k pokročilé noční hodině hlava pozvolna padá na klávesnici, (kdyby jste snad našli nějaké překlepy není to rukama ale čelem), tak toho dnes již zanechám. Jdu raději ještě něco malého zakousnout a pak hajdy do peřin, abych si utvořil dostatečné tukové airbagy. Zdeněk totiž chce marketingově využít neoficielní slogan našeho setkání: „Zastřel si svého Sirotka“.
ROZHODČÍ JE HROZNĚ SLABEJ
Sršni Kutná Hora - Stará Garda
10 : 6
Program Sršňů v roce 2010 se zastavil ve čtvrtek 30.12., kdy nastoupili k měření sil s týmem Staré Gardy. Přesuňme se tedy časem zpět a dejme nahlédnou pod pokličku tohoto loučení s loňským rokem.
Půl hodiny před začátkem už byla šatna téměř plná natěšených hráčů z kutnohorského dorostu a náladu nám pozvedl David, který přichystal pohoštění, úzce související s jeho svátkem. Bohužel začátek zápasu se neúprosně blížil, a tak nezbylo než utřít ústa a odebrat se směr ledová plocha.
Protože jsem se ujal své tradiční role sudího, hrajícím trenérem byl jmenován Zdeněk. Je to muž na svém místě, neboť je z nás všech duchem nejvíce mlád, životem nejméně opotřebován a mezi hráči velmi oblíben. Po celém těle se namazal silnou vrstvou koňské masti, aby se výstroj po těle elasticky pohybovala a na soupeře neznalého poměrů působil jeho nástup na ledovou plochu jako velká hra svalů. Přestože z důvodu nemoci dnes nemohli nastoupit Dominik, Pepa, Jenda, Aleš a Jožan, sešlo se mu na střídačce nebývalé množství hráčů Sršního dorostu s hrajícími gólmany a dlouhodobými marody, doplněných o rodičovstvo. Na straně Staré Gardy pak hráči, kterým pomyšlení na hokejový důchod nahání husí kůži a naopak představa ještě nějaké té vstřelené branky do sítě soupeře pumpuje do žil novou krev. V ochozech hokejového stánku to pak pro neznalého mohlo vypadat jako v očekávání povánočních slev, ale to jen řady věrných fandů rozmnožila i početná enkláva přátel našeho Martina, kteří se na vlastní oči přišli přesvědčit, zda nebyli zprávy o návratu jeho formy v posledním utkání pouhými klepy.
Zdeněk se snažil rozdělit hráčům posty a nastínit, jakou taktiku by měli praktikovat, ale realita byla od prvního buly poněkud jiná. Naše hra spíše připomínala paniku, jako když v zoo potrhaný krmič ze všech sil zařve „LEV SE UTRHL” a každý si dělal, co chtěl. A tak jsem se kolektivně a jednohlasně usnesl, že zatěžovat tento web podrobným rozborem dalšího průběhu by byl hřích a zbytečné memento do budoucna, jak by to vypadalo, kdyby Vás nikdo nevedl. Každý trenér by si při tom pohledu rval vlasy a cupoval hokejové poučky, neboť předváděná hra nejvíce ze všeho připomínala „hurá hokej”, při kterém se snaží všichni útočit a jen ti nejvíce zodpovědní i bránit. Někteří hráči podle pravidla „kdo brání, nevěří gólmanovi“, se na to zlehka.... vypustili a soupeř nás přečísloval s neuvěřitelnou lehkostí, takže nájezdy dva na jednoho, tři na jednoho, nebo dokonce tři na nikoho nebyly výjimkou.
Stará Garda hned zpočátku začala nebezpečně ostřelovat naší branku, a jelikož nestříleli jen slepými, byl za chvíli stav 1:4. Naštěstí onen závan výprasku na Sršně zapůsobil a začala stíhací jízda, na jejímž konci bylo vyrovnání skóre na 6:6. V závěru se soupeř věnoval spíše boji s ubývajícími silami, čehož naši hráči náležitě využili, a tak utkání nakonec skončilo vítězstvím dorostenců 10:6. Herně jsme svého protivníka nijak výrazně nepřevýšili, ale měli jsme opět výborného Davida v bráně, a vzhledem k většímu počtu hráčů i více času na regeneraci sil.
Protože se jednalo o předsilvestrovský match, nebudu se snažit popsat každou gólovou situaci a spíše se zaměřím na zajímavé skutečnosti, které stojí za zmínku:
- protože si Ondra s Martinem vyložili pravidelné střídání po svém, museli si zbylí hráči na střídačce zahřívat navzájem nohy v bruslích horkovzdušnou pistolí
- Jirka zcela netradičně projevoval oslavu každého gólu pouze náznakem cuknutí v koutku, tak jak to dělávali hokejisti a trenéři „sborné“
- Petr se vrhl soupeřovu útočníkovi pod nohy tygřím skokem, aby mu zabránil v brejku, ale byl od něj už tak daleko, že ani Carl Lewis v dobách největší slávy by takovou vzdálenost nepřekonal
- Ondra předjížděl hráče s pukem, a pak nenápadně udělal myšku, čímž si překvapeného soupeře téměř vysadil na záda jak baťoh
- Vašek se svým trestným střílením pravděpodobně pokoušel všechny uspat a především pak brankaře soupeře
- v pravidelných intervalech jsem se zastavoval u střídačky s veršem „za whisky hrnek pár zlatých zrnek“, abych v závěru měl problémy se zvednout z ledu
- Jirka ocenil mé rozhodcování: „Pouštíš ofsajdy jak ty pruhovaný zebry. Začni už něco pískat!!!, nebo si tě podám jak na Safari“!!! A začal významně nahmatávat svou služební pistoli.
- Petr zhodnotil situaci na střídačce: „Je to tu horší jak za Sirotka“
- Zdeněk měl radost z vítězství a své úspěšné trenérské premiéry až si začal zkoušet zajímavé věty:.... „Pavle, promiň.…“, „Jé, Ty to ještě nevíš….“, „Jak bych Ti to jen řekl….“, „Fakt Tě hokej ještě baví?“, „Myslím, že jsi pro nás až moc dobrej….“
V kabině pak na nás čekalo překvapení ve formě bohaté tabule a šumivého moku. Začalo druhé kolo konzumace a všichni se vrhli do likvidace nabízených pokrmů s vervou dřevorubců. To, co se dělo následně v salónku Sršňů, a jak probíhalo setkání rodičů, zveřejňovat nebudu a ponechám zahalené rouškou tajemství. Nicméně – zadařilo se, jen si špatně pamatuji konec.
Sestava:
brankař: Jelínek David
hráči: Zíka Martin, Marvan David, Švejda Pavel, Šváb Ladislav, Kořistka Janek, Švejda Petr, Kadlec Ondřej, Pipková Kateřina, Mlika Erik, Sirotek Adam, Jelínek Mates, Rejna Václav, Jelínek Zdeněk, Jelínková Ilka, Draslar Josef senior, Rovenský Matěj, Jiráň Dominik, Mlika Radek
TENTO TÝDEN SLAVÍ
2.ledna slaví „krásných sedmnáct“ Pepa a lidé narození v tento den mají obzvláště vytříbené smysly, které jsou pro méně vnímavé lidi neviditelné. Tato vlastnost se také promítá do mezilidských vztahů v tom smyslu, že jsou obdaření schopností vcítit se do nálad druhých osob. Je u nich patrný objektivní, ale zároveň kritický rys, který, pokud jej využívají při práci, často přináší úžasné výsledky. Tyto osoby jsou extrémně motivované, pilné a požadují maximum od sebe i od druhých. Jakmile z dané situace vstřebají informace, určí cíl a soustředěně pracují na jeho dosažení. Pokud odhodí přirozený ostych s obezřetností a využijí své pracovitosti a kázně, budou velmi úspěšní. Jejich vlastnosti z nich dělají cenné zaměstnance a náročné nadřízené.
Pane jo, to je vizitka kapitána týmu. Všechno nejlepší Pepo a ať ti to šlape podle tvých představ.
Sršni Kutná Hora - Niederostrreich
3 : 0 ( 3:0, 0:0, 0:0 )
Jak se vaří Osteraich
Na pěkném stadiónku v Ledči nad Sázavou nastoupili naši hráči hájit nejen sršňáckou čest, ale i jméno naší hokejové země v duelu Sršni versus výběr Dolního Rakouska a Vídně. Při této příležitosti jistě každému z nás vyvstala na mysli vzpomínka na loňský duel s výběrem Chorvatska, po němž se ještě úplně nezahojil palčivý šrám v mém srdci z výprasku a hrubého podcenění. A právě proto si dnes Sršní dorostenci, připravili zaručený recept z „hokejové kuchařky".... „Jak se vaří Rakousko“...?!!! Co se týče sestavy na dnešní grilovací párty, napočítali jsme několikeré ztráty, ať již v útoku anebo v obraně, kdy do stavu nemocných či zraněných po turnaji postupně odpadali Dominik, Pepa a Domča. Ale teď již zanechme příprav a pojďme vařit.
Nejprve necháme naložené Sršně ve výstroji odstát delší dobu pod pokličkou zavřené kabiny a teprve poté lehce rozehřát na ledové ploše. Uděláme si dobrý základ v gólmanovi, který se dostává do „nad-lidské“ formy a rychle přivedeme hru do varu. Létá se nahoru dolů a utkání dostává nadprůměrnou kvalitu. Po osmi minutách je pozvolna ten správný čas vsítit úvodní gól. Martin se za srdceryvného výkřiku „Urááááááá” neohroženě rozjede do útočné třetiny. S instinktem zabijáka napřáhne svoji hokejovou hůl až téměř ke stropu haly a vypálí ten malý černý nesmysl směr protivníkova brána, tak ohromnou ránou, až zcela změní svůj tvar. Ruce střelce letí nahoru a halou je cítit silný zápach spálené gumy. Proto rychle ztlumit žár a vyvětrat! Následnými povedenými střelami zlehka zaprášíme plastrón brankáře, abychom o několik minut později začali opět více zahřívat. Janek si zkušeně narazí o brankařův beton a na druhý pokus dá druhý gól. V 19.minutě použijeme „nové koření“ naší první lajny Jendu, aby podtrhl a sečetl účet prvního chodu dnešního gastronomického dýchánku. Vybruslí od mantinelu, a když hledání skulinky pro přihrávku vyhodnotí jako neúspěšné, procedí sám puk do soupeřovy kuchyňky – 3:0, a tak také končí tato část „hokejového vaření“...
Ve druhé třetině začínají Rakušané pouštět šťávu a pozornost jejich gólmana je za stálého míchání kotouče na holích borců z Kutné Hory prověřována ze všech možných pozic. Pro hrdého germána je tento stav nestravitelný a hodně hořký, tak ve snaze to Sršňům alespoň trochu „osolit“, odpovídá zákroky, jakoby z kanadsko-amerických fast foodů. V polovině druhé části dochází před naší brankou ke střetu mezi „zlým mužem“ našeho týmu Ondrou a hráčem Osteraich, po kterém jsou oba kohouti posláni předčasně do sprch. V závěru tohoto dějství se někteří naši hráči začínají pozvolna „dusit“ a dožadují se krevní transfúze s objednávkou kardiostimulátoru, proto necháme hru odstát a vydáme se odpočinout do kabiny. Zde nám Káďa na naše dotazy, proč byl v již zmiňované bitce „za mámu“ vysvětlí, že šlo a taktický záměr, jak naklepat „Vídeňského řízka“ ze zpoda. V krátkém příhovoru se dožaduji zchlazení horkých hlav, ale odpovědí mi je pouze: „To jako že jsme teplý“? Inu což, i to už tak nějak patří ke koloritu dorostenecké kabiny.
Ve druhé třetině začínají Rakušané pouštět šťávu a pozornost jejich gólmana je za stálého míchání kotouče na holích borců z Kutné Hory prověřována ze všech možných pozic. Pro hrdého germána je tento stav nestravitelný a hodně hořký, tak ve snaze to Sršňům alespoň trochu „osolit“, odpovídá zákroky, jakoby z kanadsko-amerických fast foodů. V polovině druhé části dochází před naší brankou ke střetu mezi „zlým mužem“ našeho týmu Ondrou a hráčem Osteraich, po kterém jsou oba kohouti posláni předčasně do sprch. V závěru tohoto dějství se někteří naši hráči začínají pozvolna „dusit“ a dožadují se krevní transfúze s objednávkou kardiostimulátoru, proto necháme hru odstát a vydáme se odpočinout do kabiny. Zde nám Káďa na naše dotazy, proč byl v již zmiňované bitce „za mámu“ vysvětlí, že šlo a taktický záměr, jak naklepat „Vídeňského řízka“ ze zpoda. V krátkém příhovoru se dožaduji zchlazení horkých hlav, ale odpovědí mi je pouze: „To jako že jsme teplý“? Inu což, i to už tak nějak patří ke koloritu dorostenecké kabiny.
Na začátku posledního chodu už „vaří“ pouze jeden tým. Naši obránci přidušují veškeré výpady útočícího soupeře hned v zárodku a sami pak začínají servírovat svým útočníkům jednu šanci za druhou a je jen otázkou času, kdy už Rakušan definitivně „změkne“. Přestože zdařilými kombinacemi vcelku snadno promícháváme sebevědomí bránících hráčů, stále naši strávníci na ochozech trpí brankovým půstem. A tak tajemstvím šéfkuchaře dnes zůstává, v čem si jeho kuchtíci celý den máchali ruce. Pokud bych měl dostat za každou spálenou a připálenou šanci tisíc korun na svůj penzijní účet, mohl bych jít do důchodu již nyní a čekal by mě krásný zbytek života. Proto ještě párkrát povaříme soupeře ve vlastní šťávě. Postupem času se hra hostů omezuje spíše na osekávání lépe bruslících Sršňů a rozhodnutý zápas se tímto zbytečně vyhrocuje dráždivým kořením. Některé střety už spíše připomínají „hokejový tlakový hrnec“, ale naštěstí nikdo z hráčů vyloženě „neujede”, takže po vypnutí a ukončení varu, pozvolna odstavíme a necháme zlehka dojít, aby dnes všichni dovařili ve zdraví a bez vážnějších popálenin.
Po šedesáti minutách čistého času můžeme tedy konstatovat, že vše je řádně „upečeno" a chlapíci z Kutné Hory zaslouženě koštují z vítězného talíře. Z dnešního menu nejvíce chutná Davidova nula, protože se nejedná o žádný odstátý a vymrzlý shoot-out, nýbrž poctivě vychytaný. Některé jeho zásahy při akcích soupeře vypadají jako sestřih toho nejlepšího z jídelního lístku NHL. Dále pak bych si dovolil doporučit Martinův zodpovědný výkon podlitý snahou, vymazaný dobrým pohybem, propasírovaný sebevědomím a okořeněný pikantním důrazem. Zkrátka jeho nejvydařenější zápas od ukončené (patrně reprezentační) přestávky. A jako chuťovku na závěr dnešní hostiny, předkládám skvěle vyšlehaný výkon prvního útoku, dnes namíchaném ve zbrusu novém složení, když právě playmakera Dominika nahradilo lehké létání v podobě Aleše. Jejich dravost, dochucená rychlostí, se špetkou techniky zapříčinila, že hlavní chod je do růžova propečen ze všech stran.
Přejeme všem zainteresovaným dobrou chuť a vše, co bylo dnes na ledě k vidění, podávejte pěkně za tepla....
P.S. Přeji všem svým hráčům, přátelům i čtenářům tohoto webu úspěšný nový rok 2011. Dnes je Silvestr, doufám, že jej oslavíme tak, aniž bychom sobě nebo druhým ublížili, to jest vesele a v pohodě. A že se tu všichni setkáme na Nový rok a po celý nový rok!
Sestava:
brankaři: Jelínek David
obránci: Zíka, Marvan, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Tvrdík, Kořistka, Sádlo, Tomčík, Švejda Petr, Kadlec, Pipková
branky: Kořistka, Tvrdík, Zíka
asistence: Kořistka
TENTO TÝDEN SLAVÍ
V občanském kalendáři má 30.prosince svátek David, ačkoli v křesťanském je tomu o den dříve. Toto prastaré jméno má zřejmě své počátky v asyrském slově dádu, jež znamená „miláček“. Hebrejština si slovo přeměnila na dód, z níž vznikla přezdívka, která původně zněla Davidu a říkalo se tak náčelníkovi nějaké ozbrojené skupiny bojovníků.
Nejslavnější nositel tohoto jména byl jistě židovský král David. Jeho příběh se již vypráví celá staletí. V době, kdy probíhala válka mezi Židy a Filištíny se David jednou vracel z návštěvy u otce a narazil na královské vojsko, které se právě chystalo k boji. Filištíni měli ve svém středu neuvěřitelně silného bojovníka jménem Goliáš, který se bavil tím, že vyzýval Izraelce na souboj a všechny je hravě porážel. Další běh událostí je již dostatečně známý. Malý David přemohl obra Goliáše jenom prakem a svým důvtipem, Filištínci se rozprchli a židovské vojsko získalo velkou kořist. Král Saul se však místo radosti začal obávat o svůj trůn a ukládal Davidovi o život. Mladík se nakonec zachránil pouze útěkem do Judských hor, kde setrval až do Saulovy smrti, po níž se stal židovským králem.
Milý Davidové, všechno nejlepší, štěstí, zdraví, ať máte neustále dobrou náladu a ať k ní máte především důvod.
Jelene tobě co nejvíce shoot-outů a Marwe ty samé spolehlivé, kreativní, obranné zákroky a sem tam nějaký ten gól.
SETKÁNÍ RODIČŮ
Jak již bylo avizováno, ve čtvrtek 30.12., po utkání Sršni – Stará Garda, proběhne setkání rodičů hokejového dorostu, na které si dovoluji všechny osobně pozvat a tajně doufám, že naše společnost bude co nejkompletnější. Abych nikoho předem neodradil, veřejně slibuji, že se nebudou konat žádné proslovy, hodnocení či předávání cen. Zkrátka neformálně, v pohodě a přesilvestrovsky.
Bohužel se nám dostavil první problém – Laguna bude zavřená. Poučeni Vánočním turnajem, kdy se opět se ukázalo, že hokejisté a jejich fanoušci by se skutečně měli scházet dále od civilizace, jsme se tedy rozhodli operativně změnit místo setkání na „Bufet“ našeho ZS. Věřím, že s tím nebudete mít větší potíže, a toto známé prostředí navodí mezi námi domáckou atmosféru, neb mnohým od neděle stejně ještě židlička nevychladla.
Problémem číslo dvě je malé pohoštění, které jsme pro Vás chtěli připravit. Tímto se totiž smrskává pouze na tradiční nabídku párku, klobásy a „zrzavé polévky“. Protože nechceme dopustit Somálské ticho, přerušené občasným kručením v břiše, přichází Zdeňkovo nařízení a moje prosba o pomoc s nějakou tou kulinářskou drobností, kterou můžete přispět na společnou tabuli a prezentovat své umění.
P.S. Včera mi pouštěl Adam v mobilu natočené momentky z našeho turnajového kotle. Skvělá atmosféra a zábava, ale nejlepší: „My chceme Miloše!!!“.
VÁNOČNÍ TURNAJ - KUTNÁ HORA
Pánové to byla jízda, aneb vánoční happyend
Velký svátek pro všechny fanoušky hokeje kutnohorského dorostu se uskutečnil v neděli 26.12., kdy naše aréna hostila nejlepší mužstva hradecké a pardubické skupiny dorostenecké soutěže v rámci „Vánočního turnaje“. Že se jedná o velkou prověrku pro náš team, nebylo pochyb, ale nezodpovězenou byla otázka, zda se podaří zrealizovat přání nejvěrnějších fanoušků – obhájit loňské vítězství. „Sršeň vyletěl nejvýš“. Kdo neví o čem je řeč, nebyl o víkendu na hokeji, nebo nekoukal na kutnohorský sportovní kanál. Nyní tak má poslední možnost, přelouskat aspoň zápisky z trenérova bonzbloku.
TJ STADION KUTNÁ HORA – HC CHRUDIM
2 : 1 (0 : 1, 2 : 0)
K prvnímu utkání přijela do Kutné Hory ambiciózní Chrudim, která zatím vévodí své soutěži a usiluje o postup do ligy. V kabině bylo cítit to správné napětí před zápasem, který se dal nazvat dokonce i derby. Posledních pár dotažení bruslí, finální úprava výstroje, vyleštění plexi a mohlo se jít se vztyčenou hlavou na led.
Začátek utkání byl kupodivu v naší režii. Všichni váleli jak z partesu, kdy chrudimští byli zřejmě ještě duchem u vánočního stromku. Magickou pětiminutovku, v níž jsme soupeře k ničemu nepustili, jsme ale nebyli, po mnoha dobrých šancích, schopni zhodnotit ani jedním gólečkem. Soupeř se postupně dostal do tempa, hra se přelévala z jedné strany na druhou a hráči po ledě doslova létali. Všem bylo brzy jasné, že pouze koncentrovaný výkon, podpořený výborným výkonem brankáře, v sobě skrývá šanci na tři body. V závěru úvodní části nabídli Sršni soupeři přesilovou hru, za což chrudimští poděkovali prvním vstřeleným gólem zápasu. Začátek druhé patnáctiminutovky byl tentokrát pod taktovkou našeho soupeře, který nám prakticky chvílemi nepůjčoval puk a za to, že jsme prohráli jen 0:1, vděčíme hlavně výbornému Davidovi v bráně. Ale to už se pomalu probouzela „legie zkázy" v podání Dominik, Jenda, a Janek, kteří za podpory zbývajících hráčů, otočila kormidlem zápasu o 180ˇ a nasměrovala tím další vývoj turnaje. Prvním střelcem byl v 26.min. náš kanonýr Dominik, který zužitkoval přízemní ranou učebnicový tandem s Jankem a v čase 27.29 si objednal svých 5 minut slávy Jenda. S německou zarputilostí, švýcarskou přesností a jižanským šarmem vybojoval zdánlivě ztracený kotouč, když prosvištěl kolem hostujícího obránce, lehce podceňujícího situaci, jako kybernetická myš. Sebral puk u mantinelu, vybruslil před gólmana a....... To jsou ty okamžiky, kdy filmová režie náhle zpomalí děj, jako by v tu chvíli hlavnímu aktérovi běžel před očima celý jeho život. Netuším, co se honilo Jendovi hlavou, ale mě napadla jediná myšlenka: „Dej a budeš slavnej!“…….. naznačil kličku na vzdálenou tyčku, čímž si roztáhl brankaře a lehce zasunul puk do brány mezi jeho nohami. Jak se později ukázalo, jednalo se o branku vítěznou a já se nebojím říct, že i vítěznou celého turnaje. Po tomto obratu zmrzl chrudimským úsměv na rtech, nicméně i se zmrzlou fasádou se vrhli do závěrečného tlaku. Naráželi však na pozornou obranu a hlavně skvěle chytajícího Davida. Když píšu skvěle, je to pořád málo na to s jakou jistotou nás držel stále ve hře s myšlenkou na vítězství. S přibývajícími minutami se schylovalo k dramatu, což bylo do jisté míry dáno našimi problémy se sestavou. Nejdřív odstoupil ze zápasu Aleš, kterému se vzhledem k brzké ranní hodině a ukrutnému tempu udělalo špatně, následován Martinem s pochroumaným kolenem a Pepa dohrával s naraženým ramenem pouze se sebezapřením. V závěrečných minutách jsme si však vítězství již dokázali uhlídat a mohli se radovat z prvních turnajových bodů. Takový zápas se někdy nepodaří odehrát ani za celou sezónu, je to o poctivé dřině co kluci dnes předvedli. Jsem na ně hrdý a moc jim děkuji za možná jeden z nejlepších letošních výkonů, ale rozhodně nejkvalitnější zápas turnaje. Přestože po závěrečné siréně svítilo na světelné tabuli hubeňoučké, možná až poněkud anorektické 2:1 pro Sršně, zápas nabídl výborný útočný hokej, urputný boj, dobré obrany a skvělé brankaře.
HC DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM/NÁCHOD – HC CHOTĚBOŘ
6 : 2 (1 : 2, 5 : 0)
Druhý duel pozval na ledovou plochu tým HC Dvora Králové nad Labem/Náchod, který se jako papírový favorit zpočátku trápil se soupeřem z Chotěboře a dokonce prohrával 0:2. Po vyrovnaném průběhu v první části, přišla přesvědčivá druhá patnáctiminutovka, ve které si královedvorští prakticky tréninkovým tempem zastříleli a tři body za zasloužené vítězství putovaly na jejich konto.
TJ STADION KUTNÁ HORA – HC LANŠKROUN
5 : 2 (5 : 1, 0 : 1)
V dalším zápase Sršňů byl naším soupeřem nejvzdálenější tým HC Lanškroun. Jejich hokejový projev byl zpočátku velice slušný, přesto již ve 4.minutě skončil hostujícímu gólmanovi v bráně Pepův pozdrav od modré s Jankovou tečí – 1:0. Soupeř i nadále hrál velice aktivně, ovšem vytvořil několik chyb v obraně, které jsme dokázali potrestat a pokud jsme chybovali my, zachránil nás jistý David. A v tom byl nejzásadnější rozdíl mezi oběma týmy, na postu brankaře. Postupně jsme Dominikovým hattrickem a jednou Jankovou trefou, stanovili průběžný stav po úvodním dějství na báječných 5:1.
Druhá část hry byla od té první velmi odlišná, kdy se hrál neslaný nemastný hokej. Přestože se v 21.min. podařilo hostům snížit na 5:2, jako bychom již začali šetřit síly na další zápasy. Ve zbývajícím průběhu se sice na obou stranách urodilo ještě několik slibných šancí, nicméně na časomíře se skóre neměnilo. Co dodat závěrem? Bylo to takové „Sváteční“ utkání, ze kterého jsme vytěžili tři body, předvedenou hrou příliš nenadchli a David si zachytal.
HC CHOTĚBOŘ – HC CHRUDIM
1 : 5 (0 : 3, 1 : 2)
Čtvrté střetnutí svedlo proti sobě první a třetí tým pardubické skupiny dorostenecké soutěže (dle tabulek na webu východočeského hokejového svazu), HC Chrudim a HC Chotěboř. Přestože postavení týmů v tabulce předpovídalo alespoň částečně vyrovnaný průběh, realita byla zcela jiná. Chrudimští svého soupeře převyšovali po všech stránkách, a tak diváci v ochozech byli svědky zasloužené výhry lepšího týmu.
HC LANŠKROUN - HC DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM/NÁCHOD
0 : 7 (0 : 4, 0 : 3)
Turnaj pokračoval pátým duelem, který proti sobě sezval týmy Lanškrouna a Dvora Králové, kteří byli od první do poslední minuty lepším týmem a kráčeli jistým krokem pro další tři body. Královedvorský brankostroj pracoval pomalu, ale jistě a v polovině zápasu již měl luxusní náskok čtyř branek. V druhé části ještě třikrát pohodlně zasunuli a bylo vymalováno – 0:7.
TJ STADION KUTNÁ HORA – HC CHOTĚBOŘ
7 : 4 (3 : 2, 4 : 2)
Šestý zápas letošního ročníku Vánočního turnaje nás svedl dohromady s naším tradičním soupeřem HC Chotěboř a již v čase 6.37 dopravil poprvé puk za záda hostujícího gólmana Jožan – 1:0. Za necelou minutu vyslal Pája milimetrovým pasem do úniku Janka, a ten pohotovým blafákem elegantně zasunul. Psala se 10.minuta, když se Janek opět zapsal do listiny střelců a radost byla na světě - 3:0. Potom ale přišlo velké uspokojení a nečekaný výpadek, přestali jsme bruslit, a to znamenalo dva rychlé góly v naší síti a snížení stavu na 3:2.
Do poslední části duelu se šlo tedy pouze s jednobrankovým rozdílem, což se však nelíbilo našemu Dominikovi, který již po 13 vteřinách vystřelil a zvýšil na 4:2. Bohužel další kontaktní branka Chotěboře na sebe nenechala dlouho čekat, tentokrát po Jankově chybě během oslabení. Naštěstí naše zaklimbání netrvalo dlouho a krásná přihrávka od Dominika, téměř přes celé útočné pásmo, doputovala v čase 22.33 na připravenou popravčí čepel Davida, a ten krásnou ranou od modré prostřelil vše co vstálo v cestě – 5:3. Závěrečnou hitchcockovskou zápletku jsme nepřipustili a brankami Janka a Dominika odskočili na uklidňující rozdíl 7:3. Přestože si Sršni konec utkání nepohlídali a 25 vteřin před klaxonem ještě jednou inkasovali, po výhře 7:4 poměrně směle nakukovali do finálové zahrádky.
HC CHRUDIM - HC DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM/NÁCHOD
6 : 0 (3 : 0, 3 : 0)
Měl to být šlágr turnaje a místo toho jsme viděli v sedmém utkání hrát jen jedno mužstvo, a to HC Chrudim. Na svého soupeře doslova vlétli a již ve 3. minutě poprve změnili skóre. Chvílemi byla radost pohledět na hru tohoto týmu, která musela lahodit oku nezaujatého hokejového labužníka, přesto musím nestranně konstatovat, že boj o ligu budou mít hodně těžký, protože předpokládaný vítěz naší skupiny, HC Příbram, mi připadá větším favoritem. Po první části to tedy bylo již 3:0 pro chrudimské a při vší úctě k soupeři tak trochu po zápase a jen se dohrávalo.
HC LANŠKROUN – HC CHOTĚBOŘ
5 : 1 (4 : 0, 1 : 1)
Osmý zápas proti sobě postavil týmy, které na první body v turnaji stále čekali. Bylo tedy jasné, že oba soupeři mají o motivaci postaráno. Nutno však podotknou, že toto utkání příliš hokejové krásy nepobralo. Byl to oboustranně nezáživný hokej, kde oproti předcházejícímu duelu bylo vše pomalejší, nepřesnější a kostrbatější. Přesto poměrně jednoznačně zvítězil Lanškroun a poslal chotěbořské domu bez jediného bodu.
TJ STADION KUTNÁ HORA - HC DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM/NÁCHOD
4 : 1 (2 : 0, 2 : 1)
Předposlední zápas turnaje dával za pravdu vyrovnanosti týmů na medailových postech, protože situace v tabulce byla stále otevřená jak kostel o půlnoční. Z našeho pohledu i po třech vyhraných zápasech, nám mohl turnajové vítězství zabezpečit pouze plný bodový zisk, nebo remíza. Prohra o jeden gól – 2.místo, prohra větším rozdílem – 3.místo, dalo se tedy očekávat, že kardiovaskulární systém dostane opět na pr.el. Důležité bylo soupeře v žádném případě nepodcenit a od začátku produkovat útočnou hru, se kterou jsme slavili úspěch v předešlých zápasech a nebránit remízu. Pokud chceme pomýšlet na mety nejvyšší, musíme prostě porazit každého. Kluci se naposledy navlékli do výstroje nevalné vůně a napětí v kabině se dalo krájet jak mlha nad Rákosníčkovým Brčálníkem. Nadopovaní myšlenkou na úspěch vstupovali Sršni na led za bouřlivější podpory svých fanoušků než kdykoliv jindy. Řady nejvěrnějších fandů se na rozhodující duel ještě rozmnožily a z té atmosféry až přejížděl mráz po zádech.
Hned od začátku zápasu bylo patrné, že to bude vyrovnaný souboj, ve kterém budou rozhodovat drobné chybičky. Nejchladnější hlavu zachoval ze všech zúčastněných Dominik, který s přehledem jemu vlastním vsítil v 5.min. úvodní branku. V čase 13.46 byla radost našeho celku již dvojnásobná, když opět Dominik uklidil ranou jako z děla, poskakující puk mezi kruhy do šibeničky a rozhodl tím o krásné výhře první patnáctiminutovky 2:0.
Když z posledního dějství uběhlo pouhých 22 vteřin, zvýšila na 3:0 mladá krev našeho prvního útoku Jenda a mezi námi snad nebyl nikdo, kdo by nevěřil ve vítězství. Sršni mohli být s doposud předváděnou hrou spokojení, přestože soupeř ve 22.min. snížil na 3:1. Hra měla i nadále vysoké tempo a jedinou kaňkou jinak pěkného utkání byl ošklivý faul Páji u mantinelu. Doufám, že už se to nebude opakovat, jinak bych k takovým excesům musel zaujmout přísnější stanovisko! Po tomto incidentu se mírně přitvrdilo a trestné lavice na obou stranách byly stále zahřívány čímsi pozadím. Závěrečnou část hry jsme zvládli bez větších problémů a užívali si atmosféru, kterou v hledišti vytvořili naši skvělí fanoušci. Hlasité skandování a mexické vlny podporované roztančenou Ilkou na časomíře, byly doslova elektrizující. Svou první brankou na turnaji dal Martin 6 vteřin před koncem definitivu naší výhře 4:1 a se závěrečnou sirénou propukla mezi hráči i diváky vlna euforie. Sršni v pekelné atmosféře vyhráli rozhodující zápas turnaje a dopsali další Hollywoodský příběh krásným vítězstvím.
HC CHRUDIM – HC LANŠKROUN
2 : 8 (1 : 3, 1 : 5)
Omlouvám se, ale z posledního utkání jsem skoro nic neviděl, protože jsem již slavil s hráči v kabině.
