Vítejte - 維特耶特 - Welcome - ترحيب - Willkommen - स्वागत - Bienvenido - Здравствуйте
na stránkách hokejového týmu dorostenců SK Sršni Kutná Hora - sezóna 2022/2023
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 51. STŘÍPEK
Poděkování
Jaro se letos zdá být i měsíc po svém startu dost nesmělé, tak snad aspoň tohle nepříliš sebevědomé období využijeme k tomu, že se příroda pořádně zalije a občerství, což se o několika předešlých jarech moc říct nedalo. No, a kdyby nic jiného, ve víceméně propršených dnech má člověk i víc času na čtení, třeba právě posledního střípku do našeho "Dorosteneckého kaleidoskopu". Vítejte.
Ano, dnešním střípkem je náš dorostenecký týdenník u konce. Jednapadesát pondělků jsem se zde pravidelně pokoušel vypsat ze svých pocitů z předešlého týdne, reportovat o našich zápasech, případně vás informovat o věcech organizačních, týkajících se naší kategorie. Někdo by možná řekl, že to je nějaká úchylka takhle pořád něco sepisovat, ale mě to docela bavilo, občas pomohlo a taky jsem tím šetřil spousty času, kdy jsem nemusel tolik individuálně komunikovat s každým rodičem a každému zvlášť a po několikáté vysvětlovat proč děláme to nebo zase ono a co si o něčem myslím. No a v neposlední řadě, pokud jsem zde svůj názor na něco veřejně prezentoval, nemohl jsem za dveřmi tvrdit někomu něco jiného. Mé názory byly všem zřejmé a svým napsáním a zveřejněním i transparentní.
Ale zanechme Síru Sírou a pojďme raději naposled k mé již bývalé kategorii. Dnes ráno jsem zavítal do vyklizené a posmutnělé kabiny, kde přibližně před rokem prvním tréninkem jarní přípravy začal příběh našeho dorostu. V místě, kde obvykle bylo značně veselo a éterem létaly vybrané historky, kde v příjemné atmosféře očekávání věcí příštích probíhaly zaběhlé rituály, které patřily do koloritu naší kabiny, bylo tentokrát ticho. Prožil jsem v této kabině část svého hokejového života a zanechal u jejích hráčů kus svého srdce. Nechce se mi ale moc mluvit o věcech, které jsou za námi, protože mě jejich konec pochopitelně bolí. Žili jsme takový vlastní příběh, který je ale dnes už jenom historie a před vámi jsou nové výzvy a mety k zdolání. Vždy jsem se snažil vám dát to nejlepší, co jsem mohl a doufám, že vám to pomohlo a ukázalo cestu, jak na ledě, tak mimo něj. Nebylo to vždy jednoduché a občas to i zaskřípalo, ale zvládli jsme to. Ohromně mě to s vámi bavilo, hodně jsem se toho vedle vás naučil a taky jsem mezi vámi poznal spoustu zajímavých a pár doslova výjimečných lidí, které jsem rád, že mohu nazývat svými přáteli.
Rád bych vám všem poděkoval za krásnou sobotní rozlučku, která se protáhla až do neděle, za všechna vaše děkovná slova, která mě mnohdy vháněla slzy do očí a samozřejmě i za všechny ty krásné a milé dárky na památku, pro radost a k prožití nových nevšedních zážitků – moc si toho vážím. A při otevření knížky (jednoho z těch dárků) s vašimi fotkami za posledních devět let a osobními vzkazy si na vás určitě vždy rád vzpomenu. Moc vám všem děkuji a zvláště pak těm, kteří se na přípravě aktivně podíleli!!!
V této souvislosti bych rád i speciálně poděkovat Martinovi za přípravu a organizaci letošní rozlučky, protože z vlastní zkušenosti moc dobře vím, kolik času, práce a energie za přípravou takové akce je. Dík.
Své poděkování bych chtěl taky věnovat i všech současným i bývalým navštěvovatelům těchto stránek, průměrných 151,89 (dle statistik webového administrátora) unikátních přístupů denně, je myslím docela slušné číslo, a já si toho velice vážím. Nicméně čas "Dorosteneckého kaleidoskopu" nazrál ke konci… a co bude dál s webem zatím úplně přesně nevím. Původně jsem chtěl jeho činnost ukončit, ale jeden známý mě ponoukl, abych zvážil možnost pokračování formou hokejového blogu. Ta myšlenka zde již jednou byla a pár let se i občasně realizovala, tak možná, uvidíme. Ale víte jak je to v poslední době s blogery, kteří dostávají sošku na památku… Nicméně, rozhodně mám několik myšlenek, zážitků i životních témat, o kterých si dovedu představit, že bych mohl občas něco napsat, ale určitě z toho nechci udělat nějakou povinnost a pravidelnost. Nechme to tedy ještě pár dní s otazníkem.
Co bych ale chtěl udělat již dnes, je poděkovat vedení kutnohorského hokeje, že mi dalo možnost trénovat a pracovat s dětmi podle mých představ a věřím, že se díky tomu podařilo přispět k posunutí úrovně kutnohorského hokeje a jeho dobrého jména minimálně u kategorií našich ročníků. Přeji si, aby se nejen u mužstva dorostu na tuto práci navázalo, ale platilo to i u ostatních týmů - mnoho skvělých dětí a jejich rodičů, které jsem u Sršňů poznal, si to zaslouží.
Závěrem tohoto posledního vydání "Dorosteneckého kaleidoskopu" bych ještě jednou ze srdce rád poděkovat všem svým bývalým hráčům za jejich tréninkovou píli, za jejich srdíčko a bojovnost, kterou dali tomu našemu dresu a za přátelskou atmosféru, která mezi námi většinu času panovala. Rozhodně si ale zaslouží poděkování i všichni ti, kteří v té spoustě nezapomenutelných zážitků, úspěšných sezón a v krásných pětadvaceti letech trénování měli nějakým způsobem své prsty. Přál bych si proto, aby právě i tento dnešní článek takovou formou poděkování všem zainteresovaným lidem byl a dotyční v tom své prstíky poznali.
Přeji vám krásné jarní, letní, ale i následující dny…, dobré zdraví, vašim očím příjemné světlo, tvářím barvu a ústům usměvavý tvar.
P.S. Kdo se chce ještě chvíli nostalgicky rozněžňovat, může se podívat, jak zachytil průběh rozlučky zvídavý objektiv našeho dvorního fotografa Jirky. Jirko, děkuji za ty tisíce fotek z našich akcí a schopnost správně přimhouřit oko, jež zdobí každého pořádného fotografa
https://sirahokej.rajce.idnes.cz/15.4.2023_Hokejova_rozlucka_-_Posledni_buly_-_Bowling_Kank/
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 50. STŘÍPEK
Když to nevyšlo v Malíně, snad to klapne na Kaňku!
Matematiku mám rád a jediné co mi na královně věd vadí a nikdy vadit nepřestalo – že totiž nemá nouzové východy. Pokud člověk udělá na začátku výpočtu chybu, může pak zdánlivě věrohodně počítat celé hodiny, nicméně ke správnému výsledku již nedospěje. A já nemám rád situace, ze kterých se nelze vykecat. Připadají mi nepřirozené. Inteligenci a schopnost argumentovat nám přece dal stvořitel či příroda (to jak kdo chce) proto, abychom sobě i jiným dokázali zdůvodnit všechno, co chceme udělat, co jsme udělali, případně co udělat nechceme či nemůžeme. A protože toto není matematika, ale "Dorostenecký kaleidoskop", můžu se o to v jeho 50. střípku alespoň pokusit. Vítejte.
Nebudu vám tady ale vyprávět žádné velké pohádky a hned v úvodu se pořádně natvrdo přiznám, že jsem měl tentokrát v úmyslu dát naší redakci velikonoční volno a zároveň tak připravovat tyto stránky na postupné zapadávání prachem a uschování pod nános pavučin, Jenže… V mém týdnu, který byl i přes ukončení hokejové sezóny přesto dost rozběhaný, se událo pár věcí, u kterých jsem cítil potřebu je zde sdělit a nejlépe zpracovat do podoby "kaleidoskopového" článku.
Nezačnu sice tím úplně nejpříjemnějším, ale tím, co je z informačního hlediska potřeba dát prostě na úvod: Sršní taneční zábava, která se měla konat 22. dubna je zrušena!!! Jak napsal Martin, důvodem tohoto rozhodnutí je nízký zájem (cca přihlášených 80 lidí), který tím udělal tuto akci ekonomicky neúnosnou, neboť na uhrazení nákladů by bylo potřeba alespoň 150 lidí.
Co dodat? Respektuji to jako fakt, který mě ale pochopitelně trochu mrzí. Je totiž myslím škoda, že se po vynucené "covidové pauze" nepodařilo navázat na předešlá setkání hráčů, trenérů, funkcionářů, rodičů a fanoušků mimo mantinely ve společenské, přesto neformální a přátelské atmosféře. Samozřejmě každý má pro svůj nezájem o tuto akci důvod (jiné důležitější či užitečnější činnosti, neatraktivita formátu, nevhodnost termínu, posezónní únava…), ale budiž to pro vedení našeho oddílu alespoň impuls k zamyšlení nad změnami, které by napříště přilákaly víc zájemců.
A v této souvislosti se proto můj zrak s malými obavami upírá i k poslednímu dorosteneckému dostaveníčku v hokejovém ročníku 2022/2023 – "Poslední buly, aneb hokejová rozlučka". Takže si vás ještě jednou a co nejsrdečněji dovoluji pozvat, připojit odkaz na potřebné info a především říct, že budu opravdu rád, pokud dorazíte v co největším počtu.
Poslední informaci, kterou zde dnes zveřejním, jsem se dočetl na našem oddílovém webu, kde VV zveřejnil trenérské obsazení na příští sezónu, a podle něj bude novým hlavním trenérem kategorie dorost – Petr Polívka. Myslím, že jakékoliv představování by bylo jen nošením dříví do lesa, či sov do Athén, protože Petra všichni moc dobře znáte. Takže jen připojím přání, aby mu naši bývalí svěřenci přinášeli co nejvíc radosti a on je trénoval srdcem, s radostí a touhou to dělat co nejlépe. Předpokladem dobrého trenéra dětí a mládeže, totiž není jeho bývalá či současná hráčská kariéra, počet vystudovaných škol, či velikost získané trenérské licence, ale vášeň a láska. Musí tu práci s dětmi prostě milovat, musí mu dávat smysl a musí mít schopnost své svěřence inspirovat a motivovat k maximalizaci svého hráčského potenciálu. Tak ať se ti to Petře daří, ale především a hlavně tvým svěřencům!
A tím je jubilejní padesáté číslo našeho Kaleidoskopu u cíle, ale když máme ty Velikonoce, připojím ještě aspoň malé přání krásných svátků pro všechny zdejší pravidelné i občasné návštěvníky. Tak si tedy pěkně užijte zatím nepříliš jarní Velikonoce, buďte zdrávi a mějte pořád dost důvodů k úsměvu. Jo a za týden na rozlučce se na vás těším…
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 49. STŘÍPEK
Je dobojováno
Taky se vám děje to, že někdy věci, které chcete zařídit a které máte delší dobu v hlavě, před vámi stále prchají, kličkují a uhýbají? Že si stokrát řeknete, že hned zítra, hned příští víkend, ale třeba - třeba už dnes večer, se do toho s chutí pustíte, ale když pak zítřek, příští víkend, nebo dokonce dnešní večer nastane, přimotá se vám do cesty něco úplně jiného a původní záměry vám zpoza skříně jen škodolibě strouhají mrkvičku? Mně se to tedy občas děje, a byť se nedomnívám, že jsem nějak mimořádně líný, cestou letošní sezónou jsem pár věcí nasliboval a zatím nesplnil. Teď tedy budu muset nastartovat nějaké to plnění a odvalit z cesty alespoň pár restů. Nicméně zdejší štamgasti se nemusejí obávat, a než se do toho dám, ještě rychle sepíšu 49. střípek "Dorosteneckého kaleidoskopu". Vítejte.
V předminulém střípku jsem vás pozval na "Sršní taneční zábavu" a v tom dnešním si dovolím udělat to samé, ovšem tentokrát na naší hokejovou rozlučku – "Poslední buly". Po letech organizování těchto sešlostí jsem letos požádal Martina, jestli by si to nevzal pod patronát, s očekáváním novátorského přístupu, neokoukaných nápadů a tím pádem i zajímavější realizace. No a Martin jako tradičně nezklamat a poskládal pro vás tento program. V sobotu 15. dubna se sejdeme v 13.00 hod. na Bowlingu, kde budou na dvě hodiny zamluvené dráhy pro hráče, případně i soutěživé rodiče (finanční náklady budou spravedlivě rozpočítány mezi aktivní účastníky). Poté bychom se přesunuli na kaňkovské hřiště, kde proběhne krátké zhodnocení sezóny (ha,ha,ha) s předáním sportovních a pamětních cen hráčům. Následovat bude časově neomezená volná zábava s možností využití fotbalového hřiště ke sportovním aktivitám (kdo chce a může, nechť donese pétanque, kroket, frisbee atd.) a v neposlední řadě také hromadné hodování. Obavy o dehydrataci organismu či jeho hladovění mít nemusíte, postaráno o vás bude řádně. Vstupenkou je jako obvykle dobrá nálada a volňáska mají všichni příbuzní, známí, kamarádi, přítelkyně – zkrátka všichni fandové. Z toho všeho pramení, že se nejedná o nějakou „hogo fogo“ akci, ale jak doufám pohodový den, jehož cílem bude dobře se pobavit, pokud zdraví dovolí i trochu zasportovat, najíst, popít a slušně se rozloučit.
Jak tedy prozrazuje předešlá pozvánka, konec sezóny je skutečně tady, a proto jsem se pokusil i poslední tréninky odlehčit možností, aby si kluci jejich složení doplnili oblíbenými cvičeními podle svých představ. A nikoho snad nepřekvapí, že jasně převažovaly herní věci. Hráče prostě nejvíc baví hrát. No a z trenérského hlediska jsou taková cvičení vítaná, protože značně ovlivňují rozvoj celého spektra hokejových a bruslařských dovedností. A hra na malém prostoru? Naprostý základ hokeje. Ten nejzákladnější. Neznám lepší způsob, jak zrychlit herní myšlení, rozhodování, reakce, prostě to, co dělá z kluka na bruslích hokejistu.
Ale dost již plané trenérské teorie a pojďme se podívat, jak se naše tréninky projevily při naší poslední sportovní akci a zápasech k ní přilehlých.
FANOUŠKOVSKÝ TURNAJ
Nebudu chodit dlouho okolo horké kaše a rovnou vám prozradím, že hlavní událostí minulého týdne byl páteční turnaj fans týmů. Akce, která si v našem itineráři vydobyla již své pevné místo a je pro nás tradičně posledním hokejem na našem domácím zimáku. Rozdělením kluků do týmů podle jejich fanouškovské příslušnosti nám vznikly čtyři celkem vyrovnané týmy: Sparta, Pardubice, Top Extraligy (zahrnoval fanoušky Liberce, Komety a Třince) a Select NHL (slučoval do jednoho dresu hráče bez fans příslušnosti k českým klubům). Týmy se celý týden navzájem štengrovaly a zdravá rivalita s hecováním probíhala na všech stranách a při všech možných příležitostech.
Ale zpět k samotnému hokeji. Předzápasová nálada byla veselá a uvolněná, ovšem vhozením prvního buly nedaroval nikdo nikomu metr ledu ani vteřinku času zadarmo! Vzhledem k tomu, že týmy byly výkonnostně i početně hodně vyrovnané (každý měl svá ofenzivní esa, zkušené hráče, dříče i poctivce), tak v základní skupině (kde se utkaly týmy systémem každý s každým) byly herní i výsledkové rozdíly minimální. Nicméně, abych si vylepšil svou pověst hodnotově neutrálního pisálka, musím i jako fanoušek Sparty uznat, že Pardubáci v této části předváděli nejlepší hokej a zmíněnou Spartu přejeli jako vítěz Velké ceny Monaka z pole position až do cílových kamer! Takže abych doposud nesourodé informace nějak hutně shrnul, zde jsou výsledky zápasů základní skupiny, které pomyslný „Prezidentský pohár“ přidělily právě týmu Pardubic.
SPARTA – PARDUBICE 0:2
EXTRALIGA – NHL 0:0
PARDUBICE – NHL 1:0
SPARTA – EXTRALIGA 1:1
PARDUBICE – EXTRALIGA 0:1
SPARTA – NHL 0:0
TABULKA PO ZÁKLADNÍ ČÁSTI
1. PARDUBICE 4 (3:1)
2. EXTRALIGA 4 (2:1)
3. NHL 2 (0:1)
4. SPARTA 2 (1:3)
Pak již ale následovalo klasické play-off semifinále, kde již šlo oproti základní skupině do tuhého. Najednou mohla být každá chyba ta rozhodující a každý vstřelený gól mít naopak cenu zlaté cihly. A tak se hrálo mnohem víc opatrněji a důsledněji, ale taky míň atraktivněji.
PARDUBICE – SPARTA 0:1
Zatímco v předchozím zápase Pardubice svého soka poměrně zřetelně přehrávaly, tak v semifinále byl k vidění sice rtuťovitý, ale spíše urputný a vyrovnaný boj, ze kterého jen tu a tam vyhlédla zajímavá hokejová situace. Rozhodl tak jediný gólový moment, který posunul do "Velkého finále" hráče Sparty.
ETRALIGA – NHL 2:0
Druhý semifinálový duel přinesl mnohem větší a zajímavější ofenzivní manévry. Víc se bruslilo, hodně střílelo, ovšem víc slepými než ostrými. Přesto nakonec Extraligisti rozrazili dveře dvoubrankové výhře, která více méně korespondovala s průběhem zápasu.
PARDUBICE – NHL 0:2
Jako poslední a rozhodující část turnaje následovaly finálové zápasy a v "Malém finále" se utkali poražení semifinalisté z Pardubic a NHL. Je všeobecně známé, že zámořští hokejisté tyto zápasy, vyžadující nalézt v sobě dostatečnou motivaci k boji i jen o 3. místo, většinou nezvládají. Nicméně jejich Fans týmy si tentokrát přeobsadily role. Pardubice nedokázaly zopakovat své skvělé výkony ze základní části a naopak tým NHL hrál mnohem aktivněji a s větší chutí po vítězství. A tak ho i získal.
ETRALIGA – SPARTA 0:0 (3:5 po dovednostní soutěži)
"Velké finále" o celkového vítěze turnaje se mělo podle předpokladů stát koncentrátem toho nejlepšího a nejofenzívnějšího hokejového řádění, ale opak byl pravdou. A tak po poctivě ubráněné bezbrankové remíze musela o vítězi rozhodnout dovednostní soutěž. Vzhledem k tomu, že jsme ale mydlili hokej až do poslední chvíle, než nás z ledu vyhnala rolba, nekonaly se tradiční nájezdy, nýbrž střelba na přesnost na střelnici. V této ruletě prokázali Sparťané větší klid, přesnější mušku a přízeň Štěstěny. A tak jim tahle madam někdy marnivá, dala tentokrát celý jackpot a já uděluji titul posledního "Borce týdne" - Gratuluji. A přestože v hrubém součtu kluci nevyhráli nejvíc utkání a ani nenastříleli nejvíc branek – vyhráli, protože dokázali dát důležité branky v tu pravou chvíli a v rozhodujících chvílích stáli pevně na bruslích a s hlavou vztyčenou.
KONEČNÉ POŘADÍ
1, SPARTA – Jelínek Š., Nevole, Mimra, Janata, Němec, Tvrdík
2. EXTRALIGA – Urválek, Knížek, Klouček, Komárek J., Král, Socha
3. NHL – Hruboš, Černá, Adam, Jelínek J., Rejnek
4. PARDUBICE – Dvořák, Sadílek, Břinčil, Koubský, Závůrka, Komárek V., Polívka
Nicméně pochválit chci úplně všechny hráče za parádní a vyrovnaný turnaj, s chutí odehrané zápasy, pohodovou atmošku a příležitost rozloučit se s povedenou hokejovou sezónou povedeným hokejem. A to vše já jednoznačně stavím nad celkové umístění.
Než se s vámi dnes rozloučím, ještě si naposledy splním obvyklou povinnost a udělím individuální ocenění. S týdenním zpožděním uděluji "Borce" minulého týdne Honzovi - který je hráčem, jehož není tolik slyšet v kabině nebo na střídačce, ale který každou vteřinou odvádí pro své mužstvo i své spoluhráče stoprocentní práci. A na turnaji v Bydžově po odstoupení Pepy a Dominika si troufnu říct, že odváděl dokonce dvěstěprocentní. A přestože Honza nectí své úspěchy pro ně samotné, ale naopak jde poctivě dál s každým cvičením, tréninkem i zápasem, tak přesto před týdnem "Nejužitečnější hráč týmu" a dnes dodatečně "Borec týdne".
Posledního "Limiťáka" získává Šimon T., který se v závěru sezóny vezl na hodně dobré vlně a doslova na ní stoupal před očima. Moc se mi líbil v posledních trénincích i zápasech, kdy se snažil hodně bruslit, prosazovat v soubojích a tlačit do zakončení V jeho případě mě proto obzvláště mrzí, že ta letošní sezóna končí, ale pokud bude na sobě i v té následující takhle dál pracovat a vyhnou se mu trochu víc zranění a nemoci, bude jenom lepší a lepší.
Tím se s vámi loučím a přeji pěkný první (pracovně a školně zkrácený) dubnový týden, příjemné zážitky z pouti a radostmi naplněné velikonoce. Tu krátkou "nehokejovou" část roku prožijte podle svých představ, ale pokud možno aktivně a u svých dalších zálib. Děkuji Borci za celý rok s hokejkou a na rozlučce 15. dubna na viděnou.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 48. STŘÍPEK
Konec dobrý, všechno dobré
Jsou články, které se nepíšou dobře. Člověk ví, že by je napsat měl, aspoň jako malé vysvětlení a uvedení věcí na pravou míru, ale odkládá to. Prsty prostě radši napíšou spoustu jiných nepodstatných vět, protože se jim o tom nechce psát. Jako kdyby se zatím ještě nic definitivně nerozhodlo, jako kdyby až odehráním posledního zápasu se to rozhodnutí mělo stvrdit. Prostě, jako kdyby to dřív tak docela ještě neplatilo. Jenže platí. Končím s trénováním.
A i když je mi teď opravdu moc smutno a v noci díky rozervaným myšlenkám občas spánek nepřichází (co si budeme povídat, ani konce dobrých věcí nejsou úplně dobré) tak končím spokojený a nevím, jestli s dobrým, ale určitě s pocitem co nejlépe odvedené práce. No, a že je konec? Všechno jednou v životě skončí. A po každém konci může přijít nějaký nový začátek. Tak to prostě je.
Ale přece jenom bych zde chtěl na pár řádcích trochu objasnit konec mého trénování a účinkování u mužstva dorostu. Slyšel jsem totiž kolem sebe v posledních dnech několik zaručených zpráv, proč tomu tak je. Takže nekončím kvůli zdraví (jsem sice starý a šedivý vlk, ale zatím ještě provozuschopný), nekončím ani kvůli své rodině (na to mě mají snad dost rádi, aby mi zakazovali, co mám rád), nekončím už vůbec, protože jsem dostal jinou nabídku (tedy dostal jsem dvě nabídky a jednu docela zajímavou, ale nepřijal jsem ani jednu), a ani nekončím kvůli neshodám s vedením našeho oddílu (nezapírám, nesu ve svém nitru několik křivd, rozdílných názorů na věci minulé a pochybností o přístupu některých svých kolegů - ale kde je všechno bez poskvrnky). Končím z daleko prostšího důvodu. Každý trenér má svůj poločas rozpadu a já si po těch devíti společných letech připadám ohraný jako stará dlouhohrající deska, kterou už nikdo moc neposlouchá, protože už jí zná téměř nazpaměť. Prostě v poslední době pociťuji, že už kluky nedokážu tolik zaujmout, nabudit a motivovat, a že pro ně už nejsem dostatečným přínosem. K tomu vnímám a slyším, že pro některé kluky je, nebo byl, můj přístup i příčinou ztráty zápalu do trénování, což mě mrzí asi nejvíc, protože opravdu nechci být koulí na noze něčího rozvoje. A z toho všeho jsem pro sebe vyvodil, že pro kluky bude momentálně nejlepší nějaký nový impuls a jiný přístup, který je posune dál. A to říkám, i přestože objektivně vzato stále tvoří kategorii výbornou, mnoho let nejúspěšnější v našem oddíle (3x postup do výší finálové nadstavby) a perspektivní (z pohledu ročníkového složení – tým příští sezóny). Myslím, že většina ostatních trenérů by, za podobné úspěchy a kluky byla šťastná, nicméně ve mně kdosi poměrně jasně nastavil meze, že pokud dělám něco, co už nepřináší ten správný přínos adresátům mého snažení, nemá smysl v tom dál pokračovat. A tak příchod nového trenéra, nové koncepce a jiných tréninkových metod, vidím jako to nejlepší možné řešení. Prostě nastal čas, aby mě vystřídal někdo jiný.
Když si uvědomím, jak nekonečných se mi kdysi zdálo devět let základní školní docházky, dochází mi, že těch našich devět let byla opravdu spousta času. Musím ale říct: prožitého intenzivním soužitím, povětšinou s radostí (aspoň doufám) a plného krásných zážitků hokejových (tréninky, zápasy, turnaje, soustředění, rozlučky… i nehokejových (kola, voda, hory, sportovní hry v Malešově…), které mi zůstanou navždy v paměti. Můžu říct, že byla opravdu radost s takovou partou pracovat a jsem rád, že se mi to poštěstilo. Kluci po celou dobu vykazovali výkonnostní progres a hlavně na nich bylo vidět, že mají do hokeje velkou chuť, což pro mě jako pro trenéra byla ta největší odměna.
Je taky pravda, že už jsem chtěl skončit před touto sezónou z důvodu nesouhlasu s již několikátou reorganizací soutěží, která opět hodila klacek pod nohy ročníku 2008. Nicméně nakonec jsem pokračoval dál, protože mi prostě přišlo nefér nechat v tom, po všech těch báječných letech, kluky samotné. Šel jsem do toho tedy i s vědomím, že to bude sezóna díky věkovému složení mužstva (60% ročník 2008, pro který ani nebyla soutěž určená a musel tak bojovat i s o dva roky staršími soupeři) náročná a vítězné radosti si tak moc neužijeme. Že to budou mít mladí Sršni nesmírně těžké, bylo zřejmé od začátku, ale nakonec se nejednalo o "mission impossible", ale naopak další "úspěšnou" sezónu. Samozřejmě pod slovem "úspěch" si asi každý představuje něco jiného. Já rozhodně to, že se nám podařilo zapojit do hry více či méně úplně všechny hráče a ani jeden kluk nám neskončil s hokejem!!! Že se podařilo napříč všemi třemi ročníky vybudovat přátelské prostředí, kde si kluci byli vzájemně sice konkurenty, ale nepřestali kvůli tomu být kamarády. Kde pro většinu hráčů nebylo slovo "nominace" a "konkurence" sprosté slovo, ale naopak motivací být lepší a zlepšovat se. Co se týče sportovních výsledků je potřeba vyzdvihnout skutečnost, že jsme s jedním z nejmladších týmů soutěže postoupili z devítičlenné základní skupiny z druhého postupového místa do vyšší nadstavbové skupiny. Skončit tak mezi 20 nejlepšími celky z celkově 86 zúčastněných je neoddiskutovatelný úspěch. Pokud ale někdo oceňuje víc kvalitu zápasů před výsledky, tak v základní části jsme odehráli řadu dobrých a přínosných utkání (bohužel někdy i díky hráčům, kteří proti nám nastupovali tzv. "na černo"), ale byly tam i zápasy, které co do kvality soupeřů ze spodních příček nebyly až tak atraktivní. Naproti tomu všechny nadstavbové zápasy vykazovaly vysokou kvalitu a právě díky nim můžu s klidem říct, že z celkového pohledu byla uplynulá dorostenecká sezóna nejen úspěšná ale i pro hráče přínosná. Chtěl bych jim tedy za to všechno moc poděkovat a popřát, ať je hokej dál baví a prožívají s ním hodně radosti. A samozřejmě i to, aby se jim dařilo ve škole i v životě.
Ale vraťme se k mému odcházení, protože čtvrtina století a skoro půlka života trénování přímo volá po bilanci. Ale nebojte, nebudu vás rozhodně zahrnovat dalšími daty a údaji. Chci jen říct, že to bylo krásných 25 let, během kterých jsem se snažil vést hráče k touze férově vyhrávat na základě svých tréninkem získaných schopností a posléze dovedností, ale také umět prohrávat a čestně přijímat občasnou nevýhru, která ke hře neodmyslitelně taky patří (ale nejen ke hře, ale k životu vůbec). Snažil jsem se vždy pracovat s plným nasazením a nadšením, přenášet na hráče energii a dát jim to nejlepší, díky čemuž jsme možná dosáhli úspěchů, které byly a jsou pro mnohé jiné tím nejzbožnějším přáním. Nicméně to bych nikdy nedokázal sám, a tak bych rád poděkoval všem svým asistentům a vedoucím, kteří mi s tím pomáhali a mají v tom i své prsty: Honza Hnilička, Zdeněk Jelínek, Jirka Tvrdík, Jožan Tomčík, Pepa Draslar, Jarda Eisenhamer, Braňo Hríbik, Olda Fišar, Ilona Jelínková, Vít Zvěřina, Pepa Macháček, Lucka Tvrdíková, Dominik Jiráň, Roman Pálek, Tomáš Břinčil st., Milan Klouček, Tomáš Fišar, Ondra Mašín, Martin Janata a v posledních letech samozřejmě Petr Polívka. Spolupracovalo se mi s nimi skvěle a užili jsme spolu spoustu krásných hokejových chvil i legrace.
Nemůžu vynechat ani poděkování rodičům hráčů, protože oni své děti podporovali a podporují ve sportování a hokej ať chceme nebo nechceme, ovlivní výrazně chod každé rodiny, kde děti hrají hokej. Tak to prostě je. Měl jsem ale to štěstí, že jsem poznal hodně výborných rodičů a získal mezi nimi i pár přátel. Nicméně děkuji úplně všem za jejich podporu a především důvěru v moji cestu. Z celého srdce si toho vážím, protože vím, že tyto benefity nejsou vždy pravidlem.
Děkuji samozřejmě i všem lidem kolem sebe, rodině a svým dětem, protože bez jejich tolerance, lásky a shovívavosti bych to dělat nemohl.
No a závěrem tohoto dlouhého 48. střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu" bych rád poděkoval všem svým současným hráčům ale i těm bývalým. Měl jsem to štěstí, že jsem za těch pětadvacet let poznal hodně výborných hokejistů a ještě víc charakterově skvělých kluků a holek, se kterými byla radost pracovat a díky nimž jsem se téměř každý den na ten náš zimák opravdu těšil. Snažil jsem se jim předat lásku k hokeji a pohybovým aktivitám, jakou v sobě mám a předat jim z ní co nejvíc, protože si myslím, že to je to nejcennější. Na oplátku jsem po nich chtěl fér jednání, aktivní komunikaci a poctivou práci při tréninku. Když se za tím vším ohlédnu tak vidím, že se to u většiny podařilo. Nikdy proto nezapomenu na naše společné chvíle, zážitky a jejich úsměvy. Dík za všechno a ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si dosáhnout přáli.
No a sobě po vzoru Monty Pythonů říkám klasické "a teď něco úplně jiného"….
NOMINACE - TURNAJ
sobota 25.3.2023 Turnaj Nový Bydžov (od ZS odjíždím v 8.15, sraz v Bydžově v 9.15)
Vzhledem k tomu, že se jedná o naši úplně poslední společnou sportovní akci, tak zvu všechny hráče, kteří mají volno, jsou zdraví, chtějí si zahrát a jsou ochotní akceptovat, že ne vždy a všichni budou mít úplně stejný čas na ledě.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 47. STŘÍPEK
Kutnohorské doly vydaly další stříbrnou sérii medailí
„Zas je tu jaro je tu, lidi šílí, líbaj se jak o život navzájem“ zpívala kdysi Lucie Bílá a dnes ve 22:24 skutečně přijde jaro následované svou věrnou armádou barevných květů, praskajících pupenů a zářivě zelených listů s vůní svěžího vzduchu. Armádou, kterou bychom na rozdíl od jejich lidských analogií měli vítat s otevřenou náručí a se slzou vděčnosti v oku. Tak tedy, milé jaro, vítej z cest! Pevně věřím, že se v našem kraji uvelebíš pohodlně, dovolíš nám pokochat se pořádně sluncem a podělíš se s námi o své nejpříjemnější a nejkrásnější poklady. A tady, na přivítanou, jestli se tedy neurazíš... bych si dovolil... jeden spokojený úsměv a 47. střípek "Dorosteneckého kaleidoskopu".
Bohužel předjaří v naší hokejové kabině bylo ve znamení postupně se rozpadající sestavy, kdy během týdne řada hráčů vážněji, či s lehčími příznaky, bojovala se zdravotními problémy. Nicméně v arzenálu kutnohorské dorostenecké družiny i tak zůstalo dost šikovných hráčů, kterým nechyběla snaha a potenciál. Zároveň to byla pro některé i příležitost, posunout se sestavou, prokázat svůj výkonnostní růst a chuť dál pracovat, i když se konec sezóny blíží. Takže s tréninky přesto přese všechno panovala spokojenost a v kabině dobrá nálada.
TURNAJ KUTNÁ HORA
Sobotní jarní předvoj jsme si zpestřili dalším domácím miniturnajem, tentokrát za účasti družstev z Jaroměře a Nového Města nad Metují. A přestože jsme museli oželet služby hned čtyř hráčů základní sestavy a podle sezónních výsledků jsme tentokrát hráli proti těžším soupeřům než před týdnem, tak náš výkon a touha po úspěchu byla v naší hře mnohem více patrná než v předchozím turnaji. V přímém souboji o zlatý grál nám ovšem selhala ta nejdůležitější zbraň: koncovka. Takže i když to nakonec stačilo opět jen na stříbrné medaile, tak tentokrát byla moje spokojenost s přívěškem hrdosti na hráče!
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – TJ SPARTAK NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ 6 : 1 (3:1, 1:0, 2:0)
Do úvodní patnáctiminutovky vstoupili (obdobně jako před týdnem) lépe kutnohorští hokejisté. V útočné fázi byli smělí, hráli důrazně, a protože se jim hostující tým v tomto ohledu nedokázal vyrovnat, vypracovali si brzy komfortní náskok tří gólů. Tím ale jakákoliv podobnost se zápasem s Popovicemi skončila, protože tentokrát ze svého výkonu neslevili. A přestože se hráčům Nového Města podařilo ještě před přestávkou snížit na 3:1, když se je nepodařilo celé dlouhé střídání vyhnat z našeho pásma, tak víc už jim aktivní Sršni nedovolili.
Druhá část přinesla herně nejzdařilejší, pohříchu však na góly osiřelou pasáž, kdy hosté zvýšili svou ofenzivní aktivitu především díky hráčům v červených přilbách. Nicméně nakonec se minutu před přestávkou radovala domácí střídačka, poté co Honza podnikl spanilou jízdu přes půlku kluziště 4:1. A jakkoliv pohybliví a nebezpeční dokázali být hosté někdy v ofenzívě, v průběhu poslední periody už po zásluze padaly góly výhradně do jejich branky - 6:1. Zasloužený výsledek podložený dobrou hrou, který měl jedinou kaňku – Jarynovo zranění hned v úvodu zápasu a odstoupení z celého turnaje. Naštěstí neblahou Járovu prognózu rentgen nepotvrdil, a tak snad bude brzy fit a vše si vynahradí v Bydžově.
Branky a asistence: Dominik Hruboš 2/2, Jan Knížek 2/1, Jakub Komárek 1/1, Tomáš Břinčil 1/0, Veronika Černá 0/1.
Sestava: Sam Nevole (ø2), Jan Sadílek (ø0), Jan Knížek (+5), Dominik Hruboš (+5), Jaroslav Šetina (+1), Jakub Komárek (+3), Štěpán Jelínek (+2), Šimon Král (+2), Matěj Mimra (0), Tomáš Břinčil (0), Adam Kryštof (0), Tomáš Janata (0), Matouš Klouček (+2), Veronika Černá (+1), Jiří Koubský (+2), Filip Urválek (+1), Martin Závůrka (+1).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HCM JAROMĚŘ 1 : 6 (0:1, 0:2, 1:3)
Řekl bych, že Sršni měli do zápasu poměrně dobrý nástup. Od úvodních minut vyvíjeli snahu o aktivní hru a z jejich herní převahy vzešlo hned několik výrazných příležitostí, ovšem žádná z nich gólový punc nezískala. O to víc je mohl mrzet okamžik z konce první části, kdy se hosté ujali vedení – 0:1.
V té druhé se i nadále aktivní hrou snažili dohnat jednobrankové manko, ale koncovka? Velká šedá nula…, na které měl nejvýznamnější podíl výborný gólman Jaroměře. Svým výkonem nakypřil půdu pro negativní vývoj utkání, protože hosté dvěma brankami v závěru druhé třetiny odskočili již na 0:3. V tomto momentě se utkání pravděpodobně lámalo v náš neprospěch, protože kdybychom z některé naší příležitosti dorovnali, či šli do vedení, mohl se zápas vyvíjet jinak. Místo toho jsme naopak inkasovali i na začátku posledního dějství. Teprve poté konečně Tomáš protrhl nelichotivou bilanci našeho zakončení a zaznamenal z hranice brankoviště gól naděje – 1:4. Domácí touha zasypat tuto propast byla velká, ale boj s vlastní jalovou produktivitou stále prohrávali, díky čemuž se s postupujícím časem prosazovali stále méně a méně a dokonce zápasu naopak ještě dvakrát inkasovali – 1:6.
Jednoznačný výsledek myslím věrohodně nevypovídá o průběhu zápasu, protože hra byla více méně vyrovnaná, přelévala se od jedné branky k druhé s minimem přerušení a šancemi na obou stranách. Sršni si se soupeřem z Jaroměře (mimochodem taky účastníkem vyšší nadstavbové skupiny) téměř v ničem nezadali, bohužel s jedinou podstatnou výjimkou: efektivitou ve finální fázi. Je ale taky třeba říct, že našim hráčům tentokrát nemůžeme upřít snahu a mimo krátkého intermezza v poslední třetině i maximální nasazení - ale někdy prostě o co víc chcete, o to méně to jde.
Branky a asistence: Tomáš Břinčil 1/0, Dominik Hruboš 0/1
Sestava: Sam Nevole (ø1,6), Jan Sadílek (ø13,6), Jan Knížek (-5), Dominik Hruboš (-4), Jakub Komárek (-3), Matouš Bajer (0), Štěpán Jelínek (-2), Šimon Král (-2), Matěj Mimra (+1), Tomáš Břinčil (-1), Němec (0), Šimon Tvrdík (0), Matouš Klouček (-1), Veronika Černá (-1), Jiří Koubský (-1), Filip Urválek (-1).
CELKOVÉ POŘADÍ:
1. HCM Jaroměř
2. SK Sršni Kutná Hora
3. TJ Spartak Nové Město nad Metují
INDIVIDUÁLNÍ OCENĚNÍ:
Nejlepší střelec turnaje David Bedlek HCM Jaroměř
Nejužitečnější hráč týmu Jonáš Hofman HCM Jaroměř
Nejužitečnější hráč týmu Tomáš Břinčil SK Sršni Kutná Hora
Nejužitečnější hráč týmu Vít Stolín TJ Spartak Nové Město nad Metují
Stříbrné medaile jsou v úspěšné turnajové historii našeho mužstva pro někoho možná méně hodnotné, ovšem potu k jejich získaní, bylo prolito minimálně stejně jako v případě těch cennějších. Podle mě bylo v našich dovednostech získat víc, ale přestože se kluci snažili, dřeli a přiměli soupeře k vynikajícímu výkonu, tak to tentokrát na víc nestačilo. Ale to je sport. Jednou jsi nahoře, jednou níž. Jednou se daří vše, na co sáhneš a podruhé skoro nic. Takže pro někoho možná jen stříbro, ale pro mě to rozhodně není zklamání……
Naopak. Dobrý turnaj, který splnil všechny mé požadavky, s kterými jsem do něj vstupoval. Dva velmi kvalitní zápasy a výrazně lepší výkony našeho týmu než před týdnem. Do hry se dostali úplně všichni hráči a viděl jsem několik velkých zlepšení, výkonnostních posunů a výkonů, které mě opravdu zvedaly koutky úst do spokojeného úsměvu. Všechny týmy měly především zájem hrát hokej, takže se hra moc nekouskovala, příjemně plynula ve svižném tempu a dobře se na ní koukalo. Potěšilo mě i veskrze kladné hodnocení od všech účastníků turnaje a přání se podobné akce v budoucnu kdykoliv a s radostí znovu zúčastnit. No a v neposlední řadě nesmím ani zapomenout na raut v naší klubovně (nerad někoho konkrétně vyzdvihuji, ale Jirkovy kokosky a Standův tataráček to bylo prostě učiněné gastroporno) a příjemný pokec s rodiči po turnaji ve fajnové a pohodové atmosféře. Děkuji proto všem hráčům, rodičům i soupeřům, kteří mi umožnili si to takhle užít.
Co se týká našich týmových ocenění, tak tentokrát jsem bez velkého váhání vybral dva hráče, kteří mají mnohé společné. Oba jsou prvoročáci ročníku 2008, kteří musí o stabilní či lepší místo v sestavě usilovně bojovat, oba mě v sobotu svým výkonem velice potěšili a oba potvrdili, že takové zlepšení nepřijde samo od sebe, nebo jen na jednoduchý vnitřní povel "tak dneska to nastartuju“, ale je za ním poctivý přístup ke každému tréninku a každému cvičení.
"Nejužitečnějším hráčem týmu" sobotního turnaje byl vyhlášen Tomáš, jehož kdysi kolísavá výkonnost a soubojové sebevědomí, jako by zapadlo prachem zapomnění a v letošní sezóně naopak jeho herní projev roste doslova před očima a stává se z něj stabilní forma. No a jeho první turnajový gól, kdy si v plné rychlosti obhodil o mantinel soupeře o hlavu vyššího, blesku rychle jej přebruslil a bez pardonu zakončil = nejhezčí akce turnaje a "Borec týdne".
Druhým oceněným je "Sršní štírek" – Kubajs. Herně a dovednostně velmi šikovný hráč, ale především neskutečný bojovník, který do každého střídání přinášel ohromný entuziasmus a nevyhýbal se výškově ani kilově nerovným soubojům. A právě v jedné takové mlýnici před brankou se dokázal i gólově prosadit. Inu jak řekl nahrávač této akce Dominik na adresu Kuby před pátečním tréninkem, poté co mu byl přidělen dres první lajny: „Pane jo Kubo, podruhé v týdnu mezi červené, to je tedy posun…“ Ano je, ale naprosto zasloužený a poctivě odmakaný v tréninku – a tudíž jasný "Limiťák týdne".
Tím se s vámi loučím a přeji, ať začínající jaro kolem nás sílí ve slunci, v barvách i vůních. Protože jaro, to není zdaleka jen aktuální povětrnost, ale především stav srdce. Kardiologové by sice možná v mém případě hovořili spíš o pokročilém podzimu, ale já vím své.
P.S. Prostřednictvím Jirkova zvídavého objektivu se můžete ještě jednou vrátit k zápasům minulého turnaje:
NOMINACE - TURNAJ
sobota 18.3.2023 Sršni - TJ Spartak Nové Město nad Metují (sraz v kabině 8.15)
Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Dvořák, Klouček, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Jelínek, Lipský, Šetina, Adam, Janata, Koubský, Černá, Závůrka, Urválek.
sobota 18.3.2023 Sršni - HCM Jaroměř (sraz v kabině 11.45)
Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Dvořák, Lipský, Král, Mimra, Břinčil, Němec, Klouček, Jelínek, Šetina, Bajer, Tvrdík, Urválek, Koubský, Komárek, Černá.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 46. STŘÍPEK
Račte vstoupit…,turnajový kolotoč se rozjíždí!
Myslím, že jsem celkem tolerantní k tomu, co si o mně lidé myslí. Pokud se například někdo domnívá, že jsem blbec, beru to jako jeho přirozené právo. Ostatně u lidského blbství neplatí, že buď člověk blbcem je, nebo není, tak černobíle náš přepestrý svět naštěstí nevypadá, ale jde jen o to, podle koho, kdy a jak často jím je a jak často tedy může být s blbostmi, které páše, přistižen in flagranti. Já sám sebe poslední dobou tedy načapávám poměrně často a vám dám za chvíli možnost toho samého ve 46. střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu", u kterého vás srdečně vítám.
V jeho úvodu je ale nejprve mou milou povinností pozvat vás všechny v dostatečném předstihu na "SRŠNÍ TANEČNÍ ZÁBAVU", která volně navazuje na tradici hokejových plesů, přerušenou covidovými omezeními. Ovšem myšlenka setkání hráčů, trenérů, rodičů, funkcionářů, podporovatelů a fanoušků, nejen při sportovních akcích, ale také v rovině společenské, nezapadla a nevyhasla. Vedení oddílu se tím snaží přirozeně posílit renomé našeho klubu, ale především je prostě dobré setkávat se při různých příležitostech nejen na ledě ale i mimo něj. A taneční zábava bez povinného gala oblečení je právě tím momentem, kdy se i naši hráči mohou ukázat jinak než v hokejovém dresu. Takže si zapište do svých poznámkových notesů výrazným písmem datum 22.4.2023. Akce se tradičně uskuteční v Sokolovně Malín od 20.00 hod. a k poslechu i tanci bude hrát skupina KH BAND. Vstupné je 200,- Kč a lístky si můžete objednat do konce března u našeho vedoucího mužstva Martina Janaty (606 589 588, martin.janata@jcomp.cz), a poté budou dány i do volného prodeje mimo klub. Takže neváhejte a spojte se s Martinem.
Nicméně pro sršní dorostence sezóna ještě zdaleka nekončí, a přestože posledním zápasem v nadstavbové části uzavřeli své účinkování v dorostenecké soutěži, tak bez hokeje nezůstávají. Trénují dál a s gustem, neb se jim rozjel posezónní kolotoč turnajů, který bude doufám přehlídkou jejich umu, odhodlání, vůle, hokejovosti a všeho, čemu se letos přiučili a co dělá hokej tak fantastickým a vyhledávaným sportem. Račte proto vstoupit…!
TURNAJ KUTNÁ HORA
Letošní turnajové brány otevřeli reprezentanti sršních barev na domácím turnaji, kde poměřili výkonnost s dorostenci Velkých Popovic a Nové Paky. A navzdory tomu, že v žádném z duelů nehráli druhé housle a do poslední chvíle se rvali o zisk zlatých medailí, nakonec se museli spokojit s 2. místem. Nicméně opět se potvrdilo, že posezónní turnaje nabízejí úplně jinou úroveň utkání, atmosféru a zážitků z hokeje.
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC SLAVOJ VELKÉ POPOVICE 4 : 2 (3:0, 0:2, 1:0)
Domácí mužstvo vstoupilo do utkání velmi rázně, chopilo se taktovky a udávalo tempo zahajovací části. Bohužel postupem času a s náskokem 3:0, jakoby jej někdo vypnul ze zásuvky. A od toho okamžiku se obraz hry výrazně proměnil. Sršni slevili na bruslení, důrazu, svědomitosti i důslednosti a rázem se karta obrátila. V závěru druhé části pak dvakrát uhodilo do jejich branky (3:2) a z pohodového zápasu bylo náhle zaděláno na drámo. I závěrečné dějství nabídlo ze strany domácího týmu hodně slabý hokejový odvar, přesto jim přesná Dominikova trefa pojistila vítězství 4:2. Navzdory tomu jsme ale odehráli špatné utkání, které z naší strany postrádalo podstatně větší drive a úroveň naší hry byla hodna pochval pouze v 1.třetině.
Sestava: Sam Nevole (ø0), Jan Sadílek (ø11,3), Jan Knížek (+2), Dominik Hruboš (+2), Josef Dvořák (+2), Štěpán Jelínek (+2), Štěpán Lipský (+1), Matěj Mimra (0), Tomáš Břinčil (0), Jakub Komárek (0), Tomáš Hájek (0), Matouš Klouček (-1), Šimon Král (+1), Jaroslav Šetina (0), Matouš Bajer (0), Adam Němec (0), Veronika Černá (+1), Jiří Koubský (0), Martin Závůrka (0).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – BK NOVÁ PAKA 2 : 3 (1:1, 1:2, 0:0)
Podle vývoje turnaje se poslední zápas stal rozhodující bitvou o piedestal nejvyšší, ovšem v úvodních minutách si obě mužstva vytvořila pouze pološance. A přestože Sršní měli liknavější nástup než Paka, brzy získali vedení 1:0. Tuto minimální výsledkovou a s ní i spojenou herní převahu si udržovali víceméně celou první část a připravili se o ni sami až v jejím závěru ideálním námazem soupeři před vlastní branku – 1:1.
V úvodu druhé patnáctiminutovky jako by se chtěli domácí hráči omluvit divákům za ospalé entrée střetnutí a připravili si pro ně setrvalejší převahu a několik po gólu volajících šancí. Bohužel jen jedna z nich se propsala do výsledkové listiny (2:1) a celé to tak bylo možné lapidárně shrnout známým rčením: „chodilo to výborně, ale neselo to“. Je škoda, že se nám nepodařilo výrazněji odskočit, protože v závěru druhého dějství přišel trest a vaz nám zlomily dva soupeřovy rychlé brejky – 2:3.
Do závěrečné třetiny jsme udělali několik změn ve snaze o překlopení výsledkové karty – leč marně. Její průběh neměl vyloženého vládce a výsledkově zapadl do gólové i hokejové diety. Novopačtí hráli, co potřebovali, Sršni se sice snažili, ale celé se to poměnilo jen v neplodnou herní křeč.
Co do kvality, tak rozhodně lepší a pro kluky přínosnější zápas než ten úvodní – takže spokojenost, i když s hořkým přívěškem, že umíme mnohem víc, než jsme předvedli..
Sestava: Sam Nevole (ø1,2), Dominik Šubrt (ø12,9), Jan Knížek (+1), Dominik Hruboš (+1), Josef Dvořák (+1), Štěpán Jelínek (+1), Štěpán Lipský (+1), Matěj Mimra (-1), Tomáš Břinčil (-1), Filip Urválek (-1), Tomáš Hájek (0), Matouš Klouček (-1), Šimon Král (-1), Jaroslav Šetina (-1), Kryštof Adam (-1), Tomáš Janata (-1), Veronika Černá (0), Jiří Koubský (-1), Martin Závůrka (-1).
CELKOVÉ POŘADÍ:
1. BK Nová Paka
2. SK Sršni Kutná Hora
3. Slavoj Velké Popovice
INDIVIDUÁLNÍ OCENĚNÍ:
Nejlepší střelec turnaje František Paulus BK Nová Paka
Nejužitečnější hráč týmu Šimon Kundrík BK Nová Paka
Nejužitečnější hráč týmu Sam Nevole SK Sršni Kutná Hora
Nejužitečnější hráč týmu Lukáš kohoutek Slavoj Velké Popovice
Vítězem celého turnaje se tedy stalo družstvo Nové Paky, které mělo kvalitní a vyrovnaný tým a v jeho středu několik fakt znamenitých kluků. Mimoto odehráli celý turnaj (dva zápasy po sobě) pouze na dvě lajny, což si zaslouží respekt – gratuluji. Naši hráči chtěli vyhrát, udělali proto fakt hodně a jejich výkon nebyl úplně zlý, ale na úspěch to tentokrát nestačilo, což se prostě stává.
Mimo stříbrných medailí získal z našeho týmu cenu pro "Neužitečnějšího hráče týmu" Sam, protože jím prostě byl. Spolehlivé zákroky, výborná technika pohybu v brankovišti, rychlý přesun na krátkou i dlouhou vzdálenost, puky z něj nevypadávaly – prostě jistota v brankovišti a v závěru sezóny naše gólmanská jednička. Nicméně nebylo tomu tak vždy a především po covidové absenci na on-line trénincích i on poznal pocit dvojky s menším ice-timem. Nestalo se mu to ale blokem a důvodem k zatrpklosti, nýbrž motivací se zlepšit, což se mu taky podařilo. No a dnes je "Borec týdne".
"Limiťáka týdne" pak uděluji Kubovi a Adamovi, pro něž, jako věkově nejmladší, drobnější a fyzicky zatím slabší, není ta letošní sezóna zrovna procházka růžovou zahradou. Přesto se v každém tréninku snaží a chtějí zlepšovat. Na turnaji byli nominování jen k jednomu zápasu, ale ten odehráli s maximálním nasazením, herně se prosazovali a dostávali do šancí. Takže palec nahoru a poplácání po zádech.
Samozřejmě že spokojení určitě nebyli všichni a není ani v mých silách zavděčit se úplně všem. Pokud by si tedy někdo chtěl o věcech, co se mu nelíbí v klidu popovídat a nechat si vysvětlit alespoň některá má stanoviska – jsem kdykoliv k dispozici. Emotivní pokřikování plné urážek mě ale nechává chladným a nemíním na ně reagovat. Možná to řeknu hodně tvrdě, ale nasedli jsme sice na dorostenecký turnajový kolotoč, přesto nejsme na pouti a ne každý, kdo dostal nominační lístek, musí jet na kolotoči stejně dlouho. Jo a pro jistotu ještě připojím, že od rodičů jsme nevybírali ani korunu a vše hradíme pouze ze startovného a finančních darů. Což ještě doplním, že příspěvky na hokejovou sezónu slouží k pokrytí části nákladů (autobusy, rozhodčí, zdravotníci, dresy atd.) a nejsou akciemi, které jeho majitele opravňují k zasahování do sestavy.
Závěrem bych ještě rád poděkoval všem rodičům, kteří přinesli pohoštění do klubovny, aniž jsme to předem nějak inzerovali. Popravdě jsem vzhledem k velikosti turnaje s touto variantou ani nepočítal. O to milejší překvapení to pro mě ale bylo. Takže tuto sobotu bude turnajový raut pro všechny rodiče, fanoušky a hráče opět v klubovně, ale tentokrát již oficiálně. A ještě jedno poděkování Markétě Černé a Martinu Janatovi za finanční dar, díky němuž jsme mohli turnaj uskutečnit i s medailemi, poháry a soškami za individuální výkony – děkuji.
Přeji vám krásné předjarní dny a dobré zdraví i s našimi nedokonalostmi, které – pokud to s nimi ovšem moc nepřeháníme – nás dělají více lidmi. To by mohla být pro nás, nedokonalé trenéry, taky docela dobrá výmluva, no ne?
NOMINACE - TURNAJ
neděle 12.3.2023 Sršni - Slavoj Velké Popovice (sraz v kabině 8.00)
Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Dvořák, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Klouček, Lipský, Šetina, Němec, Bajer, Koubský, Černá, Závůrka, Tomáš Hájek.
neděle 12.3.2023 Sršni - BK Nová Paka (sraz v kabině 11.30)
Nevole, Šubrt, Knížek, Hruboš, Dvořák, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Urválek, Klouček, Lipský, Šetina, Adam, Janata, Koubský, Černá, Závůrka, Tomáš Hájek.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 45. STŘÍPEK
Meta s názvem čtvrtá příčka byla ve Žďáru dobyta,
nicméně v nadstavbové derniéře jsme si mohli udělat větší radost
Měl jsem to štěstí, že se mi nedávno dostala do rukou (díky mému synovi Adamovi) kniha Josefa Čapka "Psáno do mraků“. Ve skutečnosti to není kniha jako taková. Neobsahuje děj, ale je spíš sbírkou Čapkových myšlenek a poznámek na mnohá a různá témata z konce třicátých let minulého století. Ovšem její rukopis byl nalezen až v Čapkově pozůstalosti po druhé světové válce, a teprve poté vydán jako kniha, do jejíhož textu autor vložil silné emoce, moudrost, životní zkušenosti a jasnozřivost. Jako například: „Více zla pochází z lidské lhostejnosti než z přímé zloby“, „Skutečné a bezpečné štěstí je mnohem spíše darem mysli a srdce než darem vnějšího světa“, „Nechci svět podle svého; ale rád bych svět, v němž by i pro mne bylo něco životní možnosti“. Dnešní okolnosti nejsou ani zdaleka tak vážné, jako v časech, kdy Čapek sepisoval své myšlenky, přesto ani já netoužím po tom, aby někdo žil podle mě, stejně tak ale nehodlám žít podle někoho jiného. Takže když budu chtít, klidně teď půjdu a sepíšu 45. střípek "Dorosteneckého kaleidoskopu" a vy, pokud bude chtít, si jej přečtěte, anebo taky ne.
Kutnohorský dorost prožíval v posledních dnech příjemnější období a do jeho kabiny vtrhla poměrně mohutná vlna spokojenosti po vydařeném utkání s Kolínem. K tomu se vyčistila marodka jak "Augiášův chlév" a do plného stavu se nám po čtrnácti dnech vrátil i Šimon. To sice vzbudilo v kabině nebývalý rozruch, neboť část spoluhráčů pojala podezření, jestli na exotické dovolené neexperimentoval s rudým barvivem a kolagenem, a ta druhá jestli mezi ně omylem nezabloudila míšenka Apanači. Nicméně všichni shodně ocenili Šímův "pekáč buchet" na doložené fotodokumentaci.
No jo, občas zde píšu i o věcech zcela nedůležitých, ale to i proto, aby ty důležitější lépe vynikly. A tou nejdůležitější je, že nám to v posledních trénincích fakt šlo dobře od bruslí. Cvičení měla tempo a spád, hra se dařila a kluci se hodně snažili. Za mě tedy dost dobrý a od ideálu jsme nebyli daleko. Jenže přenést herní výkonnost z tréninku do zápasové praxe je trochu jiná disciplína a je jasné, že v tréninku budeme prostě vždy hrát uvolněněji než v utkání. A nejinak tomu bylo i tentokrát.