VYHLÁŠENÍ
Nejužitečnější hráči týmů
TJ Stadion Kutná Hora – Janek Kořistka
HC Chrudim – Štěpán Bečev
HC Dvůr Králové nad Labem/Náchod – Jiří Kysela
HC Lanškroun – Jan Nastoupil
HC Chotěboř –
Nejlepší hráčí
brankař : Ondřej Hlavinka - Chrudim
obránce : Josef Draslar – TJ Stadion Kutná Hora
střelec : Dominik Vítek (8 branek) – TJ Stadion Kutná Hora
nejužitečnější hráč turnaje : Michal Haltuch - Chrudim
Celkové pořadí
1. TJ Stadion Kutná Hora
2. HC Chrudim
3. HC Dvůr Králové nad Labem/Náchod
4. HC Lanškroun
5. HC Chotěboř
Sršni zopakovali loňskou spanilou jízdu turnajem a již tohle je velký úspěch, navíc okořeněný faktem, že letošního ročníku se zúčastnilo celkem pět týmů a s větší herní kvalitou. Pravdou ale zůstává, že kdo chce dojít daleko, nesmí se dívat na jméno protivníka. Když jsem viděl na vyhlášení ten špalír žlutočerných fešáků, musel jsem zamáčknout slzu a v kabině, kde se vznášela vypocená vůně vánočního cukroví, pak zažil pohár první zatěžkávací zkoušku nápojem nejasného původu.
Kromě týmového úspěchu se nám dostalo i tří individuálních ocenění, když nejlepším obráncem turnaje byl vyhlášen Pepa. Jedná se o hráče, který se ve statistikách neobjevuje až tak často, ale jeho práce směrem dozadu byla dnes bezchybná a neocenitelná. Od první do poslední minuty, za cenu výdeje obrovského množství energie, rozbíjel jeden útok soupeře za druhým. Pokud v týmu nejsou tak obětaví hráči, není možné častěji vítězit. Znovu se ukázalo, jak je důležité mít takového kapitána a nemusí to být vždy nutně Tomáš Řepka.
Nejlepším střelcem turnaje se pak stal Dominik. Osm z našich osmnácti branek vstřelila prozaicky desítka ve žlutém dresu a dovoluji si tvrdit, že měl šance k pokoření magické desítky! Svoje akce zakončoval se samozřejmou lehkostí a někdy nezbývalo než se kochat. Nechci tím snižovat výkony ostatních, či kvality soupeřů, ale letošní turnaj měl jednu velkou a zářivou hvězdu.
Nejužitečnějším hráčem našeho týmu byl vyhlášen Janek, který se svými 8 body (5+3) zařadil mezi největší hráče letošního turnaje a stal se postrachem všech soupeřů, jejichž obranami projížděl jako nůž, který si másla ani nevšiml.
Pro Davida v naší brance bohužel oficielní cena nezbyla, přesto dozajista představoval základní kámen dnešního úspěchu. Těžko nacházím správná slova pro barvité vylíčení jeho naprosto jistých zákroků, proto mu uděluji svoji imaginární cenu „Sasaki Kojira“, slavného samuraje, který prý chytal letící vlašťovky v letu, obdobně jako David puky.
Závěrem chci poděkovat za výkon a svůj příspěvek k dnešnímu úspěchu i ostatním hráčům, protože hokej je kolektivní hra a slovo kolektivní neznamená já!!! My hrajeme za jeden tým, a tak musíme i týmově uvažovat a úspěch, nebo zájmy jednotlivce jsou až na druhém místě. Nemenší poděkování samozřejmě patří i fanouškům, kteří podstoupili přechod z vyhřátých domovů, kde se stoly prohýbali pod tíhou jídla do zimních podmínek, které vládnou za okny a skvělým povzbuzováním byli hnacím motorem našeho týmu. Dále pak Matesovi a Adamovi, kteří ač ve stavu zraněných strávili s týmem na zimáku celý den a pomohli i na časomíře. No a nakonec samozřejmě Zdeňkovi, který celý turnaj připravil a zorganizoval, což je spousta práce a času, o které mnozí nemají ani ponětí. DÍKY!!!!!
Sestava:
brankaři: Jelínek David
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Vítek,Tvrdík, Kořistka, Sádlo, Jiráň, Tomčík, Zíka, Švejda Petr, Kadlec
branky: Vítek 8x, Kořistka 5x, Tvrdík 2x, Tomčík, Marvan, Zíka
asistence: Kořistka 3x, Tvrdík 3x, Draslar 2x, Vítek 2x, Jiráň, Sádlo, Švejda Pavel, Švejda Petr
LET’S GO SRŠNI, LET’S GO!!!
Vánoční turnaj 26.12.2010
08.00 - 08.46 K.Hora – Chrudim
08.51 - 09.37 Chotěboř – Dvůr Králové nad Labem-Náchod
09.37 - 09.52 úprava ledu
09.52 - 10.38 K.Hora – Lanškroun
10.43 - 11.29 Chrudim – Chotěboř
11.29 - 11.44 úprava ledu
11.44 - 12.30 Dvůr Králové nad Labem-Náchod – Lanškroun
12.35 - 13.21 K.Hora – Chotěboř
13.21 - 13.36 úprava ledu
13.36 - 14.22 Chrudim – Dvůr Králové nad Labem-Náchod
14.27 - 15.13 Chotěboř - Lanškroun
15.13 - 15.28 úprava ledu
15.28 - 16.14 K.Hora – Dvůr Králové nad Labem-Náchod
16.19 - 17.05 Lanškroun – Chrudim
17.05 - 17.20 vyhlášení turnaje
-hrací doba: 2 x 15 min.
-tresty: 1 minuta, 3 minuty, 7 minut – zkráceny vzhledem k hrací době
-určení pořadí:
a) vyšší počet dosažených bodů
b) lepší bilance vzájemného zápasu
c) lepší brankový rozdíl
d) vyšší počet vstřelených branek
e) dodatečné samostatné nájezdy
hlavní pořadatel – Zdeněk Jelínek
TENTO TÝDEN SLAVÍ
V kalendáři má 24.prosince půl dne svátek Adam, druhou půli Eva a k tomu je ještě Štědrý den. Teď ale věnujme pozornost Adamovi, jehož biblické jméno pochází z hebrejského há-adáma, což znamená „člověk z hlíny“ a významově stejné je i latinské homo, přeneseně „člověk“.
Příběh Adama a Evy je dostatečně znám. Bohu se zželelo Adama v jeho samotě a stvořil mu ženu - Evu. Spolu žili nejprve v ráji, kde vládl klid a mír. Avšak idylu narušil had - symbol zla. Jeho intrikou utrhla Eva zapovězené ovoce a svedla k tomuto činu i Adama. Symbolicky tím oba porušili domluvu s Bohem a byli odsouzeni k pozemskému životu v bídě a utrpení.
Adame všechno nejlepší a v Tvém případě především zdraví, které ti v letošní sezóně moc (spíš vůbec) nepřeje. Na závěr ještě malé poučení do života z příběhu patrona tvého jména: Nikdy, ať už ze zvědavosti či z jakéhokoliv jiného důvodu, se nevyplácí vědomě si vybrat zlo. Končí to špatně.
ŠTĚDRÝ DEN
Pozítří slaví mnoho lidí na naší planetě Štědrý den a především večer, který nás má připravit na vrchol celého adventu - Boží hod vánoční. Rodiče mají tohoto dne nabádat děti k půstu a slibovat jim, že uvidí zlatá prasátka. Půst končí s východem první hvězdy a tehdy si rodina sedá ke štědrovečerní večeři. Lidé věří, že počet míst u stolu by měl být sudý a bývalo také zvykem prostřít pro náhodného poutníka. Před večeří by pak měli všichni společně vyslovit přání sejít se za rok znovu.
Dnes se Vánoce bohužel změnily v dobu horečného nakupování a shánění drahých dárků. Málokdo si vůbec připomene, že křesťané očekávají narození svého Vykupitele a že všichni ostatní, věřící i nevěřící bez rozdílu, je dříve chápali jako svátky dětské radosti.
Přeji všem krásné a šťastné vánoce.
HC Příbram - Sršni Kutná Hora
12 : 2 ( 2:0, 3:0, 7:2 )
Nevstoupíš dvakrát do téže řeky?!
Jak už z názvu dalšího pokračování „Pohádky o teamu Sršňů“ vyplývá, nepodařilo se našim hráčům v utkání 19.kola KLD s týmem HC Příbram, který má zatím našlápnuto k vítězství v celé soutěži, zopakovat výborný výkon z Popovic. Po úspěchu většinou přichází neúspěch, a ten sobotní byl doslova výbuch. Naše mužstvo se v týdnu potýkalo s komplikacemi při tvorbě sestavy, a tak se muselo tentokrát obejít, mimo tradičních dlouhodobých marodů i bez kapitána Pepy, Janka, Ládi a Vaška. Na druhou stranu první ostrý start v letošní sezóně si měl konečně odbýt Jenda. Z toho všeho vyplývá, že nás rozhodně nečekala procházka růžovým sadem a vzhledem k tomu, že domácí mohli nastoupit v nejsilnější možné sestavě, spíš letecký den. No, ale teď „krátce“ k utkání.
Hned od začátku mače byla až příliš patrná naše taktika „zatažená ulita“, čehož soupeř využil k úvodnímu tlaku, který trval prakticky celou první třetinu. Naše peripetie začali již v druhé minutě, kdy musel odstoupit Aleš s prasklým nožem na brusli a pokračovali i dál. Sršni velmi snadno přijali roli outsidera a byli absolutně neškodným týmem. Ovšem domácí neškodní nebyli, v 8. minutě předvedli výborně sehranou přesilovou hru a vedoucí branka byla na světě. Zeleně odění hokejisté i nadále naplňovali roli favorita, čím dál více častovali naší branku střelami a bylo jen otázkou času, kdy vypálený projektil do ní zapadne. To se stalo v čase 16:14, kdy David nedokázal reagovat na ránu od modré. Naši hráči v první dvacetiminutovce předvedli hokejový alibismus, kdy se zbytečně zbavovali puků, nebyli schopní pořádně vystřelit a o vstřelení gólu ani nemluvě.
Po rušnější debatě v kabině jsme nastupovali do druhé třetiny s dvoubrankovým deficitem (jako v Popovicích) ale výrazně zlepšeným výkonem. V prvních deseti minutách jsme se konečně prezentovali sebevědomým aktivním hokejem a zdálo se, že hodláme povstat z popela. Vytvořili jsme si soustavný tlak, ale ke gólu to nevedlo a ve vyložených šancích tentokrát pohořel i takový player jako je Dominik. Sršni chodili tak dlouho se džbánem pro vodu do obranného pásma Příbrami (aniž by ovšem nějakou našli), až se ucho utrhlo, a jak to tak v hokeji chodívá, došlo na situaci „nedáš, dostaneš“- 3:0. Série zahozených šancí jakoby Sršně záporně motivovala, kluci paralyzování vývojem utkání přestali hrát a Příbram mezitím zasadila další úder. V rozmezí 31.minuty dokázala dvakrát skórovat do klece střežené Davidem – 5:0. Od té chvíle to na ledě vypadalo, jako bychom šlápli na bludný kořen a nevěděli kudy kam.
Jestli si někdo myslel, že v poslední třetině zabojujeme a popereme se ještě o přijatelný výsledek, musel být zklamán, protože jsme se prali spíš sami se sebou a ztrátou motivace. Ve 42.min. příbramští skórovali pošesté a posadili nás hrobníkovi na lopatu. Popis dalších jednotlivých akcí, nebo průběhu zbytku utkání je zcela zbytečný, jelikož nám spadlo srdce do kalhot a na hemžící se hráče ve žlutočerném musel být hrozný pohled. Posledních šest minut utkání by se dalo nazvat: „Veselou střelnicí“ hráčů Příbrami, kdy jsme ostudně přestali hrát hokej a nechali si dát pět gólů. V této třetině domácí Sršně doslova deklasovali a musel by se stát zázrak, aby naši hráči nepůsobili tolik odevzdaně a popřípadě otočili nepříznivý stav ve svůj prospěch. Zázrak se nekonal, vyhrál ten lepší a branky, které vsítil Martin, hokejové faux pas nezmírnili.
Sobotní odpoledne jistě nebude patřit k těm, na které bychom rádi a dlouze vzpomínali. Pokud sáhneme k výmluvám, příčinou porážky byla, vedle výborného výkonu Příbrami, marodkou a horami výrazně oslabená sestava. Jestli si nalijeme čistého vína, tak v první části naše hra postrádá určitou jiskru a sebevědomí, v druhé jste se snažili ze všech svých sil a není možné vám, co se týče oné snahy, cokoli vytknout. Bohužel, za snahu člověka naposledy odměňují v mateřské školce, a pak se klade důraz již jen na konkrétní a hmatatelné výsledky. Můžeme samozřejmě spekulovat, jak by se utkání mohlo vyvíjet, kdyby se nám podařilo proměnit, některou z mnoha šancí, ale bude to stále jen „kdyby“, protože tentokrát jsme v zakončení totálně zklamali. V poslední třetině se vzhledem k vývoji zásadní obrat nedal zřejmě očekávat, ale jakým způsobem jsme jí odehráli, budí trpký úsměv na tváři ještě nyní. Pochválit dnes nějakého jedince by nedokázal snad ani kreativní reportér Gabo Zelenay, pokud by musel toto klání komentovat, protože nikdo nevystoupil ze svého průměrného výkonu a nezastínil jím ostatní. Bohužel ani David v brance tentokrát neprokázal své kvalitní výkony z posledních utkání. Nemá smysl se v tom dál šťourat, zápas se nám prostě vůbec nepovedl, což se může stát a nejde o život. Důležité je se z něho poučit a vrátit se opět k hernímu projevu, který nás katapultoval ze dna tabulky. Takže příště do toho musíme chlapi prsama napřed a ne zalézt.
Sestava:
brankaři: Jelínek David
obránci: Zíka, Marvan, Švejda Pavel, Kadlec
útočníci: Vítek,Tvrdík, Sádlo, Jiráň, Tomčík, Švejda Petr, Mlika
branky: Zíka 2x
asistence: Sádlo, Vítek
TENTO TÝDEN SLAVÍ
19.prosince slaví šestnácté narozeniny Vašek a tito lidé jsou přirozeně nekonformní a odmítají se nechat svazovat tím, co považují za banální společenské konvence. Silně je přitahují věci, které jsou originální a mají hloubku. Současně velice nesnáší, až nenávidí pasivitu, nebo nudu. Nemají strach svobodně se projevovat a dokonce si libují v rozporech vzniklých následkem jejich otevřenosti. K jejich silným duševním stránkám patří jasná představivost a výrazný smysl pro spravedlnost. Silná láskyplná pouta jsou charakteristická pro jejich vztahy k přátelům, partnerům i rodinným příslušníkům, kteří jim oplácejí jejich šlechetnost a věrnost.
To tedy nevím chlape co ti popřát, protože jestli encyklopedie nelže, tak jsi vyložený klaďák, kterého mají všichni rádi. A já mám pocit, že nelže. Takže ode mě především štěstí, zdraví a zůstaň jaký jsi.
VÁNOČNÍ PROGRAM
Přátelé, kamarádi, právě uzrál čas na napsání krátkého příspěvku o programu letošních vánoc. Uvařte si tedy čaj nebo kávu, vypněte televizory a čtěte, co jsme si to na Vás připravili.
20.12. pondělí: 18.15 – 19.15 trénink
21.12. úterý: 20.00 – 21.00 trénink
To je vcelku klasika, takže není potřeba nic dodávat.
25.12. sobota: 11.00 – 12.15 trénink
Protože čtvrteční trénink se nekoná, tak se před turnajem aspoň trochu sklouzneme a protáhneme. Sváteční oběd Vám bude možná o to víc chutnat a já doufám, že se pochlubíte i dárky. Jestli jste tedy byli hodní!
26.12. neděle: 08.00 – 17.20 vánoční turnaj
Ten sehrajeme na kutnohorském zimním stadionu, a to za účasti celků: HC Chrudim, HC Chotěboř, HC Lanškroun, HC Dvůr Králové nad Labem-Náchod. Led máme od 8.00, kdy začínáme první zápas, ale přesný rozpis utkání umístím na web až v průběhu příštího týdne. Tímto chci ale již nyní pozvat i případné diváky - v hale totiž nefouká, nesněží, neplatí se žádné vstupné, podávají se teplé nápoje (každý za své..) a „možná“ bude i na co koukat.
28.12. úterý: přátelské utkání s výběrem Vídně a Niederösterreich (Dolní Rakousy)
Vzhledem k tomu, že se toto mezinárodní měření sil odehraje v Ledči nad Sázavou, nemůžete se tentokrát těšit na televizní, rozhlasový či dokonce internetový on-line přenos. Proto navlečte rukavice, nasaďte čepice a vyražte spolu s námi vstříc nevšednímu hokejovému zážitku. Odjezd autobusu od zimního stadionu bude v 9.00 a začátek utkání v 11.00.
30.12. čtvrtek: 16.30 – 18.15 derby Sršni – Stará Garda
Zakončení kalendářního roku si snad ani nelze představit bez tradičního poměření sil dravého mládí našeho dorostu se zkušeností, rutinou, přehledem a herní vyzrálostí (možná přezrálostí) jejich vzorů. Tím si dovoluji pozvat do řad Staré Gardy všechny rodiče, sourozence a přátele našeho týmu.
Po utkání proběhne v „Laguně“ neformální setkání všech rodičů, za účelem rozlučky se starým rokem. A co je nejdůležitější, abychom do toho Nového opět utužili kolektiv.
1.1.2011 sobota: 16.30 – 17.45 trénink
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
3.1. pondělí: 17.15 – 18.15 trénink
4.1. úterý: 20.00 – 21.00 trénink
... a dál už v zaběhnutých kolejích.
Sršni Kutná Hora - Tatran Sedlčany
5 : 0 kontumace
Nedělní zápas 17.kola KLD našeho celku proti Tatranu Sedlčany se nekonal, protože soupeř se k utkání nedostavil. Důvodem tohoto kroku byla podle sdělení zástupců sedlčanského dorostu (100 min. před úvodním buly) velká marodka, takže pro nás neplánovaná přestávka, kterou jsme vyplnili tréninkovým utkáním. Výluka nevznikla jako ve velkém světě hokeje, kde se hráči hádají s majiteli klubů o každý cent, z důvodu nespokojenosti s výší platu. Tady byl problém mnohem prozaičtější – nedostatek hráčů.
Pravdou je, že jsme sami žádali o změnu termínu tohoto utkání z důvodu marodky a hor. Nabízené varianty však nebyli pro soupeře přijatelné, takže jediné co zbývalo je hrát v původním termínu, doplnění eventuelně o starší žáky. Proč ne, ale v tom případě proti poctivému dorostu i za cenu konfrontace soupeře!!! Jak to dopadlo je zřejmé.
Naivita ohledně čistoty mládežnického hokeje a potažmo celého sportu mě opustila již před mnoha lety, což pro smysl mého koníčku nic nemění. Hokej se bohužel nehraje v klubovně Rychlých šípů a důvěra v poctivost a objektivnost je po mnohých špatných zkušenostech logicky velmi nízká. Ovšem co je moc, to je moc. Bizarní tvrzení, že hrát s „černými“ hráči je zcela normální, běžně praktikované a tudíž nic zvláštního, mě vykolejilo z mé lidské setrvačnosti a jistého fyzického a psychického opotřebení.
Položil bych dvě otázky, které mě již delší dobu leží na srdci:
1. Opravdu chceme do budoucna zaplenit soutěže hráči pravidelně nastupujícími načerno za mladší, nebo borci z vyšších soutěží, léčící si své neúspěchy ze své kmenové kategorie či oddílu? S takovým přístupem lze jen tipovat, kdy se z mládežnického hokeje vytratí kouzlo soutěže a stane se pouze prostorem pro porovnání – větších loktů, drzosti a skrupulí na bodu mrazu.
2. Mají takové týmy vůbec skutečnou radost z vítězství, když jim je vyhráli „černoši“? A mají takoví hokejisté radost ze hry, když byli starší než zbytek aktérů utkání?
Odpovědi na tyto otázky nejsou pro tento článek nikterak důležité a nemá smysl dané téma důkladněji pitvat. Spíše by se hodilo říci, že Sršni neplánuji přistoupit na tyto „běžné“ praktiky, protože hrajeme hokej pro radost a naše logo na tomto webu mluví za vše. Přestože se prý každé zlo jednou vytrestá samo a nemá smysl bojovat s větrnými mlýny, mě již trpělivost došla. Věřím, že většina týmů hraje poctivě a slušně, no a pro ty ostatní jen upozornění. Budeme provádět hráčskou konfrontaci při každém sebemenším podezření, což při povinnosti předložit občanský průkaz bude rychlé a lehce prokazatelné. Sportu zdar.
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Lidé narození 8.prosince jako náš Jakub mohou být charakterizování jako skuteční idealisté. Při svém hledání osobní „Utopie“ vykazují bezbřehé odhodlání a houževnatost. Jejich motivy bývají zřídkakdy sobecké a hluboko v sobě nosívají přání přinášet druhým štěstí. Vzhledem ke svým vysokým očekáváním, zřejmě nebudou mít nikdy pocit, že dosáhli svých stále unikajících cílů a budou nespokojeni s výsledky svého snažení. Je důležité, aby se jejich sebedůvěra mohla opřít o chápavé přátele a příbuzné, jejichž podpora jim pomůže uchovat si citovou spokojenost. Mnozí z nich však zúročí své sklony v umělecké sféře, což dokazuje výčet slavných narozených právě v tento den. Jim Morrison (1943), Kim Basingerová (1953), Jaroslav Svěcený (1960), Sinead O’Connor (1966).
Chtěl bych najít slova, která by ti udělala radost, protože jsi hodný kluk, který si zaslouží štěstí, lásku a splnění svých přání. Všechno nejlepší k tvé patnáctiletosti.
Slavoj Velké Popovice - Sršni Kutná Hora
5 : 8 ( 2:0, 0:5, 3:3 )
Hráči Sršňů si vpřed Mikulášském reji odnesli v pytlíku všechny body
aneb jak jsme vyloupili popovické Kozly
V sobotu od 15.00 hod. se konalo naše další vystoupení v seriálu jménem KLD. Na programu byl díl šestnáctý s názvem „Sršeň versus Kozel“. Před zápasem s loňským vicemistrem soutěže jsme měli ze soupeře zdravý respekt, i proto, že první letošní utkání jsme prohráli 3:6. Papírově byl tedy favorit jasný, leč hokej je hra rychlá, plná překvapení a zvratů, nehledě na to, že zápas vždy začíná za stavu 0:0.
Utkání se od prvního buly hrálo ve velmi svižném tempu a na obou soupeřích bylo patrné, že nechtějí udělat chybu a inkasovat tu první nechvalně známou branku. Útok střídal útok, hra byla hodně vyrovnaná a úvod přinesl spíš než smršť šancí urputnou bitvu o každý kousek ledu. Hrálo se dlouhé minuty bez přerušení a rychlé celoplošné bruslení provětralo plíce mnohých Sršňů. Pravdou je, že na naší střídačce, kde bylo pouze 11 hráčů oproti domácím 17, bylo podstatně méně času na regeneraci. V čase 12:45 jsme neustáli tlak soupeře a naše svatyně tak jako první přišla o panenství - 1:0. Tři minuty před první sirénou Popovice vstřelili ještě druhou branku, jejíž regulérnost však zpochybňoval David reklamací u rozhodčích tím, že jí bylo dosaženo zasunutím puku za brankovou čáru rukou. V 18.min. byl zbytečně za protesty proti výrokům sudího vyloučen Ondra, takže závěr třetiny jsme odehráli oslabení a jen zuby nehty ubránili stav 2:0. Ztráta po první třetině nebyla důvodem k panice, protože jsme nebyli horším týmem, jen se bohužel Sršňům jaksi zadřel motor a doposud jednoduchá a účelná hra se rozplynula v rádoby profesorských ofenzivních choutkách. Spousty nahrávek, kliček, stahovaček, prohazovaček, zpětných nahrávek, ale střelba na bránu v podstatě nulová.
Během přestávky jsme hráčům několikrát zdůraznili zásadní problém jejich dosavadní hry, a to absolutní nedostatek střelby a tlaku do branky. Cíl byl tedy jasný. Střílet, střílet, střílet a klidně již z vrátek střídačky a nasázet tak soupeři co nejvíc branek, protože jak lehce jsme nakoupili, stejně můžeme prodat. Zároveň jsme nechali odpočívat Ondru a dali mu tak dost času a klidu, aby si uvědomil, zda přijel do Popovic hrát hokej, nebo nesmyslně diskutovat s rozhodčími. Pravda je, že po této nedobrovolné odstávce již do konce zápasu vyšlapoval jak švýcarské hodinky.
Zatnuli jsme zuby, odhodlaně se pustili do stíhací jízdy a snaha zlepšit svůj projev byla na hře Sršňů patrná hned po zahájení druhé třetiny. Vytyčenou metu jako první v čase 20:58 začal plnit Janek, který se pro něj typickým způsobem z pravé strany natlačil před pokládajícího se brankaře domácích a podél jeho těla zasunul puk k levé tyčce – 2:1. Gól Sršně povzbudil, a ti tak začali dělat všechny ty věci, co dělají mužstva, která opravdu chtějí vyrovnat. Důsledněji napadat, tlačit se před soupeřovu bránu a tak podobně. No a potom to přišlo – rychlá smršť. V polovině utkání, přesněji v rozmezí 33.-35.min. jsme nasázeli Popovicím čtyři branky a parádně tak otočily stav z 2:1 na 2:5. O vyrovnání se postarala Jankova pěkná střela krátkým švihem z takzvané Jágrovy pozice. Střela možná nebyla tak prudká jako od legendární osmašedesátky, ale na přesnosti toho už moc zlepšovat nešlo. Janek svůj hattrick zkompletoval již za minutu, když tentokrát vystřelil z pozice nikoho a poslal nás poprvé do vedení. Za 26 vteřin zavezl Petr puk do útočné třetiny, souboj 1-1 vyřešil nahrávkou na rozjetého Aleše z druhé vlny a ten ranou z první vyzkoušel pevnost brankové sítě počtvrté. Dílo zkázy pro Popovice dokonal o několik vteřin později ještě Dominik a donutil tak domácí k změně gólmana a time-outu. Popravdě takhle rozohněného trenéra soupeře jsem již dlouho nezažil, ale svého rozhodně dosáhl. V závěru třetiny si Popovice vytvořili tlak, kdy kotouč mnohokrát mlsně olizoval brankoviště sršňů, ovšem cestu do pomyslného hnízda skrz dobře chytajícího Davida ne a ne najít. Konec třetiny jsme přivítali s povděkem, protože síly rapidně ubývali, Martin požadovat defibrilátor, Domča kyslíkový stan a našli se i tací, kteří prosili rozhodčího, aby utkání předčasně ukončil, neboť venku se již udělala velká tma a rodiče jim nařídili, že do tmy musí být bezpodmínečně doma. Nic naplat, čekalo nás ještě perných 20 minut.
Do třetí třetiny vlétli lépe Sršni. Během svého oslabení v čase 44:33 Janek získal puk aktivním napadáním soupeřovi rozehrávky a přesnou ranou nad beton brankaře se ten večer již počtvrté zapsal do listiny střelců – 2:6. Nejeden malý chlapec v tu chvíli zatoužil mít jeho plakát ve svém pokojíčku. Bohužel, hned v následujícím střídání zchladila naše optimistické úsměvy branka popovického útočníka. David zbytečně zaváhal s vyhozením puku a 5 vteřin před koncem oslabení jsme byli potrestání – 3:6. Za podrobnější zmínku jistě stojí branka z 46.min. hráče s číslem 10. Ano, je to Dominik. Mám to stále před očima a patrně se mi o tom bude ještě několik nocí i zdát. Těsně za modrou napřáhl ke střele, hokejka stoupala až někam ke střešním nosníkům, v jeho očích bylo vidět vražedný výraz divoké šelmy na lovu a všechny jeho šlachy a svaly se napnuly na maximální úroveň. V tu chvíli Dominik uvolnil nepředstavitelné množství energie nahromaděné v jeho vypracovaném těle, hokejka propružila skoro o 45 stupňů a vystřelila puk ne o mnoho pomaleji než nadzvukovou rychlostí směr soupeřova brána. Kdo by nestihl z trajektorie střely včas uhnout, určitě by litoval nepříjemné zranění, ale naštěstí výsledkem tohoto okamžiku byl pouze nádherný gól, stav 3:7 a další střídání gólmana. V 51.min. Popovice zužitkovali svojí další přesilovku – 4:7 a nadechli se k závěrečnému náporu. Začali hrát hru, na kterou jsme od nich zvyklí a před naší bránou začínalo být občas docela horko. Všichni hráči v čele s brankářem se ale předváděli v dobrém světle a tlak domácích zvládali na jedničku. Malý oddech si dopřáli hokejisté Kutné Hory v čase 57:07 a hned se jim nedůraz před vlastní brankou vymstil. Stav 5:7 pro Sršně tři minuty před koncem ještě nedával jasnou odpověď na otázku: „Kdo z koho“. A tak přišel poslední klíčový moment večera. Domácí se odhodlali k power-play a pokusili se o zvrat s šesti hráči v poli, kde si však větší tlak nevytvořili a místo toho z hole Páji inkasovali do opuštěné klece poosmé. Konec utkání už se jen dohrával za frenetického potlesku diváků a vyvolávání tradičního pokřiku: „Kutná – Hora“.
Utkání nabídlo na poměry KLD až nečekaně hezkou hokejovou podívanou, které nechyběly góly, oku lahodící akce, tvrdé střety a obětavá hra. Po nervy drásajícím duelu a jen díky obětavosti všech hráčů a zdi jménem David v naší brance, jsme si připsali další tři body do průběžné tabulky. V utkání rozhodlo naše Sršňácké srdíčko a společná týmová vůle, přesto tři jména, tři základní pilíře včerejšího úspěchu: David - brankář Sršňů, který musel mnohokrát z rukávu vytáhnout nějakou tu vyšší kartu. Janek - svými 4-mi brankami byl hlavním strůjcem neskutečného obratu. Pepa – byl aktivní dopředu, dřel jako mezek směrem dozadu a svou houževnatostí a náramnou fyzickou zdatností zmrazoval veškeré soupeřovi naděje na úspěch.
Co ještě dodat? Byl to nádherný a dramatický zápas ojedinělý svým závěrem! Právě v tom má sport jako takový a hokej obzvláště svoji krásu, že se často rozhoduje až v posledních vteřinách! Mějte se krásně a u dalšího, už sedmnáctého pokračování KLD se těším na viděnou!
P.S.
Na titulních stránkách pondělního tisku po celém světě se dnes ráno objevují fejetony o znovuzrození kutnohorských Sršňů ve druhé třetině a pochvalné chóry neberou konce. Francouzské „LEFIGARO" s obdivem komentují Petrovu finesu a Alešův gól po jeho nahrávce. Londýnský „TAJMS" si všímá nového, mimořádně zdařilého, omotání čepele Jankovi hole, se kterou dokázal čtyřikrát skórovat a podle tohoto plátku, prý právě on zavelel do útoku proti nesmlouvavému soupeři z Popovic. Německý „ZÍDOJČECAJTUNG" opěvuje přesnou ránu Dominika od modré, takzvaný „Dominikův šrapnel". Ruská „KOMSOMOLSKAJAPRAVDA" přinesla celostránkový rozbor, kde vlastně udělali soudruzi z Popovic chybu a za zmínku stojí i zpráva americké stanice „SÍENEN", která informuje o pravých příčinách prohry Slavoje Velké Popovice v poměru 5:8. Porážku prý zapříčinilo lehké podcenění Sršňů po první třetině a prosáklo na povrch i skandální svědectví o tom, že někteří hráči soupeře považovali utkání za tak naprosto jednoznačnou záležitost, že do druhé třetiny si ani nezavázali brusle. Ať to bylo tak, či onak, je nad slunce jasné, že tři body jsou v chalupě.
P.S.-2
Při návratu z Popovic jsem od Zdeňka dostal jasný bojový úkol: „Pořádně je v hodnocení vychval!“, tak doufám, že zadání bylo řádně splněno.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Vítek, Kořistka, Zíka, Sádlo, Jiráň, Kadlec, Švejda Petr
branky: Kořistka 4x, Vítek 2x, Sádlo, Švejda Pavel
asistence: Švejda Petr, Zíka
BOREČEK
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Krásné jméno Ondřej, znamená, že jeho nositel je „mužný“. Základem jména je totiž řecký Andreas, který vychází ze slova andréiós, majícího tento význam. Dnešní den 30.11., kdy slaví svátek všichni Ondrové, byl od pradávna dnem mužské síly a sexuality. Nikde jsem se však nedočetl, zda šlo o vzepětí této síly, či jen vzpomínku na ni. Dlouhou dobu lidé také věřili, že „Ondřejská noc“ je vhodná pro různé věštby a zázraky. Až do konce 19.století se prosinec nazýval v mnoha místech dokonce Ondřejovým měsícem.
Ondřej, podle kterého se dnešní svátek slaví, pocházel z Galileje, kde si vydělával na živobytí jako rybář. Jako první apoštol přistoupil k Ježíšovi a od té doby nesl také přívlastek „Prvně jmenovaný“. Ondřej se vydával na daleké misijní cesty, které jej zavedly až k Černému moři a později i do Řecka, kde se usadil. V době vlády Nerona, jej zdejší římský místodržící Egee nechal zatknout a krutě týrat, aby obětoval římským bohům. To Ondřej rozhodně odmítl; jeho odpor ovšem znamenal rozsudek smrti. A tak byl 30. listopadu roku 60 ukřižován vojáky na šikmém kříži, kterému se od té doby říká Ondřejův.
Všechno nejlepší Ondro k dnešnímu svátku a ať se ti všechno daří a vychází k spokojenosti tvé i tvého okolí.
Sršni Kutná Hora - HK Kralupy n.Vlt.
6 : 3 ( 2:0, 2:1, 2:2 )
Znovuzrození snipera Vítka rozhodlo o vítězství
Vítám Vás při reportáži ze zápasu patnáctého kola KLD, v němž jsme tentokrát zkřížili hokejky s týmem HK Kralupy n.Vlt., a ve kterém jsme chtěli potvrdit plný bodový zisk z minulého kola. Poslední měření sil s tímto mužstvem vyšlo lépe pro kralupské, přestože zápas byl vyrovnaný, a tak se dalo očekávat, že tentokrát vyhraje ten tým, který bude více bojovat a dá do hry srdce.