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 3 : 5 (1:3, 0:1, 2:1)
Mezi bodově srovnanými týmy Žďáru a Kutné Hory bylo před pátečním zápasem jasno – který z nich prohraje, tomu zůstane v rukavicích ten nechtěný ,,Černý Petr“. Zápas proto s sebou nesl pro oba soupeře významný stupeň důležitosti a led tak byl v domácím svatostánku "Plamenů" při večerním střetnutí pořádně rozžhavený. Jenže takové zápasy jsou prostě nejlepší; na férovku "kdo s koho", či "budˇ- anebo". A tentokrát to tedy bylo " budˇ" – 3:5.
Sršni vlétli do utkání jako správně nažhavený bodavý soupeř a během několika minut si vytvořili dostatek šancí na to, aby získali zápas pod kontrolu. K lítosti početné enklávy kutnohorských fandů i samotných hráčů se však neujala ani jedna z vyložených šancí, a tak přišel v čase 11:36 trest v podobě vedoucí branky domácích – 1:0. Radost na domácí hráčské lavici ale setrvala jen dvě a půl minuty. Na začátku 15. minuty totiž vyslal Štěpán "neviditelný" puk do skrumáže před žďárským gólmanem a jeho trajektorii zastavila až síťka jeho klece – 1:1. Na začátku 18. minuty přišel čas asi nejkrásnější a nejrychlejší akce celého zápasu. Samův ideální "cross pass" přes dvě čáry přistál přesně na holi Dominika, který se pranic nerozpakoval a sklepnul jej na rozjetého Pepu. No a šikovný kutnohorský útočník nedal svým bekhendovým blafákem domácímu gólmanovi ani tu nejmenší šanci – 1:2. A když už se zpočátku neprodyšně uzavřená branková stavidla konečně otevřela, tak do nich ještě před odchodem do kabin nasypal třetí kousek Dominik – 1:3.
Prostřední perioda plynule navázala na tu předchozí a zraky diváků byly v drtivé většině času upřeny do útočného pásma kutnohorského týmu. V čase půlení zápasu navíc Tomáš neohroženě pronikl podél pravého mantinelu a naservíroval Kubovi, jenž prokázal, že není potřeba střelou trhat síťku, když se to umí přesně trefit – 1:4. V těch chvílích jsem měl občas ten nevšední a vzácný pocit, že teď to nemá chybu. Makal celý tým, všechny tři lajny měly ofenzivní převahu, ze které si vytvořily i nespočet šancí, a tak byla jen škoda, že se to více nepropsalo do průběžného skóre.
Tříbrankové vedení totiž vneslo do našich řad až přílišný klid a předčasný pocit vítězů, ze kterého nás po sérii lehkovážností na začátku třetího dějství probrala až ledová dvoubranková sprcha – 3:4. V tu chvíli se nad naší střídačkou objevilo ostří Damoklova meče, zesílené ještě následným odchodem Tomáše na trestnou lavici. Plameny byli v těch chvílích při síle a přirozeně dostali naši bránící čtveřici pod zámek, ovšem klíč k otevření jejich svatyně nenašli. Nicméně poslední patnáctiminutovka slibovala ještě velký "boj"! A ten se skutečně dostavil. Vyzrálý týmový výkon a obětavost ale zamezila jakémukoliv zvratu, k čemuž nám významně pomohla i pátá (a Pepova druhá) trefa z 52. minuty – 3:5. Dobojováno ovšem ještě zdaleka nebylo. V závěru si trenér domácího týmu vzal oddechový čas a téměř tři minuty před koncem to jeho hráči zkoušeli v šesti. Ve hře s jedním bruslařem navíc nás pochopitelně zatlačili v našem pásmu a nepříjemně ohrožovali, ale naši kluci to zvládli a udrželi ve Žďáru vítězství 3:5, které jim zajistilo čtvrtou nadstavbovou příčku.
Co říct závěrem? Asi tentokrát nechám jen promluvit naše chlapce, kteří si po mimořádně napínavém večeru, plného emocí a fortelného hokeje, natočili vlastní pozápasové shrnutí.
Branky a asistence: 15. Jelínek (Hruboš), 18. Dvořák (Hruboš, Nevole), 19. Hruboš (Knížek), 32. Komárek (Břinčil), 52. Dvořák (Hruboš).
Sestava: Sam Nevole (ø5), Dominik Šubrt (0), Jan Knížek (+4), Dominik Hruboš (+4), Josef Dvořák (+4), Štěpán Jelínek (+3), Štěpán Lipský (+3), Matěj Mimra (0), Tomáš Břinčil (-1), Jakub Komárek (+1), Filip Urválek (-1), Tomáš Hájek (0), Matouš Klouček (0), Jaroslav Šetina (-1), Adam Kryštof (-2), Tomáš Janata (-1), Šimon Král (-1), Veronika Černá (-1).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC TÁBOR „B“ 8 : 17 (3:3, 3:6, 2:8)
Aktéři vyšší nadstavbové části dorostenecké soutěže v neděli zapečetili svůj program a kutnohorští hokejisté tak učinili v duelu s Tábority. A přestože Sršni v zápase třikrát vedli a ještě v úvodu druhé třetiny byly lepším týmem, tak na gólově opulentní (8:17) a výživné klání (kdy jim ale většina branek neudělala radost) nebudou rádi vzpomínat, stejně jako naši nejistí gólmani, chybující rozhodčí a nespokojení fanoušci. A přitom to všechno začalo tak dobře a nadějně.
Od úvodních minut se hrál svižný a bojovný duel, který Sršni gólově odšpuntovali již po 47 sekundách, když Pepa vyzval zpoza branky k zakončení Honzu, a ten dokonale seřídil mířidla – 1:0. Z vedoucího zásahu se ovšem domácí hokejisté radovali jen velmi krátce a výměna brankových zdvořilostí se před první sirénou ještě dvakrát opakovala. Prostě pokaždé, když jsme se ujali vedení, záhy jsme o něj lacině přišli, a tak jsme odcházeli do kabin s pocitem, že máme na lepší výsledek, než byl průběžný stav 3:3.
Do prostředního dějství vlétli Kutnohorští s ohromným elánem a několik zahajovacích minut se ocitlo v jejich režii, přesto gólová přetahovaná dál pokračovala, pouze s rozdílem, že na podání byli hosté a my jsme vždy okamžitě dorovnávali. Za stavu 5:5 přišla ale osudná 32. minuta, v jejímž rozmezí nás Tábor umlčel sledem tří gólových kusů. Na jeden z nich jsme stačili ještě odpovědět, ale když byl Tomáš v brejkové situaci regulérně zfaulován (což uznala i střídačka hostů), ovšem píšťalka rozhodčích toho dne již poněkolikáté opět mlčela, čehož soupeř využil k okamžitému protiútoku a navýšení na 6:9, zalila naší střídačku rozbouřená krev, negativní emoce a zbytky Tomášovi rozmlácené hokejky. A to byl i razantní zlom ve vývoji střetnutí.
Tvrdý gólový direkt a křivdy z nepřesných výroků rozhodčích, kteří jakoby se potom báli i do očí bijící fauly odpískat, už zanechaly na projevu Sršňů trvalé následky; ve své hře nedokázali najít byť jen jeden záchytný bod, motivaci k další snaze, či tělesnou i duševní energii ke zkorigování výsledku, a tak to měli hokejisté z jihu Čech v cestě za rekordním vítězstvím 8:17 poměrně snadné. A upřímně - pohled to byl chvílemi strašidelný a smutný.
Není mým zvykem vymlouvat se na rozhodčí a gólmany, ale tenhle zápas se jim fakt nepovedl a svými výkony jej značně ovlivnili. Nicméně zápas jsme si prohráli především sami, protože jsme se nechali nepříznivými okolnostmi semlít a nedokázali kritické a emotivně vypjaté situace lépe zvládnout. A to neříkám jen na adresu hráčů, ale i sám sobě před zrcadlem, sypu si popel na hlavu a omlouvám se.
Branky a asistence: 1. Knížek (Dvořák), 4. Tvrdík (Jelínek), 18. Dvořák (Hruboš), 26. Dvořák (Lipský), 30. Jelínek (Hruboš, Knížek), 33. Hruboš (Knížek), 48. Dvořák (Hruboš, Jelínek), 54. Mimra (Břinčil).
Sestava: Jan Sadílek (ø15,6), Dominik Šubrt (ø 20,8), Jan Knížek (+2), Dominik Hruboš (0), Josef Dvořák (+1), Štěpán Jelínek (+3), Štěpán Lipský (+3), Matěj Mimra (-6), Tomáš Břinčil (-5), Jakub Komárek (-4), Tomáš Hájek (-6), Matouš Klouček (-8), Matouš Bajer (-3), Šimon Tvrdík (-3), Jiří Koubský (-3), Šimon Král (0), Veronika Černá (-2), Martin Závůrka (-2).
Ještě, že končím většinou našimi soukromými oceněními, a je tudíž dostatečný prostor pro vylepšení dojmu po předešlých odstavcích. A protože dnes je potřeba zafutrovat, tak "Borce týdne" máme rovnou dva. Prvním je Pepa, který se ve víkendových zápasech stal nejen ústředním producentem kanadských bodů, ale především svou dravostí, dovednostmi a rychlostí absolutně nepřehlédnutelným hráčem. O Pepově hře si můžeme samozřejmě každý myslet, co chceme, můžeme se nad ní vznášet v euforické extázi nebo se naopak rozčilovat, že se nám nelíbí to a to… Ale pokud se jeho vnitřní naladění nachází v komfortní zóně, určitě není možné říct - že by se jednalo o herní projev standardní, stereotypní a nudný.
Druhým "Borcem" se pak za páteční zápas stává Sam, který si i v kritických situacích počínal nadmíru chladnokrevně, tasil jisté zákroky a byl jistotou, která kryla záda svým spoluhráčům. A to se pak samozřejmě hned hraje lépe. Živý inventář našeho brankoviště totiž dosahuje v gólmanských statistikách letos nejlepších čísel a v pátek k nim přidal i jednu luxusní gólovou asistenci a první kanadský bod. A to už si prostě "Borce týdne" zaslouží – gratuluji.
No a "Limiťáka týdne" dnes získává Jirka, který v neděli nastoupil na pro něj netypickém postu v útočné vozbě třetí lajny a mile mě překvapil – velké procento vyhraných soubojů, snažil se hodně bruslit, pozičně se pohyboval správně a aktivně, ale především ho bylo tentokrát mnohem víc vidět hrát než slyšet kverulovat. Za mě palec nahoru, pochvala a přání, aby setrval na této cestě.
Tím tedy za sebou máme celou dorosteneckou soutěž i s její nadstavbou, a přestože je na celkové hodnocení příliš brzy, tak asi neprozradím žádné tajemství, že jsem s ohledem na již mnohokrát zmiňované okolnosti s takovým, a nebojím se říct úspěšným, průběhem nepočítal ani v nejdivočejším snu. Teď je před námi ještě labyrint tří turnajů a já jen doufám, že se nám podaří celé sezóně dát lepší tečku, než v neděli nadstavbě. Musíme se na to co nejlépe připravit, s maximálním nasazením odehrát a pak si to užít – za tu celou letošní sezónu si to zasloužíte vy i vaši rodiče.
NOMINACE
pátek 3.3.2023 SKLH Žďár nad Sázavou - Sršni (odjezd autobusu 16.15)
Nevole, Šubrt, Knížek, Hruboš, Dvořák, Jelínek, Lipský, Mimra, Břinčil, Urválek, Klouček, Hájek, Šetina, Adam, Janata, Král, Černá, Komárek.
neděle 5.3.2023 Sršni - HC Tábor "B" (sraz v kabině 11.00)
Sadílek, Šubrt, Knížek, Hruboš, Dvořák, Jelínek, Lipský, Mimra, Břinčil, Komárek, Klouček, Hájek, Bajer, Němec, Tvrdík, Král, Koubský, Závůrka, Černá.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 44. STŘÍPEK
Ukázali jsme charakter i hokejové srdce
Já jsem tady sice minule dělal naoko fóry, jak mě Valentýn nevzrušuje, ale kéž by všechny svátky měly tak dobrý důvod jako má právě svátek zamilovaných. A onu důležitost "důvodu" nám koneckonců názorně ukázal i minulý týden, kdy jsme si připomínali 75. výročí "Vítězného února" a 25. "Vítězného Nagana". No a já musím říct, že mě opravdu potěšilo, že zatímco na komunistický puč si téměř nikdo nevzpomněl a natož pak s děkovnou nostalgií, tak u toho hokejového zázraku jsme si příjemných oslav a vzpomínání užili do sytosti. Inu, jak tehdy řekl jeden můj kamarád: „Hokejové Nagano je a bude jenom jedno a my si ho budeme pamatovat celej život, jako si Amíci pamatujou, kde se dozvěděli, že jim zastřelili Kennedyho!“ Čtvrtstoletí od té doby tuto skutečnost myslím dostatečně potvrdilo, i když znáte to, jak jsme si svými archívními vzpomínkami jisti a jak snadno zklameme, když dojde na ověřitelná fakta! Takže jdu raději o tom minulém týdnu sepsat 44. střípek "Dorosteneckého kaleidoskopu", dokud si ještě něco pamatuji.
Vzhledem k jarním prázdninám jsme se museli tentokrát smířit s kolísavou účastí na trénincích, ale jinak myslím pohodový a s chutí odtrénovaný týden. Ani kabinu nezalila další vlna zdravotních potíží a naopak se nám někteří marodi postupně vraceli, takže jsme nemuseli před sobotním zápasem sáhnout k nějakým vynuceným improvizacím a mohli spíš sledovat jednotlivé hráče, jestli svým počínáním potvrzují oprávněnost své pozice v kádru, nebo se snaží svým přístupem ještě umocnit své naděje na jejich vylepšení s ohledem na závěrečné zápasy a turnaje. V cílové rovince letošní sezóny před nimi totiž sice stojí už jen dva mistrovské zápasy, ale zápasy, které rozhodnou o konečném umístění v naší nadstavbové skupině a dále pak ještě tři turnaje, jejichž obsazenost nabízí soupeře tradiční i méně známé a kvalitou týmy, které hráli vyšší i nižší nadstavbové skupiny. Takže se máme myslím na co těšit, proč stále trénovat a o co usilovat.
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – SC KOLÍN 2 : 5 (0:1, 1:1, 1:3)
V letošní sezóně pošesté a naposledy se na ledovém kolbišti potkali hokejoví rivalové z Kutné Hory a Kolína. A přestože známá fráze tvrdí, že "Derby nemá favorita", tak v tomto případě jím, s ohledem na výkonnostní a věkovou skladbu týmů, byli jednoznačně kolínští Kozlíci. Spolu s Motoráky z Budějovic si, sportovní terminologií, hrají "svou vlastní soutěž" o postup, kdy se navzájem tito dva lídři sice o body obrali, ale ostatním moc nepouští…. A nejinak tomu bylo i tentokrát, i když ještě sedm minut před koncem utkání měli Sršni solidně našlápnuto k velkému překvapení - přesto nakonec prohráli 2:5. Tím ale "špatné zprávy" končí, protože Sršni se svým nasazením doslova překonávali, dřeli a podali výborný výkon, za který se rozhodně nemusí stydět. Ba naopak!!!
Od úvodních minut se zahajovací třetina proměnila v nesmlouvavý a urputný souboj, ve kterém byli hosté dle očekávání aktivnější v ofenzívě i ve střelbě, na což ale Sršni odpovídali rychlými a nebezpečnými protiútoky. Kluci do své hry vsunuli hodně bruslení a úsilí, díky čemuž nedali Kolínu okrsek ledu zadarmo, stále mu byli v patách a díky spolehlivým zákrokům Dominika drželi i dlouho vyrovnaný stav. V době, kdy jsme získávali větší herní sebevědomí a zvolna se chápali aktivity, vyslali ale kolínští od modré prudkou pobídku před naši branku, kterou pohotová teč vychýlila do její odkryté části – 0:1.
Druhá perioda obraz hry nijak výrazně nezměnila, zato v čase 24:17 měnila své skóre. Hosté zvýraznili svůj gólový odstup na 0:2, poté, co jsme dostatečně včas a důrazně nepokryli zakončujícího hráče. Nicméně, a to bych skutečně rád ocenil, Sršně tento nepříjemný moment nikterak výrazně nevykolejil a za pokračující aktivitu a hru na hraně svých možností sklidili v nastupující 32. minutě sladký plod v podobě kontaktního gólu na 1:2. Postarali se o něj Dominik s Pepou, a ačkoliv to měli oba hráči složité a byli tísnění, svou roli splnili na výbornou – prvně jmenovaný vybojoval puk a nahrával a jeho parťák navzdory nekomfortní situaci při zakončení stihl přece jen procedit puk za kolínského gólmana. I ve zbývajícím čase druhého dějství nebyla nouze o rušné momenty před oběma brankami, nechyběly ani výrazné šance, ale žádná z nich se již nepodepsala pod další změnu skóre. Nicméně vítr, který dýchal do kolínských plachet, přeci jen trochu zeslábl a jakoby znervózněl.
Dosavadní průběh prvních dvou třetin nenechal snad nikoho na pochybách, že se Sršni v té závěrečné ještě porvou o své místo na slunci. A přesně to se i stalo. Kozlíci, kteří nejsou nastavení na bodové ztráty, do ní sice vstoupili očekávaným náporem, ale hráči v žlutých dresech pokračovali v zodpovědném a kvalitním výkonu, což je nakonec dovedlo k dalšímu radostnému okamžiku. V době půlení poslední třetiny (vzpomínám, jak v tomto čase se za mých mladých let ještě měnily strany) vytvořila první lajna ohromný závar před kolínskou brankou a Pepa stál na konci povedené spolupráce se svými parťáky – 2:2. Všem bylo jasné, že se kolínská hokejová parta jen tak nesmíří se ztrátou bodu, která by je mohla stát jejich postupové ambice a vyvine v posledních minutách velké úsilí a tlak. Ten skutečně přišel a po třech minutách si Sršni prožili smutné déjà vu – střela od modré, kterou teč v předbrankovém prostoru nasměrovala mimo dosah Dominika – 2:3. Domácí mančaft už v sobě nenašel sílu, aby zápas zdramatizoval, a tak v závěrečných minutách sbírali plusové body už jen hosté – 2:5.
Škoda, ale nesuďme kriticky ze svého nadhledu hráče, kteří odjezdili poctivě zápas od první do poslední minuty a v podstatě jim není co vytknout. Možná chybělo trochu víc štěstíčka, nebo sil, ale rozhodně ne srdce, hokejovost a charakter. A přesně kvůli takovým zápasům je hokej krásná hra, úžasný vynález a já jsem rád, že my ho můžeme hrát ve vyšší nadstavbové skupině. Smekám před partou, která v sobotu povstala, aby hrála se silnějším, starším a dlouhodobě vyrovnanějším soupeřem takticky disciplinovaně, s nasazením a touhou v každém hráči a ve všech řadách. Všichni proto tentokrát získávají "Borce týdne".
Branky a asistence: 32. Dvořák (Hruboš), 50. Dvořák (Jelínek, Knížek)
Sestava: Dominik Šubrt (ø5), Sam Nevole (0), Jan Knížek (+1), Dominik Hruboš (0), Josef Dvořák (+1), Tomáš Hájek (+1), Štěpán Jelínek (+1), Matěj Mimra (-1), Tomáš Břinčil (-1), Jakub Komárek (-1), Štěpán Lipský (-1), Veronika Černá (0), Jaroslav Šetina (-3), Adam Kryštof (-2), Filip Urválek (-3), Jiří Koubský (-4), Martin Závůrka (-3).
A k tomu si ještě dovolím udělit navíc dva individuální bonusové "Borce". První patří Dominikovi, protože za dobrým gólmanem se vždycky válí lépe a Domča tentokrát oplýval jistotou i sebevědomím, ač byl chvílemi nejzaměstnanějším mužem na ledě. No a druhého získává autor obou našich branek - Pepa. Jeho výkony často sklízí chválu, ale občas i budí pochybnosti. Tentokrát hrál ovšem s neskutečnou vervou a chutí, přesto pozičně ukázněně a bez motivačních zkratů – díky čemuž prokázal svůj nesporný hokejový um a patřil k pilířům naší ofenzívy
Co se týká "Limiťáka", u kterého nejde ani tak o míru talentu, nejde o to, jak dobrý hráč momentálně je, ani kde má pověstný vrchol své sportovní pyramidy, nýbrž o jeho zápal a chuť pracovat a zlepšovat se, tak v minulém týdnu se mi touto optikou nejvíc líbil Kryštof, který v tréninku poctivě makal, což bylo na jeho výkonu v sobotním zápase zřetelně vidět. Jen tak dál!!!
V tomto týdnu se již přepneme do měsíce března, a přestože se zima na poslední chvíli ještě snaží "historicky znemožnit", tak v něm bude oficiálně inaugurováno jaro, se kterým je spjato i odcházení. No a v tom letošním březnu se s nimi bohdá roztrhne pytel. Přeji vám dobrý a úspěšný týden.
NOMINACE
sobota 25.2.2023 Sršni - SC Kolín (sraz v kabině 10.30)
Šubrt, Nevole, Knížek, Hruboš, Dvořák, Jelínek, Hájek, Mimra, Břinčil, Komárek, Černá, Lipský, Šetina, Adam, Urválek, Koubský, Závůrka.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 43. STŘÍPEK
Nechvál týdne před pátkem
Nejdřív jsem si vzhledem ke svému komplikovanému vztahu s Valentýnem neuměl představit, že budu psát v úvodu něco, co by se mělo k jeho svátku vztahovat. Pak jsem ale při "restartovém dnu" (den, kdy si jednou za čas snažím poklidit ve věcech a udělat vše, co jsem už dávno chtěl a neudělal) narazil na jeden ze svých sešitů, kam jsem si kdysi zapisoval zajímavé myšlenky, které jsem si přečet, slyšel, zahlédl nebo mě jen tak napadly. Okamžitě to ve mně vyvolalo chuť si v popsaných stránkách zalistovat, a projít si tak zpětně s tímto zvláštním průvodcem svým dospíváním. A věřte, procházka to byla příjemná, protože většinou to byly zápisky o lásce. Inu romantická duše, která si před nějakými čtyřiceti lety například zapsala: „Každá holka pro někoho má sluch absolutní“. A kde že je ta duše dnes? I ona je stále ještě vyladěná na tóny jediné holky jako před lety, ovšem tentokrát sepisuje 43. střípek "Dorosteneckého kaleidoskopu". Vítejte.
A v takto smířlivém tónu budeme ještě malou chvíli pokračovat, protože v dorostenecké kabině vládla v minulém týdnu poměrně příjemná a pracovitá atmosféra. Napovrch nevyplaval žádný nepříjemný průser žádající řešení, kluci se postupně navraceli z marodky a k tréninku přistupovali tak, že dávaly smysl. Snažili se, byli soustředění, dělali vše naplno a tréninky tak měly spád a tempo. Například při obíracím hokeji, kdy ladíme ruční techniku, za účasti rychlých a pohotových nohou byla tentokrát na repertoáru "bekhendová stahovačka". Dovednost, kterou používají opravdu jen ti nejzdatnější hráči, a bez cíleného tréninku je velmi těžké ji provést. No a některým našim borcům se to docela dařilo a při pohledu na ně si oko fajnšmekra občas doslova zaplesalo. Co je ale nejdůležitější, všichni kluci se snažili a ukazovali, že chtějí pracovat a zlepšovat se. No a s tímto optimistickým pocitem a povzbuzeni svědomitě odmakanými tréninky jsme v pátek odjížděli k zápasu do Tábora. Jenže jako se říká „Nechval dne před večerem“, mohlo by se i „Nechval týdne před nedělí“ – v tomto případě před pátkem.
HC TÁBOR „B“ - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 7 : 2 (3:0, 2:2, 2:0)
Přestože si Sršni z pro ně neúrodné jihočeské půdy tentokrát odvezli porážku s přijatelným a statisticky doposud nejlepším výsledkem 7:2, jednalo se o zápas, na který člověk nerad vzpomíná, neboť z našeho bezkrevného výkonu se vylouplo příliš málo hokejových pasáží, které by něčím potěšily.
Byl to jednoduše takový ten zápas blbec, kdy se prostě nic a nikomu nedaří a popisovat ho nějak dopodrobna nedává smysl. Zápas, který zaklela zlá nepřející sudička a dávkovala nám to pěkně již od rána. Nejdřív se pro nemoc omluvil Honza, potom si Štěpán zapomněl dres a k tomu nás Jana vyhlížela na táborském zimáku, zatímco my hráli v Soběslavi. No hráli?!?!? Ono nastoupit do zápasu, ještě neznamená hrát. K tomu je zapotřebí chuť, silný podmět a ochota překonávat i složité okamžiky a situace, což klukům tentokrát chybělo. Myslím, že s naší hrou a výkony jednotlivců nemohl být vůbec nikdo spokojený. Bylo to celé ospalé, nepřesné, nedůrazné, nemělo to šťávu, emoce, prostě téměř nic. A poměrně nevzhledný obraz hry nikterak nevylepšily ani nejrůznější škatulata se sestavou, což výrazně naznačovalo, že to tentokrát prostě nebyl ten pravý kutnohorský den. V celkovém kontextu je to velká škoda, protože se vší úctou k soupeři, jeho kvalita s porovnáním s Budějovicemi a Kolínem byla znatelně menší a v našich silách a dovednostech bylo rozhodně uhrát lepší výsledek, ale především se prezentovat mnohem kvalitnější hrou a hokejem. Jenže se to nepodařilo a víc se nemá smysl tím zabývat. Musíme to hodit za hlavu, oklepat se, poučit a příště to musí být prostě lepší, nebo my proto alespoň musíme víc udělat. Ono i podle zásad trojpolního hospodaření musí jednou za čas přijít na řadu úhor, ale pokud nechceme v podobné herní neúrodě pokračovat, je nutné vrátit se k poctivé práci, pokoře a při hledání chyb se nedívat jen na všechny okolo sebe.
Na toto téma bych se mohl rozepisovat ještě hodně dlouho, neboť v duchu jsem se v posledních dnech mnohokrát sám postavil před zrcadlo s řadou dotěrných otázek. Ale nakonec jsem si vždy uvědomil, že i přes všechny nepříjemnosti mám pořád víc důvodů k radosti než ke smutku. A že můj život je a bude i bez hokeje pořád krásný. Přeji hezký prázdninový týden.
Branky a asistence: 22. Hruboš, 39. Urválek (Břinčil, Dvořák)
Sestava: Sam Nevole (ø7,9), Dominik Šubrt (ø6,2), Dominik Hruboš (-2), Josef Dvořák (+1), Matouš Klouček (-3), Štěpán Jelínek (-3), Matěj Mimra (-5), Tomáš Břinčil (+1), Filip Urválek (-3), Štěpán Lipský (0), Tomáš Hájek (0), Jaroslav Šetina (-6), Adam Kryštof (-1), Tomáš Janata (-2), Veronika Černá (-3), Jiří Koubský (-3).
NOMINACE
pátek 17.2.2023 HC Tábor "B" - Sršni (odjezd autobusu 13.00)
Nevole, Šubrt, Knížek, Hruboš, Dvořák, Klouček, Jelínek, Mimra, Břinčil, Urválek, Hájek, Lipský, Šetina, Adam, Janata, Koubský, Černá.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 42. STŘÍPEK
Pomalu jdeme do finále
Vypadá to, že zima se snaží ještě chvilku panovat a podle kalendáře jí to ostatně nějakou dobu stále přísluší, což u někoho vyvolává spokojený úsměv na tváři a u jiného vrásky na čele. Ale myslím, že je to pouhé nic oproti obyvatelům Malé Asie, kde příroda doslova obrátila život naruby tisícům lidí. Těžko se mi hledají vhodná slova při apokalyptických záběrech na revoluční běsnění přírodních sil, ale nemám teď moc jiných možností, jak postiženým pomoci, než projevit účast všem, kteří přišli při přírodní katastrofě o své blízké nebo byli sami vážně zraněni, a poslat jim na přežití a obnovu jejich domovů alespoň nějaký finanční příspěvek. Ale ať už bude zima pokračovat sněžením a mrazy nebo oteplováním s oblevou, tak "Dorostenecký kaleidoskop" bude u toho jako každé pondělí. Vítám vás tedy u jeho 42. střípku.
Situaci v týmu kutnohorského dorostu lze jen těžko předjímat. Po sérii zranění do něj nemilosrdně vtrhla i vlna nemocí, takže tréninková účast je hodně variabilní. A stejné je to v podstatě i s tréninkovým nasazením. Po pondělním a středečním tréninku, které měly tempo i drajv a já měl pro naše svěřence jen slova chvály, přišel páteční plný nepřesností a s výrazně ochablou aktivitou. Jakoby si hráči mysleli, že když se o víkendu nehraje, můžou to totálně fláknout, vždyť se o žádné místo v sestavě není potřeba drát. Chyba, vždy je proč se snažit, což ale vysvětlím o chvíli později.
Jak již tedy bylo prozrazeno, tento víkend jsme měli zápasové volno. Není tedy o čem reportovat, a tak se zde alespoň postupně zmíním o průběhu závěru sezóny. Ta mistrovská nám končí v neděli 5. března a před námi jsou tudíž už jen čtyři poslední zápasy. A já věřím, že i přes nezpochybnitelnou sílu a kvalitu našich soupeřů, uděláme maximum pro jejich úspěšné zvládnutí. Koneckonců, kdyby mi někdo vloni v září před začátkem základní skupiny, řekl, že s nejmladším týmem soutěže, který víc jak z poloviny tvoří hráči roč. 2008, skončíme z devíti týmů na druhém místě a postoupíme díky tomu do vyšší šarže nadstavbové skupiny, zasmál bych se tomu asi tak, jako kdyby mě někdo přesvědčoval, že s tím boxerem Tysonem dám v ringu v pohodě minimálně tři kola. Ale, světe div se, my jsme to nakonec skutečně dokázali, což potvrzuje, že není potřeba se svých "Tysonů" bát!!! Když totiž budeme makat a hrát jako při pondělním či středečním tréninku a stane se to naší přirozeností, kterou si přeneseme i do zápasů, tak třeba vydržíme i ty poslední čtyři kola, než nás z ringu vynesou. Uvidíme.
Nicméně, nechce se mi tuto sezónu (i kdybychom v ní už nic nevyhráli, tak díky tomu postupu, to bude rozhodně velice úspěšná sezóna, která vám mnohé dala a já na ní budu rád vzpomínat) končit již 5. března! A tak jsem si pro dva následující víkendy (12.3. a 18.3.) zabukoval led pro pořádání dorosteneckých miniturnajů (vždy 3 mužstva, každé dva zápasy, v rozmezí 5 až 6 hodin) a na sobotu 25.3. nás přihlásil na celodenní turnaj do Nového Bydžova. Mám ještě rozjednanou jednu akci na první dubnový víkend, ale nad ní visí prozatím několik otazníků, a tak o ní ještě pomlčím. Nicméně i tak budeme mít konec sezóny pěkně našlápnutý. Jenže?!?! A to se přesmyčkou vracím k již zmiňovanému pátečnímu tréninku, kdy pohár mé trpělivosti přetekl, až jsem v kabině prásknul pěstí do imaginárního stolu a rozhodl se, abych dal zřetelně na srozuměnou, že toto již bylo za hranicí mé trenérské tolerance; Pokud se bude opakovat takový trénink, přístup a nasazení hráčů jako v pátek, nemám potřebu pořádat, organizovat a zařizovat něco navíc. Bez jakýchkoliv servítku všechny aktivity nad rámec svých povinností zruším a poslední zápas odehrajeme 5. března a pak už jen tréninky. To není vyhrožování ani trest - jen životní realita, že nelze si chtít užívat výhod něčeho navíc, a přitom to, co si tyto výhody zasluhuje, nečinit.
Takže uvidíme, jak se k tomu chlapci postaví a jak to s tím koncem nakonec dopadne (o jakýchkoliv změnách či rušeních budete samozřejmě včas informováni). Nicméně je i tradici a slušností dobrých kolektivů uzavřít každou sezónu rozlučkou. A proto otvírám prostor pro vaše názory a nápady na místo a termín konání "Závěrečného mejdanu". Napište mi, nebo osobně řekněte, co a kdy by vám nejvíc vyhovovalo a většinový názor pak bude realizován.
A než se naše cesty rozejdou (nemyslím tím "Závěrečný mejdan", nýbrž dnešní "Kaleidoskop"), tak si ještě prozradíme oceněné minulého týdne. "Borce" získává Tomáš a Kevin. Byť oba jsou jen ročník 2008, tak poslední dobou na svůj věk působí velmi sebejistě a vyhraně – skvělá fyzička, všestranná pohyblivost, výborné dovednosti, velmi dobré bruslení, herní přehled… Jsou to ale taky kluci, kteří neustrnuli, a o co míň povídají a ruší, o to víc v tréninku fachčí nadoraz. A nejinak tomu bylo i celý minulý týden.
Další, kdo si dnes zaslouží trochu toho mediálního výsluní je Filip, který se při pondělním tréninku v bruslařských a herních soubojích vyrovnal svému soupeři - Štěpánovi. Přičemž zdůrazňuji, že Štěpka to odjezdil zcela naplno a nevypustil jediný souboj! Ale Urvi mu tentokrát stačil, což je z jeho pohledu prostě velké zlepšení, které zaslouží jednoho poctivého "Limiťáka".
Tím se s vámi loučím a přeji vám všem příjemné a úspěšné únorové dny, ať už je máte rádi pěkně vymrzlé nebo s doprovodem předjarního fénu.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 41. STŘÍPEK
Hrálo se podle tradičního scénáře
Tak mám před sebou zase čistou stránku a přemýšlím, co a jak z té přemíry zážitků, emocí, problémů a informací přeměnit na písmenka. Asi jako když před usnutím a pak v polospánku mezi sny uvažuji o všem, co je pro mě důležité, či si na důležité jenom úspěšně hraje a zpětně posuzuji, co by si bývalo zasloužilo udělat lépe a jak se popasoval s vlastními chybami a hříchy, což bývá ta nejzapeklitější věc. A tak mi při tom všem přemýšlení jako čistě vedlejší myšlenková konstrukce blesklo hlavou i to, jak by se dalo velmi laicky a nefilosoficky definovat peklo: Je to podle mne takové místo, kde má člověk neomezený prostor na uvědomění si svých hříchů, ale vůbec žádnou příležitost na jejich nápravu. A může to být každé místo, dokonce i to, které je rájem na pohled. A tak je dobré, že já stále ještě mám (vy samozřejmě taky) šanci své chyby a mylná rozhodnutí nejen vnímat, ale taky se z nich poučit, vyvodit důsledky a snad i některé napravit. Anebo se z nich alespoň vypsat ve 41. střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu". Vítejte.
Do kabiny Sršňů se po vítězném utkání se Žďárem vrátila letmá spokojenost, kterou však ředil pohled na rozrůstající se marodku, tréninkové nasazení některých hráčů a stále nové a nové problémy vyžadující řešení, a které se budováním dobrých vztahů na zimáku i v týmu určitě nazvat nedají ani při nejbujnější fantazii. Nechci se v tom ale ve veřejném prostoru nějak moc babrat, protože to si musíme vyřešit spolu a v kabině (kanceláři), ale co mne mrzí, že to jsou věci, díky kterým prostě nejdeme v poslední době nahoru. Pokud totiž někdo nezvládne půlměsíc, stahovačku, únikový obrat… - je to otázka toho, že to ještě "neumí" a má od toho trénink, aby se to naučil. Pokud ale někdo nerespektuje svou herní pozici, během cvičení nedává pozor, a pak neví, co má dělat, či při ztrátě puku nezná cestu zpět do vlastní třetiny…., je to otázka toho, že se mu "nechce" a to je pro mě bohužel ta horší varianta. Snažím se všem hráčům věnovat a se všemi pracovat stejně, ale občas si začínám myslet, že nemá cenu se tím zabývat a lépe bude, když svoje úsilí a zbývající čas věnuji těm, kteří o to stojí a jsou ochotni věci, které k nim komunikuji, vnímat, přenášet do hry a zlepšovat se. Kteří možná ještě tolik "neumí", ale o to víc "chtějí"!!! A těch v naší kabině vidím naštěstí stále dost!
HC MOTOR ČESKÉ BUDĚJOVICE „B“ - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 9 : 2 (2:0, 4:2, 3:0)
S některými událostmi, které podstatným způsobem utvářejí náš život, bohužel nic nenaděláme a stejné to bylo i se sobotním zápasem, kterého jsem se z důvodu pracovních povinností nemohl zúčastnit. A tak tento report jen podle esemesek a následného hodnocení Petra.
Budějovická Budvar aréna zůstala pro kutnohorské hokejisty i při jejich druhé návštěvě příjemným, ale zapovězeným nadstavbovým krajem. Favorizovaní domácí Motoráři ovládli drtivým nástupem první část, během které si ovšem vypracovali jen dvoubrankový náskok. Kutnohorským hráčům slouží ke cti, že utkání nezabalili a v dalším pokračování dokázali vybřednout z defenzivního postavení, vytvářet si brankové příležitosti a dvě i proměnit. Paradoxně, nebo možná zákonitě, v těchto chvílích bohužel i vícekrát inkasovali. A tak se šokující překvapení nekonalo. Sršně je přesto potřeba pochválit, že neprodali ambicióznímu soupeři svou kůži lacino a hráli až do konce, po kterém si do soutěžních statistik museli zapsat prohru 9:2.
Branky a asistence: 24. Klouček (Hruboš), 39. Dvořák (Hruboš, Knížek)
Sestava: Sam Nevole (ø9), Dominik Šubrt, Sam Jan Knížek, Dominik Hruboš, Josef Dvořák, Matouš Klouček, Šimon Král, Matěj Mimra, Tomáš Břinčil, Jakub Komárek, Štěpán Lipský, Štěpán Jelínek, Adam Kryštof, Šimon Tvrdík, Jiří Koubský, Filip Urválek.
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – SC KOLÍN 3 : 9 (1:1, 1:5, 1:3)
Kolínští Kozlíci jsou pro Sršně tradičně velmi tvrdým oříškem, a to především pokud jsou ještě věkově výrazně starší a pro naplnění svých postupových ambicí i posílení hráči z extraligových oddílů. Bezezbytku to potvrdil i nedělní duel, po kterém Sršni odcházeli z ledu s porážkou 3:9, ačkoliv měli v jeho průběhu dlouho nakročeno k mnohem příznivějšímu výsledku.
Samotné střetnutí začalo pro kutnohorský tým velice lichotivě. V úvodních střídáních se jeho hráči chopili aktivity, která po šesti minutách dozrála v zasloužený sladký plod – sklidil ho Pepa, který jak "šinkansen“ dojel ideální Dominikův "cross pass", vyjetému gólmanovi udělal kličku a rozvlnil síťku prázdné branky – 1:0. Sršni pokračovali ve velmi dobrém pohybu s maximálním důrazem, a díky tomu svedli s favoritem nejen opticky vyrovnanou partii, ale vytvořili si i další šance. Bohužel Honzova střela skončila na tyčce a Pepův průnik do "gólovky" zůstal napodruhé ležet ladem. V čase 16:18 jsme bohužel nepokryli před Samem nejlepšího střelce soupeře a celé soutěže, a ten nahrávku zpoza branky využil dokonale – 1:1.
Tento stav si soupeři přenesli i do druhé části hry, na jejímž začátku se Sršni v rozmezí dvaceti čtyř sekund napili dvakrát z kalichu hořkosti. Nejprve ležící Sam nedosáhl lapačkou na před sebe vyražený puk a pro kolínského forvarda pak bylo jednoduché skórovat a podruhé se pak kotouč nešťastně odrazil na hranici brankoviště mimo jeho dosah – 1:3. Tvrdý gólový direkt zanechal na naší hře znatelné následky; polevili jsme, zatímco Kozlíci byli evidentně při chuti a naše obrana si tak nemohla ani na okamžik vydechnout, což se postupně propisovalo i do skóre. Záchytný bod jsme našli v 35. minutě, kdy nás probudila k životu krásná kombinace první formace, která vyústila v lahůdkový ťukes Dominika s Honzou a neméně zdařilé zakončení posledně jmenovaného. V závěru této části si náš soupeř vybral i značný kus štěstí, to když puk poskakoval před jeho brankovou čarou, ale žádná z domácích hokejek jej nedokázala posunout na správné místo určení. A tak se do kabin odcházelo za stavu 2:6.
Závěrečná dvacetiminutovka ráz derby nikterak neproměnila. Celek od Labe dokumentoval svou herní vyzrálost a několikrát nás v obraně nepříjemně potrápil. Sršni ale těžký duel nezabalili a zlepšeným pohybem a zvýšenou ofenzivní aktivitou dokázali hru vyrovnávat. V čase 45:58 srovnali i třetinové skóre na 1:1, kdy manévry první formace vyústily v příležitosti Dominika a Pepy, jež sice kolínského gólmana nepřekonaly, ale jejich dílo lišácky dokonal Štěpán – 3:7. Dlouho se pak zdálo, že by tímto přijatelným výsledkem mohl skončit i celý zápas, ovšem v závěrečných minutách Kozlíci během své přesilovky střelou od modré procedili puk za Dominikova záda a 8 sekund před poslední sirénou si Sršni vybrali oddechový čas a naprosto zbytečně doslova nechali soupeře upravit na konečných 3:9. Vím, že tento gól z pohledu výsledku absolutně nic neřeší, ale z pohledu přístupu hráčů mi to pokazilo pozitivní dojem z této části.
Podtrženo, sečteno – výsledky víkendových střetnutí kutnohorských dorostenců korespondovaly s papírovými předpoklady vyhotovenými dosavadním vývojem nadstavbové soutěže, kdy oba týmy jsou nesmírně silným koncentrátem hokejové kvality, díky které drží všechny své soupeře za zády a sami meze sebou rozhodnou o postupujícím do dalších bojů. Našim klukům rozhodně nelze upřít snahu a bojovnost, tam je to v pořádku, ale někdy je ten výkonnostní a věkový handicap prostě příliš velký a pramení z něj chyby, které soupeři dokážou potrestat. Přesto chci naše borce pochválit, dělali, co mohli, opravdu se snažili a v první a třetí části se favoritovi i vyrovnali.
Branky a asistence: 7. Dvořák (Hruboš), 34. Knížek (Hruboš), 46. Jelínek (Hruboš, Dvořák)
Sestava: Sam Nevole (ø7,2), Dominik Šubrt (ø11,5), Jan Knížek (-3), Dominik Hruboš (-3), Josef Dvořák (-2), Štěpán Jelínek (-4), Matouš Klouček (-3), Matěj Mimra (-2), Tomáš Břinčil (0), Jakub Komárek (-1), Štěpán Lipský (-2), Adam Němec (-2), Tomáš Janata (-3), Jiří Koubský (-1), Filip Urválek (-2).
Jedeme tedy dál. Práce před sebou máme pořád jako na kostele a vždy je o co hrát – třeba o zlepšení. A z tohoto pohledu mě nejvíc zaujal výkon Matěje. Jeho tréninkový přístup a herní projev má občas podobu sinusoidy. Tentokrát ale stoupal už od středečního tréninku a v nedělním zápase to jen potvrdil svěžím hokejovým projevem – byl silný na puku, tvořil hru druhé lajny, dostal si i několikrát do slibného zakončení a při pobytu na ledě s trojkou si to poctivě odmakal. Za mě tedy "Limiťák týdne" a jen doufám, že po pochvale a ocenění nenastane ta sestupná část křivky.
"Borce týdne" tentokrát získává Lipák, který prokázal srdce i charakter kapitána a musím říct, že jeho promluva v tělocvičně před nedělním zápasem mě mile překvapila. Při hře pak nic nevypustil, jediný puk a souboj pro něj nebyl předem ztracený ani prohraný. Prostě takový nový superhrdina - "Superdříč" a po našem "Borec týdne".
Jsem si vědom toho (a je to zcela přirozené), že se názory tak vysokého počtu rodičů budou vždy různit (a to nejen na zápasy, tréninky, ale prakticky na všechno). Je ale důležité, abychom si své pohledy dokázali vysvětlit bez emocí a slušně, což se zatím dělo a já doufám, že si to udržíme nejen v únoru, se kterým se k nám vrací zima, ale i ve zbytku sezóny. Přeji dobrý a úspěšný týden.
NOMINACE
sobota 4.2.2023 Motor České Budějovice "B" - Sršni (odjezd autobusu 10.30)
Nevole, Šubrt, Knížek, Hruboš, Dvořák, Klouček, Hájek, Břinčil, Mimra, Komárek, Jelínek, Lipský, Král, Adam, Tvrdík, Koubský, Urválek.
neděle 5.2.2023 Sršni - SC Kolín (sraz v kabině 11.00)
Šubrt, Nevole, Knížek, Hruboš, Dvořák, Klouček, Hájek, Břinčil, Mimra, Komárek, Jelínek, Lipský, Král, Němec, Janata, Koubský, Urválek.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 40. STŘÍPEK
To bylo víc než vítězství…!
Není umění říkat lidem to, co chtějí slyšet. Není těžké hloupého přesvědčovat o jeho vysoké inteligenci, ošklivého o jeho kráse, chudého o jeho právu na bohatství, plebejce o tom, že je v jádru král, před nímž si světové velmoci sednou na zadek, nespokojeného, že zastavím (odvolám) vládu a vystrašeného, že dokážu zařídit mír. Při letošních volbách toto všechno zaznělo pochopitelně nesčíslněkrát, a kdo to potřeboval k pocitu uspokojení, klidu, či naděje, ten si toho užil dosyta. Já tedy ne, a jsem upřímně moc rád, že už to všechno máme za sebou. A přestože nastalou změnu vítám a jsem s ní každopádně spokojený (podle výsledků nás je přesvědčivá většina), je mi jasné, že si budeme muset chvilku počkat, než emoce - pozitivní i negativní - trochu opadnou, protože horké kaše je dobré nechat trochu zchladnout, aby se nemuselo tolik foukat. No a mezi tím si můžete klidně přečíst 40. střípek našeho "Dorosteneckého kaleidoskopu". Vítejte.
Kutnohorská dorostenecká parta momentálně neprožívá v kontextu celé sezony zrovna podmanivé období. V posledních střetnutích s Kolínem a Budějovicemi musela strávit dvě výrazné porážky, její marodka se nepříjemně rozrůstá o další zranění a virózy, k tomu je účast na trénincích i díky horám menší, a navíc jakoby někteří hráči ještě vyčichli a v tréninku a svém výkonnostním růstu ustrnuli. Není proto divu, že jsme všichni tak nějak cítili, že by tým potřeboval odehrát dobrý zápas a pokud možno s vítěznou tečkou.
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – SKLH ŽĎÁR NAD SÁZAVOU 4 : 1 (1:1, 2:0, 1:0)
Po dvoutýdenní herní pauze vyrukovali v neděli kutnohorští Sršni do souboje se žďárskými Plameny. V urputné konfrontaci s houževnatým soupeřem vybojovali tři body, ale s nimi možná ještě mnohem víc. Kutnohorští dorosti totiž v sobě opět probudili dřímající sebevědomí a víru v sebe sama, a navzdory nepříjemnému jednobrankovému manku dovedli tento souboj vyrovnaných vah k zaslouženému triumfu v poměru 4:1.
Zahajovací dějství začalo podle předpokladů velmi svižně a bojovně, ovšem příliš šancí z kategorie vyložených či alespoň vysoce nebezpečných ani před jednou z branek nenabídlo. Žďárské mužstvo k nim mohla přiblížit již ve druhé minutě přesilová hra, nicméně tu Sršni svědomitě ubránili, a tak se hrál víceméně vyrovnaný hokej. V průběhu 11. minuty nás ale Plameny rychlým protiútokem přečíslily a na vrcholu kruhu se opřely do puku, který propálil jinak výtečně chytajícího Sama – 0:1. Inkasovaný gól odhodlání Sršňů nikterak nerozklížil, zůstali na té správné vlně a trpělivě čekali na svou příležitost. A ta se opravdu dostavila, byť si na ní museli počkat dalších pět minut. Kevin našel přesným pasem přes půlku kluziště rozjetého Dominika, který v rychlobruslařském souboji pláchnul bekčekujícím Plamenům a povedeným blafákem zasunul tu černou placatici do jejich čeřenu - 1:1. Vstřelená trefa naši hru okysličila a do konce třetiny jsme byli nebezpečnějším týmem, pohříchu však bez gólového efektu.
Průběžný rovnovážný stav se promítnul i do herního projevu začátku druhé části, z jehož vyrovnaného průběhu vytryskl v čase 26:36 opojný gejzír kutnohorské radosti. Pepa se díky chytré nahrávce Dominika o mantinel ocitl za zády hostujících obránců a v koncovce prokázal notnou dávku hravosti a dovedností, jejichž vyústěním bylo rychlé objetí branky a bleskové zasunutí puku k levé tyči žďárské klece – 2:1. Za sedm minut si asi při nejkrásnější akci zápasu kluci prohodili role. Pepa vybruslil do střelecké pozice na kruhu, ale místo zakončení zvolil střílenou nahrávku na najíždějícího Dominika, který jí zametl do odkryté části branky za dohledu bezmocného gólmana – 3:1.
Divácky atraktivní partie našla své pokračování i v závěrečné části hry a z ní se rekrutoval vyrovnaný bojovný hokej se souboji o každý puk a každou píď ledu s dlouhými pasážemi bez přerušení. Sršni jí odehráli s velkým nasazením, zodpovědně a ohromně obětavě, až to chvílemi vypadalo, jako když se na střídačku vracejí z války. Tři a čtvrt minuty před třetí sirénou si hosté vzali oddechový čas a následně vyrukovali se šesti hráči do pole a bez gólmana. Power play jim ale přes nesmírný tlak kýžený efekt nepřinesla, ba naopak. V čase 59:02 se s pukem uvolnil Honza a poslední gól střetnutí do opuštěné klece mu zaslouženě slušel – 4:1.
Vítězný zápas se vždycky velmi dobře hodnotí, obzvláště když výsledek jde vyloženě za dobrou hrou celého týmu. Ten má samozřejmě své lídry a pilíře, o něž se významnou měrou opírá, nicméně dnes si zaslouží pochvalu celé družstvo. Hrálo týmově, spoluhráč za spoluhráče, s minimem chyb a herních výpadků a většina na hranici svých současných možností. Po každé třetině jsme se s Petrem shodli, že není v podstatě co měnit a je jen potřeba zůstat trpěliví, dál poctivě hrát, vytvářet si tím své příležitosti a ty proměňovat. A jak nám ukázal tento víkend – v životě i v hokeji hodně věcí není nemožných, ale musí se věřit a makat.
Branky a asistence: 16. Hruboš (Klouček), 27. Dvořák (Hruboš, Knížek), 34. Hruboš (Dvořák), 60. Knížek.
Sestava: Sam Nevole (ø1), Jan Knížek (+3), Dominik Hruboš (+3), Josef Dvořák (+3), Matouš Klouček (+3), Tomáš Hájek (+3), Tomáš Břinčil (0), Jakub Komárek (0), Matouš Bajer (0), Štěpán Jelínek (0), Šimon Král (0), Jaroslav Šetina (0), Adam Kryštof (0), Filip Urválek (0), Veronika Černá (0), Jiří Koubský (0).
Možná se kolikrát ptáte, když se třeba koukáte na začátky našich tréninků a obírací hokej zaměřený na ovládání puku, proč si furt házíme puky na nohu a zpátky, zezadu a zepředu a zboku a v půlměsíci a já nevím co ještě. Chceme, aby naši hráči měli co nejvíc dovedností, byli přirození i ve složitých herních situacích a dokázali si poradit, když přihrávka nepřijde přesně na hůl nebo tak, jak by si přáli. No a pak to v zápase někdy vybalí, třeba jako Pepa v neděli, kdy byl neoddělitelný od puku, proskakoval mezi dvěma hráči, aby si pak ještě přikopnul puk. Tenhle hokejový hračička a kouzelník nesčetných fines se k nám připojil až po svém návratu z Pardubic v půlce listopadu, a přestože v té době měli někteří hráči již v "soutěži herních dovedností" i přes sedmdesát bodů - on je všechny postupně dohnal a minulý týden i překonal. A to i proto, že je vždy jeden z prvních na ledě, a tuto dobrovolnou součást našich tréninků absolvuje s příkladným nasazením – "Borec týdne".
Druhé ocenění "Limiťák týdne" získává Sam, který v neděli podal v brankovišti zcela koncentrovaný a bezchybný výkon, čímž dodával jistotu svým spoluhráčům. Sama znám a trénuji již řadu let a již v čase, kdy mu byla jeho kasa zpropadeně velká, to byl nevyzpytatelný temperament v ledové brázdě, který přispěl měrou vrchovatou k mým radostem i starostem. Nicméně musím uznat, že poslední dobou jasně převažují ty pozitivní emoce, protože Sam je v přípravě příkladně poctivý a chce a snaží se zlepšovat. Tak jako v pátek při "kulometu" (střelecká soutěž lajn), kdy se v brance mrskal jako kapr na suchu. To nebylo jakési patrné zlepšení, ale zlepšení, které prostě bouchlo do očí.
Jako obyčejně se s vámi loučím a děkuji za milou návštěvu. Plně si uvědomuji, že sem na web přicházíte s určitým očekáváním a po nějaké době zase v nějakém rozpoložení odcházíte. A že přicházíte stále a dokonce v čím dál početnější skupině, tomu jsem moc rád, všem za to děkuji a doufám, že to bude ještě nějakou dobu pokračovat. Přeji všem příjemný týden, ve kterém se snad všechny případné šrámy z naší prezidentské šavlovačky zahojí co nejdříve a ať jste všichni v rámci možností zdraví a šťastní.
NOMINACE
neděle 29.1.2023 Sršni - SKLH Žďár nad Sázavou (sraz v kabině 11.00)
Nevole, Knížek, Hruboš, Dvořák, Hájek, Klouček, Břinčil, Komárek, Bajer, Král, Jelínek, Šetina, Adam, Koubský, Černá, Urválek.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 39. STŘÍPEK
Sírovy nové šaty
Původně jsem chtěl, vzhledem k zápasovému volnu naší kategorie, dát jednočlenné redakci "Dorosteneckého kaleidoskopu" zasloužené týdenní volno… Jenže… Pak se mi cestou z Brna (kam jezdím povozit a poňuchat svou vnučku Amálku) udála roztomilá příhoda, která snad bude v této mezivolební době - kdy chvástal typu Chlestakova (který jako tato Gogolova postava) zneužívá strachu, lží a fabulací pro svůj vlastní politický prospěch - alespoň malým ostrůvkem vlídné pohody a snad i úsměvu. Vítejte u 39. střípku.
Pokud se ale domníváte dle názvu, že se dnes chystám popustit uzdu své dobře skrývané vášni pro komerci a napsat reklamu na cosi z oblasti pánské módy, tak se nelekejte. Opravdu bych nebyl tím nejlepším průvodcem po zákoutích módních salónů a přehledech toho, co je právě "in". Dnešní střípek bude o úplně jiných šatech, o takových, které sice vidí (nebo - v případě šatů vážených pohádkových císařů - nevidí) úplně všichni, ale nepovažují za vhodné (nebo - v případě pohádkových císařů - za bezpečné) o tom otevřeně hovořit. Pak - jak víme právě z pohádky "Císařovy nové šaty“ - musí přijít upřímné dítě se srdíčkem na své malé dlani a říct otevřeně přede všemi taktickými nemluvy, jak se věci doopravdy mají, císař - necísař.
Mám rád takové malé děti, děti, které ještě úplně přirozeně nechápou, proč by se nemělo říkat, že pán naproti v kupé má pusu stejnou jako jeho pes, a proč ta paní, zakládající si tolik na vytříbených vůních svých parfémů, tak "stlasně smudí". Vždyť to tak přece je, mámo, tak proč se červenáš a díváš se na dotčené pány a dámy s omluvou v očích? Kdyby v tomhle kupé jel právě hanbatý císař ve svých fungl nových a draze průsvitných šatech, i on by se o sobě jistě dozvěděl mnoho zajímavého.
S takovými dětmi rád navazuji kontakt, jsou úžasně bezprostřední, dokážou nádherně reagovat na každý rošťácký záblesk ve vašich očích a není nic roztomilejšího, než když takové dítě zareaguje na váš úsměv a rozzáří se nadšením.
Ve čtvrtek jsem byl tedy opět v Brně, a pro zpáteční cestu si plánoval četbu a tudíž vyhledání spíš liduprostšího prostoru, kde bych si udělal pohodlí a měl klid. Není tedy divu, že jsem nevnímal zrovna jako požehnání, nasednutí do vlaku plného zájemců o cestování, který se evidentně Českým drahám ekonomicky vyplatil, ale já se musel o svůj zamýšlený prostor dělit víc, než jsem předpokládal. Ovšem hned po nástupu do vozu jsem zachytil trochu znuděný pohled dítěte, který na mé přisednutí odpověděl okamžitě zvídavým pohledem a po chvíli se mu úsměvem rozsvítil obličej zářivěji, než to umějí nejlepší modelky z reklamy na zubní pastu. I já se na něj zasmál a začali jsme na sebe navzájem dělat obličeje, což mívá u dětí - často k nevelké potěše jejich rodičů - docela úspěch. Pochopitelně, s dítětem v tomhle věku, si o počasí, dobývání vesmíru, či politicko-ekonomické situaci ještě plnohodnotně nepoklábosíte, zato decentní plazení špičky jazyka, mrkání jedním okem nebo dotýkání se vlastního nosu většinou zaujme okamžitě.
Malé dítě se tedy usmívalo jako andílek, ukazovalo na mě radostně šermujícíma ručičkama a já pod přívalem jeho úsměvů tál jako sníh zkraje ledna na horách. Maminka si naší interakce všimla a zdálo se, že proti ní nic nemá. A aby dobrou náladu svého drobečka proměnila i v nějaké užitečné opakování, zeptala se ho: "A kdopak to je? Je to pán?" Dítě trochu zvážnělo, jak se nad tou otázkou poctivě zamyslelo, nesouhlasně zavrtělo hlavou a napnulo všechny své síly a schopnosti k jedinému cíli: přijít na vhodnější slovo. Ó jak tomu rozumím!! Jak totiž stárnu, čím dál častěji taky nemůžu přijít na to nejsprávnější slovo, které nejlépe vystihuje, co bych si přál říct nebo napsat. Ovšem drobeček se za chvíli otočil směrem ke mně, nadšeně zavýskl, ukázal prstíkem přímo na mně, aby okolní svědci neměli žádnou pochybnost, koho tím myslel, a nahlas s dikcí velkého dabingového talentu pronesl: "DEDA!!" a návdavkem si za to ještě zatleskal.
"Ne, Filípku, to není děda," snažila se situaci hasit červenající maminka, ale Filípek už měl jasno, kápnul na to, vzpomněl si, a výsledek svého intelektuálního úsilí si už nenechal vzít: "Deda, deda, deda," žvatlal chlapeček a měl z toho objevu větší radost než liberečtí fanoušci z návratu Filipa Pešána. Nicméně za chvíli musel rozverný klučík i s maminkou vystoupit a já mu stihl už jen zamávat a v duchu upřímně zatleskat za jeho přátelskou upřímnost.
Tak to vidíš milý císaři, jak jsme v konfrontaci s pohádkovým dítětem dopadli: Já jako děda, ty jako přihlouplý hanbář. A jak by asi dopadli naši prezidentští kandidáti? Tak to tedy nevím, ale možná by se nám obyčejným, nepřekrouceným a nezasviněným pohledem z tradičního "souboje v bahně", plného úderů vedených podle pravidel i hluboko pod úrovní pasu, volilo mnohem snadněji. Jenže to nejde, protože jsou prostě hráči, kteří neumějí hrát jinak. Nicméně příští týden touto dobou už budeme vědět, kdo na nás bude dalších pět let vyretušovaně shlížet ze zdí úředních místností, a já věřím, že k jeho volbě nepotřebujeme nevinnost upřímného dítěte a postačí nám vlastní rozum, zdravý úsudkem, odvaha nebát se strašáků a chuť jít volit a snad i něco změnit…
Přeji vám dobrý týden a úspěšnou volbu.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 38. STŘÍPEK
Motor i Kolín potvrdil pozici lídra
Byl jsem fakt vtipný, když jsem si v šestnácti myslel spolu s Lennonem, že se nedá věřit nikomu přes třicet. Či když jsem pak o pár let později sám sfoukával třicet svíček na dortu a připadalo mi, že čtyřicátníci jsou už starouši téměř za zenitem, nebo o dekádu později, že po padesátce mládí opravdu definitivně odzvoní. Teď, s přibližujícím se šestým křížkem a bílou hlavou, se nad tím vším jen shovívavě usmívám a oceňuji, že mám stále sloužící paměť a dokážu si proto živě vybavit, jak jsem měl v pubertě na všechno názor a byl přesvědčen o vlastní neomylnosti, hraničící se vševědoucností, zatímco moji staří nemoderní rodiče věděli o životě samozřejmě kulový. Teď bych si zpětně nafackoval, což si občas připomínám při diskusích se svým dospívajícím potomkem, který je – pochopitelně po mně – také nesmírně chytrý a zkušený. Přesto se za starého stále úplně nepovažuji. Vždyť ovládám internet, mám chytrý mobil, chodím na rokové koncerty, cestuji po světě,... a právě sepisuji "Dorostenecký kaleidoskop", u jehož 38. střípku vás srdečně vítám.
A teď už se podíváme, jaké nové události přinesl druhý týden nového roku. V mediálním prostoru vrcholila kampaň před 1. kolem prezidentských voleb, ovšem v naší kabině se to hemžilo hodnotícími diskusemi zápasu Pardubice – Sparta; porovnáváním sportovních kvalit a úspěchů Ronaldo vs. Messi; špičkováním a hecováním Červení vs. Černí; dohadováním zda chodit v pondělí do tělocvičny či posilovny; nebo, kdo bude o víkendu těžší soupeř – Budějky nebo Kolín… prostě to na okurkovou sezónu zatím moc nevypadá. Ostatně kdo to kdy viděl, okurky v lednu? Snad jedině Maruška z Dvanácti měsíčků…
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – MOTOR ČESKÉ BUDĚJOVICE „B“ 4 : 10 (3:4, 1:3, 0:3)
Pod Barboru v sobotu zavítal soupeř, který patří k týmům se značně kvalitním kádrem, výraznými osobnostmi v jeho středu, a také s významnými ambicemi. Aktuálně sídlí Motoráci na 1. místě naší nadstavbové skupiny, a tak nastupovali s visačkou favorita utkání, kterou bezezbytku naplnili přesvědčivou výhrou 4:10.
Hlavně zachytit začátek zápasu… Po zkušenostech z předchozího vzájemného střetnutí v Budvar aréně, zněl právě tento pokyn kutnohorskou šatnou ještě krátce před odchodem na led. A realita? V čase 4:35 prohráváme 0:3, protože opět škudlíme v důrazu před svou brankou. Pokud si ale někdo myslel, že je tím osud střetnutí zpečetěný, mýlil se. Jak Sršni nakoupili, tak i prodali a po zásazích Pepy, Dominika a Honzy je na začátku 16. minuty srovnáno – 3:3. Zdálo se, že už si tento příjemný výsledek přeneseme do druhé třetiny, ale 28 sec. před klaksonem jsme opět důrazně nepokryli hráče na hranici brankoviště – 3:4.
Ve druhé části kutnohorský soubor ani zdaleka nezopakoval svůj výkon z druhé poloviny předchozího dějství a krutě za to pykal. Budějovičtí hráči byli v jejím úvodu podstatně živější a některá střídání vhodili Sršně do mohutné turbíny, ze které nebylo úniku. Obětavostí, ale i několika pozornými zákroky Honzy se podařilo udržet Motoráky až do 29. minuty na uzdě. Pak už se ale herní nadvláda jihočechů naplno propsala i do výsledkové listiny, na které byl po druhé části stav 4:7.
Závěrečná třetina v herním obrazu výraznější změnu nepřinesla, a přestože se kluci snažili alespoň o dvě významné mety – nedostat desítku a uhrát lepší výsledek než minule (šesti gólový rozdíl) – tak díky chybám a nedisciplinovanosti ani na jednu z nich nedosáhli – 4:10.
Dalo se očekávat, že nás budou Motoráci převyšovat bruslením a hokejovým provedením v dovednostech i hlavách (je to přeci jenom starší a především výběrový tým), ale naše hra měla tentokrát drahně neduhů. Nedá se říct, že by se hráči nesnažili a nebojovali, ale chybělo mi v naší hře více emocí a vůle. Bohužel k přetrvávajícím bolestem v obranné hře a nedůrazu se přidala i nedisciplinovaná hra a chování některých hráčů. Inu život a hokej občas přináší i věci, které nejsou příjemné a nemluví se o nich úplně snadno, ale nerad bych před nimi strkal hlavu do písku, a tak jsme si za dveřmi kabiny měli o čem povídat.
Branky a asistence: 9. Dvořák (Šetina), 13. Hruboš (Mimira), 16. Knížek (Dvořák), 39. Hruboš (Jelínek).
Sestava: Jan Sadílek (ø10), Jan Knížek (-2), Dominik Hruboš (-2), Josef Dvořák (0), Štěpán Jelínek (-2), Veronika Černá (-2), Matěj Mimra (-3), Matouš Bajer (-4), Tomáš Hájek (-3), Štěpán Lipský (-5), Matouš Klouček (-1), Jaroslav Šetina (-2), Adam Němec (-1), Tomáš Janata (-1), Jiří Koubský (-1), Martin Závůrka (-1).
SC KOLÍN - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 8 : 0 (5:0, 1:0, 2:0)
Oba sousedé a tradiční rivalové si do očekávaného vzájemného střetu přinesli rozdílnou motivaci. Pro kolínský tým představoval tříbodový kredit zápasu povinný zisk pro dobývání postupové pozice z naší skupiny, pročež na závěr sezóny významně posiluje svůj kádr. Pro Sršně naopak možnost zisku herních zkušeností proti starším a výkonnostně lepším soupeřům pro sezóny příští a v neposlední řadě i snahu o složení reparátu za sobotní výkon. A možná to bude znít nepochopitelně, ale já byl tentokrát spokojen - tedy pokud vynechám poslední čtyři minuty první třetiny, které se významně podepsaly na porážce 8:0.
Zápasu samotnému předcházelo posezení s hráči v kabině, kde jsem se snažil vysvětlit změny v sestavě a důvody, které k nim vedly s poukazem na věci, které v našem týmu nechci a nemíním tolerovat. Co mělo být řečeno mezi čtyřma očima i před celým týmem bylo řečeno a teď už pojďme na led. Ráznější nástup do zápasu měla kolínská družina, která se ujala vedení rychlým útokem již na začátku druhé minuty (1:0), nicméně kluky to výrazně nesrazilo. Svým hostitelům stačili nasazením, pohybem i důrazem a první lajna si vypracovala i několik slibných šancí, kterým ovšem chyběla gólová munice. Bohužel po šestnácti minutách kvalitního výkonu přišel v závěru čtyřminutový kolaps, kdy nedostupování hráčů a velké chyby v naší obranně domácí nemilosrdně čtyřikrát potrestali – 5:0. Škoda - jakoby kluci v pár okamžicích svůj povětšinu dobrý výkon zabalili, zmačkali a zahodili do koše.
Úvod druhé části přinesl výrazný nápor domácí družiny a pozornost diváků tak byla upřena výhradně do obranného pásma Sršňů. Ti však díky obětavé hře, pozičně disciplinované obraně i několika výtečným zákrokům Dominika odolali. Z poctivé dřiny se postupně začaly vynořovat i naše příležitosti a pozvolné vyrovnávání hry, kdy jsme si zvýšenou ofenzivní aktivitou a pohybem vynutili i tři přesilové hry. A přestože jsme je z mého pohledu sehráli velmi dobře a vytvořili si řadu šancí, žádná z nich ke gólové trefě nevedla. A tak se diváci museli v druhé periodě spokojit se skromnější porcí vstřelených branek (v čase 31:12 pouze Kolín zvýšil své vedení na 6:0 po našem propadnutí na obranné modré), o to více zábavy a dobrého hokeje jim ale obě mužstva nabídla.
A tento trend zůstal zřetelný a trvalý i v poslední části, kdy Sršni ve svých šancích na gólový zisk nedosáhli a domácí naopak po našich chybách upravili na konečných 8:0.
To je výsledek, který nás samozřejmě netěší a je horší než v sobotu, přesto se za ním skrývá lepší výkon než s Budějkami, což je pro mě cennější. Do optima to má přesto stále daleko a musíme tedy dál fárat. Pokud totiž budeme chtít s takto kvalitním soupeřem uspět líp, musíme se vyvarovat herních výpadků jako oné černé čtyřminutovky, minimalizovat chyby a samozřejmě zlepšit efektivitu zakončení. Nula na našem kontě byla totiž úplně první v této sezóně a musím přiznat, že mě hodně mrzela.
Branky a asistence:
Sestava: Dominik Šubrt (ø8), Jan Sadílek (0), Jan Knížek (-4), Dominik Hruboš (-3), Josef Dvořák (-3), Tomáš Hájek (-2), Matouš Klouček (-1), Jaroslav Šetina (-3), Matěj Mimra (-3), Šimon Tvrdík (-2), Štěpán Jelínek (-3), Filip Urválek (-4), Adam Kryštof (-1), Matouš Bajer (-1), Veronika Černá (-2), Jiří Koubský (-3).
Máme tedy za sebou dvojitou porci mistrovských utkání a společným jmenovatelem obou zápasů byl poměrně vysoký počet gólů, z nichž většina nás rozesmutnila. Přesto jsem se paradoxně rozhodl udělit hned několik "Limiťáků", protože mimo věcí, které se nepovedly, jsem viděl i mnohá zlepšení, která mě naopak potěšila. Bránící duo Tomíto – Kevin odvedlo proti silovému soupeři v neděli skvělou práci: před bránou byli důrazní, několikrát velice pěkně založili útok, který pak aktivně podporovali (Tomíto i překvapivě dobrou střelbou), ale zároveň každý protiútok poctivě dobruslovali. Jaryn odehrál dobře oba víkendové zápasy, ale nejvíc se mi líbil v sobotu, když alternoval na pravém křídle první lajny. Svěží bruslení, aktivní hra a přitom pozičně naprosto správně. A k tomu, jak poznamenal jeden z rozhodčích, kterého jeho výkon také zaujal – hráč s vizáží mladého Jágra. Posledním pak je Kryštof, který se mi líbil už při pátečním tréninku a v Kolíně pak odehrál asi jeden ze svých nejlepších zápasů. Odpustil si zbytečné bouchání hokejkou, či teatrální záklony hlavy, při ztrátě puku a nějaké chybě, ale naopak se ji pokoušel okamžitě napravit, být neustále ve hře a hrát s pukem – a to je určitě zlepšení.
"Borce týdne" tentokrát uděluji Honzovi za možná nenápadný, ale pro mě důležitý moment. Do konce nedělního zápasu chybělo už jen několik sekund, když po pravé straně vyrazil k poslednímu útoku kolínský hráč. Ač v tu chvíli bylo zcela nepodstatné, jestli prohrajeme o jeden gól navíc nebo míň, naplno zasprintoval, dobruslil dvoumetrovou ztrátu, dostal soupeře pod tlak a nedovolil mu zakončit – a to po šedesáti minutách rychlé a fyzický náročné hry. Ano, Honzovy výkony jsou dlouhodobě velmi dobré, vyvážené a úhelným kamenem naší hry, ale tímto mě utvrdil, že je především majitelem tří hráčských a lidských "P" – poctivost, pokora a pracovitost.
Vzhledem k tomu, že máme z důvodu lyžáků tento víkend volno a další mistrovské utkání nás čeká až v neděli 29.1. přeji vám pokud možno dobrý týden, ve kterém snad uplatníme schopnost dívat se na všudypřítomný předvolební střet emocí a vizí, vedený útočným stylem s fauly, lžemi a zastrašováním, nejen s podmračenými obavami, ale i s nadhledem, zdravým rozumem a humornou nadsázkou, protože bez těchto pomocníků to budu zřejmě jen těžko k snesení.
NOMINACE
sobota 14.1.2023 Sršni - Motor České Budějovice "B" (sraz v kabině 10.45)
Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Dvořák, Černá, Jelínek, Mimra, Bajer, Hájek, Lipský, Klouček, Šetina, Janata, Němec, Koubský, Závůrka.
neděle 15.1.2023 SC Kolín - Sršni (sraz v Kolíně 12.45 - od ZS odjíždím ve 12.15)
Šubrt, Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Dvořák, Černá, Jelínek, Mimra, Bajer, Hájek, Lipský, Klouček, Šetina, Adam, Tvrdík, Koubský, Urválek.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 37. STŘÍPEK
Novoroční entrée
Tak máme juniorské stříbro z MS, a to je nepochybně úspěch, který čekal jen málokdo a přiznávám - já tedy ne. Nicméně teď jsem moc spokojený, protože z pohledu našeho týmu to byl prostě neuvěřitelný turnaj. Nicméně víc než titul juniorského vicemistra světa mě potěšil způsob, jakým k němu česká reprezentace vystoupala. Žádný zanďour a ubráněná vítězství, ale moderní, rychlý a dynamický hokej. Mnohokrát byl a jistě ještě bude, rozebírán náš herní projev (z mého pohledu asi nepříjemnější překvapení aktivní hra obránců), takže to zanechám povolanějším a za sebe jen pogratuluji a poděkuji za tu nejlepší možnou inspiraci pro další mladé hráče. No a vás naopak přivítám u 37. střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu".
Po vánočních prázdninách a s návratem zdravotně indisponovaných hráčů se nám v pondělí rozjela naplno poměrně intenzivní příprava k dalšímu účinkování našich dorostenců na nadstavbové scéně. A pokud po pondělním tréninku toho měli někteří borci plné zuby, tak já byl maximálně spokojen se svižným tempem a nasazením. Naproti tomu středeční trénink nebyl vůbec podle mých představ. Kluci byli samý vtípek, pohoda a ledabylost, podle čehož pak trénink i vypadal. Samozřejmě vím, že jsou dny, kdy prostě vnímám, že to tentokrát nebude ten pravý trénink a přemlouvat a prosit někoho v tu chvíli nemá smysl. Nicméně říct si to a případně tomu přizpůsobit i zápasovou nominaci – to ano!
SKLH ŽĎÁR NAD SÁZAVOU - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 2 : 1 (0:0, 1:1, 1:0)
Početná skupina fanoušků, která s námi v sobotu vážila cestu na žďárské Bouchačky k prvnímu zápasu v roce 2023 s domácími Plameny, rozhodně nemusela svého rozhodnutí litovat. Drtivé většině z nich pokazil dojem z dobrého utkání a kvalitního výkonu obou mužstev jen konečný výsledek 2:1, který získal svou definitivní podobu pouhých 21 sekund před závěrečnou sirénou.
V úvodních minutách zápasu byli Sršni jako na klíček, působili mnohem živějším dojmem a není proto divu, že se dostávali častěji ke slovu a zakončení - ovšem bez gólového efektu. S postupujícím časem domácí sice srovnali krok a v závěru dokonce převzali ofenzivní aktivitu, nicméně ani oni nenašli ve svém středu střelce, a tak navzdory atraktivní hokejové partii, v úvodní části diváci gól neviděli. A nic na tom nezměnilo ani nařízené trestní střílení v čase 15:23, kdy byl domácí gólman tváří v tvář Pepovi úspěšnější.
Velmi urputná a rtuťovitá bitva našla své pokračování i v prostřední periodě, ovšem pokud se náhodou někdo opozdil v restauraci či na toaletě, tak na dlouhou dobu přišel o jediné dva gólové zásahy. Ve 21. minutě se až příliš snadno dostal přes dvojici našich bránících hráčů ždárský útočník a svůj výpad stihl i úspěšně zakončit - 1:0. Aby hned v následujícím střídání, po tlaku v útočné třetině, skončila Matějova střela v brance s konečnou pomocí domácího hráče – 1:1. A takový stav měl platnost dlouho - až do závěrečné minuty celého utkání!! Stalo se tak především zásluhou výtečných výkonů obou brankařů, ale i herně vyrovnané druhé části.
Závěrečná třetina nabídla velmi svižný a nesmlouvavý hokej, ze kterého se ovšem rekrutovalo přeci jen více vzruchu před žďárskou klecí. Měli jsme více ze hry, více dobrých útoků a více gólových šancí, kdy stačilo párkrát jen zakončit do odkryté branky, ale potřebného navýšení skóre jsme se přesto nedočkali. A jak už to tak bývá, uhodilo na druhé straně. V poslední minutě vrcholilo naše sveřepé, ale nepříliš efektivní obléhání žďárské tvrze, ze kterého se obránci osvobodili vyhozením puku, které rozhodčí posoudil jako tzv. hybridní zakázané uvolnění. Jestli dobruslující žďárský hráč byl v úrovni koncových bodů pro vhazování jako první bylo sporné, nicméně ve hře se pokračovalo a rozehraný puk od zadního mantinelu se dostal k domácímu útočníkovi, který se nádherně uvolnil a střelou po stahovačce vyvolal erupci nadšení na domácí střídačce – 2:1. A přestože při závěrečné power-play jsme ještě jednou stihli ohrozit domácí branku, vklouzl tento stav do zápisu o utkání jako konečný výsledek.
Ten byl pro nás pochopitelně hodně krutý, protože zvítězilo mužstvo, které nebylo nějak výrazně lepší v herních činnostech, ale mělo jen o něco víc štěstí. A tak jsme odjížděli ze Žďáru s pocitem dobře odehraného zápasu, ovšem naředěného hořkou pilulkou v jeho závěru.
Branky a asistence: 22. Mimra
Sestava: Sam Nevole (ø2), Dominik Šubrt (0), Jan Knížek (-1), Dominik Hruboš (0), Josef Dvořák (0), Štěpán Jelínek (+1), Šimon Král (+1), Tomáš Břinčil (-1), Tomáš Hájek (-1), Jaroslav Šetina (-1), Štěpán Lipský (-2), Matouš Klouček (-1), Matěj Mimra (+1), Tomáš Janata (0), Jakub Komárek (0), Veronika Černá (+0), Filip Urválek (-1).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC TÁBOR „B“ 4 : 11 (2:4, 2:5, 0:2)
V neděli nastoupili Sršni s úmyslem odehrát dobrý zápas i výsledek s jedním z horkých aspirantů na konečný postup z naší skupiny – týmem Tábora - nicméně domu se rozcházeli těžší o jedenáct inkasovaných branek a zklamaní ze svého výkonu. A přestože utkání slibně rozehráli, tak kombinace neefektivní koncovky a nedůrazného bránění před vlastní brankou, otevřela soupeři cestu k vysokému vítězství 4:11.
Kutnohorské mužstvo se pustilo do vítězně naladěného soupeře bez respektu a odměnou jim po spolupráci prvního útoku bylo v čase 2:43 vedení 1:0. To mělo ovšem jepičí život a už za dvě minuty bylo srovnáno - 1:1. Postupně se táborité stávali herně i střelecky aktivnějším týmem a Honza tak musel řešit více nebezpečných situací před svou brankou než jeho protějšek. To vyústilo ve zvyšující se počet prohraných soubojů, nepřesností, nedůrazů před brankou – zkrátka maličkostí, které tvarují výsledek. V rozmezí mezi 13. a 15. minutou tak hosté třikrát skórovali a zřetelně otočili kormidlem zápasu na svou stranu – 1:4. Na začátku 17. minuty se ovšem opět jásalo na domácí střídačce, když Honza po Verčině nahrávce dostal puk baseballovým úderem do táborské klece – 2:4. To oživilo naše naděje i herní projev a před odchodem do kabin, jsme si vytvořili ještě dvě výrazné šance – tentokrát již ale bez gólového efektu.
Vstup do druhé části Sršňům vůbec nevyšel a především dovednostmi a důrazem v předbrankovém prostoru je hosté převyšovali, což třikrát skončilo změnou skóre. Za stavu 2:7 se již zdálo, že se kluci k hernímu restartu nesešikují, přesto se to během 32. minuty hned dvakrát povedlo. Pepa v obou případech našel přihrávkou na zadní tyčku volného Štěpána, a ten svými šancemi oproti jiným nepohrnul – 4:7. Ovšem v době, kdy se naše snaha měnila ve viditelnou herní převahu, jsme si pod sebou sami podřízli větev, když jsme při vlastní přesilové hře hned dvakrát inkasovali 4:9. Ledová sprcha spláchla naše naděje i znovu probuzený entuziazmus a do konce třetiny jsme již nedokázali najít záchytný bod.
Za tohoto stavu bylo hodně těžké hledat pro kutnohorské mužstvo zdroj motivace do poslední části. Přesto se to podařilo ve výzvě, že nedostaneme desítku. A je ke cti mladých Sršňů, že to skutečně nezabalili a pro její naplnění byli ochotní ještě zamakat a odehrát výsledkově i herně vyrovnanou první desetiminutovku. V té druhé nakonec táborští hráči dvakrát prolomili dvoucifernou bariéru, čímž vtiskli výsledku konečnou podobu 4:11.
Popravdě - dostali jsme naloženo na můj vkus až moc, ale zaslouženě. Zásadním rozdílem mezi oběma týmy mimo věkového rozdílu (to už je ale obnošená vesta, na kterou se není třeba vymlouvat) a fyzických předpokladů, byl především důraz a důslednost ve hře na hranicích obou brankovišť. Tam nás soupeř přehrával, přetlačil, přebojoval, a tam rozhodl zápas.
Branky a asistence: 3. Knížek (Hruboš), 17. Knížek (Černá), 32. Jelínek (Dvořák), 32. Jelínek (Dvořák).
Sestava: Jan Sadílek (ø12), Dominik Šubrt (ø10), Jan Knížek (+1), Dominik Hruboš (0), Josef Dvořák (0), Štěpán Jelínek (-1), Šimon Král (+1), Tomáš Břinčil (-5), Tomáš Hájek (-4), Jaroslav Šetina (-4), Štěpán Lipský (-4), Matouš Klouček (-4), Matěj Mimra (-3), Adam Němec (-3), Jiří Koubský (-4), Veronika Černá (-1), Martin Závůrka (-4).
"Limiťáka týdne" tentokrát získává Martin, který v neděli (dle názvu tohoto ocenění) několikrát nakouknul za hranice svých limitů. Proti hráčům jejichž věkovou i fyzickou úroveň zatím nedosahuje, hrál velmi sebejistě a dovolil si věci, kterými několikrát hodně překvapil. Samozřejmě, úspěch se pokaždé nedostavil, ale jak s oblibou říkám: „Chyba není problém. Problém je, když to nezkusíš“.
V sobotním zápase se musel Sam chvílemi poměrně dost co ohánět, ale v ochraně kutnohorského brankoviště si počínal bravurně a koncentrovaně, díky čemuž bez úhony zlikvidoval několik opravdu nebezpečných žďárských akcí. Svými zákroky tak dodával spoluhráčům jistotu a svému výkonu vtisk vysoký kredit, za což si zaslouží ocenění "Borec týdne".
Asi jste si někteří možná představovali lepší výsledkovou současnost naší družiny, nicméně já stále věřím v tuhle partu hráčů, v pokoru a dobrou práci v tréninku, která dokáže nedostatky postupně odstraňovat, dovednosti posouvat a prokáže se v některém z dalších těžkých zápasů! A to budou úplně všechny, protože oproti kolísavé úrovni soupeřů v základní části, zde neodehrajeme jedno zbytečné utkání, které vám nic nedá a nedonutí vás k maximálnímu výkonu.
Tímto, zřejmě ne pro všechny pozitivním, sdělením se s vámi loučím a za celou jednomužnou redakci Dorosteneckého kaleidoskopu vám přeji pokud možno dobrý týden.
NOMINACE
sobota 7.1.2023 SKLH Žďár nad Sázavou - Sršni (odjezd busu 8.00)
Nevole, Šubrt, Knížek, Hruboš, Dvořák, Černá, Král, Břinčil, Šetina, Hájek, Lipský, Klouček, Mimra, Komárek, Janata, Jelínek, Urválek.
neděle 8.1.2023 Sršni - HC Tábor "B" (sraz v kabině 11.00)
Sadílek, Šubrt, Knížek, Hruboš, Dvořák, Černá, Král, Břinčil, Šetina, Hájek, Lipský, Klouček, Němec, Jelínek, Mimra, Koubský, Závůrka.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 36. STŘÍPEK
Silvestrovská mačovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka
Tak jsme se opět za lomozu silvestrovských ohňostrůjných produktů čínského pyrotechnického průmyslu, slynoucího pověstnou bezpečností; posíleni nezbytnými domácími obloženými chlebíčky a jednohubkami, za doprovodu rozjuchaných televizních estrád; s povznesenou myslí látkami, které jsou takového, pohříchu většinou jen krátkodobého, povznesení schopny – rozloučili se starým rokem 2022 a přivítali ten nový s cedulkou 2023. Upřímně, nejsem velký silvestrovský "slavič" a nejspíš jsem v určitém stupni sucharství, když neshledávám nic až tak lákavého na tradičních formách stádní veselosti na povel. To ale neznamená, že bych si odepřel úplně všechno: Určitě vítám společnost příjemných lidí, nepominu půlnoční přípitek, neodpustím si přání do nového roku, protože celkem věrně odráží to, co bych si pro své blízké, přátele a známé opravdu upřímně přál. Nevynechám ani novoroční procházku s lahví dobrého vína, protože v téměř jarním počasí chutná vychlazené víno lépe než na mrazu a v doprovodu novoroční optimistické obrazotvornosti se pak dá večer docela příjemně sepsat i další střípek "Dorosteneckého kaleidoskopu". Každopádně vás vítám u jeho 36. střípku a přeji co nejlepší vstup do nového roku, ať už od něj máte jakákoli očekávání.
Než se pustím do letmého rozboru silvestrovského mače s rodiči, tak jen zmíním, že i během vánočních prázdnin jsme trénovali a přestože díky marodce a prázdninovým aktivitám byla účast nižší než obvykle – tak nikdy neklesla pod 11 hráčů + gólmana. A to už se dá udělat fajn trénink, který je svou skladbou pro hráče zajímavý i zábavný, kdy především při herních cvičeních si vyzkouší více možností řešení a pestřejší pohybové aktivity. A přesto zůstává i potřebnou přípravou na brzké pokračování nadstavbových mistrovských bojů. Za mě tedy spokojenost, a jak jsme se s Petrem shodli, tak především při středečním tréninku se do toho kluci a Verča opřeli, až jsme s potěšením valili bulvy.
VÁNOČNÍ ZÁPAS S RODIČI: ČERNÍ - ŽLUTÍ 7:4, 1:0, 5:4
Hokejový program Sršňů se v roce 2022 zastavil v pátek 30.12., kdy nastoupili k tradičnímu silvestrovskému mači s rodiči, ovšem tentokrát v lehce netradičním pojetí. Ono, co si budeme povídat: z chlapců už jsou skoro-chlapi a finesy maminek a mazácké rutinérství tatínků už na ně prostě nestačí A tak jsem po kratší asertivní licitaci přistoupil na návrh nového modelu. Dva kapitáni (hráči s nejvyšším počtem kanadských bodů) si inkognito vydraftovali své týmy napříč generacemi a bez rozdílu pohlaví, protože naše snaha byla především motivována vyrovnanou hrou a hokejem jako zábavou. Přesuňme se tedy časem zpět a dejme nahlédnout pod pokličku tohoto loučení s loňským rokem alespoň formou krátkých glos:
-
Šatna před zápasem se plnila velmi pozvolna, nicméně jsme mohli být svědky příchodu několika dlouhodobých marodů i matadorů a především veselé nálady, jako když například Matěj připomněl Milanovi důležitost suspenzoru v hokejistově výbavě.
-
Draftující kapitáni svou tajnou volbou vytvořili několik zajímavých rodinných, kamarádských i jinak spřízněných lajn.
-
Někteří tatínkové si pro jistotu vypůjčili větší výstroj, aby se po těle elasticky pohybovala a na fanynky neznalých poměrů působil jejich pohyb po ledové ploše jako velká hra svalů.
-
Po klasickém hecování, rejpání a několika čuňačinkách, se všichni odebrali směr ledová plocha.
-
Tam začalo rozbruslení…. No, spíš rozchození, díky čemuž bylo zřejmé, že někteří viděli letos led zblízka tak maximálně v Mojitu.
-
Nicméně na obou střídačkách se poskládali tři kompletní pětky i s gólmanem a prostor mezi nimi rozvoněl svařáček a malé občerstvení, za přítomnosti velké skupiny podporovatelů a fotografů, takže pro neznalého to mohlo vypadat jako očekávání povánočních slev.
-
Ale ve zkratce k zápasu. Úvod trochu připomínal slavné taktické bitvy mezi Karpovem a Kasparovem a po chvilkovém metaforickém oťukávání pěšců se dostaly do hry i větší figury a před oběma brankami začalo být rušno.
-
Po zahřívacích střídáních se ujali Žlutí herní aktivity, nebezpečně ostřelovali černou branku, a jelikož nestříleli jen slepými, byl za chvíli stav 1:3.
-
Rozhodčí (tedy já) v zápase nasadil hodně benevolentní metr a hráči si tak několikrát prošli náročnou zkouškou psychické odolnosti. Verdikt neuznávající Milanův gól, jen na základě Kryštofova prohlášení na očním detektoru lži, však překročil meze jeho trpělivosti a já usoudil, že nebude radno se pohybovat v jeho blízkosti.
-
Jirkův pohled a krví podlité oči při jízdě do souboje, dokázali nejednoho z protivníků řádně nahlodat a herně znejistit.
-
Tomáš neotřele zkoušel Kryštofovu pozornost, což zakončil ukázkovým vlastencem s náznaky sebepoškozování.
-
Lipák chytal výborně, ale po jednom zákroku schoval puk do své výstroje tak dokonale, že už se nenašel a museli jsme pokračovat s náhradním.
-
Mirka se svým trestným střílením pravděpodobně pokoušela všechny uspat a především pak Kryštofa v brance Černých – ten je ovšem na dlouhé tahy zvyklý (jako po zápase s Táborem) – a tak neuspěla.
-
Někdo ze starých kozáků mi nabídl své brýle, abych prý konečně zahlédl nějaký ofsajd i na druhé straně.
-
Srdeční činnost a odvahu jsem si proto v pravidelných intervalech vylepšoval iontovým nápojem při zastávkách mezi střídačkami a veršem „za svařáku hrnek, pár zlatých zrnek“.
-
Tempo utkání nebylo sice nijak závratné, přesto bylo pořád na co koukat a hlavně atmosféra byla výborná.
-
Matěj zcela netradičně projevoval oslavu každého gólu pouze náznakem cuknutí v koutku, tak jak to dělávali hokejisti a trenéři „sborné“
-
Jaryn se rozjel do útoku s jasným taktickým pokynem: „Same proraž mi cestu!“
-
Černí postupně překlopili skórové kyvadlo na svou stranu, ale nemluvme vůbec o štěstí a podobných pohádkových rekvizitách, protože jak řekl Tomáš B. st. po zápase: „Prostě jsem jen začal pořádně jezdit…“
-
Děvčata hrála srdcem a vervou, a jestli někdo viděl nějakou chybu, tak pramenila pouze z jejich nasazení a rychlosti. A protože si jejich chutě a odvahy zahrát si se svými dorostenci velice považuji, tak tentokrát nemáme Borce týdne, ale "BORKYNĚ TÝDNE"
-
Dalším zajímavým momentem bylo například vhazovat puk mezi kovaného sparťana (Jelen st.) a zarytého slávistu (Jaryn st.). Sparťan měl sice úspěšnější bilancí, ale časem i krvavý šrám na tváři.
-
Petr bránil Pepu dělající mu nenápadně myšku tak kontaktně, až si ho vysadil na záda téměř jako baťoh.
-
Zápas nakonec skončil výhrou Černých, a to jak v zápase, náhlé smrti i závěrečných nájezdech, za což jim patří naše uznání. Na druhou stranu je ale potřeba ocenit i Žluté, kteří nechtěli evidentně dávat Kryštofovi góly za každou cenu a užívali si radost z kombinační hry a vymýšlení co nejpěknějšího zakončení.
-
Suma sumárum: Netradiční gólmani, tradičně úplatný a špatný rozhodčí, zajímavé hokejové akce, přátelské bitky, simulované konflikty, trestná střílení, 21 uznaných gólů a 4 (na každé straně dva) neregulérně neuznané, ale především pohoda a legrace - to vše bylo k vidění při sobotním předsilvestrovském utkání rodičů s dětmi proti rodičům s dětmi.
-
Před kabinou pak pokračoval pozápasový rozbor a druhé kolo konzumace, protože domu se mohlo teprve, až bude všechno vypito a snědeno.
-
Všichni jsme si to doufám užili a já musím opravdu všem rodičům a sourozencům poděkovat za vytvořenou atmosféru, občerstvení, a že do toho šli a vlezli s námi na led – děkuji.
Týmový fotograf Jirka u toho sice nechyběl, ale aktivně se účastnil hry. Přesto se můžete za Silvestrovským mačem ohlédnout díky Šárce a jejímu mobilu také vy, a to prostřednictvím krátkého videa a několika snímků.
Sestava Černí:
brankař: Kryštof Adam
hráči: Štěpán Jelínek, Josef Jelínek, Matěj Mimra, Petr Koubský, Jiří Koubský ml., Filip Urválek, Veronika Černá, Tomáš Břinčil ml., Tomáš Břinčil st., Petr Polívka, Šimon Král, Markéta Králová, Martina Knížková, Aneta Hrubošová, Alena Hrubošová, Vojta Adam.
Sestava Žlutí:
brankař: Štěpán Lipský
hráči: Dominik Hruboš, Sam Nevole, Josef Dvořák, Lucka Dvořáková, Jaroslav Šetina st., Jaroslav Šetina ml., Milan Klouček, Matouš Klouček, Aleš Němec, Adam Němec, Jakub Komárek, Vít Komárek, Mirka Komárková, Tomáš Knížek, Koubský Jiří st..
Závěrem chci všem popřát, ať je ten dnes odstartovaný rok 2023 pro všechny dobrý, a pokud možno lepší než si teď představujeme, že by mohl vůbec být. Ať Česká republika, slavící v něm 30. výročí svého vzniku, úspěšně zvládne problémy dnešní doby a nedopadne jako její předchůdce Československo, jež kdysi dostalo ke svým 30. narozeninám komunistickou totalitu. Prostě a jednoduše - letos sobě i vám fakt a upřímně přeju spolu se všema Misskama: světu mír.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 35. STŘÍPEK
Letos naposledy
Ono se to nezdá, ale tento rok doslova uhání vánočním časem směrem ke svému konci, což se dobře pozná např. na skutečnosti, že nás v něm čeká už jen jedno poslední vydání "Dorosteneckého kaleidoskopu", a to s pořadovým číslem 35. A protože se v partnerském vztahu po pětatřicátém roce společného života slaví tzv. Korálová svatba, vítejte na takové malé oslavě po 35 týdnech společného dorosteneckého soužití.
Samozřejmě, jako v běžném životě, ani v tom našem hokejovém, nesvítilo vždy jen sluníčko a z toho co se odehrálo, se zdaleka všechno nevešlo do předešlých střípků. Nicméně to byl čas v mnoha ohledech pestrý i náročný, motivující k zlepšování ale i nutící řešit problémy. Čas nadějí, zklamání, ale především radosti a troufnu si říct i úspěchu v podobě postupu do vyšší nadstavby. Ale to vše je jen průhled do již překlenutého minulého času a určitá forma archeologie a já jsem především napnutý, co přinesou další dny a týdny a co z toho se odrazí v příštích střípcích. Věřím proto, že si zůstaneme věrni i v té části letošní sezóny za lomítkem, a že ani v roce 2023 nedáte článkům s nadpisem "Dorostenecký kaleidoskop" košem a budete si sem chodit číst nové zprávy, informace a reporty ze zápasů tak jako právě dnes. Vítejte.
Poslední předvánoční týden probíhal sice v chřipkovém polodelíriu, což se díky plynule rozrůstající marodce podepsalo výrazně na tréninkové i zápasové účasti, nicméně na týmové pohodě to nezanechalo následky žádné. Nebudu ale dlouho chodit okolo horké kaše a rovnou vám prozradím, že z hokejového hlediska byly hlavními událostmi minulého týdne - čtvrteční dohrávka nadstavbového mistráku s Táborem a následně páteční minihokejový turnaj, který se v posledních letech stal již nedílnou součástí našich vánočních tréninků. Takže to vezměme pěkně popořádku.
HC TÁBOR „B“ - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 9 : 2 (3:1, 3:0, 3:1)
Kutnohorští dorostenci se rozloučili s mistrovským účinkováním v tomto kalendářním roce na ledě Spartaku Soběslav, kde hraje svá domácí utkání tým s visačkou HC Tábor "B". Tým, který se přetahuje s Budějkami o 1. místo ve skupině a možnost dalšího postupu, což samozřejmě zkreslují neodehrané zápasy. Rozhodně však platí, že Tábor má celek řady předností, herních kvalit a výborných individualit s extraligovými zkušenostmi, který byl v utkání favoritem. Naši Sršni se ovšem nezalekli a velkou část utkání jej taky slušně proháněli, ukázali mu to svoje a dělali všechno pro to, nebýt horším týmem. Nakonec to, především díky neefektivní koncovce, nevyšlo, nicméně ač poraženi 9:2, mohli odcházet z ledu se ctí a pocitem dobrého výkonu.
Domácí mužstvo zahájilo zápas velmi aktivně. Drželo se více na puku a již na začátku čtvrté minuty se ujalo jednobrankového vedení, když za Samova záda proplachtila střela z vrcholu kruhu. Sršni ovšem dokázali přispěchat s brzkou odpovědí. Na přelomu 8. a 9. minuty vyrazila do útoku první sršní letka a na konci její akce prokázal Pepa chladnokrevnost i notnou dávku šikovnosti – 1:1. Vyrovnávací zásah se stal pro kutnohorské mužstvo signálem k ofenzívnější hře vyzdobené několika zajímavými šancemi, které ovšem po gólu vždy jen zavoněly. Oproti tomu táborité se prezentovali účelnou, produktivní hrou, která je dvěma rychlými zásahy během 13. minuty vynesla k zasloužené výspě 3:1. Sršni se sice nevzdali a několikrát se dokázali trvale usadit v útočném pásmu a být nepříjemně kousaví, čímž si vynutili i dvojnásobnou přesilovou hru, ale i ty největší příležitosti se roztříštily o výborně chytajícího táborského gólmana. A když už se i Pepovi podařilo sklepnout za jeho záda puk tenisovým způsobem, nebyl gól uznán.
Do druhé třetiny vstoupil kutnohorský celek s viditelnou touhou vzepřít se osudu. Sršni měli velmi dobrý pohyb, byli častěji na puku a vykazovali zřetelnou herní nadvládu, ovšem opravdu gólových střel na táborskou klec bylo jako sněhu o letošních Vánocích. Slibný úvod se pro Sršně bohužel rozplynul ještě před příchodem druhé desetiminutovky, kdy si vybrali krátký oddechový čas. Domácí je během dvou minut nemilosrdně spláchli třígólovou tsunami a vyhnali tak Sama z branky – 6:1. A přestože se Sršni dokázali opět sešikovat k další útočné aktivitě a vytvořit si i několik šancí z kategorie vyložených, podobně jako v předchozích situacích válčili s neefektivní koncovkou.
Závěrečná dvacetiminutovka už neřešila držitele tříbodové kořisti, přesto byla důstojným pokračováním divácky atraktivního a rychlého hokeje, na jehož kvalitě se podílely oba celky. Ten táborský vykazoval velkou herní vyzrálost a dovednosti svých lídrů, kteří je dokázali jako v předešlých částech gólově třikrát zužitkovat. Na druhé straně ledové plochy již nebylo rušno tak často, ale pokud se Sršni prezentovali aktivním forčekinkem a nátlakovou hrou, dokázali se v útočném pásmu zabydlet a taky představovali pro domácí defenzívu nebezpečí – bohužel s výrazně nižší gólovou produktivitou. I tak byli Sršni odměněni za svou snahu ještě jednou gólovou radostí z hole Honzy – 9:2.
Ač je to z pohledu Sršňů velice nepříjemné, musím ocenit kvalitu a výborný hokej našeho soupeře. Přesto si nemyslím, že byl lepší o sedm gólů. Vyhrál ale naprosto zaslouženě, a tak vysoko i proto, že na rozdíl od Sršňů jeho šance nevyznívaly do ztracena. Nicméně mám-li najít na vystoupení kutnohorských hokejistů výraznější pozitiva, pak je to bezesporu hokej, jakým se po většinu zápasu prezentovali a způsob, jakým ho odehráli i za nepříznivého stavu. Osobně si cením, že jsme měli na jihu Čech smělé cíle, že jsme chtěli své fanoušky potěšit dobrým hokejem a užít si poslední letošní mistrák a že jsme díky tomu zanechali v Soběslavi mimo Samových klíčů i notnou porci sil, vůle a pěkných hokejových momentů. Že se ale ne vždy touhy vyplní, že ne vždy soupeře překonáme - to je prostě sport, to je hokej.
Branky a asistence: 9. Dvořák (Knížek), 58. Knížek
Sestava: Sam Nevole (ø12,4), Jan Sadílek (ø5,9), Jan Knížek (-2), Dominik Hruboš (-5), Josef Dvořák (-1), Matouš Bajer (-3), Šimon Král (-3), Tomáš Břinčil (-2), Jakub Komárek (-1), Adam Němec (-2), Štěpán Lipský (-2), Matouš Klouček (-2), Jaroslav Šetina (-2), Adam Kryštof (-1), Tomáš Janata (-3), Filip Urválek (-1).
"Borce týdne" za čtvrteční zápas získává celý první útok (Dominik, Honza a Pepa), protože na jejich hru se dívalo často velmi dobře. Kluci si vzájemně vyhověli, nikdo nebyl chrt na puk a společně jim to prostě lepilo.
"Limiťákem" pak oceňuji výkon Tomáše B., který nastoupil od začátku utkání na pro sebe nestandardním postu centra druhé lajny a popasoval se s tím znamenitě. Bojoval, tvořil hru, snažil se vytvářet šance i je sám zakončovat. Jeho výkony byly v minulosti občas kolísavé, ale poslední dobou jsou hodně vyvážené a stále se zlepšující, čímž významně pomáhá svým spoluhráčům a dělá radost svým příznivcům – tedy i mě.
PŘEDVÁNOČNÍ MINITURNAJ
Celý předvánoční týden jsme v pátek uzavřeli tréninkovým mini-turnajem. Jednak platí okřídlené latinské Repetitio mater studiorum (Opakování je matka studia), ale navíc je toto soutěžení i naší neodmyslitelnou vánoční tradicí. Takže si kapitáni vydraftovali své spoluhráče a následovala utkání tříčlenných formací v základní skupině, která mě nadchla energií, vůlí i několika vydařenými hokejovými momenty. Následné play-off zápasy (na přání hráčů hrané již na celé hřiště) nabídlo oboustranně hodně bruslení a dřiny až toho měli někteří borci ve finálových mačech "plné šlajfky". Výsledek je sice nepodstatný oproti tomu, že se hrálo uvolněně a v dobré atmošce, přesto celkovým vítězem se stalo družstvo černých (Pepa, Kubajs a Tomáš J.), které ve finále porazilo červené (Honza, Jirka, Sam a Dominik Š.) 3:1 a v boji o třetí místo zvítězili modří (Tomáš B., Adam, Kryštof) nad žlutými (Štěpán L., Jaryn, Marťas) 2:1. Musím uznat, že výsledky víceméně odpovídají tomu, jak se mi líbila hra jednotlivých týmů a "černí" předváděli asi nejatraktivnější hokej s herní pestrostí a individuálními dovednostmi, a za to si zaslouží dnes již druhé ocenění "Borec týdne"!
Tím se s vámi loučím v roce 2022 a jen připomínám všem hráčům, rodičům, přátelům a fanouškům, že v pátek 30.12. (16.45 – 18.15) naposledy v tomto kalendářním roce navlékneme zápasové dresy, abychom si spolu zahráli. Takže všechny srdečně zvu. No a s vámi ostatními inkogniťáky opět za týden na shledanou, ale to už v roce 2023. Snad se nám do něj podaří společně přenést alespoň dozvuky té vánoční atmosféry a iluze, že jsme lepší a vlídnější. Tím spíš, že jací jsme, záleží do značné míry právě na nás a třeba slušnost a laskavost se dá jen málokdy koupit v obchodě nebo objednat přes e-shop, tu musíme, chceme-li ji pro sebe opravdu objevit, vykopat jako pilní archeologové v sobě, třebas každý jinak hluboko...
NOMINACE
čtvrtek 22.12.2022 HC Tábor "B" - Sršni (odjezd busu 14.15)
Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Hájek, Král, Bajer, Dvořák, Břinčil, Komárek, Lipský, Klouček, Šetina, Adam, Němec, Janata, Urválek.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 34. STŘÍPEK
Šťastné a veselé
Předposlední letošní číslo Dorosteneckého kaleidoskopu, našeho webového zpravodaje ze života kutnohorského hokejového dorostu, bude mít vzhledem ke své ryze vánoční symbolice trochu netradiční charakter. A přesto, nebo možná právě proto, co nejsrdečněji vítejte.
Ano, do Vánoc už zbývá pouhých 5 dní a i naše tréninky minulý týden probíhaly v trochu komorním složení. V úzkém kruhu jsme se ovšem scházeli především díky velké marodce, vánočním aktivitám a výpomoci naší juniorce. Naštěstí jsme to ale nemuseli nijak výrazně řešit, protože o víkendu jsme měli tentokrát zápasové volno, a tak jsme v tréninku kladli alespoň větší důraz na dovednosti, kvalitu, hru na malém prostoru a samozřejmě dobrou atmosféru.
A protože jsme tedy o víkendu nehráli hokej, měl jsem alespoň dostatek času na jeden krásný vánoční koncert, procházku zasněženou krajinou, sehnání posledních dárků, ladění domácí výzdoby, pečení cukroví…. prostě na všechno to, co doslova vytváří esencí toho nejtradičnějšího, nejmilejšího a nejočekávanějšího, co asi končící adventní čas vůbec může nabídnout. Popravdě už dávno nejsem dítě, abych se úpěnlivě těšil na dárky, ani prodejce, abych konečně na pár dnů okusil ten slastný pocit bohatství a prosperity a ohledně duchovního prostoru nechávám se svou náklonností k agnosticismu každému prostor pro vlastní svobodné myšlení. Přesto Vánoce byli (už v době, kdy se ještě musely psát s malým vé, protože to velké bylo zapotřebí u Vítězného února), jsou a zřejmě i budou pro mě tím nejkrásnějším svátkem. A přiznávám, letos se opravdu hodně těším. Na ty chvíle intenzivního spoluprožívání se svými nejbližšími, ale i vědomí sounáležitosti s ostatními lidmi, na ten závan neuvěřitelně dlouhé tradice, na společné muzicírování ve vlídně rozostřené atmosféře i krásné pocity vzájemného obdarovávání…
A tak i vám všem přeji krásné, šťastné a bezstarostné Vánoce a především přesně podle toho vašeho gusta.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 33. STŘÍPEK
Vánoční zázrak se nekonal
Máme za sebou 3. adventní neděli (stříbrnou) a před sebou 33. střípek "Dorosteneckého kaleidoskopu". A protože je třiatřicítka magické číslo, jenž bývá v souvislosti s věkem označováno za "Kristova léta" (podle nejčastěji udáveného věku ukřižování Ježíše Krista), napadlo mě poradit se s Mr. Googlem, jestli o něm náhodou neví nějakou zajímavost. A "centrální mozek lidstva" opět nezklamal, protože mi prozradil, že označuje pomyslnou hranici ukončení jedné životní etapy a začátku další. Etapy, kdy je dotyčný stále mladý, ale už to není mladíček, kdy ještě nemusí být na vedoucí pozici, ale už díky vlastním zkušenostem není považován za začátečníka a je za ním tedy i "něco" vidět. A tak jen doufám, že se tento vývojový posun odrazí i v kvalitě našeho "Krasohledu" a jeho čtenáři, které opět co nejsrdečněji vítám, jej v jeho Kristových letech taky nakonec neukřižují. Vítejte.
Předvánoční čas je náročný a plný úkolů a výzev a je toho opravdu hodně, co člověk musí a chce stihnout. Tudíž nebudu moc zdržovat a v informačním úvodu vám jen sdělím, že minule avizovaný tradiční vánoční mač (30.12.2022 16.45 – 18.15) se letos odehraje v netradičním formátu. Na přání skupinky rodičů zkusíme novou variantu a ze souboje generací uděláme souboj napříč generacemi. Prakticky to znamená, že vytvoříme dvě družstva, ve kterých budou mladí hráči i staří rutinéři spravedlivou volbou namixováni. Pokud si tedy chcete zahrát se svými dětmi a dalšími rodiči či fanoušky - nebo proti nim – jste srdečně zváni. Věřím, že se nás sejde co nejvíc a do atmosféry utkání se opět promítne duch přátelství, dobré zábavy, sportovního vyžití a případně i vonícího horkého svařáku…
Teď už se ale vraťme k zápasům mistrovským, protože minulou sobotu vyrazila početná skupinka dorostenců i se svými fans na led jihočeského lídra z Českých Budějovic. V krásném prostředí Budvar arény to proti domácím dorostencům roč. 07 neměli vůbec jednoduché, ale po herně i výsledkově nevydařeném úvodním dějství vyjel z jejích útrob mnohem bojovnější tým, který nedal favoritovi kus ledu zadarmo a ten tak musel přispět přídavkem kvality, aby je porazil 8:3.
HC MOTOR ČESKÉ BUDĚJOVICE „B“ - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 8 : 3 (4:0, 1:1, 3:2)
Domácí hokejisté se od úvodních střídání chopili zápasových otěží. Měli tlak, byli pilní ve střelbě, výborně kombinovali a z kolotoče, na který nás posadili, jsme slezli až po time-outu na začátku šesté minuty - kdy už jsme ovšem prohrávali 3:0. Ve zbývající části zahajovacího dějství jsme tak sice inkasovali už pouze jednou (během přesilové hry domácích), ovšem naše hra neměla Motoráky čím překvapit. Byli jsme pomalejší a tím pádem všude pozdě, a až na světlé výjimky zaostávali za soupeřem v hokejovém myšlení, provedení i důrazu. A tak není divu, že po dvaceti minutách jsme odcházeli do kabiny s batohem - 4:0.
Tou se o přestávce prohnala fujavice (ne ta sněhová avizovaná meteorology, ale slovní), kdy jsme si důrazně řekli něco ve smyslu - dělejme normální hokejové věci mnohem rychleji, jednodušeji a důrazněji. Do druhé části tak Sršni vyrukovali v pozměněném složení (s Honzou v brance) a předsevzetím odehrát jí ve větším nasazení a se ctí. Možná ani sami netušili, jak rychle vymažou nulu na svém kontě, protože časomíra z ní ukrojila pouhých osmačtyřicet sekund a Honza koncovku svého úniku vymazlil do parádního blafáku - 4:1. Ve zbytku druhého dějství vykazoval Motor sice stále herní nadvládu, což potvrdil i brankou v jejím závěru na 5:1, nicméně Sršni získali několika povedenými střídáními pevnější půdu pod nohama a postupně hráli víc a víc sebevědomější a důstojnější roli. A tak mohlo naše hráče těšit, že to byla první třetina ve vzájemných soubojích s tímto jihočeským výběrem, kterou s ním uzavřeli povzbudivým smírem – 1:1.
Závěrečná pasáž pokračovala v podobném duchu jako ta předchozí, kdy nejprve domácí v čase 46:55 navýšili své vedení na 6:1, ovšem v průběhu 56. minuty Sršni dvěma zásahy korigovali na 6:3. Nejprve se Honza elegantně uvolnil v souboji jeden na jednoho a svou akci zakončil opět blafákem a v druhém případě na konci soustředěného tlaku celého prvního útoku zakončoval Dominik do odkryté části klece. Lichotivý stav 6:3 a s ním i třetinové vedení 1:2, ale na světelné kostce až do šedesáté minuty bohužel nevydrželo. Motor v závěru ještě zvýšil otáčky a dvěma góly stanovil konečný verdikt zápasu na 8:3.
Kutnohorští tak odcházeli do šaten s druhou porážkou od budějovického rivala v postupové nadstavbě, ale hlavy nemuseli rozhodně klopit hluboko. Vánoční zázrak se sice nekonal, jak prozrazuje dnešní titulek, ale na rovinu; ani se moc nečekal. Abychom totiž mohli týmu poskládanému a neustále doplňovanému talenty z celého kraje, konkurovat jen kutnohorskými odchovanci a ještě k tomu mladšími, museli by hrabat víc jak na sto procent a celých šedesát minut. No, a to se úplně nepovedlo. Po první třetině, která rozhodně nebyla podle našich představ a možností, se mi ale ty dvě zbylé hodnotí výrazně lépe. V často nerovném souboji se naši kluci prali, jak se patří, díky čemuž se nedostavila žádná z porážek tzv. "rekordních", ale naopak o dvě branky lepší výsledek než v prvním měření sil (2:9), a to se prostě cení. Z tohoto pohledu je to pro nás zlepšení, ohromně cenná zkušenost a důvod proč se dál snažit. A k tomu samozřejmě i připojme, že zahrát si na ledě loňského semifinalisty extraligy, pod kostkou a vyzkoušet na vlastní kůži zázemí kabiny jeho hostů se nepoštěstí každý den a pro většinu kluků to byl malý hokejový svátek, který si doufám užili.
Branky a asistence: 21. Knížek, 56. Knížek, 56, Hruboš (Dvořák).
Sestava: Dominik Šubrt (ø12), Jan Sadílek (ø6), Jan Knížek (0), Dominik Hruboš (-3), Tomáš Hájek (-1), Jiří Koubský (0), Šimon Král (+1), Josef Dvořák (0), Tomáš Břinčil (-1), Jakub Komárek (0), Štěpán Lipský (-4), Matouš Klouček (-4), Jaroslav Šetina (-4), Tomáš Janata (-3), Adam Němec (-1), Filip Urválek (-1).
Drobnou zajímavostí sobotního duelu ještě je, že ačkoliv padlo celkem 11 branek, jediným dvougólovým střelcem byl náš Honza. To samozřejmě dokazuje neskutečnou výkonnostní vyrovnanost Motoráků, ale zároveň i Honzovu šikovnost. A k tomu je to navíc i nezištný útočník, bojovník, srdcař, který hraje se zraněním a poctivec, co odvede velkou porci "černé práce". Zkrátka hráč s pečetí jistoty a "Borec týdne".
"Limiťáka týdne" pak získává druhý Honza, který naopak gólové šance svým postřehem, dobrou předvídavostí hry, a na to navazujícím výborným pohybem a poziční prací v brankovišti - likviduje a v Budvar aréně se mu to dařilo znamenitě. A nebál bych se říct, že svým výkonem, který byl v letošní sezóně asi jeho prozatím nejlepší, výrazně přibrzdil ofenzivní choutky Motoráků a dával tak svým spoluhráčům naději na přijatelný výsledek.
Tím se s vámi loučím, a pokud neuvíznete díky přívalům sněhu zašprcnuti někde ve vlaku či koloně aut, nebo nezabloudíte v internetové mlze a uděláte si čas na další milou návštěvu našich stránek, tak se na vás znovu moc těším.
NOMINACE
sobota 3.12.2022 HC Motor České Budějovice "B" - Sršni (odjezd busu 8.30)
Šubrt, Sadílek, Knížek, Hruboš, Hájek, Černá, Král, Dvořák, Mimra, Břinčil, Koubský, Lipský, Šetina, Janata, Němec, Komárek, Klouček, Urválek.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 32. STŘÍPEK
Motor jel rychleji, ale Plameny jsme uhasili - jen to hodně bolelo
Při pohledu na teploměr vystavený za oknem poryvům adventního počasí, jsem si jen nostalgicky zaveršoval - zima v podzimu výhonky rozsévá a babím létem znavené slunce zapadlo za Zem. Ano je to tak, náhlý vpád pravého zimního počasí již asi definitivně utnul celkem pěkné podzimní dny, ale rozhodně neutnul tradiční "Dorostenecký kaleidoskop", u jehož 32. střípku vás srdečně vítám.