Vítám Vás při reportáži ze zápasu patnáctého kola KLD, v němž jsme tentokrát zkřížili hokejky s týmem HK Kralupy n.Vlt., a ve kterém jsme chtěli potvrdit plný bodový zisk z minulého kola. Poslední měření sil s tímto mužstvem vyšlo lépe pro kralupské, přestože zápas byl vyrovnaný, a tak se dalo očekávat, že tentokrát vyhraje ten tým, který bude více bojovat a dá do hry srdce.
Oděni v oblíbené žluté dresy, jsme začali v 11.30 hod. kroužit po ledové ploše a soupeř v modrém nás již při rozbruslení nenechával na pochybách, že by si z Kutné Hory rád odvezl body. Na tvářích jsme možná nedali znát respekt, na naší hře v úvodu tohoto klání to však patrné bylo. Působili jsme zakřiknutým dojmem, nedokázali si přihrát puk oproti soupeři, který na ledě létal, jako pokropený živou vodou. Domácí se osmělili až po pěti minutách hry, kdy převzali iniciativu a počastovali brankaře hostů několika gumovými polibky. Od polibků k něčemu vážnějšímu však bylo ještě daleko, a tak prostřední část třetiny, plná zvratů a houževnatých soubojů, slibovala úspěch týmu, který udrží nervy na uzdě a vydrží čekat na svoji příležitost. Ve vyrovnaném duelu začali padat branky až na konci první třetiny, který se stal one-man-show v podání Dominika. Nejprve v čase 18:58 míchal s pukem za kralupskou brankou a hledal, komu by poslal gólovou přihrávku. Hledání vyhodnotil jako neúspěšné, a tak protisměrnou kličkou obalamutil gólmana, vyjel zpoza branky a puk do ní zasunul, jak desetikorunu do automatu na kafe. Již za 16 vteřin těkal mezi kruhy z místa na místo a svým vířivým pohybem připomínal ragbistu před skládkou. Pohrál si s třemi hráči soupeře a přesnou střelou donutil brankáře Kralup kapitulovat podruhé.
Stav 2:0 svítil na tabuli až do 23.min., kdy hosté zužitkovali tlak před naší brankou. David sice reklamoval, že puk se dostal za jeho záda až po odpískání, nicméně rozhodčí po chvilce váhání tento pseudo gól uznal - 2:1. Soupeř vycítil šanci, zvýšil obrátky, avšak narážel na dobře fungující obrannou hráz hráčů Sršňů, za níž čekal na vystřelené puky vynikající David. V době, kdy časomíra ukrajovala 32.min. zápasu a běžela 95.vteřina naší přesilovky, jak už to žádá tradice, po pravé straně ujel štírek Janek a svým „déja vu“ vymáchal kralupského gólmana na brankové čáře, čímž posunul rozdíl ve skóre opět na číslo dva – 3:1. Tato branka nás nabudila a na soupeře se hnal jeden útok za druhým. V 38.min. jsme profitovali ze souhry našich dvou Dominiků, kdy ten starší ze své parkety chladnokrevně zavěsil a svým dalším přídavkem zvýšil již na 4:1. K jeho škodě však měli diváci na hlavách jen kulichy, kterých se v mrazu odmítli vzdát a na led tak žádná čepice nepřilétla. Dominik si tak musí počkat na tradiční poděkování fanoušků hráči, který vstřelí tři branky v jednom utkání. V závěru třetiny jsme mohli ještě zatleskat Davidovi, který bravůrně zlikvidoval samostatný nájezd jednoho z hostů.
Hned v úvodu poslední části, po buly v čase 41:01 vyslal Domča směrem na branku jednu ze svých povedenějších střel (čti: nešlo to do břicha brankaře) a vylepšil skóre na 5:1. Pak se stalo něco, na co se nezapomíná: V 46.min. si hosté vypracovali obrovskou šanci, ale David v brance dokázal, že „Kočka“ je jeho druhé jméno. Rychlým pohybem vleže položil příložník své hokejky do cesty puku, který nezadržitelně směřoval za jeho záda a zcela po právu si vysloužil „standing ovation“. S dostatečným vedením v zádech získali domácí velkou jistotu na své hokejky a dařilo jim prakticky všechno. Z ojedinělých šancí však Kralupy vytěžili další branku v čase 48:50, kdy po nepřesném založení útoku z nenápadné situace vstřelili svůj druhý gólový úspěch – 5:2. Pak už ale byla hra hostů bezzubá, jako by hokejisté rezignovali na možnost obratu a čekali na konec zápasu. Přesnější mušku ukázali naši hráči ještě minutu před koncem utkání, kdy Ondra vyzval dobrou nahrávkou ke skórování Dominika, a ten s pomocí levé tyčky kralupské klece počtvrté skóroval – 6:2. Bylo vidět, jak všem spoluhráčům, hlavně útočníkům spadla brada a začali si vyndávat svoje památníčky, chtiví podpisu této hokejové legendy. Blížil se konec zápasu, Sršni pomalu oslavovali vítězství, když soupeř ještě několik vteřin před závěrečným klaxonem upravil na 6:3.
Nevím, jestli je to tím, že nyní vyhráváte, nebo už jste na sebe natolik zvyklí, že se přenesete i přes někdy lehce odlišné názory na věc, každopádně klima v kabině mi přijde pořád lepší a lepší, což je velmi důležité. Jinak utkání mělo dobrou úroveň, nasazení na obou stranách, slušnou individuální techniku některých hráčů, a to vše před solidní diváckou kulisou. Na Vašem výkonu bych vyzdvihl především dodrženou taktiku, bez žádných velkých chyb a faulů. Obrana pouze s drobnými výpadky, ale v celkové bilanci pevná a hlavně nikdo nechtěl soupeři darovat ani píď ledu zadarmo. Všichni hráči dnes podali svědomitý a nekompromisní výkon, kdy absolutorium zaslouží náš trumf Dominik s Davidem a také Pepa odehrál mimořádně šťastný a vydařený zápas. No ale, abychom vytáhli na světlo i něco negativního – tak nám občas chyběl větší důraz před brankou a měli jsme problémy založit útok při aktivním napadání soupeřem.
Co dodat závěrem? Je jasné, že se nám nemůže 100% dařit celou sezonu, ale pokud spojíte síly dohromady a budete se v zápase rvát jako jeden muž, je ve vašich možnostech uhrát solidní výsledek s každým soupeřem! Loučím se pozdravem „Sláva vítězům, čest poraženým a Dominik na hrad“.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb, Pipková
útočníci: Vítek, Kořistka, Kadlec, Tomčík, Sádlo, Jiráň
branky: Vítek 4x, Jiráň, Kořistka
asistence: Marvan 2x, Kadlec 2x, Draslar, Jiráň, Vítek
MOTOKÁRY
Středu 17.11. jsem měl zakroužkovanou červenou fixou v kalendáři, ale nešlo ani tak o zápas se Zbraslaví, jako spíš o navazující „Motokár Show“. Abych řekl pravdu, neřídím rád, natož pak dobře a pro jedince typu Zdeňka jsem „brzda provozu“. No a představa, jak s přilbou na hlavě závodím na okruhu a prolétám v plné rychlosti bariérou, mě již několik nocí budila ze spaní. Poslední den jsem již prožíval jako v mrákotách a snad z deprese jsem proto doma navrhnul, že bychom se mohli jít podívat na hřbitov, když je tak hezky. Nikdo výrazně neodporoval, jen Martina se zeptala, co se děje, že jsem si udělal čas i na vlastní rodinu. Když jsem jí pateticky oznámil: „Rád bych si našel místo odpočinku po zítřku“, sklopila zrak a prohlásila něco v tom smyslu, že na zimáku by to pro mě bylo stejně lepší. Představa zimního stadionu s mým malým žulovým pomníčkem, na němž budou dvě zkřížené hokejky, mě docela pobavila a přivedla na jiné myšlenky.
Dočkal jsem se, doba čekání již byla minulostí, den „D“ byl tady. Po odehraném zápase jsme se přesunuli směr Černý most a již během jízdy po pražském okruhu jsem si zkoušel grify okoukané z realistických simulátorů. Ihned po příjezdu jsem obdivoval Zdeňkovu naleštěnou přilbu, rukavice a kosmetickou tašku, velikostí se náramně podobající té s hokejovou výstrojí, kde nesmí chybět od šampónů, předšampónů, pošampónů, kondicionérů až po pro mě záhadné přípravky podporující růst toho či onoho samozřejmě nejvyšší kvality, za které by se nemusely stydět ani hollywoodské hvězdy dámského pohlaví.
Ve snaze co nejvíce oddálit start závodu jsem se snažil prosadit myšlenku jít nejprve na oběd, ale Zdeněk prohlásil, že váha pilota má zásadní vliv na rychlost motokár. On sám se již prý několik dní oddává dobrovolnému půstu a tělo osvěžuje jen lehkou minerální vodou bez příchutě. Odešel jsem se slibem pouze nejnutnějšího nákupu sušených mas a výživových tyčinek, ale hned za rohem jsem zamířil za hamburgery bratří McDonaldů.
Čas 13.30 byl oficielní start závodu. Sršni se trousili velmi pozvolna a já začal být silně nervózní. Samotnému závodu předcházelo bezpečnostní školení, ze kterého pro mě byla nejzásadnější informace, že povinností pomalejšího na okruhu je vždy uhnout a umožnit projetí rychlejšímu závodníkovi. Přemýšlel jsem, zda má smysl, abych vůbec vyjížděl z boxu, když budu pořád jen uhýbat.
Stroje byly připraveny na startovním roštu a prvních sedm nominovaných si nasadilo přilby. Jezdci byli rozsazeni podle oblíbenosti u vedoucího mužstva, tudíž první vozy obsadili mazlíčci a donašeči, a někde vzadu pak postávali problémoví jedinci, kteří se marně snaží proklouznout do okruhu jeho favoritů. Jezdci pomalu vyjeli ze startovacího boxu a chvílemi jsem jen nevěřícně koukal a v duchu děkoval, že toto klání probíhá pod dohledem lékaře týmu Mudr. Jiřího Marvana a fyzioterapeutky Dany Švejdové, neboť pracovní neschopnost na několik neděl jsem si nemohl dovolit a ne vše hradí zdravotní pojišťovna.
Nemá zde smysl podrobně popisovat jednotlivé jízdy, proto opustím linku souvislého vyprávění a jen útržkovitě se zmíním o věcech, které mě zaujali. Uvedená pořadí jezdců jsou zároveň oficielní výsledky „Motokár Show 2010“, proti kterým již není odvolání.
KATEGORIE DOROST 
1. Václav Rejna (00:50.174) - byla radost dívat se na každý jeho pohyb mezi svodidly a věřím, že svým vítězstvím udělal radost i dědovi, kterého pamatuji z cesty do Českého Krumlova, taky jako neohroženého závodníka.
2. Sirotek Adam (00:51.604) - ač zraněn neváhal riskovat své zdraví a s heslem „Víra Tvá tě uzdraví“ odložil berle a nasoukal se do motokáry. Svůj výborný čas pak vysvětloval tvrzením, že nemocnou nohu, jenž nemůže zatěžovat, měl právě na brzdovém pedále.
3. Jiráň Dominik (00:52.024) - škoda, že nemám sebevědomí jako on, který se málokterému protihráči při pěstním souboji dívá do očí. I když měl evidentní problémy dosáhnout ze sedačky na pedály, jeho jízda byla jedna velká neřízená střela plná kolizí, zcela dle hesla: „Lepčí je bejt mrtvej, než-li druhej“. Při podrobnější analýze jeho výsledků bylo zřejmé, že z jeho celkem šestnácti okruhů se mu skutečně vydařil pouze jeden, ale ten stačil na třetí místo.
4. Janek Kořistka (00:52.115) - pro mě to byla škola dívat se na jeho jezdecký styl, který mě velice zaujal a měl jsem pocit, že po okruhu létá i bez redbullu.
5. Jenda Tvrdík (00:52.226) - prožil pomalejší rozjezd, když stanovil v prvním měřeném kole záporný rekord závodu s nejpomalejším okruhem (2:50.415). Čišila z něj však obrovská snaha a jeho hvězda postupně stoupala vzhůru kolo od kola!
6. Pepa Draslar (00:53.006) - určitě něco zobe, protože fýzu má jak kulturista, ale můj návrh na odběr moči a antidopingovou kontrolu neprošel, protože v kabině je nyní velmi ceněný kvůli dodávkám Semtexu.
7. Láďa Šváb (00:54.148) – stejně jako na ledě, či při běhu, nebyl občas schopen vybočit ze svého směru jízdy, asi jako Titanic před ledovcem, a proto párkrát zpříma hleděl do svodidel.
8. Erik Mlika (00:55.921) – občas jsme měl pocit, že mu selhalo ABS a v tu chvíli stylem jízdy připomínal provazochodce, jehož beze slova opustila balancovací tyč.
9. Ondřej Kadlec (00:56.702) – zcela dle hesla „Není důležité jak jezdíš, ale jak u toho vypadáš“, se spolu s Vaškem převlékli i do závodních kombinéz a vzhledem připomínali jezdce nejmenované stáje Formule 1.
10. David Jelínek (00:57.483) – obdobně jako v bráně byl i na okruhu bez výraznějších excesů, v pohodě, bez rizika, ale jistota.
11. Pavel Švejda (01:00.096) - jednička u našich fanynek, který si z ledové plochy přenesl na motokáry menší zlozvyk; občas se podívat do hlediště jestli mu náhodou některá nemává.
12. Aleš Sádlo (01:00.447) - postupně získával zkušenosti a jízdu si očividně užíval svým tempem, přesto se dostal do nezaviněné situace, když se těsně před ním roztočil jeden z jeho soupeřů.
13. Jožan Tomčík (01:01.708) - snažil se pln odhodlání dojet bez nehody a bez aspirace na to, že by měl s někým závodit.
14. Petr Švejda (01:03.051) - tento hráč má na vše svůj osobitý názor a komentář, ale tentokrát o sobě zcela zbytečně pochyboval.
15. David Marvan (01:03.471) - v jeho podání se závodění stává poklidnou nedělní vyjížďkou bez nehod a s bezpečným návratem. Aspoň tátovi nepřidělá práci.
Mates Jelínek – vzhledem ke svému zranění pouze nominovaný jako maskot soutěže, který musel za organizačního „Bigbosse“ dělat nejčernější práci.
KATEGORIE SENIOR 
1. Jirka Tvrdík (00:51.635) - není mnoho lidí, kteří ho viděli se při zápase radovat, anebo snad dokonce zvednout ruce nad hlavu. Jsem šťastný – zažil jsem to!!! Po první rozjížďce vystupoval ze své káry natolik emocionálně vzrušen, že se v jeho tváři objevil rohlík od ucha k uchu a „několika větami“!!! mi vylíčil, jak je to zajímavý sport. Na druhou rozjížďku si již zcela bez skrupulí lokty razil cestu na „Pole position“, řka, že chce startovat jako první, aby ho na okruhu nikdo nebrzdil.
2. Zdeněk Jelínek (00:52.435) – dlouho jsem teď přemýšlel, zda si mám zachovat zdravý rozum, či hrdost investigativního reportéra, neboť Zdeněk mi nedávno doslova řekl: „Jestli o mě ještě něco napíšeš, tak jsi u Sršňů skončil a nejenom to, neškrtneš si ani v širokém okolí, protože já mám dlouhé prsty.....!” Už to, že celou akci vymyslel, následně zorganizoval a ještě před samotným začátkem závodů se sebevědomě fotil s pohárem pro vítěze, dává tušit, jak moc si jako řidič věří. „I když jsi skončil Zdeňku až jako druhý, pro mě jsi vítěz. A tobě Jirko nezávidím co tě čeká.“
3. Petr Kořistka (00:53.637) - člověk, který udává módní trendy mezi rodiči a jeho noblesní oblečení, či snad bradka ala „Chuck Norris“, dávají tušit, že je to skutečný fajnšmekr! A přesně takový byl i jeho styl jízdy. Po okruhu se doslova vznášel a oku pozorného diváka neuniklo i několik velmi zdařilých driftů (řízený přetáčivý smyk).
4. Pavel Sirotek (00:54.669) – během mého předzávodního soustředění si mě Zdeněk vyfotil s přilbou, aby měl ilustrační foto k článku „Zbláznit se dá v každém věku“, v němž rozvádí myšlenku aktivního sportu u starších a narušených jedinců, který má být otištěn časopisem „Starý a nemocný“, jehož hlavními odběrateli jsou domovy pro seniory a starobince. Ke své jízdě mohu pouze podotknout, že jsem se snažil vyburcovat, ale hned v první zatáčce jsem nabyl dojmu, že se mi zadřel volant. Jak mi však bylo následně vysvětleno – motokáry nemají posilovač řízení, tak budu muset posilovat já.
5. Jožan Tomčík (00:54.758) – s heslem: „Výhra není všechno, výhra je to jediné“ se snažil projíždět zatáčky smykem, ale nějak se mu nedařilo urvat spodek. Přesto jeho neohrožená jízda byla důkazem, že stáří mužů se nesoudí podle věku, nýbrž podle opotřebování nervové soustavy, ducha a hustoty porostu v podpaždí.
6. Pavel Jelínek (00:56.812) – i on se po dlouhém přemlouvání připojil ke skupince podobně postižených mužů v nejlepších letech, která se rozhodla potrápit svoje životem zdevastovaná těla. Před jízdou, ani po ní toho však moc nenamluvil, takže těžko říct….
7. Láďa Sádlo (00:58.645) – usměvavý elegán, který svou jízdou dokazoval, že po osvojení základních grifů, jsou motokáry skutečně překvapivě zábavné.
A to je asi tak všechno. Jenom ještě dodám, že vzhledem k tomu, že se chtěl direktoriát našeho závodu distancovat od jakékoliv formy úplaty, „kapříků" a podobných zvrhlostí, byl na nejdůležitější část – vyhodnocení výsledků a určení celkového pořadí přibrán i policejní inspektor Jirka, který dohlížel rukou zákona na to, abychom nebyli nijak ovlivňováni ze strany některého z jezdců.
Protože Zdeněk nedávno prohlásil, že jsem „Neskutečný fabulátor“, když jsem ho seznámil s prvními tezemi tohoto článku, prohlašuji, že jakákoliv podobnost s osobami Vám známými je čistě náhodná a situace uvedené v článku jsou pravdivé jen ve chvíli, jestli to Zdeněk dovolí...... Jestli se něco zde napsaného někoho dotklo, tak se mu dodatečně skutečně omlouvám.
SK Černošice - Sršni Kutná Hora
2 : 9 ( 0:4, 1:4, 1:1 )
Sršni zkrotili černošické tygry a hlásí znovunalezení soudků se střelným prachem.
Los KLD tomu tak chtěl, a my jsme po dvoudenní přestávce opět nastoupili k soutěžnímu utkání, ve kterém nám byl soupeřem tým SK Černošice, jenž po nedávných internetových diskusích nepatří mezi naše spřátelené kluby. Už samotné postavení obou týmů v tabulce slibovalo velmi vyrovnané a zajímavé klání těchto rivalů, okořeněných ještě touhou Sršňů oplatit Tygrům porážku z Kutné Hory. Proto byl sobotní zápas označen nálepkou: „Důležité“!
Je mi jasné, že každý očekává článek o hokejovém zápase, ve kterém se jeho jméno objeví co nejvíckrát a pokud možno jen v pozitivním slova smyslu. Bohužel, mi to většinou nedá a zabřednu i do popisu věcí, které nesouvisí přímo se samotným zápasem. Proto v tuto chvíli poněkud váhám, kterým směrem se budou ubírat moje řádky….
Již v šest hod., ve vražedném ranním termínu, se před stadionem pomalu zjevovali první hráči a ospalé obličeje dávaly tušit, že dnes to nebude jednoduchý zápas. Přesto všech 11 hráčů a 2 gólmani nastoupili ještě s pětiminutovým náskokem do autobusu směr Černošice. Vzhledem k tomu, že jsem byl po noční, tak jsem celou cestu elegantně prospal a při příjezdu zjistil, že díky nově otevřenému obchvatu Prahy jsme dojeli o něco dříve. Kdysi dávno jsem býval optimista a před každým zápasem jsem si říkal: „Dneska to půjde!“ Letos se mi ta věta změnila na: „Půjde to dneska?“ Z hovoru zjišťuji, že nepříjemné obavy z utkání sdílí i mnozí rodiče. Tím už jsem ale opravdu hodně odbočil, jak je mým neblahým zvykem, takže rychle k samotnému utkání.
Začalo to dobře. Hráči si ještě ani nestihli na střídačkách říct, co je nového a Domča, uhánějící po levé straně, krásnou střelou poprvé otestoval pevnost brankové sítě soupeře – 0:1. V čase 10:51 po opětovném dobývání černošické svatyně si narazil Jožan o brankářův beton a napodruhé propasíroval puk do kasy – 0:2. Již za minutu poslal Sršně do tříbrankového vedení Káďa a skončil v chumlu těl radujících se spoluhráčů. To ale nebylo všechno, a že se ještě děly věci. Tou další z nich pak byla akce z 15. minuty, kdy Jožan výstavní střelou vymetl šibeničku domácí branky. Po této úvodní brankové erupci vzrostlo Sršňům sebevědomí do neskutečných výšin a obyčejné góly jim už přestaly stačit. Přestože náš tlak chvílemi připomínal pověstný kolotoč ruské sborné, stav se již neměnil a stav na ukazateli skóre hlásal přihlížejícím, že po první třetině Sršni vedou nad domácími 0:4.
Do druhé třetiny vstoupili lépe Tygři a už po 31 sekundách snížili na 1:4, když naše obrana zapomněla na hráče naskakujícího ze střídačky, jenž samostatný únik proměnil. Již za 35 vteřin však dokázal svou chytrostí zvýšit stav na 1:5 hračička teamu Janek. Od této chvíle přebrala otěže utkání do rukou žlutočerná squadra a až do konce mače už je nepustila. Vzhledem k tomu, že hra Černošic se víceméně změnila na „bobříka přechodu středního pásma“, málokdo postřehl, že v polovině utkání došlo ke změně v našem brankovišti. V čase 37:51 učinil další zápis do kolonky střelců Pája a potom už to šlo ráz na ráz. Za necelou minutu napadlo Dominika, že někteří spoluhráči se snaží být slavnější než on, a tak i on splnil svoji normu. Povodil pár tygrů po ledě, aby následně zkušeně zavěsil na 1:7. Za pouhých 31 vteřin ještě zabrnkal na nervovou soustavu soupeře Petr, který napotřetí zakončil tlak svého útoku a tříminutovku snů završil střelou do tyče čtyři vteřiny před klaxonem Káďa. Stav 1:8 po druhé třetině, hráči při odchodu do kabiny vesele rozdávali rozhovory a dá se říct, že bylo po zápase.
V třetí třetině se výkonnostní nůžky i nadále rozevíraly více a více a prakticky každý útok, na černošické straně kluziště „smrděl gólem“. V 50.min. náš gólový účet v tomto zápase uzavřel Káďa a vzhledem k tomu, že o výsledku bylo již rozhodnuto, začala na střídačce malá sázková akce o desátý gól. Závěr jsme si začali opravdu užívat a jediný koho mi v tu chvíli bylo líto, byl brankář Černošic, který musel mnohokrát hasit vznikající požáry před svou svatyní. Nicméně v čase 59:04, kdy se již Vašek téměř radoval z čistého konta, soupeř udeřil svou typickou a možná v tomto utkání i jedinou zbraní – breakem a stanovil závěrečné skóre 2:9. Nepěknou kaňkou za tímto střetnutím byla šarvátka hráče č.15 s naším Dominikem. Oba kohouti byli vyloučeni do konce utkání a na památku jim přibylo i pár krvavých šrámů. V kabině Sršňů přesto vládla uvolněná atmosféra, podtržená dnešním výborným výsledkem. Do kabiny Černošic jsem nezavítal, takže jejich pocity a nálady přiblížit nemohu.
Od začátku zápasu byla jasně zřetelná převaha Sršňů, kterou jsme zanedlouho přetavili ve vedení 0:4 a přes všechnu úctu k soupeři, o výsledku zápasu bylo téměř rozhodnuto. Okem nezaujatého pozorovatele by se dalo říci, že ve zbytku utkání jsme si v pohodovém rytmu lambády došli pro zcela zasloužené vítězství a moc se při tom nenadřeli! Nicméně tři body jsou tři body a v tabulce platí stejně jako každé jiné. Někdo může namítnout, že brankový rozdíl mohl být i vyšší, protože Tygři dnes připomínali spíše krotké kočičky, ale kdybychom proměňovali všechny šance, tak by asi nebylo s námi něco v pořádku. Sršni dnes spustili nevídanou kanonádu, kterou myslím překvapili i sami sebe, u většiny puků byli o krok dříve než soupeř a před brankou chvílemi vyvinuli tak ohromný tlak, že člověk jenom zíral. Přesto bych jejich vítězství označil za týmové a výkon kolektivní, kde nikdo výrazně nevyčníval. Proto nejlepšího hráče pro mě představovala dnes jiná hodně výrazná postava celého utkání - hlavní rozhodčí, jehož výkon byl dle mého názoru korektní a zcela precizní. Od první minuty si zjednal na ledě respekt, pískal absolutní rovinu, všechny fauly a výstřelky adekvátně potrestal, takže emoce a trefovaná těla hráčů nemusely dostat tolik zabrat. A to vše píšu s vědomím, že jsme měli suma sumárum o jednoho potrestaného hráče víc.
Protože toto měření sil v porovnání s prvním utkáním v Kutné Hoře, které si doteď pamatuji, jako by bylo včera, nelze charakterizovat jinak než „Nebe a Dudy“, či „Noc a Den“, udělal jsem si porovnání zápisů o utkáních, abych zjistil, k jak velkým změnám v sestavách obou týmů došlo. Černošice – součtem +/- ubyl jeden hráč r.94. K.Hora – stejným pohledem ubyli dva hráči r.94 (Martin a Míra). Samozřejmě, že nelze takto srovnávat kvalitu, ale z tohoto jediného objektivního měřítka jsme byli tedy my tím více oslabeným týmem. Zatím se mi zdá, že jsme ten minulý zápas a náš zdaleka nejhorší výkon letošní sezóny, využili tím nejlepším způsobem. Stal se oním potřebným impulsem, který naše mužstvo probudil z letargie, i přes bolestivé hráčské ztráty více semknul a zavelel k lepším výkonům. Nenechme se však ukonejšit tím, že jsme nyní čtyři zápasy v řadě bodovali. Musíme jít dál cestou maximálních nároků v tréninku a maximálních výkonů v zápasech, protože dvě poslední výhry byly spáchány na soupeřích ze dna tabulky, kam doufám již nechcete patřit.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Vítek, Kořistka, Tomčík, Sádlo, Jiráň, Švejda Petr, Kadlec
branky: Tomčík 2x, Kadlec 2x, Kořistka, Vítek, Jiráň, Švejda Pavel, Švejda Petr
asistence: Vítek 5x, Draslar, Jiráň, Sádlo, Kořistka, Tomčík
Slavoj Zbraslav - Sršni Kutná Hora
4 : 5 ( 3:2, 0:1, 1:2 )
Hokejovou bitvu zvládli lépe Sršni a navzdory nepřízni rozhodčích jsou 3 cenné body doma.
Ve středu 17.listopadu, kdy před 21 lety vyrazil dav studentů do boje proti režimu, vyrazil team Sršňů, letos již podruhé, do boje proti Slavoji Zbraslav. Pražský oddíl se momentálně pohybuje na samém chvostu průběžné tabulky KLD a v kolonce bodů jim svítí alarmující 1 bod. Tudíž soupeř, který jednoznačně sváděl k podcenění, ale pozor! Už nejedno utkání v minulosti ukázalo, jak taková měření sil mohou být nevyzpytatelná!!!
A skutečně, úvodní třetina kalkulacím všech typujících, v naší sázkové soutěži, vůbec nenasvědčovala, což působilo radost jistě domácím a možná našemu bookmakerovi Zdeňkovi. Prvních pár minut bylo z obou stran poněkud chaotických a o kloudnou akci se nedalo okem zavadit. S přibývajícím časem se však přemístila aktivita na hokejky domácích a v 5.minutě jsme po chybě Jožana u mantinelu tekli 1:0. Zanedlouho (22 vteřin) jsme se dočkali vyrovnání, kdy se po pěkném průniku a kličce do protipohybu brankáře prosadil Janek a uklizením puku do prázdné branky otevřel i náš střelecký účet. Zápas byl ale stále spíše v rukou zbraslavských a po situaci, která jak přes kopírák připomínala první gól, šli v čase 7:48 opět do vedení 2:1. Vyrovnávacím gólem se zaskvěl 1.útok a zastavil tak na chvíli časomíru na čase 14:41. Na konci pohledné kombinace po ose Janka s Dominikem stál Ondra a zdálo se, že přetahovaná bude pokračovat až do konce zápasu. A taky se tak stalo. Nedlouho po tom si nejlepší hráč soupeře s č.24 vzal na obranné modré čáře puk, lehce obešel vše, co mu stálo v cestě a naservíroval do loženky spoluhráči před branku – 3:2. Jeden hráč přejel přes naši celou první lajnu, jak po přechodu pro chodce!!! Další gól mohli dát Sršni, jak se říká „do šatny“, ale ve 20.minutě si Dominik vyzkoušel pouze střelbu do tyče. Po první třetině tedy platil stav 3:2, takže se více radovali domácí a my měli o čem přemýšlet.
Ve druhé části bylo potřeba šlápnout na plynový pedál a skutečně v útoku jsme začali hrát hru, na kterou jsme zvyklí. Najednou nás byla plná třetina, častěji jsme stříleli, a přestože nám to tam stále nepadalo, optimisté na střídačce začínali věřit v otočení výsledku. Problémy ale stále zůstávaly v obranné hře, kde jsme prohrávali většinu osobních soubojů a nebyli leckdy schopní vyhodit puk, natož pak založit útok. Naštěstí David snad zaklel branku a soupeř si na něm párkrát pěkně vylámal zuby. Blížil se konec třetiny a bylo na čase něco vymyslet, poněvadž ve vzduchu visela hrozba, že se do hráčů našeho teamu pustí všeteční novináři a zprávy o střelecké impotenci Sršňů zaplaví celý hokejový svět! Tíhu zodpovědnosti na sebe vzal Dominik, který zavezl puk do třetiny, zpoza branky nahrál Davidovi, a ten nekompromisně srovnal na 3:3. V závěrečném tlaku zbraslavští nepřiměřeně zajeli a sekali do našeho brankaře, což samozřejmě vyvolalo reakci jeho spoluhráčů, kteří okamžitě přispěchali gólmanovi na pomoc, tak jak je to zvykem v jakékoliv jiné soutěži. Brankář je svatý, a kdokoliv jakkoliv naruší jeho prostor, bude potrestán. Tím pádem začala mela, při níž ani jeden z aktérů neshodil rukavice, přesto se rozhodčím povedl vskutku husarský kousek. Za vzájemnou šarvátku, kterou vyvolali domácí napadením našeho gólmana, dostal David trest 5 min. + do konce utkání, přestože v tu dobu nebyl vůbec na ledě a Pája 10 min. osobní trest za nesportovní chování. A domácí??? Nic!!! No comment.
Rozhodnutí mělo tedy přijít až ve třetí části, kterou jsme začínali pětiminutovým oslabením. Soupeře jsme ale k ničemu vážnějšímu za celou dobu nepustili, aktivním napadáním rozehrávky sbírali cenné vteřiny a i díky obětavé hře se skóre nezměnilo. Euforie ze zvládnutého oslabení nám však příliš dlouho nevydržela a v čase 46:45 se domácí opět ujali vedení 4:3. Zápas se pak odehrával většinou v obranném pásmu soupeře, ale naši útočníci doslova pálili jednu šanci za druhou. V 52.minutě vyslal Jožan dlouhý pas najíždějícímu Jankovi, který v plné rychlosti projel mezi obránci a skvěle provedeným blafákem, ten den již podruhé vykoupal gólmana. Tento gól jakoby nalil novou krev do žil našich hráčů, a protože do konce zbývala ještě zhruba polovina třetiny, vše bylo stále otevřené. Všechny otazníky pak ovšem svou čarovnou mocí proměnil v tečky Pepa, který střelou od modré rozhodil soupeřovi hráče natolik, že vlastní tečí nasměrovali onen gumový nesmysl mezi nohy dezorientovaného brankaře sami - 4:5. Jak pozdější průběh utkání potvrdil, jednalo se o branku poslední a tudíž vítěznou. Domácí se ještě pokusili o zvrat nepříznivého výsledku i za pomoci bohorovných rozhodčích, kteří řady Sršňů plenili nevídaným způsobem, ale v tu chvíli došli na řadu naši fanoušci. Svým skvělým povzbuzováním zcela vymazali z ochozů stadionu skupinku domácích fandů a hnali žlutočerný celek do závěrečných bojů. Minutu před koncem si trenér domácího celku vzal oddechový čas a vcelku správně využil tuto situaci k odvolání brankáře a znásobení přesilovky o dva hráče v poli s cílem pokusu o vyrovnání. Na led šla čtveřice statečných s Davidem v zádech. Kluci dřeli do úmoru a vydali ze sebe poslední zbytky sil. Ostatní na střídačce nervózně přešlapovali a žmoulali v rukách hokejky, berle, či sádru, to podle současného zdravotního stavu. Při každé střele na naši bránu to s celou hráčskou lavicí cuklo, a pak následovalo úlevné vydechnutí. Závěrečná siréna – vítězíme a dál už to znáte…objímačka, líbačka, focení, rozhovory, vířivka, maséři, masérky a hlavně – motokáry.