Než se ale dostanu k hlavní náplni našeho týdenníku – reporty z hokejových zápasů – tak si opět otevřu informační okénko a tentokrát vám podrobněji přiblížím náš vánoční program.
-
V 51. týdnu letošního roku (19.12. – 25.12.) budeme naposledy trénovat podle standardního rozpisu.
-
V 52. týdnu – tedy během vánočních prázdnin bude rozpis následující:
pondělí 26.12. 16.45 – 17.45 trénink
středa 28.12. 17.30 – 18.30 trénink
pátek 30.12. 16.45 – 18.15 vánoční mač, aneb souboj generací
Vzhledem k tomu, že doby, kdy na snaživý potěr v zásadě stačily jen delší paže, rozum a kila navíc na straně dospěláků, jsou již definitivně pryč, tak se pokusím jejich soubor posílit o některé hráče našeho „A“ týmu. Nicméně přesto budu opravdu rád, pokud se v řadách rodičů najdou borci, kteří se budou chtít sklouznout, lehce opotit, hodně pobavit a vesele rozloučit se starým rokem i na ledě.
-
28.12. nebo 29.12.2022 (rozhodne se podle zájmu a obsazení autobusu) se uskuteční zájezd do rakouských Alp – Hinterstoder - pořádaný rodiči z naší kategorie. Pokud si tedy chcete během prázdnin užít i společně radovánky na lyžích či snowboardech – jste všichni srdečně zváni. Potřebné informace k cestě, ceně atd. najdete na tomto odkaze, případně v záhlaví našeho webu.
-
No a v pondělí 2.1.2023 se již vrátíme do běžného tréninkového režimu a přípravě na zápas, který by se měl odehrát na ledě Žďáru nad Sázavou.
Tím zavírám dnešní infoservis a naopak otvírám zápisník hokejového zpravodaje, protože během minulého víkendu si kutnohorští hokejoví fandové užili dvojitou porci dorosteneckého hokeje.
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC MOTOR ČESKÉ BUDĚJOVICE „B“ 2 : 9 (0:2, 0:4, 2:3)
V sobotu je Sršni pozvali na mimořádně atraktivní souboj s lídrem jihočeské soutěže – Motorem České Budějovice. Podle papírových předpokladů a věkové skladby, byl náš soupeř výrazným favoritem, přesto se kutnohorští nechtěli dát lacino, bojovali, vzdorovali a snažili se hrát aktivní hokej. Do konečného výsledku se to však bohužel příznivěji neprosáklo, a do nadstavbových statistik jim tak přibyla prohra 2:9.
Od prvního buly nabral vývoj zápasu hry stálý ráz. Tým z jihu Čech měl mírně na vrch ve hře i ve střelbě, ale domácí se snažili využit každou příležitost k rychlému útoku a ohrožení budějovické klece. Z jednoho takového útoku jsme se v 6. minutě ovšem dostatečně rychle nevraceli, což se okamžitě promítlo do skóre 0:1. Tento výsledek vydržel až do konce 15. minuty, kdy jsme zbytečnou pasivitou ze své početní výhody udělali nevýhodu – 0:2. Přesto jsme do kabiny odcházeli s pocitem, že tenhle soupeř je hratelný.
Bohužel v úvodu druhé části namísto aktivní hry přišel krátkodobý výpadek v defenzivní činnosti, který Motor s klidem a povděkem přijal. Během šesti minut hry jsme prohrávali 0:5, a přestože Honza mohl s inkasovanými brankami sotva něco dělat, pokusili jsme se střídáním gólmanů dodat týmu nový impuls. To se podařilo a Sršni soustředěnějším výkonem omezili počet chyb, hlavně těch, co by hosté dál lehce trestali, a tak se před druhým odchodem do kabin už měnilo skóre pouze jednou – 0:6.
Jakkoliv se domácí mužstvo ocitlo ve výsledkově tíživé situaci, podařilo se v hráčích během patnáctiminutové přestávky vypěstovat touhu dohrát zápas důstojně a přesvědčení, že si nenechají dát desítku a naopak sami nějaké branky dají. Třetina byla ještě v plenkách (40:21), když Pepa vybojoval aktivním napadáním ve středním pásmu puk a svůj brejk úspěšně zakončil – 1:6. Pravda, v následujícím průběhu jsme třikrát inkasovali opět my, ovšem poslední a nejchutnější sousto, na kterém si diváci doslova pošmákli, servírovali Sršni. Honza během našeho oslabení výborně vybruslil a odstavil zakládajícího Jihočecha od puku, kterého se zmocnil jako starý lišák číhající Štěpán a luxusním bekhendem nedal gólmanovi šanci – 2:9. Ukázková chytrost a šikovnost – prostě dva v jednom!
Sršni byli před utkáním s Budějovicemi outsiderem, ovšem cítit se tak nechtěli a po šedesáti minutách hry ani nemuseli! Vzdorovali výběrovému celku z čela tabulky po celý sobotní duel, nezabalili to ani za nepříznivého stavu, bojovali o každý dílčí zdar, o každou svou branku – a za to zaslouží ocenit. Osobně jsem nespokojený s výsledkem, protože ten rozdíl sedmi branek se mi zdá na předvedený výkon trochu moc, ale hru, nasazení a bojovnost musím pochválit.
Branky a asistence: 41. Dvořák, 55. Jelínek (Knížek)
Sestava: Jan Sadílek (ø9,9), Sam Nevole (ø8,2), Jan Knížek (0), Dominik Hruboš (0), Tomáš Hájek (-5), Štěpán Jelínek (-1), Šimon Král (+1), Josef Dvořák (-2), Matěj Mimra (-5), Tomáš Břinčil (-4), Štěpán Lipský (-4), Veronika Černá (-6), Jaroslav Šetina (-1), Tomáš Janata (-2), Šimon Tvrdík (-1), Matouš Klouček (-1), Filip Urválek (-2).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – SKLH ŽĎÁR NAD SÁZAVOU 7 : 1 (1:0, 5:1, 1:0)
Kutnohorští dorosti vykročili v neděli do třetího nadstavbového zápasu tou správnou nohou a jejich sezónní statistiky obohatilo domácí vítězství nad Žďárem nad Sázavou. Cesta k němu, ale rozhodně nebyla ušlapaná tak, jak by mnozí při pohledu na konečný výsledek 7:1 mohli očekávat a naopak na ní museli zvládnout hodně těžkých a bolestivých míst.
Kutnohorské mužstvo se od úvodních minut chopilo herní i střelecké aktivity, hrálo s ohromným úsilím, ale muselo být obezřetné, protože jeho rival byl hodně nepříjemný a využíval každé možnosti k rychlému výpadu či ohrožení jejich branky. Z optické herní převahy ovšem Sršni dlouho nevytěžili nic víc, než několik nadějných šancí, výborných zákroků žďárského gólmana a zvonkohry jeho tyček. A tak si diváci museli na první gólovou radost počkat až na samotný závěr úvodní třetiny. Tikaly už její poslední sekundy, když Dominik načechral "kaberlovský" pas přes dvě pásma, aby našel Honzu, jenž se při snaze uvolnit přes bránícího hráče dostal sice do úzkých, přesto se mu podařilo v čase 19:59 ekvilibristicky dostat kotouč za záda gólmana – 1:0.
Jak skončilo zahajovací dějství, tak začalo i to druhé. Kutnohorští hráči byli častěji na puku, působili aktivnějším dojmem a domácí defenzívě dopřávali jen pramálo odpočinku. Tento nápor vyústil nejprve v repetici herní spolupráce osvědčené dvojice, kdy na konci 26. minuty našel agilní Dominik mezi kruhy volného Honzu a lapačka hostujícího gólmana se proti jeho nekompromisnímu švihu do horního růžku vymrštila příliš pozdě – 2:0. Domácí pak usadil pevně do sedla přelom zápasu, kdy jsme dostali výhodu přesilové hry, a tu zušlechtil po 17 sekundách Dominik – 3:0. Časomíra dál ukrojila pouhých sedmapadesát sekund a stejný hráč zatáhl puk do útočné třetiny, našel najíždějícího Štěpána a jeho dělovku z vrcholu kruhu zaregistroval žďárský gólman až v brance – 4:0. Plameny ale inkasované góly do kolen nesrazily a odměnou jim bylo snížení na 4:1, za pomoci nepředvídatelné teče domácího hráče. Ovšem střelecká estráda Sršňů pokračovala dál a v čase 34:00 zapsal své jméno do gólových statistik již podruhé Štěpán – 5:1. Jen o chvíli později se jásalo a tleskalo pošesté, to když se jeho parťák z obrany Šimon protáhl okolo levého mantinelu a pohotovou střelou našel skulinku v gólmanově postoji – 6:1. Už tak pošramocené sebevědomí žďárských hokejistů tím dostalo další povážlivou trhlinu, kterou se snažili zacelit tvrdě dohrávanými souboji, které byly občas na hraně zdravého rozumu. Ne, že by snad hráli zákeřně, ale jejich tvrdost proti klukům o hlavu menším a několik kil lehčích občas hodně bolela až Simča nestačila plnit pytlíky s ledem.
Do posledního dějství jsme udělali změny v sestavě, protože Honza a Lipák museli z důvodu zranění odstoupit ze zápasu a v jeho průběhu se k nim přidal ještě Štěpán. Přesto jsme si i s torzem týmu udrželi herní převahu, kterou v čase 45:51 potvrdil Pepa poslední brankou utkání – 7:1. Ve zbytku utkání se již skóre nezměnilo, ale museli jsme opět eliminovat jak fyzickou a mentální vyspělost některých soupeřů, tak se opět zvyšující tvrdost soubojů, což nám dalo možnost posunu v taktické vyspělosti. V tom, že některé fáze utkání se musí hrát jinak, že ne s každým soupeřem můžeme hrát stejně jako vždycky, že někdy je třeba hrát chytře, předcházet zbytečným střetům, předvídat a pracovat efektivně.
Za mě velká spokojenost s výkonem a předvedenou hrou celého týmu i jednotlivců, které ovšem dává trpkou příchuť velký počet zraněných hráčů. Přeji všem co nejrychlejší uzdravení a návrat mezi nás, protože nám fakt hodně chybí.
Branky a asistence: 20. Knížek (Hruboš), 26. Knížek (Hruboš, Král), 29. Hruboš, 30. Jelínek (Hruboš), 35. Jelínek (Hruboš), 36. Král, 46. Dvořák (Hruboš).
Sestava: Dominik Šubrt (ø1), Jan Sadílek (0), Jan Knížek (+3), Dominik Hruboš (+6), Tomáš Hájek (0), Štěpán Jelínek (+5), Šimon Král (+7), Josef Dvořák (+5), Matěj Mimra (+1), Tomáš Břinčil (+1), Matouš Klouček (+1), Veronika Černá (+3), Jaroslav Šetina (+1), Adam Němec (0), Jakub Komárek (0), Štěpán Lipský (0), Martin Závůrka (-1).
"Borce týdne" jsem se tentokrát rozhodl dát Lipákovi. To, že svým přístupem a nasazením v tréninku i zápase může jít dlouhodobě příkladem je už tak trošku obnošená vesta. Když jsem ho ale v sobotu vidět při rozcvičce pajdat s naraženým kolenem z pátečního tréninku, říkal jsem, že nemůže plnohodnotně odehrát zápas. Jenže Lipák byl opět živel, beranidlo, které bušilo do poslední sirény a srdcař, pro něhož odpovědnost za tým, jako pro správného kapitána, není prázdný pojem.
"Limiťáka týdne" za největší posun, pokrok a zlepšení uděluji celé třetí lajně ze sobotního zápasu – Kevin, Tomáš, Jaryn, Šimon a Filip. Jejich výkon a hra proti jednomu z top soupeřů, mi dělala velkou radost, protože se nebáli hrát s pukem, hodně bruslili dopředu i dozadu, což se projevilo nejen v okleštěných cifrách statistik +/- bodů (tentokrát výrazně lepší než 2. lajna), ale především v jejich hře a v jejich hokeji.
Tím se s vámi loučím a přeji všem zdejším pravidelným, občasným i náhodným návštěvníkům další úspěšný podzimní týden v zimě. Ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.
NOMINACE
sobota 3.12.2022 Sršni - HC Motor České Budějovice "B" (sraz v kabině 10.45)
Sadílek, Nevole, Knížek, Hruboš, Hájek, Jelínek, Král, Dvořák, Mimra, Břinčil, Černá, Lipský, Šetina, Adam, Janata, Klouček, Urválek, Tvrdík.
neděle 4.12.2022 Sršni - SKLH Žďár nad Sázavou (sraz v kabině 11.00)
Šubrt, Sadílek, Knížek, Hruboš, Hájek, Král, Jelínek, Dvořák, Mimra, Břinčil, Klouček, Černá, Šetina, Němec, Komárek, Lipský, Závůrka.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 31. STŘÍPEK
Kozlíci byli dobří, my se jim však chtěli vyrovnat
V neděli nám začalo adventní období, ale já poslední dobou přesto nabývám dojmu, že v projevech některých lidí se stále častěji projevují zřetelné prvky zloby a nenávisti. Ono asi není divu, protože budeme-li k sobě upřímní, tyto vlastnosti (byť ve svých projevech různě časté a různě hluboké), jsou přirozenou součástí povahového arzenálu asi každého z nás. Jen to bývá tak, že v lepších dobách se za jejich projevy slušný člověk před ostatními a především sám před sebou stydí a snaží se je potlačovat. V dobách horších se lidé za svou nenávist stydět přestávají, naopak - hlásí se k ní, stavějí ji veřejně na odiv a vydávají ji za ctnost. Z tohoto pohledu bych - zcela laicky a jen pocitově - řekl, že právě žijeme spíš v horší než lepší době, i když jde o dobu pořád ještě hmotně nadstandardní a v naší středoevropské roklince "de jure" mírovou. Asi se mnou v tuto chvíli někteří lidé nesdílí můj pohled, ale netrápím se tím a nemám potřebu brát někomu jeho přesvědčení. Schopnost konstruktivní diskuse na toto téma stejně po několika zkušenostech s vyhraněným typem lidí považuji za ztracený čas a nevratně vycamranou energii, kterou raději věnuji lidem a věcem, které mám rád – například sepsání dalšího střípku našeho "Dorosteneckého kaleidoskopu". A tak tedy vítejte u jeho 31. střípku.
Minulý týden byl ozvěnou předchozích událostí (postup do lepší a kvalitnější nadstavbové skupiny), díky čemuž se roztočil kolotoč jednání a dohadování o následujícím "fahrplanu". Postupně, a jak jen to bylo možné, jsem informace zde, v kabině, či ve skupině zveřejňoval, a tak se nyní pokusím o jejich malou rekapitulaci:
-
Dostali jsme se do nadstavbové skupiny č.13 společně s týmy: SC Kolín (zde by jakékoliv představování bylo jen házením hrachu na zeď), HC Motor České Budějovice „B“ („B“ v názvu neznačí menší kvalitu, ale že tým je složen pouze z hráčů roč.2007 a naopak „A“ tým z 2006), HC Tábor „B“ (zde je situace malinko jiná, neb se jedná společný výběr Tábora a Soběslavi hrající pod hlavičkou prvně jmenovaného z důvodu hráčské spolupráce viz například Pardubice/Chrudim a hrající své zápasy na stadionu soběslavského Spartaku) a SKLH Žďár nad Sázavou (tradiční a kvalitní hokejový oddíl z Vysočiny, na jehož ledu byl vychován nejeden slavný hokejista – Tomáš Rolinek, Petr Koukal, Martina Nečas, Petr Vampola…). Jak tedy vidíte, jsme v dobré společnosti, a jak s tím naložíme a co nám to dá, je jen na nás.
-
Během minulého týdne se mi ozvalo v této souvislosti i nečekaně mnoho lidí s blahopřáním. Musím říct, že mě to ve všech případech velmi potěšilo a v některých i hodně překvapilo, protože jsem opravdu netušil, kdo všechno a na jakou dálku to sledoval či zaregistroval. Moc všem děkuji, i když to nebyla má zásluha. Nicméně příjemné bylo si uvědomit, že i v dnešní době je kolem nás stále ještě dost přejících lidí.
-
Teď již ale pojďme k organizačním změnám. Tou největší je asi změna hracích dnů na pátek – neděle, čímž se dostáváme k zakopanému psu. A není to žádný ratlík, je to pes baskervilský, protože v pátek máme trénink, kluci ještě poslední taneční a juniorka občas zápasy. Nicméně jak se při prvních kontaktech ukázalo, problémy s obsazeností ledové plochy mají i jinde, a tak se s termíny jednotlivých zápasů šibovalo, jako s vagóny na nádraží. Sledujte, proto rozpis na webu a své případné kolizní termíny prosím včas hlaste. Jinak z výše zmíněných důvodů zatím ustupujeme od původně zamýšlené změny pátečního tréninku na čtvrtek a vše zůstává při starém.
-
Vzhledem k četnosti dotazů raději i zde a oficiálně oznamuji a zároveň se tím i všem omlouvám, že letos nebudu pro naši kategorii pořádat "Vánoční turnaj". Původně jsem to měl jako každý rok v úmyslu, ale s ohledem na to, že v podstatě od konce srpna jedeme téměř non-stop v zápasovém zápřahu sobota – neděle, jsem usoudil, že bude vhodnější pauza. A nebudu lhát, je v tom i soukromý důvod, neb mi přijede na vánoce vnučka Amálka. No a představa, že já bych v tu dobu byl celý den na zimáku, je pro mě nepředstavitelná. Přesto tréninky budou a jistě i zorganizujeme nějaký vánoční mač generací. Jakmile budu znát termíny přidělených ledů naší kategorii – okamžitě budete informováni.
-
Rád bych k předešlému bodu ještě dodal, že absenci "Vánočního turnaje" se budu snažit hráčům dostatečně kompenzovat na konci sezóny, kde pro to bude dostatek času a příležitostí – první kontakty a pozvánky již se rýsují.
Nicméně neřešme konec sezóny, protože v neděli Sršni vyrazili za Kaňkovský kopec k tradičnímu rivalovi do Kolína, aby zde rozehráli svou nadstavbovou skupinu.
SC KOLÍN - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 6 : 2 (0:2, 2:0, 4:0)
Do utkání s doposud neporaženým týmem letošní soutěže si Sršni nesli odhodlání na dobrý výkon a touhu po překvapivém bodovém zisku, po kterém se 45 minut slibně natahovali. Nakonec ale odjeli domů s nepořízenou, protože jejich velmi solidní herní projev se bohužel pro ně neobešel bez zbytečných chyb, které kvalitní a ambiciózní soupeř dokázal potrestat.
Věkové složení týmů a umístění po základní části nastěhovalo roli favorita do kabiny Kolína, ovšem derby mnohdy oblékne hokejový kabát naruby a veškeré předpoklady vezmou za své, obzvláště když tomu jdete statečně naproti. No a odměna za smělý vstup Sršňů do zápasu na sebe nenechala dlouho čekat. Z času vyhrazeného první části uplynuly pouhé dvě minutky a u zadního mantinelu se ukázkově uvolnil Pepa, našel před brankou Tomáše a ten svou důsledností dostal kotouč až za čáru – 0:1. Od tohoto radostného okamžiku uběhlo jen šest minut a kutnohorská střídačka vybuchla nadšením podruhé. Tentokrát domácí gólman nezkrotil zakončení Štěpána, který střelou z vrcholu kruhu našel mezeru v jeho postoji – 0:2. Ve zbytku první části měli domácí hráči mírně navrch a ve výčtu gólových příležitostí Sršně předčili, přesto si odvezli do kabin dvoubrankové manko, protože si pokaždé vylámali zuby na obětavě bránících hráčích a výtečně chytajícím Samovi.
Na začátku druhé periody byli Sršni možná až zbytečně pasivní, jakoby se s překvapivým náskokem 0:2, cítili jako "princezna na hrášku". Sice na dvou poduškách, jenže ten "hrášek" je tlačil a svazoval. Hráli až příliš složitě, zmatečně a často chybovali, což samozřejmě Kozlíkům přišlo vhod. Ve 27. minutě se druhý útok nechal strhnout k živelnému napadání ve třech hráčích a vzniklé přečíslení skončilo kontaktním gólem – 1:2. Domácí hráči pak zatopili ještě víc pod kotlem a v čase půlení zápasu (30:05) vyzmizíkovali náš náskok zcela – 2:2. Začínalo se tedy od začátku, ale pokud někdo čekal, že tento okamžik bude pro domácí soubor představovat rozbušku k obrovskému náporu, tak se mýlil. Ten se nekonal a naopak Sršni jakoby odhodili defenzivní ulitu a na oplátku připravili několik horkých chvil kolínskému brankáři. Rychlý a zajímavý hokej vydržel ale bez branek a do kabin se proto odcházelo za smírného stavu 2:2.
Patnáctiminutová přestávka na dosavadním rozložení sil příliš nezměnila. Úvodních pět minut závěrečné části se tak neslo v podobném duchu, jako předchozí dějství, ale poté udeřilo k radosti domácích příznivců a naneštěstí pro nás zásluhou vlastního gólu, kdy se puk odrazil od brusle bránícího Sršně do Samova protipohybu – 3:2. Drobnou korekcí ve složení útočných řad jsme se pokusili o zápasový comeback, ale mimo několika příležitostí z kategorie "nevyložených" jsme nevytěžili víc a naopak v čase 51:54 poklesl náš prapor ještě níž – 4:2. Od tohoto momentu už na ledě kralovali domácí Kozlíci a ještě dvakrát to vyjádřili i brankově.
Prohráli jsme tedy 6:2 a byli z toho vzhledem k vývoji zápasu pochopitelně smutní, ale stydět jsme se za svůj výkon nemuseli. Mužstvo totiž odehrálo celý zápas v enormním nasazení a v tomhle směru hráčům nemůžeme vůbec nic vytknout. Utkání ale jednoznačně rozhodly současné větší dovednosti a fyzické parametry soupeře v průměru celého mužstva, což je výrazně dáno vyšším věkovým složením. Nicméně i přesto jsme byli domácím povětšinu zápasu vyrovnaným a zdatným soupeřem a náš výkon byl hodný fandění a pokoukání. No a pro mě osobně je výše porážky více povzbuzením nežli mankem.
Branky a asistence: 3. Břinčil (Dvořák), 9. Jelínek (Král).
Sestava: Sam Nevole (ø6), Dominik Šubrt (0), Jan Knížek (-2), Dominik Hruboš (-2), Tomáš Hájek (-2), Štěpán Jelínek (-2), Šimon Král (-2), Josef Dvořák (-2), Matěj Mimra (-1), Tomáš Břinčil (-1), Jakub Komárek (0), Štěpán Lipský (-1), Matouš Klouček (-1), Jaroslav Šetina (-1), Adam Kryštof (0), Veronika Černá (-1), Filip Urválek (0).
"Borce týdne" dnes získává Sam. V celém zápase měl hodně práce a dlouho přiváděl domácí střelce v zoufalství a našemu výkonu dával jistotu a naději. A přestože nakonec šest puků našlo cestu za jeho záda, tak těch co zastavil, a které původně mířily na správné místo určení, bylo mnohem mnohem víc. Prostě vládl ve svém brankovišti jako Fantom (hokejové) opery!
"Limiťáka týdne" pro změnu získává celý druhý útok – Pepa, Matěj, Tomáš a střídající Kubajs. Po návratu Pepy jsem v jejich hře stále necítil tu správnou chemii, která by vycházela z jejich přirozenosti, ale tentokrát byla patrnější větší snaha o přihrávky a herní spolupráci, díky čemuž se zapsali do statistik zápasu a v první části, ač nejmladší na ledě, byli i naší nejnebezpečnější formací.
Závěrem vám všem samozřejmě přeji požehnaný začátek adventu, který letos odstartoval v nejdřívějším možném termínu. Pěkně se rozlučte s listopadem a (nejpozději) na začátku prosince při dalším vydání Dorosteneckého kaleidoskopu, ale ideálně již na středečním tréninku, se těším na shledanou.
NOMINACE
neděle 27.11.2022 SC Kolín - Sršni (sraz v Kolíně 16.45, na zimáku v KH budu 16.00 - 16.15)
Nevole, Šubrt, Knížek, Hruboš, Hájek, Král, Jelínek, Dvořák, Mimra, Břinčil, Klouček, Černá, Šetina, Adam, Komárek, Lipský, Urválek.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 30. STŘÍPEK
Vítej postupový hattricku
Na bílém koni letos nepřijel svatý Martin ale až o týden později svatá Romana. Ovšem s tím jak do Čech v pátek vtrhla skutečná zima a zároveň se zdražují energie (pochopitelně se snažím i já šetřit kde se dá), tak zjišťuji, že víc ušetřit snad můžu, už jedině kdybych přestal používat všechny elektrické spotřebiče, přesedlal na raw stravu a stal se ze mě Wim Hof. Jojo, za covidu lidi skupovali psy, aby mohli chodit ven alespoň venčit, ale mazlíčkem letošní zimy bude nejspíš ovce. Nicméně pokud je u vás čirou náhodou právě taky chladnější večer, či ráno, můžete se klidně i zahřát (či dohřát) tradičním "Dorosteneckým kaleidoskopem", u jehož 30. střípku vás opravdu vřele vítám.
I když realita nečeká a dnes se nám rozjela již naplno nová část sezóny – nadstavbová, přesto se v dnešním "Krasohledu" ještě vrátíme k čerstvému "vejminkáři" – základní části, která v minulém týdnu za sebou zavřela své brány. A finiš to byl velice zajímavý a dramatický do poslední chvíle. Vítěz a první postupující do vyšší nadstavbové skupiny byl již delší dobu zřejmý (SC Kolín), ale ze zbylých osmi týmů se vyprofilovala vyrovnaná pětice (Moravská Třebová, Kutná Hora, Česká Třebová, Choceň a Hlinsko) adeptů na druhé postupové místo, které před sérií posledních zápasů vzájemně dělily pouhé tři body. A jak jejich souboj v cílové rovince nakonec dopadl, tak o tom právě teď.
HC SLOVAN MORAVSKÁ TŘEBOVÁ - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 2 : 5 (2:3, 0:1, 0:1)
Svátek se má dobře oslavit, a my jsme 17. listopad oslavili nesmírně cenným vítězstvím, které jsme si přivezli z Moravské Třebové, a výrazně tak posílili své naděje ve vrcholícím boji o elitní nadstavbovou skupinu. Výhra to byla o to cennější, že byla dosažena s týmem v tu chvíli hájícím druhou postupovou příčku, a že ji provázel výborný výkon.
Od úvodních minut střetnutí bylo zřejmé, že se početný fanouškovský doprovod rozhodně nudit nebude. Kutnohorský celek si pro sebe rezervoval začátek zápasu a domácí obrana měla v prvních minutách poměrně napilno. Na začátku 6. minuty ovšem Moravané překlopili pocitové spektrum na svou stranu a po rychlém protiútoku obstarali první zápis do gólových kolonek – 1:0. Sršni ale navzdory obdrženému gólu nikterak neslevili ze své hry, a tentokrát se za to dočkali i náležitě sladké a rychlé odměny. Už za minutu proklouzl podél pravého mantinelu Tomito a svou akci vyšperkoval neodmítnutelnou přihrávkou na zakončujícího Dominika – 1:1. Ten správný vítězný kurz nabrali ale Sršni na přelomu 15. a 16. minuty, kdy Dominik během 30 sekund dovršil svůj zápasový hattrick – 1:3. Jejich radost sice poměrně brzy ochladila snižující trefa třebovského útočníka na 2:3, ale i ve zbytku prvního dějství zaměstnávali Sršni domácího brankáře častěji než třebovští útočníci Sama.
Druhé dějství se díky výbornému a rychlému hokeji obou mužstev proměnilo v atraktivní a dramatickou podívanou plnou soubojů a krásných akcí, která zcela korespondovala s vyrovnaným postavením obou týmů v tabulce a významem výsledku tohoto střetnutí. Ovšem až v jejím samotném závěru padnul gól, když Honza v čase 39:30 po Pepově příhře zacílil naprosto přesně z pozice mezi kruhy a podařilo se nám tak odskočit na 2:4.
Ani v závěrečné dvacetiminutovce se obraz hry příliš nezměnil. Na ledové ploše se hrál dál kvalitní dorostenecký hokej se spoustou šancí, který nechal vyniknout i oba brankáře. Uklidnění do našich řad přinesla až parádní trefa Matěje z 52. minuty – 2:5. Skóre střetnutí pak už zůstalo nedotčené, zato se však s každou sekundou měnila nálada v ochozech i na naší střídačce. A když uplynula i ta třítisící šestistá, vytryskl gejzír radosti naplno.
Za čtvrteční výkon je potřeba pochválit jednoznačně celý mančaft. Ten se na ledě doslova rozdal, jako by před každou třetinou zabušili hráči rukavicí na znak na svém dresu. Takový hokej se musel líbit a jsem rád, že těm lidem, co s námi jeli takovou štreku (a v této souvislosti musím ocenit i početnou účast zraněných a nenominovaných hráčů), se hráči odměnili. No a my jsme se jim pak samozřejmě odvděčili vítězným Mekáčem.
Branky a asistence: 7. Hruboš (Hájek), 15. Hruboš (Šetina, Knížek), 16. Hruboš (Král), 40. Knížek (Dvořák), 52. Mimra (Šetina).
Sestava: Sam Nevole (ø2), Dominik Šubrt (0), Jan Knížek (+2), Dominik Hruboš (+2), Josef Dvořák (+1), Veronika Černá (+2), Šimon Král (+2), Matěj Mimra (+1), Tomáš Břinčil (-1), Jakub Komárek (0), Štěpán Lipský (+2), Matouš Klouček (+2), Jaroslav Šetina (+3), Matouš Bajer (0), Tomáš Hájek (+1), Jiří Koubský (-1).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC SKUTEČ 8 : 3 (2:1, 4:2, 2:0)
Sobotní utkání 15. kola dorostenecké soutěže nabídlo souboj s týmem Skutče, který byl sice v tabulce za námi, ale s nově získanými posilami z Pardubic se dlouho a úspěšně snažil o úspěšný výsledek. Sršni jim k němu ovšem v pravý čas zabouchli dveře a vybojovali vítězství 8:3, které pro ně mělo větší cenu, než by se mohlo na první pohled zdát…
Domácím hráčům se povedl nástup do utkání přesně tak, jak si předsevzali. Už v čase 1:39 zakončil Matěj povedenou spolupráci s Tomášem a Lipákem – 1:0. V příštích minutách svižné a důrazné partie byli sice Sršni více na puku, častěji úřadovali v obranném pásmu soupeře, ale nebezpečné situace v blízkosti své klece museli řešit oba brankáři. Náš tým své příležitosti ke kýženému cíli nedotáhl, oproti tomu hosté na dobře chytajícího Honzu našli recept na začátku 7. minuty – 1:1. V čase 10:06 nám ale vrátil vedení Tomáš, když zúročil důslednou práci celé druhé lajny – 2:1. V závěru třetiny ještě skóroval hráč Skutče s číslem 16, ale poněvadž nebyl uveden v zápise o utkání, byl po přestávce jeho gól anulován.
Co se ale nepovedlo hostům v prvním dějství, to zvládli na začátku druhého a v čase 22:33 bylo opět srovnáno – 2:2. Ale i teď jsme měli expresní odpověď a za pouhých 19 sekund zacílil přesně Dominik – 3:2. Gólová přetahovaná tím ovšem nebrala konce a ve 28. minutě hosté zužitkovali svou početní výhodu opětovným dorovnáním – 3:3. Několik dalších minut servírovalo lidem v ochozech neurovnaný hokej, kdy jsme sice svého protivníka přehrávali, ale útočné dílo nedochutili góly. Poslední minuta a čtvrt jim to ovšem solidně vynahradila. První lajna se v tomto zápase dlouho rozehřívala, ale právě v této chvíli střelecky explodovala a na cestu do šatny přibalila soupeři tři fíky – 6:3.
Závěrečné dějství se od toho předchozího vcelku výrazně lišilo. Sršňům se o poznání lépe dýchalo, přidali plyn a vynutili si herní nadvládu, kterou Pepa a Dominik vyjádřili i gólově – 8:3. To ovšem jakoby z ledu vyhnalo dosavadní klid a zbytek utkání tak byl více než třaskavý. Hokej a hra zanikla v oboustranných zbytečných potyčkách a slovních konfrontacích, díky čemuž byl počet hráčů na trestných lavicích častokrát vyšší než na ledě.
Utkání bohužel nabídlo především boj, ale hokejové krásy o poznání méně. Postrádali jsme potřebnou rozvahu a důslednost hodnou favorita utkání, a tak největším plusem tohoto utkání bylo vítězství, které nás posunulo v tabulce na druhou postupovou příčku.
Branky a asistence: 2. Mimra (Břinčil, Lipský), 11. Břinčil (Mimra, Komárek), 23. Hruboš (Dvořák, Knížek), 39. Hruboš, 39. Knížek (Hruboš), 40. Hruboš (Černá, Dvořák), 47. Dvořák (Knížek, Černá), 52. Hruboš (Král).
Sestava: Jan Sadílek (ø3), Sam Nevole (0), Jan Knížek (+4), Dominik Hruboš (+5), Matouš Bajer (0), Šimon Král (+4), Veronika Černá (+5), Josef Dvořák (+7), Matěj Mimra (+3), Tomáš Břinčil (+2), Jakub Komárek (+2), Štěpán Lipský (+2), Jaroslav Šetina (-2), Adam Kryštof (0), Tomáš Janata (-2), Matouš Klouček (-2), Martin Závůrka (-2), Adam Němec (-2), Šimon Tvrdík (0).
HC SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 0 : 11 (0:1, 0:7, 0:3)
V příjemném prostředí světelského stadionu se kutnohorští dorostenci v neděli 20.11.2022 rozloučili se svým účinkováním v základní skupině regionální ligy. Jakkoliv jejich duel s domácími skláři nezačal příliš slibně, tak po jednoznačné druhé části měl závěr příjemně sladkou příchuť v podobě vítězství 0:11 a tím i postupu do vyšší šarže nadstavbové skupiny.
Úvod utkání předznamenal pozdější vývoj jen velmi nesměle. Kutnohorští hráči byli sice od začátku aktivnější a po zásluze z toho vytěžili na konci 3. minuty vedoucí gól po střele Matěje z mezikruží – 0:1. Poté ale polevili a především strážce domácí klece se rozchytal k fantastickému výkonu, díky čemuž se již skóre do přestávky nezměnilo.
Jestliže první třetina přinesla divákům pouze jediné gólové pohoštění, ta druhá jim přichystala naopak mimořádně štědrou a chutnou hostinu. Sršni se totiž během přestávky zřejmě napili úplně jiného střeleckého lektvaru a šance, jež si vytvořili, dokázali i korunovat brankami – a to hned sedmkrát – 0:8! Musím říct, že to byl jedinečný pohled na úsilí a hokejové dovednosti našich barev a současně spokojenost, že se dokázali prosadit všechny tři lajny.
V závěrečné dvacetiminutovce pokračovala naše herní dominance, během níž Sršni připravili svým fanouškům ještě tři gólové radosti, aby po 60 minutách sbírali z ledu emoce triumfu (0:11), ale především cenného postupu! Vybojovat totiž v devítičlenné skupině druhou postupovou příčku, kdy většina týmů má výrazně starší věkový průměr a někteří soupeři pojali sportovní soutěž nesportovně, je veliký úspěch jedné hokejové party. Úspěch, který jim už nikdo a nic nevezme, a kdo je jen nějak spjat s kutnohorským hokejovým klubem, jim ho přeje a spolu s nimi vypne svou hruď vlnou oprávněné pýchy!
Branky a asistence: 3. Mimra (Lipský, Dvořák), 21. Knížek (Hruboš, Král), 23. Dvořák (Břinčil), 28. Břinčil (Mimra), 32. Janata (Šetina, Adam), 35. Hruboš (Knížek), 37. Hruboš, 39. Hruboš (Knížek), 44. Hruboš, 54. Klouček, 56. Břinčil
Sestava: Dominik Šubrt (ø0), Jan Sadílek (0), Jan Knížek (+4), Dominik Hruboš (+5), Tomáš Hájek (+4), Šimon Král (+4), Veronika Černá (+4), Josef Dvořák (+4), Matěj Mimra (+4), Tomáš Břinčil (+3), Štěpán Lipský (+4), Jiří Koubský (+3), Jaroslav Šetina (+3), Adam Kryštof (+2), Tomáš Janata (+2), Adam Němec (+1), Matouš Klouček (+4), Filip Urválek (+3).
Věřím, že týmový úspěch je ta absolutní meta, která lidi spojuje, a protože za výše zmíněným úspěchem je skryt příspěvek každého našeho hráče, tak "Borcem týdne" se dnes stává celý tým dorostu.
K tomu si ale dovolím udělit ještě jedno samostatné ocenění pro Dominika, protože při pohledu do hráčských statistik celé naší dorostenecké skupiny zjistíte, že nejvíc branek i asistencí má právě on a pochopitelně je tím i vítězem kanadského bodování. Gratuluji a oceňuji "Borcem týdnem".
"Limiťáka" dnes získává Pepa, který s námi hrál po svém návratu z Pardubic poprvé v M. Třebové. A musím se přiznat, že v první třetině byl jeho výkon hodně rozpačitý, nejistý a v momentech kdy získal puk, si trestuhodně nevěřil a lacino se jej hned zbavoval. V druhé části již byla patrná snaha o větší prosazení, ale teprve až v poslední třetině začínal připomínat toho starého dobrého Pepu. Tu optimální podobu budeme zřejmě ještě chvilku hledat, ale za ty tři poslední zápasy učinil prokazatelný posun a pokrok.
Tak jsme tedy postoupili, již potřetí v hokejové historii této generace hráčů, do vyšší verze nadstavbové skupiny, čímž jsme sami sobě opět nastavili vysokou kvalitu a atraktivitu svých budoucích sezonních střetnutí. Vedle dobře známého Kolína, totiž poměří Sršni své síly ještě s týmem Žďáru nad Sázavou a „B“ mužstvy Motoru České Budějovice a Tábora. Plně si uvědomuji, že s naším velmi mladým týmem to rozhodně nebude procházka rozkvetlým sadem, ale spíš naopak. Na druhou stranu pevně věřím, že to naši hráči zvládnou důstojně, nejlíp jak budou moci a bude to pro ně představovat velký bonus a přínos do následujících sezon. A jak řekl Dominik: „Aspoň budou při cestách na zápasy Mekáče“.
NOMINACE
čtvrtek 17.11.2022 HC Moravská Třebová - Sršni (odjezd autobusu 14.15)
Nevole, Šubrt, Knížek, Hruboš, Šetina, Král, Černá, Dvořák, Mimra, Břinčil, Lipský, Klouček, Hájek, Komárek, Bajer, Koubský.
sobota 19.11.2022 Sršni - HC Skuteč (sraz v kabině 10.45)
Sadílek, Nevole, Knížek, Hruboš, Bajer, Král, Černá, Dvořák, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Šetina, Němec, Janata, Klouček, Závůrka, Adam, Tvrdík.
neděle 20.11.2022 HC Světlá nad Sázavou - Sršni (odjezd autobusu 7.45)
Šubrt, Sadílek, Knížek, Hruboš, Hájek, Král, Černá, Dvořák, Mimra, Břinčil, Lipský, Koubský, Šetina, Adam, Janata, Klouček, Urválek, Němec.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 29. STŘÍPEK
Výhra s přidanou hodnotou
V politice, ale i v našem běžném životě, se bohužel čím dál víc uplatňuje jev, kterému říkám "nandalismus": Lidé obdivují ty, kteří to svým soupeřům umějí nejlépe nandat a každý pokus o slušnost a vstřícnost se bere jako nežádoucí projev slabosti. Není pak divu, že je společnost rozdělená hlubokými příkopy a všechny pevnosti jsou obsazeny těmi, co všechno vědí nejlépe. Každý, kdo má ústa (mozek není podmínkou), se pak cítí být oprávněn pronést ve veřejném prostoru nějaké zásadní stanovisko a pokud možno přitom pozurážet co nejvíce lidí. Staří odulí lháři a podvodníci se přitom občas legračně převtělují do rolí pravdomluvných a šikanovaných rebelů, názoroví odpůrci se pokoušejí vystrašené kafky ve jménu národa a jejich blaha přesvědčit, že za jejich striktním odsudkem je vše jiné, jen ne možnost přihřátí vlastní populistické polívčičky. Já si pochopitelně vážím svobody slova a myšlení, jen mi vadí zkratkovité soudy a rezignace na vlastní snahu přijít věcem na kloub (ne, že bychom se kvůli tomu měli snad stát rovnou revmatology). Souhlasím proto se známým americkým historikem Timothy Snyderem, který ve své knize – „Tyranie: 20 lekcí z 20. století“ (mimochodem velmi zajímavé čtení) – v lekci č. 9 píše – Buďte zvídaví: Snažte se o věcech přemýšlet, shánějte si informace, nepodléhejte jednoduchým heslům a proklamacím - čtěte dlouhé články! A tak tedy zcela v duchu této teze vás vítám u 29. střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu".
Poslední dny shodně symbolizuje poměrně čilý ruch, který zavládl jak v naší šatně, tak i v mém životě.
-
Návrat super kluka a dobrého hokejisty do mateřského klubu je vždy příjemnou zprávou, a proto dnes začínám tím, že Pepa bude zase oblékat dres se sršněm na prsou. Jeho působení v pardubickém Dynamu mu bohužel nepřineslo příliš herní radosti, což nakonec vyústilo v jeho přesun zpět do Kutné Hory. Samozřejmě nás mrzí, že jeho angažmá nedopadlo dle jeho představ, nicméně jsme rádi, že nezanevřel na hokej a bude v něm pokračovat ve svém mateřském oddíle. Inu jak praví A. St. Exupéry ústy Malého prince: „Když něco miluješ, pusť to na svobodu. Když se to k tobě vrátí, je to tvoje, když ne, nikdy to tvoje nebylo“.
-
Nicméně v mém životě je současným tématem číslo jedna, úplně jiný příchod - a to narození vnučky Amálky. Musím se přiznat, že když jsem ji ve čtvrtek poprvé uviděl, došlo i na slzičky. A jako bych v tu chvíli prohlédl a po vzoru pohádkového Jiříka uloupl svému králi kus pečeného hada – najednou se přede mnou otevřel jiný svět. Ne ale ten řeči zvířat, nýbrž úplně nové dimenze radosti. Momentálně netuším, jak svou další životní roli-dědečka budu zvládat, ale musím říct, že se na ni moc těším.
Nyní se ale přesuňme k ledové ploše, protože do zapečetění základní části dorostenecké soutěže zbývají už jen tři kola a souboje o konečné umístění vrcholí. Nicméně ve středu 9.11.2022 měli Sršni na programu ještě dohrávku 10. kola s Ledčí nad Sázavou, jíž předcházelo příliš mnoho emotivních jednání a snah neodehrát ji regulérně. Víc se o tom nechci rozvádět, protože by to jinak bylo na DK (disciplinární komisi), pozastavování trenérských licenci a odebírání dotací na mládež pro oddíl. No, a to poslední rozhodně není můj cíl. Stejně jako nebyl můj cíl v tomto utkání nějaké body či pofiderní vítězství, ale jen touha nevidět se po něm radovat z vítězství ty, co nerespektují pravidla, podvádí a ještě to zjevně berou za etalon běžného sportovního chování. Takže o motivaci byla řeč zbytečná…
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC LEDEČ NAD SÁZAVOU 8 : 2 (1:1, 5:1, 2:0)
Začátek zápasu si Sršni rozhodně za rámeček dát nemohou, protože hosté se ke gólu vydali nejpřímější možnou cestou - vyhrané buly do pohybu na svého nejlepšího střelce, který před Honzou zamířil přesně – čas 00:07 a stav 0:1. Stát se to samozřejmě může, smutné je, že jsme právě na tuhle situaci a hráče s č. 15 několikrát před zápasem důrazně upozorňovali! Sršni se ale poměrně rychle restartovali a už za tři minuty odpověděli na gól gólem, kdy pěknou spolupráci celé první lajny zpečetil náš druhý Honza – 1:1. Tím ze sebe Kutnohorští odhodili tíživou deku, otupili částečně ofenzivní ostří hostů a hrál se urputný, vyrovnaný hokej, leč bez výraznějších příležitostí.
Prostřední perioda ale začala mnohem příhodněji pro kutnohorský soubor. Časomíra ukrojila z jejího času pouze dvě a půl minuty a Lipák našel rozjetého Matěje, který tentokrát nepřestal s pukem bruslit, a naopak zdařilou střelou po stahovačce probudil na domácí střídačce gólovou euforii - 2:1. K ještě příjemnější náladě v ochozech přispěla identická spolupráce těchto hráčů druhé lajny v čase 29:56 – 3:1. Radost ovšem neměla dlouhého trvání, protože Ledeč ihned po buly zopakovala jako přes kopírák svou gólovou akci z úvodu zápasu - 3:2. Kutnohorské mužstvo ovšem hrálo příliš dobrý zápas na to, aby se nechalo od naděje na úspěšný výsledek odtrhnout a v ohbí zápasu, ve 35. minutě, jim dvoubrankový náskok vrátil Dominik – 4:2. Zásadní okamžik pro vývoj zápasu se dostavil v nejméně očekávanou dobu – během našeho oslabení. Aktivně bránící Dominik se dostal k puku, nastartoval své turbomotory a vypnul je až poté, co po dravém průniku kolem ledečského hráče a bekhendovém blafáku gólmanovi prohloubil rozdíl ve skóre na tři branky - 5:2. Do přestávky se už hrálo jen podle kutnohorských not a ve 39. minutě prohrávali dorostenci od Sázavy již 6:2, po hezké akci Šimona, Dominika a zakončujícího Honzy.
Závěrečná perioda nabídla poměrně svižný hokej, ve kterém dominovali domácí hráči. A přestože jejich útočné choutky občas převyšovaly zodpovědnou defenzívní práci, tak rychlé výpady ledečských hrozivěji začínaly, než končily. A to i díky několika výborným zákrokům, které vytasili oba naši gólmani. To na opačné straně si o něco úspěšněji otevřela svůj úřad v úvodu 44. minuty znovu první lajna a důrazný i důsledný Honza zatížil ledečské konto sedmým gólovým kamenem – 7:2. Koncovku utkání si pak domácí hokejisté pohlídali tím nejlepším možným způsobem a v čase 59:00 Tomáš parádní trefou gólově zúročil akci celé druhé lajny – 8:2. Vítěznou euforii si po závěrečném hvizdu bezezbytku užili všichni ti, kterým na kutnohorském stadionu bušilo žluto-černé srdce a s nimi i týmový mistr fotografie Jirka:
Většina sportovců dodržuje nepsané pravidlo, že po triumfu přijde k poraženému, podá mu ruku a poděkuje za hru. Je to vyjádření úcty k soupeři a také pokory s vědomím, že příště se role vítěz/poražený mohou klidně otočit. No a já se přiznávám, že tentokrát jsem to za těch spoustu let poprvé neudělal. Rozhodně to ale nebyl projev neúcty či nesympatie vůči klubu a hráčům Ledče nad Sázavou. Za poslední roky, kdy jsme od přípravky po žáky, sehráli spolu nepočítaně přátelských a turnajových zápasů, jsem se u ročníku 09/08/07 setkal s mnoha fajnovými a nadšenými trenéry, stejně jako vstřícnými rodiči i vedoucími mužstev. Naše spolupráce nabírala oboustranně výhodných obrysů a nepamatuji si na žádný závažný problém. To ale bohužel neplatí o realizačním týmu současného dorostu, jehož jednání naopak nemá mou úctu ani sympatie.
Upřímně jsem se smířil s tím, že v převážné většině zápasů letos nastupujeme proti věkově starším hráčům, jelikož ostatní týmy doplňují svůj úzký kádr šikovnými hráči z výběrových oddílů v okolí na střídavý start či hostování. To je samozřejmě jejich možnost a volba, stejně jako je ta naše, že budeme hrát se svými hráči ročníku 08. A rozhodně netvrdím, že ta naše volba je lepší nebo správnější. Co mi ale vadí, když si k tomu soupeři navíc povolávají do svých řad běžně i další hráče na černo, a dokonce i takové, co věkově patří mezi juniory! Jsme samozřejmě jen lidé a naše tužby nebývají vždy svaté, ale pokud ještě ty, kteří na podobné praktiky nechtějí přistoupit, se dotyční snaží dostatečně vulgárními výrazy urazit a pošpinit – je to již za hranicí mé názorové tolerance. A i když jsou to souboje, které zřejmě nikdy zcela nevyhraju, neznamená to, že před nimi pokorně skloním hlavu. A právě proto jsem byl po středečním zápase upřímně rád, že se nemohli radovat ti, kteří se nacházejí v tomto ohledu na druhé straně kyvadla.
Branky a asistence: 4. Knížek (Hruboš, Král), 23. Mimra (Lipský), 30. Mimra (Lipský), 36. Hruboš (Král), 38. Hruboš, 39. Knížek (Hruboš, Král), 44. Knížek (Šetina, Hruboš), 59. Břinčil (Mimra).
Sestava: Jan Sadílek (ø2,4), Dominik Šubrt (ø0), Jan Knížek (+2), Dominik Hruboš (+3), Tomáš Hájek (0), Šimon Král (+3), Veronika Černá (+2), Matěj Mimra (+3), Tomáš Břinčil (+2), Jakub Komárek (+2), Štěpán Lipský (+3), Jiří Koubský (+3), Jaroslav Šetina (+2), Adam Kryštof (0), Tomáš Janata (0), Matouš Klouček (+1), Filip Urválek (0), Adam Němec (0), Martin Závůrka (0).
Abych ale nekončil dnešní střípek tak přehnaně moralisticky, mám naštěstí za povinnost ještě vyhlásit naše týmová ocenění. Takže "Borce týdne" získává Honza K., který se nejen podílel na výhře hattrickem, ale svou celoplošnou hrou a hokejkou obtěžkanou silou i nápady, byl svému týmu nesmírně prospěšný na obou stranách hřiště.
Pro "Limiťáka týdne" si muže tentokrát přijít Matěj, který pokud si může jako v té pohádce na rozcestí vybrat cestu, občas volí tu pohodlnější, která nevede příliš do kopce, nemusí se na ní tolik bruslit a podstupovat tolik bolavých soubojů. I ve středu takhle v první části vykročil, ale po důrazném přestávkovém apelu, přestoupil na tu druhou cestu, kde plně zrealizoval své know-how šikovného a tvořivého forvarda, ale především učinil prokazatelný posun a pokrok ve své hře, ve svém hokeji.
No a to je pro dnešek už opravdu všechno. Takto hokejově odlehčenou sobotu a neděli, jako jsme měli teď, už asi do Vánoc nenajdeme, a tak všem Sršňům s hokejkami, všem Sršňům na tribunách posílám pozvánku na čtvrteční, sobotní a nedělní zápasy, které uzavřou základní skupinu a definitivně rozhodnou o pořadí na pásce. A pokud to náhodou nedopadne podle našich představ, nevadí, protože život a svět kolem nás bude přesto dál nabízet dost toho, zač stojí si jej užívat…
NOMINACE
středa 9.11.2022 Sršni - HC Ledeč nad Sázavou (sraz v kabině 15.30)
Šubrt, Sadílek, Knížek, Hruboš, Hájek, Král, Černá, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Koubský, Šetina, Adam, Janata, Klouček, Urválek, Němec, Závůrka.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 28. STŘÍPEK
Bojovnost s nasazením na soupeře tentokrát nestačila
Pominulo říjnové babí léto, oslavili jsme americký halloween, české dušičky, či keltský samhain (to jak kdo chce, protože když světlo ustupuje a temnota se šíří, je druhotné zda na povrch vystupují duchové a démoni ze skutečného zásvětí, či z hlubin podvědomí) a k tomu jsme si opět zacestovali časem, protože nám úřady vrátily na jaře vypůjčenou - pohříchu bezúročně v současném období vysoké inflace - hodinu letního času. Jo to bylo ještě nedávno řečí, jak bude střídání času konečně ukončeno. No a já mám tak najednou pocit, jakoby se nám den rychleji krátil a na věci nebylo jen míň světla ale i míň času. Nicméně pořád - alespoň tedy v pondělí – ho zbývá dost na další číslo "Dorosteneckého kaleidoskopu". A tak tedy vítejte u jeho 28. zimněčasového čísla.
Máme tedy za sebou další výživný týden, který přinesl několik příjemných i nepříjemných zážitků a problémů k řešení, ale to teď a tady nechci řešit, a tak na úvod jen krátký infoservis:
-
Ve středu 9.11.2022 od 16.30 odehrajeme původně skrečovaný zápas s Ledčí. Po dlouhém váhání jsem se rozhodl, že pro kluky bude prospěšnější, když budou hrát, než já setrvávat na svých postojích nepodporovat hokejový šlendrián.
-
Na pátek 11.11. 2022 naplánovalo vedení našeho klubu společné focení všech hráčů a trenérů od přípravky po áčko. Focení se uskuteční na konci tréninku přípravky cca v 18:00. Hráči by měli být ve žlutých zápasových dresech, bez přileb.
-
Pro jistotu připomínám těm, kteří platí příspěvky po částech, že 15.11.2022 je poslední termín pro uhrazení druhé splátky.
-
Teď to bude znít možná trochu fatalisticky, ale jak si jinak vysvětlit fakt, že minulý týden ukončil svou rekonvalescenci Adam, zatímco Štěpán jí začal. K tomu si oba svá zranění s měsíčním rozestupem způsobili v utkání s Hlinskem, oba poté byli nuceni navštívit "zdravotnického fotografa" neboli rentgen. A oba si po nahlédnutí tohoto přístroje pod povrch věcí a odhalení, co si žárlivě střeží pod slupkou svého těla, museli pořídit slušivou sádrovou rukavici na svou pravou ruku. Je všechno jen náhoda?
Nevím. Historie se prý neopakuje, ale zdá se, že někdy vstoupí dvakrát do téže řeky. No, a jestli to platilo i o víkendových odvetách dorosteneckých zápasů, se můžete dočíst právě teď.
HC CHOCEŇ - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 7 : 3 (1:1, 2:2, 4:0)
K sobotnímu střetnutí do Chocně odjížděli kutnohorští hokejisté s patřičným respektem. Silný soupeř, jasná věková převaha, přítomnost několika mimořádně fyzicky disponovaných hráčů v týmu soupeře a k tomu stín vysoké porážky z prvního utkání - to všechno vztyčovalo před šatnou Sršňů varovný vykřičník. Ten se jim bohužel nepodařilo vygumovat a nic na tom nezměnilo ani velké nasazení a srdnatý výkon, který se ovšem neobešel bez několika chyb, které zkušený a kvalitní soupeř dokázal potrestat a strhnout tak v poslední třetině vítězství na svou stranu.
Úvodní dvacetiminutovka odstartovala pro Sršně doslova hrozivě a už po jedenácti sekundách se prohnal podél levého mantinelu domácí snajpr s č.15 a nekompromisně potvrdil své postavení v elitní desítce nejlépe bodujících hráčů soutěže – 1:0. Zbytečná nervozita jakoby Sršňům svazovala ruce i nohy a domácí byli v těchto chvílích hokejovější, lépe pracovali s pukem a ukazovali svou sílu v soubojích i na hokejce. My jsme se sice díky nezměrné bojovnosti ubránili dalším inkasovaným brankám a postupně i vyrovnávali hru, ale neřekl bych, že to plodilo nějaké výrazné šance. Přesto jsme byli za svou snahu odměněni srovnáním na 1:1, když na konci čtrnácté minuty Dominik tečoval Honzovu střelu z mezikruží.
Jestliže byli kutnohorští diváci zklamaní průběhem první periody, pak ta druhá jim nenabídla bohužel více radosti. Obraz hry se totiž příliš nezměnil, a přestože se hrálo velmi rychle a nahoru dolu, tak nebezpečnějším týmem byli povětšinou domácí. V čase 26:45 se opět prosadila domácí patnáctka, na což Sršni odpověděli za tři minuty hezkou přesilovkovou souhrou – 2:2. V následujících minutách se Sršni viditelně vzepřeli domácí nadvládě a na kontě jejich brankáře přibývaly čím dál tím těžší zákroky. V čase 38:01 už byl ale krátký na důraznou práci Dominika v předbrankovém prostoru – 2:3. Slibný výsledek bohužel Kutnohorské do šatny nedoprovodil a krátce před klaksonem nechali před svou brankou nepokrytého domácího hráče, a ten srovnal na 3:3.
Ani vstup do posledního dějství nebyl z naší strany optimální. Přesto jsme úvodní tlak přestáli a začali se aktivně pokoušet o výsledkový zvrat na svou stranu. Jenže při hře v útočné třetině jsme se nevyvarovali několika chyb a zbytečných ztrát puků, ze kterých vzešlo několik rychlých brejků a v čase 49:33 stav 5:3. Tento vývoj domácí hráče rázem posadil zpět do sedla, získali pevný led pod bruslemi a ještě do konce poslední části to dokázali dvakrát gólově vyjádřit – 7:3.
Domácí tedy opět vyhráli a nutno dodat, že zaslouženě, protože prostě byli v bruslařských a hokejových dovednostech a jejich uplatnění v zápase lepší a zdatnější. Kluci ale neprodali svou mladší kůži lacino a při troše štěstí si mohli dosáhnout i na nějaký ten bod. Tentokrát to ale neklaplo, přesto oceňuji, že kluci poctivě makali a bojovali a ani v nepříznivých momentech nevyřkli za zápasem pokorné "howgh", ale odjezdili ho až do konce.
Branky a asistence: 14. Hruboš (Knížek), 30. Knížek (Klouček, Hruboš), 39. Hruboš (Knížek).
Sestava: Sam Nevole (ø6), Jan Sadílek (ø12), Jan Knížek (0), Dominik Hruboš (0), Jaroslav Šetina (-5), Šimon Král (0), Veronika Černá (0), Jiří Koubský (0), Matěj Mimra (0), Tomáš Břinčil (-3), Jakub Komárek (-1), Štěpán Lipský (-4), Matouš Klouček (-4), Tomáš Janata (-3).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – SC KOLÍN 3 : 10 (2:3, 1:4, 0:3)
V neděli jsme na svém ledě přivítali doposud neporaženého lídra naší skupiny a i jen letmý pohled na soupisku byl do očí bijící a na ledě ten věkový a váhový rozdíl byl cítit téměř v každém střídání. Naše družstvo však favoritovi utkání nechtělo dát nic lacino, dlouho bojovalo, hrálo aktivně dopředu, obětavě vzdorovalo..., a tak je konečný výsledek 3:10 pro kutnohorské Sršně myslím poměrně krutý.
V úvodních minutách bylo na domácím týmu zřetelně vidět, jak moc chce podat lepší výkon než v sobotu. Důsledným napadáním a důrazem přiváděl hostující hráče do nesnází a jejich brankář měl více práce, než jeho protějšek v kutnohorské brance. Z několika slibných, byť ne vyložených příležitostí ale Sršni gól nedali a v polovině šesté minuty je to mohlo mrzet dvojnásob. Při hře 4 na 4 přebruslil Honzu kolínský útočník s č. 17 a z těžkého úhlu prostřelil Dominika – 0:1. Za dvě minuty se ale zasloužené odměny dočkali i domácí a Lipákovu střílenou nahrávku tečoval mimo dosah kolínského gólmana Honza – 1:1. Vyrovnaný výsledek odpovídal i více méně dění na ledě, protože převaha hostů nebyla v této fázi nikterak dominantní. Jenže dokázali naše jakákoliv drobná a chvilková zaváhání nemilosrdně trestat. A tak i dvakrát učinili a na konci čtrnácté minuty byl proto stav již 1:3. V čase 17:03 se ale podařilo Sršňů vstřelit kontaktní gól a potrestaného kolínského hříšníka osvobodili již po 5 sekundách jeho trestu – 2:3.
Po několika vyrovnaných střídáních na začátku druhé části si vybral slabší chvíli náš gólman, kterému propadlo za čáru nahození od modré čáry a Kolínští tak přišli velmi lacino k navýšení skóre – 2:4. Na tento nepříznivý moment dokázal ještě odpovědět Dominik v čase 27:39 parádní střelou z mezikruží, kterou učesal síťku za brankařem Kozlů – 3:4. Tím byl ovšem domácí střelecký arzenál pohříchu vyčerpán a do konce druhé dvacetiminutovky dostali hosté vývoj střetnutí dalšími třemi zásahy pevně pod svou kontrolu 3:7.
Ve třetí periodě pokračovala herní převaha kolínského týmu, který dokázal zopakovat tříbrankovou normu z první části hry, na rozdíl od domácích, jejichž úsilí i sympatická snaha o opětovné zdramatizování výsledku vyzněla do ztracena. Nicméně chuť hrát a bojovat i za nepříznivého výsledku a až do posledního hvizdu prokazovala jejich ohromné srdce. Přesto byli nuceni opustit led s nepořízenou – 3:10.
Toto utkání se "objektivně" dalo vyhrát jen při dokonale konstelaci všech faktorů a s přispěním fortuny. To se ovšem nekonalo, přesto si myslím, že se naši dorosti za svou hru v tomto utkání nemuseli stydět, byť je k úspěchu nedovedla.
Branky a asistence: 8. Knížek (Lipský, Hruboš), 8. Knížek (Hruboš, Lipský), 28. Hruboš (Závůrka).
Sestava: Dominik Šubrt (ø7,7), Sam Nevole (ø14,3), Jan Knížek (-2), Dominik Hruboš (-1), Tomáš Hájek (-2), Šimon Král (-1), Veronika Černá (-1), Matěj Mimra (-5), Tomáš Břinčil (-1), Jakub Komárek (-1), Štěpán Lipský (-1), Matouš Klouček (-3), Jaroslav Šetina (0), Adam Kryštof (-1), Filip Urválek (-3), Martin Závůrka (0).
Jestliže lze i na dvou prohraných zápasech najít výrazná pozitiva, pak k nim bezesporu patří výkony Kevina. Tento jeden z nejmladších hráčů celé soutěže se rozehrál do znamenité formy a na svém postu se řadí ke klíčovým borcům současného kutnohorského souboru, což prokázal především v sobotním zápase v Chocni. A přestože ani on se nevyvaroval několika chyb, patřil k těm, kteří se nebáli hrát s pukem a neměli problém přejít, nebo se uvolnit, jeden na jednoho. Prostě "Borec týdne".
"Limiťáka týdne" získává Verča, která zaujala místo po Štěpánovi v první obranné dvojici a musím říct, že její výkonnost zraje jako víno. S každým zápasem je lepší, sebevědomější a odvážnější. V kabině je to dobrá a veselá duše, v tréninku poctivý dělník a v zápase stále platnější hráč, který posílá na brány soupeřů i čím dál víc kvalitnější projektily. Prostě holka "jako lusk", která se s nástrahami hokeje pere jako draví a bojovní kluci.
Tím dnešní povídání uzavírám, a pokud i vás netěší fakt, že v posledních dvou střetnutích jsme přihlíželi radosti svých soupeřů, nezbývá nám než prostě dál a ještě usilovněji pracovat na tréninku i v zápasech, ať už skýtají naději na výsledek, nebo jsou proti jasným favoritům. Musíme se prostě snažit, protože každá docílená branka, každá vtipná, odvážná kombinace nás mohou posunout a zlepšit naše dovednosti. Není koho zatracovat, protože tenhle tým chce spíš podpořit a nabudit. "Sršni, makat a bojovat!"
NOMINACE
sobota 5.11.2022 HC Spartak Choceň - Sršni (odjezd autobusu 13,30)
Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Šetina, Král, Černá, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Klouček, Bajer, Janata, Koubský.
neděle 6.11.2022 Sršni - SC Kolín (sraz v kabině 10.30)
Šubrt, Nevole, Knížek, Hruboš, Hájek, Král, Černá, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Závůrka, Šetina, Bajer, Adam, Klouček, Urválek.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 27. STŘÍPEK
Sršní obrození
Zatím všechno nasvědčuje tomu, že - aspoň z pohledu přírodních podmínek - by mohl být tento podzim celkem povedený. Lesy hrají všemi barvami, které stejně jako občasnými mlhami provoněný vzduch a švitoření ptáků, vybízejí k nostalgickým procházkám. Do toho občas pořádně zaprší, takže snad voda nebude přírodě chybět tolik jako v minulých letech, ale slunečných a relativně teplých dnů je přesto pořád dostatek. No a dnes k nim - jako to děláme skoro každé pondělí - přidáme i tradiční "Dorostenecký kaleidoskop", který již přes půl roku drze nakukuje do oblastí vpravdě nepřírodních, tedy do osudů jedné hokejové party.
V uplynulém, prázdninami proloženém, týdnu jsme se začali připravovat na druhou část naší základní skupiny. Ta první vyprofilovala lídra skupiny (SC Kolín), ale i další kandidáty na druhé postupové místo do áčkové nadstavby. No a náš může těšit, že se to týká i kutnohorských Sršňů. Popravdě to ale nebyl a není můj "sezónní cíl", protože si plně uvědomuji klady i zápory takového postupu pro náš velmi mladý tým. Nicméně jsme hokejisti – sportovci a případná konfrontace s těmi nejlepšími týmy z ostatních skupin je nepochybně výzva. A tak jsme o tom i s hráči minulý týden v kabině diskutovali, protože pokud chceme jít o level výš, musí to chtít a rozhodnout se pro to především a právě oni totiž hrají, trénují a případně i postupují pro sebe - ne pro trenéra, či rodiče!!!
Každý další komentář k tomu by již byl přes čáru, a tak se pojďme raději podívat, jak moc to kluci chtějí a co proto jsou eventuálně i ochotni udělat, optikou jejich výkonů ve víkendových zápasech. Mimochodem v trénincích se mi minulý týden moc líbili.
HC HLINSKO - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 5 : 4 (3:2, 2:1, 0:1)
Hned na začátku se přiznávám, že jsem na zápase nebyl, protože jsme s celou rodinkou vyrazili na pražský koncert Stinga. Ten vystoupil v O2 aréně v životní formě a jak pronesla moje Barča: „Je to bourák, který všechny od sedmnácti do sedmdesáti totálně zboural“ (https://www.youtube.com/watch?v=kpKhBYTpryw). Bohužel to samé se ale nedá napsat o kutnohorských dorostech, kteří na svou páteční výpravu do Hlinska budou chtít zřejmě co nejrychleji zapomenout. Anebo lépe řečeno, co nejdříve se z ní oklepat a poučit. Na ledě místních "Horses", kteří jsou v tabulce daleko za nimi (toto sdělení má váhu jako kapka v moři, protože v této fázi může porazit každý každého), totiž po nevýrazném výkonu prohráli 5:4 a nepochybně tak udělali radost svým konkurentům v dobývání vyšší nadstavbové mety.
Z toho, co mi bylo vyprávěno a viděl jsem na záznamu v naší "Sršňovizi" - https://www.twitch.tv/sksrsnikh, jsme pokračovali v matném výkonu z předešlého zápasu proti Světlé. Topili jsme se opět v nepřesnostech, slevili v pohybu i nasazení a chyběl nám důraz i kloudná kombinační hra. K tomu jsme si vybrali i slušnou porci smůly jak herní, tak i v podobě zranění Štěpána, či návratu pro zapomenutý mobil… Dalo by se možná říct: zápas prokletý zlou, žlutolící, nevlídnou sudičkou, která zaklela naše vyhlídky na úspěšný výsledek a domácím naopak zvolna, avšak stále lépe tahala silnější karty. Jenže pravdou je, že za spoustu věcí vedoucích k porážce si mohli Sršni sami, a pokud nechtějí i po dalších utkáních mít přisouzenou jen klokaní kapsu projetou vysavačem, musí si hbitě rozpomenout, jaké výkony je katapultovaly na pozice, kde se zatím ještě pohybují!
P.S. Děkuji Petrovi a Martinovi, že zmíněný zápas za mě odkaučovali, a i když to výsledkově úplně nevyšlo, jsem přesvědčený, že pro úspěch udělali maximum.
P.S.s. Štěpánovi přeji brzké uzdravení, a pokud možno, aby se neprokázala horší varianta zranění a čas jeho vyřazení ze sestavy byl co nejkratší.
Branky a asistence: 8. Knížek (Hruboš, Bajer), 16. Jelínek (Hruboš), 22. Hruboš (Bajer), 45. Knížek
Sestava: Dominik Šubrt, Sam Nevole, Jan Knížek, Dominik Hruboš, Matouš Bajer, Štěpán Jelínek, Šimon Král, Matěj Mimra, Tomáš Břinčil, Jakub Komárek, Štěpán Lipský, Matouš Klouček, Jaroslav Šetina, Adam Kryštof, Jiří Koubský, Filip Urválek.
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – TJ LOKOMOTIVA ČESKÁ TŘEBOVÁ 6 : 3 (1:1, 4:1, 1:1)
Harmonogram sobotního dvanáctého pokračování dorostenecké soutěže zavezl do Kutné Hory mužstvo Lokomotivy z České Třebové. Po strhujícím a vypjatém utkání přibyly na domácí účet tři body za vítězství 6:3 a do jejich šatny pak notná dávka euforie a sebedůvěry. Pro mladé Sršně to má významnou hodnotu. Nejenže na něj dosáhli v utkání s přímým konkurentem na druhé postupové místo, ale navíc dokázali dát zapomenout na poslední nevydařené výkony.
Vstup do utkání měli Sršni jak z krajiny pohádek a po 43 sekundách si vyměnil u zadního mantinelu puk Tomíto s Honzou, který narýsoval ideální přihrávku mezi kruhy na Dominika, a ten vypálil rychle a především přesně – 1:0. Pro hosty to však byla jen hozená rukavice, kterou sebrali a minutu po minutě přikládali víc a víc pod kotel. Naopak u Sršňů se po aktivním začátku začal projevovat známý syndrom "brzkého gólu", který jim skasal bojovné plachty. Moc jim to nejezdilo, a tak místo ofenzivní aktivity přibývaly spíš defenzivní starosti a Samovi ostré zásahy. Na konci šestnácté minuty tak bylo srovnáno na 1:1 a bylo víc než zřejmé, že v dalším průběhu střetnutí bude kutnohorský tým šlapat do pořádně strmého kopce.
K příznivějšímu profilu prostřední části je ale hned v jejím úvodu nasměrovala početní převaha pěti proti čtyřem, kterou zúročil hokejovým lobem Matěj - 2:1. Sršni v této fázi hráli s velkou chutí, což se promítlo i do průběžného skóre, kam připojili dva gólové "bratříčky" parádními trefami Honza a Matěj – 4:1. V tuto chvíli byli Sršni na koni, jenže o dvacet sekund později (v čase 31:34) dali svou nedůsledností možnost zapsat se do střelecké listiny i hostům – 4:2. Poslední gólový zápis, v této na branky bohaté části, se ovšem zbarvil do žlutých barev, to když se Honza přesně trefil po přihrávce Jirky – 5:2.
Třebovské mužstvo se ale ani za tohoto stavu rozhodně nevzdávalo (neboť hokej prostě takové malé ztráty až tak neuznává...) a s nástupem do posledního dějství se nadále drželo v zápase a někteří jeho hráči jezdili doslova jak Pendolína. Svým dobrým pohybem si tak vynutili přesilovou hru, kterou přetavili v čase 42:52 v gólovou radost 5:3. Ovšem ani Sršni s odpovědí na inkasovaný gól dlouho neotáleli a za třicet sekund třebovský gólman jen smutně zavrtěl hlavou po střele Honzy a krásné spolupráci Dominika s Matouše – 6:3. Tím byl střelecký arzenál obou mužstev zcela vyčerpán, nicméně to neznamená, že zbylých sedmnáct minut nebylo na co koukat. Naopak. Na ledě se rozhořela bitva o každou píď ledu a o každý puk, ve které místo brankových statistik bohatly ty s výčtem trestů. V závěru houževnatého a vyšponovaného souboje propukly na ledě mohutné emoce a promítly se do několika žhavých potyček i jedné ryzí bitky. Poslední minutu jsme tak dohrávali s třemi hráči na bitevním poli, proti šesti třebovským. Ovšem ani závěrečná power play (kterou kluci odehráli takticky excelentně a povolili soupeři jen hru po mantinelech a modré, bez přímého ohrožení branky) nepřinesla kýžený efekt, a tak se po zápase rozezněl vítězný pokřik z kabiny Sršňů.
Asi málokdo tušil, jak trnitou, vyčerpávající a bolavou cestu budou muset Sršni pro úspěch v tomto zápase absolvovat. A pokud první třetinu kluci dobře rozehráli, druhou poctivě odmakali, pak v té poslední nechali na ledě celá svá srdce. A tak to má být!!! Dnes proto jednoznačně chválím celý mančaft a uděluji všem "Borce týdne". V sobotu večer totiž byli tou správnou partou, co si poctivě došla za tím, po čem toužila a co chtěla. Samozřejmě měl náš výkon i viditelné pihy na kráse, ale nemusel se za ně stydět, protože je zastínil obětavým výkonem a maximálním nasazením. Snad si to kluci zapamatují i do dalších bitev a jejich sobotní výkon nebude jen výkřikem do tmy, ale Sršní obrození.
Branky a asistence: 1. Hruboš (Knížek, Hájek), 22. Mimra, 25. Knížek, 32. Mimra (Břinčil), 35. Knížek (Koubský), 44. Knížek (Hruboš, Bajer).
Sestava: Sam Nevole (ø3), Jan Knížek (+3), Dominik Hruboš (+3), Matouš Bajer (+1), Tomáš Hájek (+2), Šimon Král (+1), Matěj Mimra (+1), Tomáš Břinčil (+1), Jakub Komárek (0), Štěpán Lipský (+2), Matouš Klouček (+2), Jaroslav Šetina (+1), Tomáš Janata (0), Jiří Koubský (+3), Martin Závůrka (-1).
Hokejový víkend opět zmapoval i náš neúnavný dvorní fotograf Jirka, a co, a kdo, se ocitl v jeho hledáčku, můžete zjistit na těchto odkazech do naší fotogalerie:
Teď vám všem ale přeji další krásný týden babího léta, které jako kdyby se nám letos speciálně snažilo pomoct s komplikovanou energetickou situací.
NOMINACE
pátek 28.10.2022 HC Hlinsko - Sršni (odjezd autobusu 17,15)
Šubrt, Nevole, Knížek, Hruboš, Bajer, Jelínek, Král, Šetina, Břinčil, Komárek, Lipský, Koubský, Mimra, Adam, Klouček, Urválek.
sobota 29.10.2022 Sršni - TJ Lokomotiva Česká Třebová (sraz v kabině 16.30)
Nevole, Knížek, Hruboš, Hájek, Jelínek, Král, Šrtina, Břinčil, Komárek, Lipský, Koubský, Mimra, Janata, Bajer, Klouček, Zavůrka.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 26. STŘÍPEK
Sršni zůstali svému hokeji dlužni
Expertem na mezinárodní politiku či energeticko-finanční krizi doopravdy nejsem – dokonce poslední dobou zjišťuji, že nejsem odborníkem téměř na nic. Nepěkné zjištění, ale už můj oblíbený Karel Čapek psal v jednom ze svých brilantních příběhů (šestý smysl mi říká, že to byla „Dášenka“, kniha pro děti všeho věku) o tom, že údělem spisovatelů a novinářů není specializace, nýbrž obecnější přehled, což mne alespoň trochu uklidňuje, i když věřím, že někteří z vás mívají stejně pocit, že často píši o věcech, o kterých nevím skoro nic. Jenže ono je to ve skutečnosti s vědomostmi a výmysly, pravdou a lží nesmírně jednoduché: Lidé věří výhradně tomu, čemu věřit chtějí a jestli je to pravda či lež, není vůbec podstatné. A tak vás vítám u 26. střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu" a snad si zde najdete každý to svoje.
Máme za sebou další týden plný zážitků a historek, ovšem dnes je vynechám a nebudu komentovat dění v kabině či na tréninku; bylo by z toho stejně ono otřepané: „Kachny, kachny, kachny...“, nebo přesněji řečeno: „hra, hra, hra... bruslení, bruslení, bruslení... legrace, legrace, legrace…“ a jen vám sdělím několik nových důležitých informací.
-
V pátek 28.10.2022 je z důvodu zápasu v Hlinsku zrušen trénink.
-
Počínaje pátkem 4.11.2022 se trvale mění čas našeho pátečního tréninku na 16.00 – 17.00.
-
Z nařízení správce zimáku je zákaz uschovávání elektrokoloběžek a elektrokol v prostorách kabiny. Důvod – možnost samovznícení.
-
V první polovině naší soutěže jsme byli mnohokrát svědky, že některé týmy doplňují svůj úzký kádr šikovnými hráči posbíranými různě po republice, což svaz jistými formami umožňuje. Bohužel několikrát to ale bylo i bez oficiálního posvěcení v souladu se "Soutěžním a disciplinárním řádem", či dokonce staršími hráči z juniorské kategorie! Vždy jsem patřil k zastáncům toho hrát co nejvíc a po vzájemné dohodě i třeba na férovku v různých složeních, ovšem jen zarytý optimista by v utajovaném podvádění a hraní "černochů" našel smysluplné zdůvodnění pro svou snahu vyhrát za každou cenu. A protože se mi to odjakživa nelíbí, budu v další části soutěže proti těmto praktikám (v minulosti jsem to již několikrát udělal) aktivně vystupovat a snažit se "odmaskovat" jejich aktéry i za cenu nepříjemných postihů pro ně samotné i jejich oddíly.
-
A protože v této souvislosti můžeme počítat i s adekvátními recipročními kroky, upozorňuji všechny hráče na povinnost mít na zápase průkazku pojištěnce a u hráčů, kteří dovršili 15. rok věku, a starších i svůj platný průkaz totožnosti (tj. občanský průkaz nebo cestovní pas) pro případnou konfrontaci v souladu s čl. 330 odst. 1. písm. b) SDŘ. Hráč, který nebude toto nařízení splňovat, nebude moc do zápasu nastoupit.
Tak dnes to nebylo na úvod moc příjemné čtení a obávám se, že zápasovým reportem to moc nevylepším. Ale takový je prostě život. Někdy bývá zataženo, abychom si pak víc vážili projasněné oblohy.
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU 6 : 3 (2:0, 3:1, 1:2)
Sršni na svém "rodném" ledě v sobotu přivítali skláře ze Světlé nad Sázavou. Rozdíl dvanácti bodů, šesti tabulkových míst a papírová role favorita – to všechno prosakovalo do vizitky osmého mistrovského vystoupení kutnohorského týmu. Nicméně v utkání samotném Sršni hodně slevili ze svého hokeje, a tak konečné vítězství 6:3 je jednou z mála pozitivních informací z tohoto zápasu.
Kluci do něj totiž vstoupili nepochopitelně ležérně a po deseti sekundách už se řítili dva Světeláci sami na Honzu. I další střídání patřila jednoznačně hostům, kteří byli mnohem dravější i nebezpečnější, přesto to byli Sršni, kdo zbavil utkání bezbrankového stavu. V čase 2:37 našla Honzova střela nehájený prostor mezi betonem a lapačkou světelského gólmana – 1:0 a za tři minuty sklepnul za jeho záda Dominik Šimonův projektil od modré – 2:0. Poté se již do konce třetiny skóre nepřiživilo, i když hostující hráči měli mírně navrch a ve výčtu gólových příležitostí nás předčili. Sršni ale měli Honzu v brance, a ten udržel hodnotu jejich bodových akcií.
Do druhé periody vyrukovali Kutnohoráci s podstatně lepším pohybem, přidali na důrazu i zodpovědnosti a hned během prvních střídání zasolili hostům dvěma trefami po parádních kombinacích – 4:0. Najednou se ukázalo, že jakmile přidají na bruslení a rozvíří hru ve třetině pohybem všech pěti hráčů, jsou jen těžko bránitelní a vozí kotouč až "do kuchyně". Domácí soubor měl tak druhé dějství plně ve své moci a herní nadvládu přetavil v další navýšení skóre, to když se pohotovou a přesnou střelou z mezikruží blýskl Jaryn – 5:0. Zaslouženého úspěchu se dočkali v 35. minutě ale i skláři, když při jednom z občasných výpadů tečoval jejich útočník střelu z mezikruží mimo dosah Sama – 5:1.
Přívětivě nezačala pro kutnohorské mužstvo ani poslední třetina a v čase 41:25 snížili hosté již na 5:2. Sršni jakoby sundali nohu z plynu a s přibývajícím časem se stávala jejich převaha platonickou a možností ke skórování ubývalo. Naproti tomu Světelští nikterak neslevili z nasazení, které bylo v tomto střetnutí jejich nejvýraznější devízou. Na konci 48. minuty usedl na trestnou lavici Tomíto, ale bránící kvarteto jeho spoluhráčů z první lajny odvedlo velmi dobrou práci a odměnou za ní byla luxusní kombinace na jeden dotyk s gólovou pečetí Štěpána – 6:2. Závěrečné slovo si ale nakonec vzali opět hosté od Sázavy a za svou sympatickou snahu a bojovnost až do konce zápasu zaslouženě snížili na konečných 6:3.
Nebudeme si lhát, přístup k dnešnímu utkání byl od nás v určitých fázích příliš liknavý a výkon týmu neodpovídal postavení v tabulce, které jej momentálně řadí na čelní pozice. Upřímně, že budeme po polovině základní skupiny z devíti týmů na druhém místě (tedy postupovém do vyšší šarže nadstavbové skupiny), a to ještě s jedním z nejmladších týmů soutěže, jsem si nepředstavoval ani v tom nejvlhčejším snu. Nicméně momentálně je to realita a záleží jen na nás, jak s tím naložíme. Jsme totiž teprve v polovině cesty a před námi je dalších devět moc těžkých zatáček. Každý soupeř proti nám teď bude nastupovat namotivovaný jako proti favoritovi a s chutí nám splatit ty první porážky. No, a vy k tomu buď přistoupíte lehkovážně jako v sobotu, nebo budete naopak dál a poctivě pracovat na výkonu, který mužstvo možná dovede k příjemným hokejovým prožitkům.
Branky a asistence: 3. Knížek, 6. Král (Hruboš), 21. Knížek (Hruboš, Hájek), 24. Hájek (Hruboš, Knížek), 32. Šetina (Černá), 49. Jelínek (Knížek, Hruboš)
Sestava: Jan Sadílek (ø0), Sam Nevole (ø6), Jan Knížek (+5), Dominik Hruboš (+5), Tomáš Hájek (+2), Štěpán Jelínek (+4), Šimon Král (+4), Matěj Mimra (-1), Tomáš Břinčil (0), Jakub Komárek (-1), Štěpán Lipský (0), Jiří Koubský (0), Jaroslav Šetina (0), Adam Kryštof (+1), Tomáš Janata (+1), Veronika Černá (0), Matouš Klouček (0).
V neděli jsme měli odstartovat sérií odvetných zápasů s Ledčí nad Sázavou, ovšem soupeř odmítl k utkání přijet, přestože měl dle vlastních slov hráčů dost. Jenže ty nejlepší měl v Jihlavě na VTM a s těmi "ostatními kopyty" (přesná citace) prý nemá cenu do Kutné Hory jezdit. To je něco, co jsem za dobu, co mládežnický hokej dělám, od trenéra ještě neslyšel, ale vše je jednou poprvé. Nicméně takový argument pro mě i nadále silně kulhá na obě nohy a vypovídá o trenérské kultuře některých z nás.
Abych ale nekončil tak trudně, tak vyhlásím naše týmová ocenění za minulý týden. "Borce" získává Lipák, který oproti některým svým spoluhráčům nevypustil jediné střídání, jediný souboj, jedinou možnost hrát s pukem. Štěpán je pro mě ve své podstatě takový hokejový gladiátor, pro něhož je pracovitost, urputnost a maximální nasazení samozřejmostí, čímž je jako kapitán svému týmu tím nejlepším příkladem. K tomu je to kluk skromný, cílevědomý a vtipný, v jehož případě se sportovní nadání snoubí s hokejovými i povahovými vlastnostmi. Takže teď už jen zbývá, aby se mu i střelecky zadařilo, protože snad nikdo by si to nezasloužil jako on.
Oproti tomu druhý oceněný – "Limiťák" Jaryn – je častým pokušitelem skóre a jak sám říká, za svou mládežnickou karieru ještě nedal tolik gólů jako letos. Jeho předností je jednoduchá důrazná hra a pohotové zakončení. Na rovné čáře jeden z nejrychlejších hráčů, ale zatím ho trochu limitují, a zřejmě ještě nějaký čas budou i dál limitovat, dovednostní činnosti. Nicméně tenhle kluk v tréninku ani zápase nic neodrbe, všechno děla naplno a s vervou (až ho musíme brzdit jako při skoku do výšky na soustředění) a takový přístup já mám rád. A když pak vidím jeho upřímnou a spontánní radost ze vstřelené branky, uvědomuji si, že to je smysl sportu a sportovní výchovy: za poctivou práci – poctivá odměna.
Tím pro dnešek zavírám náš krasohled a přeji všem Sršňům, ale i ostatním, hezký, podzimně prázdninový týden plný barevných a příjemných zážitků. Těším se, až se na těchto stránkách zase brzy potkáme a vy si tu snad najdete něco, co vás potěší. No, a dnes, pokud se vám tedy ještě chce, se můžete na rozloučenou vrátit do víru sobotního souboje, díky bohaté fotogalerii na tomto odkaze.
NOMINACE
sobota 22.10.2022 Sršni - HC Světlá nad Sázavou (sraz v kabině 10.45)
Sadílek, Nevole, Knížek, Hruboš, Hájek, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Koubský, Šetina, Adam, Janata, Černá, Klouček.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 25. STŘÍPEK
Návrat do vítězného rytmu
Dennodenně se dovídám z rozhlasu, internetu a různých zpravodajství všelijaké novinky. Jsou to novinky, které mne mnohdy zaráží, někdy rozesmutní či naopak rozveselí, jindy donutí k pochybování o zdravém rozumu aktérů a občas k zamyšlení. Ano, doopravdy, občas i já přemýšlím, ale většinou ty zprávy raději vypouštím z hlavy ven, protože, když už mi mají emoce zatemňovat mysl, rozhodně dávám přednost vzplanutí milostnému před ideologicko - aktivistickým. Domnívám se totiž, že přináší zajímavější zážitky a slibuje napáchat výrazně menší společenské škody! A pokud vás náhodou zajímají i emoce sportovní, tak si vás dovoluji přivítat u 25. střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu".
Jako obyčejně stojí za jeho vznikem konjunkce několika zcela náhodných vlivů a střípků ze života hráčů, trenérů i rodičů. Tým totiž nejsou jen tréninky, zápasy, výsledky a snaha být pořád lepší a lepší. Je to i legrace, otevřenost, důvěra, soudržnost, společně sdílené emoce radosti a smutku, zklamání i úspěchu. Jsou to příběhy, které upevňují tým, a které si zde můžeme občas připomenout, aby nezůstaly skryté nebo jen ve vzpomínkách těch, kteří je zažili.
-
Říkávám o sobě, že jsem nemotorista (zjevně odvozeno od slova nemotorný), i když jsem si vědom, že to není úplně přesné. Vlastním totiž řidičský průkaz a řídím auto, ovšem jsem pouze řidič uživatel. Nicméně mezi našimi rodiči se vytvořila skupinka opačně orientovaných řidičů a založila motorkářský gang "Zrezavělej vejfuk". Jako ilustrační foto přikládám zakládající pětici bossů (prosím nezaměňovat s fotkou k článku "Zbláznit se dá v každém věku", protože tohle dobrodružství je něco jako návrat ke kořenům), ovšem jak jsem byl informován, k "Svaté pětce" se rychle připojují další nadšenci do hlučných strojů na dvou kolech (dokonce i z řad hráčů), a tak kdo ví – jak pojedeme na příští zápas?
-
Tréninky minulý týden nevybočily ze zaběhlých kolejí, a tak jsme si při obíracím hokeji hodně hráli s obratností na bruslích, do herních cvičení vkládali ve větší míře bruslařské úpoly, snažili se zlepšovat herní i hokejové dovednosti a především se snažili posilovat herní intelekt s cílem vychovávat tvořivé hráče a ne jen zrobotizované děti - hokejisty.
-
Ve středu to nejdřív Jaryn schytal na ledě golfákem od Verči ze zadu do nechráněných míst (au au au - nutno ale podotknout, že ač to byla jeho chyba, vrávoral pak po ledě a chrlil ze sebe emotivní fráze jako akční hrdina těsně před happy endem), aby pak v posilovně položil v trhu s jednoručkou na lopatky úplně všechny – včetně Sama. A to už se počítá, pánové!
-
Měl jsem takovou pubertu, že na to raději odmítám vzpomínat, ale když se Lipákovy slipy během tréninku proměnily na tanga (jeho hýžďové svaly, jsou zřejmě jak lis na auta) nechápal jsem a s výrazem retardovaného králíka jen civěl na vyvolané dění v kabině.
Abych se ale zbavil nálepky bulvárního pisálka a naplnil povinnost solidního zpravodaje, zanechávám líčení legrácek, které mají zůstávat tajemstvím hokejového kolektivu (těch je jako vždy většina) a předkládám raději reporty z víkendových zápasů.
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC SLOVAN MORAVSKÁ TŘEBOVÁ 6 : 3 (2:1, 2:1, 2:1)
V sobotu se Sršni v přímém souboji utkali s hráči Moravské Třebové o průběžné druhé místo v naší skupině. Diváci si tak užili dramatický souboj výsledkových zvratů, který navíc náležitě prověřil pevnost jejich nervové soustavy, ale koukatelného hokeje bohužel moc k vidění nebylo. Pro většinu tak budiž alespoň odměnou vydřené vítězství domácí družiny, která ukázala, že i když to někdy prostě nelepí, umí se se svízelnou situací alespoň náležitě porvat.
Úvod zápasu zřetelně ukázal, že to Sršni nebudou mít rozhodně snadné a první střídání se nesla ve znamení houževnatého až živelného hokeje, který ovšem provázelo ohromné množství chyb a nepřesností. To samozřejmě přišlo hostům vhod a zúročili toho už v 5. minutě, kdy ze skrumáže před kruhy vylétl puk a skončil až za Samovými zády – 0:1. Už po dvou následujících minutách hry se ale ujala spolupráce Honzy se Štěpánem, kdy křížný pas prvně jmenovaného napálil kutnohorský snajpr z první a trefil se náramně - 1:1. A za další minutu naopak spolupráce Verči s Dominikem překulila výsledkové skóre na naší stranu – 2:1. Nicméně, místo uklidnění a získání herní pohody jsme se i nadále vlastní liknavostí a podceněním mnoha situací, nedostávali k těm správným věcem. Náš hokej se vytratil a spíš to byl ve srovnání s předchozími zápasy jen takový blázinec na ledě.
Před druhou třetinou se v domácí šatně hodně hlasitě mluvilo o herní zodpovědnosti a dodržování herních principů. Do hry kutnohorského mužstva se tento apel trenérů opravdu promítl a jeho výkon se o poznání zlepšil. K herní převaze to sice stačilo, přesto se jako první o změnu skóre postarali opět hosté. Tentokrát stačilo trpělivým Moravanům počkat na domácí zaváhání při dlouhé, ale neefektivní hře v útočné třetině a vyrazili do rychlé protiakce. Ta vykrystalizovala v přečíslení dva na nikoho a Sam tak byl bezmocný – 2:2. Jestli nám ovšem v zápase alespoň něco fungovalo, tak to byly rychlé odpovědi. Za necelé dvě minuty prostřelil Matěj po hezké spolupráci první lajny třebovského gólmana a vrátil nám výsadu toho, kdo vede - 3:2. Tento povedený zásah zažehl motor sršní ofenzivy a druhá třetina tak nabídla mimořádně velké množství rušných situací, přesto se dá shrnout do jediného tématu: festival promarněných šancí. Na úsvitu třetiny už to ale konečně vyšlo a výbornou Honzovu přihrávku zušlechtil gólovou tečkou opět Matěj. Na hranici brankoviště, kde by většina hráčů zavřela oči a bouchla do puku ve snaze ho nějak propálit do branky, si stahovačkou pohrál s gólmanem jak s panenkou a lahodnou kulišárnou zasunul puk do prázdné – 4:2.
A tento stav si také oba celky přenesly do závěrečné části, ovšem během prvních sedmi minut doznal rychle dvojí změny. Nejprve Honzova střela od modré do zakrytého výhledu hostujícího gólmana obstarala spolehlivou pojistku na domácí vedení – 5:2. A krátce poté využil Dominik naší přesilovku a předčasně tím ukončil trest třebovského kapitána a nejlepšího hráče s číslem 22 – 6:2. Tím jsme definitivně knokautovali naděje hostů na další výsledkový zvrat a nic na tom nezměnila ani kosmetická úprava skóre v 53. minutě na konečných 6:3.
Vzhledem k tuzemské mentalitě bylo upracované vítězství pro kutnohorský soubor možná cennější, než by se na první pohled mohlo zdát. A přestože utkání moc hokejové krásy nepřineslo a naše hra za výkony z předchozích zápasů hodně zaostávala, kutnohorští dorosti alespoň prokázali, že i když se herně zrovna moc nedaří, nezapomínají bojovná srdce v kabině.
Branky a asistence: 7. Jelínek (Knížek), 8. Hruboš (Černá), 27. Mimra (Hruboš), 39. Mimra (Knížek), 46. Klouček (Knížek), 48. Hruboš (Koubský).
Sestava: Sam Nevole (ø3), Jan Sadílek (0), Jan Knížek (+5), Dominik Hruboš (+5), Jaroslav Šetina (0), Štěpán Jelínek (+3), Šimon Král (+2), Matěj Mimra (0), Tomáš Břinčil (+1), Jakub Komárek (-1), Štěpán Lipský (+0), Matouš Klouček (+1), Adam Kryštof (+0), Veronika Černá (+1), Jiří Koubský (0), Filip Urválek (-2).
HC SKUTEČ - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 1 : 9 (0:2, 0:4, 1:3)
V neděli vyrazilo kutnohorské mužstvo na zápas 9. kola dorostenecké soutěže do Skutče. Jiný soupeř, jiný den a jiný výkon, při kterém Sršni po většinu času pevně svírali herní otěže ve svých rukách a na konci jejich snažení tak stálo jednoznačné vítězství v poměru 1:9.
Už zahajovací dějství tohoto duelu jasně ukázalo směr, kterým se bude hra ubírat. Kutnohorské mužstvo vyrukovalo na domácí s ohromným entuziasmem a po většinu zápasu vládlo ledu. Jejich útoky byly rychlejší, dovednosti preciznější, souhra do sebe líp zapadala a toto nasazení jim vydrželo v podstatě až do závěrečných vteřin utkání. Mezitím se do historie utkání samozřejmě zapsala řada událostí, které postupně stanovily vysoké vítězství, nicméně místo jejich výpisu bych se tentokrát raději podíval na hru jednotlivých lajn.
Hráči 1. řady na ledě jasně kralovali – převyšovali soupeře pohybem, dovednostmi, důrazem i souhrou. Ani za rozhodnutého stavu neslevili ze svého nasazení a měli chuť bavit sebe i diváky nápaditými akcemi. Nebál bych se jim dát proto z taktiky za jedna, protože přesně takhle se má takový zápas hrát – s chutí, radostí a snahou vyzkoušet si třeba i nové, vtipné a odvážné kombinace, na které není v jiných zápasech tolik prostoru.
I naše druhá a nejmladší lajna povětšinu času přehrávala svého soupeře, ovšem její hra tentokrát obsahovala až příliš nedodělků, spolupráce byla těžkopádnější a z přemíry snahy a namotivovanosti pramenila zbrklost ve finálním zakončení. I proto si tentokrát benjamínci příliv brankové radosti neužili, přestože situací ke skórování, které nesly visačku "stoprocentní", si vypracovali dostatek.
Třetí lajna působila v první části nevýrazně a její hra neměla potřebný drajv, bojovnost, odvahu hrát s pukem a chuť na akčnější bruslení na malém prostoru. V tuto chvíli si ale dovolím malou odbočku, protože vše, co jsem teď napsal, se ovšem netýkalo Kevina, který ode mě naopak získává ocenění pro "Limiťák týdne". Ač totiž o dva roky mladší svých spoluhráčů, působil velmi sebejistě, tvořil hru této lajny, měl výborný herní přehled, rozvážnou rozehrávku, sílu na puku, kdy o něj jen málokdy přišel i výrazně zlepšenou střelu. Prostě nám Kevin vyzrává v jednu z nejvyšších karet mezi našimi obránci!
Nicméně vraťme se ke třetí lajně jako celku, protože i jejich hra se po zdůraznění (již zmíněných) nedostatků v kabině s nástupem do druhého dějství postupně zlepšovala. Kluci a děvče odhodili zbytečný respekt, stále více se osmělovali, Krištof najednou vybruslil z rohu s pukem místo nahrávky ve stoje, Verča udělala prudkou změnu směnu směru místo dvoumetrového oblouku, Jaryn pohotově zakončil, Tomáš se prosadil v osobním souboji a rázem jako celek udělali několikrát pěkně rušno před domácí brankou. No a za ten zlepšený výkon, ale především snahu a odvahu zkusit to, co jim trenéři radí, budiž jim odměnou dvě vstřelené branky.
Co se týče gólmanů, mám jenom slova chvály. Od Dominika i Honzy kvalitní zodpovědný výkon, a přestože se podle konečného výsledku může zdát, že neměli příliš práce, tím víc pozornosti a pohotovosti museli prokázat v ošidných momentech, kterých rozhodně nebylo málo. Takže ten konečný výsledek je takový, protože oni si to svoje odchytali se ctí. No a nedá mi to zmínit i Sama, který sice nenastoupil do zápasu, přesto s námi jel a byl v kabině i na střídačce se svými spoluhráči/kamarády a potvrdil, že i když někdo není nominovaný na zápas – stále zůstává součástí týmu!!! A toho si cením!
No a samozřejmě musím pochválit i všechny naše fanoušky, rodiče a prarodiče za fandění, podporu a příjemnou a veselou atmosféru v autobuse. No a Romanovi, že ač musel cestou strávit spoustu času na semaforech, dorazil do Skutče na čas, ale především nás při zpáteční cestě vzal do tradičního vítězného Mekáče.
Branky a asistence: 4. Knížek (Hruboš), 11. Hruboš (Knížek), 22. Hruboš (Jelínek), 30. Šetina (Adam), 31. Hruboš, 39. Hruboš (Hájek, Knížek), 41. Knížek (Hruboš), 54. Jelínek (Hájek), 57. Adam (Klouček).
Sestava: Dominik Šubrt (ø0), Jan Sadílek (ø2), Jan Knížek (+7), Dominik Hruboš (+7), Tomáš Hájek (+5), Štěpán Jelínek (+7), Šimon Král (+7), Matěj Mimra (-1), Tomáš Břinčil (0), Jakub Komárek (0), Štěpán Lipský (-1), Jiří Koubský (-1), Martin Závůrka (+2), Jaroslav Šetina (+2), Adam Kryštof (+1), Tomáš Janata (+2), Matouš Klouček (+4), Veronika Černá (0).
Zdánlivě bych už mohl v tuto chvíli končit, ale zkušený čtenář našeho Kaleidoskopu ví, že nebyl ještě vyhlášen "Borec týdne". Tentokrát se jím paradoxně stává hráč, který během víkendu nezaznamenal jediný bod, přesto mě (a nejenom mě, protože i Petr to viděl stejně) jeho hra, šikovnost, nasazení a odvaha natolik nadchla, že mu jej s čistým svědomím udělím. Kubajs je totiž kluk, který je momentálně o parník mladší a menší než většina jeho soupeřů, kterým se při soubojích jen málokdy dívá do očí. Nicméně je to neskutečný bojovník a šikula, který nepůsobí v soubojích o puk jako malé bezbranné štěňátko, ale jako pořádně dotěrný "Komár", který nedá nikomu a nic zadarmo.
Tak a jsme na konci dnešního vzpomínání a před námi je žhavá současnost. Děkuji vám za doprovod a těším se zase někdy (nejspíš za týden) na viděnou s Dorosteneckým kaleidoskopem.
P.S. a pokud si chcete prohlédnout i další fotky z víkendových zápasů, tak zde jsou odkazy:
NOMINACE
sobota 15.10.2022 Sršni - HC HC Slovan Moravská Třebová (sraz v kabině 10.45)
Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Šetina, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Koubský, Urválek, Adam, Černá, Klouček.
neděle 16.10.2022 HC Skuteč - Sršni (odjezd autobusu 7.30)
Šubrt, Sadílek, Knížek, Hruboš, Hájek, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Závůrka, Šetina, Janata, Adam, Klouček, Koubský, Černá.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 24. STŘÍPEK
Padli jsme s hlavami nahoře
Vzhledem k tomu, že jsme se teprve nedávno přehoupli přes rovnodennost a k zimnímu slunovratu máme ještě na míle daleko, znamená to, že čas bez slunce bude i během babího léta delší než čas s ním, což nemusí být nutně na závadu, když si dokážeme i ten kratší čas náležitě užít a aspoň si vzájemně nezevšedníme. Já tedy doufám, že zdejším návštěvníkům během posledního půlroku ještě úplně nezevšedněl ani "Dorostenecký kaleidoskop", a tak vás srdečně vítám u jeho 24. střípku.
Jako obyčejně mi při ohlédnutí za minulým týdnem naskakuje tolik zcela různorodých asociací, že se přestávám snažit udělat z toho nějaký inteligentní celek a vezmu to opět pěkně glosově:
-
Ze všeho nejdřív bych rád poděkoval rodičům, že i v této nelehké době všichni řádně zaplatili členské příspěvky, nebo patřičnou zálohu a nemusel jsem nikoho upomínat a nahánět, či dokonce být nucen aplikovat rozhodnutí VV o tréninkových a zápasových sankcích. Děkuji.
-
V souvislosti s předchozí glosou, začal Martin předávat hráčům průkazky opravňující k volnému vstupu na placené akce oddílem - zápasy "A" týmu a veřejné bruslení. To se rozjelo v sobotu a jeho termíny jsou: sobota 14:15 - 16:15 sobota večerní 20:00 - 22:00 neděle 14:30 - 16:15
-
Osobně považuji veřejné bruslení za ideální doplněk k hokejovým tréninkům a vřele ho všem doporučuji. Nepředpokládám, že by kluci drilovali věci, které děláme na tréninku, ale během nejrůznějších honiček, čepýření před děvčaty a machrování před kámoši, ani nevnímají, jak létají po ledě, dělají bogny, brzdy, starty, rychlé změny směrů atd... Jenže ono to taky naráží na jakýsi “provozní řád”, který by měli všichni účastníci brusláku dodržovat, aby sebe a hlavně ostatní účastníky neohrožovali. Dodržujte prosím základní pravidla slušnosti, ohleduplnosti a bezpečnosti, berte si alespoň přilbu a rukavice a nezapomeňte, že cizí osoby nemají v kabině co dělat. Přeju vám super brusleníčko, spoustu zábavy a doufám, že nebudeme nuceni řešit nějaký zbytečný incident.
-
Přes nesporné přátelství a dobrou atmošku v kabině, jsme bohužel stále občas konfrontováni s nejostřejšími výrazy z brakových filmů, a tak jsem represivní klikování doplnil o preventivní osvětu a některé emotivní fráze se snažím chlapcům převádět do publikovatelné podoby: „Prodejná dívka! Co je to tady za dům s červenou lucernou?“; „To ses vyprázdnil ze střev, já se tam ženu jak ženský podbřišek přes celé hřiště, a úplně na exkrement, protože ty stejně nenahraješ!“; „Jestli se nezačnete včas vracet, tak je to všechno úplně na bobeček“, „Do sedacího svalu, tak si to zkus sám v tom velkou stranou znečištěném beku!“; „Pindíci, kam jste mi schovali brusle?“.
Jo, jo, pro nezasvěcené může být poslední glosa hodně drsný pohled na mladý kolektiv, ale je pravdou, že pod tou drsnou slupkou jsou fajn kluci měnící se v muže, jejichž erudované debaty o životních situacích jednotlivců, jsou pro nás nepochopitelným druhem humoru, ale pro ně přesto projevem přátelství. I když za něj často klikují. Nicméně slibuji, že v dnešním elaborátu se již podobným tématům věnovat nebudu, poněvadž naší náplní jsou především komenty k dorosteneckým zápasům.
SC KOLÍN - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 9 : 3 (3:2, 1:1, 5:0)
Nezaleknout se, potvrdit dobrý vstup do letošní dorostenecké sezóny, potěšit své diváky hrou i výkonem a potrápit výrazně staršího a jasného favorita – to byl úkol, který si kutnohorští dorostenci dali do sobotního derby s Kolínem. Dvě třetiny se jim to úspěšně dařilo a dokázali s doposud neporaženým týmem držet krok, ovšem kombinace fatálních chyb a vyteklých baterek otevřela v poslední periodě domácím cestu k výraznému vítězství 9:3. Z pohledu kutnohorského týmu a výše zmíněných skutečností je výše porážky krutým vyjádřením obrazu hry, body si ale jejich protivník rozhodně zasloužil.
Zahajovací třetina se hned od úvodních minut proměnila v nesmlouvavý a urputný boj, ve kterém byl domácí soubor podle očekávání aktivnější v ofenzívě a více na puku, na což Sršni odpovídali rychlými a nebezpečnými protiútoky. Na oko se tak hrál poměrně vyrovnaný hokej, ale Sršně až příliš často neposlouchal puk na holích a provázely je drobné, leč nepříjemné chyby, které domácí svým důrazem v předbrankovém prostoru dokázali promítnout do gólových čísel. Na začátku 16. minuty tak byl stav již 3:0, ale pozor, pozor! Sršni si z toho před Kozlíky na zadek nesedli. Bojovali dál a stále častěji vytvářeli rušné chvíle před kolínským gólmanem. A když do konce první části zbývaly jen tři minuty, výsledkově temná mračna nad kutnohorským týmem rozřízl jasný paprsek naděje. Nejprve Honza přesnou střelou vymazal nulu v kolonce kutnohorských gólů (3:1) a za minutu a půl zaúřadovala v přesilové hře elitní sršní formace, kdy Dominik dostal hostující ekipu na kontakt – 3:2. Domácí se poté octili v zajetí vlastní nervozity a byla jen velká škoda, že další šance jsme již neproměnili ve vyrovnání.
Zaslouženého dorovnání se nakonec kutnohorská družina přece jen dočkala, ale až ve druhém dějství, které se od toho předchozího výrazně nelišilo. Na konci 28. minuty vytvořila první lajna během početní výhody závar před kolínskou svatyní a Honza střelou do odkryté klece přesunul radost na střídačku svého týmu – 3:3. Sotva ale dozněl jásot na tribunách, inkasovali kutnohorští hráči zbytečný gólový direkt po brejkové situaci – 4:3. Pro silově dobře vybavené domácí to byl výrazný impulz, očividně přiložili pod kotel a sršní defenzíva měla v závěru o poznání více práce. Svou práci ale odváděla svědomitě, a tak další branky v této části již k vidění nebyly.
Třetí dějství tímto pověstným hokejovým kořením naopak nešetřilo, ale pro kutnohorské příznivce příliš chutný pokrm nenamíchalo. Liknavějším přístupem a především horším pohybem jsme dovolili soupeři hokej podle jeho gusta. K tomu jsme párkrát inkasovali poměrně lacino, což nám psychicky taky nepřidalo. Obraz hry se tak nepříjemně promítl do výsledného skóre 9:3. Přesto kluci bojovali a snažili se až do konce, díky čemuž mohli z ledu odejít s hlavami nahoře.
Na rovinu; Kolín je jednoznačný lídr naší skupiny, který má zdatný, výrazně starší a vyrovnaný mančaft ve všech řadách a k tomu ještě každoročně posilovaný talenty z okolních klubů. Budiž nám tedy ke cti, že jsme s tímto týmem dokázali odehrát 40 minut výsledkově i herně vyrovnaný zápas a zároveň i ponaučením, že něco byť jen malinko vypustit nebo podcenit se nevyplácí. No a v neposlední řadě i potvrzením, že "hratelný" je každý…
Branky a asistence: 17. Knížek (Hruboš), 18. Hruboš (Jelínek, Knížek), 28. Knížek (Šetina, Hruboš).
Sestava: Sam Nevole (ø9), Jan Sadílek (ø9), Jan Knížek (-3), Dominik Hruboš (-3), Matouš Bajer (-4), Štěpán Jelínek (-4), Šimon Král (-4), Matěj Mimra (-2), Tomáš Břinčil (+1), Jakub Komárek (-1), Štěpán Lipský (-2), Matouš Klouček (+1), Jaroslav Šetina (-2), Tomáš Janata (-1), Veronika Černá (+1), Jiří Koubský (-3).
Ocenění "Limiťák týdne" za celotýdenní práci v trénincích a sobotní zápas tentokrát získává Verča. Její hra, trénování a herní sebevědomí mi svým způsobem připomíná japonskou filosofii "ikigai" - drobné postupné krůčky, žádný přehnaný tlak na výkon, ale prostá radost z toho co dělám a uspokojení že se v tom zlepšuji.
"Borce týdne" si tentokrát dovoluji udělit hnedle dva, a to Dominikovi a Honzovi. Oba jsou lídři našeho týmu v tom nejryzejším významu toho slova. Vždy patřili k oporám svých mládežnických týmů, ale neustrnuli a poctivým přístupem ke každému tréninku, cvičení, připomínce se vypracovali až v "rozdílové hráče", kteří do většiny zápasů přinesou "něco navíc". Jejich bodový příspěvek tak i v dorostenecké kategorii převyšuje počet odehraných zápasů a k tomu i momentálně kralují hráčským statistikám celé naší skupiny (https://vysocina.ceskyhokej.cz/statistiky-hracu). Prostě borci, kteří přitom zůstávají dál skromnými, kamarádskými a poctivě makajícími fajn kluky a možná právě tím jsou pro mě "Borci týdne" s velkým "B".
Atmosféru střetnutí pro vás obrazově opět zmapoval svým objektivem Jirka - https://sirahokej.rajce.idnes.cz/8.10.2022_SC_Kolin_-_Srsni. A tím je u konce takový malý zrychlený průlet tím, co jsme během minulého týdne zažili. Mezi námi, ono toho bylo samozřejmě mnohem víc, než na fotkách uvidíte a o čem se dočtete. Kdybych měl ale popsat všechno, byl by to článek tak dlouhý, že ani ti nejvěrnější a nejodhodlanější z vás by se nepročetli na konec a za týden už by se nevrátili. No a to bych nerad, takže se raději rozloučím a popřeji příjemný barevný podzimní týden.
NOMINACE
sobota 8.10.2022 SC Kolín - Sršni (na zimáku budu 11.45 - 12.00; sraz v Kolíně 12.30)
Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Šetina, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Klouček, Bajer, Janata, Černá, Koubský.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 23. STŘÍPEK
Lokomotivu jsme v sobotu vykolejili, ale v neděli sami tvrdě narazili
Nový školní/akademický rok se rozjíždí už i pro vysokoškoláky, ranní vlaky jsou o spoustu žáků a studentů plnější, než tomu bylo o prázdninách, a taky už pro letošek definitivně skončilo léto a nastal podzim. Já bych tedy rozhodně měl raději "nadlet" než "podzim", a tak alespoň doufám, že ještě přijde léto babí, protože nosím rád trička s krátkými rukávy a ještě bych si je letos rád párkrát užil. A i když už na horách poletovaly první sněhové vločky, rozhodně to zatím nevypadá na takovou kalamitu, která by zamezila vydání dalšího čísla "Dorosteneckého kaleidoskopu". Vítejte u 23. čísla pondělníku, který je nám již půl roku pravidelným společníkem.
-
V minulém týdnu se nic mimořádného neudálo, a tak tréninky (až na lehký časový posunu a prodloužení) probíhaly v tradičním režimu a se zaměřením na běžné hokejové věci – bruslení, herní činnosti jednotlivce, herní kombinace, dovednosti… Věci zdánlivě pořád stejné, přesto pokaždé jiné, protože jak je proměnlivá hra, tak proměnlivá musí být i herní technika. Pravda, občas to obnášelo i pořádnou dřinu a pot, přesto se snažíme, aby kluci nedělali hokej jen z nějaké povinnosti, ale opravdu je to bavilo a užili si u toho i zábavu. To je totiž asi to nejdůležitější.
-
Páteční tréninky jsou, jak už je tomu mnoho let, pojaty jako předzápasové, což nám ale letos trošku nabourávají taneční. Nepříjemné, ale v této kategorii, je to prostě pravidlem. Na druhou stranu to přináší i mnoho vtipných témat do kabiny a Lorec se nám tak mění na jakousi tréninkovou halu. Na ploše mistři parketu cizelují jemnou techniku odrazu, přísunu a práci s těžištěm těla; v ochozech fandící kamarádi v patřičném dress codu; na střídačkách bedlivě sledující a radami korigující rodičovstvo v rolích trenérů; za barem bufík s občerstvením a uprostřed toho všeho rozhodčí (občas i hlasatel) v černém i se svou asistentkou na čáře…
-
Kutná Hora je nejen architektonickou památkou na seznamu kulturního dědictví UNESCO, ale díky našim Sršňům snad už i trochu hokejovým městem, což můžou turisti i místní zjistit při procházce například za oknem jednoho krásného gotického oblouku.
A to je pro dnešek všechno ze zveřejnitelného soukromí (všechny fotky jsou se souhlasem dotyčných aktérů) našeho týmu (toho nezveřejnitelného je pochopitelně výrazně víc) a nyní k tomu nejdůležitějšímu, tedy dalším zápasům dorostenecké soutěže.
TJ LOKOMOTIVA ČESKÁ TŘEBOVÁ - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 2 : 9 (2:3, 0:5, 0:1)
Dorostenecká hokejová soutěž otevřela v sobotu svá kolbiště pro odehrání zápasů třetího kola. Podruhé v sezoně jeli Sršni na hřiště svého soupeře, ale poprvé vyrazili do cíle výletního místa autobusem, protože los je nasměroval až do vzdálené České Třebové. A přestože cesta to byla dlouhá a rychlost mnohokrát omezená, tak ti co jeli s námi, nemuseli litovat. Užili si vyrovnaný souboj kvalitních soupeřů, nečekaných situací, rušných momentů, hezkých hokejových akcí a díky pětigólové kanonádě v intervalu pěti minut i jednoznačné vítězství Sršňů 2:9.
Úvodní třetina představila domácí jako velmi dobře bruslící a kvalitní mužstvo se dvěma rozdílovými individualitami (č. 13 a č. 14), díky čemuž se hrál od úvodního buly svižný a vyrovnaný hokej. Ten, kdo byl podobným vývojem ale asi nejvíc zklamán, byl zřejmě hlavní rozhodčí, jehož "metr" neodpovídal mezinárodní soustavě veličin a jednotek, pročež za přestupky, které u domácích "kavalírsky" přehlížel, nás posílal do oslabení. No a hned první takovou přesilovku po spolupráci dvou výše zmiňovaných hráčů domácí využili – 1:0. Sršni ale důrazně spěchali za vyrovnáním, jehož docílil již za 56 sekund Honza, když dokonale zamířil ze své parkety na kruhu – 1:1. Utkání bylo stále ještě ve svém zrodu a silné momenty obou družstev se pravidelně střídaly, když ovšem po rychlém protiútoku změnil skóre v čase 10:17 Jaryn na 1:2, začal opět úřadovat pan sudí a hned třikrát nás poslal do oslabení. V čase 13:34 k tomu opět "přehlédl" napadení Dominika, po němž domácí ještě vstřelili branku, což ale byla zřejmě ta poslední kapka i pro druhého rozhodčího a jal se nekorektní výroky svého kolegy korigovat. Upozornil jej na faul, který gólové situaci předcházel a místo skóre na tabuli se srovnaly počty hráčů na trestné lavici. Tím sporné výroky sudího ustaly a mohl se hrát dobrý hokej. Za tři minuty neuspěchal Štěpán situaci po bleskovém protiútoku a naservíroval puk Dominikovi, na kterého zírala odkrytá branka a sedící gólman – 1:3. Bohužel, jako již letos po několikáté, jsme radost ze vstřelené branky proměnili v lehkovážnost a hned po buly dostali laciný gól na 2:3.