Milovníci barvitosti by se možná nebáli označit hru Sršňů v úvodním dějství jako nedůslednou a bezbarvou. Pravdou je, že naše nasazení neodpovídalo posledním zápasům a především jsme opět málo stříleli, což se ale všechno postupně zlepšovalo a v závěru bylo vidět, že tým žije a má sílu vybojovat si vítězný zápas. Ačkoliv se jednalo o zápas s posledním týmem tabulky, průběh zápasu a dění na ledě tomu neodpovídalo. Soutěž je vyrovnaná a i týmy z nižších příček jsou kvalitní a nepříjemní soupeři, zvláště když se jejich řady vydatně posílí. I přes vítězství však bylo v naší hře dnes až příliš mnoho otazníků, pomlček a jiných neblahých interpunkčních znamének, které by při některém z dalších zápasů mohly Sršňům zlomit vaz. Když řeknu, že nám to vzadu poněkud hořelo, budu stále velmi daleko od pravdy! Hlavním problémem obranné hry bylo vytváření zbytečných komplikací při nátlakové hře soupeře – doufám, že v dalším utkání už dokážeme v případě tlaku dostat puk do středního pásma, případně vyhodit na zakázané uvolnění, aniž bychom trefili prvního protihráče - je to základ. Kličky před brankovištěm a nedůsledné vyhazování puku snad již tedy bude minulostí!!! Na druhou stranu nám dnes obránci dali dvě branky, a to je jistě chvályhodné. Co se týče individuálních výkonů, za zmínku jistě stojí David, jehož zákroky držely pomyslné akcie Sršňů stále ve hře a Janek, který hrál s velkou chutí a přehledem. Vybojoval mnoho zdánlivě ztracených puků a hlavně dnes prokázal klid a sebevědomí v koncovce, když si jeho sparing partner z útoku Dominik nepřivezl tu správnou, kouzelnou hokejku.
Závěrem si, skutečně výjimečně, ještě neodpustím nařknout sudí z jednostranného pohledu na hru, v neprospěch Sršňů. Netuším, co ochromilo u těchto arbitrů ledního hokeje mozkové centrum nestrannosti, jejíž vrcholem byla již popsaná situace z konce druhé třetiny. Ale v podstatě již od začátku zápasu se sudí hlásili o své místo na slunci tím, že fauly a faulíky domácím nepískali, zato nás posílali na trestnou lavici i za zlý pohled, a to vše doprovázené množstvím obdobných přehmatů. A tak dnes Sršni bojovali proti dvěma soupeřům a věřte nebo ne, tím záludným a nevyzpytatelnějším protivníkem byli rozhodčí. Proto se postavení Sršňů v tabulce Rychlých Šípů jistě rázně pohoršilo.
Na zápas přijela i početná skupina rodičů a fanoušků, která se s námi po utkání přesunula na „Motokárovou show“, ale to již je jiný příběh, který si nechám do jiného příspěvku. Snad jen, že nejrychlejším Sršněm dorostencem se stal Vašek a seniorem Jirka Tvrdík. Gratuluji.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Vítek, Kořistka, Tomčík, Sádlo, Jiráň, Švejda Petr, Kadlec, Mlika
branky: Kořistka 2x, Kadlec, Marvan, Draslar
asistence: Vítek 2x, Kořistka, Tomčík
HC Benešov - Sršni Kutná Hora
6 : 5 po SN ( 0:2, 2:2, 3:1 )
Domácí se ukázali jako správní hostitelé a na cestu domů nám přibalili jeden bod.
Sedm dní uteklo jako voda a na kalendáři se opět ukázala neděle, což pro nás žlutočernokabátníky se Sršněm na prsou znamenalo další utkání KLD. Tentokrát byl naším soupeřem současný lídr naší soutěže (společně s Příbramí) tým HC Benešov a Sršni měli co vracet, neboť v prvním měření sil odešli poraženi 2:1O. Přestože se nám na nejdůležitější část sezóny kvůli zraněním rozpadla sestava a do zápasů nastupujeme v silně okleštěném složení, před Benešovem přišly přeci jen dvě dobré zprávy: Láďa konečně opustil marodku a vrátil se mezi nás Ondra. Přesto při pohledu do tabulky byl papírový favorit zcela jasný a spekulace o výhře se zdály před zápasem jako výplody mozku až chorobně postiženého optimismem, nicméně po zápase by se slušelo všem těmto optimistům omluvit. Nyní však k samotnému zápasu.
Taktika byla stanovena, výzbroj oblečena a mohlo se jít na led. Tentokrát jsme všichni dobře věděli, že nás čeká křest ohněm a i úvod zápasu tomu nasvědčoval. Domácí na nás vlétli, že beci od sebe jen odhazovali puky. Dobře kombinovali a častokrát nás uzavřeli v obrané třetině, že zřejmě budeme muset i zaplatit za ,,několik jízd na kolotoči“, na kterém nás povozili. Vítr z plachet jim však hned v 7.minutě vzal Dominik, kterému Pepa naservíroval na stříbrném podnose vyloženou šanci, a ten nekompromisně poslal outsidera do vedení – 0:1. Než se soupeř pořádně vzpamatoval zvyšovali jsme na konci 9.minuty již na 0:2 pro barvy Kutné Hory. Gól padl po hezké kombinační akci Janka a Dominik svou pověstnou jedovatou střelou přinutil časomíru vytáhnout propisku a podruhé zapsat jeho číslo do listiny střelců. Pravdou je, že většinu času měl soupeř tlak a domácím divákům se dostávalo potěšení z krásných akcí, kterým chyběl pouze kotouč v naší brance. David ale dokazoval, že si potykal s opravdu dobrou formou. Pokusy ze všech pozic většinou ukryl ve své výstroji, nebo byl na blízku pozorný obránce, který kus černé pryže ihned odklidil do bezpečí. Třetinu jsme sice vyhráli o dvě branky, ale dění na ledě ukazovalo, že nás čekají ještě perné chvilky.
Do druhého dějství měl pro nás soupeř přichystané překvapení v rukávu, v podobě hráče s č.11, který opravdu znatelně posílil jejich řady. Hostující tým měl od začátku převahu, která však opět vyvrcholila pukem v jejich síti. Po buly v útočné třetině se Aleš na malý moment dostal k volnému puku, zbytečně nevymýšlel a poslal ho okamžitě tím nejlepším směrem, za záda domácího gólmana – 0:3. Hokej je hra chyb, a kdo jich udělá více, tak prohraje. O tom jsme se mohli přesvědčit v 26.minutě, kdy jsme poměrně zbytečně ztratili puk na modré při zakládání útoku a soupeř vzniklé přečíslení náležitě zužitkoval 1:3. Vodní Lvi i dál nenechávali nikoho na pochybách, že letos jdou prostě za postupem do ligy, a že to tedy pro nás nebude žádná selanka - a taky nebyla. Obětavá obranná hra celého týmu s Davidem v zádech však likvidovala i dál pokusy hostů jako na běžícím páse. Ale teď prosím dámy a pánové, pozornost věnujte střelci třetí branky Dominikovi. První útok sevřel na konci 43.minuty domácí v jejich třetině, Janek nahrává Dominikovi, ten vybruslí od mantinelu mezi kruhy, rozhlédne se kolem sebe, s ledovým klidem povodí dva bránící hráče za sebou, zlehka zakvrdlá, mrknutím dá najevo ostatním, ať se dívají, že teď je šance se něčemu přiučit a milimetrovým backhandem nachází volný levý růžek benešovské branky – 1:4. Mnohým se zdálo, že tato branka je jakousi pojistkou k uklidnění hry, ale opak byl pravdou. Něco visí ve vzduchu......a za dvě minuty již i naši brance. A bylo zaděláno na drama, protože jsme ještě v poslední minutě přišli o Janka, který dostal (z mého pohledu hodně přísný) trest 5 minut+dokonce utkání. Přesto po druhé dvacetiminutovce stále výborných 2:4!
Do poslední třetiny jsme si z té předešlé tedy přenesli ještě přes čtyři minuty přesilovky domácích. Hraje se samozřejmě převážně jen na naši bránu a je jasné, že jen vyhazovat 20 minut puk asi nebude ta správná strategie, ale proč to nezkusit. Čas se neuvěřitelně vleče, soupeř bruslí čím dál rychleji a někteří hráči mají problémy mezi střídáními popadnout dech. Stupňující se nervozita na obou stranách bohužel přináší i zvýšený počet faulů, polofaulů a podobných nehokejových zákroků. Klíčovým faktorem poslední třetiny se ukázalo, že po přečkání pětiminutového oslabení jsme i nadále pokračovali v početní nevýhodě. Je pravda, že většina vyloučení byla zasloužená, ale je taky pravda, když to řeknu zdvořile, že rozhodčí měli oči jenom pro nás.... Benešov dostal jediný úkol, otočit kormidlem zápasu, a 49. minuta hry ukázala, jak jednoduše se dá přijít o vedení. Během 49 vteřin domácí využili přesilovky a dali tři branky - 5:4. Jak řekl Pepa, bylo to krutý sedět na trestný a jen se dívat. Zdálo se, že je konec a náš celek si odveze prohru, kterou si absolutně nezaslouží......., ale opravdu jenom zdálo. Ten den měli Sršni morálky na rozdávání. Time-out zklidnil naše hlavy i hru, a protože se blížil konec zápasu, vsadili jsme všechno na jednu kartu – útok. V 54. minutě tlak Sršňů vyvrcholil. Láďa vystřelil od modré, brankař puk pouze vyrazil a Domča, sice z těžkého úhlu, dorážkou zařídil velké oslavy jak na ledě, tak i na naší střídačce. Nervy drásající thriler mohl pokračovat a vůbec nebylo jasné, kdo bude v tomto kole bodovat. V závěru třetiny se už ale nestalo nic, co by mělo pozměnit skóre na světelné tabuli, a tak se hráči obou týmů mohli těšit na rozuzlení oné těsné hokejové zápletky v loterii s názvem „samostatné nájezdy“. Taky se tak stalo! Najednou nebyl nikdo favorit a o všem rozhodovala psychika jednotlivců a štěstí. Góly jsme mohli vidět až v třetí sérii, kterou za Sršně zahajoval Dominik a svým pověstným „švihem natahovákem“ trefil odkrytý růžek branky nad lapačkou gólmana. Bohužel soupeř svou poslední šanci taky využil, a tak se pokračovalo dál v obráceném pořadí. Domácí exekutor dal a naše akcie ve hře měl udržet opět Dominik. I když se jedná o střelce od Pána Boha a jeho rána nad vyrážečku, by si gól zcela jistě zasloužila, tentokrát pouze orazítkovala tyč branky. Konec zápasu, přesto se necítíme poraženi. A o tom kdo byl spokojenější, či kdo víc získal nebo ztratil, hovořil i fakt, že po podání rukou domácí odešli do kabin a my si radostně na středu odbouchali vstřelené branky a poděkovali fanouškům.
Vstupovali jsme do tohoto zápasu s vědomím, že nemáme co ztratit, ale jen získat, a že nikomu nic zadarmo samozřejmě nedáme. Papírovým favoritem utkání byli rozhodně domácí, ale už mockrát se ukázalo, že prognózy jsou jen bezcenný cár papíru. S maximálním nasazením, bojovností a špetkou štěstí máme na každého, a tedy i Benešov je jen dalším z řádky devíti soupeřů KLD. Přestože se nám nakonec nepodařilo vedení udržet, byl to zápas, po kterém na sebe můžeme být hrdí a jako bonus máme i bod. V žádném případě nešlo o taktickou bitvu, ale o bojovný duel, plný pěkných hokejových situací. Soupeř si vzhledem ke své herní, bruslařské, fyzické a věkové převaze zasloužil vstřelit mnohem víc branek, ale utopil se v profesorském hokeji a snaze dávat až do prázdné. Sršni dnes v defenzívě i s gólmanem předvedli velmi pozorný výkon, neváhali padat do střel, podstupovat bolestivé souboje, odpovědně bránit, ale především se dokázali motivovat i v těch nejtěžších chvílích. Nehráli jsme nijak závratně pohledný hokej, ale všichni dřeli a bojovali na sto procent a potvrdili, že pod despotickým trenérem nedávají v posledních zápasech kůži lacino. Dominik dal podruhé v řadě hattrick a po nevýrazném začátku sezóny, kdy mu tam nechtělo nic spadnout, teď pálí ostrými ostošest. Ondra prodělal velmi slušný comeback, i když v poslední třetině mu evidentně tuhly nohy. Pepa byl opět naše jistota vzadu a kapitán, který může jít týmu příkladem. Každý podobný úspěch nám samozřejmě vlévá novou krev do žil a největší pochvalu si dnes zaslouží TÝM!!! Co dodat na závěr? Snad jen to, že nejsme ani v polovině soutěže a soupeři určitě nedají při odvetách kůži lacino. Nicméně pokud podáme podobný výkon jako dnes, mohlo by to klapnout... Jen je nutné si zase skromně „sednout na zadek“ a k dalším zápasům přistoupit s plnou pokorou. Nikdo se sám neporazí a do příliš zvednutého nosu mnohdy velice rychle naprší.
P.S. Protože dobrých zpráv není nikdy dost. Doktor dneska Adamovi dovolil vrátit se do tréninkového procesu.
Sestava:
brankaři: Jelínek David, Rejna
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Šváb, Pipková
útočníci: Vítek, Kořistka, Tomčík, Sádlo, Jiráň, Švejda Petr, Kadlec, Mlika
branky: Vítek 4x, Sádlo, Jiráň
asistence: Kořistka 2x, Šváb, Švejda Petr, Švejda Pavel, Draslar
Sršni Kutná Hora - Spartak Vlašim
10 : 7 ( 5:3, 3:1, 2:3 )
V nedělní pravé poledne konečně zavlály vítězné vlajky na vrcholu Sršeň arény,
přesto v závěru byly staženy na půl žerdi.
První část KLD nám skončila a začala tzv odvetná část. Naším soupeřem tak letos již podruhé byli hráči Spartaku Vlašim, kteří nám jistě chtěli vrátit porážku z prvního měření sil. Nedal se tedy očekávat snadný průběh utkání, neboť Sršni již několikrát dokázali rozdat body i týmům, které nebyly hokejově lepší. Sestavu na zápas jsme lepili jak se dalo, protože naším největším protivníkem v letošní sezóně je marodka.
Vhozením buly sudím Tomandlem odstartoval zápas a hned v 2.minutě se na nás usmála štěstěna. Těžko říct, jestli Pepa od modré nahazoval, nebo střílel, každopádně puk s přispěním Jankovi teče, procedil skrz brankáře Vlašimi 1:0. Do soupeře jsme se od začátku zakousli, jako hladoví vlčáci a zatlačili ho do vlastní třetiny, kdy pouze spoléhal na brejkové situace a rychlá přečíslení. A přesně z takové akce se mu v čase 5.16 podařilo vyrovnat. Na světelné tabuli však stav 1:1 svítil pouhých 42 vteřin - Janek posunul puk na Dominika, a ten uhánějíc po levé straně, dlouho nevymýšlel a tvrdým švihem ho poslal nad rameno bezmocného gólmana Vlašimi. Narostly nám křídla a zejména první útočná řada Sršňů si v těchto chvílích vytvářela tlak, jako vystřižený ze starých záznamů ruské „sborné". Bohužel zatlouct další hřebík do rakve, se nám z toho nepodařilo vytěžit. No nic, pohřeb se zatím nekonal, jelikož nebožtík lehce nadzvedl víko a naposledy v zápase srovnal skóre - 2:2. Začátek 15.minuty bude do dějin Jiráňovic rodiny zapsán jako okamžik, kdy si Domča připsal svou premiérovou trefu v dresu dorostu 3:2. Celá střídačka mu to ze srdce přála, protože se už nemohla dívat, jak sedí trošku bokem, skelným pohledem hledí na led a vede monolog ke svojí hokejové holi: „Skoro všichni už dali gól. I Pája a Petr s Erikem, jen ty pořád nic! Já nevím, co to s tebou je?! Vždyť se o tebe tak starám???!! Máš ještě jednu třetinu. Jestli nedáš alespoň jeden, rozluč se minimálně na 14 dní s novou páskou!“ Za minutu po Domčově radosti padl nejúžasnější gól zápasu. Pája získal ve středním pásmu puk, neohroženě se vydal do soupeřovi třetiny a těsně za modrou napřáhl málem až do světel, aby vypustil nechytatelný projektil přesně do vinglu branky 4:2. Myslím, že brankař Vlašimi musel být asi rád, že ho puk minul, jelikož většina chráničů je dnes již pouze čínské výroby. Žel bohu záhy přišla i další branka do naší sítě, kdy jsme propadli na buly a nedostatečným důrazem v osobních soubojích pustili soupeře až do střelecké pozice těsně před Vaška – 4:3. Dvacet vteřin před koncem třetiny pak přišla další velká chvíle Dominika, který po oku lahodící akci, popáté překonal protivníkova brankáře a svým typickým "suchým švihem" trefil víko soupeřovi klece - 5:2. The end of the first period a marně pátrám v paměti, kdy Sršni naposledy nastříleli za třetinu pět branek.
Do druhé části jsme vlétli jako vítr a již po 19 vteřinách svítil na ukazateli skóre stav 6:3 a na světě byl letošní druhý Dominikův hattrick(ten první taky proti Vlašimi), bohužel jsme se ale nedočkali žádných čepic na ledové ploše, tradičního uznání fanoušků v NHL, za tento husarský kousek. Odskočit na rozdíl čtyř branek se nám podařilo v 24.minutě, kdy se podruhé v zápase prosadil Pája po nahrávce Domči. Pak ale převzali iniciativu hosté, sevřeli nás do kleští a v našem pásmu prováděli strašlivé útočné manévry. V čase 28.20 přišlo snížení na 7:4 a od té chvíle to s námi šlo z kopce. Najednou nám nic nevycházelo, puk nás neposlouchal a soupeře bylo všude plno. Bylo jasné, že jen bránění výsledku by pro nás mohlo mít nedozírné následky, takže nezbývalo nic jiného, než se vrátit k aktivní hře a bruslení, ale sil rapidně ubývalo. Jako dar z nebes pak přišla akce z 36. minuty, kdy Dominik s Jankem vyřešili situaci 2-1 tím nejlepším způsobem, tudíž stav 8:4 and the end of the second period.
Poslední dějství jsme zahajovali 80 vteřin trvající početní výhodou dohrávanou z konce druhé třetiny, ale my jsme se nemohli dostat do tempa a věnovali se spíše boji s ubývajícími silami. Hráči Sršňů měli v nemálo střídáních z víření soupeřových útočníků zamotanou hlavu a nebývale rozdýchané plíce. V 46.minutě pak ani Vašek v bráně nedokázal vyřešit situaci, do které se pod tlakem hrající obrana domácích dostala - 8:5. V těchto chvílích již nekřičím, ale ječím z plných sil, abych kluky ještě vyburcoval a člověk neznalý hokejových poměrů by si myslel, že se vrátil časem do dob otrokářství. Již za minutu nepřehlédnul David zcela volného Dominika na zadní tyčce a ten po jeho střílené nahrávce od modré mohl skórovat do odkryté části brány 9:5. V 50.minutě nás soupeř dostal opět pod tlak, a protože jsme v těchto chvílích nebyli schopni ani vyhodit puk ze třetiny, skončil nakonec v naší síti - 9:6. Hrálo se stále svižně, byť už ubývalo sil na obou stranách. Dobyvatelé z Vlašimi neustále pořádali výpady za útočnou modrou čáru a snažili se další vstřelenou brankou zápas ještě zdramatizovat. V 54.minutě ale Janek našlápl po pravé straně, ve středním pásmu dostal nahrávku, prosadil se v souboji 1-1 a po nádherné individuální akci, na jejímž konci překonal brankáře typickým "pojď sem, kam jdeš", ho kličkou do protipohybu poslal na párek - 10:6. V čase 57.41 zapomněli naši obránci za sebou vlašimského útočníka, který jel najednou sám na Vaška a střelou mezi betony stanovil závěrečných 10:7. Když už byla závěrečná siréna doslova na doslech, dostali jsme tvrdý direkt, v podobě ošklivého zranění Matese. Nechce se mi onu situaci blíže popisovat, protože při vzpomínce na ní se mi ještě teď tlačí slzy do očí. V tu chvíli jako by se zastavil čas a upřímně ani nevím, jak přesně jsme si výsledek pohlídali. The end of the third period.
Zase jeden ze zápasů, kde se to muselo odmakat na “morál”, a kdyby žil Ota Pavel a viděl dnešní zápas, jistě by napsal veliké dílo o vítězství týmového ducha, vůli a sršňáckém srdíčku. Helmu dnes dolů před Vámi!!!!! A díky za předvedený výkon a body.... Také bych rád vzdal hold soupeři a je na místě vyzvednout i výjimečně čistě vedené utkání, a to ze strany obou týmů, neboť za celý zápas se ozvala píšťalka rozhodčích kvůli faulům jen výjimečně. Celkově to byl fyzicky velmi náročný zápas, ovšem jak známo, vítězství polovinu únavy ihned vymaže a nasazení domácích dnes bylo silnější měnou než kvalita soupeře. Přesto, když si vzpomenu na Pepu, který přišel těsně po chřipce a přestože do poslední třetiny šel jenom silou vůle, jako správný kapitán se kousl a nějak to vydržel až do konce, jak Janek dopajdal před zápasem do kabiny s výronem kotníku, ochlazoval ho, aby dostal nohu vůbec do brusle a na můj dotaz po prvních střídáních, jestli to půjde, odpověděl: “Bolí to, ale na ledě to nějak vydržím a tady na střídačce si když tak chvíli pobrečím”, se zase potvrdilo, že srdce je největší sval sportovce.
P.S. Mates už má po operaci, tak mu přejme brzké uzdravení a návrat mezi nás.
Sestava:
brankaři: Rejna, Jelínek
obránci: Draslar, Marvan, Švejda Pavel, Švejda Petr, Pipková
útočníci: Vítek, Kořistka, Tomčík, Jelínek Mates, Sádlo, Jiráň, Mlika
branky: Vítek 5x, Kořistka 2x, Švejda Pavel 2x, Jiráň
asistence: Kořistka 4x, Draslar, Jelínek Mates, Jiráň, Marvan
CO NOVÉHO V DOROSTU??
Už je to měsíc zpátky, co jsem tu naposledy rozebíral dění v kategorii dorost a mám-li začít chronologicky, musím se vrátit na začátek října, kdy naší kabinu definitivně opustil Dominik Ryšan. Po více jak měsíční absenci na trénincích (absolvoval pouze 3 počátkem srpna) se dostavil pro výstroj a s vysvětlením: „Má nyní jiné zájmy“, odešel.
No, a aby toho nebylo málo, tak po nevydařeném zápase s Černošicema bez sebemenšího zdůvodnění přestali chodit na tréninky i Martin s Ondrou. Nechci činit neuvážená prohlášení, která by mohla postavit nepřekonatelnou zeď, v případě, že by se oba chlapci rozhodli znovu vrátit k hokeji. Přesto „proč chodit okolo horké kaše“ a opravdu už odmítám, nést na svých zadech jen špínu a urážky. První absence oba svorně zdůvodnili pouze nemocí a existenci jakéhokoliv problému, který by bylo potřeba řešit, odmítali. Pak již bohužel přestali brát můj telefon, a tak se v dobré víře pomoci vyřešit vzniklou situaci zapojil i trenér juniorky p.Bláha a manager naší mládeže p.Jelínek. Věci, na kterých se osobně dohodli, kluci nikdy nenaplnili a nyní již nekomunikují ani s nimi. Škoda, velká škoda, ale z naší strany jsme podnikli, troufám si říct i víc než bylo zapotřebí, a nyní je míč skutečně na jejich polovině hřiště. Jestli do současné chvíle na všechny naše aktivity reagovali zcela pasivně a nebyli schopní se rozhodnout, nemá smysl se tím již dál zaobírat. Lepší je věnovat energii a čas hráčům, kteří chtějí hrát a trénovat.
Teď pár slov k našim marodům a předesílám, že čtení to opravdu nebude o mnoho veselejší. V říjnu se měl po vážném úrazu páteře již vrátit Jenda, ale doktoři termín na druhý pokus posunuli na listopad a v současnosti platí třetí varianta až po Novém roce. Adam s kolenem již nastoupil rehabilitaci, přesto při chůzi stále tahá jednu nohu za sebou jak Joffreye de Peyrac, a když se na krátký okamžik cestou do školy zastaví a opře o své berle, vkládají mu kolemjdoucí se soucitným pohledem do dlaně drobné mince. Takže na plnohodnotný návrat na led to zatím rozhodně nevypadá. Dalším dlouhodobě vyřazeným hráčem ze sestavy je Míra, kterému se stav poraněného kolena v zápase s Popovicemi natolik zhoršil, že musel na operaci, kterou prodělal toto pondělí. Z jeho SMS jsem hodně šokovaný, proto raději pouze přepisuji: „Dobrý večer kouči, tak jsem po operaci. Na sále jsem byl 3 hodiny a čekal jsem, že ta plastika bude, že mi daj umělej vaz a cajk. Ale mýlil jsem se… Uřízli mi část holenní a stehenní kosti a dali mi tam náhradu a mám šrouby. Pozdravujte kluky, a že jim přeju teď už jen samé výhry“.
Je mi to opravdu moc líto, protože jak znám tyhle kluky, hokej jim hrozně chybí a proto, aby mohli naskočit na led, by udělali cokoliv. Inu to jsou ty paradoxy života. Někdo hrát může a nechce a jiný by moc chtěl a nemůže. Přesto abych nekončil tak depresivně, pár informací s dobrým koncem. Láďa již zkompletoval zlomenou ruku, a když zdárně zažene chřipkové bacily, tak může hrát a poranění Davidových zad nebylo naštěstí tak vážné, jak původně vypadalo, takže i on se po krátké rekonvalescenci opět zapojil do hokejového procesu.
Tolik asi vše z negativ a nyní to pozitivní, tudíž pohled do budoucnosti. 17.listopadu nás čeká „Motokár show“, kterou si, doufám při co největší účasti, společně užijeme. Jinak jsme dostali nabídku sehrání přátelského utkání s výběrem stejně starých chlapců z Kanady. Protože torzo týmu tuto možnost přivítalo velice kladně, dojde k sehrání zápasu 19.prosince v Medison Square Garden Aréně v Kutné Hoře. Vánoční svátky si zpestříme tradičním domácím turnajem, který má pro letošní rok určený termín 26.prosince. Pozvání zatím přijali tito soupeři: HC Chrudim, HC Chotěboř, HC Dvůr Králové-Náchod. Protože bychom rádi uskutečnili turnaj o pěti mužstvech, nejedná se zatím o definitivní podobu. Dále jsou v jednání přátelská utkání mezi Vánoci a Novým rokem s výběrem týmů Dolního Rakouska a Vídně. Jak vidíte program je nabitý a kdo má hokej rád si jistě přijde na své. Takže trénovat, trénovat, trénovat …
Jako úplně poslední informaci dnešního příspěvku vypustím do hokejových kuolárů, něco málo o připravované akci: „Zastřel si svého trenéra“. V případě naší spokojenosti s Vašimi výkony, přístupem a nasazením v následující části sezóny, chceme další setkání kategorie dorost pojmout jako paintballovou bitvu. Přesná motivační kritéria pro eventuelní uspořádání této střílečky budou teprve určena a poté zveřejněna v kabině. Přesto již nyní Zdeněk, z důvodu nalákání co největšího počtu účastníků z řad hráčů, rodičů a funkcionářů našeho oddílu, upravil původní název na: „Zastřel si svého Sirotka“.
Toť ode mě dnes vše. Nyní si raději ještě jednou vše přečtu a s použitím klávesy delete provedu autocenzuru. No, a pak již půjdu dělat něco smysluplného.
MOTOKÁRY
První třetina naší soutěže dospěla ke svému závěru a nastal čas uspořádat další neformální setkání kategorie dorost se vším co k tomu patří. Pravda, sezóna pro nás nezačala příliš optimisticky, neboť ambice týmu sahaly jistě výš, ale kolektiv se musí utužovat neustále a nesmí se příliš hledět na nepříjemné okolnosti a zranění, která nás letos provází. Jako místo konání, které by bylo hodno takové megalomanské akce byl vybrán „motokárový areál“ Černý most (http://motokary.kartareal.cz/) a termín státní svátek 17.11.2010.
V tento den hrajeme mistrovské utkání od 10.00 hod. v Praze na Nikolajce se Zbraslaví, na které by jsme tentokrát zcela mimořádně vyrazili vlastními auty. Po zápase se společně přesuneme na oběd do již zmíněného Zábavního centra Černý most a dále pak na motokárovou taškařici. Protože hra kutnohorských Sršňů snáší postupem času stále přísnější měřítko a i přes mnoho nepříznivých okolností je na hře týmu jednoznačně patrná vzestupná výkonnost a chuť se s problémy porvat, rozhodl se realizační tým uhradit z týmové kasy jízdy na motokárách všem našim hráčům. Pozor, akce není myšlena pouze jako pánská jízda, nýbrž se počítá s rodiči, přítelkyněmi a dalšími fanoušky, ale ti již bohužel ve vlastní režii. Samozřejmě, že po zkušebních zahřívacích jízdách proběhnou i oficielní závody v kategoriiích: dorost, senior a women, pro jejichž vítěze jsou připraveny hodnotné sportovní ceny a trofeje. Očekáváme kvalitní, férové, ale nelítostné souboje plné adrenalinu, protože mužská ješitnost nezná mezí. Ale proč si alespoň trošku nevěřit a neužít si trochu legrace s kamarády.
Účast všech hráčů a rodičů na této akci se považuje za „nepsaně povinnou“, a tudíž jsou samozřejmě zváni i všichni naši marodi, invalidi, či kluci, kteří momentálně nenastupují k utkáním z nejrůznějších důvodů. Případná neúčast nebude mít vliv na zápasovou sestavu, protože v současném stavu kádru nemáme mnoho eventualit, pouze na ní bude „přihlíženo“ asi tak, jako když žák donese 100kg, nebo 1kg starého papíru do sběru.
Akci organizačně zaštiťuje Zdeněk, proto s konkrétními dotazy se prosím obracejte přímo na něj, nebo pište do jeho e-mail, či se v diskusi vyjádřete k dalším možnostem tohoto setkání, ať se můžeme od něčeho odrazit a máme jasnou představu o tom, co by vás nejvíc zajímalo a bavilo.
P.S. 17.11.1989 z Albertova na Národní třídu
17.11.2010 z Nikolajky na Čerňák
ZDEŇKOVO ORGANIZAČNÍ INFO č.1
Povinnou výbavou na motokárách je jen přilba. Kdo má vlastní, může si ji vzít, ovšem ne hokejovou. Kdo nemá, půjčí si jí na místě, vč. rukavic – ty osobně doporučuju. Můžete si půjčit i kombinézu. Protože je půlka listopadu, dostatečně se oblékněte. Zapomeňte jen na tričko a mikinu. Jezdí se v patře vícepodlažních otevřených garáží. I když můžu garantovat, že se u jízdy zahřejete víc, než možná čekáte.
Pokud se někdo budete chtít přidat, myslím rodiče, pošlete mi zprávu. Zamluvit celý areál je sice možný, ale pro nás nekřesťansky drahý. Přesto bych se u nich pokusil domluvit, co nejpřesněji specifikovat počet pilotů a současně zkusil ještě o kousek vylepšit cenu, kterou nám už o kousek upravili.
Přímo u dráhy je bistro, kde se napojíme a zahřejeme a je odtamtud vidět na trať.
Sršni Kutná Hora - HC Příbram
5 : 9 ( 1:2, 2:6, 2:1 )
Další pokračování Krajské ligy dorostenců, naplánované na 28 října, tedy státní svátek, mělo na programu kromě jiného také souboj domácích Sršňů s týmem HC Příbram. Dle bookmakerů, hokejových odborníků a při pohledu do tabulky došlo k měření sil Davida s Goliášem, kterého pomyslně představoval celek z hornického města, jenž svým soupeřům letos pravidelně naděluje dvouciferné nášupy a dvakrát dokonce i přes dvacet. Přestože štěstěna bývá mnohdy náladová a vrtkavá, tentokrát ke skolení Goliáše nedošlo a všechny body zůstaly papírovému favoritovi.
Náš team, který ač seznámen s kvalitou soupeře, šel do zápasu dobře naladěn a byl připraven soupeře minimálně potrápit. Obě mužstva vstoupila do utkání aktivně a hrál se divácky atraktivní hokej nahoru-dolů. Už v 2.minutě se po dobré křižné nahrávce hrnul na příbramskou jedničku v brance Janek, ale ani nájezd zprava, ani střela Dominika v 6.minutě zleva, kterou gólman neudržel, úspěch nepřinesla. Soupeř skvěle bruslil, měl rychlý kombinační přechod do útoku, a pak v něm ohromný tlak do brány, takže utkání mělo náboj a nadprůměrnou kvalitu. První branka přišla až v 14.minutě a bohužel jak jinak, než do naší sítě 0:1. To však domácí nezlomilo a v 17.minutě se už snaha Sršňům vyplatila. Dominik projel po pravé straně do útočné třetiny, nahrál Jankovi před branku, a ten uplatnil svůj důraz v tomto prostoru 1:1. V závěru třetiny se nechal náš druhý útok strhnout k bezhlavému napadání rozehrávky, z kterého vyplynulo pouze početní přečíslení soupeřem, jenž se střelou pod horní tyčku 44 vteřin před sirénou opět ujal vedení – 2:1.