Vyrovnaný průběh úvodní dvacetiminutovky nikterak nenaznačoval, jak svérázným směrem se zápas ve druhé části vydá. Na začátku 28. minuty se uvolnil na modré Štěpán a poslal na bránu svůj přízemní "pershing", který gólman jen vyrazil k Honzovi a střelec jeho formátu takovou nabídku neodmítl – 2:4. V následujících minutách nechali kutnohorští hráči Lokomotivářům pocítit svou ofenzivní sílu a během pěti minut Honza, Štěpán a Šimon navýšili skóre až na 2:8.
Na tomto místě bych si dovolil malou odbočku a udělil "Borce týdne" Šimonovi, který přispěl do gólových součtů hned dvěma brankami. Šimon je samozřejmě především svědomitý zadák s rozvážnou rozehrávkou, dělník ale i střelec s přesnou muškou. No a jeho druhý gól - kdy ve středním pásmu vystihl přihrávku domácích, neohroženě se uvolnil mezi třemi hráči a chladnokrevně a přesně zakončil - by byl ozdobou i ankety "Zlatá helma".
Závěrečná dvacetiminutovka už oboustranně ztratila potřebný říz. Hokejisté obou týmů v ní sice několikrát dokázali zahrozit, ale nic vyloženě neřešitelného z toho pro gólmany již nebylo. V čase 52:22 si přesto Dominik zpříjemnil zápas ještě jednou trefou a zpečetil tak jeho konečnou podobu na 2:9.
Branky a asistence: 6. Knížek (Klouček), 11. Šetina (Hruboš), 17. Hruboš (Jelínek), 28. Knížek (Jelínek), 29. Knížek (Hruboš, Šetina), 29. Král (Hruboš), 32. Jelínek (Šetina, Hruboš), 33. Král, 53. Hruboš.
Sestava: Jan Sadílek (ø2), Jan Knížek (+8), Dominik Hruboš (+8), Jaroslav Šetina (+5), Štěpán Jelínek (+7), Šimon Král (+6), Matěj Mimra (-1), Tomáš Břinčil (+1), Jakub Komárek (0), Štěpán Lipský (0), Matouš Klouček (+1), Tomáš Janata (0), Filip Urválek (+1), Martin Závůrka (+2).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC SPARTAK CHOCEŇ 5 : 14 (2:2, 0:6, 3:6)
Že pořadí v tabulce a výsledky úvodních zápasů pouze napovídají, ale nejsou jistotou úspěchu, se Sršni přesvědčili v neděli, kdy nedokázali navázat na sérii pěti vítězství v řadě a podlehli velmi dobře hrajícímu soupeři z Chocně 5:14.
Už rozbruslení a úvodní střídání naznačila, že to Sršni nebudou mít tentokrát vůbec jednoduché. Soupeř měl od začátku výborný pohyb, sílu, rychlost a dravost. Sršni přesto hráli odhodlaně a statečně vzdorovali choceňským se všemi jejich fyzicky mimořádně vyvinutými "dorostenci". A byť jsme byli výrazně mladší a slabší, tak jsme hráli vyrovnanou partii a po brankách Dominika a Honzy i s vyrovnaným skóre 2:2. A to jsme těsně před odchodem do kabin dokonce už už zvedali ruce nad hlavu, ovšem hrdinou okamžiku se nakonec stal hostující brankář, který vychytal Jaryna v 100% šanci.
Velmi solidní výkon z první části sliboval zajímavý průběh druhé třetiny, jenže po 35 sekundách hry a banální chybě na útočné modré jsme hostům darovali samostatný únik a vedení 2:3. V tu chvíli dolehly na domácí borce snad všechny neduhy, které může hokej nabídnout. Působili nervózně, odevzdaně, zničehonic byli u všeho později, chybovali a nechávali soupeři až příliš prostoru k tomu, aby prokazoval své nesporné hokejové kvality. Druhá třetina je se skóre 0:6 nehodna jakýchkoliv výmluv – prostě jsme po ztrátě šanci na dobrý výsledek vyklidili pole a jen stínovali na kluzišti.
Druhá část se nám tedy vůbec nepovedla a museli jsme se během přestávky hodně rychle probudit, protože to nebyl náš hokej ani výkon, kterým se chceme prezentovat. No a přestože jsme prohráli i poslední dějství, Sršni do něj vložili mnohem víc úsilí, notnou porci sil, řadu osobních i bruslařských soubojů a pěkných hokejových momentů i gólů. A tak po závěrečném klaksonu opouštěli plochu sice bez úspěchu (5:14), ale se vztyčenou hlavou, protože chtěli a bojovali až do konce – jen prostě poznali lepšího a tělesně zdatnějšího soupeře.
Tím je řečeno asi vše, a tak místo závěrečného hodnocení vyhlásím "Limiťáka týdne", kterým se stává Jaryn. Tento rtuťovitý útočník nalezl hned dvakrát během víkendu hokejové střelivo - k čemuž mu pochopitelně gratuluji – ale především jde trénink od tréninku a zápas od zápasu výkonnostně nahoru. No a v nedělním zápase, kde to chtělo místo hračičků spíš bojovníky a přímočaré důrazné hráče, výrazně oživil hru první lajny.
Branky a asistence: 6. Hruboš (Knížek), 16. Knížek (Hruboš), 47. Hruboš (Knížek, Šetina), 51. Šetina (Knížek, Hruboš), 57. Hruboš (Král, Šetina).
Sestava: Dominik Šubrt (ø11), Jan Sadílek (ø25), Jan Knížek (-2), Dominik Hruboš (-1), Tomáš Hájek (-3), Štěpán Jelínek (-1), Šimon Král (-1), Matěj Mimra (-3), Tomáš Břinčil (-2), Jakub Komárek (-4), Štěpán Lipský (-4), Matouš Klouček (-2), Jaroslav Šetina (-2), Adam Kryštof (-2), Tomáš Janata (-2), Veronika Černá (-2), Jiří Koubský (-3).
V šatně Sršňů zavládlo po zápase pochopitelně zklamání, ale ať už bylo jakkoliv velké, brzy patřilo minulosti a už na dnešním tréninku každý z jejích obyvatel zase pracovat poctivě a s úsměvem na našem společném zlepšování. A tak věřím, že se na těchto stránkách za týden opět sejdeme a nechme se překvapit, s jakým to bude pocitem. Zatím přeji všem zdejším návštěvníkům krásný první říjnový týden.
P.S. A pro připomenutí tentokrát nejen snímky z Jirkova fotopřístroje, ale i odkaz na ŠSV (Šárčinu Sršňovizi), která vysílala v přímém přenosu utkání z Třebové. Takže kdo chce, může jej zhlédnout i ze záznamu:
NOMINACE
sobota 1.10.2022 HC Lokomotiva Česká Třebová - Sršni (odjezd autobusu 9.15)
Sadílek, Knížek, Hruboš, Bajer, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Klouček, Šetina, Janata, Urválek, Závůrka.
neděle 2.10.2022 Sršni - HC Spartak Choceň (sraz v kabině 11.00)
Šubrt, Sadílek, Knížek, Hruboš, Hájek, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Klouček, Šetina, Bajer, Janata, Koubský, Černá, Adam.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 22. STŘÍPEK
A pak že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky…
Tak nám dohráli volební šalmaje, a přestože do volebních místností přilákaly jen 46 % voličů, já byl jedním z té menšiny. Účast u voleb totiž považuji nejen za báječnou demokratickou vymoženost, ale i za normální projev občanské odpovědnosti a slušnosti. Nikdy jsem se neschovával za výmluvy, že není koho volit, ani jsem se k volbám uraženě neotočil zády jen proto, že mě některý z mých favoritů zklamal; to se prostě v normálním běhu života v našem nedokonalém světě děje, že lidé - včetně nás samotných - občas někoho svým konáním zklamávají, takže není divu, že se to děje i v politice. Nijak zvlášť mě nestresuje ani pomyšlení, že můj hlas je jenom maličký díl velké volební skládačky a že se v tom velkém celku jeho význam rozmělní a ztratí. Kdyby totiž takhle mudroval zedník nad zanedbatelností každé cihly v porovnání s mohutností výsledné stavby, moc by se toho kolem nás nepostavilo. Přesto ctím právo voličů i nevolit, protože respektuji svobodnou vůli každého, stejně jako rozhodnutí, jestli si přečte dnešní 22. střípek "Dorosteneckého kaleidoskopu".
Nyní se však vraťme z volebních místností na zimák, i když jen formou krátkých glos, aby po tak užvaněném úvodu nebyl náš - literárně nijak ambiciózní – pondělník obsáhlejší než Tři mušketýři.
-
Správce ZS nás vzhledem k provozu nové vzduchotechniky všechny důrazně žádá o dodržování zavírání dveří bočního vchodu z vnitřního parkoviště ke střelnici a kabinám!!! Takže - kde mají dveře kliku, ví snad každý a multitasking – dělat víc věcí najednou – snad jako správní muži také zvládnete.
-
David se definitivně rozhodl, že již nebude dál hrát hokej. Vzhledem k jeho přístupu a docházce v poslední době jsem to tak trochu čekal, přesto bych mu rád poděkoval za odvedenou práci a popřál hodně štěstí v dalším osobním i sportovním životě.
-
Po páté remíze se fanoušci Sparty v naší kabině raději vyhýbali svým slávistickým kolegům jako upír záhonu s česnekem. Ovšem v pondělí jim naopak naložili řádně pod kotel a podusili je ve vlastní šťávě s názvem Viktorka.
-
Na konci středečního tréninku nás v kabině čekala sladká tečka, alias "žranice" na počest našich Matoušů. I touto cestou jim přeji ještě jednou všechno nejlepší a speciální poděkování posílám babičce Bajerové, protože ta její slast vyvolávající buchta vyvolala u Pavla i Pavlovův reflex.
-
Při pátečním tréninku a v nedělním zápase se bohužel nepříjemně zranil Šimon a Adam, což je nám všem moc líto. My, Šímovi a Áďovi spoluhráči, trenéři a kamarádi, jim přejeme, ať se co nejrychleji uzdraví, vrátí se mezi nás a znovu skočí do bruslí.
-
Od hráčů na ledě, v tělocvičně i v kabině vyžaduji mimo tréninkové snahy, vzájemné spolupráce i dodržování pořádku a adekvátní disciplínu. Je tedy pravda, že letos se nám se zvyšující hladinou testosteronu slovník přiostřil, až se začalo za nejjadrnější výrazivo klikovat. No a po jednom takovém upuštění vzniklého přetlaku s tradičním oceněním, nejmenovaný hráč jen s úlevou poznamenal: „Za to mi to stálo“.
Tím bych uzavřel bulvární okénko, a pokud by někoho zajímali další pikošky ze soukromí naší kabiny, ať si koupí Blesk, ale mi teď svou pozornost zaměříme na aktivity, jež jsou pro nás nejdůležitější – a to k hokejovým zápasům. Během víkendu totiž kutnohorští dorostenci odtrhli z kalendáře nového ročníku dorostenecké ligy první dva listy. Premiérová utkání nakonec zdárně zvládli, přestože ke skalpu houževnatých soupeřů po výsledkově nepovedených úvodních dějstvích vedla úzká a nebezpečná stezka prostřední částí, která se v posledních třetinách proměnila v triumfální cílovou rovinku.
HC LEDEČ NAD SÁZAVOU - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 5 : 12 (5:3, 0:3, 0:6)
Pro začátek střetnutí měli kutnohorští hráči připravený zcela jiný scénář, ale jakoby omylem sáhli do jiného šuplíku. Namísto plánovaného aktivního startu do utkání darovali soupeři už v prvních třech minutách svou liknavostí a nervozitou vedení 2:0. Sršní stroj se přesto postupem času propracoval k vyšším obrátkám, ovšem finální fáze jeho akcí žehrala na potřebný důraz i přesnost a zároveň jej přibrzďovala velmi pěkná a rychlá přečíslení soupeře. Po úvodní brankové přestřelce si tak na srovnání 3:3, ale především na nejkrásnější hokejový okamžik museli fanoušci i fajnšmekři počkat na začátek 16. minuty. Vzešel z dílny našeho Štěpána, který u zadního mantinelu vybojoval puk, bleskovým obratem hokejky jej nabral na čepel, vybruslil zpoza brány a lakrosovým způsobem jej hodil za záda bezmocného gólmana. Ani tento mimořádný okamžik, který si vysloužil ovace na otevřené scéně a uznání soupeře i rozhodčích, nevnesl do výkonu naší družiny potřebný klid a jistotu, což se projevilo v závěru dvěma lacino inkasovanými brankami. Sršni tak odcházeli do kabin s tím, že v druhé části budou nuceni znovu dotahovat dvoubrankové manko – 5:3.
Od úvodních sekund druhé periody se ale výkon sršních dorostenců změnil k nepoznání. Významně k tomu přispěl brzký kontaktní gól Honzy na 5:4 a následné dorovnání skóre krásnou kombinací druhé lajny s Matějovou gólovou pečetí – 5:5. Vyrovnávající trefa obalila sršní hokejky podstatně větší herní pohodou a v čase 30:46 vytryskl na jejich střídačce gejzír nadšení, to když je Honzova parádní střela poprvé v utkání poslala do vedení – 5:6.
Rozdíl jediného gólu sliboval divákům do závěrečné dvacetiminutovky drama, ale kutnohorští dorosti jej hned v úvodu přepsali do podstatně příjemnějšího žánru. A tak kdo se jen byť lehce zdržel u občerstvení či cigarety, přišel o parádní trefu Dominika a ukázkovou souhru Tomáše s Kubou až do prázdné branky – 5:8. Zbytek třetiny pak nabídl už doslova naši exhibici a s herní pohodou nakonec korespondoval i konečný výsledek utkání, který nabral dvoucifernou podobu 5:12.
Přestože konečný výsledek je jednoznačný, tak vítězství se rodilo hodně těžce. U kluků se v úvodu projevila nervozita, v přístupu i lehké podcenění (i když jsme hráče upozorňovali, že tým Ledče je spíš výběr Vysočiny – čtyři hráči z Jihlavy a čtyři z H.Brodu) ale to tak bývá; ostrý start sezony je něco úplně jiného než trénink nebo přípravné utkání. Přesto se dá říct, že hráči zápas zvládli, prokázali vnitřní sílu, když je nepoložil nepovedený vstup a v další fázi už trpělivě směřovali k zaslouženému úspěchu.
Branky a asistence: 9. Hruboš (Král), 15. Bajer (Hruboš), 16. Jelínek, 21. Knížek (Jelínek), 30. Mimra (Břinčil, Lipský), 31. Knížek, 41. Hruboš (Knížek), 42. Komárek (Břinčil), 45. Bajer (Hruboš), 46. Břinčil (Komárek, Černá), 49. Hruboš (Břinčil), 52. Hruboš (Knížek).
Sestava: Sam Nevole (ø15), Jan Sadílek (ø0), Jan Knížek (+8), Dominik Hruboš (+8), Matouš Bajer (+6), Štěpán Jelínek (+7), Šimon Král (+8), Matěj Mimra (+1), Tomáš Břinčil (+3), Jakub Komárek (+1), Matouš Klouček (+1), Štěpán Lipský (-1), Jaroslav Šetina (-1), Adam Kryštof (-2), Tomáš Janata (-3), Veronika Černá (+1), Martin Závůrka (-1).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC HLINSKO 8 : 3 (1:3, 4:0, 3:0)
Po zahajovacím buly začala časomíra odpočítávat první sekundy premiérového domácího zápasu v dorostenecké soutěži, ale už po té devětatřicáté se zastavila z důvodu první vstřelené branky. Postarala se o ni první lajna, která nejprve sevřela hosty v jejich třetině, několikrát si vyměnila puk, aby po nahrávce Dominika, Honza zamířil přesně k tyči – 1:0. Navzdory dalším šancím a výrazné střelecké i herní převaze kutnohorského týmu se tento průběžný výsledek dlouho nezměnil, protože sympatický projev sršního dorostu postrádal tu nejpodstatnější hokejovou ingredienci: vstřelené góly. Aktivní nástup se tak zvolna rozplynul a ve 12. minutě vzalo za své i naše vedení – 1:1. K tomu poslední dvě minuty úvodního dějství Sršni opět nezvládli a hostům na cestu do kabiny doslova darovali dvě branky svou nedůsledností – 1:3.
Průběh druhé části namaloval do rámce střetnutí přece jen odlišný příběh. Sršni hned v prvních střídáních dali nabuzenému soupeři jasně najevo, že mu na cestě k vítězství červený koberec nerozvinou, a tentokrát svůj dobrý výkon podpořili i činy v podobě gólů. Razantní obrat otevřel už po čtyřech minutách hry Dominik, v čase 29:16 se hostující gólman jen smutně ohlédl za střelou Matěje z kruhů a vedení 4:3 nám vrátil za dalších 43 sekund Tomíto. Hlinečtí Horses se pokusili zastavit domácí ofenzívu oddechovým časem, jenže Sršni byli nenasytní a v čase 37:55 přivezl s rukama nad hlavou a úsměvem od ucha k uchu na kutnohorskou střídačku rozdílovou branku Šimon, jehož střelu od modré, díky dobré práci spoluhráčů na hranici brankoviště, zahlédl hlinecký gólman až za svými zády – 5:3.
I závěrečná třetina nabídla poměrně svižný, leč místy neurovnaný a třaskavý hokej, ve kterém si oba celky vyzkoušely především hru v nestandardním počtu hráčů. Do klidové zóny a ryze hokejové podívané tak bylo poměrně daleko. Naštěstí se k potěše diváků, mimo několika potyček a zbytečných faulů, které pramenily víc z frustrace hostujících hráčů než dramatické zápletky, urodily i pěkné gólové okamžiky a postupně tak Dominik, Matěj a Honza uzavřeli účet nedělního zápasu na výsledku 8:3.
Těžko nějak hodnotit celé utkání a neopakovat se, když chlapci víceméně nakopírovali průběh sobotního zápasu. Ani tentokrát nepovedený závěr úvodní části nesrazil Sršně do kolen, a přestože klasik tvrdí: „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky!“, tak se jim opět podařilo dvoubrankové manko ve druhé části odmazat a ve zbytku utkání již jasně dominovat, a to i přesto, že měli ve svém středu 8 hráčů nejmladšího ročníku 08 oproti jedinému na straně soupeře.
Branky a asistence: 1. Knížek (Hruboš), 24. Hruboš (Knížek), 30. Mimra (Břinčil), 30. Hájek (Hruboš), 38. Král, 44. Mimra (Šetina), 45. Hruboš (Knížek), 53. Knížek.
Sestava: Jan Sadílek (ø9), Sam Nevole (ø0), Jan Knížek (+5), Dominik Hruboš (+5), Tomáš Hájek (+3), Štěpán Jelínek (+3), Šimon Král (0), Matěj Mimra (0), Tomáš Břinčil (0), Jakub Komárek (-1), Matouš Klouček (0), Štěpán Lipský (+1), Jaroslav Šetina (-1), Matouš Bajer (0), Adam Němec (0), Veronika Černá (0), Jiří Koubský (+2).
"Borce týdne" dnes získává Štěpánův "Michigan goal" (tento lakrosový trik, při němž hráč nabere puk na čepel a následně ho hodí gólmanovi do branky, předvedl údajně jako první v soutěžním utkání Mike Legg právě v dresu Michiganu), protože vidět tento technický manévr, který vyžaduje extrémně šikovné ruce a precizní provedení na živo a v mistrovském zápase, si prostě nic jiného nezaslouží. Štěpán je sice rebel, který si neustále stěžuje jak Trautenberk, že je kyselo moc kyselý a bramboráky moc bramborový, ale i hokejový mág, nespoutaná povaha pozvednutá k úspěchu darem, jehož se ne každému dostalo. Hokejka Mike Legga z jeho památného provedení je dodnes vystavená v Hokejové síni slávy v Torontu, mi ale bohužel z toho Štěpánova nemáme ani fotku, a tak alespoň jedno videjko z doby covidových výzev, které dokazuje jeho šikovnost.
"Limiťákem týdne" se pak stává dalším hráč našich obranných šiků - Verča, která kdyby neměla blonďatý, z pod helmy vyčuhující ocas, nikdo by nepoznal, že se jedná o holku, pardon krásnou slečnu. Veronika je totiž výborný bruslař a s kotoučem si při nejrůznějších cvičeních rozumí jako málokdo. Ovšem v zápase se zatím prezentuje minimálním herním sebevědomím a zdaleka neukazuje, co umí na tréninku. A protože, kdo nic nedělá, sice nic nezkazí, ale taky se nic nenaučí, tak po ní chci, aby hrála víc s pukem a odvážněji dopředu. Nedávno mi v kabině řekla: „Když to tedy chcete, tak já se tak pokusím hrát,“ a mě těší, že se o to opravdu snaží a její herní projev se díky tomu výrazně zlepšuje.
Máme za sebou tedy úspěšnou premiéru v nové soutěži, přesto stále platí, že se máme v čem zlepšovat, že i sebemenší nekoncentrovanost a polevení soupeři okamžitě trestají a že máme rezervy v produktivitě. Na druhou stranu náš tým prokázal, že je morálně velmi silný a momentálně má v nohách dobrou formu i výkony, prokázané výsledky. Uvidíme, co přinesou další dny a týdny, nicméně sezónní cíle se nemění: pracovat poctivě v trénincích, chtít se něco naučit, snažit se zlepšovat a v zápasech bavit sebe i diváky kvalitním výkonem. Zatím vám všem přeji krásný první čistě a nesporně podzimní týden a ať se daří.
P.S. Průběh posledních přípravných zápasů si můžete díky Jirkově ochotě a objektivu připomenout v čerstvě doplněné fotogalerii:
https://sirahokej.rajce.idnes.cz/27.8.2022_HC_Lev_Benesov_-_Srsni/
NOMINACE
sobota 24.9.2022 HC Ledeč nad Sázavou - Sršni (sraz v Ledči 8.00; od ZS odjíždím v 7.15 a mám ještě dvě volná místa v autě)
Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Bajer, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Klouček, Šetina, Janata, Adam, Černá, Závůrka.
neděle 25.9.2022 Sršni - HC Hlinsko (sraz v kabině 11.00)
Sadílek, Nevole, Knížek, Hruboš, Hájek, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Klouček, Šetina, Němec, Tvrdík, Koubský, Bajer, Černá.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 21. STŘÍPEK
Vydařená generálka
Po smrti královny Alžběty II. usedl na britský královský trůn oficiálně její syn Karel III., přesto je Spojené království za českými zeměmi pozadu hned o několik Karlů. A co si budeme nalhávat, podobná zpráva vždycky potěší a lehce načechrá ego, protože je příjemné vědět, že alespoň v něčem jsme před hrdým Albionem napřed. No a s trochou rétorické nadstavby můžu tvrdit, že v podobném vedení je i náš "Dorostenecký kaleidoskop" se svým již 21. střípkem, před právě vysílaným III. dílem "Případů 1. oddělení". Takže vítejte na špici tohoto kvazi-výběru.
-
Dorostenecké tréninky pokračovaly v zaběhlém režimu a s obvyklým zaměřením - zlepšování herních i hokejových dovedností a posilování herního intelektu řešením situací jeden na jednoho, při hrách na malém prostoru, v třetině, ale i na celé ploše. V tomto směru se náš celek zatím stále ještě sehrává a sedá si, což šlo někdy líp a jindy zase hůř. Osobně ale věřím, že v trénování neexistují žádné stoprocentní zjevené pravdy a žádná nepřekročitelná dogmata, snad jen že všechny nejrůznější klikaté cesty nakonec vedou k tomu jednomu hlavnímu - a tím je vychovat dobrého sportovce a slušného člověka.
-
Aktuální pohodu v kabině Sršňů malinko zastínila nepříjemná událost, kdy sprchy po jednom z našich odchodů zůstaly zasviněny proběhlou "toaleťákovou bitvou". Za mě klukovina, která ale měla skončit tím, že si to po sobě "páni kluci" uklidí a uvedou do původního stavu. To neudělali a výchovný trest (sportovní i pracovní) byl zcela na místě. Nicméně oceňuji, že viník měl odvahu se bez nějaké oboustranně nedůstojné vyšetřovačky okamžitě přiznat, sklonil hlavu, uvědomil si chybu a přijal svůj trest. A to je, alespoň pro mě, informace mnohem důležitějšího významu. Byl bych totiž nerad, kdyby do naší kabiny proniknul zhoubný nešvar držící se jako rezistentní parazit špatných kolektivů - a to nedůvěra.
-
Jinak se nám po delší rekonvalescenci vrátil Jaryn, ovšem za dveřmi šatny ho čekalo překvapení, které malinko znejistilo jeho přesvědčení, zda je na správném místě, nebo zabloudil do ruského gulagu. Z přiložené fotky nejspíš odpůrcům genderových aktivistů a bojovníků za unisex záchody naskočí kopřivka, ale hokej a přátelství – mažou rozdíly.
Tím bych uzavřel okénko do kabiny a přešel k ledu, kde Sršni během víkendu zapečetili bohatý sedmidílný program přípravných utkání. Generálka na start mistrovských bojů pro ně dopadla jak herně tak výsledkově na jedničku, a tak po jejím skončení zavládla dobrá nálada.
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – SLAVOJ VELKÉ POPOVICE 5 : 4 (2:1, 1:1, 2:2)
Sobotní střetnutí se odehrávalo v poměrně svižném tempu, a ani důrazem oba soupeři nešetřili. Z tohoto koloritu vyplynula řada tvrdých soubojů, ale i dramatická, herně vyrovnaná partie. A přestože Kozlíci působili v úvodu při svých pobytech v našem obranném pásmu přece jen nebezpečnějším dojmem, s bezbrankovým stavem nakonec zahýbal jako první probudivší se střelec Dominik – 1:0. Vedoucí gól domácí celek povzbudil a v čase 17:05 rozjetý Matěj pohotovou a přesnou střelou navýšil již na 2:0. Odchod do kabin si Sršni mohli zpříjemnit ještě vyšším vedením, ovšem tentokrát Matějovu střelu vonící gólem zastavila horní tyčka. A jak už to tak bývá, na druhé straně hned z protiútoku naopak nepříliš povedené střele vtiskla její nečitelnost, v kombinaci s nepředvídatelným odskokem, přívlastek gólová – 2:1.
Velmi solidní výkon obou týmů z první části sliboval zajímavý průběh i druhé třetiny, obzvláště když hned na jejím začátku se podařilo hostů dorovnat na 2:2. Tento moment na chvíli posadil Popovické do sedla, ale Sršni brzy opět vyrovnali hru a průběžný výsledek pod jejich správu vrátil dvě minuty před odchodem do kabin Matěj pohotovou střelou hned po buly - 3:2.
V nástupu do poslední části hry se stalo přesně to, před čím jsme své svěřence varovali. Liknavost, nedůraz a především nedostatečné pokrytí volných hráčů před naší brankou… a během dvou minut jsme prohrávali 3:4. Jakkoliv tvrdý byl pro Sršně inkasovaný gólový direkt, na podlaze kutnohorského ledového ringu dlouho nezůstali. O jejich procitnutí se postaral Dominik, který nejprve šikovně tečoval Matějovo nahození, čímž dostal stav zápasu do rovnovážné podoby – 4:4, aby za chvíli po samostatné akci vrátil svému týmu vedení – 5:4. Toto potřebné uklidnění zapůsobilo na domácí družinu jako dobře namíchaný povzbuzující elixír a zbytek zápasu již zvládli bez ztráty kytičky.
Co říct závěrem? „Velké byly Popovice – větší Kutná Hora“. Upřímná radost hráčů i potlesk diváků byly důkazem, že tentokrát odvedli Sršni – navzdory výraznému věkovému handicapu a fyzické převaze soupeře – poctivou a dobrou práci.
Branky: Hruboš (Lipský), Mimra (Jelínek), Mimra, Hruboš (Mimra), Hruboš
Sestava: Jan Sadílek (ø4), Sam Nevole (0), Dominik Hruboš (+1), Matouš Bajer (+1), Jaroslav Šetina (0), Štěpán Jelínek (+1), Šimon Král (+1), Matěj Mimra (+1), Adam Němec (0), Jakub Komárek (0), Štěpán Lipský (+1), Matouš Klouček (+1), Kryštof Adam (0), Tomáš Janata (0), Veronika Černá (-1), Jiří Koubský (-1).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – STADION NOVÝ BYDŽOV 4 : 1 (0:0, 2:0, 2:1)
Úvodní dvacetiminutovka nedělního utkání s dorostenci Nového Bydžova se ocitla pod trvalou herní nadvládou kutnohorské družiny, ovšem z této dominance nevzešla byť jedna gólová radost. A přitom se Sršňům herně dařilo. Byli aktivní, vyhrávali osobní souboje, dokázali soupeře zatlačit do jeho předbrankového prostoru, ale v zahuštěné obraně si již nedokázali pohotově a chytře přihrát či přesně zakončit. A tak úvodní dějství skončilo smírem, který ale hokejově vyzněl lichotivěji pro domácí tým.
Druhá třetina téměř věrně zkopírovala vývoj předchozí dvacetiminutovky a dobývání bydžovské svatyně se stalo ohraným evergreenem. Byl to takový úporný hokej. Bydžovský beton vykazoval velkou kvalitu a teprve v 31. minutě se objevila malá prasklinka, kterou potrestal Štěpán, když po zpracování průnikové nahrávky od Dominika následovala rychlá do bekhendu a parádní střela zápěstím pod víko – 1:0. Před odchodem do kabin ještě jednou rozšířil zřítelnice lačných rodičů Dominik, kterému do ideální střelecké pozice mezi kruhy nabil Bagy – 2:0.
I poslední periodu měli kutnohorští dorosti pevně ve své moci a ani tentokrát už tomu nechybělo i adekvátní gólové vyjádření. Poprvé se ozval z ochozů potlesk, když ukázkové napadání rozehrávky první formací donutilo bydžovské beky ke ztrátě puku a navýšení skóre Dominikem na 3:0. Soupeř ale i nadále udatně vzdoroval a hledal každou skulinu, jak by náš tlak rozbil (někdy i tvrdší hrou nad rámec přátelského zápasu) a pokusil se o korekci průběžného stavu. To se mu povedlo v polovině poslední části, kdy z ojedinělého závaru před naší svatyní vydoloval gólovou radost – 3:1. Ovšem poslední slovo měl štírek Kubajs, který podtrhl střelecký účet zápasu a přikrmil spokojenost tribun krásným průnikem a bravurním zakončením – 4:1.
Nedělní zápas byl oproti sobotnímu hokejovou jednosměrnou bez dramatičtější zápletky. Naši kluci ač věkově mladší působili hokejově vyspělejším dojmem. Jejich převaha vyplývala z lepšího pohybu, pohotovějších reakcí, aktivnějšího přístupu k soubojům a technickým dovednostem, což potvrdili i v závěrečných samostatných nájezdech. A z tohoto pohledu je konečný výsledek pro soupeře hodně milosrdný a pro nás motivující k zlepšení koncovky.
Branky: Jelínek (Hruboš), Hruboš (Bajer), Hruboš (Bajer, Hájek), Komárek (Hájek)
Sestava: Dominik Šubrt (ø0), Jan Sadílek (ø3), Dominik Hruboš (+4), Matouš Bajer (+3), Tomáš Hájek (+4), Štěpán Jelínek (+4), Šimon Král (+4), Matěj Mimra (-1), Tomáš Břinčil (-1), Jakub Komárek (+1), Štěpán Lipský (-1), Matouš Klouček (-1), Jaroslav Šetina (0), Adam Němec (0), Šimon Tvrdík (0), Martin Závůrka (0), Filip Urválek (0).
Vybrat vítěze ankety "Borec a Limiťák týdne" bývá v tak velkém počtu adeptů často složitá a nevděčná role. Ovšem tentokrát jsem měl o jejich držitelích poměrně brzy jasno. "Borcem" se stává Dominik, který při absenci Honzy převzal spolehlivě jeho lídrovské povinnosti. Dodával útoku zkušenost i rozvahu, pomáhal dozadu a hrál hokej, který byl úderný, chytrý ale tentokrát i produktivní!
"Limiťákem" se stává Matěj, který v sobotu odehrál jeden ze svých nejlepších zápasů a byl v něm až rozdílový hráč, čímž vystoupil ze stínu doplňovače. Dával důležité góly, nezištně přispíval možnostem svých kamarádů a stal se skutečným tvůrcem hry a lídrem své lajny. A to je poloha, ve které bychom ho rádi viděli co nejčastěji.
Tím tedy byla zakončená příprava, která pomohla našim dorostům rozehrát se, získat zkušenosti s hokejem v nové kategorii a především sebevědomí do soubojů se staršími hráči. Je třeba říct, že takto náročný program (zápasy sobota – neděle) jsem naplánoval úmyslně; chtěl jsem, aby si kluci na tento rytmus zvykli a zároveň i získat představu o tom, jak jsou schopní pracovat v takové zátěži. Ukázalo se nám hodně dobrých i negativních věcí, a přestože řečí čísel (5 vítězství, 2 prohry, skóre 31:23) byla příprava úspěšná, zůstávám nohami na zemi, protože mistrovská soutěž bude něco jiného. A jak pravil klasik: „Z čím větší větve spadneš, tím víc si nabiješ prdel“!
Touto Werichovou formulací gravitačního zákona se s vámi loučím a přeji všem krásný, stále ještě (byť už opravdu jen formálně a ještě k tomu jen zčásti) letní týden a ať se vám v něm daří.
NOMINACE
sobota 17.9.2022 Sršni - Slavoj Velké Popovice (sraz v kabině 16.30)
Sadílek, Nevole, Knížek, Hruboš, Bajer, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Klouček, Němec, Janata, Adam, Černá, Koubský, Šetina.
neděle 18.9.2022 Sršni - Stadion Nový Bydžov (sraz v kabině 13.15)
Šubrt, Sadílek, Knížek, Hruboš, Hájek, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Klouček, Bajer, Tvrdík, Němec, Závůrka, Urválek, Šetina.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 20. STŘÍPEK
Po třech výhrách snaha všechno nezmohla
Je pravda, že - jsa ve zralém věku a potomků již téměř dospělých - nejsem na skončení prázdnin zdaleka tak citlivý, jako jsem býval coby dítko školou povinné. Přesto ale tento zlomový bod kalendáře není možné úplně pominout, minimálně proto, že přerod léta do podzimu bývá markantní (hlavně pokud se jedná o ranní teploty) a také se nám vůčihledně krátí den. A tak než se dostanu k Jáchymovi (PC), abych napsal další číslo "Dorosteneckého kaleidoskopu", musím si už na tu práci rozsvítit. Přitom ještě nedávno bývalo touto dobou večerní slunce v příjemné síle. Každopádně vítejte u jubilejního 20. střípku neoficiálního periodika, které je nám už od dubna pravidelným pondělním společníkem.
Ano, je to tak. Již od dubna zde každé pondělí vychází reporty ze života jedné dorostenecké bandy a mně připadá, že zdroje inspirace jsou zatím nekonečné. Jen prostě stačí nastavit dlaně a nabírat z mnoha proudů a ze všech stran.
Momentálně se především zaměřujeme na vytvoření ideální skladby týmu a trpělivé zlepšování herních a hokejových dovedností - trénink po tréninku. Pozitiva zatím určitě převažují nad negativy, ovšem na druhé straně pocitového spektra se zřejmě ocitne informace o rozhodnutí našeho VV ohledně příspěvků, které se vzhledem k narůstajícím vstupům musely bohužel výrazněji zvýšit:
Výkonný výbor SK Sršni Kutná Hora, z.s. stanovil příspěvky na sezónu 2022/2023 v celkové výši 6.000,- Kč.
V případě, že je v oddílu více dětí z rodiny, platí druhý sourozenec 50 % částky, tedy 3.000,- Kč, třetí a další 1.000,- Kč.
První rok v klubu se neplatí členské příspěvky.
Nově je možné příspěvky zaplatit ve třech splátkách a to:
-
Splátku v minimální výši 2.000,- Kč je nutné uhradit nejpozději do 30.09.2022 na účet SK Sršni Kutná Hora, z.s., č.ú.: 2561577319/0800
-
Splátku do minimální výše celkové platby příspěvků 4.000,- Kč je nutné uhradit nejpozději do 15.11.2022 na účet SK Sršni Kutná Hora, z.s., č.ú.: 2561577319/0800
-
Poslední splátku do celkové výše platby příspěvků 6.000,- Kč je nutné uhradit nejpozději do 15.1.2023 na účet SK Sršni Kutná Hora, z.s., č.ú.: 2561577319/0800
Při platbě uveďte do poznámky (informace pro příjemce) text: „NÁZEV KATEGORIE + PŘÍJMENÍ HRÁČE“. Tato informace slouží k identifikaci platby, proto ji ve vlastním zájmu nezapomeňte uvést.
V případě neuhrazení členských příspěvků bude hráči pozastavena účast na trénincích a zápasech.
Teď už ale k hokeji samotnému a především posledním zápasům, protože kutnohorští dorostenci si ze svého přípravného plánu odškrtli během víkendu hned dvě položky.
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC TURNOV 1931 6 : 0 (2:0, 2:0, 2:0)
V sobotu odehrála parta z kutnohorské dorostenecké šatny zápas se spřátelenými Sršni z Turnova. A přestože konečný výsledek může zdánlivě navozovat dojem jednostranné a bezstarostné jízdy – realita byla jiná.
Nicméně, vstup do utkání se nám povedl parádní. Hned při prvním střídání Bagy ve středním pásmu šikovně zpracoval puk od Simči a celou akci dozdobil neohroženým průnikem a vymícháním gólmana – 1:0. Ale zřejmě příliš brzy. Právě v té chvíli totiž jako by domácí Sršni zapomněli hrát hokej. Vlastní liknavostí se utápěli v činnostech a řešeních situací, která byla na hony vzdálená jejich standardnímu projevu. Z jejich podcenění navíc vyvřely až fatální chyby, které otevřely turnovským hokejistům cestu k pěti brejkovým situacím!!! Přestože jsme v závěru třetiny navýšili své vedení na 2:0, tak hrdinou celé úvodní pasáže byl Sam, který několika skvělými zákroky udržel nulu na svém kontě a připravil svým spoluhráčům půdu pro lepší výkon v druhé části.
Ten se po důrazném přestávkovém apelu skutečně dostavil a domácí Sršni nasadili úplně jiné tempo, které jim přisoudilo ve zbytku utkání dominantní roli. A přestože v následujících třetinách vložili do turnovské kasičky vždy stejně po dvou (cinkavých) brankách, bylo to již po diametrálně rozdílném výkonu – a to jsou ty paradoxy života, jak by řekl Ferdinand Vaněk.
Nutno přiznat, že konečný výsledek 6:0 je až příliš lichotivým vyjádřením naší hry. Určitě potěšily nuly na kontě obou našich brankařů, protože to nebyly žádné odstáté a vymrzlé, nýbrž poctivě vyčapané shoot-outy. U hráčů byla spokojenost s výkonem dvoutřetinová a jasně se ukázalo, že pokud se jen trochu uspokojíme a vložíme do hry míň chuti a elánu, není náš výkon optimální.
Branky: Bajer (Eisenreichová), Král (Hruboš, Jelínek), Bajer (Jelínek), Němec (Adam), Eisenreichová (Bajer), Břinčil
Sestava: Sam Nevole (ø0), Jan Sadílek (ø0), Dominik Hruboš (+4), Simona Eisenreichová (+4), Matouš Bajer (+4), Ště pán Jelínek (+4), Šimon Král (+4), Matěj Mimra (+1), Tomáš Břinčil (+1), Jakub Komárek (+1), Matouš Klouček (+1), Štěpán Lipský (+1), Tomáš Janata (+1), Adam Kryštof (+1), Adam Němec (+1), Jiří Koubský (+1), Martin Závůrka (+1).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – TJ JISKRA HUMPOLEC 4 : 7 (0:3, 2:1, 2:3)
V neděli nedokázali Sršni navázat na třízápasovou šňůru výher, přestože v průběhu zápasu měli s kvalitním soupeřem z Humpolce herní, leč neproduktivní převahu a v poslední třetině se dokonce vybičovali k nadšené hře, která je dovedla k vyrovnání na 4:4. Selhání v posledních minutách ovšem rozdrobilo jejich celozápasovou snahu na prach.
Od úvodních minut jevili Sršni snahu hrát aktivní hokej a humpolecký gólman byl v neustálé permanenci. Na jeho klec se snesl nespočet kutnohorských střel, ale žádná z nich nenabrala gólové parametry. Mrzuté to bylo pro Sršně především ve chvíli, kdy hosté z víceméně ojedinělých šancí hned třikrát rozhýbali skóre. Na dvě branky nebude rozhodně v nejlepším vzpomínat Sam, nicméně jinak nebylo moc co klukům vyčítat a vzhledem k svižné hře, kterou předváděli, bylo jen otázkou času, kdy dají taky nějaké branky.
Ve druhé části hry pokračovalo intenzivní dobývání humpolecké klece, ale tentokrát se Sršni dočkali i zaslouženého brankového vyjádření. Nejprve Štěpánova dělovka od modré propálila vše, co jí stálo v cestě včetně betonů hostujícího brankáře a poté Tomíto ideální nabídku od Natky na zadní tyčku zužitkoval pohotovou střelou. Bohužel jsme okamžitě po vhazování povolili snadný výpad humpoleckého nájezdníka na území spravované Sršni a ten stanovil stav na 2:4, se kterým se odcházelo podruhé do šatny.
Do závěrečné dvacetiminutovky rukovali domácí s jasným úmyslem a ten okamžitě po návratu z trestné lavice začal naplňovat Štěpán svou nekompromisní dělovkou – 3:4. Krátce nato rozfoukal naději Sršňů na výsledkový obrat Dominik - 4:4 a v následujících minutách si domácí soubor vynutil doslova drtivý tlak, z kterého se rekrutovaly další vyložené šance. Bohužel strážce humpolecké branky si počínal víc než svědomitě a oproti tomu jsme my, po laciné ztrátě puku na útočné modré, umožnili soupeři brejk a opětovné vedení 4:5. V tu chvíli jakoby bezvadně fungující motor kutnohorské ofenzívy ztratil na výkonu, a kluci si díky tomu prošli v posledních minutách pod pořádně ledovou sprchou.
Porážka 4:7 je možná krutá a neodpovídající předvedené hře, ale pořád je to porážka zasloužená. Sršni prostě spalovali šance, chybělo kvalitnější završení souhry a především produktivita. Nicméně za předvedenou hru se stydět nemusí a mně se dokonce líbila víc než při sobotním vítězství. A z tohoto pohledu je to pro nás ohromně cenná zkušenost, protože právě toto jsou porážky, které mohou něco dát a naučit.
Branky: Jelínek, Hájek (Brichová), Jelínek, Hruboš (Hájek)
Sestava: Dominik Šubrt (ø6), Sam Nevole (ø9), Dominik Hruboš (+1), Natálie Brichová (0), Tomáš Hájek (0), Štěpán Jelínek (+3), Šimon Král (+2), Matěj Mimra (+1), Tomáš Břinčil (+1), Jakub Komárek (-2), Matouš Klouček (-2), Štěpán Lipský (-3), Tomáš Janata (-4), Adam Němec (-3), Šimon Tvrdík (-3), Filip Urválek (-2), Matouš Bajer (0).
"Borce týdne“ dnes získává Šimon K., který je pověstný svým "cool downem" (vychladnutím) po každém zápase i tréninku, kdy mnozí jsou již na cestě domu a on ještě vstřebává emoce sedíc v plné výzbroji na lavičce. Nicméně pro mě je především synonymem hráče, který nepatřil k nejvýraznějším oporám svých přípravkářských a mladožákovských družstev, ale svou poctivou a setrvalou pílí se do ní propracoval. Momentálně jako správný Král kraluje statistice +/- bodů, protože jeho obranná činnost je bedlivá, obětavá, aktivní, s velkým přehledem a vždy na oněch pověstných "sto deset procent“.
A "Limiťákem týdne" se stává další z našich obránců – Martin, který o výraznější místo v sestavě zatím bojuje, ale bojuje tím nejlepším možným způsobem – poctivým přístupem, snahou a pílí. A tak občas, díky chybějícím kilům i centimetrům, nevýrazný Marťas, se v minulém týdnu rozzářil (při pátečním tréninku patřil k nejlepším v modré lajně, což zopakoval i v sobotním zápase) a já doufám, že svou sytost jen tak neztratí.
Tím se s vámi pro dnešek loučím, a kdybych měl více času, byl bych to napsal stručněji. Promiňte a užijte si další krásný stále ještě letní týden.
NOMINACE
sobota 10.9.2022 Sršni - HC Turnov 1931 (sraz v kabině 13.15)
Nevole, Sadílek, Hruboš, Bajer, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Klouček, Janata, Adam, Němec, Černá, Koubský, Závůrka.
neděle 11.9.2022 Sršni - TJ Jiskra Humpolec (sraz v kabině 13.15)
Šubrt, Nevole, Hruboš, Hájek, Jelínek, Král, Mimra, Břinčil, Komárek, Lipský, Klouček, Janata, Tvrdík, Němec, Andrle, Závůrka, Urválek, Bajer.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 19. STŘÍPEK
Hokej v srdci
Minulý týden jsem se dočetl, že německá veřejnoprávní televize ARD nehodlá nadále vysílat filmy s legendárním náčelníkem Apačů Vinnetouem, neboť prý část veřejnosti považuje označování domorodého amerického obyvatelstva jako "Indiáni" za rasistické. Trošku mě to překvapilo, neboť bych právě čekal, že tak vzácně multikulturní spojení s Old Shatterhandem nemůže mít žádnou chybu. Ale asi ano. Inu, zřejmě ne nadarmo mi už delší dobu připadá, že se vrací doba kulturních tajemníků dbajících na správnou ideologii a angažovanost, a tak jen raději připomínám, že Apač byl ve filmu Francouz, německý inženýr Old Shatterhand Američan, děj se odehrával v Jugoslávii a celé to byl pouze výplod fantazie Karla Maye, který v Americe, natož pak na Divokém západě, nikdy nebyl. Naštěstí "Dorostenecký kaleidoskop" zatím nepodléhá žádné ideologické ani jiné kontrole, a tak vítejte u jeho 19. - nekorektního a nevyváženého - střípku.
Dnešní úvod byl i na zdejší poměry dosti dlouhý, tak to snad v zájmu udržení dlouhodobější rovnováhy vykompenzuji alespoň stručností informačního servisu:
-
Parafrází hlášky z Pelíšků „Rozmohl se nám tady takový nešvar” by šlo popsat nový kadeřnický trend, který se rozmohl v naší kabině. Chlapci nám zkrátka na podzim volí letní účes.
-
Inu časy se mění, jak dokazují fotky z doby, kdy se mnozí domnívali, že trénuji dívčí tým. Schválně jestli někoho z nich poznáte?
-
Od pondělí 5.9. bude probíhat v čase 14:15 až 15:15 hodina powerskatingu pod vedením Pavla Švejdy. Je to dobrovolné pro všechny hráče od kategorie 3.- 4. třídy po dorost. Kapacita bude omezená na 20-25 hráčů, aby měl trénink smysl. A právě proto bude na nástěnce u kabiny 3. - 4. třídy presenční listina, kam případný zájemce o trénink napíše vždy své jméno a kategorii.
-
Vzhledem k tomu, že se blíží ostrý start dorostenecké soutěže, dovolím si vás opět upozornit na povinnost absolvování lékařské prohlídky a doložení dokumentů o zdravotní způsobilosti hráče účastnit se tréninkového procesu či utkání. Kdo tak neučiní – bude mít bohužel smolku.
-
Po období "suché" přípravy již několik dní pulzují tréninky na ledě a z naší trenérské strany zatím panuje spokojenost. Svou pozornost jsme zaměřili víc na práci s hokejkou, pukem a herní spolupráci. Nicméně co se nezměnilo, že se každým cvičením snažíme provokovat hráčské myšlení a vést kluky k neustálému pohybu a souhře.
-
Štěpánova pověst chytrého a nekompromisního hráče, který v souboji neuhne, jej natolik předchází, že do ní občas i naráží. Při pondělním tréninku ovšem narazil do Urvise a najednou "vyrostla malá jedlička". Škoda jen, že nebyl po ruce nějaký rozhodčí, protože jeho výkon zasloužil odborné ocenění a Urvis cenu "Oldřicha Machače".
Kutnohorští dorostenci měli původně během víkendu sehrát přátelský zápas s Novým Bydžovem, ovšem soupeř z důvodu nedostatku hráčů utkání skrečoval. Sršni si alespoň nedělní odpoledne zpříjemnili tréninkovým zápasem "žlutá x černá" alias konfrontací dorostu s hráči naší juniorky. Utkání skončilo výsledkem 8:4, ale vzhledem k tomu, že dvě branky vstřelila naše 4. lajna složená ze současných a bývalých hráčů "A" týmu doplněných o Jirku, tak v rámci "fair play“, jejich příspěvek do konečného výsledku zápasu "dorost versus juniorka" nezapočítávám.
SRŠNI KUTNÁ HORA DOROST - SK SRŠNI KUTNÁ HORA JUNIORKA 6 : 4 (2:1, 3:3, 1:0)
Kluci byli na zápas správně hokejově natěšení a nabízenou variantu, že bychom sestavy v rámci věkové vyváženosti promíchaly, nebo 1. a 2. lajna juniorky hrála jenom proti sobě – rezolutně odmítli: „Chceme hrát proti juniorům!!!“ Pokud někdo na základě tohoto sebevědomého rozhodnutí předem označil zápas za rozhodnutý (věkový handicap byl u některých hráčů až 4 roky) - hluboce se mýlil. Dorosti vtrhli do zápasu jako tsunami na pobřeží a Honza v brance juniorky si už během prvního střídání připsal tři ostré zákroky. Kluci měli velice dobrý pohyb, často se jim dařilo aktivním forčekinkem udržet soupeře v jejich třetině a v herní fázi tam byly věci, které se nám líbí, a které po hráčích chceme. Po zahřívacích možnostech se naše převaha náležitě promítla i do skóre a v průběhu druhé části jsme již vedli o tři branky – 4:1. Jediným mínusem bylo, že v této fázi utkání jsme předčasně podlehli sebeuspokojení, ztrátě koncentrace a junioři se přiblížili na dostřel jediné branky – 5:4. Nicméně dorosti se vyhnuli hlubšímu ponoru do herní nepohody a v posledním dějství dokázali udržet svého soupeře na uzdě a sami naopak vmíchali do nádoby s opojným lektvarem ještě jedno sladké gólové zrnko – 6:4.
Za mě hodně dobrý zápas v dobrém tempu, který byl pro naše kluky i ohromně cenná zkušenost, že se můžou i starším klukům postavit jako rovný rovnému. Jinak po zápase vládla v kabině svěží vítězná atmosféra, kterou ještě umocnila Tomášova oslava 16. narozenin. Děkujeme za bohaté pohoštění a i touto formou ještě jednou přejeme všechno nejlepší.
Branky: Knížek (Jelínek), Hruboš (Knížek), Břinčil, Hruboš (Knížek), Mimra, Knížek
Sestava: Sam Nevole (ø3), Jan Sadílek (ø7), Jan Knížek (+4), Dominik Hruboš (+4), Tomáš Hájek (+4), Štepán Jelínek (+4), Šimon Král (+4), Matěj Mimra (0), Tomáš Břinčil (0), Jakub Komárek (0), Štěpán Lipský (0), Martin Závůrka (0), Tomáš Janata (-1), Matouš Bajer (-1), Adam Němec (0), Šimon Tvrdík (-2), Matouš Klouček (-2), Jiří Koubský (+1), Filip Urválek (-1).
A kdo chce, může se ještě jednou prostřednictvím Oldova objektivu ohlédnout za nedělním zápasem.
Závěrem si dnes dovolím malé vybočení z tradičních kolejí a "Borce týdne" udělím Ondrovi – mladšímu bráchovi naší Verči. Ondra je bývalý hráč Ledče nad Sázavou a v minulosti proti nám několikrát nastoupil v přátelských zápasech. Pamatuji si ho, jako hráče, který vynikal urostlou postavou a hokejovými dovednostmi, přesto se musel díky zákeřné nemoci - kdy přišel o nohu – rozloučit s vidinou hry klasického hokeje. Nicméně Ondra je velký bojovník a především má hokej skutečně v srdci, a tak jen hokej vyměnil za parahokej a minulý víkend odehrál svůj první turnaj za juniorskou českou reprezentaci v Olomouci. Věřím, že všichni, kteří znají jeho příběh, mu fandí a přejí všechno nejlepší a především zdraví, což v jeho případě přestává být fráze, ale stává se zbožným přáním. No, a pokud chcete své přání podpořit i skutkem a já věřím, že takových je vás hodně, tak prosím zašlete finanční příspěvek na transparentní účet NF KlaPeto – 2001375049/2010 – do poznámky uveďte "ONDRA" a pomůžete tak s koupí handbiku, díky kterému bude moci aktivně trénovat, zlepšovat se v parahokeji a především po těžkém a strastiplném období zažívat chvíle štěstí.
Tím se loučím a přeji všem zdejším návštěvníkům krásný astronomicko-letní týden a ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.
NOMINACE
neděle 4.9.2022 Sršni černá - Sršni žlutá (sraz v kabině 16.30)
Z důvodů na straně soupeře v neděli neodehrajeme původně plánovaný přátelák s Novým Bydžovem, nicméně led využijeme a od 17.00 máme tréninkové utkání černá x žlutá. Nominovaní jsou úplně všichni hráči a sestavy se ještě pokusím posílit o juniory a případné další hráče.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 18. STŘÍPEK
Už zase začal hokej… Ne, on nikdy neskončil
Tak pravila má dcerka po návratu z Anglie, když se dozvěděla, kam po nedělním obědě odcházím. Ano, je to tak. Stejně jako, že konec prázdnin je nezadržitelně tady. Zase to uteklo jako voda, a přestože mám pocit, že vakace sotva před pár dny začaly, už zase mílovými kroky končí. Alespoň že léto ještě několik dní potrvá, a to i přesto, že jeho letošní tropický způsob se zdál být možná poněkud nešťastný. Stěžovat si ale můžeme, jak chceme, počasí, ani závěr prázdnin, tím stejně nezměníme. Takže navrhuji užít si ještě poslední prázdninové dny a s radostí vzpomínat, jak byl třeba letos ručník suchý pět minut poté, co jsme ho pověsili, že poobědová káva nevychladla, i když jsme na ni zapomněli, a že jsme hlavně nemuseli všude tahat bundu a deštník! Zanechme však pro tuto chvíli počasí, léto a prázdniny svému osudu a vítejte u již 18. střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu"
Před týdnem jsme se vrátili z vydařeného soustředění, a pokud jej mám ohodnotit jednou větou - byla to paráda. Chci proto poděkovat všem účastníkům za to, jak poctivě celý týden trénovali, přestože náročný program navíc ztěžovala dlouhotrvající vedra. Kluci i holky se v herně, dovednostně i výkonnostně zaměřených trénincích se zaujetím vydávali ze všech sil, hecovali a po celý týden mezi nimi panovalo zdravé "hovadství". Mám z toho všeho obrovskou radost. Je totiž radost, když to co děláte, není povinnost, ale ta největší zábava a ještě dává smysl. Dovolil jsem si proto s Oldovým souhlasem z jeho snímků vytvořit krátké video a jen doufám, že se mi do něj podařilo kus toho fajn pocitu a dobré atmosféry uložit.
Po návratu jsme hned v pondělí zahájili finální část předsezónní přípravy tréninky na novém ledě. Tradičně první bolavé bruslařské dávky kluci polykali s vervou a za svou snahu byli odměněni vždy závěrečnou hrou. V dalších jednotkách jsme postupně přidávali více času na ovládání puku, střelbu a herní spolupráci. Jak ale ukázali první přípravné zápasy, budeme se muset těmto dovednostem věnovat ještě mnohem víc.
HC LEV BENEŠOV - SK SRŠNI KUTNÁ HORA 4 : 2 (0:2, 2:0, 2:0)
Do seriálu přípravných utkání naskočili kutnohorští dorostenci na ledě favorizovaného a tradičně silného soupeře z Benešova. Díky novému modelu rozdělení dorosteneckých skupin, kdy se v nadcházejícím mistrovském ročníku naše letité společné cesty rozejdou a Sršni zamíří na východ, se jednalo o zahajovací prověrku nejtěžšího kalibru. Vzhledem k věkovému složení obou týmů bych konečný výsledek před zápasem považoval za velký úspěch, ovšem s ohledem na průběh utkání se domnívám, že by mu bývala mnohem víc slušela spravedlivá remíza. Nicméně na dojmy se nehraje, takže už pojďme raději k ledu.
No, k ledu… Upřímně si myslím, že za mlhu z benešovského zimáku by se nemusel stydět ani Rákosníček a i zde se dala chvílemi pro svoji hustotu krájet, takže z toho mála, co jsem viděl (například o našem prvním gólu jsem se dozvěděl pouze z rozhodnutí rozhodčího), můžu jen konstatovat, že jsme byli v úvodu, vlivem zbytečného respektu ze silného soupeře, pasivnějším týmem a v těchto chvílích nás neskutečně podržel Sam. Postupně jsme ale hru vyrovnali a na konci první části odcházeli do kabin s dvoubrankovým vedením.
Zahajovací minuty prostřední periody stáčely zraky diváků především do obranného pásma domácích Lvů, kde se Sršni i přes vysoký počet šancí nebyli schopni gólově prosadit, a když už se jím to podařilo, byl proti verdikt rozhodčího. Ofenzivní tažení Sršňů přibrzdila dvě oslabení, kterým se sice příkladně ubránili, ale již nedokázali získat zpět herní převahu. A tak opět platil známý hokejový epigram "nedáš – dostaneš" a pro jistotu ještě zatuploval. Výsledkem tak byl po 40 minutách vyrovnaný stav 2:2.
Závěrečná dvacetiminutovka měla i stejně vyrovnaný průběh a gólové šance si vytvářela obě mužstva. Sršni ovšem ve finální fázi postrádali potřebný důraz i přesnost, a tak přestože neodvedli zdaleka špatnou práci, opouštěli led v roli poraženého týmu 4:2.
Zápas nesl typické znaky úvodu herní přípravy. Kluci hráli s chutí, jejich snažení ale provázelo značné množství ztrát, nepřesností, odskočených puků od hokejky, špatně načasovaných nahrávek a především neefektivní koncovku. Rozhodně ale klukům a Verče nemohu odepřít vůli, píli a také srdnatost, kterou do utkání vložili.
Branky: Koubský (Mimra), Hruboš (Knížek)
Sestava: Sam Nevole (ø2), Jan Sadílek (ø6), Jan Knížek (0), Dominik Hruboš (-1), Adam Němec (0), Šimon Tvrdík (0), Veronika Černá (-1), Štepán Jelínek (-1), Jaroslav Šetina (-2), Adam Kryštof (-1), Tomáš Janata (-2), Šimon Král (0), Jiří Koubský (+1), Filip Urválek (-1), Matěj Mimra (+1), Tomáš Břinčil (+1), Jakub Komárek (+1).
SK SRŠNI KUTNÁ HORA – HC SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU 4 : 3 (3:2, 1:0, 0:1)
Podruhé kutnohorští dorostenci oblékli zápasové dresy v neděli, tentokrát ovšem proti svému budoucímu novému soutěžnímu soupeři ze Světlé nad Sázavou. Po výsledkově malinko nespravedlivé sobotě si Sršni dokonale spravili chuť a v premiérovém zápase na domácím ledě ukořistili své první vítězství.
Poměrně svižné úvodní dějství bylo pro Sršně nejen herní průpravou, ale také prověrkou sebeovládání a akceptování tvrdší hry proti fyzicky vyspělejšímu týmu. Nástup do utkání ale nesplňoval mé představy a i přes vedení 3:2 po první dvacetiminutovce jsem s hrou některých hráčů nebyl spokojen.
Druhá třetina? To už bylo jiné kafíčko. Všechny tři lajny postupem času přitlačili na pilu a byli pohyblivější i nebezpečnější. Aktivním forčekinkem mačkali svého soupeře v obraném pásmu, vytvářeli si množství vyložených šancí a byla jen pohříchu škoda, že se jim v těchto kvalitních pasážích nepodařilo soupeři odskočit na vyšší rozdíl než dvoubrankový 4:2.
Jak podařená byla z pohledu kutnohorských hráčů prostřední část, o to liknavěji přistoupili k úvodu té třetí. Do hry se jim vkradl úbytek koncentrace a na výkonu se to okamžitě projevilo. Nicméně postupem času opět převzali iniciativu a soupeřovu branku zasypali množstvím střel, které ovšem nenašly ten správný cíl. Ve chvíli, kdy se již zdálo, že utkání směřuje k jednoznačnému závěru, se podařilo Světelákům ideální tečí těsně před Honzou vstřelit kontaktní branku na 4:3. Víc už jim ale domácí i při dohrávání zápasu v oslabení, nedovolili.
Přestože výsledky z hokejového cvičiště nejsou v prázdninových hokejových análech tím nejpodstatnějším, věřím, že zasloužené vítězství udělalo hráčům radost a představuje pro ně snad náležité povzbuzení do další práce. Za sebe jsem byl především spokojen s výkonem v druhé části, který se již přibližoval mým představám, jakým hokejem bychom se měli prezentovat.
Branky: Hájek (Knížek), Knížek (Hájek), Knížek (Král), Knížek (Král)
Sestava: Dominik Šubrt (ø6), Sam Nevole (ø0), Jan Sadílek (ø3), Jan Knížek (+4), Dominik Hruboš (+4), Tomáš Hájek (+4), Veronika Černá (0), Štepán Jelínek (-2), Jaroslav Šetina (-2), Adam Kryštof (0), Tomáš Janata (-1), Král (+4), Jiří Koubský (+3), Filip Urválek (-1), Matěj Mimra (-1), Tomáš Břinčil (-1), Jakub Komárek (-1), Adam Němec (0), Šimon Tvrdík (0).
Máme tedy za sebou premiérová zápasová vystoupení v dorostenecké kategorii, která nám ukázala řadu věcí a nedostatků, na jejichž odstranění budeme potřebovat hodně času. To je ale normální, nejsme žádný výběrový klub, který vyzobává nejlepší hráče z okolí, ale tým, který se je snaží dlouhodobou a systematickou prací vychovávat. Na druhé straně jsme dokázali odehrát velmi dobré herní pasáže a jednu dokonce výbornou. Kluci zápasy odmakali, což je rozhodně pozitivní a zároveň si i ověřili, že s takovým přístupem můžou i výsledkově uspět. No a v neposlední řadě se nám ukázaly i nové a zajímavé možnosti složení našich řad.
A právě v kontextu poslední věty uděluji dnešního "Borce týdne" Filipovi a Tomítovi. Oba odehráli zápasy na pro sebe netypických postech, zvládli to ale výtečně a výrazně se tak posunuli sestavou. Tomíto do prvního útoku a Filip mezi stabilní beky.
"Limiťáka" získává celý třetí útok – Kuba, Matěj a Tomáš. Naše mladé pušky se ničeho nezalekly a zvládly oba duely dle rčení – malí, ale šikovní - a já přidávám i bojovní a správně hokejově drzí!
Tím se loučím, ale protože ve čtvrtek začne nový školní rok, tak do něj přeji všem klukům a holkám především co nejvíce radosti z poznávání a ze setkávání s kamarády a co nejméně stresu ze zkoušení a písemek. Všem ostatním zdejším návštěvníkům přeji krásný letní týden.
NOMINACE
sobota 27.8.2022 HC LEV Benešov - Sršni (sraz v Benešově 8.30)
Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Mimra, Černá, Jelínek, Šetina, Adam, Břinčil, Král, Koubský, Janata, Komárek, Němec, Tvrdík, Urválek, Bajer.
neděle 26.3.2022 Sršni - HC Světlá nad Sázavou (sraz v kabině 13.15)
Šubrt, Nevole, Sadílek, Knížek, Hruboš, Mimra, Hájek, Černá, Jelínek, Šetina, Adam, Břinčil, Král, Koubský, Janata, Komárek, Němec, Tvrdík, Urválek, Bajer.
!!! Případnou neúčast prosím včas nahlaste !!!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 17. STŘÍPEK
Videokronika jednoho soustředění
Den sedmý – sobota
Dnes nebudu tradičním úvodníkem moc zdržovat, protože nás čeká hned dvojnásobná porce videí. Jen si dovolím na závěr celého soustředění poděkovat všem, kteří se na jeho přípravě a průběhu podíleli a především pak všem hráčům. Kluci a děvčata, bylo to super a díky, že jsem s vámi mohl prožít skvělý týden, na který budu dlouho a rád vzpomínat. Snad se mi podařilo zanechat ve vás nějakou stopu, že vědomý pohyb, sportování a soutěžení vás mohou nejen bavit a zdokonalit vaše sportovní i sociální dovednosti, ale mohou vám i pomoci ve vašem osobnostním rozvoji, přinést nové kamarády, radost a krásné zážitky. Mějte se fajn a v pondělí na ledě AHOJ.
Den šestý – pátek
Ať se děje, co se děje, zatím každé ráno vychází sluníčko, které se po vyloupnutí ze svého oblačného kanafasu okamžitě ujme vlády a nekonečný azur nebe nás ujišťuje o tom, že počasí bude opět teplé a stálé. Ani dnes tomu nebylo jinak a po běžných ranních procedurách (budíček, hrací rozcvička, snídaně, hygiena, úklid, bodování chatek) jsme se pustili do nejnáročnějších a tím pochopitelně i neoblíbených, vytrvalostních testů – jo Herodes, to byl král! Před obědem jsme ještě společně vyrazili smýt pot a osvěžit unavená těla do bazénu, ale odpoledne jsme je na tom samém místě opět zmordovali při 12timinutovém plaveckém testu. Únavu po celém dni si pak část týmu kompenzovala na paintballu, jiní na nohejbalu, či při tenise a ping pongu. Jakkoli jsme ale po dnešním masakru očekávali, že s úderem večerky nastane v táboře klid, spletli jsme se. Všichni jsou přesto zdraví a v kondici, i když asi hodně unavení.
Video a počet fotek jsou tentokrát v menším rozsahu než obvykle, protože nás Olda na pár hodin opustil, nicméně i tak budu věřit, že si v něm najdete něco, co vám udělá radost - https://oldaf.rajce.idnes.cz/Kacov_2022_den_6./
Den pátý – čtvrtek
Dnes jsme měli vybočit z tréninkového stereotypu, protože byl naplánovaný odpočinkový den, ale znáte Síru…, a tak z toho nakonec byla mnohem větší porce sportování, soutěží, událostí a zážitků než obvykle. Všichni z toho byli pochopitelně řádně zmoženi, přesto se celý den nesl v usměvavém a uvolněném duchu a já pevně věřím, že se všem právě zdají krásné sny. No a vy pokud máte čas a chuť se můžete alespoň juknout na zakonzervovanou historii a emoce v Oldových obrázcích - https://oldaf.rajce.idnes.cz/Kacov_2022_den_5.
Den čtvrtý – středa
Dnes opět celý den od ranní rozcvičky až do večera svítilo a hřálo sluníčko, takže už i dopolední dynamický core trénink a především pak silové testy byly pěkně zpocené. Odpoledne jsme si proto naordinovali v rámci olympiády vodní štafetu a pak aqua trénink a hry v bazénu. Nyní již ale sluníčko zašlo a v letním kině se promítá vítězný snímek "Coco". My trenéři ovšem trávíme večer na štábáku v činorodém ruchu, aneb jak se říká kecáním o všem možném, a jak se neříká, ani nepíše, tedy i o … Mezitím ale Olda, můj úhlavní přítel a zapřisáhlý abstinent, což ho v naší skupině činí výjimečným, si pro vás opět připravil krásné video a odkaz na kompletní foto-fundus z dnešního dne -
Den třetí – úterý
Dnes se vám ozývám ze "štábáku", kde momentálně panuje čilý ruch, protože Dóma a jeho USA vyhrálo famózním výkonem soutěž ve skoku do výšky. Nicméně vám může být srdečně jedno, kde dnešní vydání "Videokroniky" vzniká, hlavně že tu opět je a já vás u něj všechny srdečně vítám.
Dnes nám mimo našich svěřenců dělalo radost i sluníčko, které hřálo celý den a zdá se, že nám zatím přejí i vyšší mocnosti. Po dopoledních rychlostních testech a silovém kruháči, jsme se osvěžili při odpolední plavecké olympiádě a pak se ještě zpotili u basketu a soubojích 1-1. Při již zmíněné večerní olympiádě předvedli naši hoši parádní skokanské výkony, při kterých občas zůstával rozum stát a krev v těle tuhla. Nicméně zatím jsme všichni stále zdraví, usměvaví a snad i spokojení. A tak nám nezbývá nic jiného než vyrazit vstříc novým zážitkům, které nám středa určitě přinese!
Vybrané výsledky dnešní obrazové pošty můžete shlédnout na Oldově videu a zbytek na fotografiích na tomto odkaze -
Den druhý – pondělí
Dny se kvapem krátí a noci prodlužují, tak pokud pro ně hledáte nějaký vhodný film, který není jen po několikáté opakovanou reprízou v našich veřejnoprávních či komerčních televizích, zkuste třeba dnešní "videokroniku". Máme totiž za sebou další den, plný sportování, soutěží, her, krásného slunečného počasí, ale i několikaminutového tropického lijáku, koupání a dalších všemožných činností, které místní areál skýtá. Všichni dorosti jsou zatím v pořádku, plní energie a dělají nám radost jak svými výkony, tak i přístupem a kamarádskou atmosférou. A tak vzniklé drobnosti řešíme jen s chlapskou rozvahou a oboustranným úsměvem. Snad nám to všem vydrží…
A samozřejmě ještě odkaz na kompletní fotodokumentaci - https://oldaf.rajce.idnes.cz/Kacov_2022_den_2./
Den první – neděle
V tuto chvíli se několik posledních let vždy hlásily o slovo mé reporty ze soustředění, ovšem dnes si ověříme starou pravdu, že nic netrvá věčně. Sešlo se totiž v posledních dnech nečekaně víc různorodých vlivů, které mě přivedly k zamyšlení, jestli se znovu pokoušet blábolit o věcech již mnohokrát popisovaných, a které dokáže Oldovo "slideshow" přiblížit mnohem lépe. Rozhodl jsem se proto odložit redakční brk a zůstat jen u výsledkového servisu v sekci "výkonnostní testy". Nicméně pokud po patnácti hodinách trénování, olympijského soutěžení, organizování, vyhodnocování, dozoru a vychovávání, tedy z pohledu pracovního práva poctivé "trenošichtě", dostanu ještě nějaký nápad, jak zajímavě a vhodně doplnit Oldovo video, jistě tak učiním. A tímto optimistickým konstatováním bych své dnešní Kácovské přemítání uzavřel a pozval vás na ohlédnutí za prvním dnem.
A ještě odkaz na fotky - https://oldaf.rajce.idnes.cz/Kacov_2022_den_1./
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 16. STŘÍPEK
Před odjezdem
První srpnový víkend mi nepříjemně zpestřil můj notebook, který vyhořel jako lesy v Českém Švýcarsku, takže v posledních dnech se snažím v jeho spáleništi najít aspoň část původních dat - především přípravy na soustředění a novější fotografie s videi, které jsem si ještě nestihl zazálohovat. Nejde to ale úplně podle mých představ a zřejmě mě tak čeká neplánovaná koupě nového notebooku a stěhování všeho postupně namamoněného softwaru, což je pro mě tak děsivá představa jako skutečné stěhování z místa, které jsem si během dlouhých let náležitě zabydlel. Ale co už nadělám, že? Však to mohlo dopadnout i hůř: Můj starý počítač zatím ještě umí - navzdory svým retro parametrům - spolupracovat s internetem, takže i dnes může vyjít "Dorostenecký kaleidoskop" u jehož 16. střípku vás i v datovém zmaru srdečně vítám.
Za týden touto dobou již budeme na soustředění a jestli se vám z něj budu ozývat ze starého či již nového počítače, nebo jestli vůbec, to ještě netuším, přesto je myslím ten správný čas na připomenutí několika konkrétních a nejdůležitějších informací:
-
Sraz v Kácově je v neděli 14.8. mezi 10. až 11. hodinou. Vzhledem k omezeným možnostem parkoviště v areálu, vás chci předem požádat o ohleduplnost a po předání svého potomka i s potřebnými doklady do našich rukou o okamžitý odjezd a uvolnění místa dalším přijíždějícím - děkuji.
-
Podle momentálně platných nařízení testy na covid ani potvrzení o očkování nejsou potřeba (pokud by se něco změnilo, budete hned informováni). Nicméně „Potvrzení o zdravotní způsobilosti na tábor“ od dětského lékaře, „Bezinfekčnost“ podepsanou rodiči s datem nástupu na soustředění 14.8.2022 a průkaz pojištěnce či jeho kopii budeme bezpodmínečně požadovat a bez těchto dokumentů nebude vašemu potomkovi umožněn nástup na soustředění!!!
-
Vzhledem k tomu, že ubytovatel neposkytuje lůžkoviny, připomínám (jsem ten pravý, protože vloni jsem na to sám zapomněl), že je potřeba mít vlastní spacák, či deku a polštář, případně plyšáka na hezké sny.
-
Mimo vhodného sportovního oblečení a obutí pro dané období na hřiště i do tělocvičny a standardních hygienických potřeb (i návyků), si přibalte ještě plavky, švihadlo, lahev na pití, hokejku, rukavice a gólmani alespoň jednu výstroj na chytání, což můžou případně i naši rybáři ...
-
Jízdní kolo letos není potřeba, přesto pokud jej někdo chce pro přesuny po areálu a chvíle volna – může si ho klidně vzít.
-
Naopak mobilní telefon, jiné drahé věci, či větší obnos peněz nedoporučuji a berete si je pouze na své riziko a v případě poškození nebo ztráty i vlastní odpovědnost. A samozřejmě pro jejich používání v rámci tréninku či společných aktivit platí stejná pravidla jako v kabině.
-
V případě, že trpíte nějakou alergií, zdravotními problémy, či užíváte léky – informujte nás o tom v prohlášení o Bezinfekčnosti, ale i osobně naší zdravotnici – Simonu.
A to je asi vše podstatné, co mě momentálně napadá. Budete-li se přesto chtít zeptat na něco, co jsem vynechal, jsem vám samozřejmě k dispozici. Jinak jistá a neodmyslitelná organizační nervozita se již samozřejmě dostavuje, ale věřte, že se na vás všichni moc těšíme a hodláme si ten společný týden opravdu užít a k tomu se i něco nového naučit a hlavně zase trochu zlepšit.
Teď nás ovšem ještě čekají dva poslední individuály (středa a pátek), takže snad nebude od věci se na chvíli ohlédnout a připomenout si ty nedávno uplynulé:
-
Vzhledem k tomu, že jsem před týdnem v časovém presu nevyhlásil tradiční ocenění, napravím to alespoň nyní. "Borcem týdne" se dodatečně stává Štěpán, neboť v silových i dovednostech soutěžích dominoval a prokázal tak svou sportovní i herní všestrannost a komplexnost. "Limiťáka“ taktéž se zpožděním získává Matěj, který byl poctivý ve všech cvičeních v posilce i na střelnici. A přestože pusu plnou "legend“ ani na chvíli nezavřel (sklapovačky umí výborně, ale sklapnou ne) trénoval usilovně a dobře – a to je to podstatné. Oběma dodatečně oceněným přeji úspěšný hokejový podzim, stabilní formu a přesně takovýhle přístup.
-
Natka s Verčou svou účastí naše tréninky opět zkrásněly a sportovně pozvedly, a tak jsme si je společně s nimi ještě zpestřili crossfitovými cviky zaměřenými na funkční posilování a mobilitu těla. Musím říct, že například u zvedání nohou ve visu na hrazdě (toes to bar), klicích na bradlech (dipy), či chůzi po rukách jsem jen čouhal, co kluci a holky zvládnou a jak se všichni obdivuhodně vydávají ze všech sil.
-
Podoba zápasového jízdního řádu se rozrostla ještě o několik přípravných přáteláků a za sebe jsem s konečnou skladbou spokojený. Zápasů je hodně, takže můžeme dostatečně protočit všechny hráče a dát jim příležitost si nejen zahrát, ale i ukázat, co v nich je. Zároveň je to poměrně zajímavá směs různých soupeřů, takže se domnívám, že to bude pro hráče nejen přínosné ale i zajímavé.
-
V pátek se Dominik vydal vstříc sportovnímu úsilí v crocsech, což dávalo smysl asi jako řízek se špenátem a rýží. Chvíli jsem na něj zíral s pusou otevřenou dokořán a přemýšlel, jestli je to "rebel", co si s bujnou a odvážnou hlavou razí vlastní cestu, či se od Kubajse nakazil všezahrnující zapomnětlivostí a potřebuje naordinovat kliky místo pilulek na paměť, nebo bych měl snad zavolat chlapce od doktora Chocholouška. Nicméně, individuály jsou dobrovolné tréninky o prázdninách, a tak jsem neprudil a jen s údivem, obdivem a občas i cukajícími koutky (především hokejový baseball mi dal zabrat) zíral na to, jak Dominik potvrzuje mou oblíbenou myšlenku, že výborný hráč se od dobrého pozná i tím, že dokáže předvést kvalitní výkon v nekomfortních podmínkách. A protože svým přístupem posunul hranice možného o pěkný kus dál – stává se zaslouženě "Limiťákem týdne".
-
Při herně zaměřeném závěru pátečního tréninku jsem jen se zaujetím pozoroval nápadité kombinace na jeden dotek, rychlé rotace, pohotová zakončení – prostě skvělou a zcela vyrovnanou hru. Myslím, že se klukům podařilo zakončit týdenní tréninkový cyklus tím nejlepším možným způsobem a jen doufám, že na něj i dále navážou. Nicméně pro tuto chvíli se stávají Tomáš, Maty, Matěj, Dominik, Tomíto a Jirka zcela zaslouženě "Borci týdne".
Tím se s vámi pro dnešek loučím, a přestože píšu na starém a pomalém PC, zase jsem to s množstvím slov v textu, nebo pixelů na monitoru kapánek přehnal - ale snad to můžu jako u řezníka nechat… Přeji krásný letní týden.
P.S. Ilustrační fotky jsou bohužel použité ze starších zásob, protože aktuální záběry jsou momentálně z výše zmíněných důvodů nedostupné.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 15. STŘÍPEK
Prázdninový poločas
Je pozoruhodné, že prázdniny ledva začaly - už je polovina za námi. Pravda, dnes už na tenhle zvláštní projev neeinsteinovské relativity času nejsem tak háklivý, jako když jsem byl ještě žákem či studentem, ale úžasem mě to naplňuje stále. Mimoto už máme ale i měsíc a něco od slunovratu a stejnou dobu se nám tedy zkracuje den, i když zatím ještě nijak závratnou rychlostí. A tak lidé, kteří mají rádi opravdu horké léto, si mohli během prvního prázdninového poločasu lebedit v supertropických dnech, zatímco ostatní zvažovali přestěhování do Arktidy, dokud z ní ještě aspoň kousek zbývá. Já ale zůstávám pořád ještě tady v mírném pásmu, kde bylo klima poslední dobou mírné asi tolik, jako je mírná naše národní povaha a díky tomu vás mohu i přivítat u 15. střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu".
Tentokrát jsem na tom ovšem s časem opravdu bídně jako už dlouho ne a dlouho to i vypadalo, že neseženu čas ani na dnešní trénink. Víkend jsem totiž strávil svatbou svého mladšího syna a dozvuky této krásné akce se hlásí o právu i na můj dnešek a zítřek. A tak dnes vám pouze nabídnu krátké video z tréninků z minulého týdne.
Loučím se a přeji všem zdejším návštěvníkům krásný letní týden a ať se vám daří vše, na co sáhnete, i to, na co byste si sáhnout přáli.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 14. STŘÍPEK
Informační procházka
Nevím jak vás, ale mě ve škole vždycky vytáčelo, když kantor chtěl vědět, "co tím chtěl autor říct", a řekl bych, že z některých odpovědí museli různí klasici pěkně rotovat ve svých hrobech. Jako kdyby na tom záleželo, co básník či spisovatel chtěl a chtěl-li vůbec něco! Jediná důležitá věc u každého textu je přeci to, jestli čtenáře zaujme, přinese nové informace a vyvolá nějaké emoce, zamyšlení či představy anebo ne. Jestli ano, zaplaťpánbůh, jestli ne, prostě se to zkusí zase příště, třeba u dalšího již čtrnáctého střípku našeho "Dorosteneckého kaleidoskopu". Vítejte.
Nebudu s tím dělat dlouhé obstrukce a rovnou prozradím, že dnes si uděláme takovou malou informační procházku o tom, co je před námi, a pokud covid, či příroda dovolí, nás čeká v letošní sezóně. Na začátku se ale vraťme ještě na konec předcházející sezóny, kde jsem avizoval, že se pokusím pro naši novou tříročníkovou kategorii dát dohromady kádr hráčů pro soutěž dorostu i devátých tříd a přiznávám rovnou, že se to nepodařilo. Tedy alespoň ne v té podobě, abych neměl pocit, že si na sebe šijeme příliš těsnou vestu. Hráčů máme sice dost, přesto se nenaplnil důležitý předpoklad, který jsem si pro dvě soutěže tehdy stanovil „že, naše hráčské počty zůstanou zachovány a nezmenší se, v ideálním případě naopak zvětší“. Je mi to pochopitelně líto a omlouvám se všem, které jsem zklamal (omluva čestného muže nezničí), ale na druhou stranu, poté, co jsem si přečetl rozlosování a termínovou listinu letošní "ligy dorostu", jsem rád, že jsem se na konci června takto rozhodl. Celou sezónu totiž budeme hrát v podstatě jen dvojzápasy sobota-neděle, což bychom v akurátních počtech prostě nezvládli (takhle bude dost prostoru pro všechny) a jak jsem si zjišťoval – převážná většina našich soupeřů na tom bude podobně. To ale předbíhám, takže zpět k časové posloupnosti.
Momentálně tedy trénuje formou dobrovolných individuálů, jejichž skladba se přizpůsobuje vždy počtu účastníků, nicméně ustálil se základní trojdílný systém: 30 min. posilovna (tělocvična), 30 min. střelnice a 30 min. hry, souboje na malém prostoru, herní cvičení. Za mě zatím velká spokojenost. Kluci, kteří chodí, mají totiž chuť a zájem pracovat, zlepšovat se, ale i bavit se a být se svými kamarády. Pokračovat v režimu pondělí, středa, pátek (10.00 – 11.30) budeme i v měsíci srpnu, ale je pravděpodobné, že někdy to z pracovních, či soukromých důvodů nedám a zruším. V této souvislosti již předem upozorňuji, že tento pátek (29.7.) se nesejdeme, protože u nás doma budou vrcholit předsvatební přípravy a každá ruka (tedy i ta moje) bude potřeba.
V neděli 14.8. nám začíná tradiční společná akce – týdenní soustředění v Kácově. To bude věnováno hlavně suché přípravě v tamním sportovním areálu Sporthotel, ale taky hrám, soutěžím a volnočasovým aktivitám, během kterých doufám utužíme kolektiv a vytvoříme dobrou partu. S radostí musím konstatovat, že k dnešnímu dni má naše kategorie 100% účast přihlášených a navíc s námi opět pojede i Natka s Anetou.
Na novotou vonící kluziště vyjedeme okamžitě po návratu ze soustředění v pondělí 22.8. a tréninky v tomto období, ale i po celou sezónu budou: pondělí 16.30 – 17.30, středa 16.45 – 17.45, pátek 16.30 – 17.45. Předzávodní období potrvá přibližně měsíc, a ten budu chtít maximálně využít ke kvalitní přípravě na soutěž. Tréninkový cyklus proto okoření také pestrý seriál přátelských zápasů, případně i účast na předsezónním turnaji. Vše se připravuje a je v jednání, nicméně již nyní si můžete poznamenat, že v sobotu 27.8. to odšpuntujeme v 9.30 v Benešově, kde si to rozdáme s místními Lvy. O týden později půjdou poprvé na hokej také naši fanoušci v K.Hoře, kdy jejich tým změří v neděli od 17.00 hod síly s tradičním soupeřem z Nového Bydžova. Dalšími protivníky černo-žluté družiny v přípravě na novou sezonu budou Sršni Turnov 1931 a HC Baroni Opočno. S dalšími týmy jsem momentálně ještě v jednání a podrobný termínový rozpis přípravných utkání budu postupně aktualizovat v "jízdním řádu" na této stránce.
Pomyslný startovní výstřel dorostenecké soutěže zazní v sobotu 24.9.2022 a připomínám k němu nutnost lékařské prohlídky. Momentálně ještě není známé rozlosování zápasů, nicméně již nyní vám mohu prozradit, že jsme pro první část soutěže ve skupině č. 7 ve složení: HC Světlá nad Sázavou, HC Hlinsko, TJ Lokomotiva Česká Třebová, HC Spartak Choceň, HC Skuteč, SC Kolín, HC Ledeč nad Sázavou, Slovan Moravská Třebová, SK Sršni Kutná Hora. Družstva se utkají dvoukolově každý s každým (2 x 8 = 16 utkání). Podle termínové listiny tedy soutěž začíná 1. a 2. kolem o víkendu 24./25.9.2022 a pokračuje víceméně samými dvojzápasy až do neděle 20.11.2022, kdy končí 1. část soutěže, po které první dva týmy z každé skupiny postoupí do skupiny "o postup" a ostatní družstva budou na základě územního principu rozdělena do skupin "o umístění". Tato nadstavbová část začne hned následující víkend 26.11.2022 a bude pokračovat až do konce března 2023 opět povětšinou zápasy sobota-neděle (podle početního složení skupiny 18 až 20 zápasů). Jak tedy vidíte, utkání bude habaděj a každý dostane příležitost ukázat, co v něm je – prostor pro to bude dostatečný. Upřímně s takto našlapanými víkendy nepočítám v hlavní sezóně s tradičními přáteláky. Pouze snad v rámci pátečního herního tréninku, případně, pokud dojde k nějakým odkladům zápasů. Co bych ale rozhodně rád zachoval a přenesl i do dorostenecké kategorie je domácí "Vánoční turnaj" a účast na posezónních turnajích podle možností a nabídky.
Jinak všechna soutěžní utkání se budou hrát tříbodovým systémem (3 body – vítězství, 1 bod – remíza, 0 bodu – prohra) a nebude-li vítěz určen v základní hrací době, tak o něm a držiteli bonusovém bodu rozhodnou následné samostatné nájezdy. Stále platí, že ve všech utkáních je domácí družstvo povinno nastoupit ve světlých dresech, hostující v dresech tmavých a gólmani musí mít stejný dres jako hráči.
To by z toho nejzákladnějšího infa bylo asi všechno, a pokud by vás ještě něco zajímalo, můžete se na mě kdykoliv obrátit. Za sebe můžu říct, že už se docela těším, a přestože to bude nepochybně náročná sezóna, pokud si kluci přenesou svou pracovitost, zápal a vášeň ze suché na led, tak se neobávám, že by ta naše sezona měla být špatná.
A protože jsem to s množství informací tentokrát obsahově kapánek přehnal, tak o dění minulý týden na trénincích už jen heslovitě:
-
Střelba je dovednost, která se musí neustále cizelovat, a proto jsme jí věnovali opět dostatek prostoru. Za mě největší posun a zlepšení u Jirky a k tomu i jedna raritka - v pátek z pěti střel golfem v jedné sérii pětkrát trefil tyčku, což zní pozitivně, ale ve finále je to taky vedle, akorát je to slyšet. Nicméně "Limiťáka týdne" si to zaslouží.
-
Stejně jako si "Borce týdne" zaslouží za středečních 31! shybů v posilce Tomáš. Ten kluk na sobě neskutečně poctivě pracuje (denně prý dělá 200 kliků) a kvalita jeho střely tomu zcela odpovídá. Jestli stejně svědomitě přistoupí i k dravosti svého herního projevu, který občas bývá "pod cenou" jeho možností, uvidíme. Nicméně, moc bych mu to i nám, přál.
-
Minulý týden mi napsal Dominik ze staršáků: „Dobrý den pane trenére, rád bych se zeptal, jestli bych mohl navštívit vaše tréninky. Jsem teď doma a nechci se zbytečně flákat a rád bych si zasportoval“. Samozřejmě, že mi to nevadilo, spíš naopak, protože právě proto a pro takové hráče ty individuály dělám.
No a tím končím naší "informační procházku" novou sezónou. Loučím se a přeji další krásné prázdninové dny, ale i hezkou hokejovou sezónu, od které očekávám, že v ní sehrajeme spoustu dobrých utkání, že budeme na tréninky i zápasy chodit všichni rádi a budeme se na sebe těšit. A že vytvoříme výbornou partu, ve které nám bude fajn. Zatím to tak je.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 13. STŘÍPEK
Začaly individuály
Velkou výhodou první části letních prázdnin jsou opravdu dlouhé dny, jejichž jsem velkým fanouškem. Člověk může přes den usilovně pracovat a ještě mu zbyde dlouhý večer na drobné životní radosti, jako je třeba rockový koncert při měsíci v úplňku. A co teprve, když je superúplněk a ještě 13.7. – to noc získává až magický nádech. Ona je sice třináctka považována mnohými za nešťastné číslo, ale sedmička naopak za šťastné a jejich kombinace je numerologicky lákavá. Tak například legendární skupina Queen vydala svou úplně první desku (Queen) 13.7.1973 a své nejslavnější vystoupení na "Live Aid", které je dodnes považováno za nejlepší živý hudební výkon všech dob a stalo se vrcholem životopisného filmu "Bohemian Rhapsody", odehrála 13.7.1985. Takovéhle náhody a těžko uvěřitelná propojení se mi vždycky moc líbí a musím se usmívat nad tím, jak dokáže být na pohled obyčejná realita nápaditá a často je nadána větším tvůrčím potenciálem, než ta nejlepší fantazie! A tak snad nikoho nepřekvapí, že vás dnes přivítám u 13. střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu" a věřte, že velmi velmi rád.
A stejně tak jsem i přivítal po týdenní pauze kluky na prvních "individuálech". Účast byla pěkná, takže žádný zájmový kroužek, ale fajn tréninky. Pro ty, kteří s námi nebyli, alespoň kostkované shrnutí:
-
Atmosféra velmi dobrá, podpořená prvními prázdninovými historkami a pikoškami, ve kterých dominoval především dobitý Pepa se svým, na několika místech, čerstvě roznýtovaným a přebroušeným tělem.
-
V posilovně si dávali kluci docela pěkně do těla a největší akčňáci si ještě iniciativně přidávali zátěž, aby pak mohli s úsměvem prezentovat pekáč buchet.
-
Ve střelecké části pak dorosti pilovali střelbu tahem, příklepem a začali objevovat kouzlo střely krátkým švihem po stahovačce. Rychlá, překvapivá varianta zakončení a velice účinná při hře, kdy se chcete třeba vyhnout nohám soupeře. Po několika opakováních asi nejvýraznější posun ve zvládnutí daného prvků u Kevina – takže zaslouženě "Limiťák týdne".
-
V pátek jsme řádně rozduněly manťáky v hale, protože na pořadu byla tentokrát střela golfem a po nahrávce. To vše doplněné o soutěž na přesnost a sílu střely.
-
Závěr každého individuálu patřil hře a v pondělí jsem doslova plesal při fotbálku nad spoluprací a virtuózními prvky Honzy, Tomíta a Dominika. Umělecký dojem i sportovní efekt si zaslouží jednoznačné ocenění "Borci týdne".
Dojmy z prvních individuálů mám tedy jen příjemné. Chlapci v sobě měli chuť do tréninku, protože hokej milují, a tak by to mělo být. Přeji všem dobré pokračování prázdninového času a věřím, že s těmi, kteří nebudou tento týden na dovolených, táborech, kempech… budu mít opět příležitost se setkat.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 12. STŘÍPEK
Kde je vůle, je i cesta
Je jasné, že některé články leží v hlavě déle, zrají, jsou - dalo by se říct po vinařsku - na bariku. A pak jednou zaťukají na rameno a řeknou: „Dneska jsem na řadě já, jasný?“ A přesně takhle to bylo i s dnešním již 12. střípkem "Dorosteneckého kaleidoskopu". Vítám vás, i když mám obavu, že tento příspěvek nebude zrovna lahodné čtení. Iniciovala ho totiž zpráva o tom, že město schválilo (neodpustím si přívlastek – konečně) začátek provozu ZS v Kutné Hoře od 20.srpna (mrazit se začne již 15.srpna), což je s ohledem na možnosti, které byly kvůli energetické situaci taky ve hře – vlastně pozitivní zpráva a rozhodně se sluší za ní poděkovat všem, kteří na ní mají jakékoliv dočinění. Nicméně z přístupu některých kompetentních lidí a především celého schématu řízení ekonomického a sportovního provozu našeho stadionu prostě nemám již delší dobu dobrý pocit. Pojďme ale pěkně popořádku.
Předminulé dva hokejové ročníky (2019/2020 a 2020/2021) měly pro naše hokejové naděje hořkosladkou příchuť. Mužstvo si díky poctivé práci a snaze sice stihlo naservírovat lákavé sportovní menu s řadou povedených ochutnávek, ale jakmile mělo zakusit ty nejlahodnější delikatesy, omezení a zákazy spojené s pandemií koronaviru bleskově uklidily stůl. Nemilosrdná stopka a uzávěra v podstatě celé společnosti jako první dolehla na děti a jejich sportovní aktivity. Zavřela je doma k PC a distanční výuce i tréninkům. Byla to složitá doba, během které jsme se alespoň díky možnostem internetu a sociálních sítí snažili skrze "Trenérské výzvy" a různé soutěže udržet děcka u pohybových aktivit a čekali jak beduíni na déšť, až se budeme moc navrátit k normálnímu životu a sportování. Nechci tady otvírat polemiku o tom, že z celoevropského pohledu byla délka uzavření našich škol a sportovišť pro děti jedna z nejdelších, a přesto se konečné covidové statistiky výrazně nelišily od zemí s mnohem volnějším přístupem. Jen pro ilustraci, co udělala tato uzávěra s fyzickou výkonností našeho týmu, uvádím graf z minulého příspěvku, který jak věřím, by kopíroval výkonnost i jiných dětí. A to ani nemluvím o psychických problémech, jako následku sociální izolace.
Přehled dosažených průměrných výkonů týmu ve výkonnostních testech
Nakonec jsme se ale dočkali a s prvním rozvolňování na přelomu dubna a května 2021 začali opět sportovat a připravovat se na sezónu 2021/2022. Vše vypadalo příznivě a ledovou plochu jsme měly již v srpnu a i během soustředění. Pravda, do průběhu soutěží na podzim nejednou promluvily četné karantény, až se občas zdálo regulérní dohrání soutěží chimérou, či osmým dílem Harryho Pottera. Nicméně, vše nakonec dobře dopadlo, sezónu jsme úspěšně zvládli a po krátké přestávce se začali připravovat na novou a věřili, že tentokrát už to bude jen o sportu a bez klacků pod nohy. Nu, očekávání je jedna věc a realita druhá a na tom, jak se tyhle dvě věci momentálně vzájemně protínají a překrývají, by bylo možné názorně předvést, co znamená v geometrii pojem "mimoběžky". Máme tady totiž nové problémy – ekonomické a energetické – a proto nikdo nebyl schopný až do začátku prázdnin říct, kdy u nás bude to nejdůležitější, co mladí hokejisté potřebují pro svůj sport – tedy led. Já každopádně ctím právo každého vlastníka rozhodovat si o svém majetku podle svých představ a možností. Jenže tady nerozhodují vlastnící ale správci, správci, kteří by tento majetek měli spravovat co nejekonomičtěji, nejúčelněji, ale též k užitku občanů tohoto města a samozřejmě i jejich děti. Mě ale občas děsí, kolika lidem, kteří o věcech rozhodují, je to úplně jedno. Nechybí jim sport a sportování dětí, protože jej vůbec k ničemu nepotřebují a při svém rozhodování nevyvíjejí výraznější snahu o hledání možností a řešení. Jak si mám totiž jinak vysvětlit, když mi zaměstnanec zimního stadionu v lednu řekne: „Už aby vám to covid aspoň na týden nebo dva zase zavřel a měli jsme opět trochu volna.“ Upřímně jsem nechápal proč? Když byl totiž zimák uzavřen skoro celou sezónu před tím, v jeho prostorách a nehezkých zákoutích se nezměnilo k lepšímu vůbec nic!
Ano, čeká nás ještě s nárůstem cen za energie polykání mnoha hořkých pilulek, ale lamentováním a nic neděláním ničemu nepomůžeme. Provoz haly s ledem je samozřejmě finančně nákladný, ale na druhou stranu, dnešní mládežnický hokejový svět je přeplněn komerčními projekty, které mohou významnou měrou přispět k jejich úhradě. Vždyť i v současné letní době je spousta zimáků, které normálně fungují jen z toho, že prodávají ledy nejrůznějším hokejovým školám, bruslařským a dovednostním campům, či pro účely soukromých tréninků a zápasů. Ano, jde to, ale musí být jasně daná koncepce a včasná informovanost s propagací. Prostě, chci-li prodávat ledy na srpen – nemůžu o provozu zimáku v tomto období rozhodnout až 30.června, protože platící zájemci své projekty plánují s větším předstihem a nemají-li jistotu zde, přesunou se o dům (zimák) dál. Jenže to by odpovědní zaměstnanci nesměli jen sedět ve svých kancelářích a buzerovat lidi, za to, že nezavřeli dveře, nýbrž by museli sami iniciativně vytvářet podmínky a shánět zákazníky pro uplatnění jím spravovaného zařízení.
Abych byl co nejkonkrétnější, ukážu tady pro orientaci jako malou "case study" několik názorných zkušeností. Jen mě osobně během jara oslovili dva trenérští kolegové, s tím že shánějí na týden zimák pro své srpnové soustředění. Každý z nich byl ochotný využít a zaplatit dvě hodiny denně, což by byly dohromady již 4 hodiny uhrazeného ledu bez jakékoli inciativy. Vždy jsem jim předal kontakt na odpovědnou osobu s doporučením, ovšem u ní (jak jsem byl později informován) to bohužel vždy skončilo na neschopnosti jakékoliv domluvy. Prostě jsou lidé, se kterými vám po několikaminutovém rozhovoru klesne IQ a nálada a pak ti, kteří nečekají, že někdo přijde za nimi a bude se doprošovat a čekat, až vy se laskavě nějak rozhodnete, ale naopak jdou iniciativně potenciálnímu zákazníkovi naproti. Opět osobní příklad – během května a června mi volali již 3 provozovatelé zimáků s nabídkou tréninků na jejich stadiónu v měsíci srpnu s již konkrétními podmínkami. Ano jde to, ale odpovědní lidé se musí prostě snažit a shánět si své zákazníky. A ještě jeden konkrétní příklad: Na jaře roku 2020, kdy se po první covidové uzávěře rozjížděla suchá příprava a nebylo již třetím rokem po sobě možné využívat plochu (z důvodu budování vzduchotechniky, která se nakonec stavěla stejně až během letošní sezóny a plném zimním provozu!) jsem domluvil a zaplatil z týmové kasy, využívání haly "Klimeška". Vše probíhalo k oboustranné spokojenosti a od té doby se mi vždy na začátku jara ozve její správce s nabídkou – jestli náhodou letos nebudeme opět potřebovat využívat jejich halu. A to je právě ten rozdíl v aktivním managementu s využitím propagace na internetu, v tištěných periodikách, světelné tabuli na hale, či osobních kontaktů, oproti tomu našemu skanzenu dob minulých. Člověk se pak nemůže divit, že na Klimešce se pořádají utkání, campy a soustředění nejrůznějších sportů a kategorií i na reprezentační úrovni – prostě se snaží! Jen ale pořád tak nějak v zákoutích své šedé kůry mozkové pátrám po odpovědi na otázku, jestli se s nemožností lépe využívat náš zimní stadion jedná o neschopnost, lenost, nebo jen úmyslný naschvál. Zkrátka: „Je jednoduší vyprávět důvody, než hledat způsoby!“ Což je pro mě těžké pochopit i přijmout. Vše má totiž vždy svá lepší řešení a možnosti provedení a prvopočátek změn u nás samotných.
Závěrem raději ještě upozorním, že jak již je na tomto webu pravidlem, presentuji zde pouze svůj soukromý pohled, získaný na základě osobně nabytých zkušeností, nikoliv názor klubu, či kohokoliv jiného. Nicméně věřím, že se nejedná o názor minoritní a že tyto postoje a myšlenky mohou být pro někoho inspirativní a snad i při větším počtu něco změnit. A v tomto duchu i pozvedám svůj bezvýznamný hlas, aby se už jednou - snad někdy - přeci jen podařilo opustit staré zajeté koleje - což je vždycky nepohodlné. V opačném případě na to totiž doplatí nejen sport a hokej v našem městě, ale především naše děti!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 11. STŘÍPEK
To nikdy neomrzí…
Minulý týden jsem četl, že byl Václav Klaus během oslavy svých nedávných narozenin opět vyzván, aby se vrátil do aktivní politiky. Uznávám, že návrat Václava Klause do prezidentského postu by v době nutného ekonomického šetření mohl přinést pro státní rozpočet řadu úspor, např. za výtvarné návrhy poštovních známek, za redukci uhlíkové stopy prezidentské kanceláře v rámci boje proti globálnímu oteplování, nebo za psací potřeby, které si Václav Klaus dokáže opatřit i svépomocí. Jen je pro mě záhadou ta tajuplná povahová vlastnost, která člověka pořád táhne do centra dění, i když už tam dávno nemá co pohledávat. Že to ale zrovna říkám já – se svým místem už dávno v trenérském důchodu! A tak přesně dle rčení: "Potrefená husa se vždycky ozve" vás co nejsrdečněji vítám u 11. střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu".
Kutnohorští dorostenci v minulém týdnu zapečetili jarní část suché přípravy před novou sezónou. A pokud jsem posledně tvrdil, že příprava byla letos celkem vyvedená, tak i docela vyvedeně ve středu skončila – pěkným, vyrovnaným a zajímavým turnajem. Nebudu moc zabíhat do jeho faktografie, protože mi to nepřijde až tak důležité. Omezím se na základní konstatování: Turnaje se zúčastnila čtyři pětičlenná družstva a dva gólmani. V základní části se utkal každý s každým a poté následovalo klasické play-off a finálové souboje. Nesmírnou vyrovnanost všech soubojů podtrhuje skutečnost, že utkání skončila buď smírně nebo vítezstvím o jedinou branku! První zápasy nabídly svižnou hru, kdy kluci ukázali hodně úsilí i živelnosti, které ovšem chyběla častější střelba a především góly. V průběhu turnaje góly přišly a k tomu se v určitých pasážích klání měnila v hokejovou vášeň a bitvu kdo z koho! Jak již to v play-off části bývá, utkání gradovala a nabídla velká dramata, kdy například o druhém finalistovi rozhodly až samostatné nájezdy. Vítězem turnaje se nakonec stalo družstvo "červených" a zaslouženě tak získává i titul "Borec týdne". Nicméně i družstva na dalších místech si za svůj výkon zasloužila pochvalu, potlesk a lahev s bublinkami.
2. místo
3. místo
4. místo
golmani
Nyní máme všichni zasloužený týden volna, ale od pondělí 11.7. se rozjíždějí již mnohokrát zmiňované individuály. A tak jen připomenu, že s těmi, kteří budou v Kutné Hoře a prázdninové volno chtějí využít i k zlepšení, se budeme opět scházet v tradičním režimu pondělí – středa – pátek – vždy od 10.00 do 11.30. Takže takové dovedností dopoledne, kdy se budeme věnovat především práci s hokejkou, střelbě, posilovně a hrám.
Tímto zvadle se s vámi loučím. Přeji krásný začátek prázdnin a věřím, že budeme mít dost příležitostí setkat se dříve než na soustředění. Každopádně si užijte moc dobrý týden, ať už ho věnujete rekreaci někde u vody, cestování, sportování, či jen flákandu…
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 10. STŘÍPEK
Limity jsou jen pro ty, kteří se limitují
Přestože redakce našeho krasohledu stále korzuje po lázeňské promenádě, jeho kola to nezastaví, neboť setrvačnost je - jak již kdysi dávno popsal sir Isaac - velmi praktický jev. Nicméně upozorňuji, že vzhledem k mé osobní neúčasti se dnes nebudeme věnovat předešlému tréninkovému týdnu (podle zpráv od Petra vše probíhalo ve standardním režimu). Mám totiž mnohem velkorysejší cíle a rád bych dnešní - poslední předprázdninový – 10. "Dorostenecký kaleidoskop" využil k malé rekapitulaci jarní přípravy. Vítejte.
Logicky se ovšem nabízí otázka, zdali má takový článek vůbec smysl, když jsem v předešlých "střípcích" povětšinou kluky chválil za snahu, zlepšování a jejich přístup. Má! Není totiž občas zlé pošpinit megabytový prostor nejen svými názory a dojmy, ale i pragmatickou řečí čísel. Na nich je totiž děsně kouzelné, že s nimi můžete sice všelijak žonglovat a dívat se na ně z nejrůznějších úhlů, přesto mají svou nezpochybnitelnou vypovídací hodnotu. Samozřejmě, hokej není atletika, kde se dá vše přesně změřit, a na startu závodu mají všichni stejné podmínky, ale čím pestřejší mozaika (hodnocení hráčů, výsledků testů, názorů trenérů, statistických čísel, postřehů nezávislých pozorovatelů) na výběr, tím lépe popsaná skutečnost.
Jarní přípravu jsme tedy zahájili v pondělí 2.května a zakončíme ve středu 29.června tradičním velkým turnajem v hokejbale, který jak věřím bude opět ve znamení litých sportovních bojů. Jako maniakální statistik hned dodám, že se příprava tedy skládala z 26 tréninkových jednotek po 120 minutách (15 min. zahřátí a rozhýbání při obíracím hokeji, 90 min. klasický trénink, 15 min. závěrečné protažení), což je celkem 52 tréninkových hodin. Nejlepší účast a tudíž nejmenší počet absencí měl Martin 0, Filip 1, Tomáš, Pepa, Adam, Sam 2. Na opačném pólu je Verča 23, Tomíto 12, Šimon T. 11. Důvodem neúčasti na trénincích byly v největší míře školní a mimo školní aktivity (školy v přírodě, školní výlety, městská olympiáda), dále pak nestíhání tréninku kvůli délce školního vyučování v kombinaci s dojížděním, na třetím místě nemoci a až na posledním a tedy s minimálním zastoupením rodinné důvody či bez vysvětlení. Průměrná účast na trénincích tak byla 19 hráčů, což je počet, který nám mohou jiné kategorie jen závidět.
Jak již jsem mnohokrát zmínil, tým měl chuť pracovat a byla skutečně radost s ním trénovat. Samozřejmě byly i chvíle, kdy bylo potřeba přitáhnout šrouby a nekompromisně pojmenovat a vytěsnit nežádoucí manýry, ale celkově velká spokojenost. A to obzvláště, když si uvědomím, že někdy ta zátěž byla až abnormální a kluci ji přesto zvládali většinou velmi dobře. Jejich přístup byl prostě parádní a už na tom je vidět, že mají chuť a sílu se prát s nástrahami těžké sezóny, která je před námi.
Evergreenem naší přípravy, tedy pokud jde o hlavní tréninkovou část, byly opět i výkonnostní testy. Základní testová baterie zůstala stejná, u zbytku došlo k malé rotaci a přišlo i na jednu premiéru. Celkem jsme tedy letos absolvovali 20 testů a příjemným poznatkem pro mě je, že došlo k zlepšení na všech frontách. Jedna metodologická poznámka: Svá hodnocení provádím ne podle dosažených výkonů, ale za ně získaných bodů, které zohledňují právě věk a pohlaví. Tím chci říct, že zlepšení není dané tím, že jsou kluci o rok či dva starší, vyspělejší a silnější, protože to už je zohledněno právě ve výkonnostních tabulkách. A aby byl vývoj dostatečně patrný, dám všechna data ještě do grafů ilustrující poslední roky. Zpět ale k hodnocení a jak říká klasik: „A teď už jen samá pozitiva“ a zlepšení.
Letos poprvé máme borce, kteří mají celkový dosažený průměr rovných 20 bodů (tedy maximální možný), a to hnedle dva – Pepu a Jelena, což si zaslouží označení borec s velkým B, tedy "Borec týdne". Co jen tkví za jejich letošní formou?... to je otázka, která obíhá nejen naši kabinu! My, co už oba známe od útlých dětských let, víme, že dokáží předvádět skvělé výkony, ale musí být v úplně optimálním rozpoložení. To znamená Pepa ve své vnitřní pohodě a Štěpán pokoře. Letos to klaplo a oba tak působili odhodlaně dosáhnout v každé disciplíně a soutěži nejlepšího výkonu.
Ovšem to není jediné prvenství a pokrok. Na konci přípravy máme totiž i doposud největší počet hráčů ve výborných výkonech – 17, a oproti tomu ani jeden neskončil v průměrných nebo slabších výkonech.
Přehled počtu hráčů podle dosažených výkonnostních kategorií
Další markantní posun jsme zaznamenali i v celkové týmové výkonnosti, když jsme letos průměrem 18,04 bodu poprvé překonali osmnáctibodovou hranici. Zde bych si při prezentaci v porovnání s uplynulými roky dovolil poukázat na evidentní propad ve výkonnosti dětí s nástupem covidových omezení na jaře roku 2020. To bych opravdu rád ukázal všem, kteří v dnešní složité době energetických a ekonomických problémů, chtějí opět jako první omezit a šetřit na sportování dětí.
Přehled dosažených průměrných výkonů celého týmu
Není ani bez zajímavosti, podívat se na vývoj výkonnosti i individuální optikou (z pochopitelných důvodů neuvádím hráče, kteří s námi minulý rok netrénovali). Zde je pak při porovnání letošní a loňské sezóny vidět, že mimo dvou hráčů se úplně všichni zlepšili a nepřehlédnutelně největší posun předvedli Sam + 5,97 bodu a Filip + 5,26 bodu.
Porovnání dosažených výkonů u jednotlivců
Jinde se takovým zlepšovatelům říká "skokan roku", já jim ale uděluji titul "Limiťák týdne" a přeji, aby neslevili z nastaveného trendu. Samozřejmě před nimi zůstává ještě neuvěřitelné množství práce a moje nároky se budou jen a jen zvyšovat, ale tohle je právě ta cesta a přístup, jak to zvládnout.
Ač se to možná nezdá, výkonnostní testy byly pouze minoritní součástí našich tréninků, protože vedle nejrůznějších cvičení zvyšujících fyzický potenciál našich svěřenců jsme se i hodně věnovali hře, hrám, herním cvičením a tréninku dovedností. Ona taková prohazovačka na zadní nohu, byla za dob Petra Klímy nevídaná paráda, ale dnes je to téměř povinná výbava každého hokejisty. Já osobně vnímám dovednosti jako nejdůležitější výbavu hráče, a proto jsme jim věnovali vždy podstatnou část tréninku. Na stanovištích jsme pilovali „hráčské“ dovednosti jednotlivce čistě mechanicky (dnes je populární mluvit o hard skills - tvrdých dovednostech), odděleně od hry a bez odporu. Naproti tomu společně jsme rozvíjeli „herní“ dovedností, kde byla snaha uplatnit individuální dovednosti proti živému (proměnlivému) odporu, v herních podmínkách, čímž vznikají ty neviditelné, ale nejdůležitější – herní schopnosti – které oživují, řídí a dávají smysl a krásu hře. Tyto jemné dovednosti (soft skills) jsou samozřejmě nezměřitelné, nicméně pokrok, zdokonalení a větší herní sebevědomí vnímám u většiny hráčů. K tomu jsme si ještě v rámci různých soutěží a her během uplynulých let vytvořili bodovací systém, kterému říkáme „Soutěž herní všestrannosti“ (odkaz najdete pod úvodní tabulkou tohoto webu). No a jeho průběžným lídrem je prozatím Pepa (soutěž bude pokračovat i během letních individuálů), který je doslova vtělená síla v dovednostech a na kontě má momentálně 132 bodů za nespočet sestřelených kuželů, gólů, asistencí a úspěchů v nejrůznějších hrách a soutěžích. Jeho dynamický herní styl, široký rejstřík dovedností, svěží hokej, opravdovost a láska ke hře prostoupila nejedno fanouškovské srdce..., ale pro mě osobně je i hodně cenné, že ač slýchá často chválu a uznání, tak se neopájí machýrkovskými gesty, okázale nezviditelňuje své zásluhy a jen si užívá radost ze hry.
Pro ty, kteří by si chtěli uplynulé období připomenout i obrazovou formou, nabízím ještě odkaz do naší fotogalerie, kam jsem nahrál několik mnou pořízených fotek. Předem se omlouvám – jejich kvalita je mizerná, neboť se jedná pouze o momentky mobilem, kdy na nějaké štelovačky nebyl čas. Zároveň se přiznávám, že oproti svému vlastnímu přesvědčení, že jednou z nejužitečnějších vlastností fotografa je "schopnost efektivní eliminace" nafoceného materiálu, jsem tentokrát nahrál vše, co jsem pořídil - při dodržení tohoto názoru, by tam totiž nezbylo. Takže budu aspoň věřit, že se většina hráčů někde najde, či najdou něco, co jim udělá radost - https://sirahokej.rajce.idnes.cz/Jarni_priprava_kveten_-_cerven_2022/
Tím končí dnešní "Kaleidoskop", který se věnoval především hrátkám s čísly z jarní přípravy. Snad to bylo pro někoho zajímavé, i když já za každým z těch čísel především vnímám spoustu kvalitních výkonů, snahy, potu, lásky ke sportu, dřiny, radosti ze hry… Za každým z těch výsledků je konkrétní hráč s konkrétní tváří, kterému stálo za to přijít (přespolním dojet) na trénink - místo civění do mobilu, či poflakování s kamarády - a v tom lepším případě ho i poctivě odmakat. Právě tihle kluci jsou podstatným prvkem celého tohoto snažení a všechny sebepřesnější statistické součty, podíly a rozdíly jsou už jen odvozené, protože bez skutečných dětí-hráčů, kteří chtějí sportovat a zlepšovat se, by nebylo co vyhodnocovat. Moc vám všem děkuji, že dáváte těmto číslům šanci vzniknout a přeji krásné prázdniny. A jako každý rok, tak i letos se během nich budu těšit nejen na shledanou, ale rovnou na shledávanou!
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 9. STŘÍPEK
Acta non verba
Tak máme nového šéfa. Po sobotní volbě totiž povede český hokej bývalý reprezentační trenér Alois Hadamczik, který v posledních letech patřil k velkým kritikům dosavadního svazového vedení. To by samo o sobě mohlo vzbuzovat oprávněnou naději, že dojde v jeho řízení k posunu lepším směrem, ovšem i kolem jeho osoby v minulosti bylo a je, mnoho podivností a například rozporuplná nominace vlastního zeťáka na olympiádu v Soči rozhodně košer nebyla. Abych prostě řekl pravdu, pan Hadamczik není úplně můj šálek čaje, ale nechci dělat unáhlené soudy, protože jak říkali staří latiníci: „Činy, ne slova.“ Já si tedy počkám na ty činy a prozatím popřeji novému kapitánovi té naší hokejové bárky cit, rozum a sílu pro ta správná rozhodnutí, a aby se jeho volba nestala pouhou personifikaci úsloví "z deště pod okap". No a vás ostatní rád přivítám u devátého střípku "Dorosteneckého kaleidoskopu".