Ani druhá část hry nebyla nijak nudnou podívanou a již od začátku se dál hrál oboustranně velmi rychlý hokej. Pokus o vyrovnání nám bohužel kazila velmi dobrá obrana Příbrami, která navíc každou naši chybku trestala. V útočné snaze srovnat výsledek, jsme pootevřeli obranná vrátka, a jak to tak v hokeji chodí, došlo na situaci „nedáš, dostaneš“, kdy se hosté po dvou identických situacích v 26. a 27.minutě dostali do vedení 1:4. Již za minutu jsme však dokázali odpovědět tím nejlepším způsobem. Dominik vybruslil před branku, jeho střelu backhandem brankař pouze vyrazil před sebe a Janek odkrytou část branky jednoduše trefit musel – 2:4 a opět jsme byli ve hře. V 33.minutě si bohužel Vašek nedostatečně pokryl spodní část branky a poměrně lehká střela mezi nohy mu proplula do sítě 2:5. Tato chyba Sršně mírně paralyzovala a Příbram nás nemilosrdně ztrestala. Během následujících dvou minut předvedla ukázkové souhry a my jen přihlíželi dalším dvěma brankám 2:7. V rozmezí tří minut jsme nechali soupeře třikrát skórovat a vlastními chybami rozhodnout slibně rozehraný zápas. Tudíž nejvyšší čas pro time-out a pokus naordinoval týmu aspoň korekci stavu. Sršni se pak skutečně začali probírat z chvilkové apatie a v 37.minutě předvedl elitní útok Vítek - Kořistka – Tomčík přesilovku z říše snů, kdy třešničkou na dortu bylo Dominikovo přesné zakončení. Druhou třetinu, přesto obdobně jako první, uzavřel soupeř brankou v poslední minutě – 3:8.
Že tihle Sršni hrají až do konce a nikomu nic zadarmo nenechají se příbramáci přesvědčili i v posledním dějství, do kterého jsme vstupovali s vědomím, že nemáme co ztratit. Odstartovali jsme s novým elánem a hned v úvodu po breakové akci snížil Dominik na 4:8. I dál třetina nabízela na obou stranách kvalitní podívanou a Vašek několikrát vynahradil týmu své zaváhání z druhé třetiny. Přesto se v 57. minutě dostali k brankovému slovu hosté 4:9, ale nebylo to slovo poslední, protože tečku za zápasem napsal v 60. minutě Jožan 5:9.
Dnes jsme mohli sledovat atraktivní útočný hokej, který všem pořádně propotil ribano a my demonstrovali jasně morální sílu a vůli nikdy to nevzdat. I když to tak podle výsledku možná nevypadá, Váš výkon byl velmi sympatický a sebevědomí, přestože vyšel bodově naprázdno. Klobouk dolů před touto partou hokejových nadšenců, která ukázala, že hrát se dá opravdu s každým, když se do hry vloží dostatek odhodlání a nadšení. Myslím, že včerejší souboj se dá považovat jako reklama na dobrý hokej. Nálepku hvězda zápasu si z mého pohledu, obdobně jako závěrečný aplaus fanoušků spravedlivě zaslouží všichni hráči, přesto vyzdvihuji Dominikovu schopnost dostat se do vyložené šance a její zakončení. Dále pak Janka za pracovitost, kdy byl schopen svým bruslením zaplnit polovinu ledu, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o první nebo šedesátou minutu zápasu. Bohužel jsem tentokrát nestihl konzultovat své vidění zápasu s postřehy někoho z tribuny, což je mi líto. Víc očí víc vidí a pohled z výšky odtržený od emocí a dění na střídačce bývá přínosný, i když někdy odlišný. Proto jestli jste byl někdo s našim výkonem a přístupem nespokojený: „Sorry“, ale já za kluky na střídačce prohlašuji: „Nechali tam všechno“. Anebo přeci jen jeden hlas z lidu. Adam, který po zápase s Černošicema prohlásil: „Bylo to hrozný a nedalo se na to koukat“, tentokrát vítal kluky u dveří kabiny slovy: „Pro mě jste dneska hráli moc dobře, protože jste hráli srdcem“. Nejraději bych už nic nedodával, protože v tom je řečeno všechno, ale co bych to byl za diktátora Fidela, abych neměl poslední slovo. Takže dneska závěrem zcela vážně a bez bonmotů: „Pánové, nedávno jsem po hodně dlouhé době přemýšlel o tom, že s trénováním praštím“... Posledních pár utkání bylo ale vidět, že jste dobrá parta a umíme táhnout za jeden žlutočerný provaz – a to je potěšující. Jen tak dál!
Sestava:
brankaři: Rejna
obránci: Draslar, Marvan, Šváb, Švejda Pavel, Švejda Petr
útočníci: Vítek, Kořistka, Tomčík, Jelínek Mates, Sádlo, Jiráň, Mlika
branky: Kořistka 2x, Vítek 2x, Tomčík
asistence: Vítek 2x, Tomčík 2x, Kořistka, Draslar
TENTO TÝDEN SLAVÍ
V občanském kalendáři má 26.10. svátek Erik. Toto jméno je skandinávského původu, jehož nejstarší tvar zněl Eyrekr a znamenal „všemocný, ctihodný a vážený vládce“.
Patronem tohoto jména je švédský král Erik IX., který uspořádal proti svým finským sousedům legendární křížovou výpravu, kdy se rozhodl přinést jim křesťanskou víru i proti jejich vůli. Sám Erik však dlouho nežil. Byl zabit, když proti němu povstal dánský princ, podporovaný domácími nespokojenci. Erikův syn Knut využil mučednictví svého otce a podporoval rozvoj jeho kultu tak silně, že se zakrátko stal národním patronem Švédska i Finska. Jeho role je však značně idealizovaná, protože Erikovi šlo především o rozšíření švédského vlivu na Baltu.
Přeji tomu našemu Erikovi všechno nejlepší, štěstí, zdraví, pohodu, a aby každý den přinesl něco nového, pozitivního a především společnost dobrých přátel.
Tatran Sedlčany - Sršni Kutná Hora
4 : 2 ( 1:0, 3:1, 0:1 )
V osmém kole KLD byl soupeřem Sršňů momentálně třetí tým tabulky Tatran Sedlčany a nutno podotknout, že obě mužstva nastoupila v minimálních sestavách o deseti hráčích. Takže nebýt výrazné věkové výhody (3 hráči 95, 8 hráčů 94) na straně domácích, mohlo to připomínat nefalšovanou cigánskou férovku. Sestava, jak je poslední dobou již tradicí, se nerodila zcela lehce a situace začíná být velmi vážná ne-li přímo kritická. Sršní marodka se po minulém zápase rozšířila ještě o Davida a především jsme pak až do konce sezóny přišli o dalšího kapitána Míru. Zdraví si nemůžeme naplánovat, a tak v silně okleštěné sestavě a s novým kapitánem Pepou se náš mančaft postavil soupeři, který se v minulých sezónách plácal na dně tabulek, ale letos je štikou, která okupuje její čelo. Klima v kabině před zápasem mi přesto přišlo velice příjemné a po šňůře nevyhraných zápasů bylo cítit odhodláni udělat pro úspěch a body maximum.
Hned od prvního hvizdu se do sebe obě mužstva pustila, jakoby šlo o zlaté hokejové kalhoty. Hrál se hokej nahoru dolů, při kterém se šance s železnou pravidelností střídaly na obou stranách. V 11.minutě jsme zbytečně ztratili puk v obranném rohu, který soupeř okamžitě poslal před branku, kde se domácí útočník již prosadil. Přestože se i nadále hrál zcela vyrovnaný hokej, prohrávali jsme po první části nejtěsnějším rozdílem 1:0.
Začátek druhé třetiny jsme poněkud podcenili, maličko zadřímli a nechali si v 22.minutě dát druhý gól. Sedlčanský útočník se jistě ještě teď diví, jak snadno prokráčel naší obranou až k samotnému zakončení. Tato situace nás kupodivu nesrazila do kolen, ale naopak odstartovala obléhání sedlčanské klece, na kterou jsme doráželi jak vosy na bonbón. Dostali jsme se do herní euforie, tvořili si šance, přičemž některé přímo volaly po gólu. Bohužel v rozmezí 37. a 39.minuty přišli dvě oslabení, která jsme neodehráli podle svých představ a opět dvakrát inkasovali. Doslova elektrizujícím momentem byla 40.minuta. V tu chvíli jsme viděli akci, po níž by Aleš dostal automaticky zlatou helmu, kdyby se taková cena v naší soutěži udělovala. Neohroženě se rozjel mezi dva obránce, prosadil se a střelou z kruhu vymetl levý růžek branky. Stav 4:1 po dvou třetinách sice k optimismu nevybízel, ale na házení čehokoli do čehokoli bylo ještě brzo, protože tuto část jsme byli výrazně lepším týmem na ledě.
Na poslední třetinu se do naší branky postavil náš druhý, ne však horší gólman David a obě střídačky hned v úvodu uznale zaklepali holemi o mantinel, když se uvedl nádherným zákrokem lapačkou. Další minuty přinesly opět naši enormní snahu o vstřelení gólu a nasazení některých hráčů přímo bralo dech. Praktikovali jsme rychlý, fyzicky velmi náročný presing, který byl určitě vizuální pochoutkou pro přihlížející diváky a v 53.minutě přinesl svoje ovoce. Soupeř pod tlakem chvílemi nevěděl, kde mu hlava stojí a namazal svojí rozehrávkou přímo mezi kruhy na hůl Dominika. Ten se tváří v tvář gólmanovi nemýlil 4:2. Tento moment do nás samozřejmě nalil novou sílu a kluci vlítli na domácí jak uklizečky na špinavou chodbu. Jestliže doteď se převážně bránili, tak teď už se jenom bránili a Sršni se vybláznili až na hranice svých absolutních možností. Čas však neúprosně ukrajoval sekundu za sekundou a sedlčanský gólman vytahovat zákroky, které zastavovali naše pokusy o vyrovnání. Na lodi plující do vítězného přístavu nebylo dnes pro Sršně místo a stav 4:2 zůstal svítit na světelné tabuli až do konce zápasu. Z mého pohledu byla závěrečná siréna pro domácí vysvobozením a jak sami po zápase přiznali, kdyby se hrálo ještě 5-10 minut, asi by to nevydrželi.
Zápas skončil a po podání rukou a krátkém zhodnocení s trenéry soupeře jsem i já odešel do naší kabiny. Kupodivu jsem necítil žádný smutek, ale naopak hrdost na tu partu kluků se Sršněm na dresu, kteří dnes odehráli nádherný zápas. Najednou jsem věděl, že i když jsme dnes prohráli, pořád patříme k sobě a máme stejný cíl. Přestože jsme každý jiný, v tomhle zůstáváme stejní. Máme velkou chuť a lásku k hokeji. Dnes na střídačce seděla parta kluků odhodlaných položit i život za úspěch týmu a tohle je to mužstvo, které máme rádi a chceme. Nejzářivější hvězda na obloze včerejšího hokejového dne byl novopečený kapitán Pepa. 5ka skutečně vynikala jako nikdy a strhávala ke hře na doraz celý tým. Pro mě jen potvrzení, že hráč, který v tréninku dokáže poctivě makat a dělat každé cvičení na 100%, také hraje úplně jiný hokej, protože má zcela jiné dovednosti a návyky. Ale i další hráči - vlastně dnes všichni si zaslouží pochvalu, a to že jsem je tady teď nejmenoval, rozhodně neznamená, že tomu tak není. To rozhodně ne. Všichni hráli na hranici svých schopností a podali úctyhodný a svědomitý výkon, kterým jasně demonstrovali svoji morální sílu a lásku k této hře. Dnes nám hra na dvě pětky vyhovovala. Hráči se dostali víc do hry, utkání víc prožívali a "team work" (týmová spolupráce) byla nesrovnatelná. Opačnou stranou mince je fakt, že rychle ubývají síly a takové nasazení v deseti lidech se nedá zvládnout každý zápas. Utkání se muselo líbit i díky výbornému řízení sudími, kteří z mého pohledu korektní utkání obou mužstev nechali rozhodnout ve hře a zato pochvala i jim. Závěrem ještě jednou všem veliký dík za výborný výkon a i když by se v naší hře našlo pár chybiček, nejsou díky bojovnosti a nasazení od každého z Vás hodné zmínky.... Opravdu jsem pyšný na to, že jsem součástí tohoto mančaftu, který mě nezklamal a našel v sobě sílu rvát se až do poslední minuty! Pevně věřím, že i příště uvidím ty staré dobré Sršně, kteří budou dřít do úmoru jen proto, aby na konci zápasu, ať už bude výsledek jakýkoliv, mohli každý za sebe říci: „Nechal jsem na ledě všechno, kamarádi....”
brankaři: Rejna, Jelínek David
obránci: Draslar, Švejda Petr, Švejda Pavel, Šváb
útočníci: Vítek, Kořistka, Tomčík, Jelínek Mates, Sádlo, Jiráň
branky: Sádlo, Vítek
asistence: Jelínek Mates, Šváb
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Ostatní často obdivují lidi narozené 23.října pro jejich energii a schopnost činit rychlá rozhodnutí s pozoruhodným odhodláním je prosazovat. Ti, kdo jako Míra (před šestnácti lety) v tomto dni přišli na svět, bývají dle moudré knihy aktivní jedinci, jež neuspokojuje pasivní sezení v koutě. Přirozeně je to táhne k náročným či obtížným situacím, ve kterých si mohou vyzkoušet svou odvahu a nadání. Mívají jasné představy o své budoucnosti, jenž je charakterizována jejich ambiciózností, jež se mnohdy stává velmi radikální. Vzhledem k této dynamické kombinaci projevují lidé tohoto dne narození vůdcovské schopnosti. Proto se jim může dařit ve sportovní či podnikatelské oblasti, což je případ i legendárního brazilského fotbalisty zvaného „Pelé“, který se narodil na den stejně jako Mirek, pouze o 50 let dřív.
Co tedy popřát tomuto bohatýrovi našeho týmu??? Rozhodně a především pevné zdraví, protože to ostatní si se zarputilosti rotvajlera určitě vybojuje.
Sršni Kutná Hora - Slavoj Velké Popovice
3 : 6 ( 1:2, 1:1, 1:3 )
V sobotu jsme odehráli další zápas KLD, tentokrát proti týmu z Popovic a není ani třeba dodávat, že případné tři body by se nám hodily jako praseti drbání. Musím však věru říct, že hodnocení se mi bude psát těžko - asi tak těžko, jako Vám se chce ráno do školy. Kdo byl, jistě chápe. Výkon jsme podali poměrně slušný, nasazení nechybělo, dívat se na to taky dalo, ale výsledkem jsme, jak už titulek napovídá, k bodovému zisku a odrazu ani tentokrát nedosáhli.
Začátek utkání byl v naší režii a pouze neproduktivita našich forvardů držela skóre na stavu 0:0. Po nadějném úvodu a několika dobrých akcích přišlo naše oslabení, které soupeř potrestal první brankou 0:1. Převaha Sršňů byla i nadále zřetelná, ale trpělivý soupeř čekal na své šance a na rozdíl od nás je byl schopen proměnit, jako na začátku 7.minuty 0:2. Pohoda se vytratila a psychika si začala vybírat svoji daň. Nic se nám nedařilo a na střídačku se začal pomalu vkrádat pocit nejistoty. První světlý moment, který skončil gólem, předvedl v desáté minutě Míra, jenž samostatný únik zakončil střelou mezi nohy brankaře. Radost z kontaktního gólu vlila do žil našich hráčů další sílu, jenomže naše střelecká nemohoucnost nás srážela k zemi a přes velké množství šancí jsme již nedokázali vstřelit ani góleček. Soupeř měl úžasný protiútok, a když se dostal do pásma, předváděl jednoduché akce, při kterých nepřipadala tato hra i divákovi laikovi nijak složitá.
Ani úvod do druhé třetiny neznamenal příliš změněný obraz hry a v 24.minutě nám Popovice opět ukázali, jak se dávají góly. Tentokrát jim k tomu napomohla špatná rozehrávka a nedůraz třetího útoku. I přes nepříznivý začátek se karta začala pozvolna obracet. Sršni měli v druhé třetině dost šancí, bohužel koncovka byla neškodná a tlak pouze křečovitý. Obavu o zdraví svého spoluhráče měli Sršni v půlce zápasu, kdy se zranil David a opustil zimák na nosítkách. Štěstí se na nás usmálo až 31 vteřin před koncem třetiny. Na naši bezzubost v útoku se již nevydržel dívat Dominik, a po blafáku uklidil backhandem touš za záda soupeřova brankáře, čímž vykřesal před poslední třetinou jiskřičku naděje.
V posledním dějství se nám podařilo nejdřív přežít dvojnásobné oslabení, které rozdělila přestávka, a poté se již Sršni vydali na honbu za vyrovnáním. Přestože v této části hry byli Sršni lepší než Kozlové, úspěch to nepřineslo. Spálených šancí jsme mohli litovat o to víc, když ve 48. minutě, po chybě první lajny soupeř opět odskočil na rozdíl dvou branek 2:4. Hra domácích se dostala do mírné křeče, která byla způsobena zřejmě i tím, že se nedaří dát branku. Minuty ubíhaly a s námi to šlo pozvolna z kopce. Pak přišla 58.minuta a dva rychlé góly hostů, což byla definitivní rána do našeho vazu. Poslední zápis do listiny střelců připojil 95 vteřin před koncem střetnutí Erik po Alešově přihrávce, a stanovil tak konečný výsledek 3:6.
Na dlouhé šňůře naší letošní sezóny přibyl další nepovedený korálek. Někdy to bolí, ale nač přivírat oči a dělat, že to co vidíme, není pravda? Jednou větou: „Dostali jsme lekci z produktivity a efektivity hraní“. Je nutno upřesnit, že nešlo o žádný debakl, ale o víceméně vyrovnaný zápas. Bohužel, vyhrává ten, kdo dá víc gólů než soupeř a bohužel naším problémem č.1 je impotentní koncovka, která je v krizi, jako světová ekonomika. Jednou si nahoře a jednou zas dole a my teď musíme v sobě najít ztracenou sílu a dát do hry vše co v nás ještě zbylo. Potřebujeme především v tréninku do každého cvičení dostat drajv a vůli po co nejefektivnějším zakončení, protože jinak nemáme šanci se zlepšit a bude to horší a horší. Kromě prohry jsme ale utrpěli i větší ztrátu - a to zranění Davida, kterému přejeme brzké uzdravení a návrat na led.
Sestava:
brankaři: Rejna, Jelínek David
obránci: Šváb, Švejda Pavel, Draslar, Marvan, Kadlec
útočníci: Vítek, Kořistka, Drahota, Jelínek Mates, Tomčík, Sádlo, Jiráň, Lázňovský, Mlika
branky: Drahota, Vítek, Mlika
asistence: Vítek, Kořistka, Sádlo
Nové výklady Knihy příkladů k Pravidlům ledního hokeje 2010-2014
Dne 29. září 2010 byla na www.iihf.com zveřejněna nová verze Knihy příkladů k Pravidlům ledního hokeje 2010-2014, která mění některé výklady pravidel přednesené na předsezonních seminářích. Bylo rozhodnuto, že tyto nové odstavce budou aplikovány od 22. října 2010 a budou součástí připravovaného kompletního vydání Knihy příkladů.
Pravidlo 440 - Vhazování
B - Výklad, nový odstavec:
8. Při volbě nejbližšího bodu vhazování by měli rozhodčí dbát na to, aby neposkytli týmu, který porušil pravidla, územní výhodu. V takovém případě nejbližším bodem vhazování bude ten, který je blíže obranného pásma týmu, který porušil pravidla. To může zahrnovat i střední bod vhazování.
Pravidlo 450 - Ofsajd
B - Výklad, nový odstavec:
4. K Pravidlu 450c:
Byl-li puk vystřelen či přihrán spoluhráči, který je v ofsajdu, útočícím hráčem z prostoru mezi střední čarou a útočnou modrou čarou, bude se vhazovat na středním bodu vhazování.
Byl-li puk vystřelen či přihrán spoluhráči, který je v ofsajdu, útočícím hráčem z prostoru mezi obrannou modrou čarou a střední čarou, bude se vhazovat na jednom z bodů vhazování ve středním pásmu blíže obranné modré čáry.
Pravidlo 501 - Menší trest
Pravidlo 502 - Menší trest pro hráčskou lavici
Pravidlo 514 - Ukládání trestů
B - Výklad, nové odstavce:
3. Je signalizován menší trest nebo menší trest pro hráčskou lavici týmu, který je již oslaben z důvodu většího trestu (nebo trestu ve hře), ale dříve než je hra přerušena, aby byl menší trest nebo menší trest pro hráčskou lavici uložen, je neprovinivším se týmem dosaženo gólu. Signalizovaný menší trest nebo menší trest pro hráčskou lavici se neuloží z důvodu dosažení gólu.
4. Je signalizován trest týmu, který je již oslaben z důvodu jednoho či více menších trestů nebo menších trestů pro hráčskou lavici a signalizovaný trest by měl za následek nařízení trestného střílení, ale dříve než hlavní rozhodčí hru přeruší, aby nařídil trestné střílení, je neprovinivším se týmem dosaženo gólu. Signalizovaný trest (který by měl za následek trestné střílení) bude uložen jako menší trest (dvojitý menší, větší nebo trest ve hře) a první z odpykávaných menších trestů automaticky skončí podle Pravidla 502.
HK Kralupy - Sršni Kutná Hora
3 : 2 ( 2:0, 1:0, 0:2 )
Přiznám se, že tentokrát nevím, kde přesně začít. Sestava na zápas s HK Kralupy se bohužel rodila poněkud komplikovaně, neboť obránci se před tímto mačem stali úzkoprofilovým zbožím. 6. kolo KLD mělo být nejen prověrkou nově vytvořené sestavy, ale i pokusem našeho týmu o reparát za výbuch z předchozího víkendu. Během rozbruslení před zápasem jsem po očku pozoroval soupeřovu stranu kluziště a chlapci a děvče z Kralup na mě udělali docela dojem, takže jsem očekával zajímavé utkání, ve kterém asi rozhodnou brankáři.
Zápas podle dostupných statistik sliboval vyrovnanou bitvu a hned od první minuty se tyto předpoklady začaly do puntíku naplňovat. Na konci druhé minuty, během našeho oslabení, Jožan ujížděl sám na brankaře, ale jeho střela pouze zazvonila na tyčku, což bylo pomyslným návěstidlem ukazujícím, jakým směrem se bude utkání vyvíjet. Gólových příležitostí jsme si vytvořili dostatek a ještě dvakrát nastřelili tyč, jenže na to se v KLD zatím moc nehraje. Obrana v zádech s gólmanem Vaškem držela čisté konto až do 14. minuty, kdy zpoza branky vybruslil domácí útočník a mezi betonem a levou tyčkou našel místečko pro zasunutí puku. Za pouhých 38 vteřin jsme inkasovali podruhé. Vašek ve snaze chytit puk, letící vysoko nad branku, jej nešťastnou volejbalovou smečí srazil před sebe a pro kralupské již nebyl problém dorazit. I přes velkou snahu a nasazení nám velký problém dělalo základní pravidlo úspěchu – koncovka a přesnější nahrávky se zpracováním. Přesto jsme mohli vzhledem k předváděné ofenzivní činnosti hledět do zbylých dvou třetin s optimismem.
Ve druhé třetině se průběžný stav dlouho neměnil a brankař soupeře nás přesvědčoval, že má zjevně svůj den. Jeho lapačka byla tady i tam a i několik samostatných úniků ho nerozhodilo. Před jeho brankovištěm přibývalo sněhu, a když už i bezmocně ležel a na naše hráče zívala část odkryté branky, nedokázali jsme rozvlnit její smutně splihlou síť. V 36.minutě dostal Dominik přesnou nahrávku do jízdy, klasicky umotal dva protihráče a v postupu na branku byl zastaven učebnicovým zahákováním. Bohužel i následné trestné střílení se stalo pouze mráčkem, ze kterého nezapršelo. A jak velí Murphyho zákoník: „Nedáš dostaneš", se nakonec přihodilo i tentokrát. V 39.minutě se soupeř dostal do jediného výraznějšího tlaku v druhé třetině před naší brankou a po opakované dorážce 3:0. Dá se říci, že domácí v této části proměnili, co mohli, a my jsme zahodili, co jsme mohli.
Do třetí třetiny jsme vstupovali sice v oslabení a mínus tři branky, ale v očích bylo vidět odhodlání dovést toto utkání do zdárného konce. Snad jen Jirka Marvan, ve své víře v obrat, by si v této chvíli vsadil na Sršně víc, než onu pověstnou zlámanou grešli. Oni však zápas nevzdali a postupně začali skutečně umazávat náskok soupeře. Ve 44.minutě se dostal k puku Dominik, a protože do té doby již vyzkoušel všechny možné způsoby zakončení, rozhodl se vystřelit tentokrát backhandem. Puk konečně za zády brankáře Kralup a celá naše střídačka mohla poprvé nadšeně zaburácet 3:1. Vstřelená branka nás ještě více nastartovala a již za 99 vteřin po Dominikově asistenci protrhl střelecké trápení Míra a na tabuli svítil stav 3:2. Sršni, hnáni stále kupředu touhou vyrovnat, dodávali hře ten správný náboj a vyrovnání doslova viselo ve vzduchu. V 52.minutě se v přemíře důrazu Míra dopustil útočného faulu, jehož zbytečnost Janek okomentoval, dle zápisu o utkání, “nemístnými poznámkami”. Bohužel pan rozhodčí se mylně pokládal za adresáta jeho slov a bylo zaděláno na 10 min.osobní trest. Což v tu chvíli znamenalo stopku již dokonce utkání a naše oslabení o jednoho z nejaktivnějších útočníků. Přesto jsme ještě v posledních pěti minutách udělali ze zápasu drama napínavé jak kšandy. Ba ještě víc. Na naší střídačce bylo cítit nepopsatelné “fluidum”, které všechny vtáhlo velice intenzivně do zápasu. Dostávali jsme se do šancí, ale paní štěstěna nám tentokrát ukázala svoji odvrácenou tvář. Do soupeřovy brány nám prostě již nic nepadlo, ať jsme se snažili sebevíc. Třetí dvacetiminutovka patřila jednoznačně ledoborcům z Kutné Hory, přesto po šedesáti minutách 3:2, a jak se říká, vše hotovo! Nezbývá než vyseknout poklonu „Sláva vítězům, čest poraženým".
Utkání bylo nadmíru rychlé a pohledné, ovšem útočná neefektivita Sršňů byla tentokrát oním důležitým pomyslným jazýčkem na vahách, proto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost nadále střelbě a důrazu před brankou soupeře. Věřil jsem, že se zlepšíte, ale vy jste se zlepšili několikanásobně! Konečně jsem pod sebou na střídačce viděl ten tým, který znám a který je v mém srdci. Podali jste velmi koncentrovaný výkon a opravdu jste ze sebe vydali vše, co ve vás bylo a já jsem za to na vás hrdý. Pokud by bylo v silách týmu takový výkon pravidelně opakovat, nemusely by mít všechna konce utkání hořkou příchuť. Závěrem bych chtěl všem účastníkům zápasu poděkovat, protože jsme se všichni (myslím rodiče) shodli, že to byl nejlepší hokej, co jsme letos v KLD zahráli.
Sestava:
brankaři: Rejna, Jelínek David
obránci: Drahota, Švejda Pavel, Draslar, Marvan
útočníci: Vítek, Kořistka, Jelínek Mates, Tomčík, Sádlo, Jiráň, Švejda Petr, Mlika
branky: Drahota, Vítek
asistence: Drahota, Vítek
NAROZENINY SLAVÍ
Velká oslava patnáctiletosti se 11.10. jistě připravuje u Aleše doma. Lidé v tomto dni narození jsou prý přátelské osobnosti, které lze v mnoha ohledech charakterizovat jako společenské idealisty. Dávají přednost usmíření a spolupráci před agresí a konfrontací. Nejvýraznějším osobnostním rysem těchto jedinců je rovnováha mezi altruismem na jedné stráně a prozíravostí a bystrostí na straně druhé. Motivací je pro ně touha po dosažení úspěchu a při cestě za svými cíli vykazují pozoruhodný důvtip, obětavost a odhodlání.
Všechno nejlepší, pevné zdraví a mnoho úspěchů ve všem co děláš. Ať každým zápasem získáváš na jistotě, což je důležité nejen pro tebe, ale i pro celý tým.
Sršni Kutná Hora - SK Černošice
3 : 6 ( 0:2, 3:1, 0:3 )
Je nedělní půlnoc a i s odstupem 36 hodin nemám náladu hodnotit utkání, v němž nám chybělo to základní - chuť do hry. Ale protože jsem slíbil pravidelné pondělní zúčtování, plním nelehký úkol napsat pár řádků připomínající sobotní zápas. Při pohledu na postavení obou týmů v tabulce mohl očekával každý fanoušek našeho mužstva povinný zisk všech tří bodů. Lední hokej ovšem není krasobruslení a o vítězství v něm rozhodují jen a pouze vstřelené branky. Černošice jich dali víc a Sršni tak odešli poraženi. Po zápase všichni diváci kroutili hlavami a ani já ještě dnes pořádně nechápu, co se to na ledě vlastně odehrálo za tragikomedii. Následující článek se pokusí onu smutnou událost popsat zevrubněji.
Už při rozbruslení nás poněkud překvapil počet soupeřových hráčů, kterých se pouze na posledních pár minut dostavilo na led přesně deset. Vzhledem k našemu sklonu k podceňování bylo zaděláno na průšvih. Upřímně řečeno, čekal jsem všechno, ale tohle ne!
Hned úvodní minuty utkání patřili jednoznačně nám, soupeře jsme zamkli v jeho třetině a zdálo se jen otázkou času, kdy se podaří některou z šancí proměnit v úvodní gól. Nikdo se však neporazí sám a zajíci se mají sčítat až po honu. V 5.minutě jsme darovali soupeři početní výhodu špatným střídáním a v poslední vteřině oslabení se podařilo hostům nahlodat naše sebevědomí lehkým nahozením, které s přispěním teče skončilo v brance. A než jsme se stačili oklepat, tak po pravé straně uhánějící útočník Černošic přesným švihem vymetl šibenici Davidovi branky. Rychlé vedení soupeře o dvě branky Sršně srazilo a nezbývalo nic jiného, než si přiznat, že děláme něco špatně. Domácí neustále zkoušeli obelstít obranu soupeře, ale jejich výpady byly naprosto bezzubé a ke gólům chyběl větší důraz, štěstí i víc hokejového kumštu. Minutu před koncem třetiny jsme dostali možnost zahrát si přesilovku 5 na 3, kterou přerušila siréna, takže po dvaceti minutách jsme tekli 0:2 a v tvářích našinců bylo vidět, že to nějak nejde a že si toho jsme vědomi.
Ze druhé třetiny neuběhla ani minuta a půl a podařilo se nám konečně vstřelit branku Jožanem po nahrávce Aleše. Přesto bylo i dál zcela patrné, že většina Sršňů hraje na půl plynu a s klidným srdcem se přizpůsobila hře soupeře. Proto i stav na světelné tabuli jako by zamrzl a jediné co se měnilo, byl čas a počet vyloučených. Až v 34.minutě zavezl neohroženě Pája puk do útočné třetiny, nahrál Mírovi, a ten srovnal skóre na 2:2. Zdálo se, že částečná úleva by nám snad mohla konečně rozvázat ruce a nohy, ale i dál to vypadalo, že i když máme na ledě 5 hráčů (slovy „pět“), tak tam nemáme ani obranu, ani útok. Skóre se začalo opět nepříjemně měnit v 39.minutě, kdy seděl na trestné lavici Míra za zbytečnou hrubost. „Trmavrma” před naší brankou, nedůraz při dorážkách a 2:3. Trvalo to však jen pouhých 18 vteřin a dokázali jsme bryskně odpovědět. Mates pěknou střelou po Dominikově přihrávce našel nechráněné místo v soupeřově brance a 3:3.
Před posledním dějstvím se snažíme vyburcovat kluky k větší aktivitě, aby začali více bruslit a přidali i nějaké góly. Bohužel zůstalo pouze u přání, a tak třetí třetina, co se obrazu hry týče, nabídla podobný scénář jako ty předcházející. Hra se opět odehrávala spíše na polovině soupeře, bohužel to však byla naše labutí píseň, protože pukům se do brány nějak nechtělo. V 50.minutě jsme opět nezvládli hru v oslabení (již potřetí) a soupeř šel do vedení 3:4. Kdo čekal závěrečný nápor, nemohl být spokojen. Nebruslili jsme, nedokázali jsme si nahrát a pohyb hráčů na hřišti spíše připomínal hru “Škatulata, škatulata hejbejte se”. Minutu před koncem jsme se v zoufalém náporu tlačili ve čtyřech před branku, bohužel po ztrátě puku předvedl spanilou jízdu, takřka přes celé kluziště, útočník soupeře a parádním gólem upravil na 3:5. To byla definitivní tečka za naší snahou o vyválčení nějakého toho bodu a 10 vteřin před koncem puk ještě pošesté zaplul do naší brány. Tudíž konečný result po 60 minutách zněl Sršni vs. Tygři 3 : 6. Takový bídný hokej v podání Sršňů už tady dlouho nebyl. Z našeho projevu se vytratila bojovnost, nasazení, kompaktní hra celého týmu, dobré bruslení a srdíčko s tím zápasem ještě něco udělat, když se nedaří. Dnešní soupeř nebyl lepší, ale hrál jako tým a bojoval za dobrý výsledek. My jsme se jen vozili a spoléhali na to, že to za nás někdo odbruslí a střelí ten vítězný gól….neodbruslil a gól nikdo nevstřelil. Prostě nestačí čekat, že výsledek se dostaví sám a jestli budeme dál hrát stejně jako dnes, neporazíme ani výběr šatnářek. Dnes rozhodně neměl svůj den Dominik, který se pohyboval po ledě jak lázeňský bonvián a u hráče jeho formátu je to určitě zklamání. Ale i ostatní se zamyslete nad vlastním výkonem, protože po sobotě by si měl každý nastavit zrcadlo a pořádně a dlouze se nad sebou zamyslet. Já se o to snažím také a neustále přemýšlím, co děláme špatně a co změnit, abychom se rychle vrátili ke hře, která nás kdysi zdobila. Závěrem se musím omluvit všem rodičům a fanouškům Sršňů, kteří zavítali na tento zápas a mohli být spokojeni spíše s nabídkou bufetu, než s naší hrou.
Sestava:
brankaři: Jelínek David
obránci: Zíka, Švejda Pavel, Draslar, Marvan
útočníci: Vítek, Kořistka, Drahota, Jelínek Mates, Tomčík, Sádlo, Jiráň, Kadlec, Mlika
branky: Jelínek Mates, Tomčík, Drahota
asistence: Sádlo, Švejda Pavel, Vítek
FOTOGALERIE DOPLNĚNA
Konečně!!! V sekci fotogalerie - odkaz vlevo, najdete všechny nové fotky ze zápasů, včetně soustředění i prezentace. Přeji Vám příjemné pokoukáníčko - jedna fotka je vskutku skvostnější než druhá, třetí, čtvrtá, atd.…, takže očekávám pochvalné a uznalé odezvy na adresu našeho dvorního fotografa - Zdeňka.
PRAVIDLA SÁZEK
Náš bookmaker Zdeněk mě požádal o zveřejnění příspěvku s pravidly sázek. Rád tak činím, protože je potřeba podporovat týmovou kasu a aspoň náš web nestagnuje. Jen si neodpustím vzpomenout na ten památný okamžik, když jsme princip „sázení “ vymýšleli při jedné cestě z tréninku v Nymburce. Bylo docela vtipné zvažovat všechny možné varianty a eventuality, ale to už je pravěk. Pravda nejdůležitější je pobavit se, našetřit něco na turnaje a rozlučku, ale kdo by nechtěl vyhrát, že? A proto nezapomeňte, že kde neriskuje, nic nemá a víc možností není.
-vsadit můžete maximálně 20 Kč na jeden tip, počet tipů není omezen
-uzavřít sázku lze nejpozději do úvodního vhazování zápasu, u ostatních sázek dle dohody
-sázející sází v nepřítomnosti hráčů a svůj tip nevyzradí žádnému hráči, před ani v průběhu zápasu
-výhra je uznána v případě přesného tipu výsledku
-z celkové vsazené sumy na zápas (nebo jinou činnost) připadne 50% do týmové kasy, druhých 50% je určeno na výhry
-v případě neuhádnutí výsledku ani jedním sázejícím je část určená na výhry „přesunuta“ do týmové kasy
-výhra bude vyplacena výherci či výhercům po skončení zápasu
-veškerý zisk ze sázek bude sloužit k financování hokejové sezóny 2010/2011 dorostu Stadionu Kutná Hora
Všem sázejícím, sourozencům, babičkám, dědům i zcela cizím lidem děkuje mužstvo dorostu, trenér, jeho asistenti a vedoucí mužstva.
DĚKUJEME
Slavoj Zbraslav - Sršni Kutná Hora
3 : 5 ( 0:2, 1:2, 2:1 )
Kolotoč KLD se roztočil na plné obrátky a nás čekal v úterý 28.9. již třetí zápas letošního ročníku. Možná trochu náplastí za nevydařené utkání z neděle měl být souboj Sršňů v Praze s týmem Slavoje Zbraslav. Všichni hráči i autobus tentokrát dorazili včas, takže pojďme rovnou k samotnému utkání.
Po úvodních oťukávacích střídáních bez jediné šance na jedné či druhé straně, padla první branka zápasu již v 3.minutě. Autorem se stal Janek, když odvedl dobrou práci v soupeřově brankovišti a nenápadně tečoval Pepovu střelu od modré. Skoro jako přes kopírák vypadala akce za 26 sekund, kdy Janek opět řádil před gólmanem jako černá ruka, a tentokrát dopravil za jeho záda nahození Davida. Po našem drtivém nástupu se domácí začali osmělovat a především během své přesilové hry zlobili směrem dopředu. Soupeř měl puk pořád častěji pod kontrolou, ale Vašek, jako by vyvěsil na svou branku ceduli „zavřeno“ a v kombinaci s notnou dávkou štěstí držel naše šance na úspěch na dohled. Oba týmy měli ještě do konce třetiny několik dobrých šancí, ale absence kvalitní koncovky je připravila o další změnu skóre, a proto se šlo do kabin za stavu 0:2.
Druhá část hry přinesla opět vcelku zajímavou podívanou. V 27.minutě se Sršni radovali již ze třetí branky, když během velkého tlaku druhé lajny Mates dopravil puk do prázdné branky po dobré nahrávce Aleše. Čtvrtý gól v síti brankáře hostů jsme mohli oslavit již za necelou minutu. Tentokrát se trefil Ondra po nahrávce Dominika. Tlak našeho týmu v této fázi nasvědčoval tomu, že zápas by mohl být již jasnou záležitostí, ale zarputilá hra domácích začala sklízet ovoce v 32.minutě. Je pravda, že puk doputoval do naší klece i za určitého přispění štěstěny, nicméně jsme si to zasloužili, protože jsme polevili v bruslení a po dobrém úvodu naše aktivita opadla. Od této chvíle byla hra vyrovnanější a naše mužstvo se evidentně uspokojilo s náskokem, což nebylo dobré rozhodnutí. Zbraslav na sebe upozornila několika dobrými šancemi, které však naše obrana i s gólmanem zlikvidovali, a tak před poslední částí hry na tabuli svítilo pro nás lichotivé skóre 1:4.
Začátek třetí třetiny se nesl v poklesu našeho tempa a celé to bylo takové mdlé. Sršni si naštěstí brzy uvědomili, že pokud nezaberou, tak by mohli přijít o slibně rozehraný match. V 47.minutě zanesl do listiny střelců své jméno David, který se dnes omezil na branky a asistence pouze do soupeřovy sítě. Sršni si poté už zřejmě mysleli, že zápas se vyhraje sám a nechali Zbraslav tvořit hru, což se jim vymstilo v 52.minutě, kdy domácí zužitkovali svoji přesilovou hru. Závěrečnou pasáž zápasu hodně ovlivnili sudí, když pouštěli fauly na hranici přípustnosti, a pak lehce vzplanou emoce a zbytečná šarvátka, jako v 53.minutě. Domácí si v pětiminutové přesilové hře šance vytvořili, a nebylo jich málo, ale využít se jim je nedařilo. Naději na náš šestý gól v závěru dokonale zazdil Míra před prázdnou brankou po nahrávce Dominika, a tak konečná úprava skóre přišla na opačné straně. Soupeř profičel kolem našich obránců, uháněl sám na Davida a střelou mezi betony 9 sekund před koncem snížil na konečných 3:5.
Zbraslav nám byla svým houževnatým výkonem vyrovnaným protivníkem, ale dojela na slabší koncovku. Jasně, mohlo to být lepší, a mnozí jistě namítnou: „Mělo to být určitě lepší!“, ale držme se v reálu - při zemi. 3 body jsou sklizený, byť tedy v zápase s týmem, který je v tabulce zatím za námi, což je vlastně povinnost. Ale co je doma, to se počítá, tak buďme za to rádi. Přesto pár malých poznámek - neumíme hrát pravidelně celý zápas s maximálním nasazením a především pak poslední třetiny nám dělají problémy. Stále děláme chyby při zakládání útoku nepřesnou první nahrávkou, zbytečně se tak necháváme obrat o kotouč a obránci také nepomáhají brankáři včasným uklizením vyražených střel. Závěrem chci přesto poděkovat všem hráčům za nasazení ve většině zápasu, obětavost a vítězství. Konečný stav 3:5 dává myšlenky k lepším zítřkům a já doufám, že i nadále budeme sbírat povinné body a navíc minimálně potrápíme některého z favoritů skupiny.
Sestava:
brankaři: Rejna, Jelínek David
obránci: Zíka, Švejda Pavel, Draslar, Marvan
útočníci: Vítek, Kořistka, Drahota, Jelínek Mates, Tomčík, Sádlo, Jiráň, Kadlec, Mlika
branky: Kořistka 2x, Jelínek Mates, Kadlec, Marvan
asistence: Drahota 2x, Marvan, Sádlo, Vítek, Kadlec, Draslar
Sršni Kutná Hora - HC Benešov
1 : 10 ( 0:0, 0:3, 1:7 )
V neděli 26.září 2010 nastoupili Sršni ke svému druhému zápasu v letošním ročníku KLD a po minulém nepříliš vydařeném výkonu bylo co napravovat. Soupeř HC Benešov ovšem momentálně patří v KLD k nejnebezpečnějším týmům, především pak směrem dopředu, a tak ochota jít až na hranici svých možností, ne-li až za ní, byla jedinou cestou k úspěchu. Odhodlání nám rozhodně nechybělo, ale otázka zněla: „Bude to stačit”?! Už při rozbruslení budil soupeř zdravý respekt a bylo jasné, že tentokrát visí body hodně vysoko. Nač ale stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko, a jak říká klasik: „Na začátku je to vždycky 0:0”. Kdo však navštívil náš včerejší zápas a odešel v polovině utkání, těžko uvěří, že jsme dostali takovou „kládu“. Bohužel se to stalo, ale vše postupně.
Od prvních vteřin zápasu se bylo na co koukat a přihlížející mohli s obdivem pozorovat, jak se valí útoky z jedné strany kluziště na druhou a zase zpět. Nástup do utkání byl z naší strany velmi dobrý a hned ve třetí minutě se ocitl po dvou rychlých a přesných nahrávkách rozjetý Dominik Jiráň úplně sám před gólmanem. Jeho střela ale předznamenala náš největší problém v tomto zápase – koncovka!!! Skoro každý hráč Sršňů se dostal do vyložené, nebo velmi dobré šance, rozdíl byl jen v tom jestli se zařadil mezi ty, kteří by ten den netrefili ani vrata od stodoly, nebo zvolili variantu: „Zkusím jestli nemá brankař díru v břiše“. Během první dvacetiminutovky jsme rozhodně drželi se soupeřem krok, ba co víc, vytvořili si i víc šancí, pouze jsme to nedokázali vyčíslit i góly, takže na konci 0:0.
Druhá třetina svou pohledností za první nezaostávala a bylo jasné, že kdo dá první gól, bude psychicky jednoznačně nahoře. Na začátku 26.minuty jsme vystupňovali tlak, zamkli Benešov do jejich třetiny, ale i přes několik slibných šancí ruce ve žlutých dresech zůstávaly dole. Leč dle fyzikálních zákonů akce vyvolává reakci, a tak ihned po ztrátě puku následoval rychlý protiútok s přečíslením a 0:1. Za dvě minuty se obdobná situace opakovala, pouze s tím rozdílem, že na ledě byla tentokrát druhá obrana a soupeřův útočník prostřelil Vaška z levé strany kluziště. Naše střídačka byla chvíli lehce zaskočena průběhem hry a měla pocit, že se jim „hokejový Bůh“ vysmívá. Sršni ovšem cítili, že dnes horším týmem rozhodně nejsou a nenechali si utkání vzniklým dvoubrankovým mankem znechutit. Bohužel jediným úspěchem naší pokračující snahy byl zvyšující se počet obtisků puku na mantinelu za soupeřovou svatyní. Ať jsme se snažili sebevíc, puk jsme prostě za záda soupeřova gólmana nemohli dostat, a když se to i podařilo, poslední centimetry za čáru znamenající úspěch byla nepřekonatelná propast. A jak to tak většinou bývá, neschopnost bývá po zásluze potrestána. V 39.minutě přišla zbytečná ztráta puku Jožana při vyvážení z obranného pásma a 0:3. Jestliže jsme v první třetině zahodili několik brankových příležitostí, tak ve druhé už jsme jich zazdili velkou spoustu, a protože se stav již neměnil, odešli jsme do kabiny tři branky v mínusu.
Téměř 45 min. se dařilo Sršňům se soupeřem hrát vyrovnanou partii, ale vše bylo zapomenuto v poslední třetině. Včerejší vysoká porážka nám ukázala, že máme problém se základním pravidlem úspěchu – koncovkou, a to především pod tlakem bránících hráčů, kdy je na všechno málo času. Včera to byl opravdu veletrh zahozených šancí a je až s podivem, co všechno se dá nedat. Nehovořme však o štěstí nebo neštěstí, či souhře náhod. Náš soupeř prostě s šancemi dokázal naložit mnohem lépe než my. V čem nás dále jednoznačně tlačí bota, je hra v početní výhodě. U nás je označení „výhoda“ silně nadnesené, neboť spíše bojujeme s tím, abychom v tomto rozložení sil na ledové ploše nějakou branku neobdrželi. Tak, nezbývá než konstatovat, že tento víkend si jakožto Sršni asi za klobouček nedáme, přesto přeji hezký zbytek dne a u další lední revue v kutnohorské aréně se těším na brzkou shledanou.
Sestava:
brankaři: Rejna, Jelínek David
obránci: Zíka, Švejda Pavel, Draslar, Marvan
útočníci: Vítek, Kořistka, Drahota, Jelínek Mates, Tomčík, Sádlo, Švejda Petr, Jiráň, Kadlec, Mlika
branky: Jelínek Mates
asistence: Tomčík, Jiráň
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Jméno našeho brankaře „Václav“ je slovanského původu a znamená „více slavný". Jeho svátek nalezneme 28.září ve všech kalendářích, dokonce i ve světovém a je také jediným českým světec, který je uveden i v generálním římském kalendáři.
Životní osudy sv. Václava jsou dostatečně známé. Stal se knížetem, ale jeho odpůrci v čele s bratrem Boleslavem jej ve Staré Boleslavi zavraždili. Ihned po smrti začali lidé svého knížete uctívat jako světce a časem se stal hlavním patronem českého národa. Jeho věhlas v Evropě ještě výše pozdvihl Karel IV., který mu nechal bohatě vyzdobit kapli v katedrále sv. Víta a uložil sem i nové korunovační klenoty se Svatováclavskou korunou. Kníže Václav se stal bezesporu národním symbolem a s jeho jménem jsou po staletí spojeny všechny významné události našich národních dějin. V roce 1918 byla před jeho sochou vyhlášena samostatná Československá republika a Václavské náměstí pak bylo svědkem mnoha událostí našich moderních dějin, těch světlejších i temnějších.
Přeji našemu Vaškovi, Vencovi, Vencátorovi všechno nejlepší, štěstí, zdraví a úspěšný rok v nové škole. Dědovi pak především zdravíčko a mnoho příjemných chvil u „A“ mužstva.
CO NOVÉHO V DOROSTU?
Pomalu přichází říjen, a to je mimo jiné čas placení hokejových příspěvků. Pro letošní sezónu byla stanovena jejich výše na 2.700,-. Pro ty, kteří ještě nezaplatili, mám upozornění, že jsem nedávno zahlédl Zdeňka před exekutorským úřadem, kde čerpal potřebné zkušenosti a oznámil mi, že po 30.10.2010 nezná bratra ani syna. Takže raději plaťte, plaťte, plaťte.
Jak již asi víte, Adam se rozhodl nenechat v tom Jendu samotného a rozšířil řady našich dlouhodobě zraněných. Nezbývá než oběma popřát brzké uzdravení a návrat mezi mantinely.
Poslední dnešní info patří Inzagimu, který se definitivně rozhodl brusle i s hokejkou pověsit na hřebík.... Nemá smysl přemlouvat někoho, kdo nechce, přesto bych mu rád poděkoval za ty roky mezi námi a „Ať se daří“.
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Dnes 21.9. se shodují kalendáře v tom, že má svátek Matouš. Toto velice oblíbené jméno je hebrejského původu se základem Mattithjáh, což znamená „dar Boží". Matouš, autor prvního evangelia, se původně jmenoval Levi a byl celníkem v Kafarnau. Později byl osloven a přijat mezi Ježíšovi apoštoly a od tohoto dne nesl jméno Matouš. Jeho další životní osudy jsou už známé méně. Jak dlouho žil a jak zemřel, není jisté a existují různé verze. Buď jak buď, latinská i řecká církev uctívají Matouše jako mučedníka.
V některých vinařských oblastech se na Matouše začíná sklízet víno. A o dětech, které se tohoto dne a noci narodí, se dříve říkalo, že budou mít schopnost vidět věci tajemné a mystické.
Ještě jedna perlička závěrem. Mezi variace tohoto jména jako je např.Mates, Máťa, Matýsek patří též „Touš“, což je v naší branži někdy používaný název pro puk.
Přestože se snažím v přáních neopakovat a inovovat, výsledek je vlastně stále stejný, a proto i dnes: „Hodně štěstí, zdraví, lásky a dobré lidi kolem sebe“.
HC Vlašim - Sršni Kutná Hora
4 : 5 po SN ( 2:1, 1:2, 1:1 )
Sobota 18.9. čas 10.30. Den D hodina H naší premiéry v novém ročníku KLD. Ráno jsem se po celkem slušné dávce nočního adrenalinu vrátil z továrny na vlaky, ale to jsem ještě netušil, jaký stres mě čeká s cestou na led našeho soupeře HC Vlašim. Technická závada autobusu nás donutila jet kostitřasovou dodávkou a především pak auty rodičů. Úvod utkání jsme však nakonec stihli, i když bez rozcvičky a slušného rozbruslení.
Kdo si myslel, že po letní přestávce budou hráči Sršňů nažhaveni na seriál s názvem KLD a v utkání s Vlašimí předvedou bojovný výkon, byl nejspíš překvapen a velice zklamán. Do samotného utkání jsme vstoupili prachbídně a veškeré věci, které jsme si zdůrazňovali v kabině, byly pohřbeny již po pár minutách úvodního dějství. Hra bez nasazení a žádný oku lahodící hokej, takže výsledkem byla nuda, nuda a zase nuda. Přesto jsme šli do vedení v 13.min., kdy Dominikův švih zápěstím z pravé strany kluziště zapadl nejlépe jak mohl 0:1. Na vedlejší střídačce však brzy pochopili, že dnes na nás mají, a tak začali kousat. Optimismus se v naších duších nerozléval příliš dlouho, neboť soupeř v 17.min. vyrovnal a ve vzduchu začaly poletovat černé myšlenky. Bohužel jsme si svou pasivní hrou i nadále koledovali, a tak 47 vteřin před sirénou padla další branka do naší sítě. Přiznám se, že z první třetiny mě hodně bolely oči a Zdeňkův foťák zase určitě čočka.
Po bouřce v kabině byl cíl do druhé třetiny jasný. Začít bruslit a vytvořit si větší tlak do branky s častější střelbou. A opravdu, vypadalo to nadějně. Všichni si zjevně uvědomili, že ještě umí bruslit a i přešlapování by snad mohli v kritických okamžicích oprášit. Najednou se po ledě ve žlutých dresech proháněl úplně jiný tým. V 26.min. Martin svým typickým způsobem napřáhl od modré a Janek se před brankou převtělil v neodstavitelný kandelábr a backhandovou dorážkou vstřelil vyrovnávací gól. Že remíza není výsledek, který nám vyhovuje, se ukázalo za pár vteřin, když Jožan, po nahrávce Matese, zakončil pěknou akci druhé lajny 2:3. Tým pookřál, psychická výhoda teď byla na návštěvě u Sršňů a brankaři Vlašimi se začalo potit ribano. Bohužel jsme nevyužili několik gólových šancí a tím odmítli potvrzení naší herní převahy. Jak to tak bývá, štěstí opouští ty, kteří mu přestanou jít naproti, a tak byl soupeř v 35.min. odměněn za zvýšenou aktivitu diskutabilní brankou. Důrazným soubojem v našem brankovišti protlačil forvard Vlašimi puk do brány snad pod ledem, ale jestli ještě před přerušením hry??? Do konce druhé třetiny už gól nepadl, takže za stavu 3:3 bylo nad slunce jasné, že se tento hokejový krajíc bude lámat až v posledním dějství.
To jsme však začali přepnutím do úsporného režimu a návratem k hernímu projevu z první třetiny, takže se opět dlouho nebylo na co koukat. V 52.min. mohl Adam zpytovat svědomí po obdržené brance z nepovedené střely, která však milimetrově zapadla za jeho záda. Těžce jsme hledali ztracenou energii k závěrečnému náporu a spíš čekali na zázrak. Ten se k překvapení všech skutečně dostavil. V 59.min. zasáhlo samo nebe, či lépe řečeno Dominik. Najel si na útočnou modrou a po dlouhé nahrávce chladnokrevně zavěsil. Poslední vteřiny zápasu jsme již nějak domlátili, a protože se po závěrečném hvizdu mužstva rozešla smírně 4:4, přišla na řadu dovednostní soutěž samostatné nájezdy. Třikrát měl soupeř možnost překonat Adama, ale nepomohla ani střela, ani blafák, a protože na naší straně se po neúspěšném Jankovi s Martinem trefil Dominik, utrpěli jsme po nepěkném výkonu a samostatných nájezdech výhru 4:5. Vítězům gratuluji a poraženým přeji více štěstí v dalších zápasech.
Tak to máme za sebou…dlouho očekávaný start nového ročníku naší hokejové ligy KLD se již stal historií. Z přípravy jsme si všichni přinesli velice příjemný pocit a předváděná hra nám dávala předpoklad dobrého vstupu do soutěže. Včera vše ale vzalo za své, když z šedesáti minut zápasu jsme dokázali hrát pouze deset minut hokej a zbytek připomínal veřejné bruslení domova důchodců. Co mě po sobotě zaráží nejvíc je přístup některých z Vás, a to je patrné zejména v herním nasazení. Se soupeři kdy každý umí dobře bruslit, vystřelit a má slušného gólmana, rozhoduje zápasy právě bojovnost, psychická odolnost a vůle vyhrát každý souboj. Bohužel to nám v sobotu chybělo a já neumím rozdávat chuť do hokeje s kuráží a odvahou. Ale abych jen nekritizoval, Dominik působil jako pokropený živou vodou a jako jediný bojoval, seč mohl, ale byl v tom zoufale sám. V kabině od něj neuslyšíte téměř ani slovo, ale na ledě je to doslova básník s pukem, a proto zcela jednoznačně „hráč zápasu“.
Přiznávám, že dnes i přes vítězství, není článek vůbec pochvalný a ani jsem se o to nepokoušel. Taky je mi jasné, že někoho jsem svojí upřímností „píchnul pod žebra”. Ale jiný už nebudu a možná to nakonec prospěje vašim budoucím výkonům....
Sestava:
brankaři: Sirotek, Jelínek David
obránci: Zíka, Kadlec, Draslar, Marvan, Švejda Pavel
útočníci: Vítek, Kořistka, Drahota, Jelínek Mates, Tomčík, Sádlo, Švejda Petr, Jiráň
branky: Vítek 3x, Kořistka, Tomčík
asistence: Drahota, Zíka, Jelínek
OPONA SE ZVEDÁ...
Tak nějak nám při pohledu z okna a do kalendáře končí léto, což je neklamné znamení toho, že v menších i větších městech naší republiky startují nové ročníky hokejových soutěží.
Tento víkend i my vyjíždíme na led k prvnímu mistrovskému utkání nové sezóny, tak by to chtělo něco „echt“, něco co by nás silně nabudilo. Ale co? Rozmýšlení nebylo snadné, tak jsem se na problém zadíval z jiného úhlu. Co potřebujeme, abychom měli z hokeje radost? Odpověď je zřejmá: „Hrát dobře a pokud možno vyhrávat“. A co je k tomuto potřeba? Vytvořit kompaktní tým, který bude zároveň dobrou partou s dobrými střelci, pozornou obranou a kvalitním gólmanem. Ne, že by mezi Vámi takoví hráči nebyli, přesto:
1. Nejste nejlepší
2. Nejste nejrychlejší
3. Nejste nejsilnější
ALE!!! Věřím, že budete bojovat do roztrhání těla, jak „Poslední Mohykán“, hrát nápaditě a s grácií, elánem a neutuchajícím nadšením. Aspoň doufám, protože slibem nezarmoutíš.
Nyní na prahu nového ročníku si neklademe nějaké přemrštěné cíle. Až prvních pár zápasů ukáže, jak dalece jsme konkurenceschopní a jaký styl hry by nám letos mohl přinášet úspěchy. Z toho vyplývá, že je nutné držet se od úvodního hvizdu oblíbeného hokejového motta: „Začneme naplno a postupně budeme přidávat!“ Tak nám držte palce a o zpravodajství z jednotlivých zápasů Vás samozřejmě neošidím, takže se můžete každé pondělí těšit na víkendové zúčtování.
Přeji všem hokejomilným divákům a divačkám hezké chvíle a nezapomenutelné zážitky při sledování našich zápasů. Hráčům samotným pak ať jim to tam padá a puk z jejich holí se pravidelně třepetá v soupeřově kleci. Zranění, nemoci a další nešvary ať se jim vyhnou velkým obloukem. No a za sebe Vám můžu říct, že budu připraven na střídačce s bičem v ruce a fotkou Vladimíra Tichonova v kapse. Pro tým tedy jedna zásadní rada. Nezapomeňte si vzít raději již doma vatu do uší a na střídačce jen chápavě kývat hlavou, až Vám budu do obličeje ze dvou centimetrů řvát důležité pokyny.
Hlavně ať je vidět, že ten tým žije a má sílu bojovat! A když to náhodou nevyjde, ať alespoň z ledu odcházíme s pocitem, že jsme do toho dali vše, co v nás bylo. Potom můžeme odejít se vztyčenou hlavou!!!
Sršni Kutná Hora - HC Chotěboř
8 : 3 ( 2:1, 3:1, 3:1 )
Týden se sešel s týdnem a na dveře naší kabiny zaklepal další přípravný zápas. Soupeřem nám byl tentokrát tým HC Chotěboř, který pamatujeme ze společného působení ve východočeských soutěžích a v posledních letech pak především z turnajů. Náš tým se v sobotu sešel téměř v kompletní sestavě a představu hrát na plné tři pětky narušila pouze neúčast šestého obránce Ládi.
Teď už ale rychle na led, protože v 17.30 hod. halou zazněl hvizd rozhodčího a boj začal proti minulému víkendu v podstatně rychlejším stylu. Hrálo se nahoru dolu, jakoby na obou střídačkách čekaly nekonečné zástupy odpočatých hráčů a na ledové ploše byli k vidění i slibné hokejové okamžiky. Zlehka do sedla nás posunul ve 4. min. první brankou zápasu renomovaný sniper Pepa, jenž po nahrávce Janka trefil horní růžek branky a udělal tak z místních pavouků bezdomovce. Když Petr na konci 6. min. neohroženě vnikl do útočné třetiny a po samostatné akci i velmi dobře zakončil, získávaly kontury našeho vítězství mnohem jasnější obrysy. V čase 14:29 se ale Davidovi nevydařila střela z první od modré a po zbytečné ztrátě puku šel soupeř do přečíslení a náskok se před přestávkou ztenčil na 2:1.
Nicméně jak jsme pěkně začali, tak jsme na to ve druhé části hodili bobek. Kluci z Chotěboře přeřadili ze čtyřky na pětku a začaly se dít věci. Najednou jsme nevěděli, kde nám hlava stojí a v obranném pásmu jsme jen s vypětím všech sil zastavovali lavinovité útoky hostů. Vázla nám rozehrávka, pokrývání středního pásma a frekvence našeho bruslení připomínala spíše šlapání zelí. Musím se zmínit i o sprinterském souboji Ondry s útočníkem soupeře, kdy v přesvědčení, že již jej nedojede, zatáhl za záchrannou brzdu a s nápřahem hokejky až téměř ke střeše mu vyrazil puk. Leč zákrok byl posouzen jako nedovolený a potrestán samostatným nájezdem. Pozorný Adam však odmítl soupeřovu snahu o vyrovnání. V polovině zápasu došlo ke změně v našem brankovišti, ale s námi to stále nevypadalo nejlíp, protože soupeř nás jasně přehrával a gól visel na vlásku. My jsme však zřejmě přišli s novou taktikou, nechat gólmana soupeře pořádně v bráně prochladnout, a pak se pokusit posílat puky za jeho ztuhlá záda. Během 32. minuty v rozmezí 8 vteřin se to povedlo hned dvakrát. Nejdřív po dobře sehraném přečíslení a nahrávce Dominika napálil puk Janek, a ten se zastavil až v síti Chotěboře. A hned po buly se v samostatném průniku prosadil Aleš 4:1. Soupeř se ani za tohoto pro něj nepříznivého stavu nevzdával a dál bušil na naše obranná vrátka tak vytrvale, až povolila a otevřela se – v tu chvíli běžela 39.minuta utkání. Neuběhlo však ani dvacet vteřin a skóre se opět měnilo. Po nahrávce Jožana dal Aleš puku opět možnost prožít pár intimních chvil v síti za zády chotěbořského brankaře. Suma sumárum třetina 3:1, celkově 5:2, ale jestli zaslouženě, to si netroufám tvrdit. Za pohlednou by předváděnou hru označil jen velmi benevolentní kritik, nicméně pohlednost a střílení branek spolu ne vždy souvisí.
Před třetí částí klademe hráčům na srdce, aby začali zase více bruslit a pokusili se makat jako druhá lajna. Leč poslední dvacetiminutovka začíná a za chvíli jsou fešáci zpátky se sklopenými hlavami 5:3. Tak vstup se nám opravdu nepodařil, ale řekli jsme si to v kabině hezky. Další průběh naštěstí nabídl zajímavější menu a náš zlepšený výkon. Do konce zápasu se tak již provedly úpravy v listině střelců pouze na straně domácích. Nejdřív v čase 42:07 odpověděl Mates po nahrávce Aleše, a když za pět minut v oslabení David vybojoval puk a obětavě ho posunul dopředu, osvědčil Dominik svou herní vyzrálost a zkušeně backhandem zavěsil. No, a v čase 50:39 přišel hattrick večera, jehož hlavním protagonistou byl Aleš po nahrávce Mirka a stanovil tak konečné skóre zápasu na 8:3. Posledních deset minut se rozkouskovalo vyloučeními a zbytečnými osobními tresty. Chotěboř dostala možnost dohrát utkání několik minut v početní převaze, ale i tak to vypadalo, jakoby se hrálo pět na pět
Tady by se dal komentář pozvolna ukončit a dodat, že jsme si došli pro další vítězství, ale...... Předvedená souhra sice hokejového gurmána nenadchla, ale od zářijových zápasů by ohňostroj sportovní krásy čekal snad jen naivní optimista. Horší je, že teorie a určená taktika zůstala za dveřmi kabiny a praxe na ledě vypadala někdy úplně jinak. Slova jako bruslení, nasazení a drajv mohli někteří hráči s klidným svědomím zařadit do škatulky paranormální jevy a sci-fi. V obraných situací máme stále veliké problémy s přebíráním hráčů soupeře, kontaktní hrou v obraném pásmu a důrazem před brankou. Od nejzkušenějších hráčů pak především očekávám, že budou tahouny mužstva, povzbudí či případně poradí mladším spoluhráčům a budou svými výkony a nasazením příkladem, což nemohu o sobotě 100% říct. Aby v mém hodnocení nepřevládl pesimismus, pochvala kompletní druhé lajně a oběma brankařům, protože na tomto postu jsme soupeře jednoznačně převyšovali. A bez nadsázky jsme mohli také tým z Chotěboře vyučovat v předmětu zvaném produktivita, a jak z minima dosáhnout maxima. Jinak naše svátost (realizační tým) se rozhodla udělit označení hráče zápasu, demokratickou volbou tentokrát Alešovi. Doufám, že moji kritiku přijmete a uvědomíte si, že je to především náš tým, jehož jsme všichni součástí, na kterém by nám mělo záležet a že pouze 100%ní týmová hra a zejména duch (o kterém nepochybuji) vás dovede k metám, na které máte.
Sestava:
brankaři: Sirotek, Jelínek David
obránci: Zíka, Kadlec, Draslar, Marvan, Švejda Pavel
útočníci: Vítek, Kořistka, Drahota, Jelínek Mates, Tomčík, Sádlo, Švejda Petr, Jiráň, Mlika, Lázňovský
branky: Sádlo 3x, Draslar, Švejda Petr, Kořistka, Jelínek, Vítek
asistence: Tomčík, Drahota, Kořistka, Vítek, Sádlo, Marvan
Sršni Kutná Hora - Stadion Nový Bydžov
12 : 0 ( 1:0, 3:0, 8:0 )
Pánové a Chlapy, po malé (cca půlroční) pauze se opět vracím na pole sportovního novinaření. Léto tento rok uteklo sprinterským tempem, hokejová sezóna se nám přiblížila, a tak nastal čas na přípravné zápasy. Ten první jsme odehráli v neděli 5.září proti Stadionu Nový Bydžov. Jak všichni dobře ví, případné první vítězství v takových utkáních vlévá do žil potřebný optimismus a u mnohých dochází až k nečekanému povolení jejich „psychické svěrací kazajky“. Sestava se však nerodila lehce, jak by se dalo očekávat na úvod sezóny, neboť kutnohorskou kotlinu navštívila paní viróza a mnoho potenciálních účastníků ulehlo s vyššími teplotami, než je standardních plus mínus 36 stupňů a další čtyři hráči základní sestavy odjeli s gymplem zachraňovat lesy Jizerských hor. Naše sestava tak byla do poslední chvíle tajemná, jako hrad v Karpatech, ale nyní již konečně k samotnému zápasu.
Dvojice arbitrů Tomandl –Tomandl zahájila zápas v 9.30 hod. a již ve 4.min. se perfektně uvedl Mates, který během našeho oslabení vybojoval puk u mantinelu vybruslil do tzv. "Jágrovi pozice“ a přesnou střelou k tyči nad beton brankaře otevřel skóre. Načal tak svoji první trefou v dorostu střelecké statistiky letošní sezóny, a protože jak se později ukázalo, se jednalo i o gól vítězný, hned prohlásil, že okamžitě končí kariéru, protože odcházet se má na vrcholu. Zelený jak Rákosníček (protože mu opravdu nebylo dobře) pak sledoval zbytek utkání jen ze střídačky. Další průběh třetiny byl nad míru vyrovnaný a docela i pohledný. Brankař Bydžova předvedl výbornou formu a několikrát svými zákroky vyloudil na tvářích našich útočníků grimasy překvapení a především zklamání. Ale i Vašek si v této fázi zápasu slušně zachytal a mohl dostat od soupeře přezdívku „neprůstřelná zeď“. Ve zbývajícím průběhu třetiny další gól nepadl a první přestávka tak proběhla za fotbalového stavu 0:1, který byl pro nás příznivý, ovšem zdaleka ne uklidňující.