Zpátky ale od pyramidionu k základně celé té hokejové stavby, u které, jak se zdá, nemá mé okolí občas pochopení pro hlasité vedení mých tréninku (eufemismus pro řev, který je prý slyšet až před zimák), na což jsem byl nedávno decentně upozorněn. Vím, že v zápalu tréninku a hry jsem hodně hlučný, což nezasvěcený kolemjdoucí může považovat za něco jiného než povzbuzování, motivaci, snahu o přenos energie, či jen okamžitou zpětnou vazbu hráčům během hry. Ale věřte – nevěřte, při našich trénincích panují víceméně přátelské vztahy, o čemž vás doufám přesvědčí i několik krátkých střípkových glos z minulého týdne:
-
Nepřehlédnutelnou postavou pondělního tréninku byl pro mě Kubajs, a to nejen díky šikovnosti svých rukou při obíracím hokeji, ale i urputností v soubojích jeden na jednoho. Jak tenhle herně sebevědomý všudybyl umně řešil situace s míčkem, bylo prostě často velmi překvapivé a tím je pro mě "Limiťákem týdne".
-
Jinak součástí tréninku byl i "Jacíkův test", též nazývaný "celostní motorický test", jenž se hojně využívá také jako vstupní prověřovací test tělesné zdatnosti na některé sportovní školy, nebo mezi policisty. I když se to na první pohled nemusí zdát, tento test je velmi náročný a kdo v něm chce uspět, musí si hrábnout hodně hluboko do rezervoáru svého fyzického fondu. Třeba jako Kevin, který po jeho skončení ležel na žíněnce jako vyfouknutý balónek a na dotaz: „Bolí tě nohy?“ se podíval tak, že by se i cibule rozbrečela, „bolí mě úplně všechno!“
-
Ano Jacík byl skutečně velmi náročný test, ale kluci v něm obstáli v převážné většině na výbornou. No a absolutně nejlepší výkon podal Honza K., který k němu přidal ve středu i velmi výrazný výkon v "obratnostním běhu", což ho nasměrovalo k dvěma umístěním na bedně a ocenění "Borec týdne". Honza je našim velkým talentem, ale zároveň i příkladem, že při té stále se zlepšující výkonnosti ostatních kluků, může hráče udržet mezi nejlepšími jen soustavná pracovitost, pokora a cílevědomost - a to vše Honza má.
-
A když už jsem zmínil středeční "obratnostní běh", tak ještě pár slov k němu. Klasický anaerobní nářez, který mi připomněl jeho neoficiální definici – krátká intenzivní zátěž, kdy sotva popadáte dech a dělají se vám mžitky před očima. Ano, kyslíkový dluh a laktátové potěšení některé kluky krátkodobě odrovnalo (Sam vypadal jako po velkém laktátovém flámu), ale pomáhali tak svému tělu posunout jeho fyzičku o kus výš. No a právě v takových chvílích se pozná, kdo má hokej a sport opravdu rád a chce se skutečně zlepšovat. A pokud se podíváte do výsledků, tak mi dáte za pravdu, že Sršní dorostenci potvrdili svůj kalibr.
-
I v minulém týdnu proběhlo v kabině tradiční doplňování energie cukry, protože skupinu čtrnáctiletých v ní slavnostně rozšířil David. Součástí přijímacího aktu bylo i dávání hobla, což je moment, o kterém bych se mohl sáhodlouze rozepsat, ale nerozepíšu. Jestli chcete informace ze soukromí kabiny, kupte si BLESK, nebo s námi začněte hrát hokej! Jo a Davidovi všechno nejlepší.
-
Páteční trénink již řídil Petr, protože mě můj velkorysý chlebodárce vyslal na tzv. "krátkodobý ozdravný pobyt" neboli – KOP. Takže momentálně je mi dopřáno užívat si dobrodiní našeho vyspělého lázeňství. A protože podle starého úsloví našich dědů a bab by se darovaným kopytníkům nemělo hledět na zoubky, ponechám to bez bližšího komentáře. Jak mi ale referoval Petr, páteční trénink proběhl v pořádku, a tak předpokládám, že na rozdíl ode mne - na kterém jsou určité pozůstatky praktického provedení náročného cvičení patrné i druhý den a možná ještě o něco patrnější, než den první - si to užíváte a uslyším na vás jen chválu i v následujících dnech.
-
Závěrem dnešního "krasohledu" se ale již přestanu otáčet k tomu, co bylo, protože jak praví známá poučka: „Kdo nedokáže nabízet budoucnost, opěvuje alespoň minulost.“ No a já se raději dívám dopředu, protože moje trenérská činnost u mládeže mi často přibližuje práci natěračů Eiffelovy věže, kteří rovněž nemají nikdy hotovo. A i z tohoto důvodu nám k přípravě na novou sezónu neposlouží jen jarní příprava, ale i letní přestávka před soustředěním. V tomto období se budeme opět dobrovolně scházet na zimáku k tzv. "individuálům". Tréninky budou určeny pro všechny, které prázdninový program nezavane daleko mimo Kutnou Horu a nechtějí jen zahálet při zírání do obrazovky. Dle zkušeností z minulých let nepůjde o masové akce, ale o to větší důraz bude na kvalitu, detaily a samozřejmě i atmosféru. Věnovat se budeme dovednostem s hokejkou, střelbě a navštěvovat budeme pravidelně i posilovnu. Na běhy a podobné záležitosti se speciálně zaměřovat nebudeme, k tomu nám budou bohatě stačit hry – hokejbal, fotbal, basket, ragby, házená… Minulý rok se nám osvědčil dopolední čas 10.00 – 11.30, tak u něj zůstaneme, ovšem tréninkové dny budou nepravidelné, abych je mohl skloubit se svými pracovními povinnostmi. O všem budete vždy s předstihem informováni v tabulce na webu a především pak ve skupině.
Tím se loučím a přeji všem krásný - byť poněkud horký - vstup do astronomického léta.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 8. STŘÍPEK
Vydařený týden
Asi to znáte, jaké to je, když se nějaké období doslova zasype moc příjemnými mimořádnými akcemi, zážitky a zprávami, kvůli kterým získáte pocit, že váš život jede po dobrých kolejích a tím správným směrem. Na chvíli zažijete příjemný, i když pomíjivý pocit, že všechno se daří a ostatním jen vysvětlujete, že samozřejmě nejste taková naivka, abyste věřil v nekonečnost takové konstelace a víte, že přijdou i bouřkové mraky a deštivé dny, ale momentálně je prostě vše zalité sluncem a vy máte chuť si to užívat plnými doušky. A přesně tak jsem to měl minulý týden, ke kterému se velice rád vracím již osmým přírůstkem v našem "Dorosteneckém kaleidoskopu". Vítejte.
-
Pondělní trénink probíhal celkem standardně: společné zahřívací hry, trénink na stanovištích (stickhandling, střelba, souboje 1-1, kondiční), silové štafety a závěrečná hra. Přesto přinesl jeden mimořádný výkon - "Jelení skok". V testovaném šestiskoku dokumentoval Štěpka svou výbornou odrazovou sílu, dynamiku nohou a koordinaci výkonem 16,2 m. Tedy výkonem, kterým překonal nejen výzvy obou našich trenérských asistentů, ale například u přijímaček na UK FTVS by za něj získal plný počet bodů. Slovy profesora Snapea z Harryho Pottera: „Pan Jelínek, naše nová celebrita!“ a mými "Borec týdne".
-
V úterý jsem si konečně udělal čas a zašel si užít jeden z vašich dárkových poukazů z rozlučky. Thajská masáž byla výborná a musím znovu a všem, co s tímto dárkem měly jakékoliv dočinění, upřímně poděkovat. Vždycky mě mile potěší, když naši práci s dětmi, neberou lidi jen jako nějakou naprostou samozřejmost, i když i prosté poděkování, stisk ruky, či obyčejný malovaný kamínek (mimochodem ho neustále nosím v kapse pro štěstí) udělá radost a dodá novou chuť i energii. Ještě jednou děkuji všem, co mi chtěli udělat radost.
-
Ve středu bylo sice svatého Medarda, ale z jeho kápě ani neukáplo a naopak celý den svítilo a hřálo sluníčko, takže i náš trénink byl pěkně "zpocený". Jak se ale říká: „Jinak voní seno koním a jinak zamilovaným“. Takže pokud pro kluky při rychlostním testu a následném silovém masakru krůpěje potu zračily únavu a vyčerpání, pro mě, že pracují na max, což dokládala i výsledná zlepšení. Při běhu na 100 m se to podařilo úplně všem a k tomu se Lipák, Dominik, Matěj a Pepa – ještě dostali pod hranici 14 sekund a překonali i nejlepší loňský výkon Honzy. Jako třešnička na dortu středečního sprintování pak bylo Dominikovo zlepšení téměř o tři sekundy, což je za 12 měsíců prostě obdivuhodné. Naprosto zaslouženě tak ocenění "Limiťáka týdne" putuje na jeho místo v kabině.
-
Zůstanu-li u středečního tréninku, nemůžu opomenout ještě jeden mimořádný výkon a nový rekord. Pepa během obíracího hokeje 11krát sestřelil kužel!!! K tomu samozřejmě musel obstát i v osobních soubojích a pokaždé ještě provést forhendovou stahovačku s bekhendovým obratem. Opět ale prokázal, že hand-eye coordination (přeloženo koordinace oko-ruka) v jeho podání je prostě příjemné pokoukáníčko.
-
Milí čtenářové, libějí odpustit, ale ještě jednou se v tomto elaborátu zmíním o středečním tréninku, nebo tedy spíš o potréninkové kabině. Dominik si totiž pro nás připravil nebývale bohaté doplnění vypotřebovaných zásob energie jednoduchými cukry, a to tak velké, že napěchované kapsy sladkostmi u některých gratulantů vypadaly jako nepovedená imitace 3D modelu hroznýše trávícího slona. Rád bych proto i zde ještě jednou Dominikovi poděkoval a popřál všechno nejlepší, štěstí, lásku a povzbudivé zastávky na jeho hokejové cestě, a ta, aby byla vedena vždy tou správnou volbou.
-
Ve čtvrtek se již seznam přihlášených hráčů na letošní soustředění rozrostl na příjemných dvanáct (všichni se na vás usmívají z loga našeho webu), což je velice pěkné, nicméně do ideálního, tedy plného stavu, přeci jenom pár lidí ještě chybí. A proto raději připomínám, že 20.6.2022 je oficiální termín na přihlášení a zaplacení zálohy na letošní soustředění a já pevně věřím, že i zatím nepřihlášení borci s námi nakonec taky pojedou a nebudou trhat partu.
-
Během pátečního tréninku si kluci napumpovali svaly energií a srdce vůlí se snahou uspět v silovém testu – opakovaný bench – press. Vzhledem k tomu, že v této formě (frekvenčně podle metronomu) jsme jej dělali poprvé (důvod je prostý – výkonnostní tabulky jsou až od 14 let), nebylo možné srovnání s předešlými výkony. Nicméně kluci poctivě zatlačili na pilu a premiérové výsledky byly nad mé očekávání kvalitní. Ovšem větší radost než z konečných výkonů jsem měl z přístupu, kdy někteří kluci zůstali dobrovolně přesčas po tréninku s prosbou, že by si tento extrémně těžký test chtěli dát ještě jednou a zkusit si tak vylepšit svůj výkon. Tady prostě není co dodat, snad jen, že právě tohle je ta cesta, která vás může posunout dál a mně dělá velkou radost – neustálá snaha být lepší.
-
Ano, když se ohlédnu zpět, můžu být v naší současné kategorii nespokojený s kde čím, ale určitě ne s přístupem našich hráčů. A tak bych rád ještě ocenil druhým "Limiťákem týdne" i druhého Dominika Š., protože jeho výkon na stovce byl pro mě asi největší překvapení týdne (měřítkem toho co očekávám, a co pak vidím) a celkově je mi velice sympatická jeho snaha dělat věci naplno, nic neodrbávat a zlepšovat se. Což se mu i daří stejně jako být týmu letošního dorostu bezva parťák, srandista a kamarád.
-
V sobotu pak celý tento vydařený týden vyvrcholil zážitkem osobním, který má vždy tu nejvyšší kartu a všechno ostatní strčí kdykoli spolehlivě do kapsy. Dozvěděl jsem se totiž, že za pár měsíců budu povýšen do stavu dědečkovského. Vím, že v mém životě se tím určitě mnoho věcí změní, ale momentálně neznám krásnější pocity a radostnější očekávání.
Pondělní podvečer je ale zatím tradiční a stále patří sepsání "Dorosteneckého kaleidoskopu", který se s vámi ovšem v tuto chvíli již loučí a přeje všem, kteří na chvíli pohlédli do jeho okuláru, krásný poslední jarní týden s příjemně dlouhými dny a za týden, již v létě, opět na shledanou.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 7. STŘÍPEK
V menším počtu, ale s nemenší chutí
Upřímně hluboce soucítím se všemi, kterým jaro přineslo kromě sluníčka, několika opravdu teplých dnů a krásných čerstvých barev bohužel i novou sezónu pylových alergií, tedy starost s kýcháním, smrkáním a nepomíjejícím škrábáním v krku. Bohužel během posledních roků, kdy naše společenství prochází skutečnými existenčními i existenciálními problémy, se ale množí i alergie mezilidské, které nás zdánlivě čím dál víc rozdělují. Jenže to čím se odlišujeme, nejsou rozdíly, ale naše jedinečnost. Jedinečnost každého z nás, která nás může popouzet, inspirovat, dráždit či obohacovat. Ale i v počínajících záchvatech alergie mezi rozkvetlými stromy, loukami a lidmi je dobré mít na paměti, že je pondělí, a to – alergie/nealergie – vychází "Dorostenecký kaleidoskop", u jehož 7. vydání vás srdečně vítám.
Ono je to s těmi mezilidskými vztahy prostě někdy složité a jak řekl Vladimír Menšík: „… a pak se člověk diví, že se támhle nedohodne nějakej státník s cizím státníkem a tady se nedomluvil prostej Čech s Čechem“. My se tedy snažíme v naší kabině dohodnout a především vytvořit fungující kolektiv. A zatím můžu s čistým svědomím říct, že mimo toho, jak hráči dobře zvládají tréninkové dávky, tak mě i velice těší, jak se z naší kategorie stává živý, přátelský a vnitřně soutěživý organismus. Starší kluci přijali perfektně mladší (samozřejmě i obráceně), což jen potvrzuje to, jak si vzájemně fandí, hecují se, povzbuzují, dělají si ze sebe legraci… v týmu je prostě dobrá atmosféra. Nicméně, musíme mít férově na paměti, že přijdou i nepříjemné věci a každý si bude muset stále dokola obhajovat svůj post a své místo v týmové hierarchii. „Ano, jsme sice spoluhráči a kamarádi, ale já tě chci vytlačit z první lajny, z druhé, já chci hrát přesilovky…“ Tak to prostě musí být a tomu se říká zdravá konkurence, která vás posune dál, když ji vezmete za správný konec. Zanechme ale suché teorie a pojďme si v glosovém sestřihu připomenout některé momenty minulého týdne:
-
Nejdřív bych vás rád oficiálně informoval (ve skupině už to proběhlo), že "Fotbalový turnaj hokejistů" byl pro malý zájem účastníků zrušen. Škoda, obzvláště když si vzpomenu, jak nám v nedávné době vadilo, že děti nemůžou sportovat, a teď když tomu nic nebrání, tak… Původně jsem si tedy myslel, že bychom to pojali i jako tradiční – ale zase trošku jinou - teambuildingovou akci i s rodiči, ale nevyšlo to. Takže pokud by měl někdo nápad na náhradní akci, či jinou společnou aktivitu, která by vás bavila a mohla vylepšit naše společné vztahy – sem s návrhy.
-
I když jsem povahou spíš běžec na delší tratě - dříve doopravdy, dnes už jen v přeneseném smyslu slova - jsou situace, kdy to musí jít prostě "ráz na ráz" a reakce na sebe nemůže nechat příliš dlouho čekat. Pokud má mít totiž odměna nebo trest i výchovný efekt, měly by podle mě být co nejrychlejší, aby se nám v mozku nestihl vlivem přílišného časového odstupu následek pohádat a rozvést s příčinou a my si ještě správně vybavili, kterým svým činům máme za onen výsledek projevit svou vděčnost. Takže, když kluci v pondělí porušili jedno ze základních pravidel naší kabiny – být včas, což znamená ještě před oficiálním začátkem tréninkové jednotky, na ploše – nebylo nač čekat a co dlouze vysvětlovat. Bouchly jsme si místo úvodních zahřívacích her poměrně drsný silový kruháč a … ve středu už se v kabině nikdo neopozdil.
-
Když už ale nepodařené věci občas zhaním, musím na revanš ty dobré zase pochválit a ocenit. No, a pokud bych měl za minulý týden někoho skutečně vyzdvihnout – musí to být Matěj. Nikdy jsem neměl nic zadarmo a tuhle cestu se snažím vnutit i svým hráčům, a tudíž i Matějovi. U něj ale bohužel někdy narážím, když jeho výkony nedosahují jeho možností. Ovšem minulý týden ne! Poctivě máknul a udělal z nich spanilou jízdu a tréninkovou "pastvu pro oči". Tohle byla od něj prostě paráda, kterou bych rád viděl trénink co trénink – a kterou oceňuji "Borcem týdne".
P.S. a abych nezapomněl - jeho patička při středečním fotbálku byla notně neobvyklým, ale zato velice osvěžujícím prvkem hry.
-
Z důvodu známého posunu věkových hranic došlo letos v naší kategorii ke sloučení kluků, kteří spolu v jedné kabině ještě nikdy nebyli a mužstvo si tak přirozeně hledá nové vazby a nové lídry. Jedním z nich by klidně mohl být i Jarin, který má přirozený dar bavit své spoluhráče, ale k tomu může být i příkladem svou pracovitostí, zápalem a snahou se zlepšovat. Přiznávám, že s takovými hráči jako je on, pracuji hrozně rád, i když s ním mám spojenou i jednu osm let starou historku ze soustředění v "Naději". Seděl jsem v době poledního klidu na verandě, popíjel kávu a najednou koukám, jak si to valí k bráně nějaký přípravkář s "plnou polní". Na můj dotaz, kam stěhuje ten kufr, jen flegmaticky ucedil: „Jdu domu, už mě to tady nebaví“. „No počkej, to je nějakých sedmdesát kilometrů“ oznámil jsem mu bez cenění zubů. „Nevadí, to zvládnu“ a pokračoval dál ve svém pochodu za svobodou. V tu chvíli se naše diskuse dostala do argumentačního vakua a já pochopil, že tenhle kluk bude svéráz. A skutečně je a k tomu i "Limiťák týdne".
-
Minulý týden byla účast na trénincích menší než standardní, protože někteří kluci se vydali na školní výlety, či na řeky. Přesto jsme se i nadále snažili, aby tréninky byly pestré, intenzivní ale i zábavné. A tak jsem velice rád přivítal Fíšovu iniciativu, že by šel s klukama do švihadlového testu. Motivace a výzva jako hrom, kterou jedenáct borců dokázalo překonat. Byla to dřina a pot, ale taky pořádná radost. A právě proto to děláme. Snažíme se kluky pobláznit, vyhecovat, aby makali až na hraně svých možností, protože jen tak je můžou překračovat. Radost ze sebe sama přichází právě s tím. Ovšem abyste zažehli, musíte sami hořet. A já jsem moc rád, že my hoříme.
Loučím se a přeji všem krásný týden s příjemně dlouhými dny a uvidíme, jestli letos zafunguje Medard a s ním spojený "malý evropský monzun". Už si ani nepamatuji, kdy naposled Medardova kápě kapala opravdu poctivých 40 dní, a myslím, že by to naší přírodě i nám samotným docela prospělo. Užijte si fajn týden.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 6. STŘÍPEK
Bronzový poločas
Tak máme po deseti letech opět hokejovou medaili z vrcholné akce, což je určitě důvod k radosti. Samozřejmě některé výkony na cestě k ní vyvolaly polemiku ohledně defenzivního a ofenzivního stylu hry, couvání v pěti dozadu a pasivním čekání na chyby v konfrontaci s aktivním přístupem a hrou. Machiavellisté mezi námi pochopitelně tvrdí: „Účel světí prostředky“, ale přiznávám, že já se chci při sledování hokeje bavit a mít i radost z předváděné hry – nejen z výsledku. Nechci se ale babrat v tom co bylo a nedopadlo dobře. Užívám si bronzový úspěch, jsem rád, že jsme ho vybojovali neskutečným obratem a především pak skvělou hrou v poslední části. A taky se těším na to, co přijde a jaký to bude mít vliv na naše mladé hokejisty. A tak vítejte u šestého vydání "Dorosteneckého kaleidoskopu",
My se tedy oproti našim medailistům již nacházíme v poločase jarní přípravy na novou sezónu. Sezónu, která bude z mého pohledu mnohem těžší a složitější než ta minulá. Jistě v ní máme na co navázat, protože loňská parta měla obrovskou sílu a velmi dobrou výkonnost. Ovšem letos bude díky věkovému složení většinou na té "horší straně kurtu". Přesto nemají kluci jiné nohy, ruce, či plíce než jejich soupeři a vše bude záležet především na jejich přístupu, odhodlání a cílech – stejně jako na tom, co jsou pro ně ochotni udělat. A tak přestože je mi jasné, že to bude sezóna složitá a plná těžkých chvil, věřím, že i v mnoha směrech přínosná a poučná (což je vždy nejdůležitější) a nám trenérům ukáže nejen výkonost, ale i charakter a odolnost hráčů, stejně jako tak činí již právě se půlící jarní příprava.
-
Nechci stavět vzdušné zámky a předstírat, že všichni hráči jsou vždycky stoprocentně nažhavení, poctiví, hladoví a ostrohbití. Přístup některých prostě chvílemi kvete, chvílemi uvadá a podle toho se i naše tváře a hodnocení občas kaboní a jindy vrní blahem. Sekerou ale okno nezasklíš a i my trenéři musíme být trpěliví a věřit, že i těmto hráčům jednou dojde, že bez vlastního poctivého přičinění se nikdo nezlepší!
-
Jedním z těch, kteří už ale tohle pochopili (a je moc fajn, že takových hráčů je drtivá většina) je Adam. Příjemný, chytrý kluk, který to má v hlavě srovnané a svou setrvalou pílí neustále roste. I podle hodnocení ostatních trenérů na konci tréninku patřil v minulém týdnu na jejich stanovištích vždy mezi ty nejsnaživější, se kterými je prostě radost pracovat, což dokládá i jeho zlepšování ve výkonnostních testech a ocenění "Limiťák týdne".
-
V pondělí si moje skupina bouchla po testu (odrazy snožmo) vždy izometrický trénink, což se zpočátku klukům jevilo jako pohoda, při které se zdánlivě nedělá nic. Jen jsme po stanovenou dobu drželi těla zafixovaná v dané poloze. Naše svaly ovšem díky vznikající tenzi v poměrně krátkém čase zvýšily svůj maximální výkon a ruce a nohy se třásly jak při zimnici – a přitom to byl jen pěkně zpocený trénink.
-
Při závěrečné hře pak vysunul Tomíto hodinářsky přesnou přihrávkou na zteč Marťase, a ten svůj výpad umně zakončil po vzoru pardubického útočníka Matěje Blümela, jenž svým mazáckým blafákem rozhodl o naší výhře nad USA v základní skupině a postupu do čtvrtfinále MS. Marťasův gól sice rozhodl pouze o výhře červených nad modrými, ale radost a hokejová paráda to byla srovnatelná.
-
Ženy prý postrádají schopnost logického myšlení, což je poměrně odvážná myšlenka a zřejmě se jí dopustil nějaký dokonale logicky uvažující muž. Pokud bych totiž byl ochoten této poněkud zvláštní teorii uvěřit, musel bych se smířit s myšlenkou, že už spoustu let úspěšně tajím, že ve skutečnosti jsem vlastně ženská. Jak jinak si totiž vysvětlit naprostou nelogičnost mého jednání a předčasného přání Filipovi k svátku v naší skupině. Zde již bohužel milosrdná lež, jak "moje paměť selhává, stejně jako paměť národa" nepostačila, a tak jsem si po Dómově upozornění, že jsem o den předběhl čas, alespoň v duchu pořádně vynadal mnoha neslušnými výrazy. Nicméně abych to alespoň kompenzoval, tak mu teď ještě dodatečně popřeji všechno nejlepší i zde na webu a poděkuji za příjemné doplnění cukrů v kabině po středečním tréninku.
-
Když jsme v pátek opět skákali přes mantinel i s účastí gólmanů v plné zbroji, tak mě Sam nejprve s naléhavostí Jana Husa přesvědčoval, abych odvolal, a poté se na mě zblízka zamračil jako Sicilián, před kterým jste se právě nelichotivě vyjádřili o povahových rysech jeho matky. Nicméně nakonec to dal a svými výkony (hlavně dopady za mantinel) vyvolal pozornost a aplaus celého týmu. U mě ale vyvolal i vzpomínku, jak jsme s překonáním této silově obratnostní překážky pár lety bojovali, a za ten pokrok, ale především největší zlepšení v posledních výkonnostních testech – "Limiťák týdne".
-
Páteční test "Slalomový běh" mi připomněl jeden trenérský seminář na Kladně, kdy nám přednášející ukazoval schody, na kterých trénuje Plekanec s dotazem: „Kolikrát si myslíte, že je během jednoho tréninku vyběhne?“. „Patnáctkrát, dvacetkrát“ zněla naše odpověď. „Pokud se chce zrychlit a jde opravdu naplno, tak maximálně třikrát“. Ano, trénink rychlosti je specifický svým poměrem zátěže a odpočinku a já byl proto hodně spokojen, že v našich třech rychlostních pokusech se tentokrát podařilo drtivé většině taky zlepšit. Tedy pouze Lipák a Jaryn měli smolku, a to i přesto, že jim šly nohy výborně. Zvolili totiž klouzavý design obutí a za několik jejich figur, při prudkých změnách směru a startech, by se nemusel stydět ani Pierre Richard.
-
Dva nejlepší výkony ve výkonnostních testech, dominance v soutěži herních dovedností, setrvalé nasazení a soustředění na to, co se trénuje a při pohledu na jeho hru se zdá, jakoby se vůbec nenamáhal, ale přesto dokáže každý jeho kontakt s pukem (míčkem, míčem) hru zrychlit a udělat nenápadně krásnější. To je Pepova vizitka, kterou přilepuji k podstavci ocenění "Borec týdne".
Tím se pro dnešek loučím a přeji všem příjemné rozloučení s májem. No a těm, kteří se ještě, nebo už zase, cítí dětmi, přeji i krásný středeční svátek. Užijte si příjemný týden.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 5. STŘÍPEK
Infocentrum
Tak jsem na ten dnešní "Dorostenecký kaleidoskop" sám docela zvědavý, protože následuje po včerejší velmi důkladné a různorodé ochutnávce v naší domácí vinotéce. K tomu během víkendu navíc nebyl vůbec čas (v pátek Muzejní noc, v sobotu super koncert Tomáše Kluse) se zamýšlet nad obsahem tohoto vydání a i dnes se mi sešlo několik zajímavých aktivit, což většinou velké psací aktivitě nesvědčí. Tak tedy uvidíme, jestli vůbec stihnu "půlnoční nouzovou uzávěrku", a co z toho kalupu nakonec vzejde, případně jestli bude to včerejší víno, o kterém se říká, že je v něm pravda, dobrou inspirací pro 5. vydání, u kterého vás srdečně vítám.
Ovšem bez ohledu na přání a zvyklosti dnes začneme "informačním servisem", protože jak praví poučka - u zpravodajských i reportážních textů patří nejdůležitější informace na začátek:
-
Hráčům: Šimon Tvrdík, Veronika Černá a Tomáš Janata letos končí platnost registračního průkazu. Budu proto potřebovat současné foto, a to buď klasické, nebo elektronickou formou. V případě změny přihlašovacích údajů (trvalé bydliště, jméno atd.) prosím o jejich nahlášení.
-
Další info je, že letošní soustředění proběhne, jak již možná víte, stejně jako vloni v Sporthotelu Kácov od neděle 14.8. do 21.8.2022. V minulých letech jsme tam byli maximálně spokojeni a při porovnání kvality (venkovní koupaliště, fotbalové hřiště, dvě hřiště s umělým povrchem, nafukovací hala…) a ceny není pro nás v rozumné dojezdové vzdálenosti lepší volba. Tak si prosím naplánujte své dovolené tak, abychom se tam pokud možno sešli v kompletní sestavě. Rozepisovat se nějak podrobněji o této akci nemá zřejmě smysl, protože každý z vás se již v minulosti zúčastnil, a tak nebudu "nosit sovy do Athén". Jen přidávám odkaz na Martinovu pozvánku, kde najdete potřebné organizační info a závaznou přihlášku.
-
Jako každoročně si vás dovolím raději zavčasu upozornit, že i na novou sezónu bude potřeba absolvovat lékařskou prohlídku a doložit dokumenty o zdravotní způsobilosti hráče účastnit se tréninkového procesu či utkání: - Pro 9. třídu: "zátěžové EKG" a "vyšetření sportovním lékařem". - Pro kategorii dorost se jedná o "klidové EKG" a "potvrzení od praktického lékaře", že je hráč způsobilý hrát hokej. Nicméně i dorostencům bych z důvodu množících se případů srdečních příhod sportovců doporučil vyšetření u sportovního lékaře se zátěžovým EKG. Z posledních let jistě všichni víte, o co se jedná, a tak jen připomínám včasné objednání, neb čekací lhůty jsou dlouhé.
-
Dostal jsem nabídku pro případné zájemce od Pavla Andrleho, který bude objednávat kšiltovky (https://www.bauerhockey.cz/cepice-bauer-ne-team-9forty-adj-cap-blk-sr-1057023) s výšivkou sršního loga. Kdo by měl zájem, ozvěte se mi do 30.5.2022.
-
Závěrem informačního okýnka bych vám dnes ještě sdělil, že sice zatím bohužel není stále rozhodnuto o datu začátku mrazení a vzniku ledové plochy na našem zimáku, nicméně již nyní víme termíny a časy našich budoucích tréninků na ledě: - pondělí 16.30 – 17.30 - středa 16.45 – 17.45 - pátek 16.30 – 17.45 Jinak počítejte s tím, že v pondělí a ve středu budeme po tréninku na ledě opět chodit do tělocvičny a posilovny.
No, a to by bylo asi to nejdůležitější a nyní ještě zbývá několik řádků pro krátké tréninkové glosy z minulého týdne, tak to tedy zbytečně neprotahujme:
-
Kryštof se mezi svými spoluhráči vyjímá jako baobab mezi bonsaji, ovšem v pondělí se vytáhl i parádní akcí. Při závěrečném střídání na konci tréninku posbíral poslední zbytky sil, nabral obrátky a vydal se do úniku, který ve stínu stíhajícího spoluhráče bravurně zakončil. Uznalé pokyvování hlavou celého týmu a k tomu titul "Limiťák týdne". Pokud dám totiž na misky vah, své představy co od hráče očekávám a co skutečně předvádí, tak je pro mě Kryštof zatím nejpříjemnější překvapení z 06.
-
Jsou momenty, které člověka přinutí přehodnotit některé své názory a středeční trénink byl pro Kubajse zřejmě jedním z nich. Pokud byl totiž až do něj přesvědčen, že nejbolestivější je srážka s blbcem, tak teď už ví, že srážka s letícím medicinbalem bolí daleko víc! A to mu stačilo se jen na chvíli zaposlouchat do vlastních myšlenek a najednou měl ve tváři o fous víc červené, než by slušelo člověku v dobrém rozpoložení.
-
Lipák během loňské sezóny získal poměrně přesnou představu o tom, kolik má v těle kostí a o jejich pevnosti v tahu, tlaku a ohybu. Kdo by si ovšem myslel, že kvůli tomu přestane hrát a dělat věci zcela naplno – mýlil by se. A tak nás během každého tréninku přesvědčoval, že je od přírody poněkud masochistický sportovec, který si rád dopřeje trochu utrpení. Dopřával si ho opravdu měrou vrchovatou a několikrát se tak v plné rychlosti rozmáznul na ploše jak přejetá žába.
-
Ve středu byl na testovém programu "ruský twist“, což bylo takové ostřejší kondíčko, po kterém se chlapci jen těžko zvedali z žíněnky a nabídku opravného pokusu s tvrzením, že podruhé už to nedaj, nechávali ležet ladem spolu se svými bolavými těly. Pouze Jelen neodolal a po skončení tréninkové jednotky na mém stanovišti, během které vstřebal pozůstatky praktického provedení náročného testu, si ho dal ještě jednou. Mimochodem, už jeho první pokus byl za max 20 bodů, takže Štěpovou jedinou motivací bylo se ještě víc zlepšit, což se mu podařilo! A resumé? Vždy dobře naladěny Štěpán, s jehož šťastnou povahou ho mančaft bere, mu takovým přístupem byl tentokrát i příkladem a "Borcem týdne".
-
Na konci každého tréninku běháme různé rychlostní a silově obratnostní štafety, jejichž součástí občas bývá i přeskakování mantinelů. Zapojení gólmanů do této aktivity v plné výstroji bylo ovšem tentokrát premiérou, která jim spolehlivě vehnala krev do bělma a na jazyk pokrývající se zuřivým povlakem naléhavou otázku: „To snad ne!?!?!“. „Ale jo. Prostě jsem se tak rozhodl“ odpověděl jsem lakonicky, abych nezavdával důvod pro obsáhlejší debatu a užíval si jejich obdivuhodných výkonů a rostoucích koláčů (sledovanosti) v podpaží.
-
Týdenní tréninkový cyklus byl završen "beep testem", což vzhledem k extrémní fyzické náročnosti vyvolalo přesně ta slova, která napadají každého v předzvěsti laktátového opojení... Jo, jo, Herodes, to byl král! Nakonec ale všichni přežili a drtivá většina si i vylepšila svá maxima, stejně jako Pepa, pro kterého to byl již druhý nejlepší výkon v týdnu a ocenění "Borec týdne".
Dnešní "kaleidoskop" bych rád uzavřel konstatováním, že mám velkou radost, když vidím, jak se kluci zlepšují, jsou silnější a rychlejší ve fyzických testech, výrazně dravější a sebevědomější při hře, jejich pohyb je efektivnější, obratnější a ještě se na nás po 100 minutách někdy až brutální zátěže a drilu smějí a chodí na tréninky rádi a klidně i dřív. Užijte si moc dobrý týden.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 4. STŘÍPEK
Příprava i kola se roztočila naplno
Občas mám pocit, že když si dnes člověk otevře nějaké zprávy, většinou je to, jako by na sebe vylil konev splašků a katastrofických informací. Dozvíme se, kdo koho zabil, kdo se s kým rozhádal, kdo komu vyhrožuje, kdo považuje koho za idiota, o kolik stoupla inflace a spoustu dalších negativních věcí. Z historických ponaučení se zdá, že mediálním hrdinou se nejsnáze člověk stane, když rozpoutá nějakou děsivou válku, zlikviduje dostatečné množství nevinných lidí, nebo když aspoň podpálí Artemidin chrám v Efesu. Dobrou zprávu, aby člověk pohledal; dobro je vůbec mediálně nezajímavé, a když už se o něm píše, tak mívá skoro až výsměšný nádech, jak je často (samozřejmě v očích těch správně rozumných, inteligentních a slušných lidí) spojované s naivitou a idealismem. Přiznávám, že čím jsem starší, tím mám radši dobré zprávy, stejně jako mám rád dobré a zajímavé lidi, takže pokud to náhodou máte obdobně – vítejte u 4. vydání "Dorosteneckého kaleidoskopu".
Dnes to ale vezmu proti proudu času a jako první prozradím, že v sobotu se bývalá staršácká parta definitivně rozloučila s dlouhou a úspěšnou sezónou. Pečeť na její pozdní závěr dodala neméně úspěšná závěrečná rozlučka, která se v letošním roce odehrála opět v "Birell Kart Areně". Dočkala se tam hned tří dějství: od úvodního setkání a soupeření na motokárách jsme v druhé části přešli k oficiálnímu vyhodnocení a předání sportovních cen. No, a zatímco kluci pokračovali v adrenalinové zábavě na bobovce, rodiče to uzavřeli příjemným posezením té naší hokejové party. V téhle přátelské sestavě jsme se neviděli už hodně dlouho, tak jsme si mohli trochu popovídat a převyprávět i nejrůznější vtipné historky.
Nicméně v týdnu předtím pokračoval dál normální tréninkový program, při kterém došlo na různé kolektivní hry i souboje na malém prostoru, techniku s hokejkou a střelbu, no a samozřejmě i prachsprostou dřinu a pot při zlepšování fyzické kondice. V této souvislosti a při porovnání s loňskými výkony se jasně projevují specifika tohoto věkového období. V silových testech máme díky začínající produkci testosteronu téměř 100% zlepšování, ale v rychlostních testech už je to jen na 70%. To je ale přirozené a tréninková náplň tomu i odpovídá. Každopádně musím říct, že celkově se kluci snaží a dávají tomu opravdu hodně a s tím, jak pracují, jsme zatím spokojení. K tomu je i tréninková docházka většiny hráčů velice dobrá, i když občas dostávám omluvenky kvůli tanečním, zdravotním problémům, či škole, což mě pochopitelně mrzí, ale chápu to. Ti, kteří ale trénují, pokaždé makají naplno, tak jako například páteční sestava. Jak tihle kluci šlapali, snažili se, hráli a zlepšovali ve výkonnostním testu, to byla delikatesa, která si po právu zaslouží titul "Borec týdne"!
Mezi další pozitivní zprávy tohoto období je potřeba zařadit i to, že se nám podařilo rozšířit realizační tým o dva mladé asistenty, a to Ondru Mašina a Tomáše Fišara - hokejisty, kteří mají klukům co ukázat a zároveň s nimi i navázat, díky věkové spřízněnosti, snadnější formu komunikace. No, a když už jsem nakousl toto téma, tak ještě dodám, že vedoucím mužstva bude v této sezóně Martin Janata a druhým trenérem zůstává starý (pardon – vlastně mladší o pět měsíců) dobrý Petr Polívka. Doufám, že nám to takhle vespolek bude dobře fungovat a zažijeme spolu mnoho příjemných chvil. Již nyní bych ale rád všem poděkoval za pomoc při tréninkovém procesu, které si moc vážím a bez níž bychom nemohli pracovat na více stanovištích.
Dále bych si vás dovolil informovat, že jsem přihlásil kluky na fotbalový turnaj hokejistů konaný v sobotu 11.6. ve Skřivanech u Nového Bydžova (propozice). Hrát se bude na malém hřišti s týmy ve složení 5+1 s hokejovým střídáním. Pro nominaci bude rozhodující účast a pracovitost v trénincích, sportovní hledisko a pochopitelně i zájem jednotlivých hráčů.
No a závěrečný přehled jednotlivých střípků, které mi z celého týdne utkvěly v paměti už jen v krátkých glosách:
-
Pepa byl při hře opět k neudržení, a přestože Maty na něm při jednou z úniků visel jak vánoční ozdoba na stromku – neubránil ho.
-
Po dlouhé rekonvalescenci se k naší velké radosti zapojil do tréninku už i Lipák a světe div se – přestože byl pátek třináctého, nic si na svém prvním dorosteneckém tréninku nezlomil.
-
Zpestřením potréninkových setkání před zimákem se stala Jirkova elektrokoloběžka, která je ve svém turbo režimu skutečným divočákem. Ani já jsem neodolal, čímž jsem přítomným jen dokázal, že zbláznit se dá v každém věku.
-
Minulý týden nechyběla ani sladká tečka na konci tréninku, kterou obstaral oslavenec Štěpán. Touto cestou mu ještě i ve virtuálním prostoru přeji všechno nejlepší k jeho 14. narozeninám a uděluji na vrch titul "Limiťák týdne". Štěpán je totiž velice příjemný, inteligentní kluk, který disponuje i nemalým talentem, bohužel někdy s nedostatkem té pravidelné všednodenní píle. Ovšem tentokrát dělal celý týden všechno nadoraz a v testech zaznamenal i největší zlepšení. Gratuluji a jen tak dál!
-
Šimon T. si zřejmě zaměnil koryto naší bobové dráhy s vodním kanálem a pří průjezdu jednou ostřejší šikanou předvedl dokonalý eskymácký obrat.
-
I soutěžení na motokárách probíhalo se závodní rivalitou a plynovými pedály u podlahy až jsem chvílemi jen nevěřícně koukal na předváděné drifty a v duchu děkoval, že toto klání probíhá pod dohledem zdravotnice Simony.
-
Pepa jezdil stejně jako na ledě, či při běhu. Ve své maximální rychlosti nebyl občas schopen vybočit ze směru jízdy, asi jako Titanic před ledovcem, a proto párkrát zpříma hleděl do svodidel.
-
Při sledování Tomítovi jízdy jsem měl občas pocit, že mu selhalo ABS a v tu chvíli stylem jízdy připomínal provazochodce, jehož beze slova opustila balanční tyč.
-
Kevin zůstal věrný své pověsti "Casanova kabiny" a tak zcela dle hesla "Není důležité jak jezdíš, ale jak u toho vypadáš" věnoval největší péči správnému porovnání své patky do přilby.
-
Honza obdobně jako při hře byl i na okruhu bez výraznějších excesů, v pohodě, bez rizika, ale jistota.
-
Kuba s každým kolem získával větší a větší zkušenosti, ale i odhodlání pro riskantní jízdu až se dostal do nepříjemné situace, kdy se v zatáčce roztočil a stíhající soupeř mu uštědřil pěkný ťukanec.
-
Milanova jízda byla jedna velká neřízená střela plná porušení pravidel z bezpečnostního školení, zcela dle hesla: „Lepčí je bejt mrtvej, než-li druhej“.
-
Naproti tomu Petrův jezdecký styl byla pohoda, při které jsem měl pocit, že po okruhu létá i bez redbullu – tedy pokud mu zrovna nestávkovala motokára.
-
Radimovi odborné motoristické postřehy dávaly tušit, že je to skutečný fajnšmekr! A přesně takový byl i jeho styl jízdy.
-
I Aleš se po dlouhém přemlouvání připojil ke skupince podobně postižených mužů v nejlepších letech, která se rozhodla potrápit závěrečnou jízdou svá rozlučkou znavená těla. Přesto jeho neohrožená jízda byla důkazem, že kvality mužů se nesoudí podle věku, nýbrž dle opotřebování nervové soustavy, ducha a schopnosti čelit výzvám.
-
Ke své jízdě mohu pouze podotknout, že jsem si při první rozjížďce razil zcela bez skrupulí cestu lokty na "pole position", řka, že chci startovat jako první, aby mě na okruhu nikdo nebrzdil. Poté, co mě všichni předjeli, jsem se přesto snažil vyburcovat k solidnímu výkonu, ale v posledních okruzích jsem nabyl dojmu, že se mi zadřel volant. Jak mi však bylo následně vysvětleno – motokáry nemají posilovač řízení, tak budu muset posilovat já.
To byl tedy takový malý zrychlený průlet tím, co jsme během týdne a sobotní rozlučky zažili. Mezi námi, ono toho bylo samozřejmě mnohem víc, ale kdybych měl popsat a převyprávět všechno, byl by to článek tak dlouhý, že ani ti nejvěrnější a nejodhodlanější z vás by se nepročetli na konec. Přeji proto už jen krásné dny, hodně sluníčka, málo pylových alergií a vlídné lidi okolo sebe. Užijte si moc dobrý týden.
P.S. Pokud chcete, můžete si prohlédnout Jirkovu fotodokumentaci, která budiž tečkou za minulostí:
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 3. STŘÍPEK
Dobrý rozjezd
Hokejové volno mezi dvěma sezónami u mne tentokrát z různých důvodů proletělo jako neřízená střela, a tak se přiznám, že jsem docela rád za návrat standardního tréninkového režimu. Mimochodem jsem totiž v onom hektickém období, při řezání proutků na velikonoční pomlázku, utopil svůj mobil i s platební kartou na dně rybníka - a tak místo obětního beránka jsme měli spíš obětního vola. Pár dní na to přišla rána téměř egyptská, když jsem naplánoval úžasný horský výšlap sněhovými závějemi, po kterém chtěla většina účastníků volat chlapce od doktora Chocholouška. Zážitek to byl totiž doslova extrémní a po stránce uvědomění si, co všechno se dá přežít, šlapal na paty i "Survivoru". A protože má snaha o následnou pohodovou dovolenku v Římě zřejmě nenasbírala dobrou karmu, marně jsme při návratu na pražské Ruzyni vyhlíželi náš kufr. Ten se na pár dní rozhodl žít vlastním životem a podívat se sám i do jiných destinací. A tak jsem opravdu potěšen, že po těch krásných hokejových prázdninách vás mohu přivítat již u 3. střípku, který společně vložíme do našeho "Dorosteneckého kaleidoskopu".
Za sebou máme právě záběhový týden, ve kterém nám hráči dělali vesměs radost. A přestože je na jakákoliv smělá hodnocení hodně předčasně, tak po prvních trénincích mě opravdu mile překvapilo, že velká část mlaďochů v konfrontaci s o rok až dva staršími spoluhráči vůbec neztrácí a někteří je i předčí. No a v globálu jsem zatím určitě spokojen s výkony, přístupem a většinovým zlepšování jak ve výkonnostních testech, tak ve hře. To už je ale taková výhoda prvních tréninků, že přinášejí novou naději, entuziazmus a energii, která samozřejmě nevydrží věčně, ale to jak dlouho potrvá, bude záležet jen na nás všech.
No a mezi ty, kteří ten úvod rozjeli doslova na plné koule, patřil i Pepa. K tomu byl vždy mezi nejlepšími v testech, či štafetových soutěžích a především absolutně dominoval v obíracím hokeji a hře. Ryzí svěžest, hlava soustředěná, nohy nabité energií, srdce v přetlaku vůle a chuti po úspěchu… prostě "Borec týdne".
"Limiťákem" se pro změnu stává Jirka, který je pro mě zatím velmi příjemným překvapením především při obíracím hokeji. Dokáže se prosadit, udržet na míčku, ale hlavně přesně a kvalitně zakončit. Tudíž věc, která pro něj nebyla dřív tak úplně typická, stejně jako to, že zatím míň mluví a víc maká – tak hlavně vydržet v nastoleném trendu!
Jak tedy vidno, příprava na novou sezónu se nám rozjela a momentálně je již v plném běhu. Nicméně o slovo se hlásí i rozlučka s tou starou, a tak připomínám, že v sobotu 14.5.2022 se od 14.00 hod. sejdeme v Birell Kart Aréně (motokáry + bobovka). Počasí by nám podle současné předpovědi mohlo přát, tak dorazte v plném počtu a dobře naladěni. Vybírat budu 200,- Kč na hráče - sportovní ceny, raut, vstupenky na motokáry a bobovku. Věřím, že si to společně užijeme, pokecáme, zasmějeme a taky trochu zazávodíme.
Ještě než se s vámi dnes rozloučím, chtěl bych se omluvit, nebo dovysvětlit jednu záležitost. S již výše zmíněnou ztrátou mobilu, jsem přišel i o svůj profil na messengeru a pro jeho nové zřízení si musel povinně založit i facebook. Kluk mazenej americkej se ale asi někde dopídil, že jsem ho dlouhá léta bojkotovat, a tak mi po několika minutách naší první spolupráce napsal, že pro "hrubé porušení zásad komunity" mě definitivně blokuje. Zajímavé je, že na druhý pokus hned následující den mě lustrující robot vyhodnotil již jako nezávadného zájemce a pustil mě pod svá křídla. Ano, mám tedy facebook - ale jen z nutnosti, a tudíž na něj vůbec nechodím. Co my ovšem chodí, jsou zástupy žádostí o přátelství, čehož si samozřejmě vážím, ale přesto nepotvrzuji. Moc se proto všem omlouvám. Mám prostě na tento druh sociální pospolitosti svůj názor, který nikomu nevnucuji, ale věřím, že jej budete respektovat a naše skutečná přátelství budou pokračovat i bez tohoto potvrzení. Tím se s vámi loučím a přeji si pro náš všechny mír, klid, sluníčko a dny v bezpečí. Mějte krásné májové časy a užijte si následující dny, které budou jen na tričko.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 2. STŘÍPEK
První trénink
Jsem opravdu moc rád, že vás můžu přivítat u druhého vydání "Dorosteneckého kaleidoskopu", ale mám najednou docela problém s oslovením. Děti už nejste a dospělí ještě ne. Ano jste kategorie dorost s rozpětím mezi 14.-16. rokem, tedy věkem rané a u některých již i pozdní puberty. A toto období je právě velmi specifické a v mnohém kritické i optimální. I já byl v tomto věku přesvědčen, že již všechno vím, znám, umím a hlavním cílem bylo to všem a především nejbližším dokázat. To je fakt, který jde napříč všemi generacemi, tak si ho všichni, potažmo my rodiče, pěkně užijme. Nicméně já se chci chvilku věnovat spíš sportovní stránce tohoto věku, protože je to období v mnohém přelomové. Na jedné straně s největší hráčskou úmrtnosti (myšleno ukončení pravidelných sportovních aktivit a přesměrování zájmu do jiných sfér), ale na druhé i průlomové okno k výkonnostnímu růstu. Stojíte totiž na prahu fyzického a psychického dospívání a dispozice vašeho organizmu na učení, zvýšení pracovní kapacity svalů a kondici jsou vysoké a záleží jen na kvalitě tréninku a přístupu k němu, zda se posunete až na svůj eventuální vrchol. Snažte se proto období optimální trénovatelnosti, možnosti největšího dovednostního, fyzického a mentálního růstu nepromarnit a neproflákat. Jste totiž na rozcestí a je jen a jen na vás, kterou cestou se dáte. Já vám mohu pouze pomoci ukázat krásu té sportovní a každým tréninkem vás posunout výš.
No a právě v této souvislosti se sluší říct, že dnes zazněl pomyslný startovní výstřel naší jarní přípravy, kdy byla na programu úvodní jednotka. Za sebe mohu říct, že jsem byl moc spokojený. Na začátku převládaly průpravné hry na rozhýbání a zahřátí svalů, poté následoval trénink na stanovištích zaměřený na pohybové a hokejové dovednosti, jejichž součástí byla střelba, práce s hokejkou, hra na malém prostoru a výkonnostní test. Dnes jsme si dali "push test" (kliky) a výkony i výsledky byly hodně dobré – z nováčků se oproti loňsku 15 hráčů zlepšilo, jeden podal stejný výkon a pouze 2 se zhoršili. Nulašestky s námi trénují takto letos poprvé, takže srovnávat bohužel nemám s čím. Nicméně ani jejich výkony nebyly vůbec špatné a naopak Jarin dosáhl výkonem 170 kliků absolutně nejlepší výsledek. A stává se tak prvním "Borcem týdne".
Ještě bych rád zmínil, i když pro většinu hráčů se budu opakovat, že výsledky jednotlivých testů najdete vždy na našem webu v sekci "Výkonnostní testy". Takže pokud je budete chtít sledovat, stačí kliknout na zmíněnou podstránku, a zde naleznete tabulku, kde v řádcích jsou uvedena jména hráčů a ve sloupcích jednotlivé testy. U každého testu je pak zaznamenán podaný výkon, pořadí, ale především to nejdůležitější – získané body od 1 do 20. Ty jsou uděleny dle výkonnostních tabulek, které zohledňují věk a pohlaví testovaného. No a na jejich základě si můžete zjistit momentální stupeň vaší výkonnosti, její slabší či silnější stránky, případně získat podmět, na to co zlepšit a kde víc přidat.
Další součástí tréninku pak byla hokejbalová hra na celé, která měla dobré tempo, ale měl jsem drobné výtky k málo kombinační hře, kdy někteří hráči řešili situace pod tlakem jen bezhlavým nahazováním. Zde zatím vidím největší prostor pro zlepšení.
Celý trénink jsme pak ukončili štafetovými soutěžemi s rychlostně obratnostními prvky. A zde si dovolím udělit "Limiťáka" Samovi, protože jeho nasazení a vůle se kterou to rval, si to prostě zaslouží.
Tak a na podruhé je toho myslím až až, tudíž se s vámi rozloučím, popřeji všem zdejším milým návštěvníkům krásný a láskyplný máj a těším se, že dříve než při dalším "Dorosteneckém kaleidoskopu" se potkáme u dalších tréninků. Užijte si moc dobrý týden.
DOROSTENECKÝ KALEIDOSKOP – 1. STŘÍPEK
Nový začátek
Ahoj dorostenci a dorostenkyně, kluci a holky, fešáci a krasavice, dámy a pánové. Krátký velikonoční mezičas mezi dvěma hokejovými sezónami právě vbíhá do cílové rovinky a já vás vítám v novém ročníku 2022/23 a zároveň i v nové kategorii a u nového zpravodajského týdeníku "Dorostenecký kaleidoskop". Podle strýčka Googla je kaleidoskop optické zařízení, v němž se barevné střípky přeskupují do různých geometrických obrazců, ale i pestrá směsice rychle se střídajících událostí. Pevně tedy doufám, že my všichni společně uděláme maximum proto, aby tím naším "krasohledem" byl pohled vždy co nejpříjemnější a události jím pozorované nám dělaly co nejčastěji radost.
No a tím prvním střípkem se podíváme především na start nové jarní přípravy. Ta totiž začíná prvním tréninkem v pondělí 2.5.2022. Probíhat bude v prostorách a okolí našeho zimáku (plocha, střelnice, tělocvična, posilovna, plavečák…). Scházet se budeme třikrát týdně - pondělí, středa, pátek – a to vždy od 16.00 do 17.30. Pro ty, co nebudou stíhat začátek, protáhnu trénink až do 18.00. Jinak vybavení standardní: sportovní oblečení a obuv (na plochu čistá!), hokejka, rukavice, pití, švihadlo + gólmani kompletní výstroj na chytání.
Vzhledem k tomu, že budeme letos tříročníková kategorii a s některými hráči se jako jejich trenér setkávám poprvé, domnívám se, že není od věci říct a zopakovat některá pravidla fungování naší kabiny a kategorie.
-
Chci, aby se hráči sami (je to jejich odpovědnost!) a s dostatečným předstihem omlouvali z tréninků, případně informovali o své dlouhodobější nepřítomnosti. Jistě všichni víte, že každý trénink probíhá dle připraveného plánu a před ním se ještě přiřazují hráčům i odpovídající dresy. No, a pokud bych měl těsně před začátkem, kvůli menšímu než očekávanému počtu hráčů, narychlo věci měnit, narušovala by se tím efektivita tréninku. Zkušenosti mě sice naučily improvizovat, ale pokud to jen trochu jde, chci mít trénink připravený a hráče v šatně nejpozději 15 minut před tréninkem. Jinak co se týče důvodů vaší nepřítomnosti, tak pokud uznáte za vhodné mi je sdělit, budu rád, ale nevyžaduji to.
-
Na ploše (sportovišti) chci, aby byli všichni hráči včas ještě před oficiálním zahájením tréninkové jednotky, kdy tento krátký čas využíváme pro rozpohybování a zahřátí organismu hrou různých přípravných her – obírací hokej, basket, fotbálek…
-
Samozřejmě respektuji, pokud někdo dorazí na trénink později, protože nestíhá kvůli škole, dojíždění, doktorovi…, ale i v tomto případě prosím o včasné informování.
-
Během tréninku pak od každého hráče očekávám maximální úsilí, snahu a kázeň. Je na každém hráči, aby byl dobrým spoluhráčem svým kamarádům a vzájemně se podporovali a motivovali k tomu se každým tréninkem zlepšovat.
-
Před odchodem ze sportoviště (střelnice, tělocvična, posilovna…) chci, aby se hráči vždy ujistili, že prostor je po jejich tréninku uklizený a všechno sportovní nářadí a náčiní je vrácené do své standardní polohy.
-
Kabina je váš společný prostor určený nejen na převlékání ale i společenský život a volnou diskusi. Nicméně i ta má svá pravidla slušnosti a respektu k ostatním. Jinak mobil v kabině je pouze na volání, komunikaci a muziku – nikoliv hraní her!
-
Každý hráč má odpovědnost za uklizenost svého osobního i společného prostoru v kabině. S oblibou říkám: „Chovejte se tak, jako byste byli doma ve svém pokoji“. To se samozřejmě netýká pouze naší domácí šatny, ale i všech ostatní, které budeme během sezóny používat.
-
Stejně tak chci, aby i všechna vozidla, kterými cestujeme na zápasy či turnaje, byla udržovaná v pořádku a stejně čistá po našem výjezdu jako před ním.
-
Očekávám, že každý hráč se bude chovat vyspěle, uctivě a podle základních pravidel slušnosti (zdravit, nerušit, když mluví trenér, vnímat pokyny…) nejen před námi, ale i po celou dobu, kdy reprezentuje náš tým na jakékoli akci či turnaji.
-
No a poslední nedílný prvek našeho budoucího společného hokejového světa, kterým bych chtěl ten dnešní mišmaš příspěvek uzavřít je – atmosféra a příjemné přátelské prostředí. Pozitivní náladu nejen v soukolí hráčů, ale i mezi rodiči či ve vztahu mezi rodiči a trenéry mám nejen rád a baví mě, ale jsem i přesvědčený, že je to to nejvhodnější prostředí, ve kterém se všem mnohem líp pracuje a zlepšuje. A je mi celkem fuk, jestli to na mě někdo jen hraje nebo mu to jde z hloubi duše. Po obsluze v restauraci taky nechci, aby mě milovala, ale je super, když se ke mně chová mile a vstřícně bez ohledu na skutečnost, jestli má právě dobrý den nebo šlápla ráno na připínáček. Ať už je tedy někdo usměvavý pohodář od kosti nebo se tak jen tváří, vždycky je to pro "atmosféru" lepší, než negativita a dusno. S úsměvem jde prostě všechno líp!!!
A resumé z dnešního příspěvku? Za sebe vám mohu slíbit, že se budu snažit připravovat co nejkvalitnější tréninky a podmínky pro váš hokejový růst v produktivní atmosféře. Zda a jak danou možnost využijete je pouze na vás a vašem vztahu k hokeji a sportu. Přemlouvat, prosit a žadonit, ale nebudu, protože to stejně k ničemu nevede. Nicméně já věřím, že vytvoříme opět skvělou a pracovitou partu, a že si tu novou sezonu společně pořádně užijeme! Ahoj v pondělí.
| 7.2. svátek - Veronika |