V druhé třetině začalo být znát, že naši hráči mají víc nabrusleno, jsou hladoví po hokeji a postupně získávali převahu. Když časomíra ukrajovala 28.min. rozjel se Martin do útočné třetiny, rozhodl se nikoho nehledat a po objetí branky zasunul za záda kouzla zbaveného brankáře Bydžova. O minutu později se do listiny střelců zapsal i jeho parťák z obrany Ondra a po této brance jsme najednou začali hrát s ohromnou lehkostí a soupeř přestával vědět čí je. Rozhodující chvíle celého utkání byl bezesporu moment, kdy po faulu na Pavla neudržel nejlepší hráč soupeře nervy na uzdě a za protesty proti výroku sudího byl vyloučen do konce utkání. Protože se ještě v čase 38.44 trefil opět Martin, nasázeli Sršni ve druhém dějství hráčům Bydžova tři góly.
O poslední části hry už se nedá psát report o hokeji, protože od první minuty se v podstatě hrálo bago na jednu branku a Sršni si pohrávali se soupeřem jak budhistyčtí mniši s bubínky. Kanonádu načala ve 45. minutě souhrou hodnou ligových parametrů trojice Pepa-Kuba-Pavel, kdy na posledně jmenovaného už čekala jenom prázdná branka. Postupně se ještě trefil Ondra, Aleš, Pepa a dvakrát Míra, stejně jako Martin, který podtrhl svůj výborný výkon a dokončil hattrick, aby následně načal další. Sršní brankostroj se zastavil až na čísle dvanáct a brankař Bydžova mohl jen smutně lovit puky z „čeřenu". Průběh třetiny ještě poznamenala na jejím začátku malá kulturní vložka, kdy druhý nejlepší hráč protivníka sevřel Pavla před brankou poctivým kravatovým chvatem a jal se s ním dát řeč s následným malým tanečkem. Pája si již zvýšenou pozornost nenechal líbit, a tak putoval na deset minut za katr a jeho partner za zbytečnou nedisciplinovanost do sprch. Naši hráči se v této fázi utkání snažili po vzoru brazilských fotbalistů šperkovat své akce neotřelými kombinacemi, což byla jistě pochopitelná snaha, ale někdy k nekoukání. Brankař Vašek z nečinnosti málem usínal, takže závěrečná siréna byla pro všechny vysvobozením.
Přestože se podle celkového skóre 12:0 může zdát, že se jednalo o zápas start-cíl, nebylo tomu tak. Ze začátku bylo cítit, že obě mužstva hrají první ostřejší zápas po delší době. V prvních minutách byla hra neurovnaná, kloudnou nahrávku či dokonce kombinaci by divák hledal marně. Postupem času se větší rozehranost projevila na hokejkách hráčů Sršňů, a to se promítlo do výsledného stavu. Sympatický a vyrovnaný výkon Bydžovu stačil pouze do poloviny utkání, kdy se postupně oslabili svou labilní psychikou o své dva nejlepší hráče. Je dobře, že náš tým ukázal, že se dokáže vypořádat s absencemi a bez lídrů týmového bodování porazit soupeře, když se střelecky prosadili i ostatní hráči. Každopádně se tady otvírají dveře dokořán pro některé nové hráče, kteří zatím vyčkávali v podpalubí statistik. Toto vítězství bylo prvním sklizeným ovocem za poctivý přístup k tréninku a hlavně pohodu a dobrou partu v mužstvu. Nebylo by spravedlivé vyzvedávat po dnešním utkání pouze ty hráče, kteří se bodově prosadili, protože se snažili všichni. Přesto zůstaňme nohami na zemi, jednalo se pouze o první přátelský zápas se soupeřem, který netrénuje od srpna jako my a po vyloučení svých dvou klíčových hráčů byl o kategorii níže.
Ještě zmíním milou přítomnost Jendy na střídačce, kterému pošramocená záda zatím vystavila stopku a nezbývá mu než se kochat zpoza mantinelu ladnými pohyby kamarádů a o hokeji si nechat jen zdát. Přesto všichni doufáme a přejeme si, aby jeho skutečný návrat mezi nás byl pouze otázkou několika dnů. V kabině vládla po zápase spokojenost a tradičně děsný smrad. Než se hráči pozvolna rozešli do svých domovů, rozvěšeli řádně dresy, uložili brusle před hokejky na nabroušení, aby je měli na trénink opět vyladěné a nekonečný kolotoč mohl pokračovat dál.
Sestava:
brankaři: Rejna
obránci: Zíka, Kadlec, Draslar, Šváb
útočníci: Drahota, Jiráň, Tomčík, Sádlo, Švejda Pavel, Jelínek, Mlika, Lázňovský
branky: Zíka 4x, Drahota 2x, Kadlec 2x, Jelínek, Švejda Pavel, Sádlo, Draslar
asistence: Tomčík 2x, Drahota, Lázňovský, Draslar, Zíka, Šváb, Kadlec, Sádlo
TAK TO LETOS BYLO...
aneb soustředění „Zbraslavice 2010“
Srpen se již tradičně stal měsícem, kdy v případě hokejistů prázdninová bezstarostnost bere za své a stává se obdobím, kam neodmyslitelně patří letní soustředění. Oproti minulému roku jsme nevycestovali za ledem na jiný stadion, ale úspěšně si připravili a zrealizovali tréninkový program na sportovištích areálu „Starý rybník“ u Zbraslavic s využitím ledové plochy na ZS v Kutné Hoře. Trochu obávaný model domácího soustředění, který měl po dlouhých letech premiéru, se stal (aspoň z mého pohledu) trefou do černého a předčil všechna očekávání. Nikdo z nás, kteří jsme tuto akci připravovali, nepochyboval o organizační zdatnosti Zdeňka, ale součinnost, nezištnost, ochota a pracovitost všech zúčastněných byla naprosto skvělá a nakonec se stala příčinou toho, že v kolonce problémy zůstala nula. Přesto jedna vada na kráse by se našla. Soustředění se bohužel nezúčastnili všichni, což je nejenom jejich škoda, ale také týmu tyto individuálnosti nesvědčí. Nic naplat, síla kolektivu, který prošel letošním létem, nepochybně dál poroste a strhne do svých řad snad i ty ostatní, se kterými nadále počítáme.
Jinak co se týká Vašich sportovních výkonů, z mé strany naprostá spokojenost. Odtrénovali jsme vše, co bylo naplánováno a někdy i víc. Nasazení, chuť, disciplína a k tomu i příjemný kamarádský duch. Zkrátka byli jste fajn a dál to nebudu pitvat, protože jak řekl Winston Churchil: „Řečník má vyčerpat téma, nikoliv posluchače".
Našel se i čas na osobní pohovory s hráčy a setkání realizačního týmu, jakož i na méně závažná témata, jako je rozdělení povinností a dalších pozic. Nejúspěšnějším se stal Zdeněk, který kromě funkce vedoucího mužstva a pokladníka bude vykonávat nesmírně zodpovědné a hlavně prestižní funkce nástěnkáře a květináře.
Závěrem se omlouvám těm, kteří trpí, když vidí, co všechno jsem schopen napáchat na naší mateřštině, a proto teď zcela vážně bez sarkasmu, jinotajů a laciných vtípků. Děkuji všem účastníků letošního soustředění. Hráčům za jejich výkony a bezproblémové chování, trenérům za práci a čas, který věnovali svým svěřencům, protože ukočírovat kolektiv plný energie a rozdílných individualit představuje někdy opravdu velmi náročný úkol. A tobě Zdeňku dík, že jsi to všechno tak dobře připravil, zařídil a zorganizoval.
Protože děláme tuto práci ve svém volném čase a bez jakékoliv odměny je zřejmé, že nás tato činnost musí především bavit. Proto prosím některé rodiče a především funkcionáře našeho oddílu, aby se nad prací trenérů věnujících se dětem zamysleli a ocenili tu velkou a mnohdy nevděčnou činnost. Nechce to mnoho, ale i jen poděkování a stisk ruky na rozloučenou potěší. Jít beze slova dál a zapomenout, to jsou věci, které někdy zamrzí. Proto děkuji všem těm, kteří toho jsou schopni.
S pozdravem „Zdeněk forever”, se s Vámi loučí pisálek Síra.
PŘED ODJEZDEM NA SOUSTŘEDĚNÍ
V neděli začíná tradiční soustředění našeho oddílu, které se koná tentokrát ve Zbraslavicích u Starého rybníka. Sraz v 10.00 v areálu a do výbavy letos nezapomenout přibalit spacák, jinak hokejky a kompletní výstroj ponechat v kabině. Tréninky na ledě budou denně počínaje pondělkem od 11.00 do 12.15, a to platí i pro ty, kteří na soustředění nejedou.
Nezapomeňte doma životní formu, železné zdraví, nezdolný optimismu, dobrou náladu, kamarádské chování a víru ve vlastní síly a schopnosti.
P.S. Pozdrav z letního soustředění:
„Ahoj doma! Dnes jsme se učili základům hokeje, takže Vám posílám zubní kartáček, pastu, mýdlo, hřeben, kapesník a ostatní zbytečnosti.“
HOKEJI ZDAR A TOMU LEDNÍMU (LETNÍMU) ZVLÁŠŤ
Nejprve bych se rád omluvil za delší odmlku, ale co se dá dělat, každý pisálek občas musí skousnout hluboký deficit inspirace, díky němuž není schopen vymyslet vůbec nic. Neříkám, že nedostatek témat byl zase tak hluboký, ale prostě chyběl nějaký silný podnět k psaní.
Takže po suché přípravě se pomalu rozbíhá část další, a to je příprava na ledě, kdy místo do triček se začínáme potit do riban. Bohužel účast není zcela ideální vzhledem k probíhajícím dovolenkám, ale to k prázdninám patří a respektuji. Na druhou stranu se najdou ale tací (naštěstí se jedná pouze o pár jedinců), kteří se neobtěžují ani omluvit. Tréninková náplň je zatím přizpůsobena právě účasti, kdy se nejvíce věnujeme bruslení, herním činnostem jednotlivce a základním situacím. Prostor pro kombinační cvičení přijde až s větším početním hráčů na ledě. Jinak u mě spokojenost s přístupem, nasazením a z toho pramenícím neustálým zlepšováním. Jako jediný nedostatek zatím vnímám, že náročnost tréninků dělá části borců problém, aby jej dokončili v tempu, jako začali. Jarní příprava se bohužel některým vyhnula větším, či menším obloukem, a tam je většinou nejdříve pozorovatelný úbytek sil a docházející dech.
Hokej je dřina!!! To bychom měli hvězd, kdyby stačilo si jen přát být hokejistou. Ne musí se makat, a když už nemůžu, tak mít vůli. Není umění skvěle bruslit v první třetině. Umění je skvěle bruslit a bojovat celý zápas, každé střídání a celou sezónu.
Jinak už od úvodních tréninků je jasné, že naši prvoročáci přechod mezi starší výkonnostně a fyzicky zvládají velice dobře. Zapadli do týmu bez nejmenších problémů, a to jak herně, tak i nějak lidsky. Doufám tedy, že se neutvoří „partička" těch, kteří hráli za dorost již v minulé sezóně s pocitem, že už umí hrát hokej, a ty mladší nepotřebují. Vše začíná chováním v kabině ke svým spoluhráčům a přenáší se pak na led. Zkrátka a dobře jestli chceme v nadcházející sezóně uspět, musí tahle kabina táhnout za jeden provaz.
No nic, tak jsem se vypsal, a abych šel zas něco kloudného dělat.
ZMĚNY PRAVIDEL
Už před loňskou sezónou byla zavedena čtyři nová hokejová pravidla, týkající se především vhazování, či zákazu střídání po zakázaném uvolnění, podporující ofenzivnější hokej, se kterými jsou jak hráči, tak fanoušci víceméně sžití. Změn, které vstupují v platnost letos, je o poznání víc, ale až na pár výjimek se jedná spíše o kosmetické úpravy. Seznámit se s nimi můžete v následujícím příspěvku i s drobnými komentáři.
PRAVIDLO - 140 - Hráčské lavice
původně - na hráčské lavici mohlo být 6 funkcionářů týmu
nově - na hráčské lavici může být 8 funkcionářů týmu
P.S. – jen aby u některých týmů nebylo na střídačce víc funkcionářů než hráčů
PRAVIDLO - 152 - Časomíra
původně - čas hry byl zobrazován od 0:00 do celkové délky třetiny nebo prodloužení
nově - čas hry se má zobrazovat od celkové délky třetiny nebo prodloužení do 0:00. Pro soutěže ČSLH bude pro sezonu 2010-2011 uplatněna výjimka a čas bude i nadále počítán od 0:00
P.S. - počítání času odzadu jako v NHL je věc, která v našem hokeji již před lety byla, takže nic převratného, stejně jako typicky český jev, kdy zavádíme změny a hned si udělujeme výjimky
PRAVIDLO - 172 - Hudba na stadionu
původně - hudba nesměla hrát v průběhu oddechového času
nově - hudba nesmí hrát v průběhu oddechového času a při ošetřování hráče na ledě
P.S. – DJové na časomíře budete si muset dávat větší pozor
PRAVIDLO - 210 - Výstroj
původně - výstroj pro rozbruslení nebyla předepsána
nově - na rozbruslení musí nosit hráči kompletní výstroj včetně zápasových dresů
P.S. - také ribano by mělo být vybaveno pouze pěti hlavními otvory a jedním velkým zipem. To co je někdy vidět v kabině, působí poněkud rozpačitě a vzbuzuje dojem, že dotyčný byl podle počtu děr pravděpodobně účastníkem akční přestřelky, ze které zjevně vyvázl jen zázrakem
PRAVIDLO - 223 - Hráčská přilba
původně - hráč, kterému spadla přilba, mohl buď odjet na hráčskou lavici, nebo si přilbu nasadit a pokračovat ve hře
nově - hráč, kterému spadla přilba, musí odjet přímo na hráčskou lavici
P.S. – možná to některé konečně přiměje k řádnému připevnění helmy
PRAVIDLO - 228 - Chrániče loktů
původně - nebylo
nově - chránič loktů musí mít povrch z houbovité pryže o minimální tloušťce 1,27 cm
P.S. – a rozhodčí nafasují přesně kalibrovaná měřidla
PRAVIDLO - 234 - Brankářské přilby, chrániče hlavy a obličejové masky
původně - pokud byl brankář zasažen do masky tvrdou střelou, rozhodčí přerušil hru
nově - pokud je brankář zasažen do masky tvrdou střelou, rozhodčí může přerušit hru, ale jen pokud soupeř nemá bezprostřední možnost vstřelení branky
P.S. - možná by bylo poučné připomenout si slova Jacquese Planta, bývalého brankaře Canadiens: „Jak by se vám líbila práce, ve které by se po každé vaší chybě za vámi rozsvítilo červené světlo a 18.000 lidí by na vás začalo křičet?“ A teď se Vám ještě budou hráči trefovat do masky a dávat góly.
PRAVIDLO - 411 - Střídání hráčů a brankářů z hráčské lavice v průběhu hry
původně - pásmo pro střídání kolem hráčských lavic bylo 3 m
nově - pásmo pro střídání kolem hráčských lavic je 1,5 m
P.S. – tuto změnu již někteří rozhodčí vizionáři uplatňovali i v předešlých sezónách
PRAVIDLO - 502 - Menší trest pro hráčskou lavici
původně - trest mohl odpykat kterýkoli hráč, kromě brankáře a hráčů již odpykávajících trest
nově - trest musí odpykat hráč, který byl v době přestupku na ledě
P.S. – tak teď už se rybáři z bidla neprojedou ani na trestnou a zpět
PRAVIDLO - 508 - Trestné střílení
původně - za faul na hráče v brejku mohlo být trestné střílení nařízeno, jen pokud byl spáchán zezadu
nově - doplněno: pokud brankář fauluje hráče v brejku, bude nařízeno trestné střílení bez ohledu na to, zda k přestupku došlo zezadu či nikoli
P.S. - konec nostalgie, současný trend směřuje již několik let k co největšímu množství brankových příležitostí
PRAVIDLO - 509 - Provádění trestného střílení
původně - trestné střílení mohl provádět kterýkoli hráč
nově - trestné střílení musí provádět hráč faulovaný v brejku, v ostatních případech hráč, který byl na ledě
P.S. - pravidlo bylo vždy postaveno tak, že jeho nařízením má být mužstvu obnovena jasná možnost ke vstřelení branky, která byla zmařena nedovoleným zákrokem, proto je pochopitelné, že má TS zahrávat ten samý hráč, který tu příležitost měl. Ovšem ještě by to chtělo dodatek: „pokud hráč pro zranění nemůže jet trestné střílení, nesmí nastoupit ve zbytku utkání. To zabrání trenérům vykukům ohlásit, že hráč je zraněný, nahradit ho lepším střelcem a údajně „zraněný" hráč nastoupí hned v dalším střídání!!!
PRAVIDLO - 514 - Ukládání trestů
původně - pokud tým hrál v oslabení, za další jeho přestupek byla ponechána výhoda a byl-li vstřelen gól, signalizovaný trest se neuložil a odpykávaný trest pokračoval
nově - pokud tým hraje v oslabení, za další jeho přestupek je ponechána výhoda a je-li vstřelen gól, signalizovaný trest se uloží a odpykávaný trest končí
P.S. - více brankám, a tedy i zatraktivnění hry pro fanoušky, by měla pomoci i tato další novinka
PRAVIDLO - 534 - Nedovolené bránění
původně - nebylo
nově - pokud hráč stojí čelem k brankáři a předstírá hru máváním rukama nebo holí před tváří brankáře, uloží se menší trest
P.S. – problémem zůstává pouze fakt, rozporuplných výkladů a posouzení
PRAVIDLO - 556 - Zlomená hůl
původně - brankář mohl pokračovat se zlomenou holí do nejbližšího přerušení
nově - brankář musí upustit zlomenou hůl nebo její část (pro brankáře platí stejné pravidlo jako pro hráče)
P.S. - všichni chceme, aby v hokeji padaly góly, a tady přibývá další možnost k jeho dosažení
PRAVIDLO - 560 - Hraní puku rukou brankářem
původně - pokud brankář hodil puk rukou dopředu a puk převzal jeho spoluhráč, byl brankář potrestán menším trestem
nově - pokud brankář hodí puk rukou dopředu a puk převezme jeho spoluhráč, bude přerušena hra, ale trest se neuloží
P.S. – a kéž by odteď byly všechny problémy vyřešeny a kvalita hry šla pouze nahoru
!!! DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ !!!
Od středy 11.8. budou tréninky již od 17.00 do 18.15 h.
TENTO TÝDEN SLAVÍ
David Jelínek 14.narozeniny. Lidé narození 10.srpna mají pevné názory a kladný vztah k ostatním. Vlastní obvykle pozitivní a pokrokový náboj a jejich cílem má být prospěch druhých jak v materiální či společenské oblasti, tak i v abstraktnější citové sféře. Díky svému vrozenému optimismu a nakažlivé radosti ze života dokážou být ostatním příkladem a vytvářet si kvalitní přátelské i příbuzenské vztahy.
Celý tým přeje Davidovi k narozeninám co nejméně obdržených gólů, co největší procento úspěšnosti zákroků a samozřejmě i co nejvíc úspěchů ve škole a v osobním životě.
ZASE NA LEDĚ
První srpnový pátek přinesl deštivý den, který většina normálních lidí strávila na dovolené, u moře, přípravou víkendové grilovačky, či jinak prázdninově. Ne tak ale skupina bláznů kolem sršního dorostu. Na kutnohorském zimním stadionu se totiž uskutečnil první trénink na ledě v sezóně 2010/2011. Pro náš tým to byla možnost, jak se po dlouhé době zase potkat a ukázat si, jak na tom měsíc před začátkem soutěže jsme. Po krátkém seznámení s kluzištěm, jeho rozměry i záludnostmi jsme se do toho směle pustili. Účast, vzhledem k množství dovolenkových omluvenek, byla velmi slušná, nasazení a chuť odpovídající. No a víc dnes nemá smysl hodnotit, protože to ještě pár tréninků potrvá něž si zase tělo zvykne na tento druh zátěže. Takže závěrem, po dlouhé době, pouze jedna anketa:
| Bude Dominik Vítek vyhlášen po sezóně nejlepším střelcem našeho týmu? |
| Ano, kdo jiný? |
   1/6% |
| Nejenže bude vyhlášen, ale navíc bude i uveden do síně slávy |
   0/0% |
| Ano, ale nesmí promarodit sezónu a vyměnit kamarády za zdravotní sestřičky |
|
9/53% |
| Ne, protože v tu dobu již bude draftován do NHL |
|
7/41% |
| Celkem hlasovalo: 17 |
DEFINITIVNĚ POTVRZENO
V pátek 6.8 trénink (platí i pro následující až do soustředění) od 17.30 do 18.45 hod. Sraz v kabině v 17.00, ale kdo si potřebuje nafasovat nějakou výstroj, nabrousit brusle, či jenom si v klidu zabydlet své místo, může přijít dřív.
P.S. Hecují se dva soupeři.
domácí: „Nemáte na nás, my hrajeme srdcem.“
hosté: „A to my zase hokejkami“
TENTO TÝDEN SLAVÍ
svátek naši tři Dominikové. Základem jejich jména je přídavné jméno k latinskému slovu dominus čili „pán". Dominik je tedy doslovně „pánův“.
Patronem tohoto jména je svatý Dominik, zakladatel řádu Dominikánů. Po klidně prožitém dětství a studiu filozofie s teologií nastal v jeho životě obrat. Začal žít prostě, v chudobě a se svými odpůrci vedl pouze klidné diskuse. Avšak někteří lidé neradi vidí, když se spory daří řešit smírnou cestou, a tak zažil mnoho let krutostí války a vraždění. Dominik však neustával ve svých mírových aktivitách a časem realizoval svou dlouholetou myšlenku na založení nového řádu, vyznačujícího se chudobou a prací.
Vlastnosti připisované tomuto jménu dnes jsou - neobvyklý, spořádaný a komický. A já přidávám přání všeho nejlepšího a splnění co nejvíce z Vašich snů.
UŽ JE TO TADY!!!
S radostí musím oznámit, že v pátek 6.8.2010 nastává „Nová doba ledová“. Opět po pár týdnech oddechu najděte tu krásnou, voňavou tašku s hokejovým náčiním, vyklepejte z ní nevítané (ve většině případů již uhynulé) hosty, jako jsou myši, brouci či jiná havěť a s patrně mnohdy nechápavými pohledy přátel, sousedů a dalších vyražte v tento den s hokejkou a vším ostatním směr zimní stadion.
Tréninky do soustředění budou: pondělí, středa, pátek odpoledne, a to vždy před tréninkem „A“. No a zde je zatím jediný zádrhel, protože se zástupci našeho prvního mužstva ještě nedohodli jestli budou trénovat od 18.30, či 19.00. Jakmile bude i tento nedostatek odstraněn, okamžitě Vás budu informovat i o našich přesných časech.
Tímto tedy upozorňuji na nutnost sledovat rozpis tréninků na každý týden v tabulce tohoto webu.
P.S. Bitkař vyhrožuje brankářovi: „Kdybys neměl lapačku, rozbil bych ti klapačku!”
TENTO TÝDEN SLAVÍ
svátek Jakub. Toto jméno je původem hebrejské Jahagóbh a souvisí s obecným názvem „paty". Význam jména se vykládá jako „ten kdo se drží za patu", přeneseně „druhorozený". Toto zvláštní jméno získal biblický Jákob při porodu, protože se narodil matce Rebece jako druhý, drže se staršího bratra Ezaua za patu. Svého bratra vůbec využíval víc, než bylo zdrávo. Připravil jej také o prvorozenectví, protože se mu podařilo ošálit svého slepého otce Izáka. Jeho zásluhou se však národ židovský rozrostl a dodnes je považován za otce všech Izraelitů.
Tolik historie, současnost přikládá tomuto jménu vlastnosti : nestálý, idol dívčích srdcí a tolerantní. No a já samozřejmě přeji oběma našim Jakubům štěstí, zdraví a co nejvíce úspěchů na ledě, ve škole i v osobním životě.
P.S. Hokejista na buly popichuje soupeře: „Pěkná helma! Děda byl kosmonaut?“
KOSTKY JSOU VRŽENY
Po delší odmlce se znovu hlásím ke slovu s ryze hokejovým příspěvkem. V těchto řádcích bych Vás, čtenáře, rád znovu naladil na starou, dobrou a známou notu jménem hokej.
Nastávající sezóna Krajské ligy dorostu se tentokrát neponese v duchu převratných novinek, a protože tyto webové stránky patří hráčům týmu Sršňů Kutná Hora, zaměřím se teď na rozlosování z jejich pohledu. Takže počet zúčastněných týmů prozatím zůstává na loňském počtu devět, čímž se nemění ani počet utkání odehraných ve třech kolech. Hracím dnem budou tradičně soboty a neděle až na tři výjimky o státních svátcích (úterý 28.9., čtvrtek 28.10., středa 17.11.). Začínáme 18.9.2010 ve Vlašimi a končíme 27.2.2011 doma s Příbramí.
Do soutěže se letos nepřihlásil tým HC Rakovník, což se dalo očekávat vzhledem k jeho loňské sestavě vesměs z hráčů roč.93 a mladší zřejmě nemá kde brát. S ohledem na to, že se jednalo o nejvzdálenějšího soupeře, nemusí nás tato skutečnost mrzet. Dále se již letos nepotkáme ani s týmem Junioru Mělník, který po prvenství v soutěži, zvládl vítězně i kvalifikaci o dorosteneckou ligu.
Naopak nováčky soutěže jsou týmy z ligy HC Příbram a HK Kralupy. První jmenovaný v některých starších hráčích jistě oživí vzpomínky na Mezinárodní turnaj v Českém Krumlově, kde nás právě tento nesmírně kvalitní soupeř porazil v utkání o 3.místo gólem 14 vteřin před koncem. No a druhý bude dobře známý mladším hráčům, kteří se s ním potkávali v loňské žákovské lize starších žáků. Pro mě osobně půjde o dávku sentimentu, protože v Kralupech jsem v prehistorických dobách začínal s hokejem.
Jinak na nás čekají již staré známé firmy: HC Benešov, SK Černošice, Slavoj Velké Popovice, Spartak Vlašim, Tatran Sedlčany, Slavoj Zbraslav.
Tolik tedy zatím všechno nové k ročníku 2010/11.
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Myslím, že každý zná dobře vedoucího našich mládežníků Zdeňka. V prehistorii a těsně před oním velkým třeskem, stál u toho, kdy se začal z mlhoviny nad kutnohorským ledem utvářet náš současný kolektiv. S postupujícím časem přijal manažerskou funkci a místo bruslí a teplákové soupravy začal nosit kvalitní polobotky s koženým sakem. Tento impozantní vzor pracovitosti nám neustále ukazuje svůj vybroušený charakter, a to všechno dnes představuje velmi nedostatkové zboží.
Těm kdo se narodili 19.července, se dle encyklopedie často dostává obdivu druhých. Důvodem je jejich důvtip a výrazná pracovitost. Pro své nejdražší se snaží zajistit štěstí a úspěch, ale mají i touhu zlepšit úděl lidstva, proto dokážou své okolí povzbudit uvážlivou radou. Mají silný smysl pro humor a znechutit je může pouze nepochopení svých představ méně bystrými jedinci. Často projevují sportovní nadání.
Milý Zdeňku, podle zvěrokruhu jsi Rak, který může mít konflikty s Kozorohem a dle čínského kalendáře Myš, jenž má problémy u svobodomyslného Koně. Přestože obě tato znepřízněná znamení patří mně, nic toho nedbej a příjmy zcela upřímné přání všeho nejlepšího k tvým narozeninám.
NOVÉ FOTKY A VIDEO
Několik posledních tréninků vybaven „Fotyho přístrojem“, pokoušel jsem se Vás zachytit v pozicích, při nichž by vám vlasy vlály, svaly se napínaly a ze šťastných tváří stékali krůpěje na propocená trička. Opět jsem si ale uvědomil, že kvalitní sportovní fotografie se vytváří velmi těžko a především je k ní potřeba bohem nadaný umělec a nadmíru kvalitní přístroj. Proto pokud bude Zdeněk tak laskav, rád mu tuto parketu přenechám.
Kdo má zájem vidět kompletní soubor, nalezne jej v sekci fotogalerie a malá omluva za zpoždění, ale co lepšího může člověka potkat v období krize, když pro práci nestíhá zábavu.
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Jestli jsem minulý týden nazval úrodičkou, tak tenhle jsou to doslova žně. A vše se vměstnalo do pouhého jediného dne – úterý 29.června. Ale pěkně popořádku.
Svátek slaví Petr a Pavel.
Petr se jmenoval první z apoštolů. Jeho jméno má základy v řeckém slově petros, což znamená skála, kámen. Dnes je patronem rybářů a papežů. Připomínán je též jako ochránce mnoha povolání a řemesel. Jako vlastnosti jsou jmenovány - nevinný, přitom dvojí tváře.
Druhým oslavencem je Pavel, jenž má původ v latinském paulus – malý, skromný. Apoštol Pavel je známý svým „Obrácením“. Kdy nejprve z celého srdce nenáviděl křesťany, aby se z něj po prozření stal největší starověký křesťanský misionář. Někdy se takové věci stávají - dnes tvrdý nepřítel, zítra ochránce, což snad vysvětluje i přisuzované vlastnosti – konfliktní, ale všechápající.
A máme tu narozeninové oslavence – Martin 16 let a Domino 14 let. Moudrá kniha povídá (astrologická encyklopedie), že lidé narození 29.června jsou vskutku složité osobnosti, potřebující osobní nezávislost. Proto je těžké tyto lidi dobře poznat a pochopit. Svou citovou zranitelnost skrývají za maskou předstírané odvahy. V mnoha ohledech jsou předurčeni ke kariéře v neklidné oblasti designu a umění.
Martin se dle Čínského kalendáře narodil v roce „Psa“ a takový člověk bývá čestný a upřímný se smyslem pro věrnost a spravedlnost. Mívá značný sexappeal a nikdy se nepouští do bojů za špatnou věc. Když musí nebo chce, dokáže pracovat velmi tvrdě, ale s rostoucím věkem horlivost může být snadno vystřídána lhostejností. Bývá realistický, otevřený a přímý, při vyúčtování nešetří nikoho, ani sám sebe.
Domino patří ke zrozencům v roce „Myši“, kteří jsou společenští a mají velké množství přátel. Dokáží si užívat radostí života, a proto mají rádi večírky a zábavné podniky. Jsou šetrní a hospodární, přesto ke svým blízkým bývají štědří. Ale pozor, když Myš naštvete, tak to poznáte podle rýpavých poznámek.
Tímto bych chtěl všem úterním oslavencům popřát hodně štěstí, zdraví, mnoho úspěchů v osobním i sportovním životě a hodného trenéra.
KONEC JARNÍ PŘÍPRAVY
Vážení návštěvníci webu, milí hráči i obyčejní smrtelníci, začínáme odpočívat, a když se podívám zpět, je hned jasné, že si delší přestávku než čtrnáct dní zasloužíme. Dřeli jsme, dřeli a zase dřeli. Mnozí z Vás ladili kondici i na fotbale či motokrosu, což byla taky velká zátěž, ale nakonec jsme to ve zdraví přežili (tedy až na Jendu a Míru) a splnili tak téměř celý tréninkový plán. Teď je na všech vidět, že toho mají opravdu plné zuby. Příští týden začínají prázdniny, a to je nejvyšší čas ukončit jarní přípravu a užívat si zasloužené volno. Takže teď, pánové, „voraz“ a zase až začátkem srpna. Tím upozorňuji na několikrát zmiňovaný fakt, že již v průběhu tohoto posledního prázdninového měsíce by měl být na našem zimáku led. Takže sledujte web a včas se zde objeví informace o prvních trénincích.
Mám-li napsat něco k hodnocení, byl jsem v celkovém pohledu s Vaším přístupem, nasazením a předváděnými výkony velmi spokojen, což svědčí u některých o železné vůli a ochotě přinášet na oltář hokeje nemalé oběti. Co se týká výkonnostních testů, předně bych chtěl poděkovat všem, kteří se jich zúčastnili, poněvadž podívat se pravdě do očí - umí málokdo. Přestože jsou statistiky jistě na místě a o mnohém vypovídají, jsou jen jedním dílkem mozaiky vytvářejícím obraz o hráči. Hokej se zkrátka hraje na ledě a tam rozhodují i faktory, které jsou nezměřitelné. Máte-li zájem o konkrétnější vyhodnocení, podívejte se do sekce „Výkonnostní testy“ a i průměrnému žáku základní školy by mělo být jasné, jak na tom je a co by bylo potřeba zlepšit.
Máme hráče s dobrou až vynikající fyzickou kondicí, dostatečně technicky zdatné, mentálně silné, kteří mají vůli a chuť soutěžit a vítězit. Zcela exaktně: 8x vynikající výkon a 8x dobrý výkon, z nichž 2 od těch nejlepších dělila zanedbatelná desetinka. Tento počet je jednoznačně nejlepší za poslední roky, ale jestli to bude stačit, ukáže až sezóna a ostrá zápasová prověrka.
Nevím, jestli jsem letos již pochválil Pepu, tuším, že ne, a proto tak činím nyní. Pepa je naše klidná síla, co nevypustí v tréninku jediné cvičení. Zde musím ještě připomenout, že Janek a Láďa se dostali také do elitní skupiny, přestože se ani jednou nestali „Hráči týdne“. Takže všichni tři společně se o něj nyní podělí, i když poslední týden patřil spíše Městské olympiádě.
Ještě mi nedá nezmínit poslední jméno, které bych opatřil visačkou „Největší překvapení jarní přípravy“, a to Aleš. Opravdu jsem jeho výrazným zlepšením a přístupem velmi mile překvapen a chválím.
Tímto beru okolnosti ohledně jarní přípravy za vyřízené a pokud se mi neozvete s připomínkami, tak i jako akceptované.
POHODIČKA
Tímto jedním slovem by se dala sice stručně, ale za to výstižně charakterizovat nálada akce Malešov Open II. Vzhledem k tomu, že Vaše pocity nemohu popisovat, zaměřím se pouze na svoje. Mně se to líbilo, i když se opět ukázalo, že ne všichni si s míčem a tenisovou raketou tykáme a já osobně bych se jim nebál ani onikat.
Kdo si chce atmosféru, která byla ve všech směrech srovnatelná s atrakcemi typu Wimbledon a jiné připomenout, nechť navštíví naší fotogalerii, kde jsou umístěna všechna dílka našeho „bystrého reportéra Zdeňka“ alias „bulvární kachna“. Fotografie mluví za vše, a proto k tomu netřeba další komentář.
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Tak dlouho nic a teď taková úrodička, takže pěkně postupně. Ve čtvrtek mají svátek oba naši Janové, tedy přesněji Jenda a Janek. Jejich jméno je původem hebrejské a znamená – Bohem daný, milostivý dar Boží. To samo o sobě je krásné, a když přidám ještě vlastnosti - neobvyklý vzhled, zajímavý a chápavý, mohu jen tiše závidět.
V neděli pak slaví Ladislav. Jeho jméno je původem slovanské a je jisté, že si získalo velikou oblibu tím, že jej nosili i mnozí panovníci. Tím byl zajisté naplněn jeho význam - slavný vládou, což vysvětluje i vlastnost přisuzovanou tomuto jménu – nadřazenost.
Všichni tři již mnohokrát osvědčili jak jsou nejen hokejově platnými hráči, ale i jako týmoví a pohodoví kluci do party zvané Sršni Kutná Hora. Takže přeji vše nejlepší.
CO TÝDEN DAL - VIII.
Týden se opět otočil a nadešel tedy čas jeho zhodnocení z mojí zpravodajské židle. Dneska mi to ale nějak nemyslí. Nenapadá mě, čím začít, čím pokračovat a čím skončit. Většinou mi to jde samo, ale dnes je to nějaký jalový. Obávám se, že tento článek nebude k popukání, přesto někde musím začít. Už vím...
Tak, sotva se počasí trochu vylepšilo a aspoň v základu odpovídá podmínkám pro tréninky na umělce, už z některých hráčů vyprchává to příjemné fluidum, které jsem cítil většinu jarní přípravy. Dostavuje se únava, ztráta motivace, anebo se prostě jen některým nechce v tom teple přijít a během se zpotit. Jak již jsem říkal na začátku, opravdu nemíním nikoho přemlouvat a prosit. Na to Vás považuji za dost velké a rozumné. Všichni víme, jak pracná je túra za úspěchem, a co je třeba pro něj udělat. Ona to v podstatě zase není taková magie, že síla chtění a přání je poměřována silou investice. Co tedy dodat závěrem. Každopádně Vás příští týden zase všechny moooc rád uvidím, a především ve čtvrtek 24.6.2010, kdy oficielně končí jarní příprava závěrečným testem na umělce!!! A pokud s Vámi nehnou city, považte, že jsem Váš trenér, takže si mě nenas…
Abych nebyl ale pouze nepříjemný, myslím, že již je čas na nějakou tu pochvalu, kterou dnes zcela zaslouženě adresuji těm borcům, kteří absolvovali právě oba poslední tréninky na umělce a především v těch vedrech i výborně makali: Mates, Adam a Pepa. U posledního bych ještě zmínil skutečnost, že měl doma snědého Francouze na týdenním pobytu, a tudíž by omluvenka byla pochopitelná. Přesto ho vzal sebou na trénink, aby mu ukázal, jak se bílí muži potí pod svým otrokářem.
Úsměvnou epizodou pak zůstává pouze moje snaha vytvořit Matesovi sparingpartnera pro slalomový běh. Podlehl jsem sebeklamu, že mládí se dá udržet pouhou zaklínací formulí “to půjde, to dáš” a odnesla to záda. Protažení jsem vynechal, neb jsem zjistil, že není co protahovat a svalové tkáně odešly neznámo kam. Situace již od začátku nebyla dobrá. Měl jsem nohy jak ze železobetonu a zvláštní tušení, že na zádech ještě nosím krosnu. Moje plíce vysílaly varovné signály a před očima mi blikalo červené světlo s nápisem: „Error, přetížení systému”. Tomu bohužel odpovídal i můj výkon a bolest v zádech, která mi nedovolí ani dnes se pořádně narovnat.
Poslední informací tohoto příspěvku bude „Hráč týdne“. Nejvíce bodu (plný počet 3x20) získal opět Adam, přesto si dovolím porušit regule (což jako samozvaný diktátor Fidel můžu) a uděluji divokou kartu Matesovi. Zdůvodnění je prosté – již po několikáté mu první místo uteklo o pověstný chloupek a jeho snaha předstihnout matadory Jendu a Adama začíná připomínat pokusy Petra Koláře porazit Karla Gotta v anketě Zlatý Slavík. To jen tak na okraj, ale hlavně Mates je jeden z těch, kteří do toho dupou poctivě od začátku do konce jarní přípravy a tudíž může zaslouženě v následujících dnech vstřebávat obdivné pohledy návštěvníků našeho webu. A těch opravdu není málo.
ZPRÁVA Z KUBY!
"Dneska přišla smutná zpráva z Kuby. Náš milovaný vůdce, otec vlasti en Jefe, Primer Secretario del Partido y Presidente de los Consejos de Estado y de Ministros de la República de Cuba Fidel Castro zemřel !
Ihned jsme proto nasedli na letecký speciál, abychom si tuto smutnou
zprávu ověřili. A máme dobrou zprávu - ŽIJE a dokonce se nám ho podařilo na Kubě vyfotit živého a zdravého.
Trochu mě ovšem mate, že mi někoho připomíná ...
Ihned jsme proto nasedli na letecký speciál, abychom si tuto smutnou
zprávu ověřili. A máme dobrou zprávu - ŽIJE a dokonce se nám ho podařilo na Kubě vyfotit živého a zdravého.
Trochu mě ovšem mate, že mi někoho připomíná ...
Všechny zdraví Váš bystrý reportér Zdenek J."
"foto: Vojta kamarád"
MALEŠOV OPEN II
V neděli 20.6.2010 si od cca 10.00 hod. udělejte čas na první společné setkání hráčů a rodičů kutnohorských dorostenců v Malešovském sportovním areálu. Program tohoto dne bude následující:
-celodenní nohejbalová a tenisová exhibice
-nepřetržitá tisková konference, kdy dostanete odpověď na všechny dotazy
-pivo-limo-steako-klobáso-chlebo…..zkrátka nevázané obžerství, plkání a sportování.
Účast povinná pro všechny hráče Sršňů a jejich zákonné zástupce. Případná neúčast musí být podložena písemnou omluvenkou, po jejíž zhodnocení pokladník udělí adekvátní pokutu.
Nakonec ta méně příjemná věc. Útratu v restauraci a u grilu si hradí každy sám. Navíc za dorostence na hlavu bude vybíráno 50 Kč na pronájem sportovišť. Sebepočetnější doprovod je zdarma, a tak vezměte s sebou rodiče, sourozence, přátele.... ti co nemají ani jedno, tak pozvěte kolemjdoucí bude to za jedny peníze.
CO TÝDEN DAL - VII.
Tentokrát se mi zdál velmi těžký sen, který začínal nočními anonymními telefonáty, v nichž mi zastřený hlas pokládal stále stejnou otázku: „Tak co, budu zítra hrát?” a poté se podivně zasmál. Z pochopitelných důvodů jsem kompetence ohledně sestavy okamžitě předal Zdeňkovi. Bylo však až s podivem, kolik se od oznámení této novinky na jeho místě v kabině začalo objevovat malých pozorností, dárků či voňavých pozvánek na večeři. Zdeněk je však od přírody demokrat a po několika hromadách drahých darů prohlásil, že přes úlisnost cesta do sestavy nevede, protože u něj rozhodují hlavně výkony na ledě! Následně si vložil do kapsy nadutou obálku od Jirky a sdělil všem, že Jenda je pro něj stavebním kamenem mužstva. Všichni byli spokojeni, cesta do základní sestavy se otevřela všem, jen se o ni poprat a já se v klidu probudil.
V minulých dnech přišla na přetřes i otázka týmové kasy. Jelikož se o ni musí někdo starat, vyhlásil jsem konkurz na pokladníka, hledajíc osobu zodpovědnou, tvrdé nátury, která se bude starat o nekompromisní kasírování sázek, dokáže pokladnu strážit jako oko v hlavě a nemá problém s alkoholem a hazardními hrami. Celkem jednoznačně byl zvolen Zdeněk, který ve své předvolební řeči slíbil, že s jeho pomocí našetříme na mega rozlučku. Sázky budou probíhat dle již zaběhnutých pravidel, a takto vybrané prostředky budou shromažďovány a následně poctivě využity na akcích dorostu.
Tím se mírnou oklikou dostávám k onomu magickému datu 20.6.2010, kdy se uskuteční Malešov Open II. Pro ty, kteří se vloni neúčastnili, dávám na vědomí, že se jedná o akci, ve které nepůjde jen o sportovní výsledky, ale především o upevnění týmového ducha! Zde bych chtěl upozornit, že každý dobrý nápad je vítán a aktivitě se meze nekladou.
Čas neúprosně pádí, takže ještě několik vět k samotnému minulému týdnu. Protože nastalo období čtvrtletních písemek a posledních možností si vylepšit školní hodnocení, naše tréninková sestava ve čtvrtek prořídla jako řady českých tenistů po prvním kole Wimbledonu. Toho využil i náš pra-bývalý hráč a některých z vás současný spolužák Štěpán Princ, aby si s námi zaběhal. Šlapalo mu to dost dobře, tak jsem zvědav, jestli ještě někdy přijde. Rozhodně je vítán stejně jako Katka, která již chodí poměrně pravidelně, protože každý, kdo chce cvičit a něco dělat, má dveře otevřené.
Na základě jednoduché myšlenkové rovnice: „Hráč týdne = nejlepší výkony = nejvíc maká = nejvíc se potí“, dostali tito borci v pondělí odměnou sponzorské šampóny, aby nám byli nejen sportovním příkladem, ale i krásně vypadali. No a pro tento týden bude voňavým hráčem týdne Adam. Přejte mu to, chlapci, a nezapomeňte, že jsou před námi dva poslední týdny, a tudíž každý máte ještě šanci.
Poslední informace se mi nepíše vůbec lehce, ale zpravodajská povinnost mě nutí nevyhýbat se nepříjemným tématům. Takže. Nedávno jsem zde zmiňoval, že Míru srazilo auto. Bohužel prvotní informace, že zranění naštěstí nejsou tolik vážná, se ukázala jako předčasná a Míra musel tento pátek podstoupit operaci kolena. Přeji za sebe a všechny kluky brzké uzdravení a návrat mezi nás.
TENTO TÝDEN SLAVÍ
tedy konkrétně dnes, David 15nácté narozeniny. Jedná se o velmi platného hráče a člena defenzívy Sršňů, který svými výkony dokazuje, že se s ním musí počítat, jako se základním pilířem naší obrany.
Dle Čínského kalendáře je narozen v roce „Vepře“, který při konfrontacích nerad přilévá olej do ohně, v Keltském horoskopu „Habr“, jenž pevně věří svým snům a dle zvěrokruhu „Blíženec“ jejichž znamením je duševní všestrannost a bystrý intelekt.
Takže já jen popřeji všechno nejlepší a hodně úspěchů jak v osobním, tak hokejovém životě.
CO TÝDEN DAL - VI.
Slunce konečně září jako stowatová žárovka, kterou Evropská unie již zakázala a já si doplňuji energii a dobíjím baterky. Kéž nám to vydrží co nejdéle a hlavně ve čtvrtek.
Nedávno jsem se dočetl, že Barack Obama je prý příbuzný s Bradem Pittem! Inu proč ne. Koneckonců, jestli je pravda to s Adamem a Evou, jsme příbuzní vlastně všichni. Osobně považuji genealogii za neskutečně zajímavou vědu, přesto raději žiji ve sladké nevědomosti a nechci znát, s kým jsem vzdáleně příbuzný. Ještě by se z toho mohl vyklubat nějaký diktátor, terorista, nebo jiná politicky korektní zrůda, a co potom? A i kdyby to byl klaďas - nepotřebuji si vylepšovat image falešnou genetickou aurou. Člověk má být hodnocen podle svých činů, ne podle příbuzných nebo původu. Věc však není tak úplně jednoduchá, říká se totiž, že naši předkové nás posilují a jsme nositelé jejich genetické informace. Zkrátka minulost nás provází na každém našem kroku.
Trošku jsem odbočil, takže rychle zpět, ale po takové dlouhé a vyčerpávající myšlence nevím, nevím, jestli nemám nárok na trochu odpočinku a nějakou tu mňamku, než budu dál pokračovat. No, projednou se překonám a budu psát přímo u mňamky. Jen se obávám, že z vizáží březího ploutvonožce se opět stanu terčem nemilosrdné kritiky svých dětí a přátel. Ale co, když nemůžu být vzorový příklad, můžu být alespoň odstrašující.
Do tréninkového procesu se nám opět vrátil rekonvalescent Janek, a přestože několika týdenní výpadek byl na jeho výkonech znatelný, chuť, nasazení a drajv neztratil, což je nejdůležitější. Je to zkrátka pořád dokola. Základní věci pro úspěch je prostě chodit na tréninky a poctivě trénovat.
Aby jsme dodrželi tradici, i dnes bude vyhlášen hráč týdne. Tentokrát jím je Pavel, který předvedl ve všech třech testech výborný výkon, a to si zaslouží pochvalu před nastoupenou jednotkou a rozvinutou zástavou!
Nechci teď ani o píď snižovat jeho výkon, ale rád bych ještě polichotil i ostatním klukům, protože si to za tento týden určitě zaslouží. Mám z tréninků s Vámi příjemný pocit, že to co děláme, má smysl. Toliko ale dost pochlebování, a teď již se budeme koncentrovat na závěr jarní přípravy.
Když jste ve čtvrtek běhali a skákali schody, vzpomněl jsem si na slova generálního manažera týmu Edmonton Oilers Glena Sathera: „K úspěchu nevede výtah, nýbrž pouze schody.“ Tímto mottem se s Vámi pro tentokrát loučím a těším někdy příště opět napočtenou.
Sportu zdar, Váš nepříjemný trenér.
ANKETA
| Umístí se tým dorostu na lepším místě než v minulé sezóně? (tedy třetím a lépe) |
| Bezpochyby, protože více týmů v soutěži nebude |
|
|
| V pohodě, když naši soupeři přestanou hrát s ?černochy? |
|
|
| Ano, ale jedině s dodatečným a mimořádným (nejlépe až v průběhu soutěže) povolením svazu pro start roč.93,92,91?případně i trenérů |
|
|
| Celkem hlasovalo: 20 |
CO TÝDEN DAL - V.
Zdravím všechny čtenáře i případné čtenářky. Sledujete taky to počasí? Co je to za divný květen jako, tady to? Přece květen, to vždycky znamenalo sluníčko, teploučko a sem tam pro změnu deštík. A dnes? Letos? Hroucení tradičního řádu. Vznáším klíčovou otázku: „Dočkáme se aspoň jednoho tréninku na umělce, abychom nemuseli s obavami sledovat oblohu?“
Jinak tento týden jsem se dozvěděl zprávu, kterou mi mozek prostě nebere. Mirka, který si šel zaběhat, srazilo auto a řidič ho jen posadil na škarpu a ujel!!! Naštěstí zranění nejsou tolik vážná, tak snad všechno bude v pořádku. Za všechny přeji, aby to byla pravda.
Jistě jste již zaznamenali, že na konci pondělního tréninku střílíme s pukem na branku. Tak pokud máte doma nějaký starší klacek, doneste si ho, ať se nemusíte pořád střídat o těch pár zbytků z kabiny. Jo a rukavice by taky nebyly špatné.
Na závěr musím samozřejmě uvést jméno borce, který se může pro následujících sedm dní pyšnit titulem „Hráč týdne“. Po zásluze je to Jenda, i když tentokrát za ním zůstal o pouhý jediný bod Mates.
Pro dnešek se s Vámi loučím pozdravem bývalého sovětského trenéra Tichonova: "Bez trenirovky nět šampiona".
P.S. Jako hokejisté máte větší šanci seznámit se sestřičkami na chirurgii dříve, než na urologii s prostatou.
CO TÝDEN DAL - IV.
Ahoj všem příznivcům nejrychlejší kolektivní hry vesmíru a českého hokeje zvlášť! Dovolte mi zde uvést pár pikantních informací, které našli světlo světa v minulém týdnu.
Marodka se nám téměř vyprázdnila, a tak byla účast na trénincích velmi příznivá. Burcování hudbou v posilovně se zatím osvědčilo, proto si i toto pondělí pár rytmických písniček poslechnete. Čtvrteční trénink na umělce jsme zrušili a dobře jsme udělali, protože svým fanděním jsme jistě napomohli postupu.
Nejvyrovnanější a nejlepší výkony podal David Jelínek, který zcela po zásluze vystoupal na pódium pro „Hráče týdne“. Kdo trochu dlouhodoběji sleduje vývoj hráčů v tomto ročníku, nebo si najde čas prostudovat jeho výkony v rubrice „Výkonnostní testy“, musí smeknout před vzestupem, který David během posledních let prokázal. A já tak velice rád činím.
Jinak s mírným časovým předstihem zasedlo užší vedení našeho týmu, aby mimo jiné vyřešilo otázku v jarní přípravě nejdůležitější. Termín a podrobnosti „Ukončené“!!! Vše se upeklo jak jinak než bez zástupců veřejnosti a zde je resumé: Za místo setkání u nohejbalu, tenisu, dobrého pití a jídla byl po loňské úspěšné premiéře vybrán sportovní areál v Malešově a vyvoleným dnem se stala neděle 20.6.2010. Všichni jste srdečně zváni na Malešov Open II. s dostatečnou časovou rezervou, protože neúčast znamená nafasování teplé deky a druhá řada na střídačce.
P.S. Pokud máte jiný návrh, vrhněte ho všanc do diskuse
ČTVRTEČNÍ TRÉNINK ZRUŠEN
Z důvodu čtvrtfinálového utkání našich s Finskem je čtvrteční trénink zrušen. Takže provedeme palečkovou mobilizaci (všichni budeme držet palce) s povinným sledováním v rámci teoretické přípravy. ČEŠI DO TOHO!!!
TENTO TÝDEN SLAVÍ
Jirka narozeniny a já věřím, že mluvím za všechny hráče a příznivce Sršňů, když mu přeji vše nejlepší do dalších, jistě plodných let. Tvá osobní přítomnost mezi námi je nám všem velkou inspirací, jenž nás bičuje k maximálnímu výkonu, tedy alespoň k 25% Tvého, a pozvedá k zářným zítřkům. Děkujeme za to, že jsi a jaký jsi!
CO TÝDEN DAL - III.
Tak tady je ten literární skvost mapující posledních sedm dní, a jak včera řekla Lenka Jiráňová: „Na Sněžce sněží“ a před ní asi někdo tam nahoře: „Jaro budiž oddáleno“. Takže to vypadá, že si ještě užijeme dosyta podmračena a skutečný jaro přijde až.... Proti větru a plískanicím osobně nic moc nemám, ale po té letošní zimě by nebylo špatné již načerpat novou energii ze sluníčka, prohřát si kosti a pozorovat, jak ženy odhazují kožichy!
Otočme ale list a pojďme k našim hráčům, kde začíná narůstat marodka, a tudíž tréninkové řady tento týden lehce prořídly. Přejeme tedy Jankovi, Pepovi a Pájovi brzké uzdravení a návrat mezi nás.
Jenda ve čtvrtek létal po oválu, jak jeho táta za mlada, a protože patřil i v testech k nejlepším, může se pyšnit korunkou pro „Hráče týdne“.
Nechci se tvářit, že všechno je jenom tak dobré, jak zde někdy popisuji, a jak se na první pohled z výkonů několika borců může zdát. Nejsme parta Rychlých šípů, ani Klabzubova jedenáctka, ale normální tým, jenž je mozaikou různých typů hráčů. Ano máme kluky, které jarní příprava míjí větším, či menším obloukem. Dále ty, kteří se snaží neoblíbenou část hokejové přípravy jenom nějak přežít, ale jsou i tací, kteří se snaží dělat vše naplno a poctivě, aby jim účast na tréninku skutečně něco dala a někam posunula. A že je právě tahle skupina nejpočetnější, je moment, ze kterého nabývám přesvědčení, že máme na tuhle sezónu dobrou posádku. Takže kluci, vydržte nastavený trend
Závěrem si ještě dovolím, překročit rámec tímto textem mi vymezený a malou informací nahlédnu pod pokličku příštího týdne: 19.5. začínají gólmanské tréninky vedené Liborem Bártou, které budou probíhat každou středu v tělocvičně a posilovně průmyslovky ve stejném čase jako tréninky „Áčka“, ale samostatně. Sraz před 18. hodinou u hlavního vchodu průmky, sebou přinést 3 tenisáky, švihadlo, boty do tělocvičny a pití.
P.S. pro Zdeňka
Fidelův oficiální titul zněl: „Comandante en Jefe, Primer Secretario del Partido y Presidente de los Consejos de Estado y de Ministros de la República de Cuba.
Mě ale z letitého přátelství bude od tebe stačit zkrácená verze: „Comandante en Jefe“ (Vrchní velitel).
DNEŠNÍ TRÉNINK NA UMĚLCE
Přestože si s námi hraje slunce v mracích na schovávanou, dnešní trénink proběhne na umělce od tradičních 17.30 hod.
CO TÝDEN DAL - II.
Další týden uběhl jako Usain Bolt olympijskou stovku a tentokrát bych mohl klidně v nadpisu „dal“ vyměnit za „vzal“. Poslední vlasatý Mohykán v našem týmu Jenda následoval Páju a je ostříhaný. Jak jsme se shodli se Zdeňkem, asi to tedy zůstane na nás, abychom pozvedli vlajku vlasatých volnomyšlenkářů.
Tento týden dosáhl nejlepších výsledků Adam, přesto chválím všechny, i když mám pocit, že se začínám opakovat. Tak chlapi neusnout na vavřínech lichotek a šlapejte pořád dál jak děvčata na E55.
P.S.
otázka: Jaká je mužská představa romantiky?
odpověď: Hokejový stadion osvětlený svíčkami
ANKETA
Nedávno jsem si přečetl článek o Fidelu Castrovi, abych od něj získal pár jednoduchých rad, jak nejjednodušeji nastolit v kabině diktaturu. Protože některým (soudě podle dotazů) vrtá mozkovými závity: „Kdo bude psát v příští sezóně zápasová hodnocení?“ a producíruje se to v mozkovně jak Simona Krainová na molu, rozhodl jsem se inspirovat získanými poznatky. Nechám zcela demokraticky rozhodnutí na Vašem svobodně projeveném názoru. Protože je pro náš web kvalita prvořadá, anketní otázka zní zcela jednoduše.
| Kdo psal v loňské sezóně lepší hodnocení? |
| Sirotek je měl lepší |
   10/63% |
| Jelínek je měl horší |
   6/38% |
| Celkem hlasovalo: 16 |
Hlasujte poctivě a spravedlivě, i když vás nikdo nevidí!!!
DNEŠNÍ TRÉNINIK NA ZIMÁKU
Dnešní trénink (čtvrtek 6.5.2010) se z důvodu nepříznivého počasí uskuteční na zimáku. Začátek tradičně v 17.30 h. a tentokrát sebou i florbalky. Donesu konečně i prodlužovačku, tak jestli máte nějaké CD s dobrou muzikou, přibalte si ho ať se nám líp cvičí a donutíme emigrovat vše ostatní ze zimáku.
CO TÝDEN DAL - I.
A je tu další dílko z trenérova pera... ehm... tedy klávesnice. Především bych se chtěl omluvit za svoji neúčast na čtvrtečním tréninku a zároveň poděkovat Jožanovi za jeho převzetí, ale byl jsem na rodičáku. Ať je to, jak je to, sport mé dětí živit nebude, a proto je dobré si včas utřídit priority. Považuji vzdělání za to nejdůležitější a prvotní. Přesto pro mě sport zůstává nedílnou součástí života a jeho dobrým průvodcem, který pomáhá formovat charakter a odrazuje od různých neřestí.
Ale dost mentorování. I tento týden jsem byl s tréninky a Vaším přístupem spokojený, a proto jsem se rozhodl oživit rubriku „Hráč týdne“ i v nesoutěžním období. Hlavními kritérii pro získání tohoto ocenění je samozřejmě 100% tréninková účast v daném období, výborně zvládnuté výkonnostní testy a dobrá práce v samotném tréninku.
Výsledky a vítěz bude zveřejněn i s fotkou hráče na hlavní stránce našeho webu ke konci každého týdne. V sezóně se pak bude vyhlašovat hráč týdne i po případné prohře, ale pod názvem:"Jednooký mezi slepými král".
Takže pro tento týden je to Petr. Jako jediný získal v obou testech plný počet 20 bodů. V tělocvičně to sice nebylo tak přesvědčivé, ale posilovna mu sedí, tam maká a šlape nadoraz. Gratuluji…
CVIČENÍ PRO ZPEVNĚNÍ SVALSTVA V OBLASTI BEDER A BŘICHA
Na tomto odkaze najdete velice zajímavá cvičení, tak kdo máte zájem, jukněte se, ale především některá zkuste. Jinak adresa bude trvale umístěna v sekci „Oblíbené odkazy“
FOTOGALERIE DOPLNĚNA
Upozorňuji, že Adam dnes konečně doplnil web o snímky z posledních akcí, ale především pak z rozlučky. Takže kdyby někomu vzpomínky na tu atmosféru volného žvanění, sportovních pokusů na hřišti, zpěvu, či opékání již vyprchávaly, tak ve fotogalerii nalezne pro připomenutí alespoň nějaké obrázky. Bohužel převážná část pochází z oficielního zahájení a z následné volné zábavy jich je poskromnu, či žádné, což mě mrzí především při vzpomínce na společný taneček Martina a Ondry. Pravdou však je, že jejich autorem je Adam, a ten kdo hraje na kytaru, jak známo, může fotit dost špatně. Závěrem ještě omluva všem zúčastněným za případné problémy s kompromitujícím materiálem.
DOBRÝ START
Tento týden jsme začali jarní přípravu a byl to fofr. Přestože jakákoliv hodnocení jsou předčasná, musím kluky pochválit. Skoro všichni se opravdu moc snažili, makali jak draci a bylo to vidět. Když budeme takhle pokračovat dál, nemám z budoucnosti strach.
TENTO TÝDEN SLAVÍ…
Jirka svátek. Jak jsem se dočet, původ má toto jméno z řeckého „Georges“. A to mě vůbec nepřekvapuje, protože za takového atleta by se nemuseli stydět ani genetičtí inženýři ze Sovětského svazu, natož pak řečtí bohové z Olympu. Jenom mám problém s významem jména „zemědělec - rolník“, protože si zcela nevybavuji, jaký je jeho vztah k půdě. Přesto si myslím, že můžu jménem všech Sršňů popřát svému asistentovi a jeho prvorozenému synovi vše nejlepší a hodně úspěchů jak v osobním, tak pracovním životě.
Letní soustředění mládeže
kategorií přípravka - dorost
TJ Stadion "Sršni" Kutná Hora
termín : 22. - 29.8.2010
místo : Zbraslavice – Starý rybník (okr. Kutná Hora)
ubytování : v chatkách - počet účastníků je omezen ubytovací kapacitou na 60 osob, vč. trenérů
sraz : 22.8. v 10 hodin ve zbraslavickém areálu, první jídlo dne bude oběd
stravování : zajištěna snídaně, oběd a večeře + 2 svačiny + celodenní pitný režim
vybavení sebou : spacák, láhev na pití, vhodné oblečení pro dané období, sportovní oblečení a obutí na hřiště i do tělocvičny, hygienické potřeby, pyžamo, pantofle, plavky
upozornění :
- v chatkách nejsou k dispozici el. zásuvky, mobily tak nebude kde dobíjet, nedoporučujeme je proto brát s sebou
- žádáme rodiče, aby nejezdili do místa konání soustředění, zejména kvůli jeho malým účastníkům
- návštěva bude povolena jen ve výjimečných případech a se souhlasem vedoucího soustředění p. Zdeňka Jelínka na tel. 737 233 226
program : příprava hráčů je naplánována vícefázově, na každý den
- výkonnostní testy
- komplexní rozvoj obratnosti, rychlosti, síly, vytrvalosti a koordinace pohybu
- sportovní hry a soutěže v rámci "Olympiády"
- celodenní péče trenéru
- pokud bude na zimním stadionu v KH k dispozici ledová plocha, bude využita pro přípravu v rámci soustředění
- z tohoto důvodu žádáme rodiče, aby doplnili hokejovou výstroj hráčů ještě před soustředěním
cena : 2.500 Kč za celý týden (ubytování, celodenní stravování a pitný režim, sport.ceny, diplomy, dárky)
odjezd : 29.8. po 10. hodině ze zbraslavického areálu, poslední jídlo bude snídaně
- účast svého dítěte potvrďte vedoucímu soustředění p. Zdeňku Jelínkovi na mail yohanka@wo.cz nejpozději do 27.4.2010
- cenu soustředění, příp. zálohu ve výši min. 1.500 Kč, uhraďte prosím nejpozději do úterý 27.4. u p. Zdeňka Jelínka
- případný doplatek uhraďte nejpozději do 25.6.2010, p. Jelínkovi, v obou případech Vám bude vydán pokladní doklad na převzatou částku
- z organizačních důvodů bude záloha vybírána v těchto termínech na zimním stadionu v Kutné Hoře v termínech : v úterý 13.4., 20.4. a 27.4.2010 po 18:30 h.
ZRUŠENÍ TRÉNINKU
Omlouvám se za zrušení dnešního tréninku, ale počasí bylo bohužel proti. Přesto bych rád pro příště zavedl pravidlo, že v případě deště se čtvrteční trénink uskuteční na zimáku. A já slibuji, že budu akčnější a dám včas tuto informaci na web. Jinak platí, že příští trénink je v pondělí 19.4. od 17.30 na ZS.
TENTO TÝDEN SLAVÍ…
Aleš svátek a Jenda 14.narozeniny. Netřeba oba více představovat, proto jim přejme co nejvíce vstřelených gólů, sezónu bez zranění a samozřejmě mnoho úspěchů v osobním životě.
UŽ ZASE SKÁČEM PŘES KALUŽE
Na vědomí všem se dává, že dorost Sršni Kutná Hora startuje ve čtvrtek 15.4.2010 jarní přípravu na novou sezónu v 17.30 hod. na „umělce“ .
rozpis tréninků:
pondělí 17.30 – 19.00 posilovna ZS - posilování
úterý 17.30 – 19.00 tělocvična – gymnázium J.Ortena - plyometrický trénink
čtvrtek 17.30 – 19.00 umělka - atletický trénink
Vím, že se nejedná i vzhledem k Vašim dalším aktivitám o jednoduchý program. Rozhodl jsem se však, dát těm, co to myslí se sportem vážně a já doufám, že těch je většina, možnost dostatečně a kvalitně trénovat. No a ty ostatní nezatracuji, i když mě jejich neúčast bude mrzet. Kdo ale něco chce, tak pro to musí něco dělat a teprve potom to možná bude mít! Cesta k úspěchu bolí, znamená strádání, odříkání a obrovskou vytrvalost, ale odměna za to stojí.
ZAČÍNÁME
Dobrý den hoši a pánové, či případné slečny a dámy.
Omlouvám se, že jsem se nějaký čas odmlčel, ale dnes konečně probouzím náš web do nové sezóny - vím, je téměř polovina dubna a museli jste čekat zhruba deset dní. Ale ruku na srdce, kdo z nás si po té letošní zimně a sezóně rád chvilku neodpočinul? No, jinými slovy, byl jsem trochu unavený, líný a shnilý (pozitivní je, že shnilý je dle vzoru mladý), ale teď se opětovně po povzbuzení sebe sama sebou samým chápu spisovatelského pera a tvořím tento příspěvek.
Uf, byl to náročný úvod, a asi i blbě čtivý, ale něco jsem do úvodu napsat musel, tak děkuji za pochopení.
Předesílám, že mimo nejnutnější informace, sdělení pro hráče, rodinné příslušníky a realizační tým bych rád obsah těchto stránek v předsoutěžním období pojal spíš pro pobavení, odreagování, parodujícím události a osoby nejen v hokeji! Cílem není někoho urazit, ale odlehčit již tak napjaté hokejové i jiné situace, kterých si na podzim a v zimě užijeme dosyta.
Vzhledem k tomu, že prioritou je a bude hokejový život omezené skupinky lidí, tak mě návštěvnost webu neustále mile šokuje. Občas se sice pokusím zaměřit pozornost na větší rozsah oblastí hokejového života, ale nebojte se, rozhodně se nepokládám za toho, co by měl někomu radit a poučovat.
Důležité upozornění - tyto stránky nejsou určeny pro zatrpklé a věčně zamračené lidi, kteří se nedokáží koukat na věci s nadhledem a udělat si občas legraci sami ze sebe a připustit, že by se i oni mohli někdy stát terčem kritiky či žertíku. Pro ty ostatní, co nevyžadují falešnou korektnost, můžu za sebe slíbit, že udělám vše pro to, abyste se na naše stránky vždy rádi vraceli a nacházeli na nich především info o kategorii dorost, ale i zábavu a odreagování od všedních starostí a problémů.
Samozřejmě budeme rádi, pokud zde zanecháte vzkaz, námitku, nebo připomínku, ale prosím a žádám: „Při vkládání příspěvků dodržujte základní pravidla slušnosti